योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa II, Chapter 63निर्वाण प्रकरण · सर्ग ६३

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 63 — 35 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 63 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

17.63.1

श्रीराम उवाच । तव स्त्रियाऽस्वरूपेण देहेनाभूत्तया कथम् । कथमुच्चारितास्तत्र वर्णाः कचटतादयः ॥ १ ॥

śrīrāma uvāca | tava striyā'svarūpeṇa dehenābhūttayā katham | kathamuccāritāstatra varṇāḥ kacaṭatādayaḥ || 1 ||

Shri Ram said: How could you, in the form of a woman, have a body? How were the letters such as 'ka', 'cha', 'ṭa', etc., pronounced there?

श्री राम ने कहा: तुम स्त्री के रूप में कैसे शरीर धारण कर सकती हो? वहाँ कैसे वर्णों का उच्चारण हुआ 'क', 'च', 'ट' आदि?

27.63.2

श्रीवसिष्ठ उवाच । वर्णेषु खशरीराणां वर्णाः कचटतादयः । कदाचनापि नोद्यन्ति शवानामिव केन च ॥ २ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | varṇeṣu khaśarīrāṇāṃ varṇāḥ kacaṭatādayaḥ | kadācanāpi nodyanti śavānāmiva kena ca || 2 ||

Vasishtha said: The letters such as 'ka', 'cha', 'ṭa', etc., do not arise in the bodies of the sky-dwellers, just as they do not arise in corpses.

वसिष्ठ ने कहा: आकाश के शरीरों में 'क', 'च', 'ट' आदि वर्ण उत्पन्न नहीं होते, जैसे कि मृत शरीरों में नहीं उत्पन्न होते।

37.63.3

वर्णोच्चारोऽभविष्यच्चेत्प्रकटार्थस्ततः क्वचित् । स्वप्नेष्वन्वभविष्यत्तं विनिद्रः पार्श्वगो जनः ॥ ३ ॥

varṇoccāro'bhaviṣyacchetprakaṭārthastataḥ kvacit | svapneṣvanvabhaviṣyattaṃ vinidraḥ pārśvago janaḥ || 3 ||

If the pronunciation of letters were to occur, then the meaning would be manifested somewhere. In dreams, it would occur to the person lying beside, who is awake.

यदि वर्णों का उच्चारण होता, तो अर्थ कहीं प्रकट होता। स्वप्नों में, यह उस व्यक्ति के लिए होता जो पास में सो रहा होता है, जो जागरूक है।

47.63.4

तस्मान्न किंचित्स्वप्नेषु तत्सत्यं भ्रान्तिरेव सा । चिन्मात्राकाशकचनं तत्तथा खे स्वभावजम् ॥ ४ ॥

tasmānna kiṃcitsvapneṣu tatsatyaṃ bhrāntireva sā | cinmātrākāśakacanaṃ tattathā khe svabhāvajam || 4 ||

Therefore, there is nothing true in dreams; it is merely a delusion. That which is pure consciousness is like the sky, and it is naturally so.

इसलिए, स्वप्नों में कुछ भी सत्य नहीं है; यह केवल एक भ्रम है। जो शुद्ध चेतना है, वह आकाश की तरह है, और यह स्वाभाविक रूप से है।

57.63.5

तदेन्दुकार्ष्ण्यखतनुशिलागेयादितां गताः । इवाभान्ति चिदाकाशास्तथा देहरवादयः ॥ ५ ॥

tadendukārṣṇyakhatanuśilāgeyāditāṃ gatāḥ | ivābhānti cidākāśāstathā deharavādayaḥ || 5 ||

Those who have attained the state of pure consciousness appear like the moon, the blackness of night, the body, stones, songs, etc., in the sky.

जो लोग शुद्ध चेतना की अवस्था को प्राप्त हो गए हैं, वे आकाश में चंद्रमा, रात का अंधकार, शरीर, पत्थर, गीत, आदि की तरह दिखाई देते हैं।

67.63.6

तच्चिदाकाशकचनं यन्नाम स्वप्नवेदने । आकाशमेव नभसः कचनं विद्धि नेतरत् ॥ ६ ॥

taccidākāśakacanaṃ yannāma svapnavedane | ākāśameva nabhasaḥ kacanaṃ viddhi netarat || 6 ||

That which is known as the space of consciousness in the dream state, know it to be the same space of the sky, and nothing else.

