Nirvāṇa II, Chapter 52 निर्वाण

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 52 — verses 1–49 (49 in all). Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | बोधो जगदिवाभाति मुने येन क्रमेण ह | तं क्रमेण क्रमं ब्रूहि भूयो भेदनिवृत्तये || १ ||

śrīrāma uvāca | bodho jagadivābhāti mune yena krameṇa ha | taṃ krameṇa kramam brūhi bhūyo bhedanivṛttaye || 1 ||

English

Shri Rama said: O sage, the knowledge of the world appears to be in a certain sequence. Please explain that sequence again for the removal of differences.

हिन्दी

श्रीराम ने कहा: हे मुनि, जगत का बोध एक क्रम में प्रकट होता है। कृपया उस क्रम को फिर से बताएं ताकि भेद दूर हो सके।

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | वृक्षस्येव विमूढस्य यद्दृष्टौ तत्स्वचेतसि | यन्न दृष्टौ न तच्चित्ते भवत्यल्पतरस्मृते || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | vṛkṣasyeva vimūḍhasya yaddṛṣṭau tatsvacetasi | yanna dṛṣṭau na taccitte bhavatyalpatarasmṛte || 2 ||

English

Vasistha said: Just as a confused person sees a tree, whatever is seen is in one's own mind. Whatever is not seen does not exist in the mind of one who has little memory.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जैसे एक भ्रमित व्यक्ति एक पेड़ देखता है, वैसे ही जो कुछ देखा जाता है वह अपने मन में होता है। जो कुछ नहीं देखा जाता है वह उसके मन में नहीं होता जिसकी स्मृति कम है।

3

भव्यः पश्यति शास्त्रार्थमेव पूर्वापरान्वितम् | न दृष्टिविषयं वस्तु यत्पश्यति करोति तत् || ३ ||

bhavyaḥ paśyati śāstrārthameva pūrvāparānvitam | na dṛṣṭiviṣayaṃ vastu yatpaśyati karoti tat || 3 ||

English

The wise one sees only the meaning of the scriptures, which is connected with the past and the future. He does not see the object of sight; whatever he sees, he does.

हिन्दी

बुद्धिमान व्यक्ति केवल शास्त्रों के अर्थ को देखता है, जो अतीत और भविष्य से जुड़ा हुआ है। वह दृष्टि का विषय नहीं देखता; जो कुछ भी वह देखता है, वह करता है।

4

भावानुष्ठाननिष्ठः सन् शास्त्रार्थैकमना मुनिः | भूत्वोपदेशं त्वमिमं श्रृणु श्रवणभूषणम् || ४ ||

bhāvānuṣṭhānaniṣṭhaḥ san śāstrārthaiakamanā muniḥ | bhūtvopadeśaṃ tvamimaṃ śṛṇu śravaṇabhūṣaṇam || 4 ||

English

Being steadfast in the practice of devotion and having the mind focused solely on the meaning of the scriptures, O sage, listen to this instruction which is an ornament to listening.

हिन्दी

भक्ति के अभ्यास में दृढ़ रहते हुए और शास्त्रों के अर्थ पर मन केंद्रित करके, हे मुनि, इस उपदेश को सुनो जो सुनने का एक आभूषण है।

5

इयं दृश्यभरभ्रान्तिर्नन्वविद्येति चोच्यते | वस्तुतो विद्यते नैषा तापनद्यां यथा पयः || ५ ||

iyam dṛśyabharabhrāntirnanvavidyeti cocyate | vastuto vidyate naiṣā tāpanadyāṃ yathā payaḥ || 5 ||

English

This illusion of the burden of the visible world is said to be ignorance. In reality, it does not exist, just as water does not exist in a mirage.

हिन्दी

यह दृश्य भार की भ्रांति अज्ञान कहलाती है। वास्तव में, यह मौजूद नहीं है, जैसे मृगतृष्णा में पानी नहीं होता।

6

उपदेश्योपदेशार्थमेनां मदुपरोधतः | सत्यामिव क्षणं तावदाश्रित्य श्रूयतामिदम् || ६ ||

upadeśyopadeśārthamenāṃ maduparodhataḥ | satyāmiva kṣaṇaṃ tāvadāśritya śrūyatāmidam || 6 ||

English

For the purpose of instruction, listen to this as if it were true, hidden by my illusion.

