Nirvāṇa II, Chapter 89 निर्वाण

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 89 — verses 1–25 (25 in all). Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | पार्थिवीं धारणां बद्ध्वा जगन्ति समवेक्षितुम् | संपन्नस्त्वमसौ भूमिलोकः किमुत मानसः || १ ||

śrīrāma uvāca | pārthivīṃ dhāraṇāṃ baddhvā jaganti samavekṣitum | saṃpannastvamasaubhūmilokaḥ kimuta mānasaḥ || 1 ||

English

Shri Rama said: Having assumed the earthly form, to observe the world, you have attained this earthly realm, what to speak of the mental realm.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: पृथ्वी का रूप धारण करके जगत को देखने के लिए, आपने इस भूमि लोक को प्राप्त कर लिया है, मन के लोक की तो बात ही छोड़िए।

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | इदं च मानसं चाहं संपन्नः पृथुभूतलम् | नेदं न मानसं नैव संपन्नो वस्तुतस्त्वहम् || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | idaṃ ca mānasaṃ cāhaṃ saṃpannaḥ pṛthubhūtalam | nedaṃ na mānasaṃ naiva saṃpanno vastutastvaham || 2 ||

English

Vasistha said: I have attained both this earthly realm and the mental realm. Truly, I have not attained neither this nor the mental realm.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: मैंने इस भूमि लोक और मन के लोक दोनों को प्राप्त कर लिया है। वास्तव में, मैंने न तो इसे प्राप्त किया है न ही मन के लोक को।

3

अमानसं महीपीठं न संभवति किंचन | यदसद्वेत्सि यत्सद्वा मनोमात्रकमेव तत् || ३ ||

amānasaṃ mahīpīṭhaṃ na saṃbhavati kiṃcana | yadasadvetsi yatsadvā manomātrakameva tat || 3 ||

English

Without the mind, the earthly realm does not exist at all. Whatever you perceive as real or unreal is merely a creation of the mind.

हिन्दी

मन के बिना, भूमि लोक बिलकुल नहीं होता। जो कुछ भी आप सत्य या असत्य समझते हैं, वह सब केवल मन की ही सृष्टि है।

4

चिदाकाशमहं शुद्धं तस्य मे तत्पदात्मनः | यच्चिन्मात्रात्मकचनं तत्संकल्पाभिदं स्मृतम् || ४ ||

cidākāśamahaṃ śuddhaṃ tasya me tatpadātmanaḥ | yaccinmātrātmakaścanaṃ tatsaṃkalpābhidaṃ smṛtam || 4 ||

English

I am the pure consciousness, the essence of that state. Whatever is purely conscious is known as the product of imagination.

हिन्दी

मैं शुद्ध चेतना हूं, उस स्थिति का सार हूं। जो कुछ भी पूर्ण रूप से चेतना है, वह कल्पना का परिणाम माना जाता है।

5

तन्मनस्तन्महीपृष्ठं तज्जगत्स पितामहः | संकल्पपुरवद्व्योम्नि कचत्येतन्मनोनभः || ५ ||

tanmanastanmahīpṛṣṭhaṃ tajjagatsa pitāmahaḥ | saṃkalpapuravadvyomni kacatyetanmanonabhaḥ || 5 ||

English

That mind, that earthly realm, that world, and that Brahma, all move in the sky of imagination like a city in the clouds.

हिन्दी

वह मन, वह भूमि लोक, वह जगत, और वह ब्रह्मा, सब कल्पना के आकाश में बादलों की नगरी की तरह चलते हैं।

6

एवं संकल्पमात्रं मे मनोमात्रं तदाततम् | धारणाभ्याससंपुष्टं भूमण्डलमिति स्थितम् || ६ ||

evaṃ saṃkalpamātraṃ me manomātraṃ tadātatam | dhāraṇābhyāsasaṃpuṣṭaṃ bhūmaṇḍalamiti sthitam || 6 ||

English

Thus, my mere resolve, which is just a mental construct, is established as the earth, nourished by the practice of concentration.

हिन्दी

इस प्रकार, मेरा यह संकल्प, जो केवल मन का विचार है, धारणा के अभ्यास से पुष्ट होकर पृथ्वी के रूप में स्थित है।

7

नेदं भूमण्डलं तद्वै तदन्यद्धि मनोमयम् | आकाशमात्रकचनमचेत्यं कचनं चितेः || ७ ||

nedaṃ bhūmaṇḍalaṃ tadvai tadanyaddhi manomayam | ākāśamātrakacanamacetyaṃ kacanaṃ citeḥ || 7 ||

English

This earth is not that; it is something else, mental in nature, a mere appearance in the sky, non-conscious, a mere appearance of consciousness.

