योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa II, Chapter 210निर्वाण प्रकरण · सर्ग २१०

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 210 — 42 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 210 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

17.210.1

श्रीवसिष्ठ उवाच । फले क्षयेन्दुभारूपे प्राप्ते ध्यातृशतैर्नभः । यथा न शतपूर्णेन्दु तथेदं कथनं श्रृणु ॥ १ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | phale kṣayendubhārūpe prāpte dhyātṛśatairnabhaḥ | yathā na śatapūrṇendu tathedaṃ kathanaṃ śṛṇu || 1 ||

Shri Vasishtha said: Just as the full moon is not seen by hundreds of meditators when the moon is in its waning phase, similarly, listen to this narration.

श्री वसिष्ठ ने कहा: जैसे चन्द्रमा के घटते हुए चरण में सौ ध्यान करने वालों द्वारा पूर्ण चन्द्रमा नहीं देखा जाता, वैसे ही इस कथन को सुनो।

27.210.2

चन्द्रबिम्बस्य ध्यातारः प्राप्ताः प्राप्तव्यसुस्थिताः । नेदं नभस्तलं प्राप्ता न चेमं शशिनं श्रिताः ॥ २ ॥

candrabimbasya dhyātāraḥ prāptāḥ prāptavyasusthitāḥ | nedaṃ nabhastalaṃ prāptā na cemaṃ śaśinaṃ śritāḥ || 2 ||

The meditators on the moon's disc, having reached the state of attainment, are not in this sky, nor have they taken refuge in this moon.

चन्द्रमा के डिस्क पर ध्यान करने वाले, प्राप्ति की अवस्था में पहुंच गए हैं, वे इस आकाश में नहीं हैं, न ही इस चन्द्रमा में शरण ले चुके हैं।

37.210.3

क्वेवान्यसंकल्पपुरमन्यः प्राप्नोति कथ्यताम् । संकल्पपुर्यामर्थाप्तिस्तज्जन्तावेव नापरे ॥ ३ ॥

kvevānyasaṃkalpapuramanyaḥ prāpnoti kathyatām | saṃkalpapuryāmarthāptistajjantāveva nāpare || 3 ||

Tell me, who else reaches another realm of imagination? The attainment of the goal is only for those born in the realm of imagination, not for others.

बताओ, कौन और किसी अन्य कल्पना के लोक में पहुंचता है? लक्ष्य की प्राप्ति केवल उन्हीं के लिए है जो कल्पना के लोक में जन्मे हैं, दूसरों के लिए नहीं।

47.210.4

पृथक्पृथक्स्वसंकल्पसर्गखेष्वेव ते स्थिताः । चन्द्रास्तपन्ति तत्रैव कलाक्षयविवर्जिताः ॥ ४ ॥

pṛthakpṛthaksvasaṃkalpasargakheṣveva te sthitāḥ | candrāstapanti tatraiva kalākṣayavivarjitāḥ || 4 ||

They are situated in their own separate realms of imagination. The moons shine there without any diminution of their phases.

वे अपने-अपने अलग-अलग कल्पना के लोकों में स्थित हैं। वहां चन्द्रमा अपने कलाओं के क्षय से रहित चमकते हैं।

57.210.5

विशेयमस्मिन्नेवेन्दाविनि ध्याता निशाकरे । अस्मिन्नेव विशत्यन्तरात्मबुद्धिसुखोज्झितः ॥ ५ ॥

viśeyamasminnevendāvini dhyātā niśākare | asminneva viśatyantarātmabuddhisukhojjiḥtaḥ || 5 ||

The meditator on the moon, being in this very moon, enters into it, devoid of inner consciousness, intellect, and happiness.

चन्द्रमा पर ध्यान करने वाला, इसी चन्द्रमा में होने पर, अंतरात्मा, बुद्धि और सुख से रहित होकर उसमें प्रवेश करता है।

67.210.6

अहमिन्दुं प्रविष्टः स्यामिन्दुबिम्बसुखान्वितः । ध्यातेति तादृक्सुखभाग्भवतीति विनिश्चयः ॥ ६ ॥

ahaminduṃ praviṣṭaḥ syāmindubimbasukhānvitaḥ | dhyāteti tādṛksukhabhāgbhvatīti viniścayaḥ || 6 ||

I have entered the moon and am endowed with the bliss of the moon's reflection. By meditating thus, one becomes endowed with such bliss, this is the firm conviction.

