Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 62 — 46 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | यदेतद्भवता दृष्टं चिद्व्योमवपुषा तदा | तदेकदेशसंस्थेन किमुत भ्रमताम्बरे || १ ||

śrīrāma uvāca | yadetadbhavatā dṛṣṭaṃ cidvyomavapuṣā tadā | tadekadeśasaṃsthena kimuta bhramatāmbare || 1 ||

English

Sri Rama said: If you saw this with the form of the sky of consciousness at that time, then what to speak of the sky that is moving in one place?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: यदि आपने उस समय चेतना के आकाश के रूप में यह देखा, तो फिर एक स्थान में घूमते आकाश की बात ही क्या है?

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | संघशोऽहमनन्तात्मा व्यापी व्योम तदा किल | स्यातां तस्यामवस्थायां कीदृशी तौ गमागमौ || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | saṃghaśo'hamanantātmā vyāpī vyoma tadā kila | syātāṃ tasyāmavasthāyāṃ kīdṛśī tau gamāgamau || 2 ||

English

Sri Vasistha said: I am the infinite self, pervading the sky in all directions. In that state, what kind of coming and going could there be?

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: मैं अनन्त आत्मा हूँ, जो सभी दिशाओं में आकाश को व्याप्त करता है। उस अवस्था में, आने-जाने की कैसी बात हो सकती है?

3

नैकस्थानस्थितमयो नाहं गतिमयोऽभवम् | तदनेन स्व एवास्मिन्दृष्टमेतन्मयात्मनि || ३ ||

naikasthānasthitamayo nāhaṃ gatimayo'bhavam | tadanena sva evāsmin dṛṣṭametanmayātmani || 3 ||

English

I was not confined to one place, nor was I endowed with movement. Therefore, I saw this in my own self.

हिन्दी

मैं एक स्थान में स्थित नहीं था, न ही मैं गति से युक्त था। इसलिए, मैंने इसे अपने आत्मा में देखा।

4

यथाङ्गानि शरीरत्वे पश्याम्यापादमस्तकम् | चिन्नेत्रेणाप्यनेत्रेण तथैतद्दृष्टवानहम् || ४ ||

yathāṅgāni śarīratve paśyāmyāpādamastakam | cinnetreṇāpyanetreṇa tathaitaddṛṣṭavānaham || 4 ||

English

Just as I see the limbs of the body from head to foot with the eye of consciousness, even without the eye, I saw this.

हिन्दी

जैसे मैं चेतना की आँख से शरीर के अंगों को सिर से पैर तक देखता हूँ, उसी प्रकार आँख के बिना भी मैंने इसे देखा।

5

अनाकृतेर्निरवयवस्थितेस्तदा तथाऽभवाद्विमलचिदम्बरात्मनः | जगन्ति तान्यवयवजालकानि मे यथा स्वतो न विगलिता न वस्तुता || ५ ||

anākṛter niravayavasthites tadā tathā'bhavād vimalacidambarātmanaḥ | jaganti tāny avayavajālakāni me yathā svato na vigalitā na vastutā || 5 ||

English

At that time, being uncreated and without parts, I existed as the pure sky of consciousness. The worlds, which are networks of parts, did not dissolve nor did they have reality.

हिन्दी

उस समय, अकृत और अवयवहीन होने के कारण, मैं शुद्ध चेतना के आकाश के रूप में था। जो अंगों के जाल हैं, वे जगत न तो विलीन हुए और न ही उनमें वास्तविकता थी।

6

प्रमाणमत्र ते स्वप्नदृष्टोऽभुवनविभ्रमः | स्वप्नेऽनुभूयते दृश्यं न च किंचित्खमेव तत् || ६ ||

pramāṇamatra te svapnadṛṣṭo'bhuvanavibhramaḥ | svapne'nubhūyate dṛśyaṃ na ca kiṃcitkham eva tat || 6 ||

English

The proof here is the illusion of the world seen in a dream. In a dream, the visible is experienced, but it is nothing but empty space.

