Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 51 — 49 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | कथं केवलजाग्रत्त्वमकारणमनर्थकम् | पराद्विकसति ब्रह्मन्गगनादिव पादपः || १ ||

śrīrāma uvāca | kathaṃ kevalajāgrattvamakāraṇamanarthakam | parādvikasati brahmaṅgaganādiva pādapaḥ || 1 ||

English

Shri Rama said: How can the mere waking state, which is causeless and purposeless, blossom like a tree in the sky?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जो निर्वाहक और अनर्थक है, वह जाग्रत अवस्था आकाश में वृक्ष की तरह कैसे खिल सकती है?

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | अकारणं महाबुद्धे न कार्यमुपलभ्यते | तज्जाग्रतः केवलस्य न कश्चिदिह संभवः || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | akāraṇaṃ mahābuddhe na kāryamupalabhyate | tajjāgrataḥ kevalasya na kaścid iha saṃbhavaḥ || 2 ||

English

Shri Vasistha said: O great wise one, the causeless does not produce any effect. Therefore, the mere waking state does not exist here.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे महान बुद्धिमान, निर्वाहक कोई परिणाम नहीं उत्पन्न करता। इसलिए, मात्र जाग्रत अवस्था यहाँ नहीं होती।

3

तस्यातो संभवादन्ये जीवभेदाः सजीवकाः | सर्वे न संभवन्त्येव कारणाभावविक्षताः || ३ ||

tasyāto saṃbhavādanye jīvabhedāḥ sajīvakāḥ | sarve na saṃbhavantyeva kāraṇābhāvavikṣatāḥ || 3 ||

English

Therefore, other living beings and their distinctions do not arise at all, due to the lack of cause.

हिन्दी

इसलिए, अन्य जीवों और उनके भेदों का उद्भव कारण के अभाव के कारण नहीं होता।

4

नेह प्रजायते किंचिन्नेह किंचन नश्यति | उपदेश्योपदेशार्थं शब्दार्थकलनोदयः || ४ ||

neha prajāyate kiṃcinneha kiṃcana naśyati | upadeśyopadeśārthaṃ śabdārthakalanodayaḥ || 4 ||

English

Nothing is born here, nothing perishes here. The arising of words and meanings is for the sake of instruction.

हिन्दी

यहाँ कुछ भी जन्म नहीं लेता, यहाँ कुछ भी नष्ट नहीं होता। शब्दों और अर्थों का उदय उपदेश के लिए है।

5

श्रीराम उवाच | कः करोति शरीराणि मनोबुद्ध्यादिचेतनैः | को मोहयति भूतानि स्नेहरागादिबन्धनैः || ५ ||

śrīrāma uvāca | kaḥ karoti śarīrāṇi manobuddhyādicetanaiḥ | ko mohayati bhūtāni sneharāgādibandhanaiḥ || 5 ||

English

Shri Rama said: Who creates the bodies with the mind, intellect, and other consciousness? Who deludes the beings with the bonds of affection and passion?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: कौन मन, बुद्धि और अन्य चेतनाओं से शरीर बनाता है? कौन स्नेह और राग के बंधनों से प्राणियों को मोहित करता है?

6

श्रीवसिष्ठ उवाच | न कश्चिदेव कुरुते शरीराणि कदाचन | न मोहयति भूतानि कश्चिदेव कदाचन || ६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | na kaścideva kurute śarīrāṇi kadācana | na mohayati bhūtāni kaścideva kadācana || 6 ||

English

Sri Vasistha said: No one ever creates bodies, nor does anyone ever delude beings.

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: कोई भी कभी शरीर नहीं बनाता, न ही कोई कभी प्राणियों को मोहित करता है।

7

अनाद्यन्तावभासात्मा बोध आत्मनि संस्थितः | नानापदार्थरूपेण कमूर्म्यादितया यथा || ७ ||

anādyantāvabhāsātmā bodha ātmani saṃsthitaḥ | nānāpadārtharūpeṇa kamūrmyāditayā yathā || 7 ||

English

The self-luminous, beginningless, and endless consciousness is established in the self, appearing in various forms like a tortoise and its shell.

