Yoga Vasishtha › Book 7 · Nirvāṇa II › Chapter 153
Nirvāṇa II, Chapter 153निर्वाण प्रकरण · सर्ग १५३
Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 153 — 25 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.
योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 153 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।
The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar. हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are made ये कैसे बने
Verse by verse श्लोक-दर-श्लोक Side by side साथ-साथ Sanskrit only केवल संस्कृत
Show दिखाएँ
IAST English हिन्दी Mitra 1891
हिन्दी पहले English पहले
A− A+
Focus एकांत
1 7.153.1 अन्यमुनिरुवाच । आवयोश्चरतोस्तस्मिन्वने चिरतरं तपः । मृगानुसरणश्रान्तो मृगव्याध उपैष्यति ॥ १ ॥
anyamuniruvāca | āvayoścaratostasminvane cirataraṃ tapaḥ | mṛgānusaraṇaśrānto mṛgavyādha upaiṣyati || 1 ||
Another sage said: While both of you are performing austerities in that forest for a long time, a hunter, exhausted from chasing animals, will come.
एक और मुनि ने कहा: जब आप दोनों उस वन में लंबे समय तक तपस्या कर रहे होंगे, तब एक मृगव्याध, जो मृगों का पीछा करने से थका हुआ होगा, वहाँ आएगा।
2 7.153.2 तं त्वं स्वभावपुण्याभिः कथाभिर्बोधयिष्यसि । तपस्तत्रैव विपिने स विरक्तश्चरिष्यति ॥ २ ॥
taṃ tvaṃ svabhāvapuṇyābhiḥ kathābhirbodhayiṣyasi | tapastatraiva vipine sa viraktaścariṣyati || 2 ||
You will enlighten him with stories of natural virtues. He will then practice austerities in that very forest, becoming detached.
आप उसे प्राकृतिक गुणों की कथाओं से बोध करेंगे। फिर वह उसी वन में तपस्या करेगा, विरक्त होकर।
3 7.153.3 ततस्तपस्विचर्याणामात्मज्ञानबुभुत्सया । मध्ये स स्वप्नजिज्ञासुः प्रक्ष्यति स्वप्नसंकथाम् ॥ ३ ॥
tatastapasvicaryāṇāmātmajñānabubhutsayā | madhye sa svapnajijñāsuḥ prakṣyati svapnasankathām || 3 ||
Then, out of curiosity for self-knowledge among the practices of ascetics, he will inquire about the nature of dreams in the middle of his practice.
फिर, तपस्वियों की साधनाओं में आत्मज्ञान की उत्सुकता से, वह अपनी साधना के मध्य में स्वप्न की प्रकृति के बारे में पूछेगा।
4 7.153.4 कथयिष्यसि तस्मै त्वमात्मज्ञानमखण्डितम् । स्वप्नाख्येन प्रसङ्गेन सोऽतो योग्यो भविष्यति ॥ ४ ॥
kathayiṣyasi tasmai tvamātmajñānamakhṇḍitam | svapnākhyena prasaṅgena so'to yogyo bhaviṣyati || 4 ||
You will narrate to him the unblemished knowledge of the self through the context of dreams. Thus, he will become worthy.
आप उसे स्वप्न के संदर्भ में अखंडित आत्मज्ञान की कथा सुनाएँगे। इस प्रकार, वह योग्य बनेगा।
5 7.153.5 इत्यनेन प्रकारेण गुरुस्तस्य भविष्यसि । तेन तात मयोक्तोऽसि गिरा व्याधगुरो इति ॥ ५ ॥
ityanena prakāreṇa gurustasya bhaviṣyasi | tena tāta mayokto'si girā vyādhaguro iti || 5 ||
In this manner, you will become his guru. Therefore, O father, you are called by me as the guru of the hunter.
इस प्रकार से, आप उसके गुरु बनेंगे। इसलिए, हे पिता, मैंने आपको शिकारी का गुरु कहा है।
6 7.153.6 इति ते सर्वमाख्यातं यथायं संसृतिभ्रमः । यथाहं यादृशश्च त्वमिह यत्ते भविष्यति ॥ ६ ॥
iti te sarvamākhyātaṃ yathāyaṃ saṃsṛtibhramaḥ | yathāhaṃ yādṛśaśca tvamiha yatte bhaviṣyati || 6 ||
Thus, everything has been explained to you, how this cycle of transmigration is an illusion, how I am, and what you will become here.