हिन्दी

यहाँ प्रमाण है स्वप्न में देखा गया विश्व का भ्रम | स्वप्न में दृश्य अनुभव होता है, लेकिन वह खाली आकाश है।

7

यथा पश्यति वृक्षः स्वं पत्रपुष्पफलादिकम् | स्वसंवेदननेत्रेण तथैतद्दृष्टवानहम् || ७ ||

yathā paśyati vṛkṣaḥ svaṃ patrapuṣpaphalādikam | svasaṃvedananetreṇa tathaitaddṛṣṭavān aham || 7 ||

English

Just as a tree perceives its own leaves, flowers, and fruits with its self-awareness, so have I seen this.

हिन्दी

जैसे एक पेड़ अपने पत्तों, फूलों और फलों को अपनी स्व-संवेदना से देखता है, वैसे ही मैंने इसे देखा है।

8

यथाम्बुधिरनन्तात्मा वेत्ति सर्वान् जलेचरान् | तरङ्गावर्तफेनांश्च तथैतद्बुद्धवानहम् || ८ ||

yathāmbudhiranantātmā vetti sarvān jalecarān | taraṅgāvartaphenāṃśca tathaitadbuddhavān aham || 8 ||

English

Just as the ocean, which is infinite, knows all the aquatic creatures, waves, whirlpools, and foam, so have I, the enlightened one, known this.

हिन्दी

जैसे अनंत आत्मा वाला समुद्र सभी जलचरों, तरंगों, भंवरों और फेन को जानता है, वैसे ही मैं, बुद्धिमान, इसे जानता हूँ।

9

अवयवान्स्वानवयवी यथा वेत्ति निजात्मनि | अनन्यानात्मनः सर्गांस्तथैतान्बुद्धवानहम् || ९ ||

avayavānsvānavayavī yathā vetti nijātmani | ananyānātmanaḥ sargāṃstathaitānbuddhavān aham || 9 ||

English

Just as the whole knows its own parts within itself, so have I, the enlightened one, known these creations which are not different from the self.

हिन्दी

जैसे समूह अपने अंगों को अपने आप में जानता है, वैसे ही मैं, बुद्धिमान, इन सृष्टियों को जानता हूँ जो आत्मा से भिन्न नहीं हैं।

10

अद्यापि तानहं देहे व्योम्नि शैले जले स्थले | तथैव सर्गान्पश्यामि राम बोधैकतां गतः || १० ||

adyāpi tānahaṃ dehe vyomni śaile jale sthale | tathaiva sargānpasyāmi rāma bodhaikatāṃ gataḥ || 10 ||

English

Even today, I see those creations in the body, sky, mountain, water, and land, O Rama, having attained the state of pure consciousness.

हिन्दी

आज भी, मैं उन सृष्टियों को शरीर, आकाश, पर्वत, जल और भूमि में देखता हूँ, हे राम, शुद्ध चेतना की अवस्था प्राप्त करके।

11

पुरोऽस्माकमिदं विश्वं गृहस्यान्तर्बहिस्तथा | पूर्णमेतज्जगद्वृन्दैर्वेद्मि बोधैकतां गतः || ११ ||

puro'smākamidaṃ viśvaṃ gṛhasyāntarbahistathā | pūrṇametajjagadvṛndairvedmi bodhaikatāṃ gataḥ || 11 ||

English

This entire universe is within and outside our home. I know this world is complete with the unity of consciousness.

हिन्दी

यह सम्पूर्ण विश्व हमारे घर के अंदर और बाहर है। मैं जानता हूँ कि यह संसार चेतना की एकता से पूर्ण है।

12

यथाम्भो रसतां वेत्ति शैत्यं वेत्ति यथा हिमम् | स्पन्दं वेत्ति यथा वायुस्तथैतद्वेत्ति शुद्धधीः || १२ ||

yathāmbho rasatāṃ vetti śaityaṃ vetti yathā himam | spandaṃ vetti yathā vāyustathaitadvetti śuddhadhīḥ || 12 ||

English

Just as water knows its fluidity, cold knows its chill, and wind knows its motion, so does the pure intellect know this.

