Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 65 — 26 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

अथ कालेन महता सोऽनुरागो विरागताम्प्राप्तो मम शरच्छान्तौ विरसः पल्लवो यथा || १ ||

atha kālena mahatā so'nurāgo virāgatāmprāpto mama śaracchāntau virasaḥ pallavo yathā || 1 ||

English

Then, over a long period, that affection turned into detachment, like a withered leaf in the end of autumn.

हिन्दी

तब, लंबे समय के बाद, वह प्यार उदासीनता में बदल गया, जैसे शरद ऋतु के अंत में सूखा हुआ पत्ता।

2

वृद्ध एकान्तरसिको नीरसः स्नेहवर्जितःभर्ताऽजिह्ममतिर्मौनी किं मन्ये जीवितेन मे || २ ||

vṛddha ekāntarasiko nīrasaḥ snehavarjitaḥbhartā'jihmamatirmaunī kiṃ manye jīvitena me || 2 ||

English

Old, completely tasteless, devoid of affection, my husband is crooked-minded and silent. What do I think of my life?

हिन्दी

बूढ़ा, बिलकुल बेस्वाद, स्नेहहीन, मेरा पति विकृत मन वाला और मौन है। मैं अपने जीवन के बारे में क्या सोचती हूँ?

3

वरं वैधव्यमाबाल्याद्वरं मरणमेव चवरं व्याधिरथापद्वा नाहृद्यप्रकृतिः पतिः || ३ ||

varaṃ vaidhavyamābālyādvaraṃ maraṇameva cavaraṃ vyādhirathāpadvā nāhṛdyaprakṛtiḥ patiḥ || 3 ||

English

Better to be a widow from childhood, better to die, better to have a disease or calamity than to have a husband with a disagreeable nature.

हिन्दी

बेहतर है बचपन से विधवा होना, बेहतर है मरना, बेहतर है किसी रोग या आपत्ति का सामना करना बजाय इसके कि एक अनुकूल नहीं स्वभाव वाला पति हो।

4

एतावज्जन्मसाफल्यं सौभाग्यमविखण्डितम्रसिकः पेशलाचारो यन्नार्यास्तरुणः पतिः || ४ ||

etāvajjanmasāphalyaṃ saubhāgyamavikhaṇḍitamrasikaḥ peśalācāro yannāryāstaruṇaḥ patiḥ || 4 ||

English

This is the fruit of my birth, this is my unbroken good fortune, that I have a husband who is a connoisseur, of refined behavior, and young.

हिन्दी

यह मेरे जन्म का फल है, यह मेरा अखंडित सौभाग्य है, कि मेरा पति एक रसिक, सभ्य व्यवहार वाला और युवा है।

5

हता नीरसनाथा स्त्री हताऽसंस्कारिणी च धीःहता दुर्जनभुक्ता श्रीर्हता वेश्याहृता च ह्रीः || ५ ||

hatā nīrasanāthā strī hatā'saṃskāriṇī ca dhīḥhatā durjanabhuktā śrīrhatā veśyāhṛtā ca hrīḥ || 5 ||

English

A woman is ruined if she has a tasteless husband, ruined if she is uneducated, ruined if she is enjoyed by evil men, ruined if her modesty is taken away like a prostitute.

हिन्दी

एक स्त्री बरबाद होती है अगर उसका पति बेस्वाद है, बरबाद होती है अगर वह अशिक्षित है, बरबाद होती है अगर वह दुष्टों द्वारा भोगी जाती है, बरबाद होती है अगर उसकी लाज एक वेश्या की तरह छीन ली जाती है।

6

सा स्त्री यानुगता भर्त्रा सा श्रीर्यानुगता सता | सा धीर्या मधुरोदारा साधुता समदृष्टिता || ६ ||

sā strī yānugatā bhartrā sā śrīryānugatā satā | sā dhīryā madhurodārā sādhutā samadṛṣṭitā || 6 ||

English

A woman who is devoted to her husband is truly prosperous. She is wise, sweet-natured, virtuous, and has an equanimous vision.

