Nirvāṇa II, Chapter 82 निर्वाण

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 82 — verses 1–26 (26 in all). Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाचकिमेतद्भगवन्सर्वनाशे नृत्यति केन साकिं शूर्पफलकुम्भाद्यस्तस्याः स्रग्दामधारणम् || १ ||

śrīrāma uvācakimetadbhagavansarvanāśe nṛtyati kena sākiṃ śūrpaphalakumbhādyastasyāḥ sragdāmadhāraṇam || 1 ||

English

Shri Rama said: What is this, O Lord, that dances in the universal destruction? With whom does she dance, and what is the purpose of her holding a winnowing fan, a fruit basket, and other such objects?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भगवन्, यह क्या है जो सारे नाश में नृत्य कर रहा है? उसके साथ कौन नृत्य कर रहा है, और उसके हाथ में चालनी, फल का टोकरा और अन्य वस्तुएँ हैं?

2

किं नष्टं त्रिजगद्भूयः किं काल्या देहसंस्थितम् | परिनृत्यति निर्वाणं कथं पुनरुपागतम् || २ ||

kiṃ naṣṭaṃ trijagadbhūyaḥ kiṃ kālyā dehasaṃsthitam | parinṛtyati nirvāṇaṃ kathaṃ punarupāgatam || 2 ||

English

What has been destroyed in the three worlds? What is established in the body of Kali? How does liberation dance again?

हिन्दी

तीनों लोकों में क्या नष्ट हो गया है? काली के शरीर में क्या स्थापित है? मोक्ष फिर से कैसे नृत्य कर रहा है?

3

श्रीवसिष्ठ उवाच | नासौ पुमान्न चासौ स्त्री न तन्नृत्तं न तावुभौ | तथाभूते तथाचारे आकृती न च ते तयोः || ३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | nāsau pumānna cāsau strī na tannṛttaṃ na tāvubhau | tathābhūte tathācāre ākṛtī na ca te tayoḥ || 3 ||

English

Vasishtha said: That is neither a man nor a woman, nor is that dance real, nor are both of them real. In such a state and in such behavior, there is no form for them.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: वह न तो पुरुष है न स्त्री, न ही वह नृत्य वास्तविक है, न ही दोनों वास्तविक हैं। ऐसी स्थिति और ऐसे व्यवहार में, उनके लिए कोई आकृति नहीं है।

4

अनादिचिन्मात्रनभो यत्तत्कारणकारणम् | अनन्तं शान्तमाभासमात्रमव्ययमाततम् || ४ ||

anādicinmātranabho yattatkāraṇakāraṇam | anantaṃ śāntamābhāsamātramavyayamātatam || 4 ||

English

That which is the eternal, pure consciousness, the sky, is the cause of causes. It is infinite, peaceful, mere reflection, imperishable, and eternal.

हिन्दी

जो अनादि, शुद्ध चेतना, आकाश है, वही कारणों का कारण है। वह अनंत, शांत, केवल प्रतिबिंब, अविनाशी और सनातन है।

5

शिवं तत्सच्छिवं साक्षाल्लक्ष्यते भैरवाकृति | तथास्थितो जगच्छान्तौ परमाकाश एव सः || ५ ||

śivaṃ tatsacchiśivaṃ sākṣāllakṣyate bhairavākṛti | tathāsthito jagacchāntau paramākāśa eva saḥ || 5 ||

English

That is Shiva, the true Shiva, directly perceived as Bhairava. Thus situated at the beginning and end of the world, he is the supreme sky itself.

हिन्दी

वह शिव है, सच्चिदानंद शिव, जो भैरव के रूप में सीधे देखा जाता है। जगत के आरंभ और अंत में ऐसे स्थित, वह परम आकाश स्वयं है।

6

चेतनत्वात्तथाभूतस्वभावविभवादृते | स्थातुं न युज्यते तस्य यथा हेम्नो निराकृति || ६ ||

cetanatvāttathābhūtasvabhāvavibhavādṛte | sthātuṃ na yujyate tasya yathā hemno nirākṛti || 6 ||

English

Due to consciousness and the inherent nature of its splendor, it cannot exist without form, just as gold cannot exist without form.

हिन्दी

चेतनता और उसके स्वभाव के वैभव के कारण, वह रूप के बिना नहीं रह सकता, जैसे सोना रूप के बिना नहीं रह सकता।

7

कथमास्तां वद प्राज्ञ चिन्मात्रं चेतनं विना | कथमास्तां वद प्राज्ञ मरिचं तिक्ततां विना || ७ ||

kathamāstāṃ vada prājña cinmātraṃ cetanaṃ vinā | kathamāstāṃ vada prājña maricaṃ tiktatāṃ vinā || 7 ||

English

Tell me, wise one, how can pure consciousness exist without consciousness? Tell me, wise one, how can pepper exist without bitterness?