जो स्वप्न अवस्था में चेतना का आकाश कहलाता है, उसे आकाश का ही आकाश समझो, और कुछ नहीं।

77.63.7

यथा स्वप्नस्तथैवेदं जाग्रदग्रे व्यवस्थितम् । आकाशमप्यनाकाशं यथैवेदं तथैव तत् ॥ ७ ॥

yathā svapnastathaivedaṃ jāgradagre vyavasthitam | ākāśamapyanākāśaṃ yathaivedaṃ tathaiva tat || 7 ||

Just as a dream, so is this world established in the waking state. Just as this space is not space, so is that.

जैसे स्वप्न, वैसे ही यह जगत जाग्रत अवस्था में स्थापित है। जैसे यह आकाश आकाश नहीं है, वैसे ही वह भी है।

87.63.8

यथा कचति तच्चारु चेतनं चतुरं तथा । यथा स्थितं तदेवेदं सत्यं स्थिरमिव स्फुरत् ॥ ८ ॥

yathā kacati taccāru cetanaṃ caturam tathā | yathā sthitaṃ tadevedaṃ satyaṃ sthiramiva sphurat || 8 ||

Just as it shines beautifully, so does the intelligent consciousness. Just as it is established, so is this truth, stable and shining.

जैसे यह सुंदर रूप से चमकता है, वैसे ही बुद्धिमान चेतना चमकती है। जैसे यह स्थापित है, वैसे ही यह सत्य स्थिर और चमकता हुआ है।

97.63.9

श्रीराम उवाच । भगवन्स्वप्न एवेदं कथं जाग्रदवस्थितम् । असत्यमेव सत्यत्वमिव यातं कथं भवेत् ॥ ९ ॥

śrīrāma uvāca | bhagavansvapna evedaṃ kathaṃ jāgradavasthitam | asatyameva satyatvamiva yātaṃ kathaṃ bhavet || 9 ||

Sri Rama said: O Lord, how can this world, which is like a dream, be established in the waking state? How can the unreal appear as real?

श्री राम ने कहा: हे भगवन्, यह जगत जो स्वप्न की तरह है, यह जाग्रत अवस्था में कैसे स्थापित हो सकता है? असत्य कैसे सत्य की तरह प्रतीत हो सकता है?

107.63.10

श्रीवसिष्ठ उवाच । शृणु स्वप्नमयान्येव कथं सन्ति जगन्त्यलम् । नान्यानि न च सत्यानि न स्थिराणि स्थितानि च ॥ १० ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | śṛṇu svapnamayānyeva kathaṃ santi jagantyalam | nānyāni na ca satyāni na sthirāṇi sthitāni ca || 10 ||

Vasishtha said: Listen, all these worlds are indeed like dreams. They are not different, nor are they real, nor are they stable or established.

वसिष्ठ ने कहा: सुनो, ये सभी जगत वास्तव में स्वप्न की तरह हैं। ये अलग नहीं हैं, न ही सत्य हैं, न ही स्थिर या स्थापित हैं।

117.63.11

अनुभूतानि बीजानि बीजराशाविवाम्वरे । अन्यान्यन्यानि तान्येव समानि न समानि च ॥ ११ ॥

anubhūtāni bījāni bījarāśāvivāmvare | anyānyanyāni tānyeva samāni na samāni ca || 11 ||

The seeds that have been experienced are like a heap of seeds in a lotus pond; they are both similar and different from each other.

जो बीज अनुभव किए गए हैं, वे कमल के तालाब में बीजों के ढेर की तरह हैं; वे एक दूसरे से समान और असमान भी हैं।

127.63.12

प्रत्येकमन्तरन्यानि तथैवाभ्युदितानि च । परस्परमदृष्टानि बहूनि विविधानि च ॥ १२ ॥

pratyekamantaranyāni tathaivābhyuditāni ca | parasparamadṛṣṭāni bahūni vividhāni ca || 12 ||

Each one is different from the other, and they are also manifested in various ways. They are seen by each other and are many and diverse.