हिन्दी

उपदेश के उद्देश्य से, इसे मेरे मायाजाल से छिपे हुए सत्य के रूप में सुनें।

7

कुत एषा कथं चेति विकल्पाननुदाहरन् | नेदमेषां न चास्तीति स्वयं ज्ञास्यसि बोधतः || ७ ||

kuta eṣā kathaṃ cetti vikalpānanudāharan | nedameṣāṃ na cāstīti svayaṃ jñāsyasi bodhataḥ || 7 ||

English

Do not entertain doubts about the origin and nature of this. You will understand by yourself that this is neither real nor unreal.

हिन्दी

इसके उद्गम और स्वरूप पर संदेह न करें। आप स्वयं समझ जाएंगे कि यह न तो सत्य है न ही असत्य।

8

यदिदं दृश्यते किंचिज्जगत्स्थावरजंगमम् | सर्वं सर्वप्रकाराढ्यं कल्पान्ते तद्विनश्यति || ८ ||

yadidaṃ dṛśyate kiṃcidjagatsthāvarajaṅgamam | sarvaṃ sarvaprakārāḍhyaṃ kalpānte tadvinśyati || 8 ||

English

Whatever is seen in this world, whether moving or non-moving, everything, in all its forms, perishes at the end of the cosmic cycle.

हिन्दी

जो कुछ भी इस संसार में दिखाई देता है, चाहे चल हो या अचल, सब कुछ, सभी रूपों में, ब्रह्मांडीय चक्र के अंत में नष्ट हो जाता है।

9

अस्य भागविभागात्मा नाशोऽवश्यमवारितःबिन्दुना बिन्दुना बोधे उद्धृतस्यास्ति हि क्षयः || ९ ||

asya bhāgavibhāgātmā nāśo'vaśyamavāritaḥbindunā bindunā bodhe uddhṛtasyāsti hi kṣayaḥ || 9 ||

English

The inevitable destruction of the individual soul is certainly prevented by the knowledge gained drop by drop. Indeed, there is decay for the one who is uplifted by knowledge.

हिन्दी

व्यक्तिगत आत्मा का अनिवार्य विनाश ज्ञान द्वारा बूंद-बूंद करके अवश्य रोका जाता है। वास्तव में, ज्ञान से उत्थान के लिए क्षय होता है।

10

एवं स्थिते द्रव्यनाशे ब्रह्मणस्तन्मयत्वतः | नानन्तत्वं न चास्तित्वं न च वै संभवत्यलम् || १० ||

evaṃ sthite dravyanāśe brahmaṇastanmayatvataḥ | nānantatvaṃ na cāstitvaṃ na ca vai saṃbhavaty alam || 10 ||

English

Thus, in the destruction of substance, due to the identity with Brahman, there is neither infinity nor existence nor any possibility.

हिन्दी

इस प्रकार, पदार्थ के विनाश में, ब्रह्म की पहचान के कारण, न तो अनंतता है, न ही अस्तित्व है, न ही कोई संभावना है।

11

मदशक्तिरिव ज्ञानमिति नास्मासु सिध्यति | देहो विज्ञानतोऽस्माकं स्वप्नवन्न तु तत्त्वतः || ११ ||

madashaktiriva jñānamiti nāsmāsu sidhyati | deho vijñānato'smākaṃ svapnavanna tu tattvataḥ || 11 ||

English

Knowledge is not established in us like intoxicating power | The body, from the point of consciousness, is like a dream, not in reality || 11 ||

हिन्दी

ज्ञान हमारे अंदर मद की शक्ति की तरह स्थापित नहीं होता | शरीर, चेतना की दृष्टि से, स्वप्न की तरह है, वास्तविकता में नहीं || ११ ||

12

नश्यत्येव च दृश्यश्रीः सैव नान्यैव नैव च | इत्थं भवेत्समुचितं कृतं शास्त्रं च नान्यथा || १२ ||

naśyatyeva ca dṛśyaśrīḥ saiva nānyaiva naiva ca | itthaṃ bhavetsamucitaṃ kṛtaṃ śāstraṃ ca nānyathā || 12 ||

English

The visible beauty certainly perishes, it is the same, not different, not at all | Thus, it is appropriate that the scripture is made, not otherwise || 12 ||

