योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa II, Chapter 199निर्वाण प्रकरण · सर्ग १९९

Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 199 — 42 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 199 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

17.199.1

श्रीराम उवाच नित्यं ज्ञानैकनिष्ठत्वादात्मारामतया तथा मुक्तैः कर्मपरित्यागः कस्मान्न क्रियते मुने ॥ १ ॥

śrīrāma uvāca nityaṃ jñānaikaniṣṭhatvādātmārāmatayā tathā muktaiḥ karmaparityāgaḥ kasmānna kriyate mune || 1 ||

Śrī Rāma said: O Sage, why do the liberated ones, who are always devoted to the single pursuit of knowledge and are content in the Self, not renounce actions?

श्री राम ने कहा: हे मुनि, जो लोग ज्ञान के एकमात्र निष्ठावान हैं और आत्मा में आनंदित हैं, वे मुक्त लोग कर्मों का परित्याग क्यों नहीं करते?

27.199.2

श्रीवसिष्ठ उवाच हेयोपादेयदृष्टी द्वे यस्य क्षीणे हि तस्य वै क्रियात्यागेन कोऽर्थः स्यात्क्रियासंश्रयणेन वा ॥ २ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca heyopādeyadṛṣṭī dve yasya kṣīṇe hi tasya vai kriyātyāgena ko'rthaḥ syātkriyāsaṃśrayaṇena vā || 2 ||

Vasiṣṭha said: O Rāma, when the dual vision of acceptance and rejection is destroyed, what is the purpose of renouncing actions or engaging in them?

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, जब स्वीकार और अस्वीकार की द्वैत दृष्टि नष्ट हो जाती है, तो कर्मों का त्याग करने या उनमें लगे रहने का क्या प्रयोजन है?

37.199.3

न तदस्तीह यत्त्याज्यं ज्ञस्योद्वेगकरं भवेत् न वास्ति यदुपादेयं तज्ज्ञसंश्रयतां गतम् ॥ ३ ॥

na tadastīha yattyājyaṃ jñasyodvegakaraṃ bhavet na vāsti yadupādeyaṃ tajjñasaṃśreyatāṃ gatam || 3 ||

There is nothing in this world that should be renounced by the wise, as it causes distress. Nor is there anything that should be accepted, as it has already been accepted by the wise.

इस जगत में कोई ऐसी चीज नहीं है जिसे ज्ञानी पुरुष को त्याग देना चाहिए, क्योंकि वह उद्वेग उत्पन्न करती है। न ही कोई ऐसी चीज है जिसे स्वीकार किया जाना चाहिए, क्योंकि वह पहले ही ज्ञानी पुरुषों द्वारा स्वीकार की जा चुकी है।

47.199.4

ज्ञस्य नार्थः कर्मत्यागैर्नार्थः कर्मसमाश्रयैः तेन स्थितं यथा यद्यत्तत्तथैव करोत्यसौ ॥ ४ ॥

jñasya nārthaḥ karmatyāgairnārthaḥ karmasamāśrayaiḥ tena sthitaṃ yathā yadyattattathaiva karotyasau || 4 ||

For the wise, there is no purpose in renouncing actions or in engaging in them. Therefore, whatever is established as it is, he does accordingly.

ज्ञानी पुरुष के लिए, कर्मों का त्याग करने में या उनमें लगे रहने में कोई प्रयोजन नहीं है। इसलिए, जो कुछ भी स्थित है, वह उसी तरह से करता है।

57.199.5

यावदायुरियं राम निश्चितं स्पन्दते तनुः तद्यथाप्राप्तमव्यग्रं स्पन्दतामपरेण किम् ॥ ५ ॥

yāvadāyuriyaṃ rāma niścitaṃ spandate tanuḥ tadyathāprāptamavyagraṃ spandatāmapareṇa kim || 5 ||

O Rāma, as long as this body is alive, let it function as it has naturally received, without any effort. What else is there to do?

हे राम, जब तक यह शरीर जीवित है, यह जैसे प्राप्त है, उसी तरह से बिना किसी प्रयास के काम करे। और क्या करना है?

67.199.6

अन्यथान्यत्र चेत्कार्या क्रिया त्यक्त्वा निजं क्रमम्। समाने हि क्रियास्पन्दे को दोषः सत्क्रमे किल ॥ ६ ॥

anyathānyatra cetkāryā kriyā tyaktvā nijaṃ kramam| samāne hi kriyāspande ko doṣaḥ satkrame kila || 6 ||

If one abandons their own duties and performs actions inappropriately, there is no fault if the actions are performed in the right order.

