Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 185 — 26 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

कुन्ददन्त उवाच | जरन्मुनिरपीत्युक्त्वा ध्यानमीलितलोचनः | आसीदस्पन्दितप्राणमनाश्चित्र इवार्पितः || १ ||

kundadanta uvāca | jaranmunirapītyuktvā dhyānamīlitalocanaḥ | āsīdasapnditaprāṇamanāścitra ivārpiḥ || 1 ||

English

Kundadanta said: After saying 'Jaranmuni,' with eyes closed in meditation, he remained with unmoving breath, as if his mind was absorbed in a painting.

हिन्दी

कुन्ददन्त ने कहा: 'जरन्मुनि' कहकर, ध्यान में मग्न आँखों के साथ, वह अचल प्राण के साथ बैठा रहा, मानो उसका मन चित्र में डूबा हुआ हो।

2

आवाभ्यां प्रणयोदारैः प्रार्थितोऽपि पुनःपुनः | वाक्यैः संसारमविदन्न वचो दत्तवान्पुनः || २ ||

āvābhyāṃ praṇayodāraiḥ prārthito'pi punaḥpunaḥ | vākyaiḥ saṃsāramavidann na vaco dattavānpunaḥ || 2 ||

English

Even though he was repeatedly requested with affectionate words by both of them, he did not speak again, knowing the worldly affairs.

हिन्दी

यद्यपि दोनों ने बार-बार स्नेहपूर्ण शब्दों से अनुरोध किया, फिर भी वह संसार के मामलों को जानते हुए फिर से कुछ नहीं बोला।

3

आवां प्रदेशतस्तस्माच्चलित्वा मन्दमुत्सुकौ | दिनैः कतिपयैः प्राप्तौ गृहं मुदितबान्धवम् || ३ ||

āvāṃ pradeśatastasmāccalitvā mandamutsukau | dinaiḥ katipayaiḥ prāptau gṛhaṃ muditabāndhavam || 3 ||

English

Both of them, moving slowly from that place with enthusiasm, reached home after a few days, where their relatives were delighted.

हिन्दी

दोनों उस स्थान से धीरे-धीरे उत्सुकता के साथ चले और कुछ दिनों के बाद घर पहुँचे, जहाँ उनके रिश्तेदार खुश थे।

4

अथ तत्रोत्सवं कृत्वा कथाः प्रोच्य चिरंतनीः | स्थितास्तावद्वयं यावत्सप्तापि भ्रातरोऽथ ते || ४ ||

atha tatrotavaṃ kṛtvā kathāḥ procya ciraṃtanīḥ | sthitāstāvadvayaṃ yāvatsaptāpi bhrātaro'tha te || 4 ||

English

Then, having celebrated a festival there and narrated ancient stories, they stayed there until the seven brothers also reached there.

हिन्दी

फिर, वहाँ एक उत्सव मनाकर और पुरानी कहानियाँ सुनाकर, वे तब तक वहाँ रहे जब तक सात भाइयों ने भी वहाँ नहीं पहुँच गए।

5

क्रमेण विलयं प्राप्ताः प्रलयेष्वर्णवा इव | मुक्तोऽसौ मे सखैवैक एकार्णव इवाष्टकः || ५ ||

krameṇa vilayaṃ prāptāḥ pralayeṣvarṇavā iva | mukto'sau me sakhaivaika ekārṇava ivāṣṭakaḥ || 5 ||

English

Gradually, they attained dissolution in the great deluge like the syllables in the dissolution of the universe. He alone, my friend, was liberated like an octopus in the ocean.

हिन्दी

धीरे-धीरे, वे महाप्रलय में विलीन हो गए, जैसे अक्षर ब्रह्मांड के विलय में होते हैं। मेरा एकमात्र मित्र मुक्त हो गया, जैसे समुद्र में एक ऑक्टोपस।

6

ततः कालेन सोऽप्यस्तं दिनान्तेऽर्क इवागतः | अहं दुःखपरीतात्मा परं वैधुर्यमागतः || ६ ||

tataḥ kālena so'pyastaṃ dinānte'rka ivāgataḥ | ahaṃ duḥkhaparītātmā paraṃ vaidhuryamāgataḥ || 6 ||

English

Then, over time, he too set like the sun at the end of the day | I, with a heart filled with sorrow, attained supreme widowhood

हिन्दी

फिर, समय के साथ, वह भी दिन के अंत में सूर्य की तरह अस्त हो गया | मैं, दुःख से भरे हृदय के साथ, परम वैधव्य को प्राप्त हुआ