हिन्दी

बताओ, हे विद्वान्, चेतना के बिना शुद्ध चेतना कैसे रह सकती है? बताओ, हे विद्वान्, कड़वापन के बिना मिर्च कैसे रह सकती है?

8

कटकादि विना हेम कथमास्तां विलोच्यताम् | कथं स्वभावेन विना पदार्थस्य भवेत्स्थितिः || ८ ||

kaṭakādi vinā hemna kathamāstāṃ vilocyatām | kathaṃ svabhāvena vinā padārthasya bhavetsthitiḥ || 8 ||

English

How can gold exist without a bracelet or other forms? How can an object exist without its inherent nature?

हिन्दी

कंगन या अन्य रूपों के बिना सोना कैसे रह सकता है? अपनी स्वाभाविक प्रकृति के बिना कोई वस्तु कैसे रह सकती है?

9

विना तिष्ठति माधुर्यं कथयेक्षुरसः कथम् | निर्माधुर्यश्च यस्त्विक्षुरसो न हि स तद्रसः || ९ ||

vinā tiṣṭhati mādhuryaṃ kathayekṣurasaḥ katham | nirmādhuryaśca yastvikṣuraso na hi sa tadrsaḥ || 9 ||

English

How can sugarcane juice exist without sweetness? If sugarcane juice has no sweetness, it is not sugarcane juice.

हिन्दी

मिठास के बिना गन्ने का रस कैसे रह सकता है? अगर गन्ने का रस में मिठास नहीं है, तो वह गन्ने का रस नहीं है।

10

अचेतनं यच्चिन्मात्रं न तच्चिन्मात्रमुच्यते | न च चिन्मात्रनभसो नष्टं क्वचन युज्यते || १० ||

acetanaṃ yaccinmātraṃ na taccinmātramucyate | na ca cinmātranabhaso naṣṭaṃ kvacana yujyate || 10 ||

English

That which is non-conscious and pure consciousness is not called pure consciousness. And it is not appropriate to say that pure consciousness is destroyed anywhere.

हिन्दी

जो अचेतन और शुद्ध चेतना है, वह शुद्ध चेतना नहीं कहलाता। और यह उचित नहीं है कि कहीं भी शुद्ध चेतना नष्ट हो जाती है।

11

स्वसत्तामात्रकादन्यत्किंचित्तस्य न युज्यते । अन्यत्वमुररीकर्तुं व्योमानन्यमसौ किल || ११ ||

svasattāmātrakādanyatkiñcit tasya na yujyate | anyatvamurarīkartuṃ vyomānanyam asau kil || 11 ||

English

Nothing other than pure existence can be attributed to it. It cannot be made different from itself, as the sky cannot be made different from itself.

हिन्दी

इसके अलावा कोई भी अन्य अस्तित्व इसके लिए उपयुक्त नहीं है। यह अपने से अलग नहीं किया जा सकता, जैसे आकाश अपने से अलग नहीं किया जा सकता।

12

तस्मात्तस्य यदक्षुब्धं सत्तामात्रं स्वभासनम् । अनादिमध्यपर्यन्तं सर्वशक्तिमयात्मकम् || १२ ||

tasmāt tasya yadakṣubdhaṃ sattāmātraṃ svabhāsanam | anādimadhyaparyantaṃ sarvaśaktimayātmakam || 12 ||

English

Therefore, that which is undisturbed, pure existence, self-luminous, without beginning, middle, or end, and of the nature of all powers.

हिन्दी

इसलिए, जो अविचलित, शुद्ध अस्तित्व, स्वयं प्रकाशित, अनादि, मध्य और अंत से रहित और सभी शक्तियों का स्वरूप है।

13

तदेतत्त्रिजगत्सर्गकल्पान्तौ व्योम भूर्दिशः । नाश उत्पादनं नाम विनानाभासनं नभः || १३ ||

tadetat trijagatsargakalpāntau vyoma bhūrdiśaḥ | nāśa utpādanaṃ nāma vinānābhāsanam nabhaḥ || 13 ||

English

That which is the creation and dissolution of the three worlds, the sky, the earth, and the directions, is called destruction and production without manifestation.