मैं चंद्रमा में प्रवेश कर चुका हूँ और चंद्रमा के प्रतिबिम्ब के आनंद से युक्त हूँ | ऐसा ध्यान करने से वह ऐसे ही आनंद से युक्त हो जाता है, यह दृढ़ निश्चय है।

77.210.7

यथायमनुसंधत्ते स्वभावं संविदव्यया । तं तथैवानुभवति भवेच्चेद्दृढनिश्चयः ॥ ७ ॥

yathāyamanusaṃdhatte svabhāvaṃ saṃvidavyayā | taṃ tathaivānubhavati bhavecceddṛḍhaniścayaḥ || 7 ||

As one contemplates one's own nature with unwavering consciousness, one experiences it exactly thus if there is firm conviction.

जैसे कोई अपने स्वभाव को अव्यय संविद के साथ ध्यान करता है, वैसे ही उसे ऐसा ही अनुभव होता है यदि दृढ़ निश्चय हो।

87.210.8

यथेन्दुत्वं स्वसंकल्पात्सर्वध्यातुः पृथक्पृथक् । भात्येवमेव वनितालाभः काल्पनिकः स्वतः ॥ ८ ॥

yathendutvaṃ svasaṃkalpātsarvadhyātuḥ pṛthakpṛthak | bhātyevameva vanitālābhḥ kālpanikaḥ svataḥ || 8 ||

Just as the moon's reflection appears differently to each meditator according to their own resolve, so too the attainment of a beloved is purely imaginative.

जैसे चंद्रमा का प्रतिबिम्ब हर ध्याता के लिए उसके संकल्प के अनुसार अलग-अलग दिखाई देता है, वैसे ही प्रियतमा का लाभ पूर्णतः कल्पनात्मक है।

97.210.9

या ध्याने ध्यातृलक्षाणां साध्वी भार्यात्वमागता । तत्कल्पनानुभवनं तेषां सत्त्वात्मनि स्थितम् ॥ ९ ॥

yā dhyāne dhyātṛlakṣāṇāṃ sādhvī bhāryātvamāgatā | tatkalpanānubhavanaṃ teṣāṃ sattvātmani sthitam || 9 ||

She who is the object of meditation for the meditators has become a virtuous wife. Their experience of that imagination is established in their pure consciousness.

जो ध्याताओं के ध्यान की लक्ष्य है, वह एक साध्वी पत्नी बन गई है। उनके उस कल्पना का अनुभव उनके शुद्ध चेतना में स्थापित है।

107.210.10

गृहादनिर्गतो जीवः सप्तद्वीपपरः स्थितः । तस्यापि तत्काल्पनिकं राज्यं व्योम्नि स्वमन्दिरे ॥ १० ॥

gṛhādanirgato jīvaḥ saptadvīpaparaḥ sthitaḥ | tasyāpi tatkālpanikaṃ rājyaṃ vyomni svamandire || 10 ||

The soul that has left the home is situated beyond the seven islands. Even for that soul, the imagined kingdom is in its own mansion in the sky.

घर से निकला हुआ जीव सात द्वीपों से परे स्थित है। उसके लिए भी, कल्पनात्मक राज्य आकाश में अपने महल में है।

117.210.11

समस्तं कल्पनामात्रमिदमाद्यज्ञजन्मनः । शून्यमप्रतिघं शान्तं तेष्वपि स्यात्किमन्यथा ॥ ११ ॥

samastaṃ kalpanāmātramidamādyajñajanmanaḥ | śūnyamapratighaṃ śāntaṃ teṣvapi syātkimanyathā || 11 ||

All this is merely imagination of the primordial sacrifice. It is void, non-resisting, and peaceful. What else could it be?

यह सब आदि यज्ञ की कल्पना मात्र है | यह शून्य, अप्रतिघाती और शान्त है | इसमें और क्या हो सकता है?

127.210.12

दानौर्ध्वदेहिकतपोजपादीनां परत्र यत् । अमूर्तानां फलं मूर्तं तदिदं कथ्यते श्रृणु ॥ १२ ॥

dānaurdhvadehikatapojapādīnāṃ paratra yat | amūrtānāṃ phalaṃ mūrtaṃ tadidaṃ kathyate śrṛṇu || 12 ||

The fruits of charity, austerities, and rituals performed in this life are tangible in the afterlife. Listen to this being explained.

