Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 35 — 41 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच । देशाद्देशान्तरं दूरं प्राप्तायाः संविदः क्षणात् । यद्रूपममलं मध्ये परं तद्रूमात्मनः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | deśāddēśāntaraṁ dūraṁ prāptāyāḥ saṁvidhaḥ kṣaṇāt | yadrūpamamalaṁ madhyē paraṁ tadrūmātmanaḥ || 1 ||

English

Śrīvasiṣṭha said: The pure form of consciousness, which is attained instantly even when moving from one place to another, is the supreme form of the Self.

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: एक स्थान से दूसरे स्थान तक जाते हुए भी जो चेतना का शुद्ध रूप क्षणभर में प्राप्त होता है, वह आत्मा का परम रूप है।

2

गच्छन्श्रृण्वन्स्पृशञ्जिघ्रन्नुन्मिषन्निमिषन्हसन् । नूनं निरामयत्वाय नित्यमेतन्मयो भव || २ ||

gacchanśrṛṇvanspṛśañjighrannunmiṣannimiṣanhasan | nūnaṁ nirāmayatvāya nityametanmayo bhava || 2 ||

English

While moving, hearing, touching, smelling, opening and closing the eyes, and laughing, one should always remain in the state of pure consciousness for the sake of freedom from afflictions.

हिन्दी

चलते हुए, सुनते हुए, छूते हुए, सूंघते हुए, आंखें खोलते और बंद करते हुए, और हंसते हुए, व्यक्ति को पीड़ाओं से मुक्ति के लिए हमेशा शुद्ध चेतना की स्थिति में रहना चाहिए।

3

तत एव निराभासात्सत्यान्निर्वासनैषणात् । यथास्थितं यथाचारमचलाऽमरशैलवत् || ३ ||

tat eva nirābhāsātsatyānnirvāsanaiṣaṇāt | yathāsthitaṁ yathācāramacalā'marśailavat || 3 ||

English

From that very non-illusory truth, due to the desire for liberation, remain steadfast in your natural state and conduct, like the immovable mountain of the gods.

हिन्दी

उसी भ्रमरहित सत्य से, मुक्ति की इच्छा के कारण, अपनी प्राकृतिक स्थिति और आचरण में अचल रहें, जैसे देवताओं का अचल पर्वत।

4

एतद्रूपमविद्यायाः प्रेक्षिता यन्न लभ्यते । प्रेक्षिता लभ्यते चेत्सा तद्विद्यैव पराभवत् || ४ ||

etadrūpamavidyāyāḥ prekṣitā yanna labhyate | prekṣitā labhyate cetsā tadvidyaiava parābhavat || 4 ||

English

The form of ignorance is not attained by merely looking at it. If it is attained by looking, then it is indeed knowledge, not ignorance.

हिन्दी

अज्ञान का रूप केवल देखने से प्राप्त नहीं होता। यदि देखने से प्राप्त होता है, तो वह ज्ञान है, अज्ञान नहीं।

5

अविद्यासंभवाच्चेत्यचित्त्वे संभवतः क्व किम् । चेत्यते कथमेवान्तः शान्तिरेव बलोदिता || ५ ||

avidyāsaṁbhavāccetyacittve saṁbhvataḥ kvakim | cetayate kathamevāntaḥ śāntireva baloditā || 5 ||

English

From the arising of ignorance, what arises in the non-conscious? How can it be conceived within? Peace alone is proclaimed as the strength.

