Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 180 — 40 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | इमं मे संशयं छिन्धि भगवन्भास्करं तमः | भुवनस्येव भावानां सम्यग्रूपानुभूतये || १ ||

śrīrāma uvāca | imaṃ me saṃśayaṃ chindhi bhagavanbhāskaraṃ tamaḥ | bhuvanasyaiva bhāvānāṃ samyagrūpānubhūtaye || 1 ||

English

Shri Ram said, 'O Lord, please dispel my doubt, like the sun dispels the darkness of the world, for the proper understanding of the true nature of things.'

हिन्दी

श्री राम ने कहा, 'हे भगवान्, मेरे संशय को दूर करें, जैसे सूर्य दुनिया के अंधेरे को दूर करता है, ताकि मैं सभी चीजों के सही स्वरूप को समझ सकूँ।'

2

कदाचिदहमेकाग्रो विद्यागेहे विपश्चिताम् | संसदि स्थितवान्यावत्तापसः कश्चिदागतः || २ ||

kadācidahamekāgro vidyāgehe vipaścitām | saṃsadi sthitavānyāvattāpasaḥ kaścidāgataḥ || 2 ||

English

Once, I was sitting alone in the hall of knowledge among the wise, when a certain ascetic arrived.

हिन्दी

एक बार, मैं विद्वानों के बीच ज्ञान के भवन में अकेला बैठा था, तभी एक तपस्वी आया।

3

विद्वान्द्विजवरः श्रीमान्विदेहजनमण्डलात् | महातपाः कान्तियुतो दुर्वासा इव दुःसहः || ३ ||

vidvāndvijavaraḥ śrīmānvidēhajanamaṇḍalāt | mahātapāḥ kāntiyuto durvāsā iva duḥsahaḥ || 3 ||

English

The wise and eminent Brahmin, resplendent, from the land of Videha, a great ascetic, radiant and formidable like Durvasa.

हिन्दी

विद्वान् और श्रेष्ठ ब्राह्मण, तेजस्वी, विदेह देश से, एक महान तपस्वी, तेजोमय और दुर्वासा की तरह भयंकर।

4

स प्रविश्याभिवाद्याशु सभामाभास्वरद्युतिम् | उपविश्यासने तिष्ठन्नस्माभिरभिवादितः || ४ ||

sa praviśyābhivādyāśu sabhāmābhāsvradyutim | upaviśyāsane tiṣṭhannasmābhirabhivāditaḥ || 4 ||

English

He entered and quickly greeted the assembly, which was radiant with splendor. He sat on a seat and was greeted by us.

हिन्दी

वह अंदर आया और तुरंत सभा को प्रणाम किया, जो तेजस्वी थी। वह एक आसन पर बैठा और हमने उसे प्रणाम किया।

5

वेदान्तसांख्यसिद्धान्तवादान्संहृत्य सत्तमम् | सुखोपविष्टं विश्रान्तं तमहं पृष्टवानिदम् || ५ ||

vedāntasāṃkhyasiddhāntavādānsaṃhṛtya sattamam | sukhopaviṣṭaṃ viśrāntaṃ tamahaṃ pṛṣṭavānidam || 5 ||

English

After the discussions on Vedanta, Sankhya, and other philosophies were concluded, I asked him, who was comfortably seated and relaxed.

हिन्दी

वेदांत, सांख्य और अन्य दर्शनों पर चर्चा समाप्त होने के बाद, मैंने उससे पूछा, जो सुखपूर्वक बैठा और विश्राम कर रहा था।

7

ब्राह्मण उवाच | एवमेतन्महाभाग सुमहायत्नवानहम् | यदर्थमागतोऽस्मीह तस्याकर्णय निर्णयम् || ७ ||

brāhmaṇa uvāca | evametanmahābhāga sumahāyatnavānaham | yadarthamāgato'smīha tasyākarṇaya nirṇayam || 7 ||

English

The Brahmin said: O greatly fortunate one, I have made a great effort for the purpose for which I have come here; listen to its resolution.