हिन्दी

अनादि, अनंत, स्वयंप्रकाश चेतना आत्मा में स्थित है, जो कछुए और उसके खोल की तरह विभिन्न रूपों में प्रकट होती है।

8

बाह्यं न विद्यते किंचिद्बोधः स्फुरति बाह्यवत् | उदेति बोधहृदयाद्बीजादिव वरद्रुमः || ८ ||

bāhyaṃ na vidyate kiñcidbodhaḥ sphurati bāhyavat | udeti bodhahṛdayādbījādiva varadrumaḥ || 8 ||

English

There is nothing external; consciousness shines as if external, arising from the heart of consciousness like a wish-fulfilling tree from a seed.

हिन्दी

बाहर कुछ नहीं है; चेतना बाहर की तरह चमकती है, चेतना के हृदय से बीज की तरह कल्पवृक्ष के रूप में उत्पन्न होती है।

9

बोधस्यान्तरिदं विश्वं स्थितमेव रघूद्वह | स्तम्भस्यान्तर्यथा शालभञ्जिका प्रकटीकृता || ९ ||

bodhasyāntaridaṃ viśvaṃ sthitameva raghūdvaha | stambhasyāntaryathā śālabhañjikā prakaṭīkṛtā || 9 ||

English

O Raghava, the entire universe is situated within consciousness, just as a picture is manifested within a pillar.

हिन्दी

हे रघुवंशी, सम्पूर्ण विश्व चेतना के अंदर स्थित है, जैसे एक चित्र स्तंभ के अंदर प्रकट होता है।

10

सबाह्याभ्यन्तरात्मैकमनन्तं देशकालतः | बोधामोदप्रसरणं जगदेव प्रबुध्यताम् || १० ||

sabāhyābhyantarātmaikamanantaṃ deśakālataḥ | bodhāmodaprasaraṇaṃ jagadeva prabudhyatām || 10 ||

English

May the world awaken to the infinite, non-dual self, which is both external and internal, and which pervades all space and time with the bliss of consciousness.

हिन्दी

सम्पूर्ण विश्व उस अनंत, अद्वैत आत्मा के प्रति जाग्रत हो, जो बाहर और अंदर दोनों है, और जो समय और स्थान के सभी क्षेत्रों में चेतना के आनंद से व्याप्त है।

11

अयमेव परो लोको भाव्यतां वासनाक्षयः| शाम्यतां परलोकस्थं काः किलायान्ति वासनाः || ११ ||

ayameva paro loko bhāvyatāṃ vāsanākṣayaḥ| śāmyatāṃ paralokasthaṃ kāḥ kilāyānti vāsanāḥ || 11 ||

English

This is the supreme world, let the desires be destroyed, let the desires of the other world be calmed, what desires come to an end.

हिन्दी

यही परम लोक है, वासनाओं का क्षय हो जाए, परलोक में स्थित वासनाएँ शान्त हो जाएँ, कौन सी वासनाएँ समाप्त होती हैं।

12

देशकालक्रियालोकरूपचित्तात्मसत्पदम्| देशकालादिशब्दार्थरहितं न च शून्यकम् || १२ ||

deśakālakriyālokarūpacittātmasatpadam| deśakālādiśabdārtharahitaṃ na ca śūnyakam || 12 ||

English

The abode of the true self, which is the form of space, time, action, and world, is not devoid of the meaning of words like space, time, etc., nor is it empty.

हिन्दी

जो देश, काल, क्रिया और लोक का रूप है, वह सत्य आत्मा का निवास स्थान है, जो देश, काल आदि शब्दों के अर्थ से रहित नहीं है, न ही यह शून्य है।

13

पदे पदविदामेव तस्मिन्बोधगतिर्भवेत्| द्रष्ट्रणां शान्तदृश्यानामेवान्येषां न राघव || १३ ||

pade padavidāmeva tasminbodhagatirbhavet| draṣṭrāṇāṃ śāntadṛśyānāmevānyeṣāṃ na rāghava || 13 ||

English

In that abode, the realization of the knowers of the path alone occurs. For the seers of the peaceful vision, and not for others, O Raghava.

