Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 94 — 85 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच । अथ हेममयाकाशविस्तीर्णायां महाभुवि । सौहार्दादेव सिद्धस्य तस्येदमहमुक्तवान् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | atha hemamayākāśavistīrṇāyāṃ mahābhuvī | sauhārdādeva siddhasya tasyedamahamuktavān || 1 ||

English

Shri Vasistha said: Then, in the vast golden sky, out of affection, I spoke these words to that accomplished one.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: फिर, विशाल सोने के आकाश में, स्नेह से, मैंने उस सिद्ध को ये शब्द कहे।

2

त्वया न केवलं तावन्मयापि न विचारितम् । आव्याप्तिरहिता नाम न संभवति देहिनाम् || २ ||

tvayā na kevalaṃ tāvanmayāpi na vicāritam | āvyāptirahitā nāma na saṃbhavati dehinām || 2 ||

English

It is not just you; even I have not considered it. There is no existence for embodied beings without pervasiveness.

हिन्दी

यह सिर्फ तुम्हारे लिए नहीं है; मैंने भी इस पर विचार नहीं किया है। शरीरधारियों के लिए व्याप्ति के बिना कोई अस्तित्व नहीं है।

3

कस्मान्मया तवोदन्तं विचार्यासौ स्थिरीकृता । न कुटी व्योम्नि तेन त्वमभविष्यः स्थिरस्थितिः || ३ ||

kasmānmayā tavodantaṃ vicāryāsau sthirīkṛtā | na kuṭī vyomni tena tvamabhaviṣyaḥ sthirasthitiḥ || 3 ||

English

Why did I, considering your words, make it stable? You would not have been in a stable state in the sky because of that.

हिन्दी

मैंने आपके शब्दों को सोचकर इसे स्थिर क्यों किया? उसके कारण आप आकाश में स्थिर अवस्था में नहीं होते।

4

उत्तिष्ठ सिद्धलोकेषु निवसावो यथास्थितम् । स्वास्पदस्थितयः सौम्याः स्वात्मसिद्धौ सुसाधनम् || ४ ||

uttiṣṭha siddhalokeṣu nivasāvo yathāsthitam | svāspadasthitayaḥ saumyāḥ svātmasiddhau susādhanam || 4 ||

English

Arise and dwell in the realms of the accomplished ones as you are. The abodes of the self are peaceful and conducive to self-realization.

हिन्दी

उठो और सिद्धों के लोकों में जैसे हो वैसे ही रहो। आत्मा के निवास शांतिपूर्ण हैं और आत्मसाक्षात्कार के लिए अनुकूल हैं।

5

इति निर्णीय तावुच्चैरुत्सृतौ तारकोपमौ । सममेकपुटोड्डीनौ व्योम यन्त्रोपलाविव || ५ ||

iti nirṇīya tāvuccairutsṛtau tārakopamau | samamekapuṭoḍḍīnau vyoma yantrapalāviva || 5 ||

English

Having thus decided, both of them loudly rose up, resembling stars. They were equally balanced, like a single ball thrown into the sky.

हिन्दी

इस प्रकार निर्णय लेकर, दोनों ने ऊँची आवाज में उठकर तारों की तरह चमकना शुरू किया। वे एक समान संतुलित थे, जैसे आकाश में एक गेंद फेंकी गई हो।

6

प्रणामपूर्वमन्योन्यमथ कृत्वा विसर्जनम् | गतः सोऽभिमतं देशमहं चाभिमतं गतः || ६ ||

praṇāmapūrvamanyonyamatha kṛtvā visarjanam | gataḥ so'bhimataṃ deśamahaṃ cābhimataṃ gataḥ || 6 ||

English

After bowing to each other, we parted ways. He went to his desired place, and I went to my desired place.

हिन्दी

एक दूसरे को प्रणाम करके हम विदाई ले ली | वह अपने इच्छित स्थान पर गया, और मैं अपने इच्छित स्थान पर गया।

7

इति वृत्तान्तमखिलमुक्तवानस्मि राघव | तवाश्चर्यमयीं पश्य संसृतीनां विचित्रताम् || ७ ||

iti vṛttāntamakhilamuktavānasmi rāghava | tavāścaryamayīṃ paśya saṃsṛtīnāṃ vicitratām || 7 ||

English

Thus, I have narrated the entire story to you, Raghava. Behold the wondrous variety of transmigration.

हिन्दी

इस प्रकार, मैंने आपको पूरी कथा सुना दी है, ओ रघुनन्दन। देखिए पुनर्जन्म की अद्भुत विविधता।

8

श्रीराम उवाच | भगवंस्तव देहोऽसौ पृथिव्यामणुतां गतः | भ्रान्तः केन शरीरेण सिद्धलोकांस्ततो भवान् || ८ ||

śrīrāma uvāca | bhagavaṃstava deho'sau pṛthivyāmaṇutāṃ gataḥ | bhrāntaḥ kena śarīreṇa siddhalokāṃstato bhavān || 8 ||

English

Sri Rama said, 'O Lord, your body has become minute on Earth. With what body did you wander and reach the realm of the Siddhas?'

हिन्दी

श्री राम ने कहा, 'हे भगवन्, आपका शरीर पृथ्वी पर अणु के समान हो गया है। आप किस शरीर से भ्रमण करके सिद्धलोक पहुंचे?'

9

श्रीवसिष्ठ उवाच | आ स्मृतं श्रृणु वृत्तान्तं ततो मम जगद्गृहे | भ्रमतः सिद्धसेनासु लोकपालपुरीषु च || ९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ā smṛtaṃ śrṛṇu vṛttāntaṃ tato mama jagadgṛhe | bhramataḥ siddhasenāsu lokapālapurīṣu ca || 9 ||

English

Vasistha said, 'Listen to the story of my wandering in the world, in the abodes of the Siddhas and the cities of the guardians of the world.'

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा, 'सुनिए मेरी पृथ्वी पर भ्रमण की कथा, सिद्धों के निवास स्थानों और लोकपालों के नगरों में।'

10

अहमिन्द्रपुरं प्राप्तो न कश्चित्तत्र दृष्टवान् | मामिमं देहरहितमातिवाहिकदेहिनम् || १० ||

ahamindrapuraṃ prāpto na kaścittatra dṛṣṭavān | māmimaṃ deharahitamātivāhikadehinam || 10 ||

English

I reached Indra's city, but no one saw me there, as I was without a body, having only a subtle form.

हिन्दी

मैं इन्द्र के नगर में पहुंचा, लेकिन वहाँ कोई भी मुझे नहीं देख सका, क्योंकि मैं शरीर से रहित था, केवल सूक्ष्म रूप में था।

11

अह किल तदा राम संपन्नो गगनाकृतिः | न चाधारो न चाधेयश्चिदाकाशमयात्मकः || ११ ||

aha kila tadā rāma saṃpanno gaganākṛtiḥ | na cādhāro na cādheyaścidākāśamayātmakaḥ || 11 ||

English

Oh, indeed, at that time, Rama, you are complete, like the sky. You are neither the support nor the supported, you are of the nature of the space of consciousness.