हिन्दी

अज्ञान के उत्पन्न होने से, अचेतन में क्या उत्पन्न होता है? यह कैसे अंदर समझा जा सकता है? शांति ही बल के रूप में घोषित है।

6

सत्यं ब्रह्म जगच्चैकं स्थितमेकमनेकवत् | सर्वं वाऽसर्ववद्भाति शुद्धं चाशुद्धवत्ततम् || ६ ||

satyam brahma jagaccaiakam sthitamekamanekavat | sarvam vā'sarvavadbhāti śuddham cāśuddhavattatam || 6 ||

English

Truth is Brahman, and the world is one, existing as one and many | All appears as non-existent, pure and impure

हिन्दी

सत्य ब्रह्म है, और जगत् एक है, एक और अनेक के रूप में स्थित | सब कुछ असत्य के रूप में प्रतीत होता है, शुद्ध और अशुद्ध

7

अशून्यं शून्यमिव च शून्यं वाऽशून्यवत्स्फुटम् | स्फारमस्फारमिव तदस्फारं स्फारसन्निभम् || ७ ||

aśūnyam śūnyamiva ca śūnyam vā'śūnyavatsphuṭam | sphāramasphāramiva tadasphāram sphārasannibham || 7 ||

English

Non-empty appears as empty, and empty appears as non-empty | The manifest appears as non-manifest, and the non-manifest appears as manifest

हिन्दी

अशून्य शून्य के रूप में दिखाई देता है, और शून्य अशून्य के रूप में दिखाई देता है | स्फार अस्फार के रूप में दिखाई देता है, और अस्फार स्फार के रूप में दिखाई देता है

8

अविकारं विकारीव समं शान्तमशान्तवत् | सदेवासदिवादृश्यं तदेवातदिवोदितम् || ८ ||

avikāram vikārīva samam śāntam aśāntavat | sadevāsadivādṛśyam tadevātadivoditam || 8 ||

English

The unchanging appears as changing, calm appears as restless | The real appears as unreal, and that alone is spoken of as not that

हिन्दी

अविकारी विकारी के रूप में दिखाई देता है, शान्त अशान्त के रूप में दिखाई देता है | सत् असत् के रूप में दिखाई देता है, और वही उसके रूप में कहा जाता है जो वह नहीं है

9

अविभागं विभागीव निर्जाड्यं जडवद्गतम् | अचेत्यं चेत्यभावीव निरंशं सांशशोभनम् || ९ ||

avibhāgam vibhāgīva nirjāḍyam jaḍavadgatam | acetyam cetyabhāvīva niraṃśam sāṃśaśobhanam || 9 ||

English

The indivisible appears as divisible, the non-inert appears as inert | The non-conscious appears as conscious, the partless appears as having parts

हिन्दी

अविभाज्य विभाज्य के रूप में दिखाई देता है, निर्जड़ जड़ के रूप में दिखाई देता है | अचेतन चेतन के रूप में दिखाई देता है, निरंश सांश के रूप में दिखाई देता है

10

अनहं सोऽहमिव तदनाशमिव नाशवत् | अकलङ्कं कलङ्कीव निर्वेद्यं वेद्यवाहिवत् || १० ||

anahaṃ so'hamiva tadanāśamiva nāśavat | akalaṅkam kalaṅkīva nirvedyam vedyavāhivat || 10 ||

English

The non-self appears as the self, the indestructible appears as destructible | The flawless appears as flawed, the unknowable appears as knowable

हिन्दी

अनहम् सोऽहम् के रूप में दिखाई देता है, अविनाशी विनाशी के रूप में दिखाई देता है | निर्दोष दोषी के रूप में दिखाई देता है, अज्ञेय ज्ञेय के रूप में दिखाई देता है

11

आलोकि ध्वान्तघनवन्नववच्च पुरातनम् | परमाणोरपि तनु गर्भीकृतजगद्गणम् || ११ ||

āloki dhvāntaghanavannavavacca purātanam | paramāṇorapi tanu garbhīkṛtajagadgaṇam || 11 ||

English

The light that dispels the darkness, both new and ancient, even smaller than the smallest atom, encompassing the entire universe.

हिन्दी

जो प्रकाश अंधेरे को दूर करता है, नया और पुराना दोनों, परमाणु से भी छोटा, पूरे ब्रह्मांड को अपने में समेटे हुए।

12

सर्वात्मकमपि त्यक्तदृष्टं कष्टेन भूयसा | अजालमपि जालाढ्यं चाशेषवदनेकधा || १२ ||

sarvātmakamapi tyaktadṛṣṭaṃ kaṣṭena bhūyasā | ajālamapi jālāḍhyaṃ cāśeṣavadanekadhā || 12 ||

English

Even though it is the soul of all, it is difficult to perceive, being covered by a dense net, and it is manifold in various ways.