इस प्रकार, आपको सब कुछ बता दिया गया है, कि कैसे यह जन्म-मरण का चक्र भ्रम है, कि मैं कैसा हूँ, और कि आप यहाँ क्या बनेंगे।
7 7.153.7 इति तेनाहमुक्तः सन्विस्मयाकुलया धिया । तेन सार्धं विमृश्यैतत्परं विस्मयमागतः ॥ ७ ॥
iti tenāhamuktaḥ sanvismayākulayā dhiyā | tena sārdhaṃ vimṛśyaitatparaṃ vismayamāgataḥ || 7 ||
Having been thus spoken to by him, with a mind filled with wonder, I reflected on it with him and attained great amazement.
उसके द्वारा ऐसा कहे जाने पर, आश्चर्य से भरे मन से, मैंने उसके साथ इस पर विचार किया और बड़े आश्चर्य को प्राप्त किया।
8 7.153.8 अथ रात्र्यां व्यतीतायां स प्रभाते महामुनिः । तथा संपूजितो येन तत्रैव रतिमाप्तवान् ॥ ८ ॥
atha rātryāṃ vyatītāyāṃ sa prabhāte mahāmuniḥ | tathā saṃpūjito yena tatraiva ratimāptavān || 8 ||
Then, after the night had passed, that great sage, having been worshipped in the morning by him, attained delight right there.
फिर, रात बीतने के बाद, वह महामुनि, प्रभात में उसके द्वारा पूजित होकर, वहीं आनंद प्राप्त किया।
9 7.153.9 अनन्तरं गृहे तस्मिंस्तस्मिन्ग्रामगृहे तथा । स्थितावावां स्थिरमती कृतभावौ परस्परम् ॥ ९ ॥
anantaraṃ gṛhe tasmiṃstasminsgrāmagṛhe tathā | sthitāvāvāṃ sthiramatī kṛtabhāvau parasparam || 9 ||
Subsequently, in that house, in that village house, we both remained with steadfast minds, having made our dispositions towards each other.
तदनंतर, उस घर में, उस गाँव के घर में, हम दोनों स्थिर मन से, एक-दूसरे के प्रति अपने व्यवहार करके, रहे।
10 7.153.10 ततो वहति कालोऽयमृतुसंवत्सरात्मकः । स्थितोऽहमागतान्भावांस्त्यजन्गृह्णन्गिरिर्यथा ॥ १० ॥
tato vahati kālo'yamṛtusaṃvatsarātmakaḥ | sthito'hamāgatānbhāvāṃstyajangṛhṇangiriryathā || 10 ||
Then, as this time, consisting of seasons and years, passes, I remain, accepting and letting go of the states that come, like a mountain.
फिर, जैसे यह समय, ऋतुओं और वर्षों से बना हुआ, बीतता है, मैं पहाड़ की तरह, आने वाली स्थितियों को स्वीकार करते हुए और छोड़ते हुए, रहता हूँ।
11 7.153.11 नाभिवाञ्छामि मरणं नाभिवाञ्छामि जीवितम् । यथा स्थितोऽस्मि तिष्ठामि तथैव विगतज्वरम् ॥ ११ ॥
nābhivāñchāmi maraṇaṃ nābhivāñchāmi jīvitam | yathā sthito'smi tiṣṭhāmi tathaiva vigatajvaram || 11 ||
I do not desire death, nor do I desire life. I remain as I am, free from fever.
मैं न मृत्यु चाहता हूँ, न जीवन चाहता हूँ। मैं जैसा हूँ, उसी प्रकार रहता हूँ, ज्वर से मुक्त।
12 7.153.12 ततो विचारितं तत्र तन्मया दृश्यमण्डलम् । किं कारणमिदं तु स्यात्किमयं वेत्ति चेतसा ॥ १२ ॥
tato vicāritaṃ tatra tanmayā dṛśyamaṇḍalam | kiṃ kāraṇamidaṃ tu syātkimayaṃ vetti cetasā || 12 ||
Then, I contemplated there, that visible universe by me. What could be the cause of this? What does this mind know?
तब, मैंने वहाँ सोचा, उस दृश्य ब्रह्माण्ड को मैंने देखा। इसका कारण क्या हो सकता है? इस मन को क्या पता है?
13 7.153.13 कोऽयं पदार्थसंघातः किं नामैतस्य कारणम् । अस्त्यस्मिन्स्वप्नसंदर्शे चिद्व्योमैकस्वरूपिणि ॥ १३ ॥
ko'yaṃ padārthasaṃghātaḥ kiṃ nāmaitasya kāraṇam | astyasminn svapnasandarśe cidvyomaikeka svarūpiṇi || 13 ||
Who is this aggregate of elements? What is the cause of this? Is there a dream-like vision in this pure consciousness?