हिन्दी

ओह, वास्तव में, उस समय, हे राम, आप पूर्ण हैं, आकाश के समान | आप न आधार हैं न आधेय, आप चेतना के आकाश के स्वभाव वाले हैं।

12

न ग्रहीता न च ग्राह्यस्त्वादृशार्थावबोधिनाम् | न चैव देशकालानां क्वचिदावृत्तिकारकः || १२ ||

na grahītā na ca grāhyastvādṛśārthāvabodhinām | na caiva deśakālānāṃ kvacidāvṛttikārakaḥ || 12 ||

English

You are neither the perceiver nor the perceived, for those who understand such meanings. You are not the cause of any recurrence of place and time.

हिन्दी

आप न ग्रहीता हैं न ग्राह्य, ऐसे अर्थों को समझने वालों के लिए | आप किसी भी स्थान और समय के पुनरावृत्ति के कारण नहीं हैं।

13

मनोमननमात्रात्मा पृथ्व्यादिपरिवर्जितः | संकल्पपुरुषाकारः पदार्थानामरोधकः || १३ ||

manomananamātrātmā pṛthvyādiparivarjitaḥ | saṃkalpapuruṣākāraḥ padārthānāmarodhakaḥ || 13 ||

English

You are the essence of mere mental contemplation, devoid of earth and other elements. You are in the form of a resolved person, obstructing the objects.

हिन्दी

आप मानसिक चिंतन के स्वरूप हैं, पृथ्वी और अन्य तत्वों से रहित | आप एक निश्चित पुरुष के रूप में हैं, वस्तुओं को रोकने वाले।

14

अरुद्धश्च पदार्थौघैः स्वयं स्वानुभवोन्मुखः | व्यवहर्ता तथाभूतैरेवं पुंभिर्मनोमयैः || १४ ||

aruddhaśca padārthaughaiḥ svayaṃ svānubhavonmukhaḥ | vyavahartā tathābhūtair evaṃ puṃbhirmanomayaiḥ || 14 ||

English

You are unobstructed by the multitude of objects, self-experiencing, and the one who engages with such beings who are made of mind.

हिन्दी

आप वस्तुओं के समूह से अरुद्ध हैं, स्वयं अनुभव करने वाले, और ऐसे मानसिक प्राणियों से व्यवहार करने वाले।

15

स्वप्नानुभूतयो राम दृष्टान्तोऽत्राविखण्डितः | अनुभूत्यपलापं तु यः कुर्यात्तेन तेऽस्त्वलम् || १५ ||

svapnānubhūtayo rāma dṛṣṭānto'trāvikhaṇḍitaḥ | anubhūtyapalāpaṃ tu yaḥ kuryāttena te'stvalam || 15 ||

English

Oh Rama, the experiences in dreams are an unbroken example here. But for those who engage in the chatter of experiences, it is enough for them.

हिन्दी

हे राम, स्वप्न में अनुभव यहाँ एक अखंड दृष्टांत हैं | लेकिन जो अनुभव की बकवाद करते हैं, उनके लिए यह पर्याप्त है।

16

यथा स्वप्नचरो गेहे व्यवहर्ता न दृश्यते | तथा तदा न दृष्टोस्मि पुरस्थोऽपि नभोगतैः || १६ ||

yathā svapnacaro gehe vyavahartā na dṛśyate | tathā tadā na dṛṣṭosmi purastho'pi nabhogataiḥ || 16 ||

English

Just as a person moving in a dream is not seen by the householders, similarly, even though I was present in the city, I was not seen by those who move in the sky.

हिन्दी

जैसे सपने में चलने वाला व्यक्ति घर वालों द्वारा नहीं देखा जाता, वैसे ही, उस समय मैं शहर में रहते हुए भी आकाश में चलने वालों द्वारा नहीं देखा गया।

17

अहमन्यान्प्रपश्यामि पार्थिवाकारभासुरान् | मामातिवाहिकात्मानं न कश्चिदपि पश्यति || १७ ||

ahamanyānprapaśyāmi pārthivākārabhāsurān | māmātivāhikātmānaṃ na kaścidapi paśyati || 17 ||

English

I see others appearing in earthly forms, but no one sees me, who am of a transcendental nature.

हिन्दी

मैं दूसरों को पृथ्वी के रूप में देखता हूँ, लेकिन कोई भी मुझे, जो पारलौकिक स्वभाव का हूँ, नहीं देखता।

18

श्रीराम उवाच | न दृश्यते विदेहत्वाद्भवान्व्योमवपुर्यदि | तत्कथं तेन सिद्धेन दृष्टोऽसि कनकावनौ || १८ ||

śrīrāma uvāca | na dṛśyate videhatvādbhavānvyomavapuryadi | tatkathaṃ tena siddhena dṛṣṭo'si kanakāvanau || 18 ||

English

Sri Rama said: If you are not visible due to your bodiless nature, then how were you seen by the accomplished one in the golden forest?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि आप अपने देहरहित स्वभाव के कारण दिखाई नहीं देते, तो फिर सिद्ध पुरुष ने सोने के वन में आपको कैसे देखा?

19

श्रीवसिष्ठ उवाच | अस्मदादिर्जनो नाम यथा संकल्पकल्पितान् | नासंकल्पितमाप्नोति सत्यकामवपुर्यतः || १९ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | asmadādirjano nāma yathā saṃkalpakalpitān | nāsaṃkalpitamāpnoti satyakāmavapuryataḥ || 19 ||

English

Sri Vasistha said: People, beginning with me, obtain only what they imagine. They do not obtain what they do not imagine, because their nature is that of true desire.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: मुझसे शुरू होकर लोग केवल उसी को प्राप्त करते हैं जो उनकी कल्पना में होता है। वे उसे नहीं प्राप्त करते जो उनकी कल्पना में नहीं होता, क्योंकि उनका स्वभाव सच्ची इच्छा का होता है।

20

व्यवहारेषु मग्नेन लौकिकेष्वमलात्मना | क्षणाद्विस्मर्यते पुंसा आतिवाहिकमात्मनः || २० ||

vyavahāreṣu magnena laukikeṣvamalātmanā | kṣaṇādvismaryate puṃsā ātivāhikamātmanaḥ || 20 ||

English

Engaged in worldly affairs with a pure mind, one quickly forgets their transcendental nature.

हिन्दी

लौकिक व्यवहारों में लीन होकर पवित्र मन से, व्यक्ति अपने पारलौकिक स्वभाव को शीघ्र ही भूल जाता है।

21

मया पश्यतु मामेष इति संकल्पितं तदा | तेन मां दृष्टवानेष स्वसंकल्पार्थभाजनम् || २१ ||

mayā paśyatu māmeṣa iti saṃkalpitam tadā | tena māṃ dṛṣṭavāneṣa svasaṃkalpārthabhājanam || 21 ||

English

I resolved that he should see me, and thus he saw me, fulfilling my intention.

हिन्दी

मैंने सोचा कि यह मुझे देखे, और इस तरह उसने मुझे देखा, मेरी इच्छा को पूरा करते हुए।

22

जनो जरठभेदत्वान्न संकल्पार्थभाजनम् | स एष जीर्णभेदत्वात्सत्यकामत्वभाजनम् || २२ ||

jano jaraṭhabhedatvānna saṃkalpārthabhājanam | sa eṣa jīrṇabhedatvātsatyakāmatvabhājanam || 22 ||

English

People, due to their old age, do not fulfill their intentions. This one, due to his worn-out state, fulfills his true desires.