प्रत्येक एक दूसरे से अलग है, और वे विभिन्न प्रकार से भी प्रकट होते हैं। वे एक दूसरे को देखते हैं और बहुत सारे और विविध हैं।

137.63.13

अन्योन्यं तानि सर्वाणि न पश्यन्त्येव किंचन । जडानीवैकराशीनि बीजानीव गलन्त्यपि ॥ १३ ॥

anyonyaṃ tāni sarvāṇi na paśyantyeva kiñcana | jaḍānīvaikarāśīni bījānīva galantyapi || 13 ||

They do not see each other at all, as if they are inert and merged into one, even though they are melting like seeds.

वे एक दूसरे को बिलकुल नहीं देखते, जैसे कि वे जड़ हैं और एक ही में मिल गए हैं, भले ही वे बीजों की तरह पिघल रहे हैं।

147.63.14

व्योमात्मत्वान्न गगनं न विदन्ति परस्परम् । अपि चेतनरूपाणि सुप्तानीव निरन्तरम् ॥ १४ ॥

vyomātmatvānna gaganam na vidanti parasparam | api cetanarūpāṇi suptānīva nirantaram || 14 ||

Due to their sky-like nature, they do not perceive each other, even though they are conscious beings, they remain as if asleep continuously.

अपने आकाश-जैसे स्वभाव के कारण, वे एक दूसरे को नहीं देखते, भले ही वे चेतन प्राणी हैं, वे निरंतर सोए हुए की तरह रहते हैं।

157.63.15

सुप्ताः स्वप्नजगज्जालमहनि व्यवहारिणः । असुरा निहता देवैस्ते स्वप्नजगति स्थिताः ॥ १५ ॥

suptāḥ svapnajagajjālamahani vyavahāriṇaḥ | asurā nihatā devaiste svapnajagati sthitāḥ || 15 ||

Asleep, they engage in the dream world's activities, like demons defeated by gods, they remain in the dream world.

सोए हुए, वे स्वप्न जगत की गतिविधियों में लगे हैं, जैसे कि देवताओं द्वारा पराजित असुर, वे स्वप्न जगत में रहते हैं।

167.63.16

अज्ञानान्न गता मुक्तिं न जाड्याज्जडतामिताः । न देहवन्तः किं सन्तु विना स्वप्नजगत्स्थितेः ॥ १६ ॥

ajñānānna gatā muktiṃ na jāḍyājjadatāmitāḥ | na dehavantaḥ kiṃ santu vinā svapnajagatsthiteḥ || 16 ||

Due to ignorance, they have not attained liberation; due to dullness, they have not attained inertness. Without being situated in the dream world, what are they?

अज्ञान के कारण उन्होंने मुक्ति नहीं पाई, और जड़ता के कारण उन्होंने जड़ता नहीं पाई। स्वप्न जगत में स्थित न होने पर, वे क्या हैं?

177.63.17

सुप्ताः स्वप्नजगज्जाले स्वाचारव्यवहारिणः । पुरुषा निहताः पुंभिस्ते तथैव व्यवस्थिताः ॥ १७ ॥

suptāḥ svapnajagajjāle svācāravyavahāriṇaḥ | puruṣā nihitāḥ puṃbhistē tathaiva vyavasthitāḥ || 17 ||

Those who are asleep in the web of the dream world, engaged in their own activities, those men are slain by men, they are thus situated.

जो स्वप्न जगत के जाल में सोए हुए हैं, अपने व्यवहार में लगे हुए हैं, वे पुरुष पुरुषों द्वारा मारे गए हैं, वे इस प्रकार स्थित हैं।

187.63.18

निर्मोक्षा निःशरीरास्ते चेतनावासनान्विताः । दृष्टं स्वप्नजगज्जालं विना च क्व वसन्तु ते ॥ १८ ॥

nirmokṣā niḥśarīrāste cetanāvāsanānvitāḥ | dṛṣṭaṃ svapnajagajjālaṃ vinā ca kvā vasantu tē || 18 ||

Without liberation, without bodies, endowed with the impressions of consciousness, where do they reside without seeing the web of the dream world?

