Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 204 — 28 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच भूय एव महाबाहो श्रृणु मे परमं वचः आदर्शो राजतेऽत्यर्थं पौनःपुन्येन मार्जितः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca bhūya eva mahābāho śṛṇu me paramaṃ vacaḥ ādarśo rājate'tyarthaṃ paunḥpunyena mārjitaḥ || 1 ||

English

Vasishtha said: O mighty-armed one, listen to my supreme words again. The mirror shines exceedingly, being polished repeatedly.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे महाबाहो, मेरे परम वचन को फिर से सुनो। दर्पण बार-बार मार्जित होने से अत्यधिक चमकता है।

2

अर्थो वेदनसंकेतः शब्दो जलरवोपमः दृश्यमेतच्चिदाभानं स्वप्नवत्क्वाभवज्जगत् || २ ||

artho vedanasanketaḥ śabdo jalaravopamaḥ dṛśyametaccidābhānaṃ svapnavatkvābhavajjagat || 2 ||

English

Meaning is indicated by experience, sound is like the sound of water. This visible world is a reflection of consciousness, like a dream arising from the self.

हिन्दी

अर्थ अनुभव से इंगित होता है, शब्द जल की ध्वनि के समान है। यह दृश्य जगत चेतना का प्रतिबिंब है, जैसे स्वप्न स्वयं से उत्पन्न होता है।

3

जाग्रद्वै स्वप्नसंदृष्टः स्मरणात्म स्थितं पुरः संविद्वेदनमात्रं सत्तदन्याकारवत्ततम् || ३ ||

jāgradvai svapnasandṛṣṭaḥ smaraṇātma sthitaṃ puraḥ saṃvidvedanamātraṃ sattadanyākāravattatam || 3 ||

English

In the waking state, the dream is remembered, and it exists before the mind as mere awareness and experience, having a different form from that.

हिन्दी

जाग्रत अवस्था में, स्वप्न याद किया जाता है, और वह मन के सामने केवल चेतना और अनुभव के रूप में मौजूद होता है, जिसका रूप उससे भिन्न होता है।

4

यथाच्छं संविदाकाशं मयि स्वप्नपुरात्मकम् सरूपमपि नीरूपं तथेदं भुवनत्रयम् || ४ ||

yathācchaṃ saṃvidākāśaṃ mayi svapnapurātmakam sarūpamapi nīrūpaṃ tathedaṃ bhuvanatrayam || 4 ||

English

Just as the dream city in the space of consciousness in me is both with form and formless, so is this threefold world.

हिन्दी

जैसे चेतना के आकाश में मेरे अंदर स्वप्न नगर रूप और निराकार दोनों है, वैसे ही यह त्रिलोकी है।

5

श्रीराम उवाच संपन्नेयं कथं भूमिः संपन्ना गिरयः कथम् कथं संपन्नमम्भश्च संपन्ना उपलाः कथम् || ५ ||

śrīrāma uvāca saṃpanneyaṃ kathaṃ bhūmiḥ saṃpannā girayaḥ katham kathaṃ saṃpannamambhaśca saṃpannā upalāḥ katham || 5 ||

English

Rama said: How is this earth complete? How are the mountains complete? How is the water complete? How are the stones complete?

हिन्दी

राम ने कहा: यह पृथ्वी कैसे पूर्ण है? पर्वत कैसे पूर्ण हैं? जल कैसे पूर्ण है? पत्थर कैसे पूर्ण हैं?

6

कथं च तेजः संपन्नं संपन्ना च कथं क्रिया | कथं च कालः संपन्नः संपन्नः पवनः कथम् || ६ ||

kathaṃ ca tejaḥ saṃpannaṃ saṃpannā ca kathaṃ kriyā | kathaṃ ca kālaḥ saṃpannaḥ saṃpannaḥ pavanaḥ katham || 6 ||

English

How is the fire accomplished and how is the action accomplished? How is time accomplished and how is the wind accomplished?

हिन्दी

कैसे अग्नि संपन्न हुई और कैसे क्रिया संपन्न हुई? कैसे समय संपन्न हुआ और कैसे वायु संपन्न हुई?

7

कथं च शून्यं संपन्नं संपन्नं चिन्नभः कथम् | इति ज्ञातं मया भूयो बोधाय वद मे प्रभो || ७ ||

kathaṃ ca śūnyaṃ saṃpannaṃ saṃpannaṃ cinnabhaḥ katham | iti jñātaṃ mayā bhūyo bodhāya vada me prabho || 7 ||

English

How is emptiness accomplished and how is the ether accomplished? I have known this before, O Lord, please tell me for enlightenment.