हिन्दी

यह पृथ्वी वह नहीं है; यह कुछ और है, मानसिक स्वभाव का, आकाश में एक मात्र दिखावट, अचेतन, चेतना का एक मात्र दिखावट।

8

तदेवाकाशमात्रात्म तथाभूतं चिरं स्थितम् | इदं प्रत्ययलब्धत्वान्मानसत्वं समुज्झति || ८ ||

tadevākāśamātrātma tathābhūtaṃ ciraṃ sthitam | idaṃ pratyayalabdhatvānmānasatvaṃ samujjhati || 8 ||

English

That very thing, which is merely the nature of space, remains thus for a long time. This, having obtained the nature of a mental impression, abandons its mental nature.

हिन्दी

वही चीज, जो केवल आकाश की प्रकृति है, लंबे समय तक ऐसे ही रहती है। यह, मानसिक संवेदना की प्रकृति प्राप्त करके, अपनी मानसिक प्रकृति को त्याग देती है।

9

इदं स्थिरं सुकठिनं विततं भूमिमण्डलम् | अस्तीति जायते बुद्धिर्व्योम्नीव चिरवेदनात् || ९ ||

idaṃ sthiraṃ sukaṭhinaṃ vitataṃ bhūmimaṇḍalam | astīti jāyate buddhirvyomnīva ciravedanāt || 9 ||

English

This stable, very hard, and extensive earth is perceived to exist, just like the sky, due to long-standing knowledge.

हिन्दी

यह स्थिर, बहुत कठिन, और विस्तृत पृथ्वी लंबे समय से ज्ञान के कारण अस्तित्व में दिखाई देती है, जैसे आकाश।

10

न्यायेनेदमिवानेन न स्थितं वसुधातलम् | इदं चैवैकमेवाद्यसर्गस्याद्यमुपागतम् || १० ||

nyāyenenedamivānena na sthitaṃ vasudhātalam | idaṃ caivaikamevādyasargasyādyamupāgatam || 10 ||

English

By logical reasoning, this earth is not established as it appears. This is indeed the first creation of the primordial creation.

हिन्दी

तर्क के द्वारा, यह पृथ्वी जैसी दिखाई देती है वैसी स्थापित नहीं है। यह वास्तव में आदि सृष्टि की पहली सृष्टि है।

11

यथा स्वप्ने पुरत्वेन चिदेव व्योम्नि भासते | तथा चिदेव सर्गादाविदं जगदिति स्थितम् || ११ ||

yathā svapne puratvena cideva vyomni bhāsate | tathā cideva sargādāvidaṃ jagaditi sthitam || 11 ||

English

Just as in a dream, consciousness alone appears as a city in the sky, similarly, consciousness alone is established as this universe at the beginning of creation.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में, चेतना ही आकाश में एक नगर के रूप में प्रकट होती है, उसी प्रकार, सृष्टि के आरंभ में चेतना ही इस जगत के रूप में स्थापित है।

12

विद्धि चिदूपबालस्य मनोराज्यं जगत्त्रयम् | महीतलादिकं दृश्यमिदं सर्वं च सर्वदा || १२ ||

viddhi cidūpabālasya manorājyaṃ jagattrayam | mahītalādikaṃ dṛśyamidaṃ sarvaṃ ca sarvadā || 12 ||

English

Know that the three worlds are the kingdom of the child of consciousness. All this visible world, including the earth and more, is always perceived.

हिन्दी

जान लो कि चेतना के बालक का राज्य है ये तीनों लोक। यह पूरा दृश्य जगत, जिसमें पृथ्वी आदि शामिल है, हमेशा दिखाई देता है।

13

चिद्रूपस्यात्मनो नान्यः संकल्पस्तन्मयं जगत् | वस्तुतस्तु न सत्यात्म न पिण्डात्म न भासुरम् || १३ ||

cidrūpasya ātmano nānyaḥ saṃkalpas tanmayam jagat | vastutas tu na satyātma na piṇḍātma na bhāsuram || 13 ||

English

There is no other resolve of the self, which is of the nature of consciousness, than this world which is permeated by it. In reality, it is neither true, nor gross, nor luminous.

