Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 150 — 56 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

मुनिरुवाच एवंप्रकारया युक्त्या तेनायं मुनिना तदा तथाहं बोधितो येन गतो विदितवेद्यताम् || १ ||

muniruvāca evaṃprakārayā yuktyā tenāyaṃ muninā tadā tathāhaṃ bodhito yena gato viditavedyatām || 1 ||

English

The sage said: By such reasoning, that sage at that time enlightened me, by whom I attained the state of knowing the knowable.

हिन्दी

मुनि ने कहा: ऐसे तर्क से, उस मुनि ने उस समय मुझे बोध किया, जिससे मैंने ज्ञेय की जानकारी प्राप्त की।

2

ततोऽसौ न मया त्यक्तश्चिरप्रार्थनया तया अवसत्तेन तत्रासौ मृतस्यापि तथैव च || २ ||

tato'sau na mayā tyaktaściraprārthanayā tayā avasattena tatrāsau mṛtasyāpi tathaiva ca || 2 ||

English

Therefore, he was not abandoned by me due to his persistent pleading. He remained there, even in death, in the same manner.

हिन्दी

इसलिए, मैंने उसकी लगातार प्रार्थना के कारण उसे नहीं छोड़ा। वह वहां रहा, मृत्यु के बाद भी उसी तरह।

3

येनैतन्मुनिना प्रोक्तमिन्दूदयशुभं वचः सोऽयं पश्य मुनिश्रेष्ठस्तव पार्श्वे व्यवस्थितः || ३ ||

yenaitanmuninā proktamindūdayaśubhaṃ vacaḥ so'yaṃ paśya muniśreṣṭhas tava pārśve vyavasthitaḥ || 3 ||

English

See, this best of sages, who spoke these auspicious words at the rise of the moon, is now standing by your side.

हिन्दी

देखो, यह श्रेष्ठ मुनि, जिसने चंद्रोदय के समय ये शुभ वचन कहे, अब तुम्हारे पास खड़ा है।

4

अनेनोक्तमनुक्तेन ममैतन्मोहघातिना दृश्यपूर्वापरज्ञेन यज्ञेनेवात्तमूर्तिना || ४ ||

anenoktamanuktena mamaetanmohaghātinā dṛśyapūrvāparajñena yajñenevāttamūrtinā || 4 ||

English

By him, who spoke and did not speak, my delusion was destroyed. He is like a sacrifice, with a form that knows the past and the future.

हिन्दी

उसने, जिसने कहा और नहीं कहा, मेरा मोह नष्ट किया। वह एक यज्ञ की तरह है, जिसका रूप भूत और भविष्य को जानता है।

5

अग्निरुवाच तदाकर्ण्य वचस्तस्य मुनेर्व्याधोऽभवत्तदा प्रत्यक्षः स्वप्नसर्गः किमिति खिन्न इव स्मयात् || ५ ||

agniruvāca tadākṛṇya vacastasya munervyādho'bhava tttadā pratyakṣaḥ svapnasargaḥ kimiti khinna iva smayāt || 5 ||

English

Agni said: Having heard the words of that sage, the hunter became visible, as if in a dream, wondering why he was distressed.

हिन्दी

अग्नि ने कहा: उस मुनि के शब्दों को सुनकर, व्याध प्रत्यक्ष हो गया, जैसे स्वप्न में, और सोचने लगा कि वह दुःखी क्यों है।

6

दूरदेशगतैर्दृष्टस्थिरसौदामनीधिया | द्रवत्कनकनिष्यन्दकुट्टिमं व्योम दर्शयन् || ६ ||

dūradeśagatairdṛṣṭasthirasaudāmanīdhiyā | dravatkanakaniṣyandakuṭṭimaṃ vyoma darśayan || 6 ||

English

The one who sees the stable and splendid wealth from distant lands, shows the sky dripping with liquid gold.

हिन्दी

जो दूर देशों से देखी गई स्थिर और सुंदर सम्पत्ति को देखता है, वह सोने की बूंदों से भरे आकाश को दिखाता है।

7

यत्स्वप्नकथितस्येयं जाग्रत्प्रत्यक्षतोच्यते | लभ्यतेऽपि च तन्नाम वेद चित्रमिदं मुने || ७ ||

yatsvapnakathitasyeyaṃ jāgratpratyakṣatocyate | labhyate'pi ca tannāma veda citramidaṃ mune || 7 ||

English

That which is told in a dream is said to be perceived directly while awake. Even the name is obtained, O sage, know this wonder.

हिन्दी

जो स्वप्न में कहा गया है, वह जागृत अवस्था में प्रत्यक्ष रूप से कहा जाता है। उसका नाम भी प्राप्त होता है, हे मुनि, इस चमत्कार को जानो।

8

कथमेष महान्स्वप्नपुरुषः स मुनीश्वर | जाग्रत्यपि स्थिरीभूतो भूतो बालमतेरिव || ८ ||

kathameṣa mahānsvapnapuruṣaḥ sa munīśvara | jāgratyapi sthirībhūto bhūto bālamateriva || 8 ||

English

How is this great dream-person, O lord of sages, stable even while awake, as if he were a child's imagination?