हिन्दी

जो स्त्री अपने पति के प्रति समर्पित होती है, वही सच्ची समृद्धि है। वह बुद्धिमान, मधुर स्वभाव वाली, साध्वी और समान दृष्टि वाली होती है।

7

नाधयो व्याधयो नैव नापदो न दुरीतयः | कुर्वन्ति मनसो बाधां दंपत्योरनुरक्तयोः || ७ ||

nādhayo vyādhayo naiva nāpado na durītayaḥ | kurvanti manaso bādhāṃ daṃpatyoranuraktayoḥ || 7 ||

English

Neither diseases, nor calamities, nor misfortunes, nor bad deeds cause distress to the minds of a devoted couple.

हिन्दी

न रोग, न विपत्तियाँ, न दुर्भाग्य, न दुष्कर्म एक समर्पित जोड़े के मन को परेशान करते हैं।

8

उत्फुल्लाः कुसुमस्थल्यो नन्दनोद्यानभूमयः | धन्वायन्ते कुनाथानां विनाथानां च योषिताम् || ८ ||

utphullāḥ kusumasthalyo nandanodyānabhūmayaḥ | dhanvāyante kunāthānāṃ vināthānāṃ ca yoṣitām || 8 ||

English

The blooming flower beds of the Nandana garden delight both the protected and the unprotected women.

हिन्दी

नंदन उद्यान की खिली हुई फूलों की क्यारियाँ सुरक्षित और असुरक्षित स्त्रियों को आनंदित करती हैं।

9

सर्व एव जगद्भावा यथेच्छं गुणलेशतः | संत्यज्यन्ते प्रमादात्तु वर्जयित्वा पतिं स्त्रिया || ९ ||

sarva eva jagadbhāvā yathecchaṃ guṇaleśataḥ | saṃtyajyante pramādāttu varjayitvā patiṃ striyā || 9 ||

English

All worldly possessions, as desired, in small measures, are abandoned due to carelessness, except the husband by the wife.

हिन्दी

सभी दुनियावी वस्तुएँ, जैसे इच्छा हो, छोटे-छोटे हिस्सों में, लापरवाही के कारण छोड़ दी जाती हैं, परंतु पति को पत्नी नहीं छोड़ती।

10

स्थिरयौवनया दुःखान्येतानि मुनिनायक | भुक्तानि वर्षवृन्दानि पश्य दौर्भाग्यजृम्भितम् || १० ||

sthirayauvanayā duḥkhānyetāni munināyaka | bhuktāni varṣavṛndāni paśya daurbhāgyajṛmbhitam || 10 ||

English

O leader of sages, with steadfast youth, these sorrows have been endured, see the pride of misfortune.

हिन्दी

हे मुनियों के नेता, स्थिर यौवन के साथ, ये दुःख सहे गए हैं, दुर्भाग्य के गर्व को देखो।

11

अथ क्रमेण तेनैव सरागो मे विरागताम् आययौ हिमदग्धाया नलिन्या इव नीरसः || ११ ||

atha kramena tenaiva saraago me viraagataam aayayau himadagdhaya nalinyaa iva neerasah || 11 ||

English

Then, gradually, through the same process, my attachment turned into detachment, like a lotus affected by frost becomes tasteless.

हिन्दी

फिर, धीरे-धीरे, उसी प्रक्रिया से, मेरा आसक्ति वैराग्य में बदल गया, जैसे हिमपात से प्रभावित कमल का स्वाद खो जाता है।

12

विरागवासनास्तेन सर्वभावानुरञ्जना तवोपदेशेनेच्छामि मुने निर्वाणमात्मनः || १२ ||

viraagavaasanaastena sarvabhaavaanuranjaana tavopadeshenaichchaami mune nirvaanamaatmanah || 12 ||

English

With the desire for detachment and the pleasure of all beings, I wish for liberation of the self through your teachings, O sage.

हिन्दी

वैराग्य की इच्छा और सभी प्राणियों के आनंद से, मैं आपके उपदेशों द्वारा आत्मा के मोक्ष की इच्छा करता हूँ, हे मुनि।

13

अप्राप्ताभिमतार्थानामविश्रान्तधियां परे मरणैरुह्यमानानां जीवितान्मरणं वरम् || १३ ||

apraaptaabhimataarthaanaamavishraantadhiyaam pare maranairuhyaamaanaam jeevitaanmaranam varam || 13 ||

English

For those who have not achieved their desired goals and whose minds are restless, repeated deaths are better than life.