हिन्दी

चेतना स्वरूप आत्मा का कोई दूसरा संकल्प नहीं है, इस जगत के अलावा जो उससे व्याप्त है। वास्तव में, यह न तो सत्य है, न स्थूल, न चमकीला।

14

दृश्यमस्त्यपरिज्ञातं परिज्ञातं न विद्यते | परिज्ञातं तदेवास्य शृणोषि यदिदं चिरम् || १४ ||

dṛśyam asty aparijñātaṃ parijñātaṃ na vidyate | parijñātaṃ tadevāsya śṛṇoṣi yad idaṃ ciram || 14 ||

English

The visible exists as long as it is not known. Once known, it does not exist. That which is known is the eternal truth you hear about.

हिन्दी

दृश्य तब तक अस्तित्व में है जब तक उसे जाना नहीं जाता। एक बार जान लिया जाए, तो वह अस्तित्व में नहीं रहता। जो जाना जाता है, वही वह सनातन सत्य है जिसके बारे में तुम सुनते हो।

15

सर्वं चिन्मात्रमाशान्त प्रकचत्यात्मनात्मनि | भूमण्डलात्म दृश्यात्म द्वैतैक्याभ्यां विवर्जितम् || १५ ||

sarvaṃ cinmātram āśānta prakacatya ātmanātmani | bhūmaṇḍalātma dṛśyātma dvaitaikyābhyāṃ vivarjitam || 15 ||

English

Everything is pure consciousness, shining in the self by the self. It is devoid of the duality and unity of the earth and the visible world.

हिन्दी

सब कुछ शुद्ध चेतना है, जो आत्मा में आत्मा द्वारा चमकती है। यह पृथ्वी और दृश्य जगत के द्वैत और एकता से रहित है।

16

मणिर्यथा स्वभावेन शुक्लपीतादिकास्त्विषः | अकुर्वन्नेव कुरुते चिदाकाशस्तथा जगत् || १६ ||

maṇiryathā svabhāvena śuklapītādikāstviṣaḥ | akurvannēva kurutē cidākāśastathā jagat || 16 ||

English

Just as a gem, by its nature, appears to have various colors like white and yellow, similarly, the consciousness-space creates the world without doing anything.

हिन्दी

जैसे एक मणि अपने स्वभाव से श्वेत और पीत जैसे विभिन्न रंगों में दिखाई देती है, उसी प्रकार चिदाकाश कुछ न करते हुए भी जगत को उत्पन्न करता है।

17

यतो न किंचित्कुरुते न च रूपं समुज्झति | तस्मान्न मानसं नेदं किंचिदस्ति महीतलम् || १७ ||

yato na kiñcitkurutē na ca rūpaṃ samujjhati | tasmānna mānasaṃ nēdaṃ kiñcidasti mahītalam || 17 ||

English

Since it does not do anything and does not abandon any form, therefore, there is nothing mental in this world.

हिन्दी

क्योंकि यह कुछ नहीं करता और किसी रूप को नहीं छोड़ता, इसलिए इस जगत में कोई मानसिक वस्तु नहीं है।

18

महीतलमिवाभाति चिद्व्योमैव निरन्तरम् | आत्मन्येवातलं व्योम यथामलतलं स्थितम् || १८ ||

mahītalamivābhāti cidvyomaiava nirantaram | ātmanyēvātalaṃ vyoma yathāmalatalaṃ sthitam || 18 ||

English

The world appears as if it is the continuous consciousness-space. Just as the pure sky is situated in the self, so is the world.

हिन्दी

जगत ऐसा प्रतीत होता है जैसे यह निरन्तर चिदाकाश है। जैसे शुद्ध आकाश आत्मा में स्थित है, वैसे ही जगत भी है।

19

स्वभावमात्रकचन तत्तदेव यथास्थितम् | भूमण्डलमिवात्यच्छं खमेव विशतान्तरम् || १९ ||

svabhāvamātrakacana tattadeva yathāsthitam | bhūmaṇḍalamivātyacchaṃ khameva viśatāntaram || 19 ||

English

Only the nature itself is as it is. The earth appears as if it is the very transparent sky.

