Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 54 — 33 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच । जगन्नाम नभः स्वच्छं सद्ब्रह्म नभसि स्थितम् । नभो नभसि भातीदं जगच्छब्दार्थ इत्यजम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | jagannāma nabhaḥ svacchaṃ sadbrahma nabhasi sthitam | nabho nabhasi bhātīdaṃ jagacchabdārtha ityajam || 1 ||

English

Vasishtha said: The name of the world is the clear sky. The true Brahman is situated in the sky. The sky appears in the sky, and the world is the meaning of the word, which is unborn.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जगत का नाम नभ है, जो स्वच्छ है। सत् ब्रह्म नभ में स्थित है। नभ में ही नभ प्रकट होता है, और जगत शब्द का अर्थ है, जो अजन्मा है।

2

त्वमहं जगदित्यादि शब्दार्थो ब्रह्म ब्रह्मणि । शान्तं समसमाभासं स्थितमस्थितमेव सत् || २ ||

tvamahaṃ jagadityādi śabdārtho brahma brahmaṇi | śāntaṃ samasamābhāsaṃ sthitamasthitameva sat || 2 ||

English

You, I, and the world are all words whose meaning is Brahman in Brahman. It is peaceful, equally luminous, existing and non-existing, yet it is.

हिन्दी

तुम, मैं, और जगत सभी शब्द हैं जिनका अर्थ ब्रह्म है। यह शान्त, समान रूप से चमकता है, स्थित और अस्थित है, फिर भी यह है।

3

समुद्रगिरिमेघोर्वीविस्फोटमयमप्यजम् । काष्ठमौनवदेवेदं जगद्ब्रह्मावतिष्ठते || ३ ||

samudragirimeghorvīvisphoṭamayamapyajam | kāṣṭhamau navadēvedaṃ jagadbrahmāvatiṣṭhatē || 3 ||

English

Even the roaring of the ocean, mountains, and clouds is unborn. Like the silence of a log, this world is established in Brahman.

हिन्दी

समुद्र, पर्वत और बादलों की गर्जना भी अजन्मा है। एक लकड़ी की चुप्पी की तरह, यह जगत ब्रह्म में स्थित है।

4

द्रष्टा द्रष्टैव दृश्यस्य स्वभावात्स्वात्मनि स्थितः । कर्ता कर्तैव कर्तव्याभावतः कारणादृते || ४ ||

draṣṭā draṣṭaiva dṛśyasya svabhāvātsvātmani sthitaḥ | kartā kartaiva kartavyābhāvataḥ kāraṇādṛtē || 4 ||

English

The seer is the seer of the seen by its own nature, situated in itself. The doer is the doer due to the absence of what is to be done, except for the cause.

हिन्दी

द्रष्टा दृश्य का द्रष्टा है, अपने स्वभाव से, अपने में स्थित है। कर्ता कर्ता है, कर्तव्य के अभाव से, कारण के अलावा।

5

न ज्ञत्वं न च कर्तृत्वं न जडत्वं न भोक्तृता । न शून्यता न चार्थत्वमिह नापि नभोर्थता || ५ ||

na jñatvaṃ na ca kartṛtvaṃ na jaḍatvaṃ na bhoktṛtā | na śūnyatā na cārthatvamihanāpi nabhorthtā || 5 ||

English

There is no knower, no doer, no inertness, no enjoyer, no emptiness, no meaning, and no meaning of the sky here.

हिन्दी

यहाँ न ज्ञाता है, न कर्ता, न जड़ता, न भोक्ता, न शून्यता, न अर्थ, और न नभ का अर्थ है।

6

शिलाजटहरवत्सत्यं घनमेकमजं ततम्सर्वं शान्तमनाद्यन्तमेक विधिनिषेधयोः || ६ ||

śilājaṭharavatsatyaṃ ghanamekamajaṃ tatamsarvaṃ śāntamanādyantameka vidhiniṣedhayoḥ || 6 ||

English

Just as a stone is hard and one, so too is the truth one and all-pervading, peaceful, without beginning or end, and beyond the dualities of injunction and prohibition.

हिन्दी

जैसे पत्थर कठोर और एक होता है, वैसे ही सत्य भी एक और सर्वव्यापी, शान्त, अनादि और अनन्त है, और विधि और निषेध के द्वैत से परे है।

7

मरणं जीवितं सत्यमसत्यं च शुभाशुभम्सर्वमेकमजं व्योम वीचिजालजलं यथा || ७ ||

maraṇaṃ jīvitaṃ satyamasatyaṃ ca śubhāśubhamsarvamekamajaṃ vyoma vīcijālajalaṃ yathā || 7 ||

English

Death, life, truth, falsehood, good, and evil—all these are one, unborn, like the sky, and like the web of waves in water.