मुक्ति के बिना, शरीर के बिना, चेतना की वासनाओं से युक्त, स्वप्न जगत के जाल को देखे बिना वे कहाँ रहते हैं?

197.63.19

सुप्ताः स्वप्नजगज्जालव्यवस्थाचारचारिणः । ये हता राक्षसा देवैस्ते यथैव व्यवस्थिताः ॥ १९ ॥

suptāḥ svapnajagajjālavyavasthācāracāriṇaḥ | yē hatā rākṣasā dēvais tē yathaiva vyavasthitāḥ || 19 ||

Those who are asleep, engaged in the activities of the web of the dream world, those who are slain by demons and gods, they are thus situated.

जो सोए हुए हैं, स्वप्न जगत के जाल के व्यवहार में लगे हुए हैं, जो राक्षसों और देवताओं द्वारा मारे गए हैं, वे इस प्रकार स्थित हैं।

207.63.20

एवं ये निहता राम किं ते कुर्वन्ति कथ्यताम् । अज्ञत्वान्न गता मुक्तिं चेतनान्न दृषत्स्थिताः ॥ २० ॥

evaṃ yē nihitā rāma kiṃ tē kurvanti kathyatām | ajñatvānna gatā muktiṃ cetanānna dṛṣatsthitāḥ || 20 ||

Thus, O Rama, what do those who are slain do? Tell me. Due to ignorance, they have not attained liberation; due to consciousness, they are not situated in seeing.

इस प्रकार, हे राम, वे जो मारे गए हैं, वे क्या करते हैं? मुझे बताओ। अज्ञान के कारण उन्होंने मुक्ति नहीं पाई, चेतना के कारण वे देखने में स्थित नहीं हैं।

217.63.21

साद्र्यब्ध्युर्वीजनं दृश्यमिदं सर्वं यथास्थितम् । चिरायानुभवन्त्येते यथेमे वयमादृताः ॥ २१ ॥

sādryabdhyurvījanaṃ dṛśyamidaṃ sarvaṃ yathāsthitam | cirāyānubhavantyete yathemē vayamādṛtāḥ || 21 ||

This visible universe is a manifestation of the Supreme Being, and it is experienced by us as it is. Just as we experience it, so do others.

यह दृश्य ब्रह्मांड परमात्मा का प्रकटीकरण है, और यह हमारे द्वारा जैसे अनुभव किया जाता है, वैसे ही दूसरों द्वारा भी अनुभव किया जाता है।

227.63.22

तेषां कल्पजगत्संस्था यथास्माकं तथैव ताः । अस्माकं जगतीसंस्था यथा तेषां तथैव च ॥ २२ ॥

teṣāṃ kalpajagatsaṃsthā yathāsmākaṃ tathaiva tāḥ | asmākaṃ jagatīsaṃsthā yathā teṣāṃ tathaiva ca || 22 ||

Their worldly existence is just like ours, and our worldly existence is just like theirs.

उनका संसारिक अस्तित्व हमारे जैसा ही है, और हमारा संसारिक अस्तित्व उनके जैसा ही है।

237.63.23

एतेषां स्वप्नपुरुषास्त एवेमे वयं स्थिताः । ये च ते नाम संसारास्तेभ्य एकमिमं विदुः ॥ २३ ॥

eteṣāṃ svapnapuruṣāsta evēmē vayaṃ sthitāḥ | yē ca tē nāma saṃsārāstēbhya ēkamimaṃ viduḥ || 23 ||

These dream beings are the same as us, and those who are called the worldly beings know this one.

ये स्वप्न पुरुष हमारे जैसे ही हैं, और जो संसारी कहलाते हैं, वे इस एक को जानते हैं।

247.63.24

ते स्वप्नपुरुषास्तेषां सत्या एवानुभूतितः । आत्मनोऽपि परस्यापि सर्वगत्वाच्चिदात्मनः ॥ २४ ॥

tē svapnapuruṣāstēṣāṃ satyā ēvānubhūtitḥ | ātmanō'pi parasya'pi sarvagatvāccidātmanaḥ || 24 ||

Those dream beings are truly real from the perspective of experience, both for the individual self and the supreme self, due to the omnipresence of the conscious self.