7

ततोऽहं दुःखितो भूयः कदम्बतरुतापसम् | गतो दुःखोपघाताय तज्ज्ञानं प्रष्टुमादृतः || ७ ||

tato'haṃ duḥkhito bhūyaḥ kadambatarutāpasam | gato duḥkhopaghātāya tajjñānaṃ praṣṭumādṛtaḥ || 7 ||

English

Then, I, being more sorrowful, went to the ascetic under the Kadamba tree | To dispel my sorrow, I eagerly asked for his knowledge

हिन्दी

फिर, मैं, और अधिक दुःखी होकर, कदम्ब वृक्ष के नीचे तपस्वी के पास गया | अपने दुःख को दूर करने के लिए, मैंने उसके ज्ञान के लिए उत्सुकता से पूछा

8

तत्र मासत्रयेणासौ समाधिविरतोऽभवत् | प्रणतेन मया पृष्टः सन्निदं प्रोक्तवानथ || ८ ||

tatra māsatreyeṇāsau samādhivirato'bhava | praṇaten mayā pṛṣṭaḥ sannidaṃ proktavānatha || 8 ||

English

There, after three months, he came out of his meditation | When I bowed and asked him, he spoke to me

हिन्दी

वहाँ, तीन महीनों के बाद, वह अपने ध्यान से बाहर आया | जब मैंने उसे प्रणाम किया और पूछा, तो उसने मुझसे बात की

9

कदम्बतापस उवाच । अहं समाधिविरतः स्थातुं शक्नोमि न क्षणम् | समाधिमेव प्रविशाम्यहमाशु कृतत्वरः || ९ ||

kadambatāpas uvāca | ahaṃ samādhivirataḥ sthātuṃ śaknomi na kṣaṇam | samādhimeva praviśāmyahamāśu kṛtatvaraḥ || 9 ||

English

The ascetic under the Kadamba tree said: 'I cannot stay out of meditation for even a moment | I will quickly enter meditation again'

हिन्दी

कदम्ब वृक्ष के नीचे तपस्वी ने कहा: 'मैं ध्यान से बाहर एक पल के लिए भी नहीं रह सकता | मैं फिर से जल्दी ध्यान में प्रवेश करूंगा'

10

परमार्थोपदेशस्ते नाभ्यासेन विनानघ | लगत्यत्र परां युक्तिमिमां शृणु ततः कुरु || १० ||

paramārthopadeśaste nābhyāsena vinānagha | lagatyatra parāṃ yuktimimāṃ śṛṇu tataḥ kuru || 10 ||

English

O sinless one, the highest spiritual instruction is not possible without practice | Listen to this supreme logic here, then do it

हिन्दी

हे निष्पाप, परम आध्यात्मिक उपदेश अभ्यास के बिना संभव नहीं है | यहाँ इस परम तर्क को सुनो, फिर इसे करो

11

अयोध्यानाम पूरस्ति तत्रास्ति वसुधाधिपः । नाम्ना दशरथस्तस्य पुत्रो राम इति श्रुतः || ११ ||

ayodhyānām pūrasti tatrāsti vasudhādhipaḥ | nāmnā daśarathastasya putro rāma iti śrutaḥ || 11 ||

English

In the city of Ayodhya, there is a king named Dasharatha. His son is known as Rama.

हिन्दी

अयोध्या नामक नगर में वसुधाधिप दशरथ हैं। उनके पुत्र का नाम राम है।

12

सकाशं तत्र गच्छ त्वं तस्मै कुलगुरुः किल । वसिष्ठाख्यो मुनिश्रेष्ठः कथयिष्यति संसदि || १२ ||

sakāśaṃ tatra gaccha tvaṃ tasmai kulaguruḥ kila | vasiṣṭhākhyo muniśreṣṭhaḥ kathayiṣyati saṃsadi || 12 ||

English

Go to that place, where the family priest, the great sage Vasistha, will narrate the divine story in the assembly.

हिन्दी

वहाँ जाओ, जहाँ कुलगुरु महर्षि वसिष्ठ सभा में दिव्य कथा कहेंगे।

13

मोक्षोपायकथां दिव्यां तां श्रुत्वा सुचिरं द्विज । विश्रान्तिमेष्यसि परे पदेऽहमिव पावने || १३ ||

mokṣopāyakathāṃ divyāṃ tāṃ śrutvā suciraṃ dvija | viśrāntim eṣyasi pare pade'hamiva pāvane || 13 ||

English

O Brahmin, by listening to this divine story of the means to liberation, you will attain peace in the supreme, purifying abode.

