Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 205 — 37 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | एवं यथैतद्भगवन्स्वप्ने दृश्यं परं नभः | तथैव जाग्रतीत्यत्र न चेत्संदेहजालिका || १ ||

śrīrāma uvāca | evaṃ yathaitadbhagavansvapne dṛśyaṃ paraṃ nabhaḥ | tathaiva jāgratītyatra na cet saṃdehajālikā || 1 ||

English

Shri Rama said: Just as the supreme vision is seen in a dream, O Lord, so it is in the waking state; if not, there is a network of doubts.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: जैसे स्वप्न में परम दृश्य दिखाई देता है, वैसे ही जाग्रत अवस्था में भी दिखाई देता है; यदि ऐसा नहीं है, तो संदेह का जाल है।

2

इदं मे भगवन्ब्रूहि महाप्रश्नमनुत्तमम् | कथं भवत्यदेहा चिज्जाग्रत्स्वप्न स्वदेहवत् || २ ||

idaṃ me bhagavanbrūhi mahāpraśnamanuttamam | kathaṃ bhavatyadehā cijjāgratsvapna svadehavat || 2 ||

English

O Lord, please tell me this supreme question: How does the bodiless consciousness become like its own body in the waking and dream states?

हिन्दी

हे भगवन्, मुझे यह उत्तम महाप्रश्न बताएँ: कैसे बिना शरीर की चेतना जाग्रत और स्वप्न अवस्था में अपने शरीर के समान हो जाती है?

3

श्रीवसिष्ठ उवाच | दृश्यं जाग्रत्यथ स्वप्ने खाधारं खात्मकं खजम् | खं च नान्यत्परं जातु संदेहोऽस्त्युपपत्तितः || ३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | dṛśyaṃ jāgratyatha svapne khādhāraṃ khātmakaṃ khajam | khaṃ ca nānyatparaṃ jātu saṃdeho'styupapattitaḥ || 3 ||

English

Shri Vasistha said: The vision in the waking state and in the dream is the support of the sky, the nature of the sky, and the sky itself. There is no other supreme than the sky, and doubt arises from reasoning.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जाग्रत और स्वप्न अवस्था में दृश्य आकाश का आधार, आकाश की प्रकृति, और आकाश स्वयं है। आकाश के अलावा कोई अन्य परम नहीं है, और संदेह तर्क से उत्पन्न होता है।

4

समस्तकारणाकारप्रत्यस्तमयरूपिणि | सर्गादावेव भूतानि संभवन्ति न कानिचित् || ४ ||

samastakāraṇākārapratyastamayarūpiṇi | sargādāveva bhūtāni saṃbhavanti na kānicit || 4 ||

English

In the form of the cause and effect, which is the nature of illusion, all beings arise only at the beginning of creation, not at any other time.

हिन्दी

कारण और कार्य के रूप में, जो माया की प्रकृति है, सभी प्राणी सृष्टि के आरंभ में ही उत्पन्न होते हैं, किसी अन्य समय में नहीं।

5

पृथ्व्यादिनियतस्तेन देहोऽयं नास्ति किंचन | भूतान्येव किलैतानि देहस्तानि न सन्त्यलम् || ५ ||

pṛthvyādiniyatastena deho'yaṃ nāsti kiṃcana | bhūtānyeva kilaaitāni dehas tāni na santyalam || 5 ||

English

This body, which is determined by the elements, does not exist at all. Only the elements exist; the body does not exist independently.

हिन्दी

यह शरीर, जो तत्वों द्वारा निर्धारित है, वास्तव में नहीं है। केवल तत्व ही हैं; शरीर स्वतंत्र रूप से नहीं है।

6

तेन स्वप्नवदाभासमिदं पश्यति चिन्नभःस्वरूपमात्रकचनमाकारवदिवाकुलम् || ६ ||

tena svapnavadābhāsamidaṃ paśyati cinnabhaḥsvarūpamātrakacanamākāravadivākulam || 6 ||

English

By that, one sees this world as a mere appearance like a dream, which is nothing but the form of pure consciousness, agitated like a wave.

