Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 40 — 13 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | रूपालोकमनस्कारबुद्ध्यादीन्द्रियवेदनम् | स्वरूपं विदुरम्लानमस्वभावस्य वस्तुनः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | rūpālokamanaskārabuddhyādīndriyavedanam | svarūpaṃ viduramlānamasvabhāvasya vastunaḥ || 1 ||

English

Vasishtha said: The perception of form, sight, mind, intellect, and senses is the true nature of an unreal entity.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: रूप, दृष्टि, मन, बुद्धि और इन्द्रियों का अनुभव एक असत्य वस्तु का स्वरूप है।

2

अस्वभावतनुत्वेन स्वभावस्थितिरातता | यदोदेति तदा सर्गो भ्रमाभः प्रतिभासते || २ ||

asvabhāvatanutvena svabhāvasthitirātatā | yadodeti tadā sargo bhramābhaḥ pratibhāsate || 2 ||

English

Due to the unreal nature, the true state of existence appears. When it arises, it is called creation, appearing like an illusion.

हिन्दी

असत्य प्रकृति के कारण, अस्तित्व की सच्ची स्थिति प्रकट होती है। जब यह उत्पन्न होता है, तो इसे सृष्टि कहते हैं, जो एक भ्रम की तरह दिखाई देता है।

3

यदा स्वभावविश्रान्तिः स्थितिमेति शमात्मिका | जगद्दृश्यं तदा स्वप्नः सुषुप्त इव शाम्यति || ३ ||

yadā svabhāvaviśrāntiḥ sthitimeti śamātmikā | jagaddṛśyaṃ tadā svapnaḥ suṣupta iva śāmyati || 3 ||

English

When the true nature rests, it attains a state of peace. Then the visible world appears like a dream, calming down like deep sleep.

हिन्दी

जब सच्ची प्रकृति विश्राम करती है, तो वह शान्ति की स्थिति प्राप्त करती है। तब दृश्य जगत एक स्वप्न की तरह दिखाई देता है, गहरी नींद की तरह शान्त हो जाता है।

4

भोगा भवमहारोगा बन्धवो दृढबन्धनम् | अनर्थायार्थसंपत्तिरात्मनात्मनि शाम्यताम् || ४ ||

bhogā bhavamahārogā bandhavo dṛḍhabandhanam | anarthāyārthasaṃpattirātmanātmani śāmyatām || 4 ||

English

Enjoyments are the great diseases of worldly existence, relatives are strong bonds. The accumulation of wealth leads to misfortune, may the self rest in the self.

हिन्दी

भोग संसार के महान रोग हैं, रिश्तेदार मजबूत बंधन हैं। धन का संचय अनर्थ की ओर ले जाता है, आत्मा आत्मा में शान्त हो जाए।

5

अस्वभावात्मता सर्गः स्वभावैकात्मता शिवः | भूयतां परमव्योम्ना शाम्यतां मेह ताम्यताम् || ५ ||

asvabhāvātmatā sargaḥ svabhāvaikātmatā śivaḥ | bhūyatāṃ paramavyomnā śāmyatāṃ meha tāmyatām || 5 ||

English

The nature of creation is unreal, the true nature is Shiva. May it be filled with the supreme sky, may the illusion calm down.

हिन्दी

सृष्टि की प्रकृति असत्य है, सच्ची प्रकृति शिव है। यह परम आकाश से भर जाए, भ्रम शान्त हो जाए।

6

नात्मानमवगच्छामि न दृश्यं च जगद्भ्रमम् | ब्रह्म शान्तं प्रविष्टोऽस्मि ब्रह्मैवास्मि निरामयः || ६ ||

nātmānamavagacchāmi na dṛśyaṃ ca jagadbhramam | brahma śāntaṃ praviṣṭo'smi brahmaivāsmi nirāmayaḥ || 6 ||

English

I do not perceive the self, nor do I see the world as an illusion | I have entered the peaceful Brahman, I am indeed Brahman, free from disease

हिन्दी

मैं आत्मा को नहीं समझता, न ही मैं देखता हूँ कि यह जगत भ्रम है | मैं शान्त ब्रह्म में प्रविष्ट हूँ, मैं ही ब्रह्म हूँ, बिना किसी रोग के

7

त्वमेव पश्यसि त्वन्त्वं सत्त्वं शब्दार्थजृम्भितम् | पश्यामि शान्तमेवाहं केवलं परमं नभः || ७ ||

tvameva paśyasi tvantvaṃ sattvaṃ śabdārthajṛmbhitam | paśyāmi śāntamevāhaṃ kevalaṃ paramaṃ nabhaḥ || 7 ||

English

You alone see, you see the essence that is agitated by words and meanings | I see only the peaceful supreme sky