दान, तप और जप आदि के फल परलोक में मूर्त होते हैं | यह बात कही जाती है, सुनो |

137.210.13

दानादिचिह्नितधियः परत्र स्वप्नवत्फलम् । पश्यन्त्यमूर्तामूर्ताभमजं चिन्मूर्तिकल्पनात् ॥ १३ ॥

dānādicihnitadhiyaḥ paratra svapnavatphalaṃ | paśyantyamūrtāmūrtābhamaṃ jaṃ cinmūrtikalpanāt || 13 ||

Those whose minds are marked by charity and other virtues see the results in the afterlife as if in a dream. They perceive the unmanifest as manifest through the power of consciousness.

जिनके मन दान और अन्य गुणों से चिह्नित हैं, वे परलोक में सपने की तरह फल देखते हैं | वे चेतना की शक्ति से अमूर्त को मूर्त के रूप में देखते हैं |

147.210.14

वेदनावेदनाकारा स्पन्दास्पन्दात्म वै पुनः । चिन्मात्रस्यास्य तद्भ्रान्तिशान्तौ शान्तात्म निर्मलम् ॥ १४ ॥

vedanāvedanākārā spandāspandātma vai punaḥ | cinmātrasya asya tadbhāntiśāntau śāntātma nirmalam || 14 ||

The nature of pure consciousness is both with and without sensation, both moving and still. In the cessation of delusion, it is peaceful and pure.

पूर्ण चेतना की प्रकृति अनुभूति और अननुभूति दोनों है, स्पंदित और अस्पंदित दोनों है | भ्रांति की समाप्ति में, यह शांत और निर्मल है |

157.210.15

चिन्मात्राभमितो दानादमुत्रात्तमवाप्नुयात् । संकल्पात्मेति कवयः कथं तन्नोपलभ्यते ॥ १५ ॥

cinmātrābhama ito dānādamutrāttamavāpnuyāt | saṃkalpātmeti kavayaḥ kathaṃ tannopalabhyate || 15 ||

From the perspective of pure consciousness, one attains the highest state through charity and other virtues. The wise say it is the nature of resolve. How is it not perceived?

पूर्ण चेतना के दृष्टिकोण से, दान और अन्य गुणों द्वारा उत्तम अवस्था प्राप्त होती है | विद्वान कहते हैं कि यह संकल्प की प्रकृति है | यह कैसे अनुभव नहीं किया जाता?

167.210.16

कल्पनात्मनि संसारे संकल्पोऽकृत्रिमं फलम् । चिन्मात्रमभितोऽदानाद्दानाद्वाऽस्तु यथोदितः ॥ १६ ॥

kalpanātmani saṃsāre saṃkalpo'kṛtrimaṃ phalaṃ | cinmātramabhito'dānāddānādvā'stu yathoditaḥ || 16 ||

In this world, which is a product of imagination, the result of resolve is spontaneous. Whether it is given or not given, let it be as it is said.

इस कल्पना से बने संसार में, संकल्प का फल अकृत्रिम होता है। चाहे दिया जाए या न दिया जाए, जैसा कहा गया है वैसा ही हो।

177.210.17

एतत्ते कथितं सर्वं यथापृष्टं महीपते । जगदप्रतिघं सर्वमिदं चिन्मात्रकल्पनम् ॥ १७ ॥

etatte kathitaṃ sarvaṃ yathāpṛṣṭaṃ mahīpate | jagadapratighaṃ sarvamidaṃ cinmātrakalpanam || 17 ||

All this has been told to you, O king, as you have asked. This entire world is non-resistant, and it is all a creation of pure consciousness.

हे राजन्, जैसे आपने पूछा था, वैसे ही यह सब कुछ आपको बताया गया है। यह पूरा संसार प्रतिरोध रहित है, और यह सब चिन्मात्र की कल्पना है।

187.210.18

राजोवाच । सर्गादौ भगवन्देहमिदं चिन्मात्रकल्पनम् । कथं भाति कथं कुड्यं विना दीपः प्रकाशते ॥ १८ ॥

rājovāca | sargādau bhagavandehamidaṃ cinmātrakalpanam | kathaṃ bhāti kathaṃ kuḍyaṃ vinā dīpaḥ prakāśate || 18 ||

The king said: O Lord, how does this body, which is a creation of pure consciousness, appear at the beginning of creation? How does a wall shine without a lamp?