यदि कोई अपने कर्तव्यों को छोड़कर अनुचित कार्य करता है, तो यदि कार्य सही क्रम में किए जाते हैं, तो कोई दोष नहीं है।

77.199.7

समया स्वच्छया बुद्ध्या सततं निर्विकारया। यथा यत्क्रियते राम तददोषाय सर्वदा ॥ ७ ॥

samayā svacchayā buddhyā satataṃ nirvikārayā| yathā yatkriyate rāma tadadoṣāya sarvadā || 7 ||

With a pure and unwavering mind, whatever is done, O Rama, is always faultless.

एक शुद्ध और अविकारी मन से, जो भी किया जाता है, हे राम, वह हमेशा दोषरहित होता है।

87.199.8

इह मह्यां महाबाहो बहवो बहुदृष्टयः। बहुधा बहुदोषेषु विहरन्ति विचक्षणाः ॥ ८ ॥

iha mahyāṃ mahābāho bahavo bahudṛṣṭayaḥ| bahudhā bahudoṣeṣu viharanti vicakṣaṇāḥ || 8 ||

O mighty-armed one, in this world, many wise people with various views enjoy themselves in various faults.

हे महाबाहो, इस दुनिया में, कई बुद्धिमान लोग विभिन्न दृष्टिकोणों के साथ विभिन्न दोषों में आनंद लेते हैं।

97.199.9

गतसङ्गतया बुद्ध्या विहरन्ति यथास्थितेः। गृहस्थारम्भिणः केचिज्जीवन्मुक्ताः स्थिता भुवि ॥ ९ ॥

gatasaṅgatayā buddhyā viharanti yathāsthiteḥ| gṛhasthārambhiṇaḥ kecijjīvanmuktāḥ sthitā bhuvi || 9 ||

With a mind free from attachments, some householders who have embarked on their duties live liberated in this world.

आसक्ति से मुक्त मन से, कुछ गृहस्थ जो अपने कर्तव्यों में लगे हुए हैं, इस दुनिया में मुक्त रूप से रहते हैं।

107.199.10

तज्ज्ञा राजर्षयश्चान्ये वीतरागा भवादृशाः। असंसक्तधियो राज्यं कुर्वन्ति विगतज्वराः ॥ १० ॥

tajjñā rājarṣayaścānye vītarāgā bhavādṛśāḥ| asaṃsaktadhiyo rājyaṃ kurvanti vigatajvarāḥ || 10 ||

Other wise kings, free from passion and similar to you, with unattached minds, perform their royal duties without feverishness.

अन्य बुद्धिमान राजर्षि, जो आपके जैसे हैं और वासना से मुक्त हैं, आसक्ति से मुक्त मन से अपने राजकीय कर्तव्यों को ज्वर के बिना करते हैं।

117.199.11

केचित्प्रकृतवेदार्थव्यवहारानुसारिणः यज्ञशिष्टाशिनो नित्यमग्निहोत्रे व्यवस्थिताः ॥ ११ ॥

kecitprakṛtavedārthavyavahārānusāriṇaḥ yajñaśiṣṭāśino nityamagnihotre vyavasthitāḥ || 11 ||

Some follow the natural duties prescribed by the Vedas, always engaged in the performance of Agnihotra with the remnants of sacrifices.

कुछ लोग वेदों द्वारा निर्धारित प्राकृतिक कर्तव्यों का अनुसरण करते हैं, हमेशा यज्ञ के अवशेषों से अग्निहोत्र में लगे रहते हैं।

127.199.12

केचिच्चतुर्षु वर्णेषु ध्यानदेवार्चनादिकाम् स्वक्रियामनुतिष्ठन्तः स्थिता विविधयेहया ॥ १२ ॥

keciccaturṣu varṇeṣu dhyānadevārcanādikām svakriyāmanutiṣṭhantaḥ sthitā vividhayehayā || 12 ||

Some in the four varnas engage in meditation and worship of deities, performing their duties with various desires.