हिन्दी

मृत्यु, जीवन, सत्य, असत्य, शुभ, और अशुभ—ये सब एक हैं, अजन्मा, आकाश की तरह, और पानी में लहरों के जाल की तरह।

8

विभाग एव दृश्यत्वं द्रष्टृत्वं चैव गच्छतिएतच्च कल्पनं स्वप्नपुरादिष्वनुभूयते || ८ ||

vibhāga eva dṛśyatvaṃ draṣṭratvaṃ caiva gacchatietacca kalpanaṃ svapnapurādiṣvanubhūyate || 8 ||

English

Division itself is the seen and the seer. This too is imagination, experienced in dreams and ancient cities.

हिन्दी

विभाजन स्वयं ही दृश्य और द्रष्टा है। यह भी कल्पना है, जो स्वप्न और प्राचीन नगरों में अनुभव की जाती है।

9

एवमच्छं पराकाशे स्वप्नपत्तनवज्जगत्भाति प्रथममेवेदं ब्रह्मैवेत्थमतः स्थितम् || ९ ||

evamacchaṃ parākāśe svapnapattanavajjagatbhāti prathamamevedaṃ brahmaivetthamataḥ sthitam || 9 ||

English

Thus, this pure world appears in the supreme sky like a dream city. This Brahman alone is established thus from the beginning.

हिन्दी

इस प्रकार, यह शुद्ध जगत परम आकाश में स्वप्न नगर की तरह प्रकट होता है। यह ब्रह्म ही आदि से इस प्रकार स्थापित है।

10

तदिदं तादृशं विद्धि सर्वम् सर्वात्मकं च यत्देशाद्देशान्तरप्राप्तौ विदो मध्यमनङ्कितम् || १० ||

tadidaṃ tādṛśaṃ viddhi sarvam sarvātmakaṃ ca yatdeśāddeśāntaraprāptau vido madhyamanaṅkitam || 10 ||

English

Know this to be such, all that is all-pervading. In the transition from one place to another, it is known to be marked in the middle.

हिन्दी

इसे ऐसा ही जानो, जो सब कुछ सर्वव्यापी है। एक स्थान से दूसरे स्थान तक के परिवर्तन में, यह मध्य में चिह्नित जाना जाता है।

11

चिद्व्योम्नः शान्तशान्तस्य मध्यमे चैवमास्थितम् | जगत्तथैव सलिलमेवोर्म्यादितया यथा || ११ ||

cidvyomnaḥ śāntaśāntasya madhyame caivamāsthitam | jagattathaiva salilamevormyāditayā yathā || 11 ||

English

In the peaceful expanse of consciousness, the universe is situated just as waves and foam are in the ocean.

हिन्दी

चेतना के शान्त विस्तार में, ब्रह्मांड उसी तरह स्थित है जैसे लहरें और फेन समुद्र में होते हैं।

12

यदुदेत्युदितं यच्च यच्च नोदेति नोदितम् | देशाद्देशान्तरप्राप्तौ विदो मध्यान्न भेदितम् || १२ ||

yadudetyuditaṃ yacca yacca nodeti noditam | deśādddeśāntaraprāptau vido madhyānna bheditam || 12 ||

English

That which rises and that which does not rise, in moving from one place to another, the wise do not perceive any difference in the middle.

हिन्दी

जो उठता है और जो नहीं उठता, एक स्थान से दूसरे स्थान पर जाने में, विद्वान मध्य में कोई अंतर नहीं देखते।

13

अतः किलास्य सर्गस्य कारणं शशशृङ्गवत् | प्रयत्नेनापि चान्विष्टं न किंचिदुपलभ्यते || १३ ||

ataḥ kilāsya sargasya kāraṇaṃ śaśaśṛṅgavat | prayatnenaapi cānvīṣṭaṃ na kiṃcidupalabhyate || 13 ||

English

Therefore, the cause of this creation is like the horns of a hare; even with effort, nothing is perceived.

हिन्दी

इसलिए, इस सृष्टि का कारण खरगोश के सींग की तरह है; प्रयास के साथ भी, कुछ भी देखा नहीं जाता।

14

यदकारणकं भाति तदभातं भ्रमात्मकम् | भ्रमस्यासत्यरूपस्य सत्यता कथमुच्यते || १४ ||

yadakāraṇakaṃ bhāti tadabhātaṃ bhramātmakam | bhramasyaasatyarūpasya satyatā kathamucyate || 14 ||

English

That which appears without a cause is unreal and illusory; how can the reality of something that is essentially unreal be spoken of?