हिन्दी

जैसे जल अपनी तरलता को जानता है, ठंड अपने ठंडेपन को जानती है, और वायु अपनी गति को जानती है, वैसे ही शुद्ध बुद्धि इसे जानती है।

13

यो यो नाम विवेकात्मा शुद्धबोधैकतां गतः | सम एव मयैकात्मा वेद्मि स्वात्मानमीदृशम् || १३ ||

yo yo nāma vivekātmā śuddhabodhaikatāṃ gataḥ | sama eva mayaikātmā vedmi svātmānamīdṛśam || 13 ||

English

Whoever is named, with a discriminating self, has attained the unity of pure consciousness. I know my self to be the same, one with the self.

हिन्दी

जो भी नाम है, विवेकी आत्मा वाला, शुद्ध चेतना की एकता को प्राप्त हुआ है। मैं अपने आप को ऐसा ही जानता हूँ, आत्मा से एक।

14

अस्या दृष्टेः परिणतेर्वेत्तृवेदनवेद्यधीः | न काचिदस्त्यभ्युदिता विज्ञानात्मैकता यतः || १४ ||

asyā dṛṣṭeḥ pariṇatervettṛvedanavedyadhīḥ | na kācidastyabhyuditā vijñānātmaikatā yataḥ || 14 ||

English

From the perspective of this evolved vision, there is no distinction between the knower, the known, and the knowledge. There is only the unity of consciousness.

हिन्दी

इस विकसित दृष्टि के दृष्टिकोण से, ज्ञाता, ज्ञेय और ज्ञान के बीच कोई भेद नहीं है। केवल चेतना की एकता है।

15

दिव्या दृगद्रिसंस्थस्य तथा योजनकोटिगान् | भावान्वेत्ति बहिश्चान्तरेवं तद्बुद्धवानहम् || १५ ||

divyā dṛgadrisaṃsthasya tathā yojanakoṭigān | bhāvānvetti bahiścāntarevaṃ tadbuddhavān aham || 15 ||

English

The divine vision, situated in the mountains, perceives the states of beings even millions of miles away, both outside and inside. Thus, I am enlightened.

हिन्दी

पर्वतों में स्थित दिव्य दृष्टि करोड़ों मील दूर के प्राणियों की स्थिति को भी बाहर और अंदर दोनों तरह से देखती है। इस प्रकार, मैं प्रकाशित हूँ।

16

यथा भूमण्डलं भावान्निधिधातुरसादिकान् | वेत्त्येवं तन्मया बुद्धमनन्यदृश्यमात्मनः || १६ ||

yathā bhūmaṇḍalaṃ bhāvānnidhidhāturasādikān | vetyevaṃ tanmayā buddhamananyadṛśyamātmanaḥ || 16 ||

English

Just as the earth contains treasures, minerals, and essences, so too the self is known to be non-different from that, not perceivable as anything else.

हिन्दी

जैसे पृथ्वी में खजाने, धातुएं और रस होते हैं, वैसे ही आत्मा उससे भिन्न नहीं है, किसी और तरीके से देखा नहीं जा सकता।

17

श्रीराम उवाच | ब्रह्मन्ननुभवत्येवं त्वयि तामरसेक्षण | सा किं कृतवती ब्रूहि कान्ताऽर्यापाठपाठिनी || १७ ||

śrīrāma uvāca | brahmannanubhavatyevaṃ tvayi tāmarasekṣaṇa | sā kiṃ kṛtavatī brūhi kāntā'ryāpāṭhapāṭhinī || 17 ||

English

Sri Rama said: O Brahmin, do you experience her thus, O lotus-eyed one? Tell me, what did she do, that beloved one who recites the Arya verses?

हिन्दी

श्रीराम ने कहा: हे ब्राह्मण, क्या तुम उसे ऐसे ही अनुभव करते हो, हे कमलनयन? बताओ, वह क्या करती है, वह प्रिया जो आर्या श्लोक पढ़ती है?