हिन्दी

हे ब्राह्मण, मोक्ष के उपाय की इस दिव्य कथा को सुनकर तुम शुद्ध परम पद में शांति पाओगे।

14

इत्युक्त्वा स समाधानरसायनमहार्णवम् । विवेशाहमिमं देशं त्वत्सकाशमुपागतः || १४ ||

ityuktvā sa samādhānrasāyanamahārṇavam | viveśāhamimaṃ deśaṃ tvatsakāśamupāgataḥ || 14 ||

English

Having said this, he entered the great ocean of the elixir of tranquility, and thus I have come to your presence.

हिन्दी

ऐसा कहकर, वह शांति के रसायन के महासागर में प्रवेश कर गया, और इस प्रकार मैं आपके पास आया हूँ।

16

श्रीराम उवाच । स कुन्ददन्त इत्यादिकथाकथनकोविदः । स्थितस्ततःप्रभृत्येव मत्समीपगतः सदा || १६ ||

śrīrāma uvāca | sa kundadanta ityādikathākathanakovidaḥ | sthitastataḥprabhṛtyeva matsamīpagataḥ sadā || 16 ||

English

Shri Rama said, 'That Kundadanta, who is skilled in narrating various stories, has been with me since then.'

हिन्दी

श्री राम ने कहा, 'वह कुंददंत, जो विविध कथाओं का कथन करने में कुशल है, तब से सदा मेरे साथ है।'

17

स एष कुन्ददन्ताख्यो द्विजः पार्श्वे समास्थितः | श्रुतवान्सहितामेतां मोक्षोपायाभिधामिह || १७ ||

sa eṣa kundadantākhyo dvijaḥ pārśve samāsthitaḥ | śrutavānsahitāmetāṃ mokṣopāyābhidhāmiha || 17 ||

English

This brahmin named Kundadanta is standing by my side. He has heard this discourse on the means of liberation.

हिन्दी

यह कुन्ददन्त नामक ब्राह्मण मेरे पास खड़ा है। उसने इस मोक्ष के उपाय की बात सुनी है।

18

स एष कुन्ददन्ताख्यो मम पार्श्वगतो द्विज | अद्य निःसंशयो जातो न वेति परिपृच्छ्यताम् || १८ ||

sa eṣa kundadantākhyo mama pārśvagato dvija | adya niḥsaṃśayo jāto na veti paripṛcchyatām || 18 ||

English

This brahmin named Kundadanta is by my side. Today, he has become free from doubts. There is no need to ask him.

हिन्दी

यह कुन्ददन्त नामक ब्राह्मण मेरे पास है। आज, उसके सभी संदेह दूर हो गए हैं। उससे पूछने की आवश्यकता नहीं है।

19

श्रीवाल्मीकिरुवाच | इत्युक्ते राघवेणाथ प्रोवाच वदतांवरः | स वसिष्ठो मुनिश्रेष्ठः कुन्ददन्तं विलोकयन् || १९ ||

śrīvālmīkiruvāca | ityukte rāghaveṇātha provāca vadatāṃvaraḥ | sa vasiṣṭho muniśreṣṭhaḥ kundadantaṃ vilokayan || 19 ||

English

Valmiki said: Having heard this from Raghava, the best among speakers, Vasistha, the foremost sage, looking at Kundadanta, spoke.

हिन्दी

वाल्मीकि ने कहा: रघुवंशी से यह सुनकर, वक्ताओं में श्रेष्ठ वसिष्ठ, मुनियों में सर्वश्रेष्ठ, कुन्ददन्त की ओर देखकर बोले।

20

श्रीवसिष्ठ उवाच | कुन्ददन्त द्विजवर कथ्यतां किं त्वयानघ | बुद्धं श्रुतवता ज्ञेयं मदुक्तं मोक्षदं परम् || २० ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kundadanta dvijavara kathyatāṃ kiṃ tvayānagha | buddhaṃ śrutavatā jñeyaṃ maduktaṃ mokṣadaṃ param || 20 ||

English

Vasistha said: O Kundadanta, the best among brahmins, tell me what you have understood from what you have heard. My words are the supreme means to liberation.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे कुन्ददन्त, ब्राह्मणों में श्रेष्ठ, बताओ कि तुमने जो सुना है उससे क्या समझा है। मेरे शब्द मोक्ष के परम उपाय हैं।

21

कुन्ददन्त उवाच | सर्वसंशयविच्छेदि चेत एव जयाय मे | सर्वसंशयविच्छेदो ज्ञातं ज्ञेयमखण्डितम् || २१ ||

kundadanta uvāca | sarvasaṃśayavicchedi cet ēva jayāya mē | sarvasaṃśayavicchēdo jñātaṃ jñēyamakhaṇḍitam || 21 ||

English

Kundadanta said: If the mind itself is the destroyer of all doubts, then the destruction of all doubts is known and should be known as flawless.