हिन्दी

लोग अपनी बुढ़ापे के कारण अपनी इच्छाओं को पूरा नहीं कर पाते। यह व्यक्ति, अपने थके-हारे अवस्था के कारण, अपनी सच्ची इच्छाओं को पूरा करता है।

23

द्वयोस्तु सिद्धयोः सिद्धविरुद्धेप्सितयोर्मिथः | अधिकैकावदातात्मा जयी पुरुषयत्नवान् || २३ ||

dvyostu siddhayoḥ siddhaviruddhepsitayormithaḥ | adhikaikāvadātātmā jayī puruṣayatnavān || 23 ||

English

Between two accomplished persons with conflicting desires, the one who is more determined and puts in more effort will be victorious.

हिन्दी

दो सफल व्यक्तियों के बीच जिनकी इच्छाएँ विरोधी हैं, जो अधिक संकल्पवान और अधिक प्रयास करता है, वह विजयी होगा।

24

भ्रमतः सिद्धसेनासु लोकपालपुरीषु मे | विस्मृता व्यवहारौघैः सातिवाहिकतात्मनः || २४ ||

bhramataḥ siddhasenāsu lokapālapurīṣu me | vismṛtā vyavahāraughaiḥ sātivāhikatātmanaḥ || 24 ||

English

Wandering in the cities of the guardians of the world, I was forgotten due to the overwhelming activities of the accomplished armies.

हिन्दी

लोकपालों की नगरियों में भटकते हुए, मैं सिद्ध सेनाओं के व्यस्त कार्यों के कारण भूल गया।

25

यदा तदाहमपरैर्व्यवहर्तुं महाम्बरे | प्रवृत्तो न च मां कश्चित्तत्र पश्यति चञ्चलम् || २५ ||

yadā tadāhamaparairvyavahartuṃ mahāmbare | pravṛtto na ca māṃ kaścit tatra paśyati cañcalam || 25 ||

English

When I tried to interact with others in the great sky, no one saw me, the restless one.

हिन्दी

जब मैंने महान आकाश में दूसरों से संपर्क करने की कोशिश की, तो कोई भी मुझे, अस्थिर को, नहीं देखा।

26

अत्यन्तमप्यारटतः शब्दो न श्रूयते मम केनचित्सुरलोकेषु स्वप्नपुंस इवानघ || २६ ||

atyantamapyārṭataḥ śabdo na śrūyate mama kenacitsuralokeṣu svapnapuṁsa ivānagha || 26 ||

English

Even the loudest sound is not heard by me in any of the celestial realms, as if I am a dreaming man, O sinless one.

हिन्दी

मुझे किसी भी स्वर्गीय लोक में सबसे ऊँचा शब्द भी नहीं सुनाई देता, जैसे मैं स्वप्न देख रहा हूँ, हे अनघ।

27

अवष्टब्धं प्रवृत्तस्य नान्यावष्टब्धये मम संपद्यते किंचिदपि मनोमननदेहिनः || २७ ||

avaṣṭabdhaṁ pravṛttasya nānyāvaṣṭabdhaye mama saṁpadyate kiñcidapi manomananadehinah || 27 ||

English

Nothing else is fixed for me, who am engaged in contemplation, O embodied one with a contemplative mind.

हिन्दी

मुझे, जो ध्यान में लगा हुआ हूँ, कुछ भी और स्थिर नहीं है, हे ध्यान में लगे हुए शरीर वाले।

28

एवं व्योमपिशाचोऽहं संपन्नो रघुनन्दन मयानुभूता काप्येषा देवागारपिशाचता || २८ ||

evaṁ vyomapiśāco'haṁ saṁpanno raghunandana mayānubhūtā kāpyeṣā devāgārapiśācatā || 28 ||

English

Thus, I have become a sky-dwelling demon, O Raghunandana. I have experienced this state of being a demon in the celestial realm.

हिन्दी

इस प्रकार, मैं एक आकाश-निवासी दानव बन गया हूँ, हे रघुनन्दन। मैंने इस स्वर्गीय लोक में दानव की स्थिति का अनुभव किया है।

29

श्रीराम उवाच पिशाचाः सन्तिलोकेस्मिन्किमाकाराःकिमास्पदाः किंजातीयाः किमाचाराः कीदृशाः कीदृशाशयाः || २९ ||

śrīrāma uvāca piśācāḥ santilokesminkimākārāḥkimāspadāḥ kiṁjātīyāḥ kiṁācārāḥ kīdṛśāḥ kīdṛśāśayāḥ || 29 ||

English

Sri Rama said: What kind of forms, abodes, lineages, behaviors, and desires do the demons have in this world?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: इस लोक में दानवों के किस प्रकार के रूप, निवास, जाति, व्यवहार और इच्छाएँ हैं?

30

श्रीवसिष्ठ उवाच पिशाचाः सन्ति लोकेऽस्मिन्यादृशास्तादृशान्श्रृणु न सभ्योऽसौ न यो वक्ति प्रसङ्गापतितं वचः || ३० ||

śrīvasiṣṭha uvāca piśācāḥ santi loke'sminyādṛśāstādṛśānśrṛṇu na sabyo'sau na yo vakti prasaṅgāpatitaṁ vacaḥ || 30 ||

English

Sri Vasishtha said: There are demons in this world of various kinds, listen to them. One who speaks irrelevant words is not a gentleman.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस लोक में विभिन्न प्रकार के दानव हैं, उन्हें सुनो। जो अनुचित बातें बोलता है, वह सभ्य नहीं है।

31

पिशाचाः केचिदाकाशसदृशाः सूक्ष्मदेहकाः | हस्तपादादिसंयुक्ताः पश्यन्ति त्वमिवाकृतिम् || ३१ ||

piśācāḥ kecidākāśasadṛśāḥ sūkṣmadehakāḥ | hastapādādisaṃyuktāḥ paśyanti tvamivākṛtim || 31 ||

English

Some Pishachas are like the sky, having subtle bodies. They have limbs like hands and feet, and they see your form.

हिन्दी

कुछ पिशाच आकाश के समान सूक्ष्म शरीर वाले होते हैं। वे हाथ, पैर आदि से युक्त होते हैं और आपकी आकृति देखते हैं।

32

छायया भयदायिन्या त्वन्यत्र भ्रमरूपया | ते चित्ताक्रमणं कृत्वा बोधयन्ति नराशयम् || ३२ ||

chāyayā bhayadāyinyā tvanyatra bhramarūpayā | te cittākramaṇaṃ kṛtvā bodhayanti narāśayam || 32 ||

English

With their frightening shadows, they create illusions elsewhere. By invading the mind, they awaken human desires.

हिन्दी

अपनी भयानक छायाओं से, वे दूसरी जगह भ्रम पैदा करते हैं। मन पर कब्जा करके, वे मनुष्यों की इच्छाओं को जागृत करते हैं।

33

घ्नन्त्यदन्ति पिबन्त्याशु लघुसत्त्वबलं जनम् | बलं सत्त्वमथो जीवान्हिंसन्त्याक्रम्य चित्तकम् || ३३ ||

ghnantyadanti pibantyāśu laghusattvabalaṃ janam | balaṃ sattvamatho jīvānhinsantyākramya cittakam || 33 ||

English

They quickly kill, eat, and drink people with weak vitality and strength. By invading the mind, they harm the vitality, strength, and lives of people.

