Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 211 — 30 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | इति तत्रोपविश्याहं पूजितस्तेन भूभुजा | प्रयोजनं स्वं संपाद्य स्वर्गन्तुं गगनं प्लुतः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti tatropaviśyāhaṃ pūjitastena bhūbhujā | prayojanaṃ svaṃ saṃpādya svargantuṃ gaganaṃ plutaḥ || 1 ||

English

Shri Vasishtha said: Having sat there, I was honored by that king. Having accomplished my purpose, I flew to heaven.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: वहाँ बैठकर, मैं उस राजा द्वारा सम्मानित हुआ। अपने उद्देश्य को पूरा करके, मैं स्वर्ग की ओर आकाश में उड़ा।

2

अद्यैतद्भवता प्रोक्तं मया मतिमतां वर | अनया सुदृशा शान्तमनाः स्वात्मा भविष्यसि || २ ||

adyaitadbhavatā proktaṃ mayā matimatāṃ vara | anayā sudṛśā śāntamanāḥ svātmā bhaviṣyasi || 2 ||

English

Today, this has been said by you, O best among the wise. By this vision, you will become calm-minded and self-realized.

हिन्दी

आज, यह आपने कहा है, हे बुद्धिमानों में श्रेष्ठ। इस दृष्टि से, आप शान्त मन और आत्मज्ञानी बनेंगे।

3

ब्रह्मैव तदिदं सर्वं निर्नामैवामलं नभः | किमप्येवाजमाशान्तमादिमध्यान्तवर्जितम् || ३ ||

brahmaiva tadidaṃ sarvaṃ nirnāmaivāmalaṃ nabhaḥ | kimapyevājamāśāntamādimadhyāntavarjitam || 3 ||

English

All this is indeed Brahman, nameless, pure, and like the sky. It is eternal, peaceful, without beginning, middle, or end.

हिन्दी

यह सब कुछ वास्तव में ब्रह्म है, नामहीन, पवित्र, और आकाश के समान। यह अनंत, शांत, आदि, मध्य और अंत से रहित है।

4

चिद्भानमात्रमित्युक्तं ब्रह्मेति कलिताभिधम् | परात्परमिति प्रोक्तं तत्तु निर्नामकं पदम् || ४ ||

cibbhānamātramityuktaṃ brahmeti kalitābhidham | parātparamiti proktaṃ tattu nirnāmakaṃ padam || 4 ||

English

It is said to be mere consciousness, known as Brahman, the supreme of the supreme. That indeed is the nameless state.

हिन्दी

यह केवल चेतना कहा जाता है, जिसे ब्रह्म के रूप में जाना जाता है, सर्वोच्च का सर्वोच्च। वही नामहीन अवस्था है।

5

श्रीराम उवाच | सिद्धसाध्ययमब्रह्मविद्याधरदिवौकसाम् | ब्रह्मन्कथय दृश्यन्ते लोका लोकधराः कथम् || ५ ||

śrīrāma uvāca | siddhasādhyayamabrahma vidyādharadivaukasām | brahman kathaya dṛśyante lokā lokadharāḥ katham || 5 ||

English

Shri Rama said: O Brahman, tell me how the worlds and their supporters, including the perfected beings, demigods, and celestial beings, are seen.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे ब्रह्मन्, मुझे बताओ कि सिद्ध, साध्य, विद्याधर, देवता और दिव्य प्राणी सहित लोक और उनके समर्थक कैसे दिखाई देते हैं।

6

श्रीवसिष्ठ उवाच | सिद्धसाध्ययमब्रह्मविद्याधरदिवौकसाम् | अन्येषामपि भूतानामपूर्वाणां महात्मनाम् || ६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | siddhasādhyayamabrahma vidyādhara divaukasām | anyeṣāmapi bhūtānāmapūrvāṇāṃ mahātmanām || 6 ||

English

Vasishtha said: Among the accomplished, the aspirants, the knowers of Brahman, the celestial beings, and other great souls who have never been seen before.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सिद्धों, साधकों, ब्रह्मज्ञानियों, देवताओं और अन्य महात्माओं के बीच, जिन्हें पहले कभी नहीं देखा गया है।

7

प्रतिरात्रं प्रतिदिनं पुरः पश्चादुपर्यधः | पश्यस्यालोकयँल्लोकानपश्यंश्च न पश्यसि || ७ ||

pratirātraṃ pratidinaṃ puraḥ paścāduparyadhaḥ | paśyasyālokayañllokānapaśyaṃśca na paśyasi || 7 ||

English

Every night and every day, in front, behind, above, and below, you see and perceive the worlds, but without seeing, you do not see.