हिन्दी

ब्राह्मण ने कहा: हे महाभाग्यवान, मैंने जिस उद्देश्य के लिए यहाँ आया हूँ, उसके लिए मैंने बहुत प्रयास किया है; उसके निर्णय को सुनो।

8

वैदेहो नाम देशोऽस्ति सर्वसौभाग्यसंयुतः | स्वर्गस्याम्बरसंस्थस्य प्रतिबिम्वमिवावनौ || ८ ||

vaideho nāma deśo'sti sarvasaubhāgyasaṃyutaḥ | svargasyāmbarasaṃsthasya pratibimbamivāvanau || 8 ||

English

There is a country named Videha, endowed with all prosperity, like a reflection of heaven on earth.

हिन्दी

विदेह नाम का एक देश है, जो सभी प्रकार के सौभाग्य से युक्त है, मानो स्वर्ग का प्रतिबिम्ब पृथ्वी पर।

9

तत्राहं ब्राह्मणो जातः प्राप्तविद्यश्च संस्थितः | कुन्दावदातदन्तत्वात्कुन्ददन्त इति श्रुतः || ९ ||

tatrāhaṃ brāhmaṇo jātaḥ prāptavidyaśca saṃsthitaḥ | kundāvadātadantatvātkundadanta iti śrutaḥ || 9 ||

English

There I was born as a Brahmin, having attained knowledge and established. Due to my teeth being like jasmine flowers, I am known as Kundadanta.

हिन्दी

वहाँ मैं एक ब्राह्मण के रूप में जन्मा, ज्ञान प्राप्त कर चुका और स्थापित हुआ। मेरे दाँतों के चूने के फूलों की तरह होने के कारण, मुझे कुन्ददन्त के नाम से जाना जाता है।

10

अथाहं जातवैराग्यः प्रविहर्तुं प्रवृत्तवान् | देवद्विजमुनीन्द्राणां संभ्रमाच्छ्रमशान्तये || १० ||

athāhaṃ jātavairāgyaḥ pravihartuṃ pravṛttavān | devadvijamunīndrāṇāṃ saṃbhramācchramaśāntaye || 10 ||

English

Then, having developed dispassion, I set out to wander for the relief of the fatigue of the gods, sages, and great saints.

हिन्दी

तब, वैराग्य प्राप्त करने के बाद, मैं देवताओं, ऋषियों और महान संतों की थकान को शांत करने के लिए भटकने निकला।

11

श्रीपर्वतमखण्डेहं कदाचित्प्राप्तवानहम् | तत्रावसं चिरं कालं मृदु दीर्घं तपश्चरन् || ११ ||

śrīparvatamakhṇḍehaṃ kadācitprāptavānaham | tatrāvasaṃ ciraṃ kālaṃ mṛdu dīrghaṃ tapascaran || 11 ||

English

Once, I reached the beautiful mountain range and stayed there for a long time, performing mild and prolonged penance.

हिन्दी

एक बार, मैं सुंदर पर्वत श्रृंखला तक पहुंचा और वहाँ लंबे समय तक रहा, मधुर और लंबी तपस्या करते हुए।

12

तत्रास्त्यरण्यं विदितं मुक्तं तृणवनादिभिः| त्यक्ततेजस्तमोभ्रादिभूमाविव नभस्तलम् || १२ ||

tatrāstyaraṇyaṃ viditaṃ muktam tṛṇavanādibhiḥ| tyaktatejastamobhrādibhūmāviva nabhastalam || 12 ||

English

There is a well-known forest, free from grass and other things, like the sky devoid of light, darkness, and clouds.

हिन्दी

वहाँ एक विख्यात वन है, जो घास और अन्य चीजों से मुक्त है, जैसे आकाश जो प्रकाश, अंधेरे और बादलों से रहित है।

13

तत्रास्ति मध्ये विटपी लघुः पेलवपल्लवः| स्थित एषोऽम्बरे शून्ये मन्दरश्मिरिवांशुमान् || १३ ||

tatrāsti madhye viṭapī laghuḥ pelavapallavaḥ| sthita eṣo'mbare śūnye mandaraśmirivāṃśumān || 13 ||

English

In the middle of that place, there is a small tree with tender leaves, standing in the empty sky like the sun with weak rays.