हिन्दी

यद्यपि यह सबका आत्मा है, इसे देखना कठिन है, क्योंकि यह घने जाल से ढका हुआ है, और यह विभिन्न तरीकों से बहुगुणित है।

13

निर्मायमपि मायांशुमण्डलामलभास्करम् | ब्रह्म विद्धि विदांनाथमपामिव महोदधिम् || १३ ||

nirmāyamapi māyāṃśumaṇḍalāmalabhāskaram | brahma viddhi vidānnāthamapāmiva mahodadhim || 13 ||

English

Know Brahman to be without illusion, like the sun shining through the clouds, the lord of knowledge, like the great ocean among waters.

हिन्दी

ब्रह्म को भ्रांति से रहित, बादलों से घिरे सूर्य की तरह चमकता हुआ, ज्ञान का स्वामी, जलों में महासागर की तरह जानो।

14

जगद्रत्नमहाकोशं तुलायां तूलकाल्लघु | मायामरीचिशशिनमपि नेक्षणगोचरम् || १४ ||

jagadratnamahākośaṃ tulāyāṃ tūlakāllaghu | māyāmarīciśaśinamapi nekṣaṇagocaram || 14 ||

English

The great treasure of the universe, light as a feather on the scales, even the illusory moon is not perceptible to the eyes.

हिन्दी

ब्रह्मांड का महान खजाना, तराजू पर पंख की तरह हल्का, भ्रामक चंद्रमा भी आँखों के लिए दिखाई नहीं देता।

15

अनन्तमपि निष्पारं न च क्वचिदपि स्थितम् | आकाशे वनविन्यासनगनिर्माणतत्परम् || १५ ||

anantamapi niṣpāraṃ na ca kvacidapi sthitam | ākāśe vanavinyāsanagannirmāṇatatparam || 15 ||

English

Even though it is infinite, it is without limits, not situated anywhere, fully engaged in the creation of the forest arrangement in the sky.

हिन्दी

यद्यपि यह अनंत है, फिर भी यह सीमा से रहित है, कहीं भी स्थित नहीं है, आकाश में वन के विन्यास के निर्माण में पूरी तरह से लगा हुआ है।

16

अणीयसामणीयांसं स्थविष्ठं च स्थवीयसाम् | गरीयसां गरिष्ठं च श्रेष्ठं च श्रेयसामपि || १६ ||

aṇīyasāmaṇīyāṃsaṃ sthaviṣṭhaṃ ca sthavīyasām | garīyasāṃ gariṣṭhaṃ ca śreṣṭhaṃ ca śreyasāmapi || 16 ||

English

The smallest of the small, the largest of the large, the heaviest of the heavy, the best of the best.

हिन्दी

सबसे छोटे से छोटा, सबसे बड़े से बड़ा, सबसे भारी से भारी, सबसे उत्तम से उत्तम।

17

अकर्तृकर्मकरणमकारणमकारकम् | अन्तःशून्यतयैवैतच्चिराय परिपूरितम् || १७ ||

akartṛkarmakaraṇamakāraṇamakārakam | antaḥśūnyatayaivaitaccirāya paripūritam || 17 ||

English

Without a doer, action, or cause, and without an instrument, this is filled with inner emptiness for a long time.

हिन्दी

कर्ता, कर्म, कारण या साधन के बिना, यह अंदर से खाली है और लंबे समय से भरा हुआ है।

18

जगत्समुद्गकमपि नित्यं शून्यमरण्यवत् | अनन्तशैलकठिनमप्याकाशलवान्मृदु || १८ ||

jagatsamudgakamapi nityaṃ śūnyamarṇyavat | anantaśailakaṭhinamapyākāśalavānmṛdu || 18 ||

English

The world is like a bubble, eternally empty like a desert, hard like an endless mountain, yet soft like the sky.