हिन्दी

उससे, यह दुनिया एक स्वप्न की तरह एक मात्र आभास दिखती है, जो केवल शुद्ध चेतना का रूप है, जो एक तरंग की तरह व्याकुल है।

7

भानमाभानमात्रत्वमिदं यत्तच्चिदात्मनानभसा स्वप्नशब्देन कथ्यते जगदाकृतिः || ७ ||

bhānamābhānamātratvamidaṃ yattaccidātmanānabhasā svapnaśabdena kathyate jagadākṛtiḥ || 7 ||

English

This world, which is merely an appearance, is described as a dream by the term 'sky'. It is nothing but the form of pure consciousness.

हिन्दी

यह दुनिया, जो केवल एक आभास है, 'आकाश' शब्द से एक स्वप्न के रूप में वर्णित की जाती है। यह केवल शुद्ध चेतना का रूप है।

8

यदेतद्वेदनं नाम चिद्व्योम्नो व्योमनिर्मलमेतदन्तश्चितो रूपं स्वप्नो जगदिति स्थितम् || ८ ||

yadetadvedanaṃ nāma cidvyomno vyomanirmalametadantaścito rūpaṃ svapno jagaditi sthitam || 8 ||

English

That which is called suffering is the pure space of consciousness, which is the form of the inner consciousness. The world is established as a dream.

हिन्दी

जो दुःख कहलाता है, वह चेतना का शुद्ध आकाश है, जो आंतरिक चेतना का रूप है। दुनिया एक स्वप्न के रूप में स्थापित है।

9

एतस्मिन्नेव तेनाथ स्वभावकचने ततेचिद्रूपेण कृताः संज्ञाः पृथक्पृथ्व्यादिका इमाः || ९ ||

etasminneva tenātha svabhāvakacane tatecidrūpeṇa kṛtāḥ saṃjñāḥ pṛthakpṛthvyādikā imāḥ || 9 ||

English

In this very consciousness, by its own nature, these various names and forms such as earth, etc., are created.

हिन्दी

इसी चेतना में, अपने स्वभाव से, ये विभिन्न नाम और रूप जैसे पृथ्वी आदि बनाए गए हैं।

10

चिद्भानमेव तत्स्वप्नजगच्छब्दैः प्रकथ्यतेभानं चास्याः स्वभावः खं तत्कदाचिन्न शाम्यति || १० ||

cidbhānameva tatsvapnajagacchabdaiḥ prakathyatebhānaṃ cāsyāḥ svabhāvaḥ khaṃ tatkadācinna śāmyati || 10 ||

English

That consciousness alone is described by the terms 'dream' and 'world'. Its nature is appearance, and it never ceases.

हिन्दी

वह चेतना ही 'स्वप्न' और 'दुनिया' शब्दों से वर्णित की जाती है। इसका स्वभाव आभास है, और यह कभी नहीं रुकता।

11

बह्वयः सर्गदृशो भिन्ना ब्रह्मेव ब्रह्मखे च ताः | शून्यतानभसी वातस्तिष्ठन्ति च विशन्ति च || ११ ||

bahvayaḥ sargadṛśo bhinnā brahmeva brahmakhe ca tāḥ | śūnyatānabhasī vātastiṣṭhanti ca viśanti ca || 11 ||

English

There are many creations, distinct like Brahma, and they exist and enter into the void and the sky.

हिन्दी

बहुत से सृष्टियाँ हैं, जो ब्रह्मा के समान अलग-अलग हैं, और वे शून्य और आकाश में रहते हैं और प्रवेश करते हैं।

12

श्रीराम उवाच | सर्गाणां कोटयः प्रोक्ता भगवन्भवता किल | काश्चिद्ब्रह्माण्डकोशस्थाः काश्चिदण्डविवर्जिताः || १२ ||

śrīrāma uvāca | sargāṇāṃ koṭayaḥ proktā bhagavanbhavatā kila | kāścibbrahmāṇḍakośasthāḥ kāścidaṇḍavivarjitāḥ || 12 ||

English

Sri Rama said: O Lord, you have described the multitudes of creations. Some are within the Brahmanda (cosmic egg), and some are without it.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भगवन्, आपने सृष्टियों की अनेकता का वर्णन किया है। कुछ ब्रह्माण्ड (ब्रह्मांडीय अण्डे) में हैं, और कुछ उससे बाहर हैं।

13

काश्चिन्महीकोशगताः काश्चिदाकाशसंस्थिताः | तेजःकोशगताः काश्चित्काश्चित्पवनकोशगाः || १३ ||

kāścinmahīkośagatāḥ kāścidākāśasaṃsthitāḥ | tejaḥkośagatāḥ kāścitkāścitpavanakośagāḥ || 13 ||

English

Some are situated in the earthly realm, some in the sky, some in the realm of fire, and some in the realm of air.