राजा ने कहा: हे भगवन्, यह शरीर, जो चिन्मात्र की कल्पना है, सृष्टि के आरंभ में कैसे प्रकट होता है? दीपक के बिना किसी दीवार कैसे चमकती है?

197.210.19

श्रीवसिष्ठ उवाच । त्वयार्थो देहशब्दस्य यो बुद्धः स महामते । तत्त्वज्ञं प्रति नास्त्येव शिलानृत्तमिवाम्बरे ॥ १९ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | tvayārtho dehaśabdasya yo buddhaḥ sa mahāmate | tattvajñaṃ prati nāstyeva śilānṛttamivāmbare || 19 ||

Vasishtha said: O wise one, the meaning you have understood of the word 'body' does not exist for the knower of truth, just as the dance of a stone does not exist in the sky.

वसिष्ठ ने कहा: हे महामते, जो तुमने 'शरीर' शब्द का अर्थ समझा है, वह तत्त्वज्ञ के लिए नहीं है, जैसे आकाश में पत्थर का नृत्य नहीं होता।

207.210.20

य एव ब्रह्मशब्दार्थो देहशब्दार्थ एव सः । नार्थयोरनयोर्भेदो विद्यतेऽम्ब्वम्भसोरिव ॥ २० ॥

ya eva brahmaśabdārtho dehaśabdārtha eva saḥ | nārthayoranayorbhedo vidyate'mbvambhasoriva || 20 ||

The meaning of the word 'Brahman' is the same as the meaning of the word 'body'. There is no difference between these two meanings, just as there is no difference between water and water.

ब्रह्म शब्द का अर्थ शरीर शब्द का अर्थ ही है। इन दोनों अर्थों में कोई अंतर नहीं है, जैसे जल और जल में कोई अंतर नहीं है।

217.210.21

यदेव ब्रह्मदेहोऽसौ स्वप्नाभः स्वप्न एष तु । त्वद्वोधायोच्यते युक्तिर्न तु तत्स्वप्न एव तु ॥ २१ ॥

yadeva brahmadeho'sau svapnābhaḥ svapna eṣa tu | tvadvodhāyocyate yuktirna tu tatsvapna eva tu || 21 ||

Whatever this body of Brahman is, it is like a dream, this is indeed a dream | For your awakening, reasoning is explained, not that it is merely a dream

जो यह ब्रह्म का शरीर है, वह स्वप्न के समान है, यह स्वप्न ही है | आपके जागरण के लिए, तर्क बताया जाता है, यह केवल स्वप्न नहीं है

227.210.22

स्वप्नस्तवानुभूतार्थस्तेनातस्त्वं प्रबोध्यसे । न तु सर्गे चिदाभाते सादृश्यं स्वप्नभस्मना ॥ २२ ॥

svapnastavānubhūtārthastenātastvaṃ prabodhyase | na tu sarge cidābhāte sādṛśyaṃ svapnabhasmanā || 22 ||

The dream is the experienced reality, by that you are awakened | Not in creation, in the appearance of consciousness, similarity with the dream is not

स्वप्न अनुभव की वास्तविकता है, उससे आप जागरण को प्राप्त होते हैं | सृष्टि में, चेतना के प्रकटीकरण में, स्वप्न के साथ समानता नहीं है

237.210.23

कस्तत्र नाम देहोऽयं कस्यैते स्वप्नधीः क्व वा । स्वप्नेन ज्ञावबुद्धेन भ्रमेणाज्ञोऽवबोध्यते ॥ २३ ॥

kastatra nāma deho'yaṃ kasyaita svapnadhīḥ kva vā | svapnena jñāvabuddhena bhrameṇājño'vabodhyate || 23 ||

Who is this body there, whose are these dream thoughts, where indeed | By the dream, by the knowledge of the ignorant, the ignorant is awakened

वहाँ यह शरीर किसका है, ये स्वप्न विचार किसके हैं, कहाँ वास्तव में | स्वप्न से, अज्ञानी के ज्ञान से, अज्ञानी जागरण को प्राप्त होता है

247.210.24

तत्र जाग्रन्न च स्वप्नो न सुषुप्तं न चेतरत् । किमपीत्थमिदं भानं खमात्रं मौनमोमलम् ॥ २४ ॥

tatra jāgrann na ca svapno na suṣuptaṃ na cetarat | kimapītthamidaṃ bhānaṃ khamātraṃ maunamomalam || 24 ||