यह तत्वों का समूह कौन है? इसका कारण क्या है? इस शुद्ध चेतना में कोई स्वप्न-जैसी दृष्टि है?
14 7.153.14 द्यौः क्षमा वायुराकाशं पर्वताः सरितो दिशः । चिन्मात्रनभ एवैते कचन्त्यात्मन्यवस्थितम् ॥ १४ ॥
dyauḥ kṣamā vāyurākāśaṃ parvatāḥ sarito diśaḥ | cinmātranabha evaite kacantyātmanyavasthitam || 14 ||
The sky, the earth, the air, the space, the mountains, the rivers, the directions—all these are merely pure consciousness established in the self.
आकाश, पृथ्वी, वायु, अंतरिक्ष, पर्वत, नदियाँ, दिशाएँ—ये सभी केवल आत्मा में स्थापित शुद्ध चेतना हैं।
15 7.153.15 चिच्चन्द्रिकाचतुर्दिक्कमवभासं तनोति यत् । तदिदं जगदाभाति चित्रमप्रतिघात्म खे ॥ १५ ॥
ciccandrikācaturdikkamavabhāsaṃ tanoti yat | tadidaṃ jagadābhāti citramapratighātma khe || 15 ||
That which illuminates the consciousness-moonlight in all directions, that indeed appears as this wonderful universe, unobstructed in the sky.
जो चारों दिशाओं में चेतना-चाँदनी को प्रकाशित करता है, वही यह अद्भुत ब्रह्माण्ड आकाश में अवरुद्ध होकर प्रकट होता है।
16 7.153.16 नेमेऽद्रयो न चेयं भूर्नेदं खं नायमप्यहम् । चिन्मात्रव्योमकचनमिदमाभाति केवलम् ॥ १६ ॥
neme'drayo na ceyaṃ bhūrnedaṃ khaṃ nāyamapyaham | cinmātravyomakacanamidamābhāti kevalam || 16 ||
There are no mountains, no earth, no sky, nor am I | This appears as mere consciousness-space
यहाँ न पर्वत हैं, न पृथ्वी, न आकाश, न मैं हूँ | यह केवल चेतना-आकाश के रूप में प्रकट होता है
17 7.153.17 पदार्थजातस्यास्य स्यात्किं नाम बत कारणम् । पिण्डग्रहे हेतुना तु विना कोऽप्यर्थसंभवः ॥ १७ ॥
padārthajātasyāsya syātkim nāma bata kāraṇam | piṇḍagrahe hetunā tu vinā ko'pyarthasaṃbhavaḥ || 17 ||
What could be the cause of this collection of objects? Without a cause, how can any object exist?
इस वस्तुओं के समूह का कारण क्या हो सकता है? कारण के बिना कोई भी वस्तु कैसे अस्तित्व में आ सकती है?
18 7.153.18 भ्रान्तिमात्रमिदं चेत्स्याद्भ्रान्तेः किं नाम कारणम् । द्रष्टा मन्ता च को भ्रान्तेः कारणं वा क्व कीदृशम् ॥ १८ ॥
bhrāntimātramidaṃ cetsyādbhrānteḥ kiṃ nāma kāraṇam | draṣṭā mantā ca ko bhrānteḥ kāraṇaṃ vā kva kīdṛśam || 18 ||
If this is merely an illusion, what could be the cause of the illusion? Who is the seer and thinker of the illusion, and what kind of cause is it?
यदि यह केवल एक भ्रम है, तो भ्रम का कारण क्या हो सकता है? भ्रम का द्रष्टा और विचारक कौन है, और कारण किस प्रकार का है?
19 7.153.19 यस्याहमवसं संविन्मात्रकं हृदयौजसि । असौ मया सह गतः किलाशेषेण भस्मसात् ॥ १९ ॥
yasyāhamavasaṃ saṃvinmātrakaṃ hṛdayaujasi | asau mayā saha gataḥ kilāśeṣeṇa bhasmasāt || 19 ||
In whom I abide as pure consciousness in the strength of the heart, he has gone with me, as it were, entirely to ashes.
जिसमें मैं हृदय की शक्ति में शुद्ध चेतना के रूप में निवास करता हूँ, वह मेरे साथ जैसे पूरी तरह से भस्म हो गया है।
20 7.153.20 तस्मादिदमनाद्यन्तं चिदाभामात्रमम्बरम् । अकर्तृकर्मकरणं रूपं चिद्धनमक्रमम् ॥ २० ॥
tasmādidamanādyantaṃ cidābhāmātramambaram | akartṛkarmakaraṇaṃ rūpaṃ ciddhanamakramam || 20 ||
Therefore, this is beginningless and endless, mere consciousness-light, the sky, without doer, action, or instrument, the form of consciousness, motionless.