हिन्दी

कुछ पृथ्वी के क्षेत्र में स्थित हैं, कुछ आकाश में, कुछ अग्नि के क्षेत्र में, और कुछ वायु के क्षेत्र में।

14

काश्चिद्व्योमस्थभूपीठा ऊर्ध्वाधस्थविनिश्चयाः | बुध्नाकाशादूर्ध्वखुरा लम्बमानवनाचलाः || १४ ||

kāścivyomastabhūpīṭhā ūrdhvādhastaviniścayāḥ | budhnākāśādūrdhvakhurā lambamānavanācalāḥ || 14 ||

English

Some are situated in the sky and on the earth, determined to be above and below. They are like mountains hanging from the sky, with their peaks upward.

हिन्दी

कुछ आकाश और पृथ्वी पर स्थित हैं, ऊपर और नीचे के निश्चय के साथ। वे आकाश से लटकते हुए पर्वतों के समान हैं, जिनकी चोटियाँ ऊपर की ओर हैं।

15

काश्चिद्वातात्मभूतौघाः काश्चिन्नित्यं तमोधराः | व्योमसंस्थानकाः काश्चित्काश्चित्क्रिमिकुलाकुलाः || १५ ||

kāścidvātātmabhūtaughāḥ kāścinnityaṃ tamodharāḥ | vyomasansthānakāḥ kāścitkāścitkrimikulākulāḥ || 15 ||

English

Some are like the masses of wind, some are always bearers of darkness. Some are situated in the sky, and some are filled with worms.

हिन्दी

कुछ वायु के समूह के समान हैं, कुछ हमेशा अंधकार के वाहक हैं। कुछ आकाश में स्थित हैं, और कुछ कीड़ों से भरे हुए हैं।

16

काश्चिदाकाशकोशस्थाः काश्चिच्चोपलकोशगाः | काश्चित्सकुण्डकोशस्थाः काश्चित्खे खगवत्स्थिताः || १६ ||

kāścidākāśakośasthāḥ kāściccopalakośagāḥ | kāścitsakuṇḍakośasthāḥ kāścitkhe khagavatsthitāḥ || 16 ||

English

Some are situated in the space-cavity, some in the stone-cavity, some in the pit-cavity, and some are situated in the sky in the form of birds.

हिन्दी

कुछ आकाश-कोश में स्थित हैं, कुछ पत्थर-कोश में गए हैं, कुछ कुण्ड-कोश में स्थित हैं, और कुछ आकाश में पक्षी के रूप में स्थित हैं।

17

तासां मध्ये यथा हीदं ब्रह्माण्डं यादृशं स्थितम् | अस्माकं भगवंस्तन्मे ब्रूहि तत्त्वविदां वर || १७ ||

tāsāṃ madhye yathā hīdaṃ brahmāṇḍaṃ yādṛśaṃ sthitam | asmākaṃ bhagavaṃstanme brūhi tattvavidāṃ vara || 17 ||

English

Among them, O Lord, please tell me the truth about how this universe is situated, as it is known to the best knowers of truth.

हिन्दी

उनमें से, हे भगवन्, मुझे यह बताएँ कि यह ब्रह्माण्ड कैसे स्थित है, जैसा कि सत्य के ज्ञाताओं में से श्रेष्ठ जानते हैं।

18

श्रीवसिष्ठ उवाच | यदपूर्वमदृष्टं वा नानुभूतं न वा श्रुतम् | तद्वर्ण्यते सुदृष्टान्तैर्गृह्यते च तदूह्यते || १८ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yadapūrvamadṛṣṭaṃ vā nānubhūtaṃ na vā śrutam | tadvartyate sudṛṣṭāntairgṛhyate ca tadūhyate || 18 ||

English

Vasishtha said: That which is unprecedented, unseen, not experienced, or not heard, is described with good examples and is understood and explained.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जो अनुभव नहीं किया गया है, न देखा गया है, न अनुभव किया गया है, या न सुना गया है, वह अच्छे उदाहरणों के साथ वर्णित किया जाता है और समझा जाता है और स्पष्ट किया जाता है।

19

इदं तु राम ब्रह्माण्डमागमैर्मुनिभिः सुरैः | शतशो वर्णितं तच्च ज्ञातमेतत्त्वयाऽखिलम् || १९ ||

idaṃ tu rāma brahmāṇḍamāgamairmunibhiḥ suraiḥ | śataśo varṇitaṃ tacca jñātametattvayā'khilam || 19 ||

English

O Rama, this universe has been described hundreds of times by the scriptures, sages, and gods. All of this is known to you.