हिन्दी

जिन्होंने अपने इच्छित लक्ष्य प्राप्त नहीं किए हैं और जिनके मन अशांत हैं, उनके लिए बार-बार मरना जीवन से बेहतर है।

14

स मद्भर्ताद्य निर्वाणमीहमानो दिवानिशम् राजा राज्ञेव मनसा मनो जेतुं प्रबुध्यते || १४ ||

sa madbhartaaadya nirvaanameehamano divaanisham raja rajnev manasa mano jetum prabudhyate || 14 ||

English

That king, my husband, now desiring liberation, day and night, like a king with his mind, strives to conquer the mind.

हिन्दी

वह राजा, मेरा पति, अब मोक्ष की इच्छा करता है, दिन-रात, जैसे एक राजा अपने मन से, मन को जीतने की कोशिश करता है।

15

ब्रह्मंस्तस्य च मद्भर्तुर्मम चाज्ञानशान्तये न्यायोपपन्नया वाचा कुरु स्मरणमात्मनः || १५ ||

brahmanstasya cha madbharturmama chaajnaanashaantaye nyaayopapannaya vaacha kuru smaranamaatmanah || 15 ||

English

O Brahmin, for the peace of ignorance of that my husband and me, with logical and appropriate words, make us remember the self.

हिन्दी

हे ब्राह्मण, मेरे पति और मेरे अज्ञान की शांति के लिए, तर्कसंगत और उपयुक्त शब्दों से, हमें आत्मा को याद दिलाएँ।

16

यदा मामनपेक्ष्यैव स मद्भर्तात्मनि स्थितः| तदा विरागो वैरस्यमनयन्मे जगत्स्थितिम् || १६ ||

yadā māmanapekṣyaiva sa madbhartātmani sthitaḥ| tadā virāgo vairasyamanayanme jagatsthitim || 16 ||

English

When he, disregarding me, is established in his own self, then detachment brings about the stability of the world for me.

हिन्दी

जब वह मुझे अनदेखा करके अपने आत्मा में स्थित होता है, तब वैराग्य मेरे लिए जगत की स्थिति लाता है।

17

संसारवासनावेशवर्जितास्मि ततोऽवसम्| निबध्याभिमतां तीव्रां व्योमसंचारधारणाम् || १७ ||

saṃsāravāsanāveśavarjitāsmi tato'vasam| nibadhyābhimatāṃ tīvrāṃ vyomasañcāradhāraṇām || 17 ||

English

I am free from the influence of worldly desires, and thus I have attained a firm and intense concentration on the movement in the sky.

हिन्दी

मैं संसार की वासनाओं के प्रभाव से मुक्त हूँ, और इसलिए मैंने आकाश में गति पर एक दृढ़ और तीव्र धारणा प्राप्त की है।

18

अर्जयित्वा तथा व्योम्नि गतिं धारणया मया| अभ्यस्ता धारणा भूयः सिद्धसङ्गफलप्रदा || १८ ||

arjayitvā tathā vyomni gatiṃ dhāraṇayā mayā| abhyastā dhāraṇā bhūyaḥ siddhasaṅgaphalapradā || 18 ||

English

Having attained the movement in the sky through concentration, I have practiced this concentration further, which grants the fruit of association with the perfected beings.

हिन्दी

आकाश में गति को धारणा द्वारा प्राप्त करके, मैंने इस धारणा को और अधिक अभ्यास किया है, जो सिद्धों के संग का फल प्रदान करता है।

19

ततः स्वजगदाधारपूर्वापरनिरीक्षया| स्थिताहं धारणां बद्ध्वा सापि सिद्धिं समागता || १९ ||

tataḥ svajagadādhārapūrvāparanirīkṣayā| sthitāhaṃ dhāraṇāṃ baddhvā sāpi siddhiṃ samāgatā || 19 ||

English

Then, by observing the past and future support of my own world, I have established the concentration, and that too has attained perfection.

हिन्दी

तब, अपने जगत के भूत और भविष्य के आधार को देखकर, मैंने धारणा को स्थापित किया, और वह भी सिद्धि प्राप्त कर चुकी है।

20

अथ स्वजगतो दृष्ट्वा हृदयं तस्य बाह्यगा| अहं दृष्टवती स्थूलां लोकालोकगिरेः शिलाम् || २० ||

atha svajagato dṛṣṭvā hṛdayaṃ tasya bāhyagā| ahaṃ dṛṣṭavatī sthūlāṃ lokālokagireḥ śilām || 20 ||

English

Then, having seen the heart of my own world which is external, I have seen the gross stone of the Lokāloka mountain.