हिन्दी

उस निवास स्थान में, मार्ग के ज्ञाताओं का ही बोध होता है। शान्त दृष्टि वाले द्रष्टाओं के लिए, और दूसरों के लिए नहीं, हे रघुवंशी।

14

ये वै तरलगम्भीरमहंतागर्तमाश्रिताः| पश्यन्ति ते तमालोकं न कदाचन केचन || १४ ||

ye vai taralagambhīramahantāgartamāśritāḥ| paśyanti te tamālokaṃ na kadācana kecana || 14 ||

English

Those who take refuge in the deep, profound, and great abode, they see that world, never anyone else.

हिन्दी

जो गहरे, गम्भीर और महान आश्रय में शरण लेते हैं, वे उस लोक को देखते हैं, कभी कोई और नहीं।

15

चतुर्दशविधानन्तभूतजातसुघुंघुमा| जगद्दृष्टिरियं ज्ञस्य शरीरावयवोपमा || १५ ||

caturdaśavidhānantabhūtajātasughuṃghumā| jagaddṛṣṭiriyam jñasya śarīrāvayavopamā || 15 ||

English

This vision of the world, consisting of fourteen types of eternal elements, is like the parts of the body for the knower.

हिन्दी

यह जगत की दृष्टि, जो चौदह प्रकार के अनन्त भूतों से बनी है, ज्ञानी के लिए शरीर के अंगों की तरह है।

16

कारणाभावतः सृष्टिर्नोदिता न च शाम्यति | यादृशं कारणं वा स्यात्तादृग्भवति कार्यकम् || १६ ||

kāraṇābhāvataḥ sṛṣṭirnoditā na ca śāmyati | yādṛśaṃ kāraṇaṃ vā syāttādṛgbhavati kāryakam || 16 ||

English

Without a cause, creation does not arise nor cease. Whatever the cause may be, the effect will be of that nature.

हिन्दी

कारण के बिना, सृष्टि न उत्पन्न होती है न विराम लेती है | जैसा कारण होगा, कार्य वैसा ही होगा |

17

यदि स्यात्कारणे कार्यं स्थितं कारणतास्य का | कार्यमेवोपलम्भात्तदसद्द्वयमवेदनात् || १७ ||

yadi syātkāraṇe kāryaṃ sthitaṃ kāraṇatāsya kā | kāryamevopalambhāttadasaddvayamavedanāt || 17 ||

English

If the effect is inherent in the cause, then what is the nature of its causality? From the perception of the effect alone, both are known to be unreal.

हिन्दी

यदि कारण में कार्य स्थित है, तो उसकी कारणता क्या है? कार्य के उपलब्धि से ही दोनों असत् जान पड़ते हैं |

18

सौम्यस्यान्तर्यथाम्भोधेरूर्म्यावर्तादयः स्थिताः | ब्रह्मण्यसंभवक्षोभे जगच्चित्तादयस्तथा || १८ ||

saumyasyāntaryathāmbhodherūrmyāvartādayaḥ sthitāḥ | brahmaṇyasaṃbhava kṣobhe jagaccittādayastathā || 18 ||

English

Just as waves and whirlpools are situated within the calm ocean, so too are the world and thoughts situated within the unchanging Brahman.

हिन्दी

जैसे तरंगें और भंवर शांत समुद्र में स्थित होते हैं, वैसे ही संसार और विचार अपरिवर्तनशील ब्रह्म में स्थित हैं |

19

सर्वात्मैवामलं ब्रह्म पिण्ड एक इव स्थितम् | नानाभाण्डात्म हेमैव यथान्तःस्थितरूपकम् || १९ ||

sarvātmaivāmalaṃ brahma piṇḍa eka iva sthitam | nānābhāṇḍātma hemaiva yathāntaḥsthitarūpakam || 19 ||

English

The pure Brahman, which is the self of all, is situated as one lump, just as gold is situated within various vessels in the form of ornaments.

हिन्दी

शुद्ध ब्रह्म, जो सबका आत्मा है, एक लंप के रूप में स्थित है, जैसे सोना विभिन्न भांडों में आभूषणों के रूप में स्थित होता है |

20

स्वप्नकाले स्वप्न एव जाग्रद्व्यग्रापरिग्रहात् | जाग्रत्काले जाग्रदेव स्वप्नः सत्यावबोधतः || २० ||

svapnakāle svapna eva jāgradvyagrāparigrahāt | jāgratkāle jāgradeva svapnaḥ satyāvabodhataḥ || 20 ||

English

In the state of dreaming, the dream itself is perceived as real due to the grasping of the waking state. In the waking state, the dream is understood to be unreal.