हिन्दी

वे तेजी से कमजोर शक्ति और बल वाले लोगों को मारते, खाते और पीते हैं। मन पर कब्जा करके, वे लोगों की शक्ति, बल और जीवन को नुकसान पहुँचाते हैं।

34

आकाशसदृशाः केचित्केचिन्नीहारसंनिभाः | केचित्स्वप्ननराकाराः साकारा अपि स्वात्मकाः || ३४ ||

ākāśasadṛśāḥ kecitkecinnīhārasannibhāḥ | kecitsvapnanarākārāḥ sākārā api svātmakāḥ || 34 ||

English

Some are like the sky, some resemble fog, some appear like dream figures, and some have their own forms.

हिन्दी

कुछ आकाश के समान होते हैं, कुछ कुहरे के समान होते हैं, कुछ स्वप्न में दिखने वाले मनुष्यों के समान होते हैं, और कुछ अपने ही रूप में होते हैं।

35

केचिदभ्रदलप्रख्याः केचित्पवनदेहकाः | केचिद्भ्रमात्मका एव सर्वे बुद्धिमनोमयाः || ३५ ||

kecidabhradalaprakhyāḥ kecitpavanadehakāḥ | kecidbhramātmakā eva sarve buddhimanomayāḥ || 35 ||

English

Some resemble cloud petals, some have bodies of wind, some are illusory, and all are made of intellect and mind.

हिन्दी

कुछ बादल के पंखुड़ियों के समान होते हैं, कुछ हवा के शरीर वाले होते हैं, कुछ भ्रम के समान होते हैं, और सभी बुद्धि और मन से बने होते हैं।

36

ग्रहीतुं नैव युज्यन्ते ग्रहीतुं शक्नुवन्ति नो आकाशशून्यवपुषः पश्यन्त्याकृतिमात्मनः || ३६ ||

grahītuṃ naiva yujyante grahītuṃ śaknuvanti no ākāśaśūnyavapuṣaḥ paśyantyākṛtimātmanaḥ || 36 ||

English

They are not capable of grasping, nor can they grasp the formless self, which is like empty space.

हिन्दी

वे ग्रहण करने में सक्षम नहीं हैं, न ही वे आकाश के समान रूपरहित आत्मा को देख सकते हैं।

37

शीतातपादिविहितं सुखं दुःखं विदन्ति च पातुमत्तुमवष्टब्धुमीहितुं शक्नुवन्ति नो || ३७ ||

śītātapādivihitaṃ sukhaṃ duḥkhaṃ vidanti ca pātumattumavaṣṭabdhumīhitum śaknuvanti no || 37 ||

English

They experience pleasure and pain caused by heat and cold, but they cannot fall, rise, stay, or desire.

हिन्दी

वे गर्मी और सर्दी से उत्पन्न सुख और दुःख का अनुभव करते हैं, लेकिन वे गिरने, उठने, ठहरने या इच्छा करने में असमर्थ हैं।

38

इच्छाद्वेषभयक्रोधलोभमोहसमन्विताः मन्त्रौषधतपोदानधैर्यधर्मवशीकृताः || ३८ ||

icchādveṣabhayakrodhalobhamohasamanvitāḥ mantrauṣadhatapodānadhairydharmavaśīkṛtāḥ || 38 ||

English

They are influenced by desire, hatred, fear, anger, greed, and delusion, and are controlled by mantras, medicines, austerities, charity, patience, and righteousness.

हिन्दी

वे इच्छा, द्वेष, भय, क्रोध, लोभ और मोह से प्रभावित हैं, और मंत्र, औषधि, तप, दान, धैर्य और धर्म से नियंत्रित हैं।

39

सत्त्वावष्टम्भयन्त्रेण मन्त्रेणाराधितेन वादृश्यन्तेऽपि च गृह्यन्ते कदाचित्केनचित्क्वचित् || ३९ ||

sattvāvaṣṭambhayantreṇa mantreṇārādhitena vādṛśyante'pi ca gṛhyante kadācitkenacitkvacit || 39 ||

English

By the power of restraining the senses or by worshipped mantras, they sometimes become visible and can be grasped by someone, somewhere.

हिन्दी

इंद्रियों को नियंत्रित करने की शक्ति या पूजित मंत्रों द्वारा, वे कभी-कभी दृश्यमान होते हैं और किसी के द्वारा, कहीं पकड़े जा सकते हैं।

40

देवयोनिर्हि सा तेन केचिद्देवोपमादयः केचिन्नरसमश्रीकाः केचिन्नागसमन्वयाः || ४० ||

devayonirhi sā tena keciddevopamādayaḥ kecinnarasamaśrīkāḥ kecinnāgasamanvayāḥ || 40 ||

English

That divine origin is indeed due to that, some are like gods, some are like humans, and some are like serpents.

हिन्दी

वह दिव्य उत्पत्ति वास्तव में उससे है, कुछ देवताओं के समान हैं, कुछ मनुष्यों के समान हैं, और कुछ सर्पों के समान हैं।

41

श्वशृगालोपमाः केचिद्ग्रामजङ्गलवासिनः | कुल्यावकररथ्यासु वसन्ति निरयेषु च || ४१ ||

śvaśṛgālopamāḥ kecidgrāmajaṅgalavāsinaḥ | kulyāvakararathyāsu vasanti nirayeṣu ca || 41 ||

English

Some, who are like dogs and jackals, dwell in villages and forests, in wells, pits, roads, and even in hells.

हिन्दी

कुछ लोग, जो कुत्तों और सियारों के समान हैं, गाँवों और जंगलों में, कुओं, गड्ढों, रास्तों और नरकों में रहते हैं।

42

एतदास्पदमेतेषामित्याकाराः प्रकीर्तिताः | पिशाचा एवमाचारा जन्मैषां श्रूयतामिदम् || ४२ ||

etadāspadameteṣāmityākārāḥ prakīrtitāḥ | piśācā evamācārā janmaiṣāṃ śrūyatāmidam || 42 ||

English

This is the abode of these beings, thus they are known by their forms. The Pishachas have such conduct, listen to their birth.

हिन्दी

यह इन प्राणियों का निवास स्थान है, इसलिए वे अपने रूपों से जाने जाते हैं। पिशाचों का ऐसा ही व्यवहार है, उनके जन्म के बारे में सुनो।

43

अचेत्यचिन्मयं ब्रह्म सर्वशक्तिस्वभावतः | यत्स्थितं बुद्धमेवान्तश्चेत्यं संकल्पयन्निव || ४३ ||

acetyacinmayaṃ brahma sarvaśaktisvabhāvataḥ | yatsthitaṃ buddham evāntaścetyaṃ saṃkalpayanniva || 43 ||

English

The Brahman, which is beyond the unreal and the conscious, is inherently all-powerful. It is established as the pure consciousness within, as if imagining the conscious being.