There, neither wakefulness nor dream nor deep sleep nor anything else | What is this appearance here, merely space, silent, pure

वहाँ, न जागरण है, न स्वप्न है, न सुषुप्ति है, न ही कुछ और | यहाँ यह प्रकटीकरण क्या है, केवल आकाश, मौन, शुद्ध

257.210.25

अभातमेव भातीव यदद्येत्थमिदं तु तत् । प्राग्विभातं तथात्यच्छं जाग्रत्स्वप्नादि नो यथा ॥ २५ ॥

abhātameva bhātīva yadadyetthamidaṃ tu tat | prāgvibhātaṃ tathātyacchaṃ jāgratsvapnādi no yathā || 25 ||

That which appears here now as if it is unreal, it is indeed that | Previously manifested, thus transcending, wakefulness, dream, etc., not like that

जो यहाँ अब असली लगता है, वह वास्तव में वही है | पहले प्रकट हुआ, इस प्रकार पार करता हुआ, जागरण, स्वप्न, आदि, उसके समान नहीं

267.210.26

देशाद्देशान्तरप्राप्तौ यन्मध्ये संविदो वपुः। तन्मयं सर्वमेवेदं द्वैतमद्वैतमेव च ॥ २६ ॥

deśādddeśāntaraprāptau yanmadhye saṃvido vapuḥ| tanmayam sarvamevedam dvaitamadvaitameva ca || 26 ||

In the transition from one place to another, the form of consciousness in the middle is all this, both duality and non-duality.

एक स्थान से दूसरे स्थान तक की यात्रा में, बीच में चेतना का रूप यह सब कुछ है, द्वैत और अद्वैत दोनों।

277.210.27

अन्यत्र चिन्मयं स्वप्नं द्वैताद्वैतं शुभाशुभम्। निरावरणचिन्मात्रनभसैवोपमीयते ॥ २७ ॥

anyatra cinmayam svapnam dvaitādvaitam śubhāśubham| nirāvaraṇacinmātranabhasaivopamīyate || 27 ||

Elsewhere, the dream of pure consciousness is both duality and non-duality, auspicious and inauspicious. It is compared to the pure, unobstructed sky of consciousness alone.

अन्यत्र, चिन्मय स्वप्न द्वैत और अद्वैत, शुभ और अशुभ दोनों है। यह केवल चेतना के शुद्ध, अवरोधरहित आकाश के समान है।

287.210.28

शून्यमर्थोपलम्भश्च भानं चाभानमेव च। द्वैतमैक्यमसत्सच्च सर्वं चिद्गगनं परम् ॥ २८ ॥

śūnyamarthopalambhaśca bhānam cābhānameva ca| dvaitamaikyamasatsacca sarvam cidgaganam param || 28 ||

Emptiness, the perception of objects, appearance and non-appearance, duality, unity, unreality, and reality—all are the supreme sky of consciousness.

शून्यता, वस्तुओं की उपलब्धि, प्रकट होना और अप्रकट होना, द्वैत, एकता, असत् और सत्—सब कुछ चेतना का परम आकाश है।

297.210.29

पूर्णात्पूर्णं प्रसरति पूर्णमेव स्थितं जगत्। न च भातं न चाभातं शिलाबद्धोदरोपमम् ॥ २९ ॥

pūrṇātpūrṇam prasarati pūrṇameva sthitam jagat| na ca bhātam nacaābhātam śilābaddhodaropamam || 29 ||

From the full, the full expands; the world is established as full. It neither appears nor disappears, like a stone within a belly.

पूर्ण से पूर्ण फैलता है; संसार पूर्ण के रूप में स्थापित है। यह न तो प्रकट होता है न अप्रकट, जैसे पेट में पत्थर की तरह।

307.210.30

यतो जगच्चिदुन्मेषो व्योमात्माप्रतिघं ततः। चिन्मात्रं यत्र यत्रास्ति तत्र तत्रोचितं जगत् ॥ ३० ॥

yato jagaccidunmeṣo vyomātmāpratigham tataḥ| cinmātram yatra yatrāsti tatra tatrocitam jagat || 30 ||

From where the universe arises as pure consciousness, unobstructed like the sky. Wherever there is pure consciousness, there the universe is appropriate.