हिन्दी

दृश्य सौंदर्य निश्चित रूप से नष्ट हो जाता है, यह वही है, अलग नहीं, बिलकुल नहीं | इस प्रकार, यह उचित है कि शास्त्र बनाया गया है, कोई अन्यथा नहीं || १२ ||

13

सैवैतीत्यसमुल्लेखं कथं नष्टस्य संभवः | तद्रूपान्येति युक्तं स्यादनुभूतानुगा वयम् || १३ ||

saivaitītyasamullekhaṃ kathaṃ naṣṭasya saṃbhavaḥ | tadrūpānyeti yuktaṃ syādanubhūtānugā vayam || 13 ||

English

How can there be the existence of that which is destroyed, without mentioning it? It would be appropriate to follow that form, we are followers of experience || 13 ||

हिन्दी

उसका अस्तित्व कैसे हो सकता है जो नष्ट हो गया है, उसका उल्लेख किए बिना? उस रूप का अनुसरण करना उचित होगा, हम अनुभव के अनुयायी हैं || १३ ||

14

सैव व्योमतयैवासीदित्यसत्सैव सा कथम् | तथैव व्योमसंस्था चेन्नाशं तर्हि न सा गता || १४ ||

saivavyomatayaivāsīdityasatsaiva sā kathaṃ | tathaiva vyomasansthā cennāśaṃ tarhi na sā gatā || 14 ||

English

How can that which is non-existent be the same as the sky? If it is situated in the sky, then it has not perished || 14 ||

हिन्दी

वह जो असत् है, आकाश के समान कैसे हो सकता है? यदि वह आकाश में स्थित है, तो वह नष्ट नहीं हुआ है || १४ ||

15

कार्यकारणयोरेकरूपतैवं यदा तदा | कार्यकारणताभावादैक्यमेवास्मदागमः || १५ ||

kāryakāraṇayorekarūpatyaivaṃ yadā tadā | kāryakāraṇatābhāvādaikyamevāsmadāgamaḥ || 15 ||

English

When there is oneness of form between cause and effect, then due to the absence of cause and effect, there is only oneness in our tradition || 15 ||

हिन्दी

जब कारण और कार्य के बीच एकरूपता होती है, तब कारण और कार्य की अनुपस्थिति के कारण, हमारे संप्रदाय में केवल एकत्व है || १५ ||

16

शून्यत्वमुपलम्भत्वं यद्गतं नष्टमेव तत् अन्यस्तर्हि भवेन्नाशः कीदृशः किल कथ्यताम् || १६ ||

śūnyatvamupalambhatvaṃ yadgataṃ naṣṭameva tat anyastarhi bhavennāśaḥ kīdṛśaḥ kil kathyatām || 16 ||

English

The concept of emptiness and perception, if it is gone, it is destroyed. Then, what kind of destruction is there? Tell us.

हिन्दी

शून्यता और उपलब्धि का अर्थ, यदि वह चला गया, तो वह नष्ट हो गया। तब, क्या प्रकार का नाश है? हमें बताओ।

17

नष्टं भूयस्तदुत्पन्नमिति यत्प्रत्ययेति कः नश्यत्यवश्यं तेनेदं पुनरन्यत्प्रवर्तते || १७ ||

naṣṭaṃ bhūyastadutpannamiti yatpratyayeti kaḥ naśyatyavaśyaṃ tenedaṃ punaranyatpravartate || 17 ||

English

That which is destroyed will arise again, this is the belief. Who is it that necessarily perishes? Therefore, this arises again as something else.

हिन्दी

जो नष्ट हो जाता है, वह फिर उत्पन्न होगा, यह विश्वास है। कौन है जो अवश्य नष्ट होता है? इसलिए, यह फिर किसी और चीज के रूप में उत्पन्न होता है।

18

मध्ये मध्ये यदुत्सेधफलाद्यवयवैकिकादेहं बीजसत्तास्ति कार्यकारणता कुतः || १८ ||

madhye madhye yadutsedhaphalādyavayavaikikāādehaṃ bījasattāsti kāryakāraṇatā kutaḥ || 18 ||

English

In the middle, if the parts of the sprout, fruit, etc., are considered, where does the causality of the seed exist?

हिन्दी

बीच में, यदि अंकुर, फल आदि के अंगों को देखा जाए, तो बीज की कारणता कहाँ है?