18

वसिष्ठ उवाच | तामेवार्यां पठन्ती सा तथैवानुनयान्विता | मत्समीपे नभोदेहा व्योम्नि देवीव संस्थिता || १८ ||

vasiṣṭha uvāca | tāmevāryāṃ paṭhantī sā tathaivānunayānvitā | matsamīpe nabhodehā vyomni devīva saṃsthitā || 18 ||

English

Vasistha said: She, reciting the same Arya verses, with the same humility, appeared before me with a sky-like body, as if a goddess standing in the sky.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: वह, उसी आर्या श्लोक पढ़ते हुए, उसी विनम्रता से, मेरे सामने आकाश-सी देह लेकर प्रकट हुई, जैसे आकाश में खड़ी देवी।

19

यथाहमाकाशवपुस्तथैवासौ खरूपिणी | तेन दृष्टा न सा पूर्वं देहेन ललना मया || १९ ||

yathāhamākāśavapustathaivāsau kharūpiṇī | tena dṛṣṭā na sā pūrvaṃ dehena lalanā mayā || 19 ||

English

Just as I have a sky-like body, so too does she have a donkey-like form. Therefore, she was not seen by me before with a beautiful body.

हिन्दी

जैसे मेरा शरीर आकाश-सा है, वैसे ही उसका शरीर गधे-सा है। इसलिए, वह मुझे पहले सुंदर शरीर के साथ नहीं दिखी।

20

अहमाकाशमात्रात्मा सा खमात्रशरीरिणी | जगज्जालं खमात्रं तदिति तत्र तदा स्थितम् || २० ||

ahamākāśamātrātmā sā khamātraśarīriṇī | jagajjālaṃ khamātraṃ taditi tatra tadā sthitam || 20 ||

English

I am the self consisting of mere sky, she has a body of mere sky, the web of the world is mere sky, thus it was established there at that time.

हिन्दी

मैं केवल आकाश से बना आत्मा हूँ, वह केवल आकाश से बनी शरीर वाली है, संसार का जाल केवल आकाश है, इस प्रकार उस समय वहाँ यह स्थापित हुआ।

21

श्रीराम उवाच | शरीरस्थानकरणप्रयत्नप्राणसंभवैः | यदुदेति वचो वर्णैस्तत्कुतस्तादृशाकृतेः || २१ ||

śrīrāma uvāca | śarīrasthānakaraṇaprayatnaprāṇasaṃbhavaistadudeti vaco varṇaistatkutastādṛśākṛteḥ || 21 ||

English

Sri Rama said: From the efforts of the body, senses, and vital breath, how does speech arise with such characteristics?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: शरीर, इंद्रियों और प्राण के प्रयत्नों से ऐसी विशेषताओं वाली वाणी कैसे उत्पन्न होती है?

22

रूपालोकमनस्कारः कुतो नामात्मनामिति | ब्रूहि मे भगवंस्तत्त्वं यथावृत्तश्च निश्चयम् || २२ ||

rūpālokamanaskāraḥ kuto nāmātmanāmiti | brūhi me bhagavaṃstattvaṃ yathāvṛttaśca niścayam || 22 ||

English

From where does the perception of form, sight, and mental impressions arise? O Lord, please tell me the truth and the definite conclusion about this.

हिन्दी

रूप, दृष्टि और मानसिक संस्कारों की प्रतीति कहाँ से उत्पन्न होती है? हे भगवन्, इसके बारे में मुझे सत्य और निश्चित निष्कर्ष बताएँ।

23

श्रीवसिष्ठ उवाच | रूपालोकमनस्काराः शब्दपाठवचांसि च | यथा स्वप्ने नभस्येव सन्ति तत्र तथाम्बरे || २३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | rūpālokamanaskārāḥ śabdapāṭhavacāṃsi ca | yathā svapne nabhasyeva santi tatra tathāmbare || 23 ||

English

Vasishtha said: Just as in a dream, forms, sights, mental impressions, sounds, readings, and speeches appear in the sky-like mind.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जैसे स्वप्न में, रूप, दृष्टि, मानसिक संस्कार, शब्द, पठन और वाणी आकाश जैसे मन में प्रकट होते हैं।

24

रूपालोकमनस्कारैः स्वप्ने चिन्नभ एव ते | यथोदेति तथा तत्र तद्दृश्यं खात्मकं स्थितम् || २४ ||

rūpālokamanaskāraiḥ svapne cinnabha eva te | yathodeti tathā tatra taddṛśyaṃ khātmakaṃ sthitam || 24 ||

English

In a dream, forms, sights, and mental impressions appear just like the sky. Similarly, the visible world is established in the sky-like consciousness.