जहाँ से ब्रह्मांड शुद्ध चेतना के रूप में उत्पन्न होता है, आकाश की तरह अवरोधरहित। जहाँ-जहाँ शुद्ध चेतना है, वहाँ-वहाँ ब्रह्मांड उपयुक्त है।

317.210.31

चिद्व्योम चास्ति सर्वत्र सर्वं चैतज्जगन्मयम् । सर्वं ब्रह्ममयं शान्तं जगदित्यपि शब्दितम् ॥ ३१ ॥

cidvyoma cāsti sarvatra sarvaṃ caitajjaganmayam | sarvaṃ brahmamayaṃ śāntaṃ jagadityapi śabditam || 31 ||

The consciousness-space exists everywhere, and everything is pervaded by this world. Everything is permeated by Brahman, peaceful, and is also called the world.

चिद्व्योम सर्वत्र है, और सब कुछ इस जगत से व्याप्त है | सब कुछ ब्रह्ममय है, शान्त, और जगत भी कहा जाता है |

327.210.32

यथास्थितमिदं विश्वं तथासंस्थमनामयम् । ब्रह्मैव निरवद्यात्म चित्संकल्पपुराकृति ॥ ३२ ॥

yathāsthitamidaṃ viśvaṃ tathāsaṃsthamanāmayam | brahmaiva niravadyātma citsaṃkalpapurākṛti || 32 ||

This universe is established as it is, flawless and without defects. Brahman alone is the pure, flawless self, the original form of consciousness.

यह विश्व जैसा है वैसा ही स्थापित है, दोषरहित और निर्दोष | ब्रह्म ही शुद्ध, निर्दोष आत्मा है, चेतना का मूल रूप |

337.210.33

असंभवादन्ययुक्तेर्युक्तिरेषैव शोभना । अयुक्त्यनुभवं तूक्तं नार्थिनामिह शोभते ॥ ३३ ॥

asaṃbhavādanyayukteryuktireṣaiva śobhanā | ayuktyanubhavaṃ tūktaṃ nārthināmiha śobhate || 33 ||

From the impossibility of any other reasoning, this reasoning alone is beautiful. It is said that the experience of irrationality does not suit the seekers here.

किसी अन्य तर्क की असंभावना से, यही तर्क सुंदर है | यहाँ अतर्क्य अनुभव का अनुभव साधकों के लिए उपयुक्त नहीं है, यह कहा जाता है |

347.210.34

लोके शास्त्रेऽथ वेदादौ यत्सिद्धं सिद्धमेव तत् । सदस्त्वसद्वात्मनि तद्धातुं शक्यं न वा क्वचित् ॥ ३४ ॥

loke śāstre'tha vedādau yatsiddhaṃ siddham eva tat | sadas tv asadvātmani taddhātuṃ śakyaṃ na vā kvacit || 34 ||

In the world, in the scriptures, and in the Vedas, whatever is established is indeed established. Whether it is real or unreal in the self, it cannot be removed anywhere.

लोक में, शास्त्रों में, और वेदों में, जो कुछ भी सिद्ध है वह सिद्ध ही है | चाहे वह आत्मा में सत्य हो या असत्य, उसे कहीं भी हटाया नहीं जा सकता |

357.210.35

तदेवेत्थं परिज्ञातं ब्रह्मतामुपगच्छति । यदा तेन समं विश्वं स्थितमेव विलीयते ॥ ३५ ॥

tadevetthaṃ parijñātaṃ brahmatāmupagacchati | yadā tena samaṃ viśvaṃ sthitameva vilīyate || 35 ||

That alone, thus known, attains the state of Brahman. When the universe is established in it, it dissolves into it.

वही, इस प्रकार ज्ञात, ब्रह्म की स्थिति प्राप्त करता है | जब विश्व उसमें स्थापित होता है, तो वह उसमें विलीन हो जाता है |

367.210.36

न्यायेनैतदिहोक्तेन लोकवेदादि सिध्यति । सर्वं स जीवन्मुक्तत्वमेष एवोचितस्ततः ॥ ३६ ॥

nyāyenaitadihoktena lokavedādi sidhyati | sarvaṃ sa jīvanmuktatvameṣa evocitastataḥ || 36 ||

By the logic stated here, the world, Vedas, and other things are established. All this is the state of liberation while living, and this alone is appropriate.