कुछ लोग चार वर्णों में ध्यान और देवताओं की पूजा में लगे हुए हैं, विभिन्न इच्छाओं के साथ अपने कर्तव्यों का पालन करते हुए।

137.199.13

केचित्सर्वपरित्यागमन्तः कृत्वा महाशयाः सर्वकर्मपरा नित्यं तज्ज्ञा एवाज्ञवत्स्थिताः ॥ १३ ॥

kecitsarvaparityāgamantaḥ kṛtvā mahāśayāḥ sarvakarmaparā nityaṃ tajjñā evājñavatsthitāḥ || 13 ||

Some, having renounced everything internally, are great souls always engaged in all actions, knowing that knowledge.

कुछ लोग, सब कुछ आंतरिक रूप से त्याग कर, महान आत्माएँ हैं जो हमेशा सभी कर्मों में लगे रहते हैं, उस ज्ञान को जानते हुए।

147.199.14

स्वप्नेऽप्यदृष्टलोकासु मुग्धमुग्धमृगासु च वनावनीषु शून्यासु केचिद्ध्यानपरायणाः ॥ १४ ॥

svapne'pyadṛṣṭalokāsu mugdhamugdhamṛgāsu ca vanāvanīṣu śūnyāsu keciddhyānaparāyaṇāḥ || 14 ||

Some are devoted to meditation even in dreams, in unseen worlds, in innocent deer, in forests and deserts.

कुछ लोग ध्यान में लीन रहते हैं, Even in dreams, in unseen worlds, in innocent deer, in forests and deserts.

157.199.15

पुण्यवद्भिः सदा जुष्टे पुण्योपचयकारिणि शमशालिसमाचारे केचिदायतने स्थिताः ॥ १५ ॥

puṇyavadbhiḥ sadā juṣṭe puṇyopacayakāriṇi śamaśālisamācāre kecidāyatane sthitāḥ || 15 ||

Some are situated in the abode of virtuous conduct, always engaged in meritorious deeds that accumulate virtue.

कुछ लोग पुण्य कर्मों में हमेशा लगे रहते हैं, जो पुण्य का संचय करते हैं, शांतिपूर्ण और शिष्ट आचरण में स्थित हैं।

167.199.16

रागद्वेषप्रहाणार्थं त्यक्त्वा देशं समाशयाः केचिदन्यत्र देशे च पदमालम्ब्य संस्थिताः ॥ १६ ॥

rāgadveṣaprahāṇārthaṃ tyaktvā deśaṃ samāśayāḥ kecidanyatra deśe ca padamālambya saṃsthitāḥ || 16 ||

For the purpose of removing attachment and hatred, some, having abandoned their country with determination, are established in another country, having taken refuge in the path.

राग और द्वेष को दूर करने के लिए, कुछ लोग अपने देश को छोड़कर दृढ़ संकल्प से दूसरे देश में बस गए हैं, मार्ग का आश्रय लेकर।

177.199.17

वनाद्वनं पुराद्ग्रामं स्थानात्स्थानं गिरेर्गिरिम् भ्रमन्तः संस्थिताः केचित्संसारोच्छित्तये बुधाः ॥ १७ ॥

vanādvanaṃ purādgrāmaṃ sthānātsthānaṃ girergirim bhramantaḥ saṃsthitāḥ kecitsaṃsārocchittaye budhāḥ || 17 ||

Wandering from forest to forest, from city to village, from place to place, from mountain to mountain, some wise individuals are established for the purpose of cutting off the cycle of worldly existence.

वन से वन, पुर से ग्राम, स्थान से स्थान, गिरि से गिरि भटकते हुए, कुछ बुद्धिमान व्यक्ति संसार के चक्र को काटने के लिए स्थित हैं।

187.199.18

वाराणस्यां महापुर्यां प्रयागे चैव पावने श्रीपर्वते सिद्धपुरे बदर्याश्रमके तथा ॥ १८ ॥

vārāṇasyāṃ mahāpuryāṃ prayāge caiva pāvane śrīparvate siddhapure badaryāśramake tathā || 18 ||

In the great city of Varanasi, in the holy Prayag, on the sacred mountain Sri Parvata, in the abode of the accomplished, and in the hermitage of Badari, and so forth.

वाराणसी के महानगर में, पवित्र प्रयाग में, पावन श्री पर्वत पर, सिद्धों के निवास स्थान में, और बदरी के आश्रम में, और इसी तरह।

197.199.19

शालग्रामे महापुण्ये कलापग्रामकोटरे मथुरायां च पुण्यायां तथा कालञ्जरे गिरौ ॥ १९ ॥

śālagrāme mahāpuṇye kalāpagrāmakoṭare mathurāyāṃ ca puṇyāyāṃ tathā kālañjare girau || 19 ||

In the greatly holy Shalagrama, in the secluded village of Kalapa, in the sacred city of Mathura, and on the mountain Kalañjara.