हिन्दी

कुन्ददन्त ने कहा: यदि मन ही सभी संदेहों का नाश करने वाला है, तो सभी संदेहों का नाश जाना जाता है और इसे दोषरहित जानना चाहिए।

22

ज्ञातं ज्ञातव्यममलं दृष्टं द्रष्टव्यमक्षतम् | प्राप्तं प्राप्तव्यमखिलं विश्रान्तोऽस्मि परे पदे || २२ ||

jñātaṃ jñātavyamamalaṃ dṛṣṭaṃ draṣṭavyamakṣatam | prāptaṃ prāptavyamakhilaṃ viśrānto'smi pare pade || 22 ||

English

I have known what is to be known, seen what is to be seen, and attained what is to be attained. I am at peace in the supreme state.

हिन्दी

मैंने जाना है जो जानना था, देखा है जो देखना था, और प्राप्त किया है जो प्राप्त करना था। मैं परम अवस्था में शांत हूँ।

23

बुद्धेयं त्वदिदं सर्वं परमार्थधनं घनम् | अनन्येनात्मनो व्योम्नि जगद्रूपेण जृम्भितम् || २३ ||

buddheyaṃ tvadidaṃ sarvaṃ paramārthadhanaṃ ghanam | ananyenātmano vyomni jagadrūpeṇa jṛmbhitam || 23 ||

English

This entire universe is the manifestation of your consciousness, the dense treasure of ultimate reality. It expands in the infinite space of the self, taking the form of the world.

हिन्दी

यह सम्पूर्ण ब्रह्मांड आपकी चेतना का प्रकटीकरण है, परम सत्य का घना धन। यह आत्मा के अनंत आकाश में फैलता है, जगत के रूप में।

24

सर्वात्मकतया सर्वरूपिणः सर्वगात्मनः | सर्वं सर्वेण सर्वत्र सर्वदा संभवत्यलम् || २४ ||

sarvātmakatayā sarvarūpiṇaḥ sarvagātmanaḥ | sarvaṃ sarveṇa sarvatra sarvadā saṃbhavatyalam || 24 ||

English

By the nature of being the self of all, the one who takes all forms and pervades everywhere, everything exists everywhere and always.

हिन्दी

सबके आत्मा होने के कारण, जो सभी रूपों को धारण करता है और सर्वव्यापी है, सब कुछ हर जगह और हमेशा मौजूद है।

25

संभवन्ति जगन्त्यन्तः सिद्धार्थकणकोटरे | न संभवन्ति च यथा ज्ञातमेतदशेषतः || २५ ||

saṃbhavanti jagantyantaḥ siddhārthakaṇakoṭare | na saṃbhavanti ca yathā jñātametadaśeṣataḥ || 25 ||

English

All things arise within the treasure of accomplished meanings, but they do not arise as they are known completely.

हिन्दी

सभी चीजें सिद्ध अर्थों के खजाने में उत्पन्न होती हैं, लेकिन वे पूरी तरह से जाने जाने के रूप में उत्पन्न नहीं होतीं।

26

गृहेऽन्तः संभवत्येव सप्तद्वीपा वसुंधरा | गेहं च शून्यमेवास्ते सत्यमेतदसंशयम् || २६ ||

gṛhe'ntaḥ saṃbhavatyeva saptadvīpā vasuṃdharā | gehaṃ ca śūnyamevāste satyametadasaṃśayam || 26 ||

English

Within the home, the seven continents of the earth indeed arise. And the home itself is truly empty, this is the undoubted truth.

हिन्दी

घर के भीतर, पृथ्वी के सात महाद्वीप उत्पन्न होते हैं। और घर खुद वास्तव में खाली है, यह निस्संदेह सत्य है।

27

यद्यद्यदा वस्तु यथोदितात्म भातीह भूतैरनुभूयते च | तत्तत्तदा सर्वघनस्तथास्ते ब्रह्मेत्थमाद्यन्तविमुक्तमस्ति || २७ ||

yadyadyadā vastu yathoditātma bhātīha bhūtairanubhūyate ca | tattattadā sarvaghanastathāste brahmetthamādyantavimuktamasti || 27 ||

English

Whatever object is perceived as it is described, and is experienced by beings, that object exists in its entirety as Brahman, which is free from beginning and end.

हिन्दी

जो भी वस्तु जैसी बताई गई है वैसी ही दिखाई देती है और प्राणियों द्वारा अनुभव की जाती है, वह वस्तु उस समय पूर्ण रूप से ब्रह्म के रूप में स्थित होती है, जो आदि और अंत से मुक्त है।

← Chapter 184Chapter 186 →