हिन्दी

यह महान स्वप्न-पुरुष कैसे, हे मुनियों के स्वामी, जागृत अवस्था में भी स्थिर है, मानो वह किसी बच्चे की कल्पना हो?

9

एवमाश्चर्यमाख्यानमुच्यतां मे यथाक्रमम् | कुतः कस्य किमेतद्वा परमो हि स विस्मयः || ९ ||

evamāścaryamākhyānamucyatāṃ me yathākramam | kutaḥ kasya kimetadvā paramo hi sa vismayaḥ || 9 ||

English

Thus, tell me this wondrous tale in order. From where, of whom, what is this, indeed it is the greatest wonder.

हिन्दी

इस प्रकार, मुझे इस आश्चर्यजनक कहानी को क्रम से बताओ। यह कहाँ से, किसका, क्या है, यह वास्तव में सबसे बड़ा आश्चर्य है।

10

मुनिरुवाच | ततः श्रृणु महाभाग वृत्तं चित्रं किमत्र मे | कथयामि समासेन सहसा मां कुरु त्वराम् || १० ||

muniruvāca | tataḥ śrṇu mahābhāga vṛttaṃ citraṃ kimatram me | kathayāmi samāsena sahasā māṃ kuru tvarām || 10 ||

English

The sage said: Therefore, listen, O fortunate one, to this strange event that happened to me. I will narrate it briefly, make me swift.

हिन्दी

मुनि ने कहा: इसलिए, सुनो, हे भाग्यशाली, मुझे जो हुआ यह अजीब घटना। मैं इसे संक्षेप में बताऊंगा, मुझे तेज करो।

11

अनेनैतत्तदा तत्र वर्णितं बोधनाय मे | बुधोऽहमभवं चाशु महतोऽस्य तया गिरा || ११ ||

anenaittattadā tatra varṇitaṃ bodhanāya me | budho'hamabhavaṃ cāśu mahato'sya tayā girā || 11 ||

English

By this, it was described to me for understanding at that time and place | I immediately became wise due to the greatness of that speech

हिन्दी

इसके द्वारा उस समय और स्थान पर मेरे बोधन के लिए यह वर्णित किया गया था | मैं उस वाणी के महत्व से तुरंत बुद्धिमान हो गया

12

तत एतद्गिरा पूर्वः स्वस्वभावः स्मृतो मया | अवदातोऽवदातेन नभसेव तपात्यये || १२ ||

tata etadgirā pūrvaḥ svasvabhāvaḥ smṛto mayā | avadāto'vadātena nabhasēva tapātyayē || 12 ||

English

Then, this speech was remembered by me as my own nature | Like the sky during the change of heat

हिन्दी

तब, यह वाणी मेरे द्वारा अपने स्वभाव के रूप में याद की गई | जैसे गर्मी में आकाश का बदलाव

13

अहो नु सोऽहमभवं मुनिरित्युदिताशयम् | अहमासं हृदा स्फीतात्स्नातोऽवस्थितविस्मयात् || १३ ||

aho nu so'hamabhavaṃ munirityuditāśayam | ahamāsaṃ hṛdā sphītātsnāto'vastitavismayāt || 13 ||

English

Ah, indeed, I became that sage with a proclaimed intention | I was, with a heart full of pride, standing in astonishment

हिन्दी

अहो, निश्चय ही, मैं उस मुनि बन गया जिसका उद्देश्य प्रकट हुआ | मैं गर्व से भरे हृदय के साथ, आश्चर्य में खड़ा था

14

इमां भोगास्थयावस्थां प्राप्तोऽस्म्यज्ञ इवाध्वगः | धावञ्छ्रमार्तिरम्ब्वर्थी व्यर्थया मृगतृष्णया || १४ ||

imāṃ bhogāsthayāvasthāṃ prāpto'smyajña ivādhvagaḥ | dhāvañchramārtirambvarthī vyarthayā mṛgatṛṣṇayā || 14 ||

English

I have attained this state of enjoyment, like an ignorant traveler | Running, tired, seeking water, in vain, like a mirage

हिन्दी

मैंने इस भोग की अवस्था को प्राप्त किया है, जैसे एक अज्ञानी यात्री | दौड़ता हुआ, थका हुआ, पानी की तलाश में, व्यर्थ, जैसे मृगतृष्णा

15

कष्टं दृश्योपलम्भेन भ्रान्तिमात्रात्मना सता | बालो वेतालकेनेव प्राज्ञोऽपि च्छलितो ह्यहो || १५ ||

kaṣṭaṃ dṛśyopalambhena bhrāntimātrātmanā satā | bālo vetālakeneva prājño'pi cchalito hyaho || 15 ||