महान पवित्र शालग्राम में, कलाप ग्राम के एकांत स्थान में, पावन मथुरा नगर में, और कालञ्जर पर्वत पर।

207.199.20

महेन्द्रवनगुल्मेषु गन्धमादनसानुषु दर्दुराचलवप्रेषु सह्यकाचलभूमिषु ॥ २० ॥

mahendravanagulmeṣu gandhamādanasānuṣu dardurācalavapreṣu sahyakācalabhūmiṣu || 20 ||

In the forests of Mahendra, in the peaks of Gandhamadana, in the valleys of Dardura, and in the lands of Sahyakacala.

महेन्द्र के वनों में, गन्धमादन की चोटियों पर, दर्दुर की घाटियों में, और सह्यकाचल की भूमि पर।

217.199.21

विन्ध्यशैलस्य कच्छेषु मलयस्योदरेषु च कैलासवनजालेषु ऋक्षवत्कुहरेषु च ॥ २१ ॥

vindhyaśailasya kaccheṣu malayasyodareṣu ca kailāsavanajāleṣu ṛkṣavatkuhareṣu ca || 21 ||

In the valleys of the Vindhya mountains, in the interior of the Malaya mountains, in the forests of Kailasa, and in the caves inhabited by bears.

विन्ध्य पर्वत की घाटियों में, मलय पर्वत के भीतर, कैलास के वनों में और भालू निवास करने वाली गुफाओं में।

227.199.22

एतेष्वन्येषु चान्येषु वनेष्वायतनेषु च तपस्विनस्तथा राम बहवो बहुदृष्टयः ॥ २२ ॥

eteṣvanyeṣu cānyeṣu vaneṣvāyataneṣu ca tapasvinastathā rāma bahavo bahudṛṣṭayaḥ || 22 ||

In these and other forests and hermitages, there are many ascetics with diverse views, O Rama.

इन और अन्य वनों और आश्रमों में, हे राम, बहुत से विविध दृष्टिकोण वाले तपस्वी हैं।

237.199.23

केचित्त्यक्तनिजाचाराः केचिच्च क्रमसंस्थिताः केचित्प्रबुद्धमतयो नित्यमुन्मत्तचेष्टिताः ॥ २३ ॥

kecittyaktanijācārāḥ kecicca kramasaṃsthitāḥ kecitprabuddhamatayo nityamunmattaceṣṭitāḥ || 23 ||

Some have abandoned their own practices, some follow a systematic approach, some are enlightened, and some always behave like madmen.

कुछ अपनी साधनाओं को त्याग चुके हैं, कुछ एक व्यवस्थित प्रणाली का अनुसरण करते हैं, कुछ बुद्धिमान हैं, और कुछ हमेशा पागलों की तरह व्यवहार करते हैं।

247.199.24

केचित्स्वदेशरहिताः केचित्त्यक्तनिजास्पदाः एकस्थानरताः केचिद्भ्रमन्तः केचिदास्थिताः ॥ २४ ॥

kecitsvadeśarahitāḥ kecittyaktanijāspadāḥ ekasthānaratāḥ kecidbhramantaḥ kecidāsthitāḥ || 24 ||

Some have left their native lands, some have abandoned their homes, some are devoted to staying in one place, some wander, and some remain stationary.

कुछ अपने स्वदेश को छोड़ चुके हैं, कुछ ने अपने घर को छोड़ दिया है, कुछ एक स्थान पर रहने में लगे हुए हैं, कुछ भटकते रहते हैं, और कुछ स्थिर रहते हैं।

257.199.25

एतेषां महतां मध्ये नभस्तलनिवासिनाम् पातालनिरतानां च दैत्यादीनां महामते ॥ २५ ॥

eteṣāṃ mahatāṃ madhye nabhastalanivāsinām pātālaniratānāṃ ca daityādīnāṃ mahāmate || 25 ||

Among these great beings, O wise one, are those who dwell in the sky, those who reside in the underworld, and demons.