हिन्दी

जो तीनों लोकों के सृजन और प्रलय का कारण है, आकाश, पृथ्वी और दिशाओं का, उसे अभिव्यक्ति के बिना नाश और उत्पादन कहा जाता है।

14

जननं मरणं मायामोहं मान्द्यमवस्तुता । वस्तुता च विवेकश्च बन्धो मोक्षः शुभाशुभे || १४ ||

jananaṃ maraṇaṃ māyāmohaṃ māndyamavastutā | vastutā ca vivekaśca bandho mokṣaḥ śubhāśubhe || 14 ||

English

Birth, death, illusion, delusion, dullness, unreality, reality, discrimination, bondage, liberation, good, and bad.

हिन्दी

जन्म, मृत्यु, माया, मोह, मांद्य, अवास्तविकता, वास्तविकता, विवेक, बंधन, मोक्ष, शुभ और अशुभ।

15

विद्याऽविद्या विदेहत्वं सदेहत्वं क्षणश्चिरम् । चञ्चलत्वं स्थिरत्वं वा त्वं चाहं चेतरश्च तत् || १५ ||

vidyā'vidyā videhatvaṃ sadehatvaṃ kṣaṇaściram | cañcalatvaṃ sthiratvaṃ vā tvaṃ cāhaṃ cetaraśca tat || 15 ||

English

Knowledge and ignorance, bodilessness and embodiment, momentary and eternal, restless and steady, you and I, and others.

हिन्दी

ज्ञान और अज्ञान, देहरहितता और देहधारण, क्षणिक और शाश्वत, चंचल और स्थिर, आप और मैं, और दूसरे।

16

सदसच्चाथ सदसन्मौर्ख्यं पाण्डित्यमेव च | देशकालक्रियाद्रव्यकलनाकेलिकल्पनम् || १६ ||

sadasaccātha sadasantmaukhyam pāṇḍityameva ca | deśakālakriyādravyakalanākelikalpanam || 16 ||

English

Truth and falsehood, as well as the absence of truth and foolishness, are considered wisdom. The calculation of place, time, action, and substance is also considered wisdom.

हिन्दी

सत्य और असत्य, सत्य की अनुपस्थिति और मूर्खता, यह सब ज्ञान माना जाता है। स्थान, समय, कार्य और पदार्थ का गणना भी ज्ञान माना जाता है।

17

रूपालोकमनस्कारकर्मबुद्धीन्द्रियात्मकम् | तेजोवार्यनिलाकाशपृथ्व्यादिकमिदं ततम् || १७ ||

rūpālokamanaskārakarmabuddhīndriyātmakam | tejovāryanilākāśapṛthvyādikamidaṃ tatam || 17 ||

English

This is pervaded by form, sight, mind, action, intellect, senses, and the self. It is also pervaded by fire, water, air, space, and earth.

हिन्दी

यह रूप, दृष्टि, मन, कर्म, बुद्धि, इंद्रियों और आत्मा से व्याप्त है। यह अग्नि, जल, वायु, आकाश और पृथ्वी से भी व्याप्त है।

18

एतत्सर्वमसौ शुद्धचिदाकाशो निरामयः | अजहद्व्योमतामेव सर्वात्मैवैवमास्थितः || १८ ||

etatsarvamasaū śuddhacidākāśo nirāmayaḥ | ajahadvyomatāmeva sarvātmaivaivamāsthitaḥ || 18 ||

English

All this is the pure, flawless, and eternal consciousness. It has never abandoned its nature as the all-pervading self.

हिन्दी

यह सब शुद्ध, दोषरहित और सनातन चेतना है। यह कभी भी अपने सर्वव्यापी आत्मा के स्वभाव को नहीं छोड़ा है।

19

एतत्सर्वं च विमलं खमेवात्र न संशयः | अस्मादनन्यत्स्वप्नादिर्दृष्टान्तोऽत्राविखण्डितः || १९ ||

etatsarvaṃ ca vimalaṃ khamevātra na saṃśayaḥ | asmādananyatsvapnādirdṛṣṭānto'trāvikhaṇḍitaḥ || 19 ||

English

All this is pure and flawless, like the sky. There is no doubt about it. The example of a dream is not different from this.

हिन्दी

यह सब शुद्ध और दोषरहित है, जैसे आकाश। इसमें कोई संदेह नहीं है। स्वप्न का उदाहरण इससे अलग नहीं है।

20

चिन्मयः परमाकाशो य एव कथितो मया | एषोऽसौ शिव इत्युक्तो भवत्येष सनातनः || २० ||

cinmayoḥ paramākāśo ya eva kathito mayā | eṣo'sau śiva ityukto bhavatyesa sanātanaḥ || 20 ||

English

The supreme consciousness, which is pure and eternal, is what I have described. This is known as Shiva, the eternal one.