हिन्दी

जो बिना कारण के प्रकट होता है, वह असत्य और भ्रामक है; जो मूल रूप से असत्य है, उसकी सत्यता कैसे कही जा सकती है?

15

कारणेन विना कार्यं किल किं नाम विद्यते | यदपुत्रस्य सत्पुत्रदर्शनं स भ्रमो न सत् || १५ ||

kāraṇena vinā kāryaṃ kila kiṃ nāma vidyate | yadaputrasya satputradarśanaṃ sa bhramo na sat || 15 ||

English

Without a cause, what kind of effect exists? The perception of a son by a sonless person is indeed an illusion, not real.

हिन्दी

बिना कारण के, किस तरह का परिणाम है? पुत्रहीन व्यक्ति द्वारा पुत्र का दर्शन वास्तव में भ्रम है, सत्य नहीं।

16

यस्त्वकारणको भाति स स्वभावो विजृम्भते | सर्वरूपेण संकल्पगन्धर्वनगरादिवत् || १६ ||

yastvakāraṇako bhāti sa svabhāvo vijṛmbhate | sarvarūpeṇa saṅkalpagandharvanagarādivat || 16 ||

English

That which appears without a cause is the nature that manifests itself in all forms, like an imagined city in the sky.

हिन्दी

जो बिना किसी कारण के प्रकट होता है, वही स्वभाव है जो सभी रूपों में प्रकट होता है, जैसे आकाश में कल्पित नगर।

17

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ क्षणान्मध्यं विदो वपुः | स्वरूपमजहत्त्वेव राजतेऽर्थविवर्तवत् || १७ ||

deśādddeśāntaraprāptau kṣaṇānmadyaṃ vido vapuḥ | svarūpamajahattveva rājate'rthavivartavat || 17 ||

English

In the transition from one place to another, the body is perceived in the middle instant, retaining its form as if it were a transformation of reality.

हिन्दी

एक स्थान से दूसरे स्थान तक के परिवर्तन में, शरीर मध्य क्षण में देखा जाता है, जैसे कि वास्तविकता का एक रूपांतरण हो, अपने रूप को बनाए रखते हुए।

18

बोध एव कचत्यर्थरूपेण स च स्वादणुः | दृष्टान्तोऽत्रानुभूतोऽन्तः स्वप्नसंकल्पपर्वतः || १८ ||

bodha eva kacatyartharūpeṇa sa ca svādaṇuḥ | dṛṣṭānto'trānubhūto'ntaḥ svapnasankalpaparvataḥ || 18 ||

English

Awareness itself shines in the form of objects, and it is the subtle essence. The example here is the experience of a dream or an imagined mountain.

हिन्दी

चेतना स्वयं वस्तुओं के रूप में चमकती है, और यह सूक्ष्म सार है। यहाँ उदाहरण स्वप्न या कल्पित पर्वत की अनुभूति है।

19

श्रीराम उवाच | विद्यते वटबीजान्तर्यथा भाविमहाद्रुमः | परमाणौ तथा सर्गो ब्रह्मन्कस्मान्न विद्यते || १९ ||

śrīrāma uvāca | vidyate vaṭabījāntaryathā bhāvimahādrumaḥ | paramāṇau tathā sargo brahmanna kasmānna vidyate || 19 ||

English

Sri Rama said: Just as a great tree exists within a banyan seed, why does creation not exist in the supreme atom, O Brahman?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जैसे एक बरगद के बीज में एक विशाल वृक्ष होता है, उसी प्रकार परमाणु में सृष्टि क्यों नहीं होती, हे ब्रह्मन?

20

श्रीवसिष्ठ उवाच | यत्रास्ति बीजं तत्र स्याच्छाखा विततरूपिणी | जन्यते कारणैः सा च वितता सहकारिभिः || २० ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yatrāsti bījaṃ tatra syācchākhā vitatarūpiṇī | janyate kāraṇaiḥ sā ca vitatā sahakāribhiḥ || 20 ||

English

Sri Vasistha said: Where there is a seed, there will be a branch with an expanded form. It is born from causes and is expanded with co-factors.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जहाँ बीज होता है, वहाँ एक शाखा होती है जिसका विस्तृत रूप होता है। यह कारणों से जन्म लेती है और सह-कारकों के साथ विस्तृत होती है।

21

समस्तभूतप्रलये बीजमाकारि किं भवेत् सहकार्यथ किं तस्य जायते यद्वशाज्जगत् || २१ ||

samastabhūtapralaye bījamākāri kiṃ bhavet sahakāryatha kiṃ tasya jāyate yadvashājjagat || 21 ||

English

What would be the seed that causes the destruction of all beings? And what would be its effect, from which the world arises?