हिन्दी

स्वप्न अवस्था में, स्वप्न ही जाग्रत अवस्था के ग्रहण के कारण सत्य के रूप में दिखाई देता है | जाग्रत अवस्था में, स्वप्न असत्य के रूप में समझा जाता है |

21

चित्तमात्रतया बुद्धं मृगतृष्णाम्बुवत्स्थितम् | जाग्रत्स्वप्नत्वमायाति विचारविकलीकृतम् || २१ ||

cittamātratayā buddhaṃ mṛgatṛṣṇāmbuvatsthitam | jāgratsvapnatvamāyāti vicāravikalīkṛtam || 21 ||

English

The mind, which is considered to be the only reality, remains like the mirage water | It attains the state of wakefulness and dream due to the disturbance of thoughts.

हिन्दी

मन, जिसे एकमात्र सत्य माना जाता है, मृगतृष्णा के जल की तरह स्थित है | विचारों की विकलता से यह जाग्रत् और स्वप्न की स्थिति को प्राप्त होता है।

22

सम्यग्ज्ञानेन भूतानि ज्ञस्य देहतया सह | पीठबन्धं विमुञ्चन्ति गतकाल इवाम्बुदाः || २२ ||

samyagjñānena bhūtāni jñasya dehatayā saha | pīṭhabandhaṃ vimuñcanti gatakāla ivāmbudāḥ || 22 ||

English

With true knowledge, beings along with the body of the knower | Release the bondage like the clouds of the past.

हिन्दी

सत्य ज्ञान से, ज्ञाता के शरीर के साथ प्राणी | बंधन को छोड़ते हैं जैसे बीते हुए बादल।

23

यथा गलितुमारब्धो घनो गगनतामियात् | तथा सत्यावबोधेन शाम्येत्सात्मग्रहं जगत् || २३ ||

yathā galitumārabdho ghano gaganatāmiyāt | tathā satyāvabodhena śāmyetsātmagrahaṃ jagat || 23 ||

English

Just as a cloud that begins to dissolve merges into the sky | Similarly, with the realization of truth, the world grasped as the self calms down.

हिन्दी

जैसे घुलने लगा हुआ बादल आकाश में विलीन हो जाता है | वैसे ही, सत्य के बोध से, आत्मा के रूप में पकड़ा हुआ संसार शांत हो जाता है।

24

शरदभ्रवदालूना मृगतृष्णाम्बुव्रत्तथा | पुनः संस्पृश्यमानैव बोधाद्गलति दृश्यता || २४ ||

śaradabhravadālūnā mṛgatṛṣṇāmbuvrattathā | punaḥ saṃspṛśyamānaiva bodhādgalati dṛśyatā || 24 ||

English

Like the autumn cloud, the mirage water, similarly | When touched again, the visibility dissolves from knowledge.

हिन्दी

शरद के बादल की तरह, मृगतृष्णा के जल की तरह, वैसे ही | जब फिर से स्पर्श किया जाता है, तो ज्ञान से दृश्यता घुल जाती है।

25

यथा दीप्तानले लीनं सुवर्णं घृतमिन्धनम् | एकतां याति विज्ञाने तथा भुवनचित्तदृक् || २५ ||

yathā dīptānale līnaṃ suvarṇaṃ ghṛtamindhanam | ekatāṃ yāti vijñāne tathā bhuvanacittadṛk || 25 ||

English

Just as gold, ghee, and fuel merge into the blazing fire | Similarly, the mind and the seer of the world merge into knowledge.

हिन्दी

जैसे सोना, घी और ईंधन प्रज्वलित अग्नि में विलीन हो जाते हैं | वैसे ही, मन और संसार के द्रष्टा ज्ञान में विलीन हो जाते हैं।

26

बोधेन तनुतामेति पिण्डबन्धो जगत्त्रयेपिशाचबुद्धिः सदने बोधितस्य यथा शिशोः || २६ ||

bodhena tanutāmeti piṇḍabandho jagattrayepiśācabuddhiḥ sadane bodhitasya yathā śiśoḥ || 26 ||

English

By knowledge, the embodied being attains subtlety in the three worlds, like a child in the house of the awakened one, with a mind like a ghost.