हिन्दी

उस स्थान के मध्य में, एक छोटा वृक्ष है जिसके कोमल पत्ते हैं, जो खाली आकाश में मंद किरणों वाले सूर्य की तरह खड़ा है।

14

लम्बते तस्य शाखायां पुरुषः पावनाकृतिः| भानुर्भानाविव रश्मिगृहीतो ग्रथिताकृतिः || १४ ||

lambate tasya śākhāyāṃ puruṣaḥ pāvanākṛtiḥ| bhānurbhānāviva raśmigṛhīto grathitākṛtiḥ || 14 ||

English

Hanging from its branch is a man with a purifying form, like the sun caught in its own rays, with a bound form.

हिन्दी

उसकी शाखा से लटका हुआ एक पुरुष है जिसका पवित्र रूप है, जैसे सूर्य अपनी ही किरणों में फँसा हुआ, बंधे हुए रूप में।

15

मौञ्जदामनिबद्धोर्ध्वपादो नित्यमवाक्शिराः| अष्ठीलत्वं दधदिव महाष्ठीलस्य शाल्मलेः || १५ ||

mauñjadāmanibaddhordhvapādo nityamavākśirāḥ| aṣṭhīlatvaṃ dadhadiva mahāṣṭhīlasya śālmaler || 15 ||

English

With his feet bound upwards by a sacred thread, always with his head down, he appears like the great immovable silk-cotton tree.

हिन्दी

अपने पैरों को पवित्र धागे से ऊपर की ओर बाँधे हुए, हमेशा सिर नीचे किये हुए, वह महान अचल सेमल के वृक्ष की तरह दिखाई देता है।

16

दृष्टः प्राप्तेन तं देशं स कदाचिन्मया पुमान्| विचारितो निकटतो वक्षःस्थाञ्जलिसंपुटः || १६ ||

dṛṣṭaḥ prāptena taṃ deśaṃ sa kadācinmayā pumān| vicārito nikaṭato vakṣaḥsthāñjalisaṃpuṭaḥ || 16 ||

English

Once, I saw a man who had reached that place, with his hands folded in reverence near his chest, deeply contemplating.

हिन्दी

एक बार, मैंने उस स्थान तक पहुँचे हुए एक पुरुष को देखा, जिसके हाथ वक्ष के पास जुड़े हुए थे, गहरी विचार-विमर्श में लीन।

17

यावज्जीवत्यसौ विप्रो निःश्वसित्यहताकृतिः | शीतवातातपस्पर्शान्सर्वान्वेत्ति च कालजान् || १७ ||

yāvajjīvatyasau vipro niḥśvasityahatākṛtiḥ | śītavātātapaspṛśānsarvānvetti ca kālajān || 17 ||

English

As long as this Brahmin lives, he breathes with a distorted form | He experiences all the sensations of cold, wind, and heat, and knows the passage of time.

हिन्दी

जब तक यह ब्राह्मण जीवित है, वह विकृत रूप में साँस लेता है | वह ठंड, हवा और गर्मी के सभी स्पर्शों को अनुभव करता है और समय को जानता है।

18

अनन्तरमसावेको नोपचर्य मया बहून् | दिवसातपखेदेन विश्रम्भे पातितः शनैः || १८ ||

anantaramasāveko nopacarya mayā bahūn | divasātapakhedena viśrambhe pātitaḥ śanaiḥ || 18 ||

English

Immediately afterwards, he, not being served by me for many days | Gradually fell into exhaustion due to the heat of the day.