हिन्दी

तब, अपने जगत के बाहरी हृदय को देखकर, मैंने लोकालोक पर्वत की स्थूल शिला देखी।

21

एतावतापि कालेन दंपत्योरावयोर्मुने परं द्रष्टुमभूदिच्छा न काचन कदाचन || २१ ||

etāvatāpi kālena daṃpatyorāvayormune paraṃ draṣṭumabhūdicchā na kācana kadācana || 21 ||

English

Even after so much time, O sage, the desire to see the supreme did not arise in either of us.

हिन्दी

इतने समय के बाद भी, हे मुने, हम दोनों में से किसी में भी परम को देखने की इच्छा नहीं हुई।

22

मद्भर्ता केवलं शुद्धवेदार्थैकान्तचिन्तया न च यातं न चायातं वेत्त्यहो विगतैषणः || २२ ||

madbhartā kevalaṃ śuddhavedārthaikāntacintayā na ca yātaṃ na cāyātaṃ vetyaho vigataiṣaṇaḥ || 22 ||

English

My husband, with pure thoughts focused solely on the meaning of the Vedas, neither comes nor goes, alas, he is free from desires.

हिन्दी

मेरा पति, शुद्ध वेदार्थ पर एकाग्र चिंतन के साथ, न आता है न जाता है, अहो, वह इच्छाओं से मुक्त है।

23

तेनासौ मत्पतिर्विद्वानपि न प्राप्तवान्पदम् अद्य सोऽहं च वाञ्छावः प्रयत्नेन परं पदम् || २३ ||

tenāsau matpatirvidvānapi na prāptavānpadam adya so'haṃ ca vāñchāvaḥ prayatnena paraṃ padam || 23 ||

English

Therefore, even though my husband is knowledgeable, he has not attained the supreme state. Today, both of us desire to attain the supreme state with effort.

हिन्दी

इसलिए, यद्यपि मेरा पति विद्वान है, फिर भी उसने परम पद प्राप्त नहीं किया। आज, हम दोनों प्रयत्न से परम पद प्राप्त करने की इच्छा रखते हैं।

24

तदेतामर्थिता ब्रह्मन्सफलां कर्तुमर्हसि महतामर्थिनो व्यर्था न कदाचन केचन || २४ ||

tadetāmarthitā brahman saphalāṃ kartumarhasi mahatāmarthino vyarthā na kadācana kecana || 24 ||

English

Therefore, O Brahman, you should make this request fruitful. The requests of the great are never in vain.

हिन्दी

इसलिए, हे ब्रह्मन्, आप इस अनुरोध को सफल करने के लिए अर्ह हैं। महान लोगों के अनुरोध कभी व्यर्थ नहीं होते।

25

भ्रमन्ती सिद्धसेनासु सदा नभसि मानद त्वदृते नेह पश्यामि घनाज्ञानदवानलम् || २५ ||

bhramantī siddhasenāsu sadā nabhasi mānada tvadṛte neha paśyāmi ghanājñānadavānalam || 25 ||

English

Wandering in the assembly of the Siddhas, always in the sky, O respectable one, I do not see the dense fire of ignorance here except for you.

हिन्दी

सिद्धों की सभा में भटकते हुए, सदा आकाश में, हे आदरणीय, मैं यहाँ अज्ञान की घनी आग को आपके अलावा नहीं देखता।

26

ब्रह्मन्विनैव करुणाकरकारणेन सन्तो यतोऽर्थिजनवाञ्छितपूरणानि | कुर्वन्ति तेन शरणागततामुपेतां मामर्हसीह न तिरस्करणेन योक्तुम् || २६ ||

brahmanvinainaiva karuṇākarakāraṇena santo yato'rthijanavāñchitapūraṇāni | kurvanti tena śaraṇāgatatāmupetāṃ māmarhasīha na tiraskaraṇena yoktum || 26 ||

English

The wise, out of compassion, fulfill the wishes of the needy, thus they accept those who seek refuge. Therefore, you should not reject me.

हिन्दी

बुद्धिमान लोग करुणा के कारण अर्थी जनों की इच्छाओं की पूर्ति करते हैं, इसलिए वे शरणागतों को स्वीकार करते हैं। इसलिए, आपको मुझे अस्वीकार नहीं करना चाहिए।

← Chapter 64Chapter 66 →