हिन्दी

कैसे शून्यता संपन्न हुई और कैसे आकाश संपन्न हुआ? मैंने यह पहले ही जान लिया है, हे प्रभु, बोध के लिए मुझे बताओ।

8

श्रीवसिष्ठ उवाच | ब्रूहि राघव तत्त्वेन स्वप्नदृष्टमहापुरे | संपन्ना भूः कथमिव संपन्नं कथमम्बरम् || ८ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | brūhi rāghava tattvena svapnadṛṣṭamahāpure | saṃpannā bhūḥ kathamiva saṃpannaṃ kathamambaram || 8 ||

English

Vasishtha said: Tell me, Raghava, the truth about the great city seen in the dream. How is the earth accomplished and how is the sky accomplished?

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे रघुवंशी, स्वप्न में देखी गई महान नगरी के बारे में सत्य बताओ। पृथ्वी कैसे संपन्न हुई और आकाश कैसे संपन्न हुआ?

9

कथं वारि च संपन्नं संपन्ना उपलाः कथम् | कथं च तेजः संपन्नं संपन्नाश्च कथं दिशः || ९ ||

kathaṃ vāri ca saṃpannaṃ saṃpannā upalāḥ katham | kathaṃ ca tejaḥ saṃpannaṃ saṃpannāśca kathaṃ diśaḥ || 9 ||

English

How is water accomplished and how are stones accomplished? How is fire accomplished and how are directions accomplished?

हिन्दी

कैसे जल संपन्न हुआ और कैसे पत्थर संपन्न हुए? कैसे अग्नि संपन्न हुई और कैसे दिशाएँ संपन्न हुईं?

10

संपन्नश्च कथं कालः संपन्ना च कथं क्रिया | कथमेतन्निमित्तादि सर्वं संपन्नमुच्यताम् || १० ||

saṃpannaśca kathaṃ kālaḥ saṃpannā ca kathaṃ kriyā | kathametannimittādi sarvaṃ saṃpannamucyatām || 10 ||

English

How is time accomplished and how is action accomplished? How is all this, including causes and effects, said to be accomplished?

हिन्दी

कैसे समय संपन्न हुआ और कैसे क्रिया संपन्न हुई? कैसे यह सब, कारण और परिणाम सहित, संपन्न कहा जाता है?

11

केनेदं निर्मितं दग्धमानीतं रचितं चितम् | उत्पादितं प्रकटितं किमाचारं किमात्मकम् || ११ ||

kenedaṃ nirmitaṃ dagdhamānītaṃ racitaṃ citam | utpāditaṃ prakaṭitaṃ kimācāraṃ kimātmakam || 11 ||

English

By whom is this created, burnt, brought, composed, piled up, produced, and manifested? What is its nature and essence?

हिन्दी

इसे किसने बनाया, जलाया, लाया, रचा, जमाया, उत्पन्न किया और प्रकट किया? इसका स्वभाव और सार क्या है?

12

श्रीराम उवाच | आत्मास्य केवलं व्योम न सद्भूम्यचलादिकम् | जगतः स्वप्नरूपस्य निराकारो निरास्पदः || १२ ||

śrīrāma uvāca | ātmāsya kevalaṃ vyoma na sadbhūmyacalādikam | jagataḥ svapnarūpasya nirākāro nirāspadaḥ || 12 ||

English

Sri Rama said: The self is merely space, not the earth, mountains, etc. The world, which is like a dream, is formless and without support.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: आत्मा केवल आकाश है, धरती, पहाड़ आदि नहीं। यह स्वप्न-सा जगत निराकार और बिना आधार का है।

13

आत्मैव व्योमरूपोऽस्य निराधारो निराकृतिः | विनाकृतेर्वा व्योम्नोऽस्य किमाधारेण कारणम् || १३ ||

ātmaiva vyomarūpo'sya nirādhāro nirākṛtiḥ | vinākṛtervā vyomno'sya kimādhāreṇa kāraṇam || 13 ||

English

The self itself is in the form of space, without support and without form. What is the cause of this formless space?

हिन्दी

आत्मा स्वयं आकाश के रूप में है, बिना आधार और बिना रूप। इस निराकार आकाश का कारण क्या है?

14

न किंचिदेतत्संपन्नं सद्यथैतन्न संविदः | एतच्चित्कचनं नाम मन एव तथा स्थितम् || १४ ||

na kiṃcidetatsaṃpannaṃ sadyathaitanna saṃvidaḥ | etaccitkacanaṃ nāma mana eva tathā sthitam || 14 ||

English

Nothing here is complete or real. This is not a matter of consciousness. This is called the mind, and it is thus established.

हिन्दी

यहाँ कुछ भी पूर्ण या वास्तविक नहीं है। यह चेतना का मामला नहीं है। इसे मन कहते हैं, और यह ऐसे ही स्थापित है।

15

संविदेव किल व्योम तिष्ठति व्योमतामिता | दृषत्तयास्ते काठिन्याद्द्रवाज्जलमिव स्थिता || १५ ||

saṃvideva kila vyoma tiṣṭhati vyomatāmitā | dṛṣattayāste kāṭhinyāddravājjalamiva sthitā || 15 ||

English

Consciousness alone is the space that exists. The spaciousness is like water, which appears solid due to its fluidity.

