Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 69 — 27 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | जगदङ्गमनाभासमदृश्यं दृश्यवत्स्थितम् | परया दृश्यते दृष्ट्या तद्ब्रह्मैव निरामयम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | jagadaṅgamanābhāsamadṛśyaṃ dṛśyavatsthitam | parayā dṛśyate dṛṣṭyā tadbrahmaiva nirāmayam || 1 ||

English

Shri Vasistha said: The universe, which is imperceptible and appears to be perceptible, is seen by the supreme vision; that is the flawless Brahman.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जो जगत अदृश्य है और दृश्य की तरह स्थित है, वह परम दृष्टि से देखा जाता है; वह निर्दोष ब्रह्म है।

2

तत्र शैलसरित्स्रोतोलोकालोकान्तरभ्रमाः | भान्ति ते परमादर्शे महाव्योमनि बिम्बिताः || २ ||

tatra śailasaritsroto lokālokāntarabhramāḥ | bhānti te paramādarśe mahāvyomani bimbibitāḥ || 2 ||

English

There, the illusions of mountains, rivers, streams, worlds, and the gaps between them appear reflected in the great mirror of the supreme sky.

हिन्दी

वहाँ, पर्वतों, नदियों, धाराओं, लोकों और उनके बीच के अंतरालों के भ्रम परम आकाश के महान दर्पण में प्रतिबिंबित होते हुए दिखाई देते हैं।

3

सा प्रविष्टा ततः सर्गं तमनर्गलचेष्टिता | अहमप्यविशं तत्र संकल्पात्मा तया सह || ३ ||

sā praviṣṭā tataḥ sargaṃ tamanargalaceṣṭitā | ahamapyaviśaṃ tatra saṃkalpātmā tayā saha || 3 ||

English

She entered that creation, which was filled with various activities. I also entered there, with her, as the embodiment of resolve.

हिन्दी

वह उस सृष्टि में प्रवेश कर गई, जो विभिन्न गतिविधियों से भरी हुई थी। मैं भी उसके साथ वहाँ प्रवेश कर गया, संकल्प के रूप में।

4

यावत्सा तत्र वैरिञ्चं लोकमासाद्य सोद्यमा | उपविष्टा विरिञ्चस्य पुरः परमशोभना || ४ ||

yāvatsā tatra vairiñcaṃ lokamāsādya sodyamā | upaviṣṭā viriñchasya puraḥ paramaśobhanā || 4 ||

English

As long as she, having reached the world of Brahma, sat there in front of Brahma, supremely beautiful.

हिन्दी

जब तक वह, ब्रह्मा के लोक तक पहुँचकर, वहाँ ब्रह्मा के सामने परम सुंदर रूप में बैठी थी।

5

वक्त्ययं मुनिशार्दूल पतिर्मे पाति मामिमाम् | विवाहार्थमनेनाहं जनिता मनसा पुरा || ५ ||

vaktyayaṃ muniśārdūla patirmepāti māmimām | vivāhārthamanenāhaṃ janitā manasā purā || 5 ||

English

This sage said: My husband protects me; for the purpose of marriage, I was born from his mind long ago.

हिन्दी

यह मुनि ने कहा: मेरे पति मुझे सुरक्षित रखते हैं; विवाह के उद्देश्य से, मैं पहले उनके मन से उत्पन्न हुई थी।

6

पुराणः पुरुषोऽप्येष मामप्यद्य जरागताम् । न विवाहितवांस्तेन विरागमहमागता ॥ || ६ ||

purāṇaḥ puruṣo'pyeṣa māmapyadya jarāgatām | na vivāhitavāṃsten virāgamahamāgatā || 6 ||

English

This ancient man has now reached old age, and because he did not marry me, I have become dispassionate.

हिन्दी

यह पुराना पुरुष अब बुढ़ापे की अवस्था में पहुंच गया है, और क्योंकि उसने मुझसे विवाह नहीं किया, मैं विरक्त हो गई हूं।

7

विरागमेषोऽप्यायातो गन्तुमिच्छति तत्पदम् । यत्र न द्रष्टता नैव दृश्यता न तु शून्यता ॥ || ७ ||

virāgameṣo'pyāyāto gantumicchati tatpadam | yatra na draṣṭatā naiva dṛśyatā na tu śūnyatā || 7 ||

English

This dispassion has also come to him, and he desires to go to that state where there is neither the seer, the seen, nor emptiness.