हिन्दी

यह संसार एक बुलबुले की तरह है, एक रेगिस्तान की तरह नित्य खाली है, एक अनंत पर्वत की तरह कठोर है, फिर भी आकाश की तरह कोमल है।

19

प्रत्येकं प्रत्यहं प्रायः पुराणं पेलवं नवम् | आलोकमन्धकाराभं तमस्त्वालोकमाततम् || १९ ||

pratyekaṃ pratyahaṃ prāyaḥ purāṇaṃ pelavaṃ navam | ālokamandhakārābhaṃ tamastvālokamātatam || 19 ||

English

Every day, each thing is ancient, new, and insignificant. Light is like darkness, and darkness is like light.

हिन्दी

हर दिन, हर चीज पुरानी, नई और अप्रासंगिक है। प्रकाश अंधेरे की तरह है, और अंधेरा प्रकाश की तरह है।

20

प्रत्यक्षमपि दुर्लक्ष्यं परोक्षमपि चाग्रगम्चिद्रूपमेव च जडं जडमेव चिदात्मकम् || २० ||

pratyakṣamapi durlakṣyaṃ parokṣamapi cāgragamcidrūpameva ca jaḍaṃ jaḍameva cidātmakam || 20 ||

English

Though perceptible, it is difficult to perceive; though imperceptible, it is the foremost. It is both conscious and inert, and the inert itself is conscious.

हिन्दी

यद्यपि यह दृश्य है, फिर भी इसे देखना मुश्किल है; यद्यपि यह अदृश्य है, फिर भी यह सबसे आगे है। यह दोनों चेतन और जड़ है, और जड़ स्वयं चेतन है।

21

अहमेवानहंभावमनहं वाऽहमेव च | अन्यदेव तदेवाहमहमेवान्यदेव तत् || २१ ||

ahamevānahaṃbhāvamanahaṃ vā'hameva ca | anyadeva tadevāhamahamevānyadeva tat || 21 ||

English

I am not the ego, nor am I devoid of ego | I am that which is different, and I am also that which is the same

हिन्दी

मैं अहंकार नहीं हूँ, न ही मैं अहंकार से रहित हूँ | मैं वह हूँ जो अलग है, और मैं वह भी हूँ जो वही है

22

अस्य पूर्णार्णवस्यान्तरिमे त्रिभुवनोर्मयः | स्फुरन्त इव तिष्ठन्ति स्वभावद्रवतात्मकाः || २२ ||

asya pūrṇārṇavasyāntarime tribhuvanormayaḥ | sphuranta iva tiṣṭhanti svabhāvadravatātmakāḥ || 22 ||

English

Within the vast ocean of completeness, the three worlds appear to vibrate, inherent in their own nature.

हिन्दी

पूर्णता के विशाल सागर के भीतर, तीनों लोक अपने स्वभाव में स्थित हैं, और कंपित होते प्रतीत होते हैं।

23

बिभर्ति सर्वमङ्गस्थं तुषारमिव शुक्लताम् | भाति सर्वस्त्वनेनैव तुषारेणेव शुक्लता || २३ ||

bibharti sarvamaṅgasthaṃ tuṣāramiva śuklatām | bhāti sarvastvaneneva tuṣāreṇeva śuklatā || 23 ||

English

It bears all things within itself, like snow bears whiteness. Everything shines with this whiteness, like snow.

हिन्दी

यह सभी चीजों को अपने भीतर धारण करता है, जैसे बर्फ श्वेतता को धारण करती है। सभी चीजें इस श्वेतता से चमकती हैं, जैसे बर्फ।

24

अदेशकालावयवोऽप्येष देवो दिवानिशम् | असज्जगत्तनोतीव यथा वारितरङ्गकम् || २४ ||

adeśakālāvayavo'pyeṣa devo divāniśam | asajjagattanotīva yathā vāritaraṅgakam || 24 ||

English

This divine being, though without place, time, or parts, pervades day and night. It weaves the universe like waves on water.