हिन्दी

ब्रह्म, जो अचेतन और चेतन से परे है, स्वभाव से सर्वशक्तिमान है। यह अंतर्निहित शुद्ध चेतना के रूप में स्थापित है, मानो चेतन प्राणी की कल्पना कर रहा हो।

44

तं जीवं विद्धि स प्रौढस्त्वहंकार इति स्मृतः | सोऽहंकारः स्मृतः पुष्टो मन इत्युदितात्मभिः || ४४ ||

taṃ jīvaṃ viddhi sa prauḍhastvahaṃkāra iti smṛtaḥ | so'haṃkāraḥ smṛtaḥ puṣṭo mana ityuditātmabhiḥ || 44 ||

English

Know that being as the individual soul, which is known as the ego. That ego, when nourished, is known as the mind by those who have realized the self.

हिन्दी

उस प्राणी को जीव के रूप में जानो, जो अहंकार के रूप में जाना जाता है। वह अहंकार, जब पोषित होता है, तब आत्मज्ञानी लोगों द्वारा मन के रूप में जाना जाता है।

45

स एव कथ्यते ब्रह्मा सकल्पाकाशरूपवान् | असदेवासतो बीजं जगतो विगताकृतिः || ४५ ||

sa eva kathyate brahmā sakalpākāśarūpavān | asadevāsato bījaṃ jagato vigatākṛtiḥ || 45 ||

English

That same being is described as Brahma, having the form of the sky with imagination. It is the seed of the unreal from the unreal, devoid of form in the world.

हिन्दी

वही प्राणी ब्रह्मा के रूप में वर्णित है, जिसका रूप कल्पना से युक्त आकाश के समान है। यह असत् से असत् का बीज है, जो संसार में रूपहीन है।

46

एवं मनःस्थितो ब्रह्मा सदेहोऽप्यमलं नभः | तत्स्वप्नपुरुषाकारः सन्नेवासद्वपुः सदा || ४६ ||

evaṃ manaḥsthito brahmā sadeho'pyamalaṃ nabhaḥ | tatsvapnapuruṣākāraḥ sannevāsadvapuḥ sadā || 46 ||

English

Thus, Brahma, situated in the mind, even with a body, is pure in the sky. That dream-like form is always non-existent.

हिन्दी

इस प्रकार, मन में स्थित ब्रह्मा, शरीर के साथ भी, आकाश में शुद्ध है। वह स्वप्न-जैसा रूप हमेशा असत् है।

47

पृथ्व्यादिमूर्तिरहितस्त्वातिवाहिकदेहवान् | पृथ्व्यादयः किल कुतः संकल्पपुरुषस्य खे || ४७ ||

pṛthvyādimūrtirahitastvātivāhikadehavān | pṛthvyādayaḥ kila kutaḥ saṃkalpapuruṣasya khe || 47 ||

English

Devoid of earthly forms, he possesses a transcendental body. Indeed, from where do the elements like earth arise in the sky of the imagined being?

हिन्दी

पृथ्वी जैसी मूर्तियों से रहित, वह एक पारलौकिक शरीर धारण करता है। वास्तव में, कल्पित पुरुष के आकाश में पृथ्वी जैसे तत्व कहाँ से उत्पन्न होते हैं?

48

भवन्मनो यथाकाशपुरं पश्यति कल्पितम् | तथा मनोविरञ्चित्वं पश्यत्यात्मनि कल्पितम् || ४८ ||

bhavanmano yathākāśapuraṃ paśyati kalpitam | tathā manovirañcitvaṃ paśyatyātmani kalpitam || 48 ||

English

Just as the mind sees a city in the sky as imagined, so too it sees the imagined creation in the self.

हिन्दी

जैसे मन आकाश में एक कल्पित नगर को देखता है, वैसे ही वह आत्मा में कल्पित सृष्टि को देखता है।

49

यद्वेत्ति कल्पितं तत्सत्पश्यत्यनुभवत्यपि | यो यावन्मात्रकस्तत्स कस्मात्किल न पश्यति || ४९ ||

yadvetti kalpitaṃ tatsatpaśyaty anubhavatyapi | yo yāvanmātrakastatsa kasmāt kila na paśyati || 49 ||

English

Whatever is imagined is perceived as real and experienced. Why does one not see that which is merely imagined?

हिन्दी

जो कुछ भी कल्पित है, वह सत्य के रूप में देखा जाता है और अनुभव किया जाता है। क्यों कोई उसे नहीं देखता जो केवल कल्पित है?

50

स यत्पश्यति तत्तादृक् शून्यात्मा शून्यमम्बरे | ब्रह्म ब्रह्मणि वा ब्रह्मा तदिदं जगदुच्यते || ५० ||

sa yatpaśyati tattādṛk śūnyātmā śūnyamambare | brahma brahmaṇi vā brahmā tadidaṃ jagaducyate || 50 ||

English

Whatever one sees, that is of such nature, empty in essence, empty in the sky. Brahma in Brahma, or Brahma itself, this is called the world.

हिन्दी

जो कुछ भी कोई देखता है, वह ऐसी प्रकृति का होता है, शून्य आत्मा, शून्य आकाश में। ब्रह्मा ब्रह्मा में, या ब्रह्मा स्वयं, यह संसार कहलाता है।

51

तथा संप्रति भासोऽस्य चिरकालैकभावनात्घनीभूतः स्थितः पुष्टः सुदीर्घस्वप्नसुन्दरः || ५१ ||

tathā saṃprati bhāso'sya cirakālaikabhāvanātghanībhūtaḥ sthitaḥ puṣṭaḥ sudīrghasvapnasundaraḥ || 51 ||

English

Thus, now, his splendor, due to long-term single-pointed meditation, has become dense, stable, nourished, and very beautiful like a long dream.

हिन्दी

इस प्रकार, अब, उसकी चमक, लंबे समय तक एकाग्रता से ध्यान करने के कारण, घनीभूत हो गई है, स्थिर है, पुष्ट है, और एक लंबे सपने की तरह बहुत सुंदर है।

52

आतिवाहिकदेहस्य तस्य तच्चिरभावनात्सर्गानुभवनं भूरि ब्रह्मणो ब्रह्मरूप्यपि || ५२ ||

ātivāhikadehasya tasya taccirabhāvanātsargānubhavanaṃ bhūri brahmaṇo brahmarūpyapi || 52 ||

English

The experience of creation from that long-term meditation is abundant for that transcendental body, even though it is of the form of Brahman.

हिन्दी

उस लंबे समय तक ध्यान से सृष्टि का अनुभव उस पारलौकिक शरीर के लिए पर्याप्त है, भले ही वह ब्रह्म के रूप में हो।

53

गतं प्रकटतोत्कर्षादाधिभौतिकदेहताम्तेनैव सर्ग इत्युक्तो भेदसंततिभासुरः || ५३ ||

gataṃ prakaṭatotkarṣādādhibhautikadehatāmtenaiva sarga ityukto bhedasaṃtatibhāsuraḥ || 53 ||

English

It is said that the creation itself, which is the manifestation of excellence, has gone to the material body. It is called the creation, shining with the continuity of differences.

हिन्दी

कहा जाता है कि सृष्टि स्वयं, जो उत्कर्ष का प्रकटीकरण है, भौतिक शरीर में चली गई है। यह सृष्टि कहलाती है, जो भेदों की निरंतरता से चमकती है।

54

स ब्रह्मा ब्रह्ममात्रात्मा ब्रह्ममात्रात्मनोस्तयोःअजातयोरेव सदा तदात्मजगतोर्द्वयोः || ५४ ||

sa brahmā brahmamātrātmā brahmamātrātmanostayoḥajātayoreva sadā tadātmajagatordvayoḥ || 54 ||

English

That Brahma, whose self is only Brahman, is always the self of the two unborn ones, the self of the universe.

