योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa II, Chapter 151निर्वाण प्रकरण · सर्ग १५१

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 151 — 13 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 151 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

17.151.1

अन्यमुनिरुवाच । तत्र ते नगरं तानि गृहाणि तरवश्च ते । क्षिप्रेण शुष्कतृणवत्सर्वं भस्मत्वमागतम् ॥ १ ॥

anyamuniruvāca | tatra te nagaraṃ tāni gṛhāṇi taravaśca te | kṣipreṇa śuṣkatṛṇavatsarvaṃ bhasmatvamāgatam || 1 ||

Anyamuni said, 'There, your cities, houses, and trees have quickly turned into ashes like dry grass.'

अन्यमुनि ने कहा, 'वहाँ, आपके नगर, घर और पेड़ सूखे घास की तरह शीघ्र ही भस्म हो गए हैं।'

27.151.2

तत्रैवं भस्मतां प्राप्ते सुप्ते ते भवतस्तव । तनू तथातिसंतापविदारितमहाशिले ॥ २ ॥

tatraivaṃ bhasmatāṃ prāpte supte te bhavatastava | tanū tathātisantāpavidāritamahāśile || 2 ||

There, while you were sleeping, your body was severely burned and split like a great stone.

वहाँ, जब आप सो रहे थे, आपका शरीर एक बड़े पत्थर की तरह गहरे संताप से विदीर्ण हो गया था।

37.151.3

स शशाम शनैर्वह्निर्निःशेषीकृतकाननः । परिपीतार्णवोऽगस्त्य इवास्तं समुपाययौ ॥ ३ ॥

sa śaśāma śanairvahniḥ niḥśeṣīkṛtakānanaḥ | paripītārṇavo'gasty iva'stam samupāyayau || 3 ||

That fire, having consumed the entire forest, gradually subsided like Agastya, who had drunk the ocean, went to rest.

वह अग्नि, जो पूरे वन को जला चुकी थी, धीरे-धीरे शांत हो गई, जैसे अगस्त्य जी ने समुद्र को पी लिया था और विश्राम किया था।

47.151.4

तस्मिन्नस्तं गतेवह्नौ तद्भस्मेद्धं सुशीतलम् । दुधाव कणशो वायुरशेषं पुष्पराशिवत् ॥ ४ ॥

tasminnastam gatevahnaus tadbhaseddhaṃ suśītalam | dudhāva kaṇaśo vāyur aśeṣaṃ puṣparāśivat || 4 ||

When that fire had subsided, the ashes became very cool. The wind blew them away like a heap of flowers, particle by particle.

जब वह अग्नि शांत हो गई, तो राख बहुत ठंडी हो गई। हवा ने उन्हें फूलों के ढेर की तरह कण-कण उड़ा दिया।

57.151.5

ततो न ज्ञायते नासीत्क्वाश्रमः क्व तनू तथा । क्व पेटकं बहूनां तत्स्वप्नपूर्जाग्रतो यथा ॥ ५ ॥

tato na jñāyate nāsītkvāśramaḥ kva tanū tathā | kva peṭakaṃ bahūnāṃ tatsvapnapūrjāgrato yathā || 5 ||

Then, nothing could be recognized or known, where the hermitage was, where the body was, or where the boxes of many were, like in a dream or awakening.

तब, कुछ भी पहचाना नहीं जा सका या जाना नहीं जा सका, आश्रम कहाँ था, शरीर कहाँ था, या बहुत से लोगों के पेटके कहाँ थे, जैसे स्वप्न या जागरण में।

67.151.6

अभावमुपयाते ते यदैवं भवतस्तनू । स्वपतस्ते भ्रमवतः संविदेव विजृम्भते ॥ ६ ॥

abhāvamupayāte te yadaivaṃ bhavatastanū | svapataste bhramavataḥ saṃvideva vijṛmbhate || 6 ||

When you reach the state of non-existence, your body becomes such. While you sleep, wandering in illusion, only consciousness awakens.

जब आप अभाव की स्थिति में पहुंचते हैं, तब आपका शरीर ऐसा हो जाता है। जब आप सोते हैं, भ्रम में भटकते हुए, केवल चेतना जागती है।

77.151.7

तस्मात्क तद्गलबिलं विराडात्मा स च क्व ते । दग्धो दग्धस्य सौजस्कः सौजस्कस्यैव देहकः ॥ ७ ॥

tasmātk tadgalabilaṃ virāḍātmā sa ca kva te | dagdho dagdhasya saujaskaḥ saujaskasyaiva dehakaḥ || 7 ||

Therefore, what is that throat, the universal self, and where is it for you? The burnt one's vigor is the body of the vigorous one.