इन महान प्राणियों में, हे महामते, आकाश में रहने वाले, पाताल में निवास करने वाले, और दैत्य शामिल हैं।

267.199.26

विज्ञातलोकपर्यायाः सम्यग्दर्शननिर्मलाः केचित्प्रबुद्धमतयो दृष्टदृश्यपरावराः ॥ २६ ॥

vijñātalokaparyāyāḥ samyagdarśananirmalāḥ kecitprabuddhamatayo dṛṣṭadṛśyaparāvarāḥ || 26 ||

Some, with awakened minds, are pure in right vision, understanding the seen and the seer, and are beyond the cycle of worldly existence.

कुछ लोग जागृत मन से सही दृष्टि से पवित्र हैं, देखे गए और देखने वाले को समझते हैं, और संसार के चक्र से परे हैं।

277.199.27

अप्रबुद्धधियः केचिद्दोलान्दोलितचेतसः निवृत्ताः पापकाचारात्सुजनानुगताः स्थिताः ॥ २७ ॥

aprabuddhadhiyaḥ keciddolāndolitacetasaḥ nivṛttāḥ pāpakācārātsujanānugatāḥ sthitāḥ || 27 ||

Some, with unawakened minds, are swayed by doubts, have given up sinful conduct, and are steadfast in the company of the virtuous.

कुछ लोग जिनके मन जागृत नहीं हैं, संदेहों से घिरे हुए हैं, पाप कर्मों से दूर हैं, और सज्जनों के साथ स्थिर हैं।

287.199.28

अर्धप्रबुद्धमतयः केचिज्ज्ञानावलेपतः परित्यक्तक्रियाचारा उभयभ्रष्टता गताः ॥ २८ ॥

ardhaprabuddhamatayaḥ kecijjñānāvalepataḥ parityaktakriyācārā ubhayabhraṣṭatā gatāḥ || 28 ||

Some, with half-awakened minds, are smeared with a little knowledge, have abandoned righteous conduct, and have fallen into a state of dual confusion.

कुछ लोग आधे जागृत मन वाले हैं, थोड़े ज्ञान से लिपटे हुए हैं, धर्माचरण को छोड़ चुके हैं, और दोहरी उलझन की स्थिति में पड़ गए हैं।

297.199.29

इत्थमस्मिञ्जनानीके जन्मसंतरणार्थिनः बहवः संस्थिता राम बहुधा बहुदृष्टयः ॥ २९ ॥

itthamasmiñjanānīke janmasaṃtaraṇārthinaḥ bahavaḥ saṃsthitā rāma bahudhā bahudṛṣṭayaḥ || 29 ||

Thus, in this multitude of people, many are striving for liberation from the cycle of birth and death, with various views and beliefs.

इस प्रकार, इस जनसमूह में, बहुत से लोग जन्म और मृत्यु के चक्र से मुक्ति प्राप्त करने के लिए प्रयासरत हैं, विभिन्न दृष्टिकोण और विश्वास के साथ।

307.199.30

संसारोत्तरणे तत्र न हेतुर्वनवासिता नापि स्वदेशवासित्वं न च कष्टतपःक्रियाः ॥ ३० ॥

saṃsārottaraṇe tatra na heturvanavāsitā nāpi svadeśavāsitvaṃ na ca kaṣṭatapaḥkriyāḥ || 30 ||

In the liberation from the worldly cycle, neither living in the forest, nor staying in one's own country, nor performing severe austerities is the cause.

संसार के चक्र से मुक्ति में, न तो वन में रहना, न ही अपने देश में रहना, न ही कठोर तपस्या करना कारण है।

317.199.31

न क्रियायाः परित्यागो न क्रियायाः समाश्रयः। नाचारेषु समारम्भविचित्रफलपालयः ॥ ३१ ॥

na kriyāyāḥ parityāgo na kriyāyāḥ samāśrayaḥ| nācāreṣu samārambhavicitraphalapālayaḥ || 31 ||

Neither renounce action nor cling to it| Do not engage in various activities for their fruits

न कर्म का त्याग करें न उसका आश्रय लें| विविध कर्मों में फल की आशा से न लगें

327.199.32

स्वभावः कारणं नाम संसारोत्तरणं प्रति। असंसक्तं मनो यस्य स तीर्णो भवसागरात् ॥ ३२ ॥

svabhāvaḥ kāraṇaṃ nāma saṃsārottaraṇaṃ prati| asaṃsaktaṃ mano yasya sa tīrṇo bhavasāgarāt || 32 ||

One's nature is the cause for liberation from the world| Whose mind is unattached, he has crossed the ocean of existence