हिन्दी

ज्ञान से, शरीरधारी जीव तीनों लोकों में सूक्ष्मता प्राप्त करता है, जैसे जाग्रत के घर में एक बच्चा, जिसका मन पिशाच की तरह होता है।

27

बोधस्यानन्तरूपस्य स्वयमेवात्मनात्मनिजगच्चित्तादिता भाता पिण्डबन्धः किलात्र कः || २७ ||

bodhasyānantarūpasya svayamevātmanātmanijagaccittāditā bhātā piṇḍabandhaḥ kilātra kaḥ || 27 ||

English

The infinite form of knowledge itself appears as the embodied being, the self, and the world-consciousness. Who is this embodied being here?

हिन्दी

ज्ञान का अनंत रूप स्वयं शरीरधारी जीव, आत्मा और विश्व-चेतना के रूप में प्रकट होता है। यहाँ यह शरीरधारी जीव कौन है?

28

बोधाबोधनमेवेदं जगच्चित्तमिवोदितम्तदेवास्तं गतं बोधात्पिण्डबन्धस्य कास्तिता || २८ ||

bodhābodhanamevedaṃ jagaccittamivoditamtadevāstaṃ gataṃ bodhātpiṇḍabandhasya kāstitā || 28 ||

English

This knowledge and ignorance are like the world-consciousness revealed. That itself has ceased to exist from knowledge, the existence of the embodied being.

हिन्दी

यह ज्ञान और अज्ञान विश्व-चेतना के समान प्रकट होता है। वही ज्ञान से अस्तित्व समाप्त हो गया है, शरीरधारी जीव का अस्तित्व।

29

जहाति पिण्डकाठिन्यं जाग्रत्स्वप्नावबोधतःपरां पेलवतामेति हेम द्रुतमिवाग्निना || २९ ||

jahāti piṇḍakāṭhinyaṃ jāgratsvapnāvabodhataḥparāṃ pelavatāmeti hema drutamivāgninā || 29 ||

English

It abandons the hardness of the body through the awakening of the waking and dreaming states, and attains the highest subtlety, like gold quickly by fire.

हिन्दी

यह जाग्रत और स्वप्न अवस्थाओं के जागरण के द्वारा शरीर की कठोरता को त्याग देता है, और उच्चतम सूक्ष्मता प्राप्त करता है, जैसे अग्नि द्वारा सोना तेजी से।

30

यथास्थितं बोध एव घनतामिव गच्छतिविनैव देशकालाभ्यां तौ विनिर्माय हेमवत् || ३० ||

yathāsthitaṃ bodha eva ghanatāmiva gacchativinaiva deśakālābhyāṃ tau vinirmāya hemavat || 30 ||

English

Knowledge itself, as it is, goes into density, as if purified by place and time, like gold.

हिन्दी

ज्ञान स्वयं, जैसा कि है, स्थान और समय द्वारा शुद्ध किया जाता है, घनत्व में जाता है, जैसे सोना।

31

जाग्रत्येवं विचारेण स्वप्नाभे पेलवे स्थिते | क्षीयमाणे शरत्काल इवैति तनुतां रसः || ३१ ||

jāgratyevaṃ vicāreṇa svapnābhe pelave sthite | kṣīyamāṇe śaratkāla ivaeti tanutāṃ rasaḥ || 31 ||

English

In the waking state, by such contemplation, the dream-like insignificance is perceived | Just as the autumn season wanes, so does the essence diminish || 31 ||

हिन्दी

जाग्रत अवस्था में, ऐसे विचार से, स्वप्न-जैसी अनावश्यकता दिखाई देती है | जैसे शरद ऋतु घटती है, वैसे ही सार कम होता जाता है || ३१ ||

32

परां पेलवतां याता दृश्यलक्ष्म्यः स्थिता अपि | स्वप्ना इव परिज्ञाता न स्वदन्ते विवेकिनः || ३२ ||

parāṃ pelavatāṃ yātā dṛśyalakṣmyaḥ sthitā api | svapnā iva parijñātā na svadante vivekinaḥ || 32 ||

English

Even though the visible beauties have reached the ultimate insignificance, they are not enjoyed by the wise, as they are known to be like dreams || 32 ||