हिन्दी

तुम अकेले देखते हो, तुम शब्दों और अर्थों से व्याकुल हुए सत्त्व को देखते हो | मैं केवल शान्त परम आकाश को देखता हूँ

8

ब्रह्मण्येव पराकाशे रूपालोकमनोमयाः | विभ्रमास्तव संजातकल्पाः स्पन्दा इवानिले || ८ ||

brahmaṇyeva parākāśe rūpālokamanomayāḥ | vibhramāstava saṃjātakalpāḥ spandā ivānile || 8 ||

English

In the supreme space of Brahman, forms, worlds, and minds are like illusions born of imagination, like vibrations in the air

हिन्दी

ब्रह्म के परम आकाश में, रूप, लोक और मन कल्पना से उत्पन्न भ्रम के समान हैं, हवा में कंपन की तरह

9

ब्रह्मात्मा वेत्ति नो सर्गं सर्गात्मा ब्रह्म वेत्ति नो | सुषुप्तो वेत्ति नो स्वप्नं स्वप्नस्थो न सुषुप्तकम् || ९ ||

brahmātmā vetti no sargaṃ sargātmā brahma vetti no | suṣupto vetti no svapnaṃ svapnastho na suṣuptakam || 9 ||

English

The Brahman-self does not know creation, the creation-self does not know Brahman | The one in deep sleep does not know the dream, the one in the dream does not know deep sleep

हिन्दी

ब्रह्म-आत्मा सृष्टि को नहीं जानता, सृष्टि-आत्मा ब्रह्म को नहीं जानता | गहरी नींद में हुआ स्वप्न को नहीं जानता, स्वप्न में हुआ गहरी नींद को नहीं जानता

10

प्रबुद्धो ब्रह्मजगतोर्जाग्रत्स्वप्नदृशोरिव | रूपं जानाति भारूपं जीवन्मुक्तः प्रशान्तधीः || १० ||

prabuddho brahmajagatorjāgratsvapnadṛśoriva | rūpaṃ jānāti bhārūpaṃ jīvanmuktaḥ praśāntadhīḥ || 10 ||

English

The awakened one knows the form of Brahman and the world, like one who is awake knows the form of a dream | The liberated one, with a tranquil mind, knows the true nature of all things

हिन्दी

जागृत व्यक्ति ब्रह्म और जगत के रूप को जानता है, जैसे जागृत अवस्था में स्वप्न को जानता है | मुक्त व्यक्ति, शान्त मन से, सभी चीजों के सच्चे स्वरूप को जानता है

11

यथाभूतमिदं सर्वं परिजानाति बोधवान् | संशाम्यति च शुद्धात्मा शरदीव पयोधरः || ११ ||

yathābhūtamidaṃ sarvaṃ parijānāti bodhavān | saṃśāmyati ca śuddhātmā śaradīva payodharaḥ || 11 ||

English

The enlightened one knows everything as it truly is | The pure-minded one becomes calm like an autumn cloud

हिन्दी

जागृत व्यक्ति सब कुछ को उसके असली रूप में जानता है | शुद्ध मन वाला व्यक्ति शरद ऋतु के बादल की तरह शान्त हो जाता है

12

स्मृतिस्थः कल्पनस्थो वा यथाख्यातश्च संगरः | सदसद्भ्रान्ततामात्रस्तथाहंत्वजगद्भ्रमः || १२ ||

smṛtisthaḥ kalpanastho vā yathākhyātaśca saṃgaraḥ | sadasadbhrāntatāmātras tathāhaṃtvajagadbhamaḥ || 12 ||

English

Whether in memory or imagination, as described, the conflict is merely a delusion of existence and non-existence | Similarly, the ego and the world are delusions

हिन्दी

चाहे स्मृति में हो या कल्पना में, जैसा कि वर्णित है, संघर्ष केवल अस्तित्व और अनस्तित्व की भ्रान्ति है | इसी तरह, अहंकार और जगत भ्रान्ति हैं

13

आत्मन्यपि नास्ति हि या द्रष्टा यस्या न विद्यते कश्चित् | न च शून्यं नाशून्यं भ्रान्तिरियं भासते सेति || १३ ||

ātmanyapi nāsti hi yā draṣṭā yasyā na vidyate kaścit | na ca śūnyaṃ nāśūnyaṃ bhrāntiriyam bhāsate seti || 13 ||

English

Even in the self, there is no seer if there is no one to see | This is neither empty nor non-empty; this delusion appears to be

हिन्दी

आत्मा में भी, अगर कोई देखने वाला नहीं है, तो कोई द्रष्टा नहीं है | यह न तो शून्य है न ही अशून्य; यह भ्रान्ति प्रतीत होती है

← Chapter 39Chapter 41 →