अपना स्वभाव ही संसार से उबरने का कारण है| जिसका मन असक्त है, वह भवसागर से पार है

337.199.33

शुभाशुभाः क्रिया नित्यं कुर्वन्परिहरन्नपि। पुनरेति न संसारमसंसक्तमना मुनिः ॥ ३३ ॥

śubhāśubhāḥ kriyā nityaṃ kurvanpariharannapi| punareti na saṃsāramasaṃsaktamanā muniḥ || 33 ||

Always performing good and bad deeds, avoiding or not, the sage with an unattached mind does not return to the world

नित्य शुभ और अशुभ कर्म करते हुए, टालते हुए या न टालते हुए, असक्त मन वाला मुनि संसार में फिर नहीं आता

347.199.34

शुभाशुभाः क्रिया नित्यमकुर्वन्नपि दुर्मतिः। निमज्जत्येव संसारे परित्यक्तमनाः शठः ॥ ३४ ॥

śubhāśubhāḥ kriyā nityamakurvannapi durmatiḥ| nimajjatyeva saṃsāre parityaktamanāḥ śaṭhaḥ || 34 ||

Even if not performing good and bad deeds always, the evil-minded one with a forsaken mind sinks in the world

चाहे शुभ और अशुभ कर्म न करे, दुर्मति परित्यक्त मन वाला शठ संसार में डूब जाता है

357.199.35

मक्षिकेवान्तःसारज्ञा दुःखादुःखप्रदायिनी। न निवारयितुं शक्या न च मारयितुं मतिः ॥ ३५ ॥

makṣikevāntaḥsārajñā duḥkhāduḥkhapradāyinī| na nivārayituṃ śakyā na ca mārayituṃ matiḥ || 35 ||

Like a bee knowing the essence within, giving pain upon pain, the mind cannot be restrained nor killed

मधुमक्खी की तरह अंतःसार जानने वाली, दुःख देने वाली, मन को न रोका जा सकता है न मारा जा सकता है

367.199.36

काकतालीययोगेन कदाचित्स्वस्य चेतसः प्रवृत्तिर्जायते सिध्यै स्वयमात्मावलोकने ॥ ३६ ॥

kākatālīyayogena kadācitsvasya cetasaḥ pravṛttirjāyate sidhyai svayamātmāvalokane || 36 ||

By the practice of kākatālīya yoga, sometimes the mind becomes inclined towards the realization of the self.

काकतालीय योग के अभ्यास से कभी-कभी मन स्वयं आत्मा के दर्शन की ओर प्रवृत्त हो जाता है।

377.199.37

अवलोकनतो लब्ध्वा तत्त्वं नैर्मल्यमागतम् चेतो भवति निर्द्वन्द्वमसंसक्तमनामयम् ॥ ३७ ॥

avalokanato labdhvā tattvaṃ nairmalyamāgatam ceto bhavati nirdvandvamasaṃsaktamanāmayam || 37 ||

By attaining the realization of the self, the mind becomes pure, free from duality, unattached, and free from afflictions.

आत्म-दर्शन को प्राप्त करने से मन शुद्ध हो जाता है, द्वैत से मुक्त, अनासक्त और क्लेशों से मुक्त हो जाता है।

387.199.38

अचित्तत्वं प्रयातेन सत्त्वरूपेण चेतसा समो भूत्वा सुखं तिष्ठ पराकाशांशरूपभृत् ॥ ३८ ॥

acittatvaṃ prayātena sattvarūpeṇa cetasā samo bhūtvā sukhaṃ tiṣṭha parākāśāṃśarūpabhṛt || 38 ||

Striving for the state of no-mind, with a mind of pure essence, become one with it and dwell in bliss, O bearer of the form of the supreme light.

अचित्तत्व की ओर प्रयास करते हुए, शुद्ध स्वरूप के मन से, उसके साथ एक हो जाओ और आनंद में रहो, हे परम प्रकाश के रूप धारी।

397.199.39

अधिगतपरमार्थस्त्यक्तरागादिदोषः सममतिरुदितात्मा त्वं महात्मा महात्मन् रघुतनय विशोकस्तिष्ठ निःशङ्कमेको जननमरणमुक्तं पावनं तत्पदं त्वम् ॥ ३९ ॥

adhigataparamārthastyaktarāgādidoṣaḥ samamatiruditātmā tvaṃ mahātmā mahātman raghutanaya viśokastiṣṭha niḥśaṅkameko jananamaraṇamuktaṃ pāvanaṃ tatpadaṃ tvam || 39 ||

Having attained the ultimate truth, free from desires and other faults, with an equanimous mind and a revealed self, you are the great soul, O Raghunatha. Dwell without sorrow and fear, alone, liberated from birth and death, and purified by that state.