हिन्दी

तुरंत बाद, वह, मेरे द्वारा कई दिनों तक सेवा न किए जाने के कारण | धीरे-धीरे दिन की गर्मी के कारण थकान में गिर गया।

19

पृष्टश्च कोऽसि भगवन्किमर्थं दारुणं तपः | करोषीदं विशालाक्ष लक्ष्यालक्ष्यात्मजीवितः || १९ ||

pṛṣṭaśca ko'si bhagavan kimarthaṃ dāruṇaṃ tapaḥ | karoṣīdaṃ viśālākṣa lakṣyālakṣyātmajīvitaḥ || 19 ||

English

He was asked, 'Who are you, O revered one? For what purpose do you perform this severe penance | O large-eyed one, living a life that is both visible and invisible?'

हिन्दी

उससे पूछा गया, 'तुम कौन हो, हे भगवन्? किस उद्देश्य से तुम इस कठोर तपस्या को करते हो | हे विशाल नेत्रों वाले, जो दृश्य और अदृश्य जीवन जीते हो?'

20

अथ तेनोक्तमर्थस्ते क इवानेन तापस | अर्थे नातिविचित्रा हि भवन्तीच्छाः शरीरिणाम् || २० ||

atha tenoktamarthaste ka ivānena tāpasa | arthe nātivicitrā hi bhavantīcchāḥ śarīriṇām || 20 ||

English

Then he was told, 'What is the purpose of this ascetic? | The desires of embodied beings are not very extraordinary.'

हिन्दी

तब उसे कहा गया, 'इस तपस्वी का क्या उद्देश्य है? | शरीरधारियों की इच्छाएँ बहुत असामान्य नहीं होतीं।'

21

इत्युक्तवान्प्रयत्नेन सोऽनुबन्धेन वै मया | यदा पृष्टस्तदा तेन ममोक्तमिदमुत्तरम् || २१ ||

ityuktavānprayatnena so'nubandhena vai mayā | yadā pṛṣṭastadā tena mamoktamidamuttaram || 21 ||

English

Thus, he spoke with effort and with a sense of continuity by me | When he was asked, then he gave me this reply.

हिन्दी

इस प्रकार, उसने प्रयास से और मेरे द्वारा लगातार बोला | जब उससे पूछा गया, तब उसने मुझे यह उत्तर दिया।

22

मथुरायामहं जातो वृद्धिं यातः पितुगृहे | बाल्ययौवनयोर्मध्ये स्थितः पदपदार्थवित् || २२ ||

mathurāyāmahaṃ jāto vṛddhiṃ yātaḥ pitugṛhe | bālyayauvanayormadhye sthitaḥ padapadārthavit || 22 ||

English

I was born in Mathura and grew up in my father's house. In the middle of childhood and youth, I became knowledgeable about the meaning of words.

हिन्दी

मैं मथुरा में पैदा हुआ और अपने पिता के घर में बड़ा हुआ। बचपन और युवावस्था के बीच में, मैं शब्दों के अर्थ को समझने लगा।

23

समग्रसुखसंभारकोशो भवति भूमिपः | इत्यहं श्रुतवांस्तत्र भोगार्थी नवयौवनः || २३ ||

samagrasukhasaṃbhārakośo bhavati bhūmipaḥ | ityahaṃ śrutavāṃstatra bhogārthī navayauvanaḥ || 23 ||

English

A king becomes a treasure of complete happiness. Thus, I heard there, desiring enjoyment in new youth.

हिन्दी

एक राजा पूर्ण सुख का खजाना बन जाता है। इस प्रकार, मैंने वहाँ सुना, नए युवावस्था में भोग की इच्छा करते हुए।

24

अथ सप्तमहाद्वीपविस्तीर्णाया भुवः पतिः | स्यामित्यहमुदारात्मा परिबिम्बितवांश्चिरम् || २४ ||

atha saptamahādvīpavistīrṇāyā bhuvaḥ patiḥ | syāmityahamudārātmā paribimbitavāṃściram || 24 ||

English

Then, I, the generous one, thought, 'May I become the lord of the earth, which is spread out in seven great continents.' I contemplated this for a long time.