हिन्दी

यह विरक्ति इस व्यक्ति को भी प्राप्त हुई है, और वह उस अवस्था में जाना चाहता है जहां न देखने वाला है, न देखा जाने वाला है, और न ही शून्यता है।

8

महाप्रलय आसन्नो जगत्यस्मिंश्च संप्रति । ध्यानान्न च चलत्येषु शैलमौनादिवाचलः ॥ || ८ ||

mahāpralaya āsanno jagatyasmiṃśca saṃprati | dhyānānna ca calaty eṣu śailamaunādivācalaḥ || 8 ||

English

The great dissolution is imminent in this world now. Even the steadfast mountains do not move from their meditation.

हिन्दी

इस संसार में अब महाप्रलय निकट है। यहां तक कि स्थिर पर्वत भी अपने ध्यान से नहीं हिलते।

9

तस्मान्मामेनमपि च बोधयित्वा मुनीश्वर । आमहाकल्पसर्गादौ परमे पथि योजय ॥ || ९ ||

tasmānmāmenamapi ca bodhayitvā munīśvara | āmahākalpasargādau parame pathi yojaya || 9 ||

English

Therefore, O great sage, after enlightening me and him, place us in the supreme path at the beginning of the great creation.

हिन्दी

इसलिए, हे महान ऋषि, मुझे और उसे ज्ञान देकर, महान सृष्टि के आरंभ में हमें परम मार्ग में स्थापित करो।

10

इत्युक्त्वा मामसौ तस्य बोधायेदमुवाच ह । नाथायं मुनिनाथोऽद्य सद्म संप्राप्तवानिदम् ॥ || १० ||

ityuktvā māmasau tasya bodhāyedamuvāca ha | nāthāyaṃ muninātho'dya sadma saṃprāptavānidam || 10 ||

English

Having said this, that sage spoke these words of enlightenment to me: 'This lord of sages has now attained this abode.'

हिन्दी

यह कहकर, उस ऋषि ने मुझसे ये ज्ञान के शब्द कहे: 'यह ऋषियों का स्वामी अब इस आश्रम को प्राप्त हुआ है।'

11

एषोऽन्यस्मिञ्जगद्गेहे ब्रह्मणस्तनयो मुनिः | पूजयैनं गृहायातं गृहस्थगृहपूजया || ११ ||

eṣo'nyasmiñjagadgehe brahmaṇastanayo muniḥ | pūjayainaṃ gṛhāyātaṃ gṛhasthagṛhapūjayā || 11 ||

English

This sage, the son of Brahma, resides in another house in the world | Worship him who has come to the house with the worship of the householder

हिन्दी

यह मुनि, ब्रह्मा का पुत्र, दूसरे घर में रहता है | उस घर में आए हुए को गृहस्थ की पूजा से पूजा करें

12

बुध्यतामर्घ्यपाद्येन पूज्यतां मुनिपुङ्गवः | महन्महत्सपर्याभिर्महात्मभ्यो हि रोचते || १२ ||

budhyatāmarghyapādyena pūjyatāṃ munipuṅgavaḥ | mahanmahatsaparyābhirmahātmabhyo hi rocate || 12 ||

English

Let him be awakened with arghya and padya | Let the foremost sage be worshipped | Great honors indeed please the great souls

हिन्दी

उसे अर्घ्य और पाद्य से जगाया जाए | मुनियों में श्रेष्ठ की पूजा की जाए | महान सम्मान महान आत्माओं को अच्छे लगते हैं

13

तयेत्युक्ते महाबुद्धिर्बुबुधे स समाधितः | स्वसंवित्तिद्रवात्मत्वादावर्त इव वारिधौ || १३ ||

tayetyukte mahābuddhirbubudhe sa samādhitaḥ | svasaṃvittidravātmātādāvart iva vāridhau || 13 ||

English

Having been told thus, the greatly wise one understood, being absorbed in meditation | He appeared as if immersed in the ocean of his own consciousness

हिन्दी

ऐसा कहे जाने पर, महान बुद्धिमान व्यक्ति ने समझा, ध्यान में लीन होकर | वह अपनी चेतना के समुद्र में डूबा हुआ लगा

14

शनैरुन्मीलयामास नयने नयकोविदः | मधुः शिशिरसंशान्ताववनौ कुसुमे यथा || १४ ||

śanairunmīlayāmāsa nayane nayakovidaḥ | madhuḥ śiśirasaṃśāntāvavanaue kusume yathā || 14 ||

English

Slowly, he opened his eyes, skilled in the ways of the leader | Like honey in the cool, calm forest of flowers

हिन्दी

धीरे-धीरे, उसने अपनी आँखें खोलीं, नेता के तरीके में कुशल | ठंडे, शांत फूलों के वन में मधु की तरह