हिन्दी

केवल स्वभाव ही जैसा है वैसा है। पृथ्वी ऐसी प्रतीत होती है जैसे यह स्वयं पारदर्शी आकाश है।

20

इदं भूमण्डलं तच्च द्वयमेतन्महाचितेः | स्वरूपमेव कचति तव स्वप्नपुरं यथा || २० ||

idaṃ bhūmaṇḍalaṃ taccadvayametanmahāciteḥ | svarūpameva kacati tava svapnapuraṃ yathā || 20 ||

English

This earth and that are both the nature of the great consciousness. It appears just like your dream city.

हिन्दी

यह पृथ्वी और वह दोनों महाचेतना के स्वभाव हैं। यह आपके स्वप्न नगर की तरह प्रतीत होता है।

21

इदमाकाशमात्रात्म तदप्याकाशमात्रकम् | अज्ञानात्मपरिज्ञानाज्ज्ञानान्नेदं न तत्क्वचित् || २१ ||

idamākāśamātrātma tadapyākāśamātrakam | ajñānātmaparijñānājjñānānnedaṃ na tatkvacit || 21 ||

English

This is merely space, and that too is merely space. Through the knowledge of the self, which is ignorance, this is not that anywhere.

हिन्दी

यह केवल आकाश है, और वह भी केवल आकाश है | अज्ञान आत्मा के ज्ञान से, यह कहीं भी वह नहीं है |

22

त्रैलोक्यभूतजालानां कालत्रितयभाविनाम् | संभ्रमः स्वप्नसंकल्पो मनोराज्यदशास्थितौ || २२ ||

trailokyabhūtajālānāṃ kālatritayabhāvinām | saṃbhramaḥ svapnasankalpo manorājyadaśāsthitau || 22 ||

English

The confusion of the three worlds and their beings, which exist in the three times, is like a dream or imagination, situated in the state of the mind's kingdom.

हिन्दी

तीनों लोकों और उनके प्राणियों का भ्रम, जो तीनों कालों में है, एक स्वप्न या कल्पना की तरह है, जो मन के राज्य की दशा में स्थित है।

23

भूतान्यथ भविष्यन्ति वर्तमानानि यानि च | भूमण्डलानि तान्यत्र सत्ता सामान्यतां गता || २३ ||

bhūtānyatha bhaviṣyanti vartamānāni yāni ca | bhūmaṇḍalāni tānyatra sattā sāmānyatāṃ gatā || 23 ||

English

The beings that will exist in the future and those that are present now, those worlds have attained a common existence there.

हिन्दी

जो प्राणी भविष्य में होंगे और जो वर्तमान में हैं, वे लोक वहाँ एक सामान्य अस्तित्व प्राप्त कर चुके हैं।

24

अहमेव समग्राणि तेषामन्तर्गतान्यपि | तेन तान्यनुभूतानि तथा दृष्टानि चाखिलम् || २४ ||

ahameva samagrāṇi teṣāmantargatānyapi | tena tānyanubhūtāni tathā dṛṣṭāni cākhilam || 24 ||

English

I alone am all the aggregates and also those that are within them. Therefore, they are experienced and seen in their entirety.

हिन्दी

मैं ही सभी समूह हूँ और उनके भीतर वाले भी। इसलिए, वे अनुभव किए जाते हैं और पूरी तरह से देखे जाते हैं।

25

चिन्मात्रमेतदजरं परमात्मतत्त्वं शुद्धात्मतामजहदङ्गगतं बिभर्ति | सर्वं यथास्थितमिदं जगदात्तभेदं बुद्धं सदङ्ग न बिभर्ति तु किंचनापि || २५ ||

cinmātrametadajaraṃ paramātmatattvaṃ śuddhātmatāmajahadaṅgagataṃ bibharti | sarvaṃ yathāsthitamidaṃ jagadāttabhedaṃ buddhaṃ sadaṅga na bibharti tu kiṃcanāpi || 25 ||

English

This is merely consciousness, eternal, the supreme reality of the self, bearing pure self-nature without the body. The entire world, as it is, without distinction, is perceived, always with the body, but does not bear anything at all.

हिन्दी

यह केवल चेतना है, अनन्त, आत्मा की परम वास्तविकता, शरीर के बिना शुद्ध आत्मा की प्रकृति को धारण करती है। पूरा जगत, जैसा है, भेद के बिना, बोध किया जाता है, हमेशा शरीर के साथ, लेकिन कुछ भी नहीं धारण करता।

← Chapter 88Chapter 90 →