हिन्दी

हे राम, यह ब्रह्माण्ड शास्त्रों, ऋषियों और देवताओं द्वारा सैकड़ों बार वर्णित किया गया है। यह सब तुम्हें ज्ञात है।

20

यथेदं भवता ज्ञातमागमैर्वर्णितं यथा | स्थितं तदेतदखिलं किमन्यदिह वर्ण्यते || २० ||

yathedaṃ bhavatā jñātamāgamairvarṇitaṃ yathā | sthitaṃ tadetadakhilaṃ kimanyadih varṇyate || 20 ||

English

As this has been known by you and described by the scriptures, all of this is established. What else is there to describe here?

हिन्दी

जैसे यह तुम्हें ज्ञात है और शास्त्रों द्वारा वर्णित किया गया है, यह सब स्थापित है। यहाँ और क्या वर्णन करना है?

21

श्रीराम उवाच | कथमेतद्वद ब्रह्मन्संपन्नं चिन्महानभः | कियत्प्रमाणमेतद्वा कियत्कालं च वा स्थितम् || २१ ||

śrīrāma uvāca | kathametadvad brahmansaṃpannaṃ cinmahānabhaḥ | kiyatpramāṇametadvā kiytakālaṃ ca vā sthitam || 21 ||

English

Sri Rama said: How is this, O Brahman, the great ocean of consciousness, established? What is its extent and how long has it been in existence?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे ब्रह्मन्, यह चेतना का महान सागर कैसे स्थापित है? इसका परिमाण कितना है और यह कितने समय से स्थित है?

22

श्रीवसिष्ठ उवाच | अनादिनिधनं ब्रह्म नित्यमस्त्येतदव्ययम् | आदिमध्यान्तता नास्ति नाकाराः परमाम्बरे || २२ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | anādinidhanaṃ brahma nityamastyetadavyayam | ādimadhyāntatā nāsti nākārāḥ paramāmbare || 22 ||

English

Vasishtha said: The supreme Brahman is eternal, without beginning or end, and imperishable. It has no beginning, middle, or end, and no forms in the supreme ether.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: परम ब्रह्म अनादि, अनंत और अविनाशी है। इसमें न आदि है, न मध्य है, न अंत है, और न ही परम आकाश में कोई रूप है।

23

ब्रह्माकाशमनाद्यन्तमेतदव्ययमाततम् | एतन्मयमिदं विश्वं विष्वगाद्यन्तवर्जितम् || २३ ||

brahmākāśam anādyantam etad avyayam ātatam | etanmayam idaṃ viśvaṃ viṣvag ādyantavarjitam || 23 ||

English

This Brahman, which is the ether, is without beginning or end, imperishable, and pervades everything. This universe is permeated by it and is devoid of beginning or end.

हिन्दी

यह ब्रह्म, जो आकाश है, अनादि और अनंत है, अविनाशी है, और सब कुछ में व्याप्त है। यह ब्रह्माण्ड इससे भरा हुआ है और आदि या अंत से रहित है।

24

परमस्यास्य चिद्व्योम्नः स्वयं यद्भानमात्मनि | तदेतद्विश्वमित्युक्तं स्वयं तेनैव तन्मृषा || २४ ||

paramasyāsya cidvyomnaḥ svayaṃ yadbhānamātmani | tadetadviśvamityuktaṃ svayaṃ tenaiva tanmṛṣā || 24 ||

English

The self-luminous manifestation of this supreme consciousness is this universe. It is said to be false, created by itself.

हिन्दी

इस परम चेतना का स्वयं प्रकाशित रूप यह ब्रह्माण्ड है। यह स्वयं द्वारा बनाया गया और मिथ्या कहा जाता है।

25

पुरुषस्य यथा स्वप्नपुरसंदर्शनं तथा | तत्तस्य भानं पुरवत्तदिदं विश्वमुच्यते || २५ ||

puruṣasya yathā svapnapurasandarśanaṃ tathā | tattasya bhānaṃ puravattadidaṃ viśvamucyate || 25 ||

English

Just as a person sees a dream city, similarly, the manifestation of that (consciousness) is like a city, and this universe is called that.