हिन्दी

चेतना ही वह आकाश है जो मौजूद है। यह आकाशता पानी की तरह है, जो अपनी तरलता के कारण ठोस लगता है।

17

वस्तुतस्तु न भूम्यादि किंचित्तन्न च दृश्यता | चिदाकाशमनन्तं तत्सर्वमेकं तदात्मकम् || १७ ||

vastutastu na bhūmyādi kiṃcittanna na ca dṛśyatā | cidākāśamanantaṃ tatsarvamekaṃ tadātmakam || 17 ||

English

In reality, there is nothing such as earth and other elements, nor is anything visible. That infinite consciousness-space is all one and of that nature.

हिन्दी

वास्तव में, पृथ्वी और अन्य तत्व कुछ नहीं हैं, न ही कुछ दिखाई देता है। वह अनन्त चेतना-आकाश सब कुछ एक है और उसी स्वभाव का है।

18

द्रवत्वादम्बु हृद्याब्धेर्नानावृत्तितया यथा | अनानैव भवेन्नाना चिद्व्योमात्मनि वै तथा || १८ ||

dravatvādambu hṛdyābdhernānāvṛttitayā yathā | anānaiva bhavennānā cidvyomātmani vai tathā || 18 ||

English

Just as water, due to its fluidity, appears in various forms in the heart of the ocean, similarly, the various forms appear as non-different in the consciousness-sky.

हिन्दी

जैसे पानी, अपनी तरलता के कारण, समुद्र के हृदय में विभिन्न रूपों में दिखाई देता है, उसी प्रकार, विभिन्न रूप चेतना-आकाश में अभिन्न के रूप में दिखाई देते हैं।

19

काठिन्यवेदनादुर्वी गिरितामागतेव चित् | शून्यतावेदनाच्छून्यं वेत्ति व्योमेव चिद्वपुः || १९ ||

kāṭhinyavedanādurvī girītāmāgateva cit | śūnyatāvedanācchūnyaṃ vetti vyomeva cidvapuḥ || 19 ||

English

Just as hardness is experienced in a mountain, consciousness experiences emptiness as empty. It knows the sky-like consciousness itself.

हिन्दी

जैसे एक पर्वत में कठोरता का अनुभव होता है, उसी प्रकार चेतना शून्यता को शून्य के रूप में अनुभव करती है। यह आकाश-जैसी चेतना को स्वयं जानती है।

20

द्रवत्ववेदनाद्वेत्ति वारि स्पन्दतयानिलम् | औष्ण्यसंवित्ततो वह्निमत्यजन्ती निजं वपुः || २० ||

dravatvavedanādvetti vāri spandatayānilam | auṣṇyasaṃvittato vahním atyajantī nijaṃ vapuḥ || 20 ||

English

From the experience of fluidity, it knows water; from the vibration, it knows air; from the experience of heat, it knows fire, abandoning its own form.

हिन्दी

तरलता के अनुभव से, यह पानी को जानता है; स्पंदन से, यह वायु को जानता है; गर्मी के अनुभव से, यह आग को जानता है, अपने रूप को त्यागकर।

21

एवंस्वभाव एवायं चिद्धातुर्गगनात्मकः | यदेवं नाम कचति निष्कारणगुणक्रमम् || २१ ||

evaṃsvabhāva evāyaṃ ciddhāturgaganātmakaḥ | yadevaṃ nāma kacati niṣkāraṇaguṇakramam || 21 ||

English

Thus, the nature of this consciousness element is indeed like the sky. If it is so, it is called the sequence of causeless qualities.

हिन्दी

इस प्रकार, इस चेतना तत्व का स्वभाव वास्तव में आकाश की तरह है। यदि ऐसा है, तो इसे निष्कारण गुणों की क्रम कहा जाता है।

22

न चैतद्व्यतिरेकेण किंचिन्नापीह विद्यते | अन्यच्छून्यत्ववारिभ्यामृते खार्णवयोरिव || २२ ||

na caitadvyatirekeṇa kiṃcinna pīha vidyate | anyacchūnyatvavāribhyāmṛte khārṇavayoriva || 22 ||

English

Without this, nothing else exists here | Just as the sky and the ocean are void of anything else || 22 ||

हिन्दी

इसके बिना यहाँ कुछ भी नहीं है | जैसे आकाश और समुद्र किसी और चीज से रहित हैं || २२ ||

23

न तु चिद्गगनादन्यन्न संभवति किंचन | इदं त्वमहमित्यादि तस्मादाशान्तमास्यताम् || २३ ||

na tu cidgaganādanyann na saṃbhavati kiṃcana | idaṃ tvamahamityādi tasmādāśāntamāsyatām || 23 ||