हिन्दी

समस्त भूतों के प्रलय का बीज क्या होगा? और उसका सहकार्य क्या होगा, जिससे जगत् उत्पन्न होता है?

22

यत्तु ब्रह्म परं शान्तं का तत्राकारकल्पना परमाणुत्वयोगोऽपि नात्र केवात्र बीजता || २२ ||

yattu brahma paraṃ śāntaṃ kā tatrākārakalpanā paramāṇutvayogo'pi nātra kevātra bījatā || 22 ||

English

That which is the supreme Brahman, peaceful, what is the form conceived there? Even the combination of atoms is not a seed here.

हिन्दी

जो परम ब्रह्म है, शान्त, वहाँ क्या रूप कल्पना है? यहाँ परमाणुओं का संयोग भी बीज नहीं है।

23

कारणस्येति बीजस्य सत्यासत्यैककारिणः असंभवाज्जगत्सत्ता कथं केन कुतः क्व का || २३ ||

kāraṇasyeti bījasya satyāsatyaikekāriṇaḥ asaṃbhavājjagatsattā kathaṃ kena kutaḥ kva kā || 23 ||

English

How, by whom, from where, where, and what is the existence of the world from the impossibility of the seed, which is the cause, being both true and false?

हिन्दी

कारण रूपी बीज के सत्य और असत्य दोनों होने की असंभावना से जगत् की सत्ता कैसे, किसके द्वारा, कहाँ से, कहाँ, और क्या है?

24

जगदास्ते परस्याणोरन्तरित्यपि नोचितम् सार्षपे कणके मेरुरास्त इत्यज्ञकल्पना || २४ ||

jagadāste parasyaṇorantarityapi nocitam sārṣape kaṇake merurāsta ityajñakalpana || 24 ||

English

The world exists in the supreme self, but it is not proper to say that it is within it. It is like saying that Mount Meru is within a mustard seed, which is an ignorant conception.

हिन्दी

जगत् परम आत्मा में अस्तित्व रखता है, लेकिन यह उचित नहीं है कि यह उसके अंतर्गत है। यह उस अज्ञानी कल्पना के समान है जो कहता है कि मेरु पर्वत एक सरसों के बीज में है।

25

सति बीजे प्रवर्तन्ते कार्यकारणदृष्टयः निराकारस्य किं बीजं क्व जन्यजनकक्रमः || २५ ||

sati bīje pravartante kāryakāraṇadṛṣṭayaḥ nirākārasya kiṃ bījaṃ kvajanyajanakakramaḥ || 25 ||

English

When the seed exists, the views of cause and effect arise. What is the seed of the formless? Where is the sequence of the born and the born?

हिन्दी

जब बीज अस्तित्व में है, तब कारण और कार्य की दृष्टि उत्पन्न होती है। निराकार का बीज क्या है? जन्मे और जनक के क्रम कहाँ है?

26

अतो यत्परमं तत्त्वं तदेवेदं जगत्स्थितम् | नेह प्रथयते किंचिन्न च किंचिद्विनश्यति || २६ ||

ato yatparamaṃ tattvaṃ tadevedaṃ jagatsthitam | neha prathayate kiṃcinnna ca kiṃcidvinaśyati || 26 ||

English

Therefore, that supreme reality is established in this world. Nothing here is manifested, and nothing is destroyed.

हिन्दी

इसलिए, वह परम तत्त्व इस जगत में स्थित है। यहाँ कुछ भी प्रकट नहीं होता और कुछ भी नष्ट नहीं होता।

27

चिदाकाशश्चिदाकाशे हृदि चित्त्वाज्जगद्भमम् | अशुद्धवदिवाशुद्धे शुद्धं शुद्धे प्रपश्यति || २७ ||

cidākāśaścidākāśe hṛdi cittvājjagadbhamam | aśuddhavadivāśuddhe śuddhaṃ śuddhe prapaśyati || 27 ||

English

The consciousness-space is in the consciousness-space in the heart. The impure sees the pure as impure, but the pure sees the pure.