हिन्दी

जैसे एक व्यक्ति स्वप्न में एक नगर देखता है, उसी प्रकार, उस (चेतना) का प्रकटीकरण एक नगर के समान है, और यह ब्रह्माण्ड उसी कहलाता है।

26

कठिना नेह गिरयो न द्रवाणि जलानि च | न शून्यमेतदाकाशं कालो न कलनात्मकः || २६ ||

kaṭhinā neha girayo na dravāṇi jalāni ca | na śūnyametadākāśaṃ kālo na kalanātmakaḥ || 26 ||

English

There are no hard mountains, no flowing waters, no empty space, and time is not a measurer.

हिन्दी

यहाँ कोई कठोर पर्वत नहीं हैं, कोई बहता पानी नहीं है, कोई खाली आकाश नहीं है, और समय कोई मापने वाला नहीं है।

27

यद्यथा चाव्ययं यत्र स्वतः संचेतितं चिता | तत्तथा तत्र चित्तत्त्वे अलं शैलादिवत्स्थितम् || २७ ||

yadyathā cāvyayaṃ yatra svataḥ saṃcetitaṃ citā | tattathā tatra cittattve alaṃ śailādivatsthitam || 27 ||

English

Whatever is imperishable and self-aware, that exists in the essence of consciousness, just as a mountain stands firm.

हिन्दी

जो कुछ भी अविनाशी और स्वयं-जागरूक है, वह चेतना के सार में मौजूद है, जैसे कि एक पर्वत मजबूती से खड़ा होता है।

28

अशिलैव शिला स्वप्ने नभ एवानभो यथा | भवेत्तथेह सर्गादि स्वप्ने दृश्यस्थितिश्चितौ || २८ ||

aśilaiava śilā svapne nabha evānabho yathā | bhavettatheha sargādi svapne dṛśyasthitiścitau || 28 ||

English

Just as a stone in a dream is not a real stone, and the sky in a dream is not the real sky, so too the creation and existence of the world in consciousness is like a dream.

हिन्दी

जैसे सपने में पत्थर असली पत्थर नहीं होता, और सपने में आकाश असली आकाश नहीं होता, उसी तरह चेतना में जगत की सृष्टि और अस्तित्व सपने की तरह होता है।

29

अनाकारैव चिच्छान्ता स्वप्नवत्यत्स्वचेतनम् | वेत्ति तज्जगदित्युक्तं तच्चानाकारमेव सत् || २९ ||

anākāraiva cicchāntā svapnavatyatsvacetanam | vetti tajjagadityuktaṃ taccānākārameva sat || 29 ||

English

The formless consciousness, which is peaceful, knows the world as a dream. That world is said to be formless.

हिन्दी

निराकार चेतना, जो शांत है, जगत को सपने की तरह जानती है। वह जगत निराकार कहा जाता है।

30

वायोः स्पन्दो यथान्तस्थो वात एव निरन्तरः | तथेदं ब्रह्मणि ब्रह्म न चोदेति न शाम्यति || ३० ||

vāyoḥ spando yathāntastho vāta eva nirantaraḥ | tathedaṃ brahmaṇi brahma na codeti na śāmyati || 30 ||

English

Just as the vibration of air is inherent in the air itself and is continuous, so too is Brahman inherent in Brahman and does not arise or subside.

हिन्दी

जैसे हवा की कंपन हवा में ही निहित होती है और निरंतर होती है, उसी तरह ब्रह्म भी ब्रह्म में ही निहित है और न उठता है न बैठता है।

31

द्रवत्वमम्भसि यथा शून्यत्वं नभसो यथा | यथा वस्तुनि वस्तुत्वं ब्रह्मणीदं जगत्तथा || ३१ ||

dravatvamambhasi yathā śūnyatvaṃ nabhaso yathā | yathā vastuni vastutvaṃ brahmaṇīdaṃ jagattathā || 31 ||

English

Just as liquidity is in water, emptiness is in the sky, and reality is in an object, so is this world in Brahman.