हिन्दी

वह ब्रह्मा, जिसका स्वयं केवल ब्रह्म है, हमेशा दो अजन्मे का स्वयं है, ब्रह्मांड का स्वयं है।

55

अभिन्नयोरेव भृशं शून्यत्वाम्बरयोरिवाएकात्म्येनैव वसतोः पवनस्पन्दयोरिव || ५५ ||

abhinnayoreva bhṛśaṃ śūnyatvāmbarayorivaaikātmyenaiva vasatoḥ pavanaspandayoriva || 55 ||

English

The two are indeed non-different, intensely like the void and the sky, abiding in oneness like the vibrations of the wind.

हिन्दी

दोनों वास्तव में अभिन्न हैं, शून्यता और आकाश की तरह तीव्र रूप से, हवा की कंपनों की तरह एकता में निवास करते हुए।

56

वेत्ति भूतमयत्वं तन्मिथ्यैव न तु वास्तवम् | तथा यथा त्वं संकल्पपुरुषस्य सतोऽसतः || ५६ ||

vetti bhūtamayatvaṃ tanmithyaiva na tu vāstavam | tathā yathā tvaṃ saṃkalpapuruṣasya sato'sataḥ || 56 ||

English

The knower understands that the material world is merely an illusion, not real. Just as you, the person of resolve, are both real and unreal.

हिन्दी

ज्ञाता यह समझता है कि भौतिक जगत केवल एक भ्रम है, वास्तविक नहीं | ठीक वैसे ही जैसे तुम, संकल्प पुरुष, सत् और असत् दोनों हो|

57

ततः शरीरधातूनां तेन पृथ्व्यादिकाः कृताः | अभिधाः पञ्च चित्पुष्टा जगदित्येव ताः स्थिताः || ५७ ||

tataḥ śarīradhātūnāṃ tena pṛthvyādikāḥ kṛtāḥ | abhidhāḥ pañca citpuṣṭā jagadityeva tāḥ sthitāḥ || 57 ||

English

From that, the elements of the body are created by the earth and other elements. These five elements, nourished by consciousness, are established as the world.

हिन्दी

उससे, शरीर के तत्व पृथ्वी और अन्य तत्वों द्वारा बनाए जाते हैं | ये पाँच तत्व, चेतना से पोषित, जगत के रूप में स्थापित हैं|

58

यथा त्वसत्य एवायं संकल्पः सत्य एव ते | तथासावात्मसंकल्पं सत्यमेवानुभूतवान् || ५८ ||

yathā tvasy ēvāyaṃ saṃkalpaḥ satya ēva tē | tathāsāvātmasaṃkalpaṃ satyamēvānubhūtavān || 58 ||

English

Just as this resolve is unreal, yet real to you, so he experienced his own resolve as real.

हिन्दी

ठीक वैसे ही जैसे यह संकल्प असत्य है, फिर भी तुम्हारे लिए सत्य है, वैसे ही उसने अपने संकल्प को सत्य के रूप में अनुभव किया|

59

स स्वयं चिन्मयाकाशः स संकल्पश्चिदम्बरम् | अतः स्वप्नो जगत्सर्वं कृतौ नाशोद्भवौ स्थितौ || ५९ ||

sa svayaṃ cinmayākāśaḥ sa saṃkalpaścidambaram | ataḥ svapno jagatsarvaṃ kṛtau nāśodbhvau sthitau || 59 ||

English

He himself is the sky of consciousness, he is the resolve of consciousness. Therefore, the entire world is like a dream, existing in creation and destruction.

हिन्दी

वह स्वयं चेतना का आकाश है, वह चेतना का संकल्प है | इसलिए, पूरा जगत स्वप्न की तरह है, सृजन और विनाश में स्थित|

60

यथैवैतन्मनः सत्यं तदंशाः सत्यमेव ते | तथैव तत्कृताश्चन्द्ररुद्रार्केन्दुमरीचयः || ६० ||

yathaivaitanmanaḥ satyaṃ tadaṃśāḥ satyameva te | tathaiva tatkṛtāścandrarudrārkendumarīcayaḥ || 60 ||

English

Just as this mind is real, so are its parts real. Similarly, the rays of the moon, Rudra, sun, and moon are created by that.

हिन्दी

ठीक वैसे ही जैसे यह मन सत्य है, वैसे ही उसके अंश सत्य हैं | इसी तरह, चंद्रमा, रुद्र, सूर्य और चंद्रमा की किरणें उससे बनी हैं|

61

एवं स्थिते जगज्जालं तन्मनोराज्यमुच्यते तच्च शून्यं निरालम्बमाकाशकचनं चिति || ६१ ||

evaṃ sthite jagajjālaṃ tanmanorājyamucyate tacca śūnyaṃ nirālambamākāśakacanaṃ citi || 61 ||

English

Thus, the world is said to be a mere illusion of the mind, which is void and without support, like the sky.

हिन्दी

इस प्रकार, यह जगत मन का एक भ्रम कहा जाता है, जो शून्य और बिना आधार के आकाश के समान है।

62

यथा स्वप्नपुरं व्योम संकल्पाद्रिर्यथा नभः तथा ब्रह्म जगच्चैव खमेवाच्छमनाकृति || ६२ ||

yathā svapnapuraṃ vyoma saṃkalpādriryathā nabhaḥ tathā brahma jagaccaiava khamevācchamanākṛti || 62 ||

English

Just as a dream city is in the sky and a mountain is in the sky, so too is Brahman and the world, merely like the sky.

हिन्दी

जैसे स्वप्न का नगर आकाश में होता है और पर्वत आकाश में होता है, वैसे ही ब्रह्म और जगत भी केवल आकाश के समान है।

63

एवमाभासमात्रस्य कचतोऽनिशमव्ययम् सर्गादिमध्यान्तदृशो मुधैवात्रोदिताः स्थिताः || ६३ ||

evamābhāsamātrasya kacato'niśamavyayam sargādimadhyāntadṛśo mudhaivātroditāḥ sthitāḥ || 63 ||

English

Thus, the mere appearance of the world is eternal and unchanging. The seers of creation, middle, and end are merely fools here.

हिन्दी

इस प्रकार, जगत का केवल आभास सनातन और अविनाशी है। सृष्टि, मध्य और अंत के द्रष्टा यहाँ केवल मूर्ख हैं।

64

किंचिदाकाशकोशस्य तव वा मम वानघ जगतो वापि जायेत किं वा नश्यति मे वद || ६४ ||

kiṃcidākāśakośasya tava vā mama vānagha jagato vāpi jāyeta kiṃ vā naśyati me vada || 64 ||

English

Tell me, O sinless one, what arises or perishes in the sky, whether it is yours, mine, or the world's?

हिन्दी

हे निष्पाप, मुझे बताओ, आकाश में क्या उत्पन्न होता है या नष्ट होता है, चाहे वह तुम्हारा हो, मेरा हो, या जगत का?