हिन्दी

प्रति रात्रि और प्रति दिन, आगे, पीछे, ऊपर, और नीचे, आप देखते हैं और समझते हैं संसार को, लेकिन बिना देखे, आप नहीं देखते।

8

एते लोकाः किलैतेषां नाभ्यासः स्थानदूरगाः | एते संकल्पलोकाख्या व्याप्तमेभिः किलाखिलम् || ८ ||

ete lokāḥ kilaiteṣāṃ nābhyāsaḥ sthānadūragāḥ | ete saṃkalpalokākhyā vyāptamebhiḥ kilākhilam || 8 ||

English

These worlds are said to be not far from them, these are called the worlds of imagination, and they pervade everything.

हिन्दी

ये लोक उनसे दूर नहीं हैं, ये कल्पना के लोक कहलाते हैं, और ये सब कुछ व्याप्त करते हैं।

9

यथैते कल्पनालोका अयं लोकस्तथैव नः | यथा काल्पनिको वातो लोकालोकास्तथैव ते || ९ ||

yathaite kalpanālokā ayaṃ lokastathaiva naḥ | yathā kālpaniko vāto lokālokāstathaiva te || 9 ||

English

Just as these are worlds of imagination, so is this world for us. Just as the imagined wind, so are the worlds and non-worlds.

हिन्दी

जैसे ये कल्पना के लोक हैं, वैसे ही यह लोक हमारे लिए है। जैसे कल्पित हवा, वैसे ही लोक और अलोक हैं।

10

संकल्पस्वप्नलोका ये तव भान्ति दिवानिशम् | त एव तादृशाश्चान्ये संकल्पेन स्थिरीकृताः || १० ||

saṃkalpasvapnalokā ye tava bhānti divāniśam | ta eva tādṛśāścānye saṃkalpena sthirīkṛtāḥ || 10 ||

English

These worlds of imagination and dreams appear to you day and night. Those very same and other similar ones are stabilized by imagination.

हिन्दी

ये कल्पना और स्वप्न के लोक दिन और रात आपको दिखाई देते हैं। वही और अन्य ऐसे ही लोक कल्पना से स्थिर होते हैं।

11

ध्यानेन त्वमपीतांश्चेत्स्थिरतां सुस्थिरात्मना | नयस्याशु तदेवैते स्थिरतां यान्त्यविघ्नतः || ११ ||

dhyānena tvamapītāṃścetsthiratāṃ susthirātmanā | nayasyāśu tadevaitesthiratāṃ yāntyavighnataḥ || 11 ||

English

If you also attain stability through meditation with a steady mind, then those will quickly attain stability without obstacles.

हिन्दी

अगर तुम भी ध्यान से स्थिर मन से स्थिरता प्राप्त करते हो, तो वे भी बिना किसी बाधा के शीघ्र ही स्थिरता प्राप्त करेंगे।

12

यथाभिमतविस्तारा यथाभिमतसंपदः | संकल्पभाववलितो जनः पश्यति सिद्धवत् || १२ ||

yathābhimatavistārā yathābhimata saṃpadaḥ | saṃkalpabhāvavali tojanaḥ paśyati siddhavat || 12 ||

English

According to one's desired expansion and desired prosperity, a person influenced by determination sees success.

हिन्दी

अपनी इच्छा के अनुसार विस्तार और समृद्धि के अनुसार, संकल्प से प्रभावित व्यक्ति सफलता देखता है।

13

किंतु ते स्थिरतां नीताः सिद्धैः स्वर्यानसंपदा | अस्थिरैर्ध्यानविश्रान्तौ तैर्दुःखैस्तदमी कृताः || १३ ||

kiṃtu te sthiratāṃ nītāḥ siddhaiḥ svar yānasampadā | asthirairdhyānaviśrāntau tairduḥkhais tadamī kṛtāḥ || 13 ||

English

However, those who are led to stability by the accomplished ones with their own prosperity, are made miserable by the unstable ones through the sorrows of meditation.