English

It is difficult, being deluded by mere appearances | Even a wise person, like a child, is deceived by the illusion

हिन्दी

यह कठिन है, केवल दृश्यों से भ्रमित होने से | एक बुद्धिमान व्यक्ति भी, जैसे एक बच्चा, भ्रम से ठगा जाता है

16

अहो नु चित्रमेतेन मिथ्याज्ञानेन वल्गता | नीतः सर्वार्थशून्येन पदवीं कामिमामहम् || १६ ||

aho nu citrametena mithyājñānena valgatā | nītaḥ sarvārthaśūnyena padavīṃ kāmimām aham || 16 ||

English

Oh, how strange it is that I have been led to this desired state by false knowledge, which is devoid of all meaning.

हिन्दी

ओह, कितना अजीब है कि मैं इस इच्छित अवस्था में मिथ्या ज्ञान द्वारा लाया गया हूँ, जो सभी अर्थों से शून्य है।

17

अथवा यः सोऽहमपि भ्रान्तिमात्रं न सन्मयः | तथापि चित्रशतता यन्नामासद्विडम्ब्यते || १७ ||

athavā yaḥ so'ham api bhrāntimātraṃ na sanmayaḥ | tathāpi citraśatatā yannāmāsadviḍambyate || 17 ||

English

Or perhaps I too am merely an illusion, not real. Yet, strangely, this name is being celebrated.

हिन्दी

या फिर मैं भी केवल एक भ्रम हूँ, वास्तविक नहीं। फिर भी, अजीब बात है कि यह नाम मनाया जा रहा है।

18

नाहमस्मि न चैवेयमिदं नायमपि भ्रमः | चित्रं सर्वमिदं मिथ्या सर्वं च सदिव स्थितम् || १८ ||

nāham asmi na caiveyam idaṃ nāyam api bhramaḥ | citraṃ sarvam idaṃ mithyā sarvaṃ ca sadiva sthitam || 18 ||

English

I am not, nor is this, nor is this an illusion. Strangely, all this is false, yet it appears as real.

हिन्दी

मैं नहीं हूँ, न ही यह है, न ही यह भ्रम है। अजीब बात है कि यह सब झूठ है, फिर भी यह वास्तविक लगता है।

19

किमिदानीं मया कार्यमिह बन्धभिदान्तरः | विद्यते मेऽङ्कुरश्छेद्यं तत्तावत्संत्यजाम्यहम् || १९ ||

kim idānīṃ mayā kāryam iha bandhabhidāntaraḥ | vidyate me'ṅkuraśchedyaṃ tattāvat saṃtyajāmy aham || 19 ||

English

What should I do now in this bondage? There is a sprout to be cut, so I will abandon it now.

हिन्दी

अब मुझे इस बंधन में क्या करना चाहिए? यहाँ एक अंकुर है जिसे काटना है, तो मैं इसे अब छोड़ दूँगा।

20

आस्तामेतदविद्यैषा व्यर्थरूपा किमेतया | भ्रान्त्या भ्रान्तिरसद्रूपा त्यक्तैवैषा मयाधुना || २० ||

āstāmetad avidyaiṣā vyartharūpā kimetayā | bhrāntyā bhrāntir asadrūpā tyaktaivaiṣā mayādhunā || 20 ||

English

Let this ignorance, which is useless, be gone. What use is this illusion, which is unreal? I will abandon it now.

हिन्दी

यह अज्ञान, जो बेकार है, चला जाए। इस भ्रामक अवस्था से क्या लाभ? जो अवास्तविक है, मैं इसे अब छोड़ दूँगा।

21

उपदेष्टा मुनिरयमेषोऽत्र भ्रान्तिमात्रकम्| ब्रह्मैवाहमिवाभाति रूपमेतद्दिवाभ्रवत् || २१ ||

upadeṣṭā munirayameṣo'tra bhrāntimātrakam| brahmaivāhamivābhāti rūpametaddivābhravat || 21 ||

English

The sage who is the teacher here appears only as an illusion| This form seems like Brahman itself, like a cloud in the sky

हिन्दी

यहाँ का उपदेशक मुनि केवल एक भ्रांति के रूप में प्रकट होता है| यह रूप ब्रह्म के समान ही प्रतीत होता है, जैसे आकाश में बादल

22

तदेवं तावदुदितज्ञानं वक्ष्ये महामुनिम्| इति संचिन्त्य स मुनिस्तत्र प्रोक्त इदं मया || २२ ||

tadevaṃ tāvaduditajñānaṃ vakṣye mahāmunim| iti saṃcintya sa munistatra prokta idaṃ mayā || 22 ||

English

Thus, I will now speak the knowledge that has arisen to the great sage| Having thought thus, the sage spoke this to me there