इसलिए, यह अनादि और अनन्त है, केवल चेतना-प्रकाश, आकाश, कर्ता, कर्म या करण के बिना, चेतना का रूप, निश्चल।
21 7.153.21 इदं चिद्व्योमकचनं घटावटपटादिकम्स्फुटं कुत इवाकारि घटावटपटाद्यतः ॥ २१ ॥
idaṃ cidvyomakacanaṃ ghaṭāvaṭapaṭādikamsphuṭaṃ kuta ivākāri ghaṭāvaṭapaṭādyataḥ || 21 ||
This manifestation of consciousness as the sky, pots, clothes, etc., is clearly seen. From where does this form of pots, clothes, etc., arise?
यह चेतना का आकाश, घड़े, कपड़े आदि के रूप में स्पष्ट रूप से दिखाई देता है। यह घड़े, कपड़े आदि के रूप में कहाँ से उत्पन्न होता है?
22 7.153.22 नापि चिन्मात्रकचनं चिन्मात्रं व्योम केवलम्तस्य किं कचनं कीदृक कथं कचति किं नभः ॥ २२ ॥
nāpi cinmātrakacanaṃ cinmātraṃ vyoma kevalamtasya kiṃ kacanaṃ kīdṛk kathaṃ kacati kiṃ nabhaḥ || 22 ||
Nor is there any manifestation of pure consciousness as the sky alone. What is its manifestation? How does it manifest? Is it the sky?
न ही शुद्ध चेतना का आकाश के रूप में कोई प्रकटीकरण है। उसका प्रकटीकरण क्या है? वह कैसे प्रकट होता है? क्या यह आकाश है?
23 7.153.23 अयं फेनश्चिदम्भोधेः किमस्य कचनं नवम्कचत्स्वभाव एवायमनन्तश्चिद्धनः स्थितः ॥ २३ ॥
ayaṃ phenaścidambhodheḥ kimasya kacanaṃ navamkacatsvabhāva evāyamanantaściddhanaḥ sthitaḥ || 23 ||
This foam (manifestation) in the ocean of consciousness, what is its new manifestation? It is its own nature, this infinite wealth of consciousness is established.
यह फेन (प्रकटीकरण) चेतना के सागर में, इसका नया प्रकटीकरण क्या है? यह अपनी ही प्रकृति है, यह अनन्त चेतना का धन स्थापित है।
24 7.153.24 चिन्मात्रकचनं शुद्धं ब्रह्म बृंहितचिद्धनमिदं जगदिवाभाति क्व दृश्यं द्रष्टृता कुतः ॥ २४ ॥
cinmātrakacanaṃ śuddhaṃ brahma bṛṃhitaciddhanamidaṃ jagadivābhāti kva dṛśyaṃ draṣṭṛtā kutaḥ || 24 ||
The manifestation of pure consciousness is pure Brahman, the expanded wealth of consciousness. This world appears as such. Where is the seen? Where is the seer?
शुद्ध चेतना का प्रकटीकरण शुद्ध ब्रह्म है, विस्तृत चेतना का धन। यह संसार ऐसा ही प्रतीत होता है। दृश्य कहाँ है? द्रष्टा कहाँ है?
25 7.153.25 आद्यन्तवर्जितममेयमनादिमध्यमेकं विभुं विगतकारणकार्यसत्त्वम्सत्तामयं भुवनशैलदिगन्तनानानानात्मकं किमपि चेतनमेव सर्वम् ॥ २५ ॥
ādyantavarjitamameyamanādimadhyamekaṃ vibhuṃ vigatakāraṇakāryasattvamsattāmayaṃ bhuvanaśailadigantanānā'nānātmakaṃ kimapi cetanameva sarvam || 25 ||
That which is without beginning or end, immeasurable, without cause or effect, existing as pure existence, pervading the entire universe, diverse and varied, is indeed pure consciousness.
जो आदि और अंत से रहित है, अमेय, अनादि, मध्यम, एक, विभु, कारण और कार्य से रहित, शुद्ध अस्तित्व में स्थित, सम्पूर्ण ब्रह्मांड में व्याप्त, विविध और विभिन्न, वह शुद्ध चेतना ही है।
← Chapter 152 ← अध्याय 152 Book 7 प्रकरण 7
All 216 chapters of Book 7 प्रकरण 7 के सभी 216 अध्याय
Chapter 154 → अध्याय 154 → Book 7 प्रकरण 7
‹ Ch 152 अ. 152
≡ Chapters अध्याय
Aa Text पाठ
› Next अगला