इस यहाँ कहे गए न्याय से लोक, वेद आदि सिद्ध होते हैं | सब कुछ यह जीवन्मुक्तत्व है, और यही उचित है |

377.210.37

परिज्ञातं चिदाकाशमपरिज्ञातपादपे । सोऽहं त्रिजगदित्येव बन्धमोक्षविनिर्णयः ॥ ३७ ॥

parijñātaṃ cidākāśamaparijñātapādape | so'haṃ trijagadityeva bandhamokṣavinirṇayaḥ || 37 ||

The known space of consciousness is in the unknowable foot. I am that, the three worlds, and the determination of bondage and liberation.

ज्ञात चेतना का आकाश अज्ञात पाद में है | मैं वही हूँ, तीनों लोक और बंधन और मुक्ति का निर्णय |

387.210.38

यथास्थितमिदं दृश्यं परिज्ञानाद्विलीयते । तज्ज्ञस्यास्तंगतस्यैव शिलामौनं तु शिष्यते ॥ ३८ ॥

yathāsthitamidaṃ dṛśyaṃ parijñānādvilīyate | tajjñasyāstagatasyeva śilāmaunaṃ tu śiṣyate || 38 ||

As it is, this visible world dissolves through knowledge. The silence of the stone is taught to the one who has attained that knowledge.

जैसा है, यह दृश्य जगत ज्ञान से विलीन हो जाता है | उस ज्ञानी को, जो उस ज्ञान में स्थित हो गया है, शिला का मौन सिखाया जाता है |

397.210.39

लोके शास्त्रे च वेदे च यत्सिद्धं सिद्धमेव तत् । संवेद्यते तदेवातस्तदेवं फलति स्फुटम् ॥ ३९ ॥

loke śāstre ca vede ca yatsiddhaṃ siddhameva tat | saṃvedyate tadevātastadevaṃ phalati sphuṭam || 39 ||

Whatever is established in the world, scriptures, and Vedas is indeed established. That is perceived, and that alone clearly bears fruit.

जो कुछ भी लोक, शास्त्र और वेदों में सिद्ध है, वही सिद्ध है | वही अनुभव किया जाता है, और वही स्पष्ट रूप से फल देता है |

407.210.40

सकलार्थनिरासेन यद्यत्संवेद्यते चिरम् । तदेव प्राप्यतेऽवश्यं सर्वत्रैवान्यभावितम् ॥ ४० ॥

sakalārthanirāsena yadyatsaṃvedyate ciram | tadeva prāpyate'vaśyaṃ sarvatraivānyabhāvitam || 40 ||

By the negation of all objects, whatever is perceived for a long time is certainly attained, being devoid of anything else everywhere.

सभी वस्तुओं के निराकरण से, जो कुछ भी लंबे समय तक अनुभव किया जाता है, वही अवश्य प्राप्त होता है, सब जगह अन्य किसी चीज से रहित होता है |

417.210.41

यथानुभूतं यत्तत्तत्तथा नामानुभूयते तत्सत्यमस्त्वसत्यं वा यावल्लाभं तथा नु तत् ॥ ४१ ॥

yathānubhūtaṃ yattattattathā nāmānubhūyate tatsatyamastvaṃ vā yāvallābhaṃ tathā nu tat || 41 ||

Whatever is experienced as it is, is experienced as such. Whether it is true or false, it is so until it is realized.

जो कुछ भी अनुभव किया जाता है, वह वैसे ही अनुभव किया जाता है। चाहे वह सत्य हो या असत्य, वह तब तक वैसा ही है जब तक कि उसका अनुभव नहीं होता।

427.210.42

इत्थं महाप्रश्नविचारणं ते मयेदमुक्तं मतिमन्महात्मन् अनेन गच्छाशु पथा निराधिर्निरामयो निर्व्यसनो भवोच्चैः ॥ ४२ ॥

itthaṃ mahāpraśnavicāraṇaṃ te mayedamuktaṃ matimanmahātman anena gacchāśu pathā nirādhirnirāmayo nirvyasano bhavoccaiḥ || 42 ||

Thus, this great inquiry has been explained to you, O wise one. By this, go quickly on the path free from obstacles, free from disease, free from distress, and be exalted.

इस प्रकार, यह महान प्रश्न विचार आपको समझाया गया है, हे बुद्धिमान। इसके द्वारा, शीघ्र ही बाधाओं से मुक्त, रोगों से मुक्त, व्यसनों से मुक्त मार्ग पर चलें और उच्च हों।