19

देशकालक्रियात्मैकं यथादृष्टमिह स्थितम् बीजमेवैककर्मातो न घटः पटकार्यकृत् || १९ ||

deśakālakriyātmaikaṃ yathādṛṣṭamih sthitam bījamevaika karmāto na ghaṭaḥ paṭakāryakṛt || 19 ||

English

The unity of place, time, and action is established here as perceived. The seed alone performs the action, not the pot or the cloth.

हिन्दी

स्थान, समय और क्रिया की एकता यहाँ जैसे देखी जाती है, वैसे ही स्थापित है। बीज ही एकमात्र कर्म करता है, घड़ा या कपड़ा नहीं।

20

सर्वदर्शनसिद्धान्ते नास्ति भेदो न वस्तुनि परमार्थमये तेन विवादेन किमत्र नः || २० ||

sarvadarśanasiddhānte nāsti bhedo na vastuni paramārthamaye tena vivādena kimatra naḥ || 20 ||

English

In the ultimate reality of all philosophies, there is no difference, no distinction in things. Therefore, what is the use of this debate for us?

हिन्दी

सभी दर्शनों के सिद्धांत में, परमार्थ में, कोई भेद नहीं है, कोई वस्तु में भी नहीं। तो, इस विवाद से हमारे लिए क्या लाभ है?

21

इदं शान्तमनाद्यन्तं तद्रूपत्वाद्विचारतः | व्योमाभं बोधतामात्रमनुभूतिप्रमाणतः || २१ ||

idaṃ śāntamanādyantaṃ tadrūpatvādvicārataḥ | vyomābhaṃ bodhatāmātramanubhūtipramāṇataḥ || 21 ||

English

This is peaceful, without beginning or end, due to its nature and contemplation. It is like the sky, merely awareness, known through experience.

हिन्दी

यह शान्त है, आदि और अन्त से रहित, अपने स्वभाव और विचार के कारण | यह आकाश के समान है, केवल चेतना, अनुभव से ज्ञात है |

22

यथैतन्नानुभूतं सद्यथैतदनुभूयते | यथैतत्सिद्धिमाप्नोति तदिदं कथ्यते क्रमात् || २२ ||

yathaitannānubhūtaṃ sadyathaitadanubhūyate | yathaitatsiddhimāpnoti tadidaṃ kathyate kramaḥ || 22 ||

English

As this is not experienced, so it is experienced. As it attains perfection, so it is described in sequence.

हिन्दी

जैसे यह अनुभव नहीं किया जाता, वैसे ही यह अनुभव किया जाता है | जैसे यह सिद्धि प्राप्त करता है, वैसे ही यह क्रमानुसार वर्णित किया जाता है |

23

महाकल्पान्त उन्नष्टे सर्वस्मिन्दृश्यमण्डले | आमहादेवपर्यन्तं समनोबुद्धिकर्मणि || २३ ||

mahākalpānta unnaṣṭe sarvasmindṛśyamaṇḍale | āmahādevaparyantaṃ samanobuddhikarmaṇi || 23 ||

English

At the end of the great aeon, when everything in the visible universe is destroyed, including the mind, intellect, and actions up to the great god.

हिन्दी

महाकल्प के अन्त में, जब दृश्य ब्रह्माण्ड में सब कुछ नष्ट हो जाता है, मन, बुद्धि और कर्मों सहित महादेव तक |

24

व्योमन्यपि शमं याते कालेऽप्यकलितस्थितौ | वायावपि त्वपगते तेजस्यत्यन्तमस्थिते || २४ ||

vyomanyapi śamaṃ yāte kāle'pyakalitasthitau | vāyāvapi tvapagate tejasyatyantamasthite || 24 ||

English

Even the sky attains peace, and time remains unmoved. Even the wind ceases, and fire reaches its ultimate state.

हिन्दी

आकाश भी शान्ति प्राप्त करता है, और समय अचल रहता है | वायु भी समाप्त हो जाती है, और अग्नि अपने अन्तिम अवस्था में पहुँच जाती है |

25

तेजस्यपि गते ध्वंसं वार्यादौ सुचिरं क्षते | अलमन्तमनुप्राप्ते सर्वशब्दार्थसंचये || २५ ||

tejasyapi gate dhvaṃsaṃ vāryādau suciram kṣate | alamantamanuprāpte sarvaśabdārthasaṃcaye || 25 ||

English

Even when fire is gone, there is destruction in water and other elements. When everything reaches its ultimate end, all meanings of words are exhausted.