परमार्थ को प्राप्त करके, इच्छाओं और अन्य दोषों से मुक्त, समतापूर्ण मन और प्रकट आत्मा के साथ, तुम महान आत्मा हो, हे रघुनाथ। शोक और भय से मुक्त, अकेले, जन्म और मृत्यु से मुक्त, और उस स्थिति से पवित्र होकर रहो।

407.199.40

प्रकृतिमलविकारोपादिबोधादिरूपं जगति विमलरूपे नास्ति किंचित्क्वचिच्च स्फुटमकृतकमस्ति ब्रह्म चिद्धाम तच्च स्वयमहमिति मत्वा तिष्ठ निःशङ्कमेकः ॥ ४० ॥

prakṛtimalavikāropādhibodhādirūpaṃ jagati vimalarūpe nāsti kiṃcitkvacicca sphuṭamakṛtakamasti brahma ciddhāma tacca svayamahamiti matvā tiṣṭha niḥśaṅkamekaḥ || 40 ||

In this world, there is nothing pure in the form of knowledge arising from the impurities of nature. Only the clear, uncreated Brahman, the abode of consciousness, exists. Realizing 'I am that Brahman,' dwell without fear, alone.

इस जगत में, प्रकृति के मल से उत्पन्न ज्ञान के रूप में कुछ भी शुद्ध नहीं है। केवल स्पष्ट, अकृत्रिम ब्रह्म, चेतना का धाम, अस्तित्व में है। 'मैं वह ब्रह्म हूँ' कहकर, भय से मुक्त, अकेले रहो।

417.199.41

अधिकवचनगम्यं नान्यदस्त्यङ्ग किंचित्तव शुभमुपदेश्यं ज्ञानसंबोधनाय उदितमखिलमाद्यं ज्ञानसारं समग्रं विदितसकलवेद्यो राघव त्वं हि जातः ॥ ४१ ॥

adhikavacanagamyaṃ nānyadastyaṅga kiṃcittava śubhamupadeśyaṃ jñānasaṃbodhanāya uditamakhilamādyaṃ jñānasāraṃ samagraṃ viditasakalavedyo rāghava tvaṃ hi jātaḥ || 41 ||

There is no other higher teaching than this, O Raghava, which is beneficial for the awakening of knowledge. You are born with the complete essence of knowledge, knowing all that is to be known.

इससे बढ़कर कोई और शुभ उपदेश नहीं है, हे रघुवंशी! जो ज्ञान के बोध के लिए उदित है। तुम सम्पूर्ण ज्ञान के सार के साथ जन्मे हो, जो सब कुछ जानते हो।

427.199.42

श्रीवाल्मीकिरुवाच इत्युक्त्वा मुनिनायको व्यपगताशेषैषणे राघवे सर्वस्मिंश्च सभाजने स्थितवति ध्यानैकतानोपमे प्राप्ते ब्रह्मपदं धिया धवलया तूष्णीमभूत्षट्पदः कृत्वेवारणितं सरोजपटले पातुं प्रवृत्तो रसम् ॥ ४२ ॥

śrīvālmīkiruvāca ityuktvā munināyako vyapagatāśeṣaiṣaṇe rāghave sarvasmiṃśca sabhājane sthitavati dhyānaikatānopame prāpte brahmapadaṃ dhiyā dhavalayā tūṣṇīmabhūtṣaṭpadaḥ kṛtvevāraṇitaṃ sarojapaṭale pātuṃ pravṛtto rasam || 42 ||

Sri Valmiki said: Having spoken thus, the chief of sages, free from all desires, with Raghava and all the assembly standing in deep meditation, became silent, having attained the state of Brahman with a pure mind. He then proceeded to drink the nectar, having made the lotus petals tremble.

श्री वाल्मीकि ने कहा: ऐसा कहकर, मुनियों के नेता, जो सभी इच्छाओं से मुक्त थे, रघुवंशी और सभी सभासदों के गहरी ध्यान में खड़े होने पर, शुद्ध मन से ब्रह्म पद प्राप्त करके मौन हो गए। फिर उन्होंने कमल के पंखुड़ियों को काँपाकर अमृत पीना शुरू किया।