हिन्दी

स्वप्न में, रूप, दृष्टि और मानसिक संस्कार आकाश की तरह प्रकट होते हैं। इसी तरह, दृश्य जगत आकाश जैसे चेतना में स्थित है।

25

न केवलं तु तद्दृश्यं यावत्तु विषये वयम् | जगच्चेदं खमेवाच्छं यथा तन्नस्तथाखिलम् || २५ ||

na kevalaṃ tu taddṛśyaṃ yāvattu viṣaye vayam | jagaccedaṃ khamevācchaṃ yathā tannastathākhilam || 25 ||

English

Not only the visible world but also all objects of experience are like the sky. This entire universe is pervaded by the sky-like consciousness.

हिन्दी

केवल दृश्य जगत ही नहीं, बल्कि सभी अनुभव के विषय भी आकाश की तरह हैं। यह पूरा ब्रह्मांड आकाश जैसे चेतना से व्याप्त है।

26

परमार्थमहाधातुर्वेद्यनिर्मुक्तचिद्वपुः | एवं नाम स्वयं भाति स्वभावस्येव निश्चयः || २६ ||

paramārthamahādhāturvedyanirmuktacidvapuḥ | evaṃ nāma svayaṃ bhāti svabhāvasyeva niścayaḥ || 26 ||

English

The ultimate reality, the great element, is the knowable, liberated, conscious form. Thus, it shines by itself, just as the nature is certain.

हिन्दी

परमार्थ महाधातु, ज्ञेय, निर्मुक्त, चेतन रूप है | इस प्रकार, यह स्वयं ही चमकता है, जैसे स्वभाव निश्चित है |

27

शरीरस्थानकरणसत्तायां का तव प्रमा | यथैव तेषां देहादि तथास्माकमिदं स्थितम् || २७ ||

śarīrasthānakaraṇasattāyāṃ kā tava pramā | yathaiva teṣāṃ dehādi tathāsmākamidaṃ sthitam || 27 ||

English

In the existence of the body, place, and organs, what is your certainty? Just as their body and so on, so is this established for us.

हिन्दी

शरीर, स्थान और इंद्रियों की सत्ता में, तुम्हारी क्या निश्चितता है? जैसे उनका शरीर और आदि, वैसे ही यह हमारे लिए स्थापित है |

28

यथैव तत्तथैवेदं तथैवेदं यथैव तत् | असत्सत्तामिव गते सच्चासदिव च स्थितम् || २८ ||

yathaiva tattathaivedaṃ tathaivedaṃ yathaiva tat | asatsattāmiva gate saccāsadiva ca sthitam || 28 ||

English

Just as that is so, so is this. Just as this is so, so is that. It is as if non-existence has gone, and existence and non-existence are both established.

हिन्दी

जैसे वह वैसा ही है, वैसे ही यह है | जैसे यह वैसा ही है, वैसे ही वह है | मानो असत्ता चली गई है, और सत् और असत् दोनों स्थापित हैं |

29

यथा स्वप्ने धराध्वादिपृष्ठव्यवहृतिर्नभः | तदा ह्यहं च त्वं सा च तदिदं च तथा नभः || २९ ||

yathā svapne dharādhvādipṛṣṭhavyavahṛtirnabhaḥ | tadā hyahaṃ ca tvaṃ sā ca tadidaṃ ca tathā nabhaḥ || 29 ||

English

Just as in a dream, the earth, directions, and other supports are perceived as sky. Then, I, you, she, this, and that are all like the sky.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में, धरती, दिशाएँ, और अन्य आधार आकाश के रूप में दिखाई देते हैं | तब, मैं, तुम, वह, यह, और वह सब आकाश के समान हैं |

30

यथा स्वप्ने नृभिर्युद्धकोलाहलगमागमाः | असन्तोऽप्यनुभूयन्ते संसारनिकरास्तथा || ३० ||

yathā svapne nṛbhiryuddhakolāhalagamāgamāḥ | asanto'pyanubhūyante saṃsāranikarāstathā || 30 ||