हिन्दी

जब अग्नि भी चली जाती है, तब जल और अन्य तत्वों में विनाश होता है | जब सब कुछ अपने अन्तिम अन्त तक पहुँच जाता है, तब सभी शब्दों के अर्थ समाप्त हो जाते हैं |

26

शिष्यते शान्तबोधात्म सदच्छं बाध्यवर्जितम् | अनादिनिधनं सौम्यं किमप्यमलमव्ययम् || २६ ||

śiṣyate śāntabodhātma sadacchaṃ bādhyavarjitam | anādinidhanaṃ saumyaṃ kimapyamalamavyayam || 26 ||

English

One should learn from the peaceful and enlightened self, which is pure, free from obstacles, eternal, peaceful, and imperishable.

हिन्दी

शान्त और बोधपूर्ण आत्मा से शिक्षा लेनी चाहिए, जो शुद्ध, बाधाओं से मुक्त, अनादि, शान्त, और अविनाशी है।

27

अवाच्यमनभिव्यक्तमतीन्द्रियमनामकम् | सर्वभूतात्मकं शून्यं सदसच्च परं पदम् || २७ ||

avācyamanabhivyaktamatīndriyamanāmakam | sarvabhūtātmakaṃ śūnyaṃ sadasaccaparaṃ padam || 27 ||

English

It is inexpressible, unmanifested, beyond the senses, nameless, the essence of all beings, void, both real and unreal, and the supreme state.

हिन्दी

यह अव्यक्त, अव्यक्त, इन्द्रियों से परे, नामहीन, सभी प्राणियों का आत्मा, शून्य, सत् और असत्, और परम अवस्था है।

28

तन्न वायुर्न चाकाशं न बुद्ध्यादि न शून्यकम् | न किंचिदपि सर्वात्म किमप्यन्यत्परं नभः || २८ ||

tanna vāyurna cākāśaṃ na buddhyādi na śūnyakam | na kiṃcidapi sarvātma kimapyanyatparaṃ nabhaḥ || 28 ||

English

It is neither air, nor space, nor intellect, nor void, nor anything else. It is the supreme self, the essence of all.

हिन्दी

यह न तो वायु है, न आकाश, न बुद्धि, न शून्य, न कोई और चीज। यह सभी का आत्मा, परम आत्मा है।

29

तद्विदा तत्पदस्थेन तन्मुक्तेनानुभूयते | अन्यैः केवलमाम्नातैरागमैरेव वर्ण्यते || २९ ||

tadvidā tatpadasthena tanmuktenānubhūyate | anyaiḥ kevalamāmnātairāgamaireva varṇyate || 29 ||

English

It is experienced by those who are established in that state and are liberated. Others describe it only through scriptures.

हिन्दी

यह उन्हीं द्वारा अनुभव किया जाता है जो उस अवस्था में स्थित हैं और मुक्त हैं। दूसरे इसे केवल शास्त्रों द्वारा वर्णित करते हैं।

30

न कालो न मनो नात्मा न सन्नासन्न देशदिक् | न मध्यमेतयोर्नान्तं न बोधो नाप्यबोधितम् || ३० ||

na kālo na mano nātmā na sannāsanna deśadik | na madhyametayornāntaṃ na bodho nāpyabodhitam || 30 ||

English

It is neither time, nor mind, nor self, nor existence, nor non-existence, nor direction, nor middle, nor end, nor knowledge, nor ignorance.

हिन्दी

यह न तो समय है, न मन, न आत्मा, न अस्तित्व, न अनस्तित्व, न दिशा, न मध्य, न अन्त, न ज्ञान, न अज्ञान।

31

किमप्येव तदत्यच्छं बुध्यते बोधपारगैः | शान्तसंसारविसरैः परां भूमिमुपागतैः || ३१ ||

kimapyeva tadatyacchaṃ budhyate bodhapāragaiḥ | śāntasaṃsāravisaraiḥ parāṃ bhūmimupāgataiḥ || 31 ||

English

That which is extremely subtle is understood by those who have attained the highest state, who are free from the worldly entanglements and have reached the supreme level.