हिन्दी

जो शुद्ध और सनातन चेतना है, वही मैंने बताया है। यह शिव कहलाता है, सनातन है।

21

स एष हरिरित्यास्ते भवत्येष पितामहः | चन्द्रोऽर्क इन्द्रो वरुणो यमो वैश्रवणोऽनलः || २१ ||

sa eṣa harirityāste bhavatyēṣa pitāmahaḥ | candro'rka indro varuṇo yamo vaiśravaṇo'nalaḥ || 21 ||

English

This is Hari, this is the grandfather, this is the moon, the sun, Indra, Varuna, Yama, Kubera, and fire.

हिन्दी

यह हरि है, यह पितामह है, यह चन्द्रमा है, सूर्य है, इन्द्र है, वरुण है, यम है, कुबेर है, और अग्नि है।

22

अनिलो जलदोम्भोधिर्ह्यो यद्वस्त्वस्ति नास्ति च | इत्येते चिन्मयाकाशकोशलेशाः स्फुरन्त्यलम् || २२ ||

anilo jaladombhodhirhyo yadvastvasti nāsti ca | ityete cinmayākāśakośaleśāḥ sphurantyalam || 22 ||

English

Wind, clouds, the ocean, the sky, whatever exists or does not exist, all these are the manifestations of the consciousness-filled space.

हिन्दी

वायु, बादल, समुद्र, आकाश, जो कुछ भी है या नहीं है, ये सभी चेतना से भरे आकाश के प्रकटीकरण हैं।

23

एवंविधाभिः संज्ञाभिर्मुधाभावनयेदृशाः | स्वभावमात्रबोधेन भवन्त्येते तु तादृशाः || २३ ||

evaṃvidhābhiḥ saṃjñābhirmudhābhāvanayedṛśāḥ | svabhāvamātrabodhena bhavantyete tu tādṛśāḥ || 23 ||

English

Thus, by meditating on these names and forms, one realizes the true nature of these entities, and they become as they are.

हिन्दी

इस प्रकार, इन नामों और रूपों पर ध्यान करके, एक व्यक्ति इन सत्ताओं के वास्तविक स्वभाव को समझता है, और वे जैसे हैं वैसे ही बन जाते हैं।

24

अबोधो बोध इत्येवं चिद्व्योमैवात्मनि स्थितम् | तस्माद्भेदो द्वैतमैक्यं नास्त्येवेति प्रशाम्यताम् || २४ ||

abodho bodha ityevaṃ cidvyomaiātmani sthitam | tasmādbhedo dvaitamaikyaṃ nāstyeveti praśāmyatām || 24 ||

English

Ignorance and knowledge are thus established in the consciousness-filled space of the self. Therefore, there is no difference, duality, or non-duality; let there be peace.

हिन्दी

अज्ञान और ज्ञान इस प्रकार आत्मा के चेतना से भरे आकाश में स्थापित हैं। इसलिए, कोई भेद, द्वैत, या अद्वैत नहीं है; शांति हो।

25

तावत्तरङ्गत्वमयं करोति जीवः स्वसंसारमहासमुद्रे | यावन्न जानाति परं स्वभावं निरामयं तन्मयतामुपेतः || २५ ||

tāvattaraṅgatvamayaṃ karoti jīvaḥ svasamāsaramahāsamudre | yāvanna jānāti paraṃ svabhāvaṃ nirāmayaṃ tanmayatāmupetaḥ || 25 ||

English

As long as the individual soul does not realize its true, flawless nature, it continues to create waves in the great ocean of its own worldly existence.

हिन्दी

जब तक जीवात्मा अपने वास्तविक, दोषरहित स्वभाव को नहीं जानता, तब तक वह अपने संसार के महासागर में तरंगें पैदा करता रहता है।

26

ज्ञाने तु शान्तिं स तथोपयाति यथा न सोऽब्धिर्न तरङ्गकोऽसौ | यथास्थितं सर्वमिदं च शान्तं भवत्यनन्तं परमेव तस्य || २६ ||

jñāne tu śāntiṃ sa tathopayāti yathā na so'bdhirna taraṅgako'sau | yathāsthitaṃ sarvamidaṃ ca śāntaṃ bhavatyanantaṃ parameva tasya || 26 ||

English

In knowledge, one attains such peace that the ocean and its waves are not different from it. Everything remains as it is, peaceful, infinite, and supreme.

हिन्दी

ज्ञान में, वह ऐसी शान्ति प्राप्त करता है कि समुद्र और उसकी लहरें उससे अलग नहीं होतीं। सब कुछ जैसा है, शान्त, अनन्त और परम है।

← Chapter 81Chapter 83 →