15

शनैः प्रकटयामासुस्तान्यङ्गान्यस्य संविदम् | मधुपल्लवजालानि नवानीव नवं रसम् || १५ ||

śanaiḥ prakaṭayāmāsustānyaṅgānyasya saṃvidam | madhupallavajālāni navānīva navaṃ rasam || 15 ||

English

Slowly, they revealed his limbs, his consciousness | Like new honey-laden blossoms, a new taste

हिन्दी

धीरे-धीरे, उन्होंने उसके अंगों को, उसकी चेतना को प्रकट किया | नए मधु-भरे फूलों की तरह, एक नया स्वाद

16

सुरसिद्धाप्सरःसङ्घाः समाजग्मुः समंततः | यथा हंसालयो लोलाः प्रातर्विकसितं सरः || १६ ||

surasiddhāpsaraḥsaṅghāḥ samājagmuḥ samaṃtataḥ | yathā haṃsālayo lolāḥ prātarvikasitaṃ saraḥ || 16 ||

English

The assembly of gods, siddhas, and apsaras gathered from all around, like swans eagerly flocking to a lotus pond blooming in the morning.

हिन्दी

देवताओं, सिद्धों और अप्सराओं का समूह चारों ओर से एकत्र हुआ, जैसे हंस प्रातःकाल खिले कमल तालाब की ओर उत्सुकता से जाते हैं।

17

ददर्शासौ पुरःप्राप्तं मां च तां च विलासिनीम् | उवाचाथ वचो वेधाः प्रणवस्वरसुन्दरम् || १७ ||

dadarśāsau puraḥprāptaṃ māṃ ca tāṃ ca vilāsinīm | uvācātha vaco vedhāḥ praṇavasvarasundaram || 17 ||

English

He saw me and that playful woman who had arrived before him. Then the creator spoke words that were beautiful with the sound of the sacred syllable 'Om'.

हिन्दी

उसने मुझे और उस खेल-खिलवाड़ करने वाली स्त्री को देखा, जो उससे पहले आई थी। तब विधाता ने ओम् की ध्वनि से सुंदर शब्दों में कहा।

18

अन्यजगद्ब्रह्मोवाच | करामलकवद्दृष्टसंसारासारसार हे | ज्ञानामृतमहाम्भोद मुने स्वागतमस्तु ते || १८ ||

anyajagadbrahmovāca | karāmalakavaddṛṣṭasaṃsārāsārasāra he | jñānāmṛtamahāmbhoda mune svāgatamastu te || 18 ||

English

The creator of the universe spoke: 'O seer, who sees the essence of the world like a gooseberry in the palm, O great ocean of the nectar of knowledge, welcome to you.'

हिन्दी

ब्रह्मांड के स्रष्टा ने कहा: 'हे ऋषि, जो हाथ की हथेली पर आमला की तरह संसार का सार देखता है, हे ज्ञान के अमृत का महासागर, तुम्हारा स्वागत है।'

19

पदवीमसि संप्राप्त इमामतिदवीयसीम् | दूराध्वसुपरिश्रान्त इदमासनमास्यताम् || १९ ||

padavīmasi saṃprāpta imāmatidavīyasīm | dūrādhvasupariśrānta idamāsanamāsyatām || 19 ||

English

You have attained this supreme position, having become very tired from the long journey. Please take this seat.

हिन्दी

तुमने इस उत्कृष्ट स्थिति को प्राप्त किया है, लंबी यात्रा से बहुत थके हुए। कृपया इस आसन पर बैठो।

20

इत्युक्ते तेन भगवन्नभिवादय इत्यहम् | वदन्मणिमये पीठे निविष्टो दृष्टिदर्शिते || २० ||

ityukte tena bhagavannabhivādaya ityaham | vadanmaṇimaye pīṭhe niviṣṭo dṛṣṭidarśite || 20 ||

English

Having been thus addressed by the Lord, I said, 'I bow to you,' and sat on the jewel-studded seat, as indicated by his gaze.

हिन्दी

भगवान द्वारा ऐसे संबोधित होने पर, मैंने कहा, 'मैं आपको प्रणाम करता हूँ,' और उनकी दृष्टि के संकेत पर मणिमय आसन पर बैठ गया।

21

अथामरर्षिगन्धर्वमुनिविद्याधरोदिताः| प्रस्तुताः स्तुतयः पूजा नतयः स्थितिनीतयः || २१ ||

athāmararṣigandharvamunividyādharoditāḥ| prastutāḥ stutayaḥ pūjā natayaḥ sthitinītayaḥ || 21 ||

English

Then, the praises, worship, and prostrations offered by the sages, Gandharvas, and Vidyadharas were presented.