हिन्दी

इस प्रकार, मैं अब उस ज्ञान को कहूँगा जो महामुनि के लिए उदित हुआ है| ऐसा सोचकर, वह मुनि ने मुझसे यह कहा वहाँ

23

मुनिनायक गच्छामि तच्छरीरमिदं निजम्| द्रष्टुं यच्च प्रवृत्तोऽस्मि शरीरं तदपीक्षितुम् || २३ ||

munināyaka gacchāmi taccharīramidaṃ nijam| draṣṭuṃ yacca pravṛtto'smi śarīraṃ tadapīkṣitum || 23 ||

English

O leader of sages, I will go to see this body of mine| And I am eager to see that body as well

हिन्दी

हे मुनियों के नेता, मैं अपने इस शरीर को देखने जाऊँगा| और मैं उस शरीर को देखने के लिए उत्सुक हूँ

24

इत्याकर्ण्य स मामाह हसन्मुनिवरस्तदा| कुतस्तौ भवतो देहौ तौ सुदूरतरं गतौ || २४ ||

ityākarṇya sa māmāha hasanmunivarastadā| kutastau bhavato dehau tau sudūrataraṃ gatau || 24 ||

English

Having heard this, the great sage laughed and said to me| Where are your two bodies? They have gone very far away

हिन्दी

यह सुनकर, महामुनि ने हँसते हुए मुझसे कहा| तुम्हारे दोनों शरीर कहाँ हैं? वे बहुत दूर चले गए हैं

25

गच्छात्मनैव वा पश्य वृत्तान्तं वृत्तकोविद| पश्य तावद्यथावृत्तं दृष्टान्तं ज्ञास्यसि स्वयम् || २५ ||

gacchātmanaiva vā paśya vṛttāntaṃ vṛttakovida| paśya tāvadyathāvṛttaṃ dṛṣṭāntaṃ jñāsyasi svayam || 25 ||

English

Go by yourself and see the events, O knower of events| See how it happened, you will understand the example yourself

हिन्दी

स्वयं जाकर घटनाओं को देखो, हे घटनाओं के ज्ञाता| देखो कि कैसे हुआ, तुम स्वयं उदाहरण समझ लोगे

26

इति संचिन्त्य तं देहं विदं भूसत्तया''स्मिकम्त्यक्त्वा चिदात्मा तत्प्राणात्पवने योजितो मया || २६ ||

iti saṃcintya taṃ dehaṃ vidaṃ bhūsattayā''smikamtyaktvā cidātmā tatprāṇātpavane yojito mayā || 26 ||

English

Thus, having contemplated, I abandoned that body which was like a burden of earthly existence, and my conscious self was united with the wind of life breath by me.

हिन्दी

इस प्रकार, चिंतन करके, मैंने उस शरीर को छोड़ दिया जो पृथ्वी के अस्तित्व का बोझ था, और मेरा चेतना आत्मा प्राण की हवा से जुड़ गया मेरे द्वारा।

27

प्राक्तनं देहमालोक्य यावदायाम्यहं मुनेइहैव तावत्स्थातव्यमित्युक्त्वाहं गतोऽनिलम् || २७ ||

prāktanaṃ dehamālokya yāvadāyāmyahaṃ muneihaiva tāvatsthātavyamityuktvāhaṃ gato'nilam || 27 ||

English

Having seen the previous body, I said to the sage, 'I will come back soon, so you should stay here until then.' Having said this, I went to the wind.

हिन्दी

पिछले शरीर को देखकर, मैंने ऋषि से कहा, 'मैं जल्दी वापस आऊँगा, तो तुम तब तक यहीं रहो।' यह कहकर, मैं हवा की ओर चला गया।

28

अथ वातरथारूढो गगनं भ्रान्तवानहम्पुष्पामोद इवानन्तं गत्वा च त्वरया चिरम् || २८ ||

atha vātarathārūḍho gaganaṃ bhrāntavānahampuṣpāmoda ivānantaṃ gatvā ca tvarayā ciram || 28 ||

English

Then, mounted on the chariot of wind, I wandered in the sky like the fragrance of flowers, going endlessly with speed for a long time.

हिन्दी

तब, हवा के रथ पर सवार होकर, मैं फूलों की सुगंध की तरह आकाश में भटकता रहा, तेजी से लंबे समय तक अंतहीन रूप से जाता रहा।

29

ततश्चिरमपि भ्रान्त्वा यदा गलविलं चलनहं न प्राप्तवांस्तस्य किंचिदस्याशयस्थितः || २९ ||

tataściramapi bhrāntvā yadā galavilaṃ calanahaṃ na prāptavāṃstasya kiṃcidasyāśayasthitaḥ || 29 ||

English

Then, even after wandering for a long time, when I moved swiftly, I did not attain anything of that desire which was in my heart.