हिन्दी

तब, मैं, उदार आत्मा, सोचा, 'मैं सात महाद्वीपों में फैली पृथ्वी का स्वामी बनूँ।' मैंने इस पर लंबे समय तक विचार किया।

25

इत्यर्थेन समागत्य देशमित्थमहं स्थितः | अत्र द्वादश वर्षाणि समतीतानि मानद || २५ ||

ityarthena samāgatya deśamitthamahaṃ sthitaḥ | atra dvādaśa varṣāṇi samatītāni mānada || 25 ||

English

Thus, with this purpose, I came to this place and have been staying here. Here, twelve years have passed, O respectful one.

हिन्दी

इस प्रकार, इस उद्देश्य से, मैं इस स्थान पर आया और यहाँ रहा हूँ। यहाँ, बारह वर्ष बीत गए हैं, हे आदरणीय।

26

तदकारणमित्र त्वं गच्छेष्टं देशमाशुगः | अहं चाभिमतप्राप्तेरित्थमेव दृढस्थितिः || २६ ||

tadakāraṇamitra tvaṃ gaccheṣṭaṃ deśamāśugaḥ | ahaṃ cābhimata prāpteritthameva dṛḍhasthitiḥ || 26 ||

English

Therefore, O friend, you go to that desired place quickly. I will remain here firmly for the attainment of my desire.

हिन्दी

इसलिए, हे मित्र, तुम उस इच्छित स्थान पर शीघ्र जाओ। मैं अपनी इच्छा की प्राप्ति के लिए यहाँ दृढ़ता से रहूँगा।

27

इति तेनाऽहमुक्तः संस्तमित्थं प्रोक्तवाञ्छृणु | आश्चर्यश्रवणे चेतः खेदमेति न धीमतः || २७ ||

iti tena'hamuktaḥ saṃstamitthaṃ proktavāñchṛṇu | āścaryaśravaṇe cetaḥ khedameti na dhīmataḥ || 27 ||

English

Thus, I was instructed by him to listen to this | The mind of the wise does not become distressed upon hearing something wonderful

हिन्दी

इस प्रकार, मैंने उनसे यह सुना | अद्भुत सुनने पर बुद्धिमान का मन दुःखी नहीं होता

28

साधो यावत्त्वया प्राप्तो न नामाभिमतो वरः | त्वद्रक्षापरिचर्यार्थमिह तावदहं स्थितः || २८ ||

sādho yāvattvayā prāpto na nāmābhimato varaḥ | tvadrakṣāparicaryārthamih tāvadahaṃ sthitaḥ || 28 ||

English

O virtuous one, until you achieve the desired boon | I am here to protect and serve you

हिन्दी

हे साधु, जब तक तुम वांछित वर नहीं प्राप्त कर लेते | मैं तुम्हारी रक्षा और सेवा के लिए यहाँ हूँ

29

मयेत्युक्ते स पाषाणमौनवानभवच्छमी | निमीलितेक्षणः क्षीणरूपस्त्वकलनो बहिः || २९ ||

mayetyukte sa pāṣāṇamau navānabhavacchamī | nimīlitekṣaṇaḥ kṣīṇarūpastvakalano bahiḥ || 29 ||

English

When I said this, he became silent like a stone | With closed eyes, weakened form, and motionless outside

हिन्दी

जब मैंने यह कहा, तो वह पत्थर की तरह मौन हो गया | बंद आँखों, कमजोर शरीर, और बाहर से निश्चल

30

तथाहं पुरतस्तस्य काष्ठमौनवतोऽवसम् | षण्मासान्विगतोद्वेगं वेगान्कालकृतान्सहन् || ३० ||

tathāhaṃ puratastasya kāṣṭhamau navato'vasam | ṣaṇmāsānvigatodvegaṃ vegānkālakṛtānsahan || 30 ||

English

Thus, I remained silent like a log in front of him | Enduring the anxieties and the passage of time for six months

हिन्दी

इस प्रकार, मैं उसके सामने लकड़ी की तरह मौन बैठा रहा | छह महीने तक चिंताओं और समय के बीतने को सहता हुआ