हिन्दी

जैसे द्रवत्व पानी में है, शून्यता आकाश में है, और वस्तुता वस्तु में है, वैसे ही यह जगत ब्रह्म में है।

32

न प्रयातं न वाऽऽयातमकारणमकारणात् | न च नास्ति न वास्तीदं भिन्नं ब्रह्मपदे जगत् || ३२ ||

na prayātaṃ na vā''yātamakāraṇamakāraṇāt | na ca nāsti na vāstīdaṃ bhinnaṃ brahmapade jagat || 32 ||

English

This world is not moving, nor is it stationary, it is not caused by any cause, nor is it uncaused. It is neither non-existent nor existent, it is not different from Brahman.

हिन्दी

यह जगत न तो चल रहा है, न ही ठहरा हुआ है, यह किसी कारण से नहीं है, न ही बेकारण है। यह न तो असत् है, न ही सत् है, यह ब्रह्म से भिन्न नहीं है।

33

न चानादि निराभासं निराकारं चिदम्बरम् | दृशः कारणमन्यस्याः क्वचिद्भवितुमर्हति || ३३ ||

na cānādi nirābhāsaṃ nirākāraṃ cidambaram | dṛśaḥ kāraṇamanyasyāḥ kvacidbhavitumarhati || 33 ||

English

The beginningless, formless, and luminous consciousness cannot be the cause of any other perception.

हिन्दी

अनादि, निराकार, और चिदाकाश चेतना किसी अन्य दृष्टि का कारण नहीं हो सकती।

34

तस्माद्यथावयविनोऽवयवाः स्वात्ममात्रकाः | तथानवयवे ब्रह्मव्योस्नि व्योम जगत्स्थितम् || ३४ ||

tasmādyathāvayavino''vayavāḥ svātmamātrakāḥ | tathānavayave brahmavyosni vyoma jagatsthitam || 34 ||

English

Therefore, just as the parts of a whole are only the whole itself, so the world is situated in the partless Brahman.

हिन्दी

इसलिए, जैसे पूर्ण के भाग केवल पूर्ण ही हैं, उसी प्रकार अविभाजित ब्रह्म में जगत स्थित है।

35

सर्वं शान्तं निरालम्बं ज्ञप्तिमात्रमनामयम् | नेह सत्ता न वासत्ता न च नानास्ति किंचन || ३५ ||

sarvaṃ śāntaṃ nirālambaṃ jñaptimātramanāmayam | neha sattā na vāsattā na ca nānāsti kiṃcana || 35 ||

English

Everything is peaceful, without support, mere cognition, free from disease. Here, there is neither existence nor non-existence, nor is there any diversity.

हिन्दी

सब कुछ शान्त है, बिना आधार के, केवल ज्ञान, रोगमुक्त। यहाँ न तो अस्तित्व है, न ही अनस्तित्व, न ही कोई विविधता है।

36

संकल्पस्वप्ननगरनृत्तवत्सर्वमाततम् | स्थितमेव समं शान्तमाकाशमजमव्ययम् || ३६ ||

saṃkalpasvapnanagaranṛttavatsarvamātatam | sthitameva samaṃ śāntamākāśamajamavyayam || 36 ||

English

All that is perceived is like a dance in a dream city, imagined and unreal. It is steady, equal, peaceful, like the sky, unborn, and imperishable.

हिन्दी

जो कुछ भी दिखाई देता है, वह एक स्वप्न नगर में नृत्य की तरह कल्पित और अवास्तविक है | यह स्थिर, समान, शान्त, आकाश की तरह, अजन्मा और अविनाशी है |

37

परमचिदम्बरहृदयं चित्त्वाद्यत्कचति कान्तममलमलम् | तदिदं जगदिति कलितं तेनैव तदात्मरूपमाकल्पम् || ३७ ||

paramacidambarahṛdayaṃ cittvādyatkacati kāntamamalamalam | tadidaṃ jagaditi kalitaṃ tenaiva tadātmarūpamākalpam || 37 ||

English

The heart of the supreme consciousness is pure and beautiful. This world is imagined by that consciousness itself, and it takes the form of that consciousness.

हिन्दी

परम चेतना का हृदय शुद्ध और सुंदर है | यह संसार उसी चेतना द्वारा कल्पित है, और वह उसी चेतना का रूप लेता है |

← Chapter 204Chapter 206 →