हिन्दी

फिर, ऋषियों, गंधर्वों और विद्याधरों द्वारा की गई स्तुतियाँ, पूजा और प्रणाम प्रस्तुत किए गए।

22

ततो मुहूर्तमात्रेण सर्वभूतगणोदिते| शान्ते प्रणतिसंरम्भे तस्योक्तं ब्रह्मणो मया || २२ ||

tato muhūrtamātreṇa sarvabhūtagaṇodite| śānte praṇatisanrambhe tasyoktaṃ brahmaṇo mayā || 22 ||

English

Then, in a moment, when all the beings had uttered their praises and the tumult of prostrations had subsided, I spoke to Brahma.

हिन्दी

फिर, एक क्षण में, जब सभी प्राणियों ने अपनी स्तुतियाँ उच्चारित कर दीं और प्रणाम का शोर शान्त हो गया, मैंने ब्रह्मा से कहा।

23

किमिदं भूतभव्येश यदियं मामुपागता| वक्ति ज्ञानगिरास्मांस्त्वं बोधयेति प्रयत्नतः || २३ ||

kimidaṃ bhūtabhavyeśa yadiyaṃ māmupāgatā| vakti jñānagirāsmāṃstvaṃ bodhayeti prayatnataḥ || 23 ||

English

O Lord of the past and future, what is this that has come to me, saying with effort, 'You should enlighten me with knowledge'?

हिन्दी

हे भूत-भव्य के स्वामी, यह क्या है जो मुझे आई है, और प्रयास से कहती है, 'आप मुझे ज्ञान से प्रकाशित करें'?

24

भवान्भूतेश्वरो देव सकलज्ञानपारगः| इयं तु काममूर्खा किं ब्रूते ब्रूहि जगत्पते || २४ ||

bhavānbhūteśvaro deva sakalajñānapāragaḥ| iyaṃ tu kāmamūrkhā kiṃ brūte brūhi jagatpate || 24 ||

English

O Lord, you are the master of all knowledge. Why does this foolish one speak thus? Tell me, O Lord of the universe.

हिन्दी

हे देव, आप सम्पूर्ण ज्ञान के पारंगत हैं। यह मूर्ख क्यों ऐसा कहती है? मुझे बताएँ, हे जगत्पति।

25

कथमेषा त्वया देव जायार्थं जनिता सती| नेह जायापदं नीता नीता विरसतां कथम् || २५ ||

kathameṣā tvayā deva jāyārthaṃ janitā satī| neha jāyāpadaṃ nītā nītā virasatāṃ katham || 25 ||

English

O Lord, how was she, who was born for the sake of being a wife, not led to the state of being a wife? How was she led to tastelessness?

हिन्दी

हे देव, वह जो पत्नी बनने के लिए उत्पन्न हुई थी, उसे पत्नी की स्थिति में क्यों नहीं ले जाया गया? उसे नीरसता में कैसे ले जाया गया?

26

अन्यजगद्ब्रह्मोवाच | मुने शृणु यथावृत्तमिदं ते कथयाम्यहम् | यथावृत्तमशेषेण कथनीयं यतः सताम् || २६ ||

anyajagadbrahmovāca | mune śṛṇu yathāvṛttamidaṃ te kathayāmyaham | yathāvṛttamaśeṣeṇa kathanīyaṃ yataḥ satām || 26 ||

English

The Supreme Brahman spoke: O sage, listen to this as it happened, I will narrate it to you as it is, because it should be told in its entirety to the virtuous.

हिन्दी

परब्रह्म ने कहा: हे मुनि, इसे जैसे हुआ सुनो, मैं तुम्हें इसे जैसे हुआ सुनाता हूँ, क्योंकि यह पूर्णतः सत्पुरुषों को बताया जाना चाहिए।

27

अस्ति तावदजं शान्तमजरं किंचिदेव सत् | ततश्चित्कचनैकान्तरूपिणः कचितोऽस्म्यहम् || २७ ||

asti tāvadajaṃ śāntamajaraṃ kiṃcideva sat | tataścitkacanaikāntarūpiṇaḥ kacito'smyaham || 27 ||

English

There exists something eternal, peaceful, and ageless, which is the essence of existence. From that, I, the pure consciousness, have emerged.

हिन्दी

कुछ अनादि, शान्त, और अजर है, जो अस्तित्व का सार है। उससे, मैं, शुद्ध चेतना, उत्पन्न हुआ हूँ।

← Chapter 68Chapter 70 →