हिन्दी

हालांकि, जो सिद्धों द्वारा अपनी समृद्धि से स्थिरता की ओर ले जाए जाते हैं, वे अस्थिर लोगों द्वारा ध्यान के दुःखों से दुःखी किए जाते हैं।

14

जगदप्रतिघं सर्वं शान्तचिद्व्योम सर्वदा | यथा दृढं संविदितं तथैवाभाति नान्यथा || १४ ||

jagadapratighaṃ sarvaṃ śāntacidvyoma sarvadā | yathā dṛḍhaṃ saṃviditaṃ tathaivābhāti nānyathā || 14 ||

English

The entire universe, which is non-resistant and always peaceful consciousness, appears exactly as it is firmly known, and not otherwise.

हिन्दी

पूरा ब्रह्मांड, जो अवरोध रहित और हमेशा शांत चेतना है, वह उसी तरह प्रकट होता है जैसे उसे दृढ़ता से जाना जाता है, और किसी अन्य तरह से नहीं।

15

न भात्येवासंविदितमस्ति नास्ति न चोद्यता | शून्यं ह्यप्रतिघं चैतत्पराकाशमरोधकम् || १५ ||

na bhātyevāsaṃviditamasti nāsti na codyatā | śūnyaṃ hyapratighaṃ caitatparākāśamarodhakam || 15 ||

English

That which is not known does not appear at all, it neither exists nor does not exist, nor is it manifested. This is indeed empty, non-resistant, and the supreme sky that does not obstruct.

हिन्दी

जो जाना नहीं गया है, वह बिलकुल नहीं दिखता, न तो वह है और न ही नहीं है, न ही वह प्रकट होता है। यह वास्तव में शून्य, अवरोध रहित, और वह परम आकाश है जो बाधा नहीं डालता।

16

चित्स्वभावतया भातं भारूपमिव दृश्यते | अस्मिंश्चिदभिमानश्च विद्यते न स्वभावतः || १६ ||

citsvabhāvatayā bhātaṃ bhārūpamiva dṛśyate | asmiṃścidabhimānaśca vidyate na svabhāvataḥ || 16 ||

English

The nature of consciousness appears as if it were a burden | In this, the ego does not exist inherently || 16 ||

हिन्दी

चेतना का स्वभाव एक बोझ की तरह दिखता है | इसमें, अहंकार स्वभाविक रूप से नहीं होता || १६ ||

17

कार्यकारणभावाच्चेत्कथैवात्र न विद्यते | व्योम्नोऽनन्तस्य सिद्धस्य किं कथं किल जायते || १७ ||

kāryakāraṇabhāvāccetkathaivātra na vidyate | vyomno'nantasya siddhasya kiṃ kathaṃ kila jāyate || 17 ||

English

If it is due to the cause-effect relationship, how can it not exist here? | What and how does the infinite and established space arise? || 17 ||

हिन्दी

यदि यह कारण-कार्य संबंध के कारण है, तो यहां यह कैसे नहीं हो सकता? | अनंत और स्थापित आकाश कैसे और कैसे उत्पन्न होता है? || १७ ||

18

यच्च जातमिवाभाति व्योम्नि व्योमैव तत्तथा | तत्रैकद्वित्वकलना कीदृशी स्यादरूपिणी || १८ ||

yaccajātamivābhāti vyomni vyomaiva tattathā | tatraikadvitvakalanā kīdṛśī syādarūpiṇī || 18 ||

English

That which appears as if born in space is indeed space itself | How can there be a calculation of oneness or duality there? || 18 ||

हिन्दी

जो आकाश में जन्मा हुआ प्रतीत होता है, वह वास्तव में आकाश ही है | वहां एकत्व या द्वैतता की गणना कैसे हो सकती है? || १८ ||