65

तत्किमर्थमनर्थाय निरर्थकमपार्थकाः कस्मादभ्युदिता ब्रूहि रागद्वेषभयादयः || ६५ ||

tatkimarthamanarthāya nirarthakamapārthakāḥ kasmādabhyuditā brūhi rāgadveṣabhayādayaḥ || 65 ||

English

Tell me, for what purpose do attachment, aversion, and fear arise, which are meaningless and without any real purpose?

हिन्दी

मुझे बताओ, राग, द्वेष और भय किस उद्देश्य से उत्पन्न होते हैं, जो निरर्थक और बेमतलब हैं?

66

वस्तुतोऽङ्ग न सर्गादिर्न सर्गो नाप्यसर्गता | विद्यते सकृदाभातमिदमित्थं सदैव तत् || ६६ ||

vastuto'ṅga na sargādirna sargo nāpyasargatā | vidyate sakṛdābhātamidamitthaṃ sadaiva tat || 66 ||

English

In reality, there is no creation, no destruction, nor any state of being created or destroyed. Everything appears as it is, eternally.

हिन्दी

वास्तव में, न तो सृष्टि है, न विनाश, न ही सृष्टि या विनाश की कोई अवस्था। सब कुछ ऐसे ही प्रकट होता है, जैसा है, सदा के लिए।

67

आशून्ये विपुलाभोगे स्वच्छचिज्जलपूरिते | कलनापङ्ककलिले भविष्यति चिदम्बरे || ६७ ||

āśūnye vipulābhoge svacchacijjalapūrite | kalanāpaṅkakalile bhaviṣyati cidambare || 67 ||

English

In the vast, empty space filled with pure consciousness, devoid of any impurities or blemishes, the pure consciousness will manifest.

हिन्दी

विशाल, खाली अंतरिक्ष में, जो शुद्ध चेतना से भरा हुआ है, जिसमें कोई दोष या कलंक नहीं है, वहाँ शुद्ध चेतना प्रकट होगी।

68

अन्तरिक्षाक्षयक्षेत्रे खात्मनो गगनात्मिका | तस्माद्बीजादियं जाता भूरिभूतशिलावलिः || ६८ ||

antarikṣākṣayakṣetre khātmano gaganātmikā | tasmādbījādiyaṃ jātā bhūribhūtaśilāvaliḥ || 68 ||

English

In the infinite space of the sky, which is the essence of emptiness, from that seed, this vast array of elements and stones has arisen.

हिन्दी

अंतरिक्ष के अनंत क्षेत्र में, जो खालीपन का सार है, उस बीज से यह विशाल तत्वों और पत्थरों की श्रृंखला उत्पन्न हुई है।

69

नास्ति किंचिदिह क्षेत्रं व्युप्तं नाम न किंचन | न बीजमस्ति नो जातं किंचित्सर्वं च संस्थितम् || ६९ ||

nāsti kiṃcidiha kṣetraṃ vyuptaṃ nāma na kiṃcana | na bījamasti no jātaṃ kiṃcitsarvaṃ ca saṃsthitam || 69 ||

English

There is no field here that is empty, nor is there any seed that has arisen. Everything is established as it is.

हिन्दी

यहाँ कोई खाली क्षेत्र नहीं है, न ही कोई बीज उत्पन्न हुआ है। सब कुछ ऐसे ही स्थापित है।

70

याः शिलावलयस्तत्र पुष्टास्ता विबुधादयः | यास्तु वर्णोज्ज्वला एताः स्वास्थिता बुद्धबुद्धयः || ७० ||

yāḥ śilāvalayastatra puṣṭāstā vibudhādayaḥ | yāstu varṇojjvalā etāḥ svāsthitā buddhabuddhayaḥ || 70 ||

English

Those who are well-nourished among the array of stones are the gods and others. Those who are radiant in color are the Buddhas, established in their own state.

हिन्दी

जो पत्थरों की श्रृंखला में पुष्ट हैं, वे देवता और अन्य हैं। जो रंग में उज्ज्वल हैं, वे बुद्ध हैं, जो अपनी अवस्था में स्थापित हैं।

71

यास्त्वर्धपक्वास्ता एता नरनागादिजातयः | यास्त्वाश्याना रजोनष्टास्ताः कृमिस्थावरादयः || ७१ ||

yāstv ardhapakvāstā etā naranāgādijātayaḥ | yāstvāśyānā rajonaṣṭāstāḥ kṛmisthāvarādayaḥ || 71 ||

English

Those who are half-baked are of human and serpent lineages. Those who are inedible, devoid of passion, are worms and immovable beings.

हिन्दी

जो अधपक्व हैं, वे मनुष्य और नाग जातियों के हैं। जो अखाद्य हैं, रजोरहित हैं, वे कीड़े और अचल प्राणियों के हैं।

72

यास्तु गुर्व्यः फलैर्हीनाः शून्याकाराः क्षयक्षताः | अशरीराः शरीरिण्यस्ताःपिशाचादिकाः स्मृताः || ७२ ||

yāstu gurvyaḥ phalairhīnāḥ śūnyākārāḥ kṣayakṣatāḥ | aśarīrāḥ śarīriṇyastāḥpiśācādikāḥ smṛtāḥ || 72 ||

English

Those who are heavy, devoid of fruits, empty in form, decayed, without a body, yet embodied, are considered as ghosts and similar beings.

हिन्दी

जो भारी हैं, फलों से रहित हैं, रूप में खाली हैं, क्षय से क्षतिग्रस्त हैं, शरीर रहित हैं, फिर भी शरीर युक्त हैं, वे पिशाच और उसी प्रकार के प्राणियों के रूप में माने जाते हैं।

73

न हि संकल्पितुः स्वेच्छा क्वचित्पर्यनुयुज्यते | तास्तथेच्छा विरिञ्चस्य तथा नाम तथोदिताः || ७३ ||

na hi saṃkalpitur svacchā kvacit paryanuyujyate | tāstathaicchā viriñcasya tathā nāma tathoditāḥ || 73 ||

English

Indeed, the will of the determined one is not followed anywhere. Those are thus willed by Brahma, thus named, and thus spoken of.

हिन्दी

वास्तव में, निश्चित करने वाले की इच्छा कहीं भी नहीं मानी जाती। वे ब्रह्मा द्वारा ऐसे ही इच्छित हैं, ऐसे ही नाम दिए गए हैं, और ऐसे ही कहे जाते हैं।

74

सर्वा एव चिदाकाशरूपिण्यो भूतजातयः | आतिवाहिकदेहिन्यः पृथ्व्यादिरहितात्मिकाः || ७४ ||

sarvā eva cidākāśarūpiṇyo bhūtajātayaḥ | ātivāhikadehinyaḥ pṛthvyādirahitātmikāḥ || 74 ||

English

All these beings are of the nature of pure consciousness, transcending the physical body, devoid of the elements like earth, etc.

हिन्दी

ये सभी प्राणी शुद्ध चेतना के स्वरूप के हैं, शारीरिक देह से परे हैं, पृथ्वी जैसे तत्वों से रहित हैं।

75

ताश्चिराभ्यासवशतस्त्वाधिभौतिकसंविदम् | प्राप्ता दीर्घानुभवनात्स्वप्नजाग्रद्दशामिव || ७५ ||

tāścirābhyāsavaśatastvādhibhautikasaṃvidam | prāptā dīrghānubhavanātsvapnajāgraddaśāmiva || 75 ||

English

Those, due to long practice, have attained the material consciousness, as if experiencing the dream and waking states for a long time.