हिन्दी

यद्यपि दृश्य सुंदरताएँ अत्यंत अनावश्यकता तक पहुँच गई हैं, वे बुद्धिमान लोगों द्वारा नहीं भोगी जातीं, क्योंकि वे स्वप्न की तरह जानी जाती हैं || ३२ ||

33

क्व किल स्वात्मविश्रान्तिः क्वैतद्विषयवेदनम् | सुषुप्तजाग्रतोरैक्यं भ्रान्ताभ्रान्तात्मनोर्भवेत् || ३३ ||

kva kila svātmaviśrāntiḥ kvaitadvaiṣayavedanam | suṣuptajāgratoraikyaṃ bhrāntābhrāntātmanorbhavet || 33 ||

English

Where is the rest in one's own self, and where is the perception of these objects? The unity of deep sleep and waking states occurs in the deluded and the undeluded selves || 33 ||

हिन्दी

स्वयं के आत्मा में विश्राम कहाँ है, और इन विषयों की अनुभूति कहाँ है? गहरी नींद और जाग्रत अवस्था का एकत्व भ्रांत और अभ्रांत आत्माओं में होता है || ३३ ||

34

चित्तमात्रे भ्रान्तिमात्रे स्वप्नमात्रात्मनि स्थिते | जगतीह पदार्थेभ्यः सत्यबुद्धिर्निवर्तते || ३४ ||

cittamātre bhrāntimātre svapnamātrātmani sthite | jagatīha padārthebhyaḥ satyabuddhirnivartate || 34 ||

English

When the mind is solely in delusion, situated in the dream-like self, the notion of reality in the objects of the world ceases || 34 ||

हिन्दी

जब मन केवल भ्रांति में होता है, स्वप्न-जैसे आत्मा में स्थित होता है, तब दुनिया की वस्तुओं में वास्तविकता की धारणा समाप्त हो जाती है || ३४ ||

35

कस्य स्वदन्तेऽसत्यानि कथमेव महामते | मृगतृष्णाजलानीव दृश्यान्यपि पुरःस्थितैः || ३५ ||

kasya svadante'satyāni kathameva mahāmate | mṛgatṛṣṇājalānīva dṛśyānyapi puraḥsthitaiḥ || 35 ||

English

O wise one, how can one enjoy the unreal, like the mirage water, even though they appear before the eyes? || 35 ||

हिन्दी

हे महामते, मृगतृष्णा जल की तरह असत्य का आनंद किसके द्वारा लिया जाता है, भले ही वे आँखों के सामने दिखाई दें? || ३५ ||

36

सत्यबुद्धौ विलीनायां जगत्पश्यति शान्तधीः | जालद्वीपांशुजालाभमपिण्डात्माम्बरात्मकम् || ३६ ||

satyabuddhau vilīnāyāṃ jagatpaśyati śāntadhīḥ | jāladvīpāṃśujālābhamapiṇḍātmāmbarātmakam || 36 ||

English

When the mind is absorbed in the truth and intellect, the peaceful-minded one sees the world as a reflection of the sky, like a net of islands and a net of rays.

हिन्दी

जब मन सत्य और बुद्धि में विलीन हो जाता है, तब शान्त मन वाला व्यक्ति दुनिया को आकाश की छाया की तरह देखता है, जैसे एक द्वीप का जाल और किरणों का जाल।

37

जाग्रतो वस्तुतः शून्यात्परिज्ञातान्निवर्तते | चित्तभ्रमात्मनो भ्रान्तिरूपास्वादनभावना || ३७ ||

jāgrato vastutaḥ śūnyātparijñātānnivartate | cittabhramātmano bhrāntirūpāsvādanabhāvanā || 37 ||

English

From the knowledge of the emptiness of reality in the waking state, one turns away from the delusion of the mind's wandering, which is the enjoyment of false appearances.

हिन्दी

जाग्रत अवस्था में वास्तविकता की शून्यता के ज्ञान से, मन के भटकाव की भ्रान्ति से दूर हो जाता है, जो झूठी उपस्थितियों का आस्वादन है।

38

यदवस्त्विति विज्ञातं तत्रोपादेयता कुतः | केन स्वप्नं परिज्ञाय स्वप्नहेमाभिगम्यते || ३८ ||

yadavastviti vijñātaṃ tatropādeyatā kutaḥ | kena svapnaṃ parijñāya svapnahemābhigamyate || 38 ||

English

If something is known to be unreal, how can it be accepted? By knowing a dream, how can one obtain dream-gold?