हिन्दी

तब, लंबे समय तक भटकने के बाद भी, जब मैं तेजी से चला, मैंने उस इच्छा को नहीं पाया जो मेरे दिल में थी।

30

तदा खेदमुपायातः परमं पुनरागतःइदमेव जगज्जालमहमालानमात्मनः || ३० ||

tadā khedamupāyātaḥ paramaṃ punarāgataḥidameva jagajjālamahamālānamātmanaḥ || 30 ||

English

Then, overwhelmed by sorrow, I returned to the supreme state. This entire world is indeed a mere illusion of the self.

हिन्दी

तब, दुःख से घिर गया, मैं पुनः परम अवस्था में लौट आया। यह सारा जगत वास्तव में आत्मा का एक भ्रम है।

31

इहेमं लब्धवानग्रे ततो मुनिमनुत्तमम् | पृष्टवानहमेकाग्रस्तत एवमिदं गृहे || ३१ ||

ihemaṃ labdhvānagre tato munimanuttamam | pṛṣṭavānahamekāgrastata evamidaṃ gṛhe || 31 ||

English

Having obtained this, I first approached the best of sages and asked him with single-minded focus, and thus he spoke to me in this house.

हिन्दी

इसे प्राप्त करने के बाद, मैंने पहले श्रेष्ठ मुनि से एकाग्र होकर पूछा, और उसने इस घर में मुझसे ऐसा कहा।

32

किमेतद्भगवन्ब्रूहि पूर्वापरविदांवर | त्वं पश्यसि यथावृत्तमुत्तमज्ञानचक्षुषा || ३२ ||

kimetadbhagavanbrūhi pūrvāparavidāṃvara | tvaṃ paśyasi yathāvṛttamuttamajñānacakṣuṣā || 32 ||

English

O Lord, please tell me what this is. You are the best among those who know the past and the future. You see everything accurately with the eye of supreme knowledge.

हिन्दी

हे भगवन्, कृपया मुझे बताएं कि यह क्या है। आप भूत और भविष्य को जानने वालों में श्रेष्ठ हैं। आप उत्तम ज्ञान की दृष्टि से सब कुछ ठीक से देखते हैं।

33

यस्य देहं प्रविष्टोऽहं स च मद्वपुरेव च | क्व तावुभौ गतौ देहौ न लब्धौ केन हेतुना || ३३ ||

yasya dehaṃ praviṣṭo'haṃ sa ca madvapureva ca | kva tāvubhau gatau dehau na labdhau kena hetunā || 33 ||

English

Into whose body I have entered, and that body is also mine. Where have both bodies gone? Why have they not been found?

हिन्दी

जिसके शरीर में मैं प्रवेश कर चुका हूँ, और वह शरीर मेरा भी है। दोनों शरीर कहाँ चले गए? उन्हें क्यों नहीं मिला?

34

मयातिचिरमाभोगि भ्रान्तं संसारमण्डलम् | स्थावरादाऽऽत्मनः कस्मात्प्राप्तं गलबिलं न तत् || ३४ ||

mayāticiramābhogi bhrāntaṃ saṃsāramanḍalam | sthāvarādā''tmanaḥ kasmātprāptaṃ galabilaṃ na tat || 34 ||

English

I have wandered for a very long time in the deluded cycle of worldly existence. Why have I not attained the state of liberation from the bondage of the material world?

हिन्दी

मैंने बहुत लंबे समय तक भ्रमित संसार चक्र में भटकते हुए बिताया है। मैंने भौतिक दुनिया की बंधन से मुक्ति की स्थिति क्यों नहीं प्राप्त की?

35

गत्वेति पृष्टः स मुनिः समुवाच महाशयः | जानासि तत्स्वयं कस्मादिति तामरसेक्षण || ३५ ||

gatveti pṛṣṭaḥ sa muniḥ samuvāca mahāśayaḥ | jānāsi tatsvayaṃ kasmāditi tāmarasekṣaṇa || 35 ||

English

Having been asked, 'Where have they gone?' that great sage replied, 'You know that yourself. Why do you ask, O lotus-eyed one?'

हिन्दी

जब उनसे पूछा गया, 'वे कहाँ चले गए?' तो उस महान ऋषि ने कहा, 'तुम खुद जानते हो। फिर पूछते हो, हे कमलनयनी?'

36

एतदालोकयसि चेत्स्वयं योगैकसंविदा | तत्पश्यस्येव निःशेषं यथा करतलाम्बुजम् || ३६ ||

etadālokayasi cet svayaṃ yogai kasamvidā | tatpaśyasyeva niḥśeṣaṃ yathā karatalāmbujam || 36 ||

English

If you perceive this directly through the singular awareness of yoga, then you will see everything completely, just like a lotus in the palm of your hand.