हिन्दी

यह दिव्य सत्ता, जिसमें न स्थान है, न समय, न अंग हैं, दिन और रात में व्याप्त है। यह ब्रह्मांड को पानी पर लहरों की तरह बुनता है।

25

एतस्मिन्विकसन्तीमा विपुलाकाशकानने | जगज्जरठमञ्जर्यः प्रसरत्पत्रपञ्चकाः || २५ ||

etasminvikasantīmā vipulākāśakānane | jagajjaraṭhamañjaryaḥ prasaratpatrapañcakāḥ || 25 ||

English

In this vast forest of space, the universe blooms like a five-petaled flower.

हिन्दी

इस विशाल आकाश के वन में, ब्रह्मांड एक पाँच पंखुड़ियों वाले फूल की तरह खिलता है।

26

एष स्वप्रतिबिम्बस्य स्वयमालोकनेच्छया | अत्यन्तनिर्मलाकारः स्वयं मुकुरतां गतः || २६ ||

eṣa svapratibimbasya svayamālokanecchayā | atyantanirmalākāraḥ svayaṃ mukuratāṃ gataḥ || 26 ||

English

This, out of the desire to see itself, has become a mirror with an extremely pure form.

हिन्दी

यह, अपने आप को देखने की इच्छा से, एक अत्यंत शुद्ध रूप वाला दर्पण बन गया है।

27

व्योमवृक्षफलस्यास्य स्वेच्छावयव उज्ज्वला | सर्गोपलम्भ उद्यच्च चमत्कुर्वन्ति संविदि || २७ ||

vyomavṛkṣaphalasyāsya svecchāvayava ujjvalā | sargopalambha udyacca camatkurvanti saṃvidi || 27 ||

English

The luminous parts of this fruit of the sky-tree, by their own will, create and perceive the universe, causing wonder in consciousness.

हिन्दी

इस आकाश-वृक्ष के फल के उज्ज्वल अंग, अपनी इच्छा से, ब्रह्मांड को रचते और ग्रहण करते हैं, जो चेतना में आश्चर्य पैदा करता है।

28

अन्तस्थेन बहिष्ठेन नानानानातयात्मनि | एष सोऽन्तर्बहिर्भाति भावाभावविभावया || २८ ||

antasthana bahiṣṭhena nānānānātayātmani | eṣa so'ntarbahirbhāti bhāvābhāvavibhāvayā || 28 ||

English

This one, with various internal and external forms, appears both inside and outside, manifesting and unmanifesting.

हिन्दी

यह, भिन्न-भिन्न आंतरिक और बाह्य रूपों के साथ, अंदर और बाहर दोनों जगह प्रकट होता है, प्रकट और अप्रकट होता है।

29

एतद्रूपा पदार्थश्रीरेतस्मिन्नेतदिच्छया | चमत्करोत्येतदर्थं जिह्वेव स्वास्यकोटरे || २९ ||

etadrūpā padārthasrīre etasminnetadicchayā | camatkarotyetadarthaṃ jihveva svāsyakoṭare || 29 ||

English

The wealth of objects, having this form, by this desire, causes wonder for this purpose, like the tongue in its own mouth.

हिन्दी

वस्तुओं की समृद्धि, इस रूप में, इस इच्छा से, इस उद्देश्य के लिए आश्चर्य पैदा करती है, जैसे जीभ अपने ही मुंह में।

30

अस्याम्भसो द्रवत्वं यत्तदिदं जगदुच्यते | संवित्स्यादूपलम्भाङ्गं भुवनावर्तवृत्तिमत् || ३० ||

asyāmbhaso dravatvaṃ yattadidaṃ jagaducyate | saṃvitsyādūpalambhāṅgaṃ bhuvanāvartavṛttimat || 30 ||

English

The fluidity of this water is called the universe. It is a part of the perception of consciousness, having the nature of the whirlpool of the world.