वे स्वप्न पुरुष अनुभव की दृष्टि से वास्तव में सत्य हैं, चाहे वे व्यक्तिगत आत्मा के लिए हों या परम आत्मा के लिए, चेतन आत्मा की सर्वव्यापकता के कारण।

257.63.25

यथा ते स्वप्नपुरुषाः सत्यमात्मन्यथाऽपरे । तथापि स्वप्नपुरुषाः सत्यमेव तथैव ते ॥ २५ ॥

yathā tē svapnapuruṣāḥ satyamātmani yathā'parē | tathāpi svapnapuruṣāḥ satyamēva tathaiva tē || 25 ||

Just as those dream beings are real in the self, so are others; similarly, those dream beings are truly real in the same way.

जैसे वे स्वप्न पुरुष आत्मा में सत्य हैं, वैसे ही दूसरे भी हैं; इसी तरह, वे स्वप्न पुरुष उसी तरह से वास्तव में सत्य हैं।

267.63.26

स्वस्वप्नपुरपौरा ये त्वया दृष्टास्तथैव ते। स्थितास्तत्र तथाद्यापि ब्रह्म सर्वात्मकं यतः ॥ २६ ॥

svasvapnapurapaurā ye tvayā dṛṣṭāstathaiva te| sthitāstatra tathādyāpi brahma sarvātmakaṃ yataḥ || 26 ||

The inhabitants of the dream city that you have seen are still there, because Brahman is the essence of everything.

जो स्वप्न नगर के निवासी आपने देखे हैं, वे अभी भी वहाँ हैं, क्योंकि ब्रह्म सबका आत्मा है।

277.63.27

प्रबोधेऽपि हि भिद्यन्ते स्वप्नभावा यथा स्थिताः। तथा स्थित्यानुभूयन्ते परब्रह्मतयाथवा ॥ २७ ॥

prabodhe'pi hi bhidyante svapnabhāvā yathā sthitāḥ| tathā sthityānubhūyante parabrahmatayāthavā || 27 ||

Even upon awakening, the dream states remain as they were, and they are experienced as the Supreme Brahman.

जाग्रत अवस्था में भी, स्वप्न की स्थितियाँ उसी तरह बनी रहती हैं, और वे परब्रह्म के रूप में अनुभव की जाती हैं।

287.63.28

सर्वं सर्वात्म सर्वत्र सर्वदास्ति तथा परे। यथा न किंचिन्नाकाशे न क्वचिन्न च हन्यते ॥ २८ ॥

sarvaṃ sarvātma sarvatra sarvadāsti tathā pare| yathā na kiṃcinnākāśe na kvacinnna ca hanyate || 28 ||

Everything is the essence of everything, everywhere, and always in the Supreme. Just as nothing in the sky is destroyed anywhere.

सब कुछ सबका आत्मा है, सर्वत्र, सर्वदा, और परम में। जैसे आकाश में कहीं भी कुछ नहीं नष्ट होता।

297.63.29

निरन्तरे पराकाशे निरन्ते च विनोदये। निरन्ते चित्तसंघाते निरन्ते जगतां गणे ॥ २९ ॥

nirantare parākāśe nirante ca vinodaye| nirante cittasaṃghāte nirante jagatāṃ gaṇe || 29 ||

In the continuous Supreme space, in the endless joy, in the endless collection of thoughts, and in the endless multitude of worlds.

निरंतर परम आकाश में, अनंत आनंद में, अनंत चिंतन संघात में, और अनंत जगतों के समूह में।

307.63.30

प्रत्याकाशकलाकोशं प्रतिसंसारमण्डलम्। प्रतिलोकान्तराकारं प्रतिद्वीपं गिरिं प्रति ॥ ३० ॥

pratyākāśakalākośaṃ pratisansāramaṇḍalam| pratilokāntarākāraṃ pratidvīpaṃ giriṃ prati || 30 ||

In every part of the sky, in every sphere of the world, in every form of the other world, in every island, and in every mountain.