हिन्दी

चित्-आकाश चित्-आकाश में हृदय में है। अशुद्ध शुद्ध को अशुद्ध के रूप में देखता है, लेकिन शुद्ध शुद्ध को शुद्ध के रूप में देखता है।

28

स्वमेवाभासते तस्य रूपं स्पन्द इवानिले | सर्गशब्दार्थकलना नेह काश्चन सन्ति नः || २८ ||

svamevābhāsate tasya rūpaṃ spanda ivānile | sargaśabdārthakalanā neha kāścana santi naḥ || 28 ||

English

Its own form shines like the vibration in the air. There is no calculation of the meaning of the word 'creation' here for us.

हिन्दी

उसका अपना रूप वायु में स्पन्दन के समान चमकता है। यहाँ 'सृष्टि' शब्द के अर्थ की कोई गणना हमारे लिए नहीं है।

29

यथा शून्यत्वमाकाशे द्रवत्वं च यथा जले | अन्यतात्ममयी शुद्धा सर्गतेय तथात्मनि || २९ ||

yathā śūnyatvamākāśe dravatvaṃ ca yathā jale | anyatātmamayī śuddhā sargateya tathātmani || 29 ||

English

Just as emptiness is in space and fluidity is in water, similarly, the pure creation is in the self.

हिन्दी

जैसे शून्यता आकाश में है और द्रवता जल में है, वैसे ही, शुद्ध सृष्टि आत्मा में है।

30

भारूपमिदमाशान्तं जगद्ब्रह्मैव नस्ततम् | अनादिनिधनं सत्यं नोदेति न च शाम्यति || ३० ||

bhārūpamidamāśāntaṃ jagadbrahmaiva nastatam | anādinidhanaṃ satyaṃ noudeti na ca śāmyati || 30 ||

English

This world, which is the form of Brahman, is eternal and real. It neither arises nor ceases.

हिन्दी

यह जगत, जो ब्रह्म का रूप है, अनादि और अनंत है। यह न उत्पन्न होता है न विलीन होता है।

31

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ क्षणान्मध्ये विदो वपुः | यत्तज्जगदितीवेदं व्योमात्मनि व्यवस्थितम् || ३१ ||

deśāddēśāntaraprāptau kṣaṇānmadyē vidō vapuḥ | yattajjagaditīvēdaṃ vyōmātmani vyavasthitam || 31 ||

English

In the transition from one place to another, in the midst of moments, know the form of the universe as established in the self, which is like the sky.

हिन्दी

एक स्थान से दूसरे स्थान की यात्रा में, क्षणों के बीच, ब्रह्मांड के रूप को आत्मा में स्थापित जानो, जो आकाश के समान है।

32

यथा स्पन्दोऽनिले तोये द्रवत्वं व्योम्नि शून्यता | तथा जगदिदं भातमनन्याश्लेषमात्मनि || ३२ ||

yathā spandō'nile tōyē dravatvaṃ vyōmni śūnyatā | tathā jagadidaṃ bhātamananyāślēṣamātmani || 32 ||

English

Just as motion is in the wind, fluidity in water, and emptiness in the sky, so too this universe appears as non-different from the self.

हिन्दी

जैसे गति हवा में है, तरलता पानी में है, और शून्यता आकाश में है, वैसे ही यह ब्रह्मांड आत्मा से भिन्न नहीं प्रतीत होता।

33

संविन्नभो ननु जगन्नभ इत्यनर्कमात्मन्यवस्थितमनस्तमयोदयं क्व | तत्त्वङ्गभूतमखिलं तदनन्यदेव दृश्यं निरस्तकलनोऽम्बरमात्रमास्व || ३३ ||

saṃvinnabhō nanu jagannabha ityanarkamātmanyavasthitamanastamayōdayaṃ kva | tattvaṅgabhūtamakhilaṃ tadananyadēva dṛśyaṃ nirastakalanō'mbaramātramāsvā || 33 ||

English

Is not the universe, which is consciousness itself, established in the self, devoid of rise and fall? Where is the manifestation and dissolution? All that is seen is the essence of reality, non-different from that, merely the sky.

हिन्दी

क्या ब्रह्मांड, जो चेतना स्वयं है, आत्मा में स्थापित नहीं है, उदय और अस्त से रहित? प्रकटीकरण और विलयन कहाँ है? जो कुछ भी दिखाई देता है, वह वास्तविकता का सार है, उससे भिन्न नहीं, केवल आकाश।

← Chapter 53Chapter 55 →