हिन्दी

इस जल की द्रवता ब्रह्मांड कहलाती है। यह चेतना के ग्रहण का एक अंग है, जिसमें संसार के भंवर की प्रकृति है।

31

शाम्यत्यत्र पदार्थश्रीः सर्वासामेव भास्वति | एतस्मादेव चोदेति स्वालोक इव तेजसः || ३१ ||

śāmyatyatra padārthaśrīḥ sarvāsāmeva bhāsvati | etasmādeva codeti svāloka iva tejasaḥ || 31 ||

English

Here, the splendor of all objects fades away, and from this, it shines forth like the light of one's own world.

हिन्दी

यहाँ, सभी वस्तुओं की शोभा शान्त हो जाती है, और इससे यह अपने जगत के प्रकाश की तरह चमकता है।

32

इदमेव जगत्सर्वं शुक्लत्वं तुहिने यथा | अत एताः प्रवर्तन्ते विद इन्दोरिवांशवः || ३२ ||

idameva jagatsarvaṃ śuklatvaṃ tuhine yathā | ata etāḥ pravartante vid indorivāṃśavaḥ || 32 ||

English

This entire world is pure like the whiteness of snow. Therefore, these manifest like the rays of the moon.

हिन्दी

यह सारा जगत बर्फ की सफेदी की तरह शुद्ध है। इसलिए, ये चन्द्रमा की किरणों की तरह प्रकट होते हैं।

33

एतस्माद्रङ्गतोऽनङ्गाज्जगच्चित्रमिदं स्थितम् | विद्ध्यभावविकारादिशान्तमेतन्मयं ततम् || ३३ ||

etasmādrangato'nangājjagaccitramidaṃ sthitam | viddhyabhāvavikārādiśāntametanmayaṃ tatam || 33 ||

English

From this, the colorful world is established, devoid of passion. Know this to be pervaded by the absence of modification and other qualities.

हिन्दी

इससे, यह रंगीन जगत स्थापित है, जो काम से रहित है। इसे परिवर्तन की अनुपस्थिति और अन्य गुणों से व्याप्त जानें।

34

अस्माद्वनतरोरेताः स्वरूढा गगनाङ्गणे | दृश्यशाखाः प्रवर्तन्ते जगज्जालगुलुच्छकाः || ३४ ||

asmādvanataroretāḥ svarūḍhā gaganāṅgaṇe | dṛśyaśākhāḥ pravartante jagajjālagulucchakāḥ || 34 ||

English

From this, the branches of the visible world spread out in the sky, like the tangled web of the universe.

हिन्दी

इससे, दृश्य जगत की शाखाएँ आकाश में फैलती हैं, जैसे ब्रह्माण्ड का उलझा हुआ जाल।

35

व्ययोदयवती नूनमत्र दृश्यतरङ्गिणी | नानातानन्तकुसुमा वहत्यविचलाचले || ३५ ||

vyayodayavatī nūnamatra dṛśyatarangiṇī | nānātānantakusumā vahatyavicalācale || 35 ||

English

Here, the visible waves of rise and fall are indeed seen, bearing various infinite flowers, steady and unwavering.

हिन्दी

यहाँ, उत्थान और पतन की दृश्य लहरें वास्तव में दिखाई देती हैं, जो विविध अनन्त फूलों को धारण करती हैं, स्थिर और अटल।

36

अस्मिन्व्योमात्मके रङ्गे भुवनाभिनयभ्रमैः | मृत्यत्यविरतारम्भं वारैर्नियतिनर्तकी || ३६ ||

asminvyomātmake raṅge bhuvanābhinayabhramaiḥ | mṛtyatyaviratārambhaṃ vārainiyatinartakī || 36 ||

English

In this sky-like stage, with the illusions of worldly performances, the dancer of destiny dances continuously with the waves of death.