हिन्दी

जो अत्यंत सूक्ष्म है, वह उन लोगों द्वारा समझा जाता है जो संसार के बंधनों से मुक्त हैं और परम स्थिति तक पहुंच गए हैं।

32

प्रतिषिद्धा मयैते तु येऽर्थाः सर्वत्र ते स्थिताः | अस्मद्बुद्ध्या परिच्छेद्याः सौम्याम्भोधेरिवोर्मयः || ३२ ||

pratiṣiddhā mayaite tu ye'rthāḥ sarvatra te sthitāḥ | asmadbuddhyā paricchedyāḥ saumyāmbhodherivormayaḥ || 32 ||

English

These meanings, which are prohibited by me, are present everywhere. They should be cut off by our understanding, like the waves of the calm ocean.

हिन्दी

ये अर्थ, जिन्हें मैंने प्रतिषिद्ध किया है, सर्वत्र विद्यमान हैं। इन्हें हमारी बुद्धि द्वारा काट देना चाहिए, जैसे शांत समुद्र की लहरें।

33

यथास्थितं स्थिताः सर्वे भावास्तत्र यथा तथा | अनुत्कीर्णा महास्तम्भे विविधाः शालभञ्जिकाः || ३३ ||

yathāsthitaṃ sthitāḥ sarve bhāvāstatra yathā tathā | anutkīrṇā mahāstambhe vividhāḥ śālabhañjikāḥ || 33 ||

English

All beings are situated as they are, in their respective states. They are not uprooted, like various creepers on a great pillar.

हिन्दी

सभी भाव अपनी-अपनी स्थिति में स्थित हैं। वे उखाड़े नहीं गए हैं, जैसे एक महान स्तंभ पर विभिन्न लताएँ।

34

एवं तत्र स्थिताः सर्वे भावा एवं च न स्थिताः | असर्वात्मैव सर्वात्म तदेव न तदेव च || ३४ ||

evaṃ tatra sthitāḥ sarve bhāvā evaṃ ca na sthitāḥ | asarvātmaiva sarvātma tadeva na tadeva ca || 34 ||

English

Thus, all beings are situated there, and yet they are not situated. The non-self is the self, and that is both that and not that.

हिन्दी

इस प्रकार, सभी भाव वहाँ स्थित हैं, और फिर भी वे स्थित नहीं हैं। अस्व ही स्व है, और वह दोनों वह और वह नहीं है।

35

पदं यथैतत्सर्वात्म सर्वार्थपरिवर्जितम् | यथा तत्र च पश्यन्ति तत्रैकपरिणामिनः || ३५ ||

padaṃ yathaitatsarvātma sarvārthaparivarjitam | yathā tatra ca paśyanti tatraikapariṇāmiṇaḥ || 35 ||

English

The state which is the self of all, devoid of all meanings, is seen there by those who are transformed into one.

हिन्दी

जो स्थिति सभी का स्व है, सभी अर्थों से रहित, वह उन लोगों द्वारा देखी जाती है जो एक में परिवर्तित हो गए हैं।

36

सर्वं सर्वात्मकं चैव सर्वार्थरहितं पदम् | सर्वार्थपरिपूर्णं च तदाद्यं परिदृश्यते || ३६ ||

sarvaṃ sarvātmakaṃ caiva sarvārtharahitaṃ padam | sarvārthaparipūrṇaṃ ca tadādyaṃ paridṛśyate || 36 ||

English

Everything is all-encompassing, devoid of all purposes, and that primordial state is seen as complete in all respects.

हिन्दी

सब कुछ सर्वव्यापी है, सभी उद्देश्यों से रहित है, और वह आदिम अवस्था सभी दृष्टिकोणों से पूर्ण दिखाई देती है।

37

तवैतावन्महाबुद्धे सर्वार्थोपशमात्मकम् | न सम्यग्दानमुत्पन्नं संशयोऽत्र निदर्शनम् || ३७ ||

tavaivāvanmahābuddhe sarvārthopaśamātmakam | na samyagdānamutpannaṃ saṃśayo'tra nidarśanam || 37 ||

English

O great wise one, up to this point, the nature of the cessation of all purposes has not been properly understood; doubt is indicated here.

हिन्दी

हे महान बुद्धिमान, इस बिंदु तक, सभी उद्देश्यों के अंत की प्रकृति ठीक से समझी नहीं गई है; यहाँ संदेह दिखाया गया है।

38

यः प्रबुद्धो निराभासं परमाभासमागतः | स्वच्छान्तःकरणः शान्तस्तं स्वभावं स पश्यति || ३८ ||

yaḥ prabuddho nirābhāsaṃ paramābhāsamāgataḥ | svacchāntaḥkaraṇaḥ śāntastam svabhāvaṃ sa paśyati || 38 ||

English

One who is awakened and has reached the supreme radiance, devoid of illusions, with a pure inner self, sees that nature calmly.