हिन्दी

यदि कोई चीज अवास्तविक है, तो उसे कैसे स्वीकार किया जा सकता है? सपने को जानकर, कोई सपने का सोना कैसे प्राप्त कर सकता है?

39

स्वप्नादिव परिज्ञाताद्रसो दृश्यान्निवर्तते | द्रष्ट्रदृश्यदशादोषग्रन्थिच्छेदः प्रवर्तते || ३९ ||

svapnādiva parijñātādraso dṛśyānnivartate | draṣṭṛadṛśyadaśādoṣagranthicchedaḥ pravartate || 39 ||

English

Just as the taste of a dream vanishes upon knowing it, so does the perception of the seen vanish. The knot of the defect of the state of the seer and the seen is cut.

हिन्दी

जैसे सपने का स्वाद उसे जानने पर विलीन हो जाता है, उसी तरह देखी गई चीज का अनुभव भी विलीन हो जाता है। देखने वाले और देखी गई चीज की अवस्था के दोष का ग्रंथि कट जाता है।

40

नीरसः शान्तमननो निर्वाणाहंकृतिः कृती | वीतरागो निरायासः शान्तस्तिष्ठति बुद्धधीः || ४० ||

nīrasaḥ śāntamanano nirvāṇāhaṃkṛtiḥ kṛtī | vītarāgo nirāyāsaḥ śāntastiṣṭhati buddhadhīḥ || 40 ||

English

Free from desires, with a peaceful mind, devoid of ego, the wise one, free from passions and efforts, remains calm and enlightened.

हिन्दी

निरासक्त, शान्त मन वाला, अहंकार रहित, बुद्धिमान व्यक्ति, जो राग और परिश्रम से मुक्त है, शान्त और प्रकाशित रहता है।

41

रसे नीरसतां याते वासना प्रविलीयते । शिखायां प्रविलीनायां प्रदीपस्यांशवो यथा || ४१ ||

rase nīrasatāṃ yāte vāsanā pravilīyate | śikhāyāṃ pravilīnāyāṃ pradīpasyaṃśavo yathā || 41 ||

English

When the taste becomes tasteless, desire dissolves, like the rays of a lamp when the wick is extinguished.

हिन्दी

जब स्वाद बेस्वाद हो जाता है, वासना विलीन हो जाती है, जैसे दीपक के बत्ती बुझने पर उसके प्रकाश की किरणें विलीन हो जाती हैं।

42

बोधाद्दीपांशुजालाभमघनं व्योम दृश्यते । भ्रान्तिरूपं जगत्कृत्स्नं गन्धर्वनगरं यथा || ४२ ||

bodhāddīpāṃśujālābhamaghanam vyoma dṛśyate | bhrāntirūpaṃ jagatkṛtsnaṃ gandharvanagaraṃ yathā || 42 ||

English

From enlightenment, the dense network of the lamp's rays appears like the sky, and the entire world, which is of the nature of illusion, appears like a mirage.

हिन्दी

बोध से दीपक की किरणों का घना जाल आकाश के समान दिखाई देता है, और भ्रान्ति के रूप में सम्पूर्ण जगत् मृगतृष्णा के समान दिखाई देता है।

43

नैवात्मानं न चाकाशं न शून्यं न च वेदनम् । अत्यन्तपरिणामेन पश्यन्पश्यति तत्पदम् || ४३ ||

naivātmānaṃ na cākāśaṃ na śūnyaṃ na ca vedanam | atyantapariṇāmena paśyanpaśyati tatpadam || 43 ||

English

Neither the self, nor space, nor emptiness, nor sensation, seeing through ultimate transformation, one sees that state.

हिन्दी

न आत्मा, न आकाश, न शून्य, न वेदना, अत्यन्त परिणाम से देखने पर वह उस अवस्था को देखता है।

44

यत्र नात्मा न शून्यं च न जगत्कलना न च । न चित्तदृश्योदयधीः सर्वं चास्ति यथास्थितम् || ४४ ||

yatra nātmā na śūnyaṃ ca na jagatkalanā na ca | na cittadṛśyodayadhīḥ sarvaṃ cāsti yathāsthitam || 44 ||

English

Where there is neither the self, nor emptiness, nor the world, nor the mind's perception of objects, everything exists as it is.