हिन्दी

इस आकाश-जैसे रंगमंच पर, संसार के अभिनय के भ्रमों से, भाग्य की नर्तकी मृत्यु की लहरों के साथ निरंतर नृत्य करती है।

37

जगत्कोटिमहाकल्पकल्पोन्मेषनिमेषणः | विताने नाट्यते भूयो जन्यते कालबालकः || ३७ ||

jagatkoṭimahākalpakalponmeṣaniṃeṣaṇaḥ | vitāne nāṭyate bhūyo janyate kālabālakaḥ || 37 ||

English

The universe, with its countless great eons, opens and closes its eyes. In the expanse, it dances again, and the child of time is born.

हिन्दी

ब्रह्मांड, जिसमें अनगिनत महान कल्प हैं, अपनी आँखें खोलता और बंद करता है। विस्तार में, यह फिर से नृत्य करता है, और समय का बालक जन्म लेता है।

38

उद्यत्स्वपि जगत्स्वेष शान्तमेवावतिष्ठते | अनिच्छ एव मुकुरः प्रतिबिम्बशतेष्विव || ३८ ||

udyatsvapi jagatsveṣa śāntamevāvatiṣṭhate | aniccha eva mukuraḥ pratibimbaśateṣviva || 38 ||

English

Even when the world is active, it remains calm. Like an unwilling mirror, it reflects countless images.

हिन्दी

चाहे संसार सक्रिय हो, यह शांत रहता है। जैसे एक अनिच्छुक दर्पण, यह अनगिनत प्रतिबिंबों को प्रतिबिंबित करता है।

39

भूतानां वर्तमानानां सर्गाणां संभविष्यताम् | एषोऽकारणकं बीजं सर्गाणामिव कारणम् || ३९ ||

bhūtānāṃ vartamānānāṃ sargāṇāṃ saṃbhaviṣyatām | eṣo'kāraṇakaṃ bījaṃ sargāṇāmiva kāraṇam || 39 ||

English

This is the causeless seed of the beings that exist, are being created, and will be created. It is as if the cause of all creations.

हिन्दी

यह उन भूतों का अकारण बीज है जो मौजूद हैं, बन रहे हैं, और बनेंगे। यह जैसे सभी सृजनों का कारण है।

40

अस्योन्मेषो जगल्लक्ष्मीर्निमेषः प्रलयागमः | अनुन्मेषनिमेषोऽसावात्मन्येवावतिष्ठते || ४० ||

asyonmeṣo jagallakṣmīrniṃeṣaḥ pralayāgamaḥ | anunmeṣaniṃeṣo'sāvātmanyevāvatiṣṭhate || 40 ||

English

Its opening is the prosperity of the world, its closing is the arrival of dissolution. This opening and closing remain in the self.

हिन्दी

इसका खुलना संसार की समृद्धि है, और इसका बंद होना प्रलय का आगमन है। यह खुलना और बंद होना आत्मा में ही रहता है।

41

उद्यन्त्यमूनि सुबहूनि महामहान्ति सर्गागमप्रलयजन्मदशा जगन्ति सर्वाणि तान्ययमपारस्वरूप एव प्रस्पन्दनानि मरुदेव यथास्व शान्तम् || ४१ ||

udyantyamūni subahūni mahāmahānti sargāgamapralayajanmadashā jaganti sarvāṇi tānyayamapārasvarūpa eva praspandanāni marudeva yathāsva śāntam || 41 ||

English

Many great and magnificent creations, such as the cycles of creation, sustenance, dissolution, and rebirth, arise in the universe. All these are merely the manifestations of the Supreme Self, just as the wind is calm in its own nature.

हिन्दी

जगत में बहुत से महान और विशाल सृष्टियाँ, जैसे सृष्टि, संचालन, प्रलय और जन्म के चक्र, उत्पन्न होते हैं। ये सभी परमात्मा के स्वरूप के अभिव्यक्तियाँ हैं, जैसे वायु अपने स्वभाव में शांत होती है।

← Chapter 34Chapter 36 →