English

Just as in a dream, people experience the tumult and coming and going of battle, even though they are non-existent. Similarly, the multitudes of the world are experienced.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में, लोग युद्ध के शोर और आने-जाने का अनुभव करते हैं, भले ही वे अवास्तविक हों | वैसे ही, संसार की भीड़ का अनुभव होता है |

31

वक्षि चेत्स्वप्नदृश्यश्रीः कस्मात्तदसमञ्जसम् | अवाच्यमेतद्धेतुर्हि नान्योऽस्त्यनुभवस्थितेः || ३१ ||

vakṣi cet svapnadṛśyaśrīḥ kasmāttad asamajñasam | avācyametad dheturhi nānyo'sty anubhavasthiteḥ || 31 ||

English

If you think the glory of the dream is unreal, why is it so inconceivable? This is indeed inexplicable, for there is no other basis for experience.

हिन्दी

अगर आपको लगता है कि स्वप्न की शोभा असत्य है, तो यह क्यों असमंजस है? यह वास्तव में अवर्णनीय है, क्योंकि अनुभव के लिए कोई अन्य आधार नहीं है।

32

कथमालक्ष्यते स्वप्न इति प्रष्टुः प्रकथ्यते | यथैवं पश्यसीत्येव हेतुरत्रास्ति नेतरः || ३२ ||

kathamālakṣyate svapna iti praṣṭuḥ prakathyate | yathaivaṃ paśyasītyeva heturatrāsti netaraḥ || 32 ||

English

How is the dream perceived? It is explained to the questioner: just as you see it, the cause is here, not elsewhere.

हिन्दी

स्वप्न कैसे देखा जाता है? प्रश्नकर्ता को समझाया जाता है: जैसे आप देखते हैं, वैसे ही कारण यहीं है, कहीं और नहीं।

33

स्वप्नजन्तुरिव व्योम्नि भाति प्रथमसर्गतः | प्रभृत्येव विराडात्मा खे खमेव परस्परे || ३३ ||

svapnajanturiva vyomni bhāti prathamasargataḥ | prabhṛtyeva virāḍātmā khe khameva paraspare || 33 ||

English

Just as a dream creature appears in the sky, the cosmic form appears from the beginning in the sky itself.

हिन्दी

जैसे स्वप्न का जीव आकाश में प्रकट होता है, वैसे ही विराट आत्मा आकाश में ही प्रकट होता है।

34

स्वप्नशब्देन बोधार्थं तव व्यवहराम्यहम् | दृश्यं त्विदं न सन्नासन्न स्वप्नो ब्रह्म केवलम् || ३४ ||

svapnaśabdena bodhārthaṃ tava vyavaharāmyaham | dṛśyaṃ tvidaṃ na sannāsanna svapno brahma kevalam || 34 ||

English

I use the word 'dream' to convey understanding. This visible world is neither real nor unreal; it is merely a dream, Brahman alone is real.

हिन्दी

मैं 'स्वप्न' शब्द का उपयोग समझाने के लिए करता हूँ। यह दृश्य जगत न तो सत्य है न असत्य; यह तो एक स्वप्न है, ब्रह्म ही सत्य है।

35

अथ राघव सा कान्ता मया कान्तानुषङ्गिणी | संविदं तन्मयीं कृत्वा पृष्टेदं दृश्यरूपिणी || ३५ ||

atha rāghava sā kāntā mayā kāntānuṣaṅgiṇī | saṃvidaṃ tanmayīṃ kṛtvā pṛṣṭedam dṛśyarūpiṇī || 35 ||

English

O Raghava, that beloved of mine, who is always with me, having made her consciousness one with mine, asked this question in the form of the visible world.