English

Nothing else exists apart from the sky of consciousness | Therefore, let the notions of 'I' and 'you' be stilled || 23 ||

हिन्दी

चेतना के आकाश के अलावा कुछ और नहीं है | इसलिए, 'मैं' और 'तुम' जैसी धारणाओं को शांत हो जाना चाहिए || २३ ||

24

त्वं यथास्मिन् गृहे कुर्वन्नग्निशैलादिकां विदम् | तदेव पश्यस्यवपुरेवं चिद्गगनं तथा || २४ ||

tvaṃ yathāsmiṅ gṛhe kurvannagnīśailādikāṃ vidam | tadeva paśyasyavapurevaṃ cidgaganaṃ tathā || 24 ||

English

Just as you perceive fire, mountains, etc., in a house | Similarly, you perceive the body as the sky of consciousness || 24 ||

हिन्दी

जैसे आप घर में अग्नि, पर्वत आदि देखते हैं | वैसे ही, आप शरीर को चेतना के आकाश के रूप में देखते हैं || २४ ||

25

चिद्व्योम भाति देहाभं सर्गादौ न तु देहकः | अकारणत्वादसतश्चिदुदेतीति चिन्त्यताम् || २५ ||

cidvyoma bhāti dehābhaṃ sargādau na tu dehakaḥ | akāraṇatvādasataścidudetīti cintyatām || 25 ||

English

The sky of consciousness appears as the body at the beginning of creation | It is not the body, due to its causeless nature and non-existence || 25 ||

हिन्दी

चेतना का आकाश सृष्टि के आरंभ में शरीर के रूप में प्रकट होता है | यह शरीर नहीं है, क्योंकि यह कारणरहित और असत् है || २५ ||

26

मनोबुद्धिरहंकारो भूतानि गिरयो दिशः | शिलाजठरवन्मौनमयं सर्वे यथास्थितम् || २६ ||

manobuddhirahaṃkāro bhūtāni girayo diśaḥ | śilājaṭharavanmauṇamayaṃ sarve yathāsthitam || 26 ||

English

The mind, intellect, ego, elements, mountains, directions, stones, water, air, fire, and space | All these are as they are || 26 ||

हिन्दी

मन, बुद्धि, अहंकार, भूत, पर्वत, दिशाएँ, पत्थर, जल, वायु, अग्नि और आकाश | ये सभी जैसे हैं वैसे ही हैं || २६ ||

27

एवं न किंचिदुत्पन्नं नष्टं न च न किंचन | यथास्थितं जगद्रूपं चिद्ब्रह्मात्मनि तिष्ठति || २७ ||

evaṃ na kiṃcidutpannaṃ naṣṭaṃ na ca na kiṃcana | yathāsthitaṃ jagadrūpaṃ cidbrahmātmani tiṣṭhati || 27 ||

English

Thus, nothing is created, nothing is destroyed, and nothing is non-existent. The world exists in its true form within the consciousness of Brahman.

हिन्दी

इस प्रकार, कुछ भी उत्पन्न नहीं हुआ है, कुछ भी नष्ट नहीं हुआ है, और कुछ भी अस्तित्वहीन नहीं है। संपूर्ण जगत् अपने वास्तविक रूप में ब्रह्म चेतना में स्थित है।

28

चितौ यत्कचनं नाम स्वरूपप्रविजृम्भणम् | तदेतज्जगदित्युक्तं द्रव एव यथा जलम् || २८ ||

citau yatkacanaṃ nāma svarūpapravijṛmbhaṇam | tadetajjagadityuktaṃ drava eva yathā jalam || 28 ||

English

Whatever is manifested in consciousness is called the world, just as water is called fluid.

हिन्दी

चेतना में जो भी प्रकट होता है, उसे जगत् कहते हैं, जैसे पानी को द्रव कहते हैं।

29

इदं जगद्भानमभानमेव चिद्व्योम शून्यं परमार्थ एव | यथर्थसंदर्शनबुद्धबुद्धेरबुद्धबुद्धेस्तु यथा तथास्तु || २९ ||

idaṃ jagadbhānamabhānameva cidvyoma śūnyaṃ paramārtha eva | yatharthasandarśanabuddhabuddherabuddhabuddhestu yathā tathāstu || 29 ||

English

This world is both real and unreal, it is the void of pure consciousness, the ultimate truth. To the enlightened, it appears as it is, to the unenlightened, it appears otherwise.

हिन्दी

यह जगत् सत्य और असत्य दोनों है, यह शुद्ध चेतना का शून्य है, परम सत्य है। ज्ञानी को यह जैसा है वैसा ही दिखता है, अज्ञानी को यह दूसरे रूप में दिखता है।

← Chapter 203Chapter 205 →