हिन्दी

वे, लंबे समय से अभ्यास के कारण, भौतिक चेतना को प्राप्त हो गए हैं, जैसे कि दीर्घकाल तक स्वप्न और जागृत अवस्था का अनुभव कर रहे हों।

76

पिशाचाद्यास्तथा एते तथाभूताधिभौतिकाः | तिष्ठन्ति तुष्टमनसः स्वसंसारविहारिणः || ७६ ||

piśācādyāstathā ete tathābhūtādhibhautikāḥ | tiṣṭhanti tuṣṭamanasaḥ svasaṃsāravihāriṇaḥ || 76 ||

English

These beings, such as Pishachas, are of a similar material nature and remain content in their own worldly activities.

हिन्दी

ये पिशाच आदि प्राणी भौतिक स्वभाव के हैं और अपने संसारिक विहारों में संतुष्ट रहते हैं।

77

पश्यन्ति काश्चिदन्योन्यं ग्राम्या ग्राम्येयकानिव | स्वप्नैकलोकवास्तव्या इवैता भूतजातयः || ७७ ||

paśyanti kāścidanyonyaṃ grāmyā grāmyeyakāniva | svapnaikalokavāstyā ivaetā bhūtajātayaḥ || 77 ||

English

Some of these beings see each other like villagers seeing village things, as if they are living in a dream-like world.

हिन्दी

इनमें से कुछ प्राणी एक-दूसरे को गाँव वालों की तरह देखते हैं, जैसे कि वे एक स्वप्न-सदृश जगत में रह रहे हों।

78

काश्चिद्वहुनरप्राप्तस्वप्ननिर्माणलोकवत् | नान्योन्यमपि पश्यन्ति नानासंस्थानसंस्थिताः || ७८ ||

kāścidvahunaraprāptasvapnanirmāṇalokavat | nānyonyamapi paśyanti nānāsaṃsthānasaṃsthitāḥ || 78 ||

English

Some beings, like those in a dream-created world, do not see each other, being situated in various different states.

हिन्दी

कुछ प्राणी, जैसे स्वप्न-निर्मित जगत में, एक-दूसरे को नहीं देखते, क्योंकि वे विभिन्न अवस्थाओं में स्थित हैं।

79

स्थिता यथैता जगति पिशाचाद्याः कुजातयः | प्रायस्तथैताः कुम्भाण्डयक्षप्रेतादयः स्थिताः || ७९ ||

sthitā yathaitā jagati piśācādyāḥ kujātayaḥ | prāyastathaitāḥ kumbhāṇḍayakṣapretādayaḥ sthitāḥ || 79 ||

English

Just as these Pishachas and other lowly beings exist in the world, similarly, beings like Kumbhandas, Yakshas, and Pretas also exist.

हिन्दी

जैसे ये पिशाच आदि नीच जाति के प्राणी जगत में स्थित हैं, वैसे ही कुम्भाण्ड, यक्ष और प्रेत आदि भी स्थित हैं।

80

यथा यत्रेह वै निम्ना जलं तत्रावतिष्ठते | तथा यत्र पिशाचाद्यास्तमस्तत्रावतिष्ठते || ८० ||

yathā yatreha vai nimnā jalaṃ tatrāvatiṣṭhate | tathā yatra piśācādyāstamastatrāvatiṣṭhate || 80 ||

English

Just as water settles in a low place, similarly, Pishachas and other beings settle where there is darkness.

हिन्दी

जैसे पानी नीचे स्थान पर जम जाता है, वैसे ही पिशाच आदि प्राणी अंधकार के स्थान पर जम जाते हैं।

81

मध्याह्नेपि पिशाचश्चेदजिरे तिष्ठति स्वयम् | तत्तस्यान्धं तमस्तत्र संनिधानं करोत्यलम् || ८१ ||

madhyāhnepi piśācaścedajire tiṣṭhati svayam | tattasyāndhaṃ tamastatra sannidhānaṃ karotyalam || 81 ||

English

Even at noon, if a demon (piśāca) stands there, it creates a dense darkness in that place.

हिन्दी

दोपहर में भी अगर कोई पिशाच वहाँ खड़ा होता है, तो वह उस स्थान पर घना अंधेरा उत्पन्न करता है।

82

न निहन्ति च तद्भानुर्न चान्यस्तत्प्रपश्यति | स एव चानुभवति पश्य मायाविजृम्भितम् || ८२ ||

na nihanti ca tadbhānurna cānyastatprapaśyati | sa eva cānubhavati paśya māyāvijṛmbhitam || 82 ||

English

The sun (bhānu) does not dispel that darkness, nor does anyone else see it. Only the demon itself experiences this darkness, which is a manifestation of its own illusory power (māyā).

हिन्दी

सूर्य (भानु) उस अंधेरे को दूर नहीं करता है, न ही कोई और उसे देखता है। केवल पिशाच ही इस अंधेरे का अनुभव करता है, जो उसकी अपनी भ्रामक शक्ति (माया) का प्रकटीकरण है।

83

अग्नेरादित्यचन्द्रादेस्तैजसं मण्डलं यथा | पिशाचादेरजन्यात्म तामसं मण्डलं तथा || ८३ ||

agnirādityacandrādestaijasaṃ maṇḍalaṃ yathā | piśācāderajanyātma tāmasaṃ maṇḍalaṃ tathā || 83 ||

English

Just as the luminous sphere of fire, sun, and moon is bright, the dark sphere of the demon is similarly dark.

हिन्दी

जैसे अग्नि, सूर्य और चंद्रमा का तेजस्वी मण्डल उज्ज्वल होता है, वैसे ही पिशाच का तामसिक मण्डल अंधकारमय होता है।

84

याति तेजस्यनोजस्त्वं तमस्योजःप्रधानताम् | उलूकवत्पिशाचाद्या आश्चर्यं तत्स्वभावतः || ८४ ||

yāti tejasyanojastvaṃ tamasyojahpradhānatām | ulūkavatpiśācādyā āścaryaṃ tatsvabhāvataḥ || 84 ||

English

The brilliance of light diminishes, and the darkness becomes predominant. Like an owl, the demon is astonishing by nature.

हिन्दी

प्रकाश की चमक घटती है, और अंधेरा प्रधान हो जाता है। उल्लू की तरह, पिशाच अपने स्वभाव से आश्चर्यजनक होता है।

85

एषा पिशाचाजनितस्य जातिः प्रोक्ता मया ते समयानपेता | पिशाचतुल्यः सुरलोकपाललोकेषु जातोऽहमिति प्रसङ्गात् || ८५ ||

eṣā piśācājanitasya jātiḥ proktā mayā te samayānapetā | piśācatulyaḥ suralokapālalokeṣu jāto'hamiti prasaṅgāt || 85 ||

English

This is the nature of the demon-born, as explained to you by me, without any doubt. By circumstance, I am born in the world of the gods, similar to a demon.

हिन्दी

यह पिशाच-जनित जाति का स्वभाव है, जैसा कि मैंने तुम्हें बिना किसी संदेह के बताया है। परिस्थितियों के कारण, मैं देवलोक में पिशाच की तरह पैदा हुआ हूँ।

← Chapter 93Chapter 95 →