हिन्दी

जो जाग्रत है और भ्रांतियों से रहित परम प्रकाश तक पहुँचा है, शुद्ध अंतःकरण वाला, वह उस प्रकृति को शांतिपूर्वक देखता है।

39

अयं त्वमहमित्यादित्रिंकालगजगद्भ्रमः | तत्रास्ति हेमपिण्डान्तरिव रूपकजालकम् || ३९ ||

ayaṃ tvamahamityāditriṃkālagajagadbhamaḥ | tatrāsti hemapiṇḍāntariva rūpakajālakam || 39 ||

English

This illusion of 'I,' 'you,' and the world in the three times is like a mirage within a golden ball.

हिन्दी

यह 'मैं,' 'तुम,' और तीनों कालों में संसार का भ्रम एक स्वर्ण गेंद के भीतर के मृगतृष्णा के समान है।

40

हेमपिण्डाद्यथा भाण्डजालं नानोपलभ्यते | तथा न लभ्यते भिन्नं परमार्थघनाज्जगत् || ४० ||

hemapiṇḍādyathā bhāṇḍajālaṃ nānopalabhyate | tathā na labhyate bhinnaṃ paramārthaghanājjagat || 40 ||

English

Just as various vessels are not perceived within a golden ball, similarly, the world is not perceived as separate from the ultimate reality.

हिन्दी

जैसे एक स्वर्ण गेंद के भीतर विभिन्न बर्तन नहीं दिखाई देते, उसी प्रकार संसार परम सत्य से अलग नहीं दिखाई देता।

41

सर्वदैव हि भिन्नात्मा स्वाङ्गभूतोपलम्भदृक् स जगद्द्वैतमेवेदं हेमेवाङ्गदरूपकम् || ४१ ||

sarvadaiva hi bhinnaatmaa svaangabhootopalambhadruk sa jagaddvaitamevedam hemaivaangadarupakam || 41 ||

English

Always, indeed, the distinct self, perceiving the body as its own, sees this world as dual, like gold in the form of an ornament.

हिन्दी

हमेशा ही, वास्तव में, अलग आत्मा, अपने शरीर को देखने वाला, यह जगत को द्वैत के रूप में देखता है, जैसे सोने के आभूषण के रूप में सोना।

42

रिक्तं देशादिशब्दार्थैर्देशकालक्रियात्मकम् यथास्थितमिदं तत्र सर्वमस्ति न वास्ति च || ४२ ||

riktaṃ deśādiśabdārthairdeśakālakriyātmakam yathāsthitamidaṃ tatra sarvamasti na vāsti ca || 42 ||

English

Empty of place, time, and action, everything exists there as it is, and yet it does not exist.

हिन्दी

स्थान, समय और क्रिया से रिक्त, सब कुछ वहाँ जैसा है वैसा ही है, और फिर भी नहीं है।

43

यथोर्म्यादि समे तोये चित्रं चित्रकृदीहते भाण्डवृन्दं मृदः पिण्डे तथेदं ब्रह्मणि स्थितम् || ४३ ||

yathormyādi same toye citraṃ citrakṛdīhate bhāṇḍavṛndaṃ mṛdaḥ piṇḍe tathedaṃ brahmaṇi sthitam || 43 ||

English

Just as a painter creates a picture on a flat surface, or a potter creates various vessels from a lump of clay, so is this world situated in Brahman.

हिन्दी

जैसे एक चित्रकार एक समतल सतह पर चित्र बनाता है, या एक कुम्हार मिट्टी के ढेले से विभिन्न बर्तन बनाता है, वैसे ही यह दुनिया ब्रह्म में स्थित है।

44

तथैतदत्र नो भिन्नं नाभिन्नं नास्ति चास्ति च नित्यं तन्मयमेवाच्छं शान्ते शान्तमिदं तथा || ४४ ||

tathaitadatra no bhinnaṃ nābhinnaṃ nāsti cāsti ca nityaṃ tanmayamevācchaṃ śānte śāntamidaṃ tathā || 44 ||

English

Thus, it is not different here, nor is it non-different, it neither exists nor does not exist, it is eternal, full of that essence, tranquil in tranquility, and so is this.