19

तद्धि यादृशमेवासीत्तादृगेवावतिष्ठते | निर्विकारं यथा स्वप्ने व्योमैवाचलवद्भवेत् || १९ ||

taddhi yādṛśamevāsīttādṛgevāvatiṣṭhate | nirvikāraṃ yathā svapne vyomaiva acalavadbhave || 19 ||

English

That indeed remains as it was, unchanged | Just as in a dream, space remains steady and unchanging || 19 ||

हिन्दी

वह वैसा ही रहता है जैसा कि वह था, अपरिवर्तित | जैसे सपने में, आकाश स्थिर और अपरिवर्तित रहता है || १९ ||

20

संकल्पे चित्तमाकारं यथोदेत्यद्रिलीलया | न च सोऽद्रिर्न तद्व्योम तथा ब्रह्म जगत्स्थितिः || २० ||

saṃkalpe cittamākāraṃ yathodetyadrilīlayā | na ca so'drirna tadvyoma tathā brahma jagatsthitiḥ || 20 ||

English

In imagination, the mind takes the form, as it arises like a mountain in play | But that is not a real mountain, nor is it space | Similarly, Brahman is the stability of the world || 20 ||

हिन्दी

कल्पना में, मन एक रूप लेता है, जैसे खेल में एक पहाड़ उठता है | लेकिन वह असली पहाड़ नहीं है, न ही वह आकाश है | इसी तरह, ब्रह्म दुनिया की स्थिरता है || २० ||

21

काष्ठवन्मौनमास्थाय रटन्तोऽपि महाधियः | इह व्यवहरन्त्येते बुधा दारुनरा इव || २१ ||

kāṣṭhavanmounamāsthāya raṭanto'pi mahādhiyaḥ | iha vyavaharantyete budhā dārunarā iva || 21 ||

English

Those who are wise, even though they engage in worldly activities, remain silent like a piece of wood. They behave in this world like wooden men.

हिन्दी

जो लोग बुद्धिमान हैं, वे इस दुनिया में लकड़ी के मनुष्यों की तरह मौन रहते हैं, भले ही वे दुनियावी गतिविधियों में लगे हों।

22

यथा वारिणि वर्तन्ते तरङ्गावर्तवृत्तयः | अनन्याः परिवर्तन्ते तथा ब्रह्मणि सृष्टयः || २२ ||

yathā vāriṇi vartante taraṅgāvartavṛttayaḥ | ananyāḥ parivartante tathā brahmaṇi sṛṣṭayaḥ || 22 ||

English

Just as waves and whirlpools exist in water, similarly, creations exist in Brahman, inseparable from it.

हिन्दी

जैसे पानी में लहरें और भंवर होते हैं, वैसे ही ब्रह्म में सृष्टियाँ होती हैं, जो उससे अलग नहीं होतीं।

23

यथा वायौ परिस्पन्दा यथा व्योमनि शून्यता | अनन्याश्चाप्यमूर्ताश्च तथा ब्रह्मणि सृष्टयः || २३ ||

yathā vāyau parispandā yathā vyomani śūnyatā | ananyāścāpyamūrtāśca tathā brahmaṇi sṛṣṭayaḥ || 23 ||

English

Just as vibrations exist in the air and emptiness in the sky, similarly, creations exist in Brahman, inseparable and formless.

हिन्दी

जैसे हवा में कंपन होते हैं और आकाश में शून्यता होती है, वैसे ही ब्रह्म में सृष्टियाँ होती हैं, जो अलग नहीं होतीं और निराकार होती हैं।

24

यथा संकल्पनगरं शून्यमेव पुरं स्थितम् | साकारमप्यनाकारं ब्रह्मणीदं तथा जगत् || २४ ||

yathā saṅkalpanagaraṃ śūnyameva puraṃ sthitam | sākāramapyanākāraṃ brahmaṇīdaṃ tathā jagat || 24 ||

English

Just as an imagined city is empty yet appears to have form, similarly, this world in Brahman is formless yet appears to have form.