हिन्दी

हे राघव, मेरी वह प्रिया जो हमेशा मेरे साथ रहती है, उसने अपनी चेतना को मेरे साथ एक करके इस दृश्य जगत के रूप में प्रश्न किया।

36

व्यवहारो यथोदेति स्वप्ने स्वप्नजनैः सह | तथा तदा तया सार्धं व्यवहारो ममोदितः || ३६ ||

vyavahāro yathodeti svapne svapnajanaiḥ saha | tathā tadā tayā sārdhaṃ vyavahāro mamoditaḥ || 36 ||

English

Just as interactions arise in a dream with dream characters, similarly, my interactions with her arose at that time.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में स्वप्न के चरित्रों के साथ व्यवहार उत्पन्न होता है, वैसे ही उस समय मेरा उसके साथ व्यवहार उत्पन्न हुआ।

37

यथैव स्वप्नसंकाशो व्यवहारः खमेव सः | तथैव त्वमिमं विद्धि मामात्मानं जगच्च खम् || ३७ ||

yathaiva svapnasankāśo vyavahāraḥ kham eva saḥ | tathaiva tvam imaṃ viddhi māmātmānaṃ jagac ca kham || 37 ||

English

Just as the interaction in a dream is like the sky, similarly, you should know that I, the self, and the world are like the sky.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में व्यवहार आकाश के समान होता है, वैसे ही तुम यह जानो कि मैं, आत्मा और जगत् आकाश के समान हैं।

38

यथा स्वप्नजगद्रूपं खमेवैवमिदं जगत् | जाग्रदादौ स हि स्वप्नः सर्गादौ जगदुद्भवः || ३८ ||

yathā svapnajagadrūpaṃ kham evaivam idaṃ jagat | jāgradādau sa hi svapnaḥ sargādau jagadudbhavaḥ || 38 ||

English

Just as the dream world is like the sky, so is this world. Indeed, the dream arises in the waking state, and the world arises in creation.

हिन्दी

जैसे स्वप्न का जगत् आकाश के समान होता है, वैसे ही यह जगत् है। वास्तव में, स्वप्न जाग्रत अवस्था में उत्पन्न होता है, और जगत् सृष्टि में उत्पन्न होता है।

39

स्वप्नोऽयं जगदाभोगो न किंचिद्वा खमेव च | निर्मलं ज्ञप्तितामात्रमित्थं सन्मात्रसंस्थितम् || ३९ ||

svapno'yaṃ jagadābhogo na kiṃcid vā kham eva ca | nirmalaṃ jñaptitāmātram itthaṃ sanmātrasaṃsthitam || 39 ||

English

This worldly experience is like a dream, or perhaps nothing at all, just like the sky. It is pure, merely a cognition, thus existing as mere reality.

हिन्दी

यह जगत् का अनुभव स्वप्न के समान है, या शायद कुछ भी नहीं, आकाश के समान। यह शुद्ध है, केवल एक ज्ञान मात्र, इस प्रकार केवल वास्तविकता के रूप में अस्तित्व में है।

40

स्वप्नस्य विद्यते द्रष्टा साकारो युष्मदादिकः | द्रष्टा तु सर्गस्वप्नस्य चिद्व्योमैवामलं स्वतः || ४० ||

svapnasya vidyate drṣṭā sākāro yuṣmadādikaḥ | drṣṭā tu sargasvapnasya cidvyomai evāmalaṃ svataḥ || 40 ||

English

There is a perceiver of the dream, embodied, starting with you. However, the perceiver of the cosmic dream is the pure, stainless consciousness itself.

हिन्दी

स्वप्न का एक द्रष्टा होता है, साकार, आपसे शुरू होता है। हालाँकि, सृष्टि के स्वप्न का द्रष्टा स्वयं शुद्ध, निर्दोष चेतना है।

41

यथा द्रष्टामलं व्योम दृश्यं तद्वद्गतं तथा | स्वप्नरूपजगत्युच्चैर्जगत्त्वेनामलं नभः || ४१ ||

yathā draṣṭāmalaṃ vyoma dṛśyaṃ tadvadgataṃ tathā | svapnarūpajagatyuccairjagattvenāmalaṃ nabhaḥ || 41 ||

English

Just as the pure sky appears to be impure to the observer, similarly, the dream-like world appears to be real and pure.