हिन्दी

इस प्रकार, यह यहाँ भिन्न नहीं है, न ही अभिन्न है, यह न है और नहीं है, यह नित्य है, उस सार से भरा है, शांति में शांत है, और इसी तरह यह है।

45

अनिखातैव भातीयं त्रिजगच्छालभञ्जिका स्वरसस्येव दृश्यत्वमिता ब्रह्मणि दारुणि || ४५ ||

anikhātaiva bhātīyaṃ trijagacchālabhañjikā svarasasyeva dṛśyatvamitā brahmaṇi dāruṇi || 45 ||

English

This world, which is the three realms, appears as if it is not carved out, like the inherent nature of wood, in Brahman.

हिन्दी

यह दुनिया, जो तीन लोक है, ब्रह्म में ऐसे प्रकट होती है जैसे लकड़ी की प्रकृति को नहीं काटा गया हो।

46

निखाता दृश्यतां यान्ति स्तम्भस्थाः शालभञ्जिकाः | अस्मिन्नक्षोभ्य एवान्तस्तरङ्गाः सृष्टिदृष्टयः || ४६ ||

nikhātā dṛśyatāṃ yānti stambhasthāḥ śālabhañjikāḥ | asminn akṣobhya evāntastaraṅgāḥ sṛṣṭidṛṣṭayaḥ || 46 ||

English

The reflections of the pillars appear clearly, while within, the waves of creation remain undisturbed.

हिन्दी

स्तंभों के प्रतिबिंब स्पष्ट रूप से दिखाई देते हैं, जबकि अंदर सृष्टि की लहरें अविचलित रहती हैं।

47

सरस्यतिरसे भान्ति चिद्घनामृतवृष्टयः | अविभागे विभागस्था अक्षोभे क्षुभिता इव | अविभाता विभान्तीव चिद्घने सृष्टिदृष्टयः || ४७ ||

sarasyatirase bhānti cidghanāmṛtavṛṣṭayaḥ | avibhāge vibhāgasthā akṣobhe kṣobhitā iva | avibhātā vibhāntīva cidghane sṛṣṭidṛṣṭayaḥ || 47 ||

English

In the essence of the lake, the showers of nectar of pure consciousness shine. In the undivided, they appear divided; in the undisturbed, they seem disturbed. In the unmanifest, they appear manifest, in the pure consciousness of creation.

हिन्दी

सरोवर की सारता में, शुद्ध चेतना के अमृत की वर्षा चमकती है। अविभाजित में, वे विभाजित दिखाई देते हैं; अविचलित में, वे विचलित लगते हैं। अव्यक्त में, वे व्यक्त दिखाई देते हैं, सृष्टि की शुद्ध चेतना में।

48

परमाणौ परमाणावत्र संसारमण्डलम् | विभाति भासुरारम्भं न विभाति च किंचन || ४८ ||

paramāṇau paramāṇāvatra saṃsāramanḍalam | vibhāti bhāsurārambhaṃ na vibhāti ca kiṃcana || 48 ||

English

In the supreme atom, the entire universe appears luminous, yet nothing truly appears.

हिन्दी

परमाणु में, पूरा ब्रह्मांड प्रकाशमान दिखाई देता है, फिर भी कुछ भी वास्तव में नहीं दिखाई देता।

49

आकाशकालपवनादिपदार्थजातमस्याङ्गमङ्गरहितस्य तदप्यनङ्गम् | सर्वात्मकं सकलभावविकारशून्यमप्येतदाहुरजरं परमार्थतत्त्वम् || ४९ ||

ākāśakālapavanādipadārthajātamasya aṅgamaṅgarahitasya tadapyanaṅgam | sarvātmakaṃ sakalabhāvavikāraśūnyamapyetadāhurajaraṃ paramārthatattvam || 49 ||

English

The elements such as space, time, and wind are the limbs of the limbless, and even they are limbless. It is said to be the essence of all, devoid of all states and changes, and eternal.

हिन्दी

आकाश, काल, पवन आदि तत्व अंगहीन के अंग हैं, और वे भी अंगहीन हैं। यह सबका आत्मा है, सभी अवस्थाओं और परिवर्तनों से रहित, और अजर है।

← Chapter 51Chapter 53 →