आकाश के हर भाग में, संसार के हर मंडल में, परलोक के हर रूप में, हर द्वीप में, और हर पर्वत में।

317.63.31

प्रतिमण्डलविस्तारं प्रतिग्रामं पुरं प्रति । प्रतिजन्तु प्रतिगृहं प्रतिवर्षं युगं प्रति ॥ ३१ ॥

pratimaṇḍalavistāraṃ pratigrāmaṃ puraṃ prati | pratijantu pratigṛhaṃ prativarṣaṃ yugaṃ prati || 31 ||

In every region, every village, every city, every person, every home, every year, and every age,

प्रत्येक मण्डल, प्रत्येक ग्राम, प्रत्येक पुर, प्रत्येक व्यक्ति, प्रत्येक घर, प्रत्येक वर्ष, और प्रत्येक युग में,

327.63.32

यावन्तो ये मृताः केचिज्जीवा मोक्षविवर्जिताः । स्थितास्ते तत्र तावन्तः संसाराः पृथगक्षयाः ॥ ३२ ॥

yāvanto ye mṛtāḥ kecijjīvā mokṣavivarjitāḥ | sthitāste tatra tāvantaḥ saṃsārāḥ pṛthagakṣayāḥ || 32 ||

Those who have died and those who are alive but have not attained liberation, they are all in the cycle of rebirth, distinct in their destruction.

जो मृत हैं और जो जीवित हैं पर मोक्ष प्राप्त नहीं हैं, वे सभी पुनर्जन्म के चक्र में हैं, अलग-अलग विनाश में।

337.63.33

तेषामन्तर्जनाः सन्ति जनं प्रति पुनर्मनः । पुनर्मनः प्रति जगज्जगत्प्रति पुनर्जनः ॥ ३३ ॥

teṣāmantarjanāḥ santi janaṃ prati punarmanaḥ | punarmanaḥ prati jagajjagatprati punarjanaḥ || 33 ||

Their inner thoughts are directed towards people, and their minds are directed towards the world, and the world is directed towards people again.

उनके अंतर्जन लोगों की ओर हैं, और उनके मन संसार की ओर हैं, और संसार फिर से लोगों की ओर है।

347.63.34

इत्थमाद्यन्तरहित एष दृश्यमयो भ्रमः । ब्रह्मैव ब्रह्मवित्पक्षे नात्रेयत्तास्ति काचन ॥ ३४ ॥

itthamādyantarahita eṣa dṛśyamayo bhramaḥ | brahmaiva brahmavitpakṣe nātreyattāsti kācana || 34 ||

Thus, this illusion, which is devoid of beginning and end, is merely an appearance. In the view of the knower of Brahman, there is no reality here whatsoever.

इस प्रकार, यह आदि और अंत से रहित भ्रम, केवल एक दृश्यमय है। ब्रह्मज्ञानी के दृष्टिकोण से, यहाँ कोई वास्तविकता नहीं है।

357.63.35

कुड्ये नभस्युपलके सलिले स्थलेऽन्त श्चिन्मात्रमस्ति हि यतस्तदशेषविश्वम् । तद्यत्र तत्र जगदस्ति कुतोऽत्र संख्या तज्ज्ञेषु तत्परमथाज्ञमनःसु दृश्यम् ॥ ३५ ॥

kuḍye nabhasyupalake salile sthale'nta ścinmātramasti hi yatastadśeṣaviśvam | tadyatra tatra jagadasti kuto'tra saṃkhyā tajjñeṣu tatparamathājñamanḥsu dṛśyam || 35 ||

In a wall, in the sky, in a stone, in water, in the earth, only pure consciousness exists. That which is the entire universe, where is the number there? In the minds of the wise, it is seen as the supreme truth.

कुड्ये (दीवार), नभस्य (आकाश), उपलके (पत्थर), सलिले (पानी), स्थले (पृथ्वी) में, केवल चिन्मात्र (पूर्ण चेतना) है। जो सम्पूर्ण विश्व है, वहाँ कहाँ संख्या है? ज्ञानी लोगों के मन में, यह परम सत्य के रूप में देखा जाता है।