हिन्दी

यदि आप इसे योग की एक संविद से स्वयं देखते हैं, तो आप इसे पूरी तरह से देखेंगे, जैसे हाथ के तल में कमल।

37

तथापि यदि शुश्रूषा तवास्ति वचसा मम | तदिदं श्रृणु वक्ष्यामि यथावृत्तमखण्डितम् || ३७ ||

tathāpi yadi śuśrūṣā tavāsti vacasā mama | tadidaṃ śṛṇu vakṣyāmi yathāvṛttamakhṇḍitam || 37 ||

English

Nevertheless, if you have the desire to listen to my words, then hear this from me, I will tell you the unbroken sequence of events as they occurred.

हिन्दी

फिर भी, यदि आपकी मेरे शब्दों को सुनने की इच्छा है, तो यह सुनिए, मैं आपको घटनाओं की अखंड शृंखला बताऊंगा जैसे कि वे घटीं।

38

तपस्तामरसोष्णांशुः कल्याणकमलाकरः | ज्ञानाब्जस्य हरेर्नाभिर्नास्ति तावदयं भवान् || ३८ ||

tapastāmarasoṣṇāṃśuḥ kalyāṇakamalākaraḥ | jñānābjasya harernābhirnāsti tāvadayaṃ bhavān || 38 ||

English

The sun, which is the lotus of auspiciousness, the navel of the lotus of knowledge, does not exist until then, O Lord.

हिन्दी

सूर्य, जो कल्याण का कमल है, ज्ञान के कमल का नाभि है, तब तक नहीं होता, हे भगवान।

39

स त्वं कदाचित्तपसि स्थितः स्वप्नदिदृक्षया | कस्यचिद्धृदयं जन्तोः प्रविष्टः पुष्टसंविदा || ३९ ||

sa tvaṃ kadācit tapasi sthitaḥ svapnadidṛkṣayā | kasyacid dhṛdayaṃ jantoḥ praviṣṭaḥ puṣṭasamvidā || 39 ||

English

Once, while engaged in austerities with the desire to see a dream, you entered the heart of some being with a nourished consciousness.

हिन्दी

एक बार, स्वप्न देखने की इच्छा से तपस्या में लगे हुए, आप किसी जीव के हृदय में पोषित संविद के साथ प्रवेश कर गए।

40

यत्त्वं प्रविष्टो हृदयं तत्रेदं भुवनत्रयम् | दृष्टवानसि विस्तीर्णं रोदसी विपुलोदरम् || ४० ||

yattvaṃ praviṣṭo hṛdayaṃ tatredaṃ bhuvanatrayam | dṛṣṭavānasi vistīrṇaṃ rodasī vipulodaram || 40 ||

English

When you entered the heart, you saw the three worlds spread out there, vast and expansive.

हिन्दी

जब आप हृदय में प्रवेश किया, तो आपने वहाँ तीनों लोकों को विस्तृत और विशाल देखा।

41

इति त्वयि चिरं व्यग्रे देहस्तस्य तथापि च | स संसुप्ताकृतिर्यत्र स्थितस्तत्र महावने || ४१ ||

iti tvayi ciraṃ vyagre dehastasya tathāpi ca | sa saṃsuptākṛtiryatra sthitastatra mahāvane || 41 ||

English

Thus, while you were long engaged, his body remained in that state | He appeared as if asleep where he stood in the great forest

हिन्दी

इस प्रकार, जब आप लंबे समय तक व्यस्त थे, उसका शरीर उसी अवस्था में रहा | वह जहाँ खड़ा था, वहाँ वह सोये हुए जैसा दिखाई देता था, उस महान वन में

42

लग्नोऽग्निर्धूमधूम्राभ्रसाम्बराम्बरडम्बरः | वलद्वलचलालातचक्रसूर्येन्दुमण्डलः || ४२ ||

lagnō'gnirdhūmadhūmrābhrasāmbarāmbaraḍambaraḥ | valadvacalālātacakrasūryendumaṇḍalaḥ || 42 ||

English

The fire was kindled, with smoke as dark as clouds, and the sky was covered with a canopy of smoke | The flames were like the rotating discs of the sun and moon

हिन्दी

अग्नि जल उठी, धुआँ बादलों के समान काला था, और आकाश धुएँ के आवरण से ढका हुआ था | लपटें सूर्य और चंद्रमा के घूमते चक्रों के समान थीं

43

दग्धाभ्रभस्मसंपूर्णधूमाभ्रासितकम्बलैः | आनीलाकाशदलपैरिव संछादिताम्बरः || ४३ ||

dagdhābhra bhasmasaṃpūrṇadhūmābhrāsitakambalaiḥ | ānīlākāśadalapairiva saṃchāditāmbaraḥ || 43 ||

English

The sky was covered with ashes from the burnt clouds and smoke, resembling dark blue petals | It was as if the sky was shrouded in a dark blue canopy