हिन्दी

जहाँ न आत्मा, न शून्य, न जगत्, न मन की वस्तुओं की धारणा है, वहाँ सब कुछ जैसा है वैसा ही है।

45

भूम्यादिताऽज्ञसंबुद्धा ज्ञानादस्तमुपागता । ज्ञस्य शून्यैव संपन्ना संस्थितापि न विद्यते || ४५ ||

bhūmyāditā'jñasaṃbuddhā jñānādastamupāgatā | jñasya śūnyaiva saṃpannā saṃsthitāpi na vidyate || 45 ||

English

The elements, beginning with earth, which are perceived by the ignorant, disappear with knowledge, and even when they exist, they are not perceived by the wise.

हिन्दी

भूमि से शुरु होने वाले तत्व, जो अज्ञानी द्वारा देखे जाते हैं, ज्ञान से लुप्त हो जाते हैं, और जब वे मौजूद होते हैं, तब भी ज्ञानी द्वारा नहीं देखे जाते।

46

भवत्येकसमाधानसौम्यात्मा व्योमनिर्मलः | तिष्ठत्यपगतासङ्गः स्थित एवाप्यसत्समः || ४६ ||

bhavatyekasamādhānasauamyātmā vyomanirmalaḥ | tiṣṭhatyapagatāsaṅgaḥ sthita evāpyasatsamaḥ || 46 ||

English

The one who is absorbed in the bliss of samadhi, pure as the sky, remains detached, and even while being in the world, is equal to the non-existent.

हिन्दी

जो एकाग्रता के सौम्य आत्मा में स्थित है, आकाश की तरह निर्मल है, असंग है, और असत् के समान है, भले ही वह स्थित हो।

47

अस्तंगतमना मौनी निरोधपदवीं गतः | तीर्णः संसारजलधेः कर्मणामन्तमागतः || ४७ ||

astaṃgatamanā maunī nirodhopadavīṃ gataḥ | tīrṇaḥ saṃsārajaladheḥ karmaṇāmantamāgataḥ || 47 ||

English

With the mind withdrawn, silent, having reached the state of cessation, one has crossed the ocean of worldly existence and reached the end of actions.

हिन्दी

मन को वापस ले लिया है, मौनी, निरोध की अवस्था में पहुंच गया है, संसार के सागर को पार कर लिया है, और कर्मों के अंत तक पहुंच गया है।

48

तनुभुवनगगनगिरिगणकरणपरं परममज्ञानम् | विगलति गलिते तस्मिन् सकलमिदं विद्यमानमपि || ४८ ||

tanubhuvanagaganagirigaṇakaraṇaparaṃ paramamajñānam | vigalati galite tasmin sakalamidaṃ vidyamānamapi || 48 ||

English

The supreme ignorance, which is the cause of the body, world, sky, mountains, and senses, dissolves when it is destroyed, and everything that exists also dissolves.

हिन्दी

जो शरीर, संसार, आकाश, पर्वत और इंद्रियों का कारण है, वह परम अज्ञान जब नष्ट हो जाता है, तो वह विलीन हो जाता है, और जो भी अस्तित्व में है वह भी विलीन हो जाता है।

49

संशान्तान्तःकरणो गलितविकल्पः स्वरूपसारमयः | परमशमामृततृप्तस्तिष्ठति विद्वान्निरावरणः || ४९ ||

saṃśāntāntaḥkaraṇo galitavikalpaḥ svarūpasāramayaḥ | paramaśamāmṛtatṛptastiṣṭhati vidvānnirāvaraṇaḥ || 49 ||

English

With a peaceful mind, free from all thoughts, full of the essence of one's true nature, the wise one, satisfied with the supreme bliss, remains uncovered.

हिन्दी

शांत मन से, सभी विचारों से मुक्त, अपने वास्तविक स्वभाव की सार से भरा हुआ, परम आनंद से तृप्त, विद्वान् बिना किसी आवरण के रहता है।

← Chapter 50Chapter 52 →