हिन्दी

जैसे कल्पना की नगरी खाली होती है पर रूप लगता है, वैसे ही ब्रह्म में यह जगत निराकार है पर रूप लगता है।

25

चिरानुभूतमप्यर्थकार्यपीदं जगत्त्रयम् | शून्यमेव निराकारं संकल्पनगरं यथा || २५ ||

cirānubhūtamapyarthakāryapīdaṃ jagattrayam | śūnyameva nirākāraṃ saṅkalpanagaraṃ yathā || 25 ||

English

Even though this world of three realms has been experienced for a long time, it is empty and formless, like an imagined city.

हिन्दी

यह तीनों लोकों का जगत चाहे लंबे समय से अनुभव किया जाता रहा हो, फिर भी यह खाली और निराकार है, जैसे कल्पना की नगरी।

26

यदेव चित्तसंकल्पस्तदेव नगरं यथा | तदा तथायं ब्रह्माच्छं तदेव जगदुच्यते || २६ ||

yadeva cittasaṃkalpastadeva nagaraṃ yathā | tadā tathāyaṃ brahmācchaṃ tadeva jagaducyate || 26 ||

English

Whatever is the intention of the mind, that becomes the city, just as that, this Brahman is said to be the world.

हिन्दी

जो भी मन का संकल्प है, वही नगर है, जैसे वही, यह ब्रह्म वही जगत कहलाता है।

27

चिरं नित्यानुभूतोऽपि जगदर्थो न किंचन | विद्यते पुरुषस्येह स्वप्ने स्वमरणं यथा || २७ ||

ciraṃ nityānubhūto'pi jagadartho na kiṃcana | vidyate puruṣasyeha svapne svamaraṇaṃ yathā || 27 ||

English

Even though the world is experienced continuously, it is nothing. Just as in a dream, one's own death is seen.

हिन्दी

यद्यपि जगत निरंतर अनुभव किया जाता है, फिर भी यह कुछ नहीं है। जैसे स्वप्न में अपनी मृत्यु देखी जाती है।

28

स्वप्ने पुंसा मृतेनापि स्वदाहो दृश्यते यथा | असदेव सदाभासं जगद्दृष्टं परे तथा || २८ ||

svapne puṃsā mṛtenāpi svadāho dṛśyate yathā | asadeva sadābhāsaṃ jagaddṛṣṭaṃ pare tathā || 28 ||

English

Just as in a dream, even when a person dies, their own burning is seen. Similarly, the world seen in the supreme is an illusion, appearing as real.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में, यदि कोई व्यक्ति मर जाता है, तो उसका दाह दिखाई देता है। इसी प्रकार, परम में देखा गया जगत एक भ्रम है, जो सत्य के रूप में प्रकट होता है।

29

जगत्ता चाजगत्ता च परस्यैवामलं वपुः | पराभिधानं च परं न च सत्परमार्थतः || २९ ||

jagattā cājagattā ca parasyaivāmalaṃ vapuḥ | parābhidhānaṃ ca paraṃ na ca satparamārthatḥ || 29 ||

English

Both the existence and non-existence of the world are the pure form of the supreme. The supreme is beyond description and is not the ultimate reality.

हिन्दी

जगत का अस्तित्व और अनस्तित्व दोनों परम का शुद्ध रूप हैं। परम वर्णन से परे है और परम सत्य नहीं है।

30

इत्थमस्तु यदि वान्यथास्तु वा मैव भूद्भवतु कोऽत्र संभ्रमः | मुञ्च फल्गुनि फले फलग्रहं बुद्धवानसि कृतं परिश्रमैः || ३० ||

itthamastu yadi vānyathāstu vā maiva bhūdbhavatu ko'tra saṃbharamaḥ | muñca phalguni phale phalagrahaṃ buddhvānasi kṛtaṃ pariśramaiḥ || 30 ||

English

Let it be so, or let it be otherwise, let it not be or let it be. What is the confusion here? O Arjuna, give up the attachment to the fruits of actions, you are wise, having done the efforts.

हिन्दी

ऐसा हो या कुछ और हो, न हो या हो, यहाँ क्या भ्रम है? हे अर्जुन, कर्मों के फलों की आसक्ति को त्याग दो, तुम बुद्धिमान हो, प्रयास कर चुके हो।

← Chapter 210Chapter 212 →