हिन्दी

आकाश जले हुए बादलों और धुएँ की राख से ढका हुआ था, जो नीले पंखुड़ियों जैसा दिखता था | मानो आकाश नीले आवरण से ढका हुआ था

44

दरीगृहविनिष्क्रान्तसिंहनिर्ह्रादतर्जितैः | स्फुटैश्चटचटास्फोटैर्जडीकृतदिगन्तरः || ४४ ||

darīgṛhaviniṣkrāntasiṃhanirhrādatarjitaiḥ | sphuṭaiścaṭacaṭāsphoṭairjaḍīkṛtadigantaraḥ || 44 ||

English

The directions were frozen with the loud roars of lions emerging from their cave-like homes, and the sharp crackling sounds

हिन्दी

दिशाएँ अपने गुफा जैसे घरों से निकलने वाले सिंहों के जोरदार गर्जने और तीखी चटचटाहट की आवाजों से जम गई थीं

45

तालीतमालमालानां गतानामग्निवृक्षताम् | पातैरुत्पातवह्न्यभ्रकवत्करकरैर्घनः || ४५ ||

tālītamālamālānāṃ gatānāmagṇivṛkṣatām | pātairutpātavahnyabhrakavatkarakarairghanḥ || 45 ||

English

The dense forest was filled with the falling of tall trees that had turned into firewood, resembling the fall of meteors and thunderclouds

हिन्दी

घना वन उन लंबी पेड़ों के गिरने से भरा हुआ था जो लकड़ी बन गई थीं, और यह उल्कापिंडों और गर्जने वाले बादलों के गिरने जैसा लगता था

47

कणैस्तारागणं कान्तैर्व्योम्नि द्विगुणतां नयन् | वक्षःस्थबालवनितानयनानन्दनन्दनः || ४७ ||

kaṇaistārāgaṇaṃ kāntairvyomni dviguṇatāṃ nayan | vakṣaḥsthabālavanitānayanānandanandanaḥ || 47 ||

English

The stars in the sky, which are beautiful, double in number, and the one who delights the eyes of the young maiden on his chest.

हिन्दी

आकाश में सुंदर तारों का समूह, जो दोगुना हो जाता है, और जो अपने वक्ष पर स्थित युवती की आँखों को आनंदित करता है।

48

ज्वालाधमधमाशब्दप्रध्मातगगनोदरः | दरीगृहविनिष्क्रान्तभ्रान्तोन्निद्रवनेचरः || ४८ ||

jvālādhama-dhama-āśabdapradhmātagaganodaraḥ | darīgṛhaviniṣkrāntabhrāntonnidravanecharaḥ || 48 ||

English

The sky resounds with the roaring sound of flames, and the forest dwellers, startled from their sleep, emerge from their cave dwellings.

हिन्दी

आकाश ज्वालाओं की गर्जना से गूँज उठता है, और वन में रहने वाले जीव, नींद से जागकर, अपने गुफा घरों से बाहर निकलते हैं।

49

अर्धदग्धद्रवत्सिंहमृगव्याधविहंगमः | क्वथत्सरःसरित्स्रोतोरन्धितोग्रवनेचरः || ४९ ||

ardhadagdhadravatsiṃhamṛgavyādhavihangamaḥ | kvathatsaraḥsaritsroto-randhitogravanecharaḥ || 49 ||

English

Half-burnt and fleeing lions, deer, hunters, and birds, and the boiling lake, river, and stream, and the blinded fierce forest dwellers.

हिन्दी

आधे जले हुए और भागते हुए सिंह, हिरण, शिकारी, और पक्षी, और उबलता हुआ सरोवर, नदी, और धारा, और अंधे हुए भयानक वन में रहने वाले।

50

वलज्ज्वालाज्वलद्बालचमरीचारुचञ्चुरः | दह्यमानवनप्राणिमेदोगन्धावृताम्बुदः || ५० ||

valajjvālājvaladbālacamarīcārucañcuraḥ | dahyamānavanaprāṇimedogandhāvṛtāmbudaḥ || 50 ||

English

The clouds are covered with the smell of burning fat from the forest animals being burnt by the blazing flames, which have beautiful flickering tongues.

हिन्दी

बादल उस चर्बी की गंध से ढके हुए हैं, जो जलते हुए वन जीवों से निकल रही है, जिन्हें चमकती हुई ज्वालाओं की सुंदर लपटें जला रही हैं।

51

तेन कल्पाग्निकल्पेन वल्गता वनवह्निना | सयुष्मदाश्रमो दग्धः सर्पेणेव प्रसर्पता || ५१ ||

tena kalpāgnikalpena valgatā vanavahninā | sayuṣmadāśramo dagdhaḥ sarpeṇeva prasarpata || 51 ||

English

By that forest fire, which spreads like the fire of destruction, the hermitage with its inhabitants is burnt, as if by a creeping serpent.