इसलिए, वह गला क्या है, विराट् आत्मा, और वह आपके लिए कहां है? जले हुए का सौजस्क शक्तिशाली का शरीर है।

87.151.8

लब्धवानसि नो तस्माद्धेतोर्देहद्वयं मुने । अनन्ते स्वप्नसंसारजाग्रतीहावतिष्ठसे ॥ ८ ॥

labdhavānasi no tasmāddhetordvayaṃ mune | anante svapnasaṅsārajāgratīhāvatiṣṭhasē || 8 ||

You have obtained the two bodies from that cause, O sage. In the infinite, you exist in the waking state of the dream world.

आपने उस कारण से दो शरीर प्राप्त किए हैं, हे मुनि। अनंत में, आप स्वप्न संसार की जाग्रत अवस्था में रहते हैं।

97.151.9

तदेवं स्वप्न एवायं जाग्रद्भावमुपागतः । सर्वे वयमिह स्वप्नपुरुषास्तव सुव्रत ॥ ९ ॥

tadevaṃ svapna evāyaṃ jāgradbhāvamupāgataḥ | sarve vayamiha svapnapuruṣāstava suvrat || 9 ||

Thus, this dream has reached the state of wakefulness. We are all dream beings here, O virtuous one.

इस प्रकार, यह स्वप्न जाग्रत अवस्था तक पहुंच गया है। हम सभी यहां स्वप्न पुरुष हैं, हे सुव्रत।

107.151.10

अस्माकं त्वं स्वप्ननरस्तव स्वप्ननरा वयम् । अयमेव चिदाकाशः सर्वदात्मात्मनि स्थितः ॥ १० ॥

asmākaṃ tvaṃ svapnanarastava svapnanarā vayaṃ | ayameva cidākāśaḥ sarvadātmātmani sthitaḥ || 10 ||

You are our dream man, and we are your dream men. This is the very space of consciousness, always present in the self.

आप हमारे स्वप्न पुरुष हैं, और हम आपके स्वप्न पुरुष हैं। यह चेतना का स्थान है, जो हमेशा स्वयं में मौजूद है।

117.151.11

ततः प्रभृति संपन्नो भवान्स्वप्ननरो भवन्जाग्रत्प्रत्ययवाञ्जाग्रन्नरो गार्हस्थ्यसुस्थितः ॥ ११ ॥

tataḥ prabhṛti saṃpanno bhavānsvapnanaro bhavanjāgratpratyayavāñjāgrannaro gārhasthyasusthitaḥ || 11 ||

From that time onwards, you have become a man of dreams, a man of waking consciousness, firmly established in household life.

तब से आप स्वप्न के मनुष्य बन गए हैं, जाग्रत चेतना के मनुष्य, गृहस्थ जीवन में दृढ़ता से स्थापित हैं।

127.151.12

एतत्ते कथितं सर्वं यथावृत्तमशेषतः। अनुभूतं सुदृश्यं च ध्यानेनैतच्च पश्यसि ॥ १२ ॥

etattē kathitaṃ sarvaṃ yathāvṛttamaśēṣataḥ| anubhūtaṃ sudṛśyaṃ ca dhyānēnaitaccapasyasi || 12 ||

All this has been told to you as it happened in its entirety| Experienced, clearly visible, and you see this through meditation

यह सब कुछ आपको ठीक ऐसे ही बताया गया है जैसे हुआ था| अनुभव किया गया, स्पष्ट रूप से दिखाई देता है, और आप ध्यान से इसे देखते हैं

137.151.13

इत्यादिमध्यरहितोऽयमनन्तरूपः संविद्धनः कचति काञ्चनतापवत्खे। तत्फाललोलवपुरात्मनि चिन्मयात्मा सर्गात्मभिर्विकसितैरसितैः सितैश्च ॥ १३ ॥

ityādimadhyarahito'yamanantarūpaḥ saṃviddhanaḥ kacati kāñcanatāpavatkhē| tatphālalolavapurātmani cinmayātmā sargātmabhirvikasitairasitaiḥ sitaiśca || 13 ||

This endless form, devoid of beginning and end, shines like gold in the sky| In the self, which is the essence of consciousness, with a body swaying like a leaf, the self composed of consciousness, blossoms with dark and light creations

यह अनन्त रूप, आदि और अन्त से रहित, आकाश में सोने की तरह चमकता है| चेतना के सार से युक्त आत्मा में, पत्ते की तरह हिलते शरीर वाले, चेतना से बने आत्मा, गहरे और हल्के सृजन के साथ खिलते हैं