हिन्दी

जैसे शुद्ध आकाश दर्शक को अशुद्ध प्रतीत होता है, वैसे ही स्वप्न-रूपी जगत वास्तविक और शुद्ध प्रतीत होता है।

42

चिद्व्योम्नोऽनाकृतेः स्वप्नो हृदि स्फुरति यः स्वतः | सर्गस्तस्य कुतस्तेन साकृतित्वं कथं भवेत् || ४२ ||

cidvyomno'nākṛteḥ svapno hṛdi sphurati yaḥ svataḥ | sargastasya kutastena sākṛtitvaṃ kathaṃ bhavet || 42 ||

English

How can the dream, which spontaneously arises in the heart of the formless consciousness, have a form? From where does the creation of that dream come?

हिन्दी

निराकार चेतना के हृदय में स्वयं उत्पन्न होने वाले स्वप्न का रूप कैसे हो सकता है? उस स्वप्न की सृष्टि कहाँ से आती है?

43

साकारस्यैव यत्स्वप्नजगत्तद्व्योम निर्मलम् | निराकारस्य चिद्व्योम्नः सर्गः स्वप्नः कथं न खम् || ४३ ||

sākārasyaiva yatsvapnajagattadvyoma nirmalam | nirākārasya cidvyomnaḥ sargaḥ svapnaḥ kathaṃ na kham || 43 ||

English

If the dream world has a form, then the sky is pure. How can the creation of the formless consciousness be a dream and not the sky?

हिन्दी

यदि स्वप्न जगत रूप धारण करता है, तो आकाश शुद्ध है। निराकार चेतना की सृष्टि स्वप्न कैसे हो सकती है और आकाश नहीं?

44

निरुपादानसंभारमभित्तावेव चिन्नभः | पश्यत्यकृतमेवेमं जगत्स्वप्नं कृतं यथा || ४४ ||

nirupādānasambhāramabhittāveva cinnabhaḥ | paśyatyakṛtamevemaṃ jagatsvapnaṃ kṛtaṃ yathā || 44 ||

English

The consciousness sky, which is without any material cause, sees this uncreated world as a dream, just as it is created.

हिन्दी

जो किसी भी भौतिक कारण से रहित है, वह चेतना का आकाश इस अकृत्रिम जगत को स्वप्न के रूप में देखता है, जैसे कि यह बनाया गया है।

45

मृद्व्या चिदाकाशमृदा ब्रह्मणा ब्राह्मणेन खे | कृतोऽपि न कृतः सर्गमण्डपोऽक्षगवाक्षकः || ४५ ||

mṛdvyā cidākāśamṛdā brahmaṇā brāhmaṇena khe | kṛto'pi na kṛtaḥ sargamaṇḍapo'kṣagavākṣakaḥ || 45 ||

English

Even though the universe is created by Brahman in the sky of consciousness, it is not really created, like a palace with windows and balconies made of clay.

हिन्दी

यद्यपि ब्रह्मा द्वारा चेतना के आकाश में बनाया गया ब्रह्मांड, वास्तव में बनाया नहीं गया है, जैसे कि मिट्टी से बना महल जिसमें खिड़कियाँ और बालकनियाँ हों।

46

नो कर्तृता न च जगन्ति न भोक्तृतास्ति नास्तीति नास्ति न च किंचिदतो बुधः सन् पाषाणमौनमवलम्ब्य यथाप्रवाहमाचारमाचर शरीरमिहास्तु मा वा ओ || ४६ ||

no kartṛtā na ca jaganti na bhoktṛtāsti nāstīti nāsti na ca kiṃcidato budhaḥ san pāṣāṇamaunamavalambya yathāpravāhamācāramācara śarīramihāstu mā vā o || 46 ||

English

There is no doer, no world, no enjoyer, nothing exists, nothing at all. Therefore, the wise one, relying on the silence of a stone, should act according to the natural flow. Whether the body remains or not, it does not matter.

हिन्दी

कोई कर्ता नहीं है, कोई जगत नहीं है, कोई भोक्ता नहीं है, कुछ भी नहीं है, कुछ भी नहीं है। इसलिए, बुद्धिमान व्यक्ति, पत्थर की चुप्पी पर भरोसा करके, प्राकृतिक प्रवाह के अनुसार कार्य करे। शरीर रहे या न रहे, इससे कोई फर्क नहीं पड़ता।

← Chapter 61Chapter 63 →