हिन्दी

उस वन अग्नि से, जो प्रलय की अग्नि की तरह फैलती है, आश्रम और उसके निवासी जल जाते हैं, मानो एक रेंगता हुआ साँप से जले हों।

52

व्याध उवाचतत्र तस्याग्निदाहस्य हेतुः कः प्राकृतो मुनेतद्वनं ते बटुवराः सर्वं नष्टं कथं सह || ५२ ||

vyādha uvācatatra tasyāgnidāhasya hetuḥ kaḥ prākṛto munetadvanaṃ te baṭuvarāḥ sarvaṃ naṣṭaṃ kathaṃ saha || 52 ||

English

The hunter said, 'What is the natural cause of this fire that burnt down the forest? O sage, how could all your young disciples perish together?'

हिन्दी

शिकारी ने कहा, 'इस आग का क्या स्वाभाविक कारण है जिसने वन को जला दिया? हे मुनि, आपके सभी युवा शिष्य कैसे एक साथ नष्ट हो गए?'

53

मुनिरुवाचसंकल्पकमनस्पन्दः संकल्पादिक्षयोदयेयथा हेतुर्निरास्पन्दोऽचिराद्धि त्रिजगत्तथा || ५३ ||

muniruvācasaṃkalpakamanaspandaḥ saṃkalpādikṣayodayeyathā heturnirāspando'cirāddhi trijagattathā || 53 ||

English

The sage said, 'The mind's fluctuations due to desires lead to the rise and fall of everything. Just as the cause of these fluctuations is removed, the three worlds become steady in no time.'

हिन्दी

मुनि ने कहा, 'मन की इच्छाओं से उत्पन्न विचारों के कारण सब कुछ उठता-गिरता रहता है। जैसे ही इन विचारों का कारण दूर हो जाता है, तीनों लोक शीघ्र ही स्थिर हो जाते हैं।'

54

हृदये च वनान्ते च क्षोभाक्षोभेषु कारणम्यथा स्पन्दोऽचिरात्स्पन्दस्तथा त्रिजगतामिह || ५४ ||

hṛdaye ca vanānte ca kṣobhākṣobheṣu kāraṇamyathā spando'cirātspandastathā trijagatāmiha || 54 ||

English

In the heart and at the edge of the forest, in both agitation and calm, the cause of fluctuations is the same. Just as the fluctuations cease quickly, so do the three worlds here.

हिन्दी

हृदय और वन के किनारे पर, उथल-पुथल और शांति दोनों में, धड़कनों का कारण वही है। जैसे ही धड़कनें शीघ्र ही शांत हो जाती हैं, वैसे ही यहाँ तीनों लोक भी शांत हो जाते हैं।

55

धातुः संकल्पनगरं जगत्तत्स्पन्दनं त्विह प्रजोदयक्षयक्षोभवर्षावर्षादिकारणम् || ५५ ||

dhātuḥ saṃkalpanagaraṃ jagattatspandanaṃ tvihaprajodayakṣayakṣobhavarṣāvarṣādikāraṇam || 55 ||

English

The elements, the city of thoughts, the world, and its fluctuations are the causes of the rise, fall, agitation, and calm here.

हिन्दी

तत्व, विचारों का नगर, जगत्, और उसकी धड़कनें यहाँ उठने-गिरने, उथल-पुथल और शांति के कारण हैं।

56

ब्रह्मादिमानसोऽप्यस्य सोऽप्यन्यत्र चिदम्बरेइत्यपर्यवसानेयं शान्तैका चिन्नभोगतिः || ५६ ||

brahmādimānaso'pyasya so'pyanyatra cidambareityaparyavasāneyaṃ śāntaikā cinnabhogatiḥ || 56 ||

English

Even the minds of Brahma and others are ultimately absorbed in the pure consciousness, which is the ultimate reality. This is the only peaceful and blissful state.

हिन्दी

ब्रह्मा और अन्य के मन भी अंततः शुद्ध चेतना में विलीन हो जाते हैं, जो परम सत्य है। यही एकमात्र शांतिपूर्ण और आनंदमय अवस्था है।

57

चितिनभसि चिन्नभःश्रीः कचतीति निरामया विदुषाम् | मूर्खाणां तु यथैषा यादृग्वा तन्मयीह न सत् || ५७ ||

citinabhasi cinnabhaḥśrīḥ kacatīti nirāmayā viduṣām | mūrkhāṇāṃ tu yathaiṣā yādṛgvā tanmayīha na sat || 57 ||

English

In the realm of consciousness, the splendor of consciousness shines, known to the wise as free from disease | But for fools, it is as it is, whatever it may be, it is not real

हिन्दी

चेतना के आकाश में, चेतना की शोभा चमकती है, जो विद्वानों के लिए रोगमुक्त ज्ञात है | लेकिन मूर्खों के लिए, यह जैसा है वैसा है, जो भी हो, यह वास्तविक नहीं है

← Chapter 149Chapter 151 →