31

अर्कबिम्बाद्विनिष्कम्य तत्प्रदेशान्तरे स्थितम् | एकदा दृष्टवानस्मि पुरुषं भानुभास्वरम् || ३१ ||

arkabimbādvinisḥkamya tatpradeśāntare sthitam | ekadā dṛṣṭavānasmipuruṣaṃ bhānubhāsvaram || 31 ||

English

Once, coming out from the sun's orb, I saw a man standing in another region | Radiant like the sun

हिन्दी

एक बार, सूर्य के मंडल से बाहर आकर, मैंने एक दूसरे क्षेत्र में खड़े एक व्यक्ति को देखा | सूर्य की तरह चमकते हुए

32

स तेन पूज्यते यावन्मनसा कर्मणा मया| उवाच तावद्वचनममृतस्यन्दसुन्दरम् || ३२ ||

sa tena pūjyate yāvanmanasā karmaṇā mayā| uvāca tāvadvacanamamṛtasyandasundaram || 32 ||

English

He is worshipped by me with mind and deeds to that extent| He spoke these sweet words like nectar

हिन्दी

मैंने मन और कर्म से उसकी उतनी ही पूजा की| उसने अमृत के समान मधुर वचन कहे

33

शाखाप्रलम्बनपर हे ब्रह्मन्दीर्घतापस| तपः संहर संहारि गृहाणाभिमतं वरम् || ३३ ||

śākhāpralambanapara he brahmandīrghatāpasa| tapaḥ saṃhara saṃhāri gṛhāṇābhimataṃ varam || 33 ||

English

O one engaged in the penance of hanging from a branch, O ascetic of long austerities| Abandon your penance, O destroyer, accept the desired boon

हिन्दी

हे शाखा से लटकने वाले तपस्वी, हे लंबे तप करने वाले ब्रह्मन्| अपना तप छोड़ो, हे संहारक, अपनी इच्छा का वर ग्रहण करो

34

सप्ताब्धिद्वीपवलया पालयिष्यसि मेदिनीम्| सप्तवर्षसहस्राणि देहेनानेन धर्मतः || ३४ ||

saptābddhadvīpavalayā pālayiṣyasi medinīm| saptavarṣasahasrāṇi dehenānena dharmataḥ || 34 ||

English

You will protect the Earth with its seven oceans and seven islands| For seven thousand years with this body, righteously

हिन्दी

तुम सात समुद्रों और सात द्वीपों वाली पृथ्वी की रक्षा करोगे| इस शरीर से सात हजार वर्षों तक, धर्मानुसार

35

एवं समीहितं दत्त्वा स द्वितीयो दिवाकरः| गन्तुमस्तमथार्काब्धिमविशत्प्रोदितो यतः || ३५ ||

evaṃ samīhitaṃ dattvā sa dvitīyo divākaraḥ| gantumastamathārkābdhimaviśatprodito yataḥ || 35 ||

English

Having thus granted the desired boon, that second sun| Entered the western ocean, urged to set

हिन्दी

इस प्रकार अभीष्ट वर देकर, वह दूसरा सूर्य| अस्त होने के लिए प्रेरित होकर पश्चिमी समुद्र में प्रवेश किया

36

तस्मिन्याते मया प्रोक्तं तस्य शाखातपस्विनः| श्रुतदृष्टानुभूताग्र्यवरदस्य विवेकिनः || ३६ ||

tasminyāte mayā proktaṃ tasya śākhātapasvinaḥ| śrutadṛṣṭānubhūtāgryavaradasya vivekinaḥ || 36 ||

English

When he had gone, I spoke to that sage engaged in branch penance| Who was wise, having heard, seen, and experienced the best boons

हिन्दी

जब वह चला गया, मैंने उस शाखा तपस्वी को कहा| जो सुना, देखा, और अनुभव किया था, बुद्धिमान था

37

संप्राप्ताभिमतं ब्रह्मंस्तरुशाखावलम्बनम्| तपस्त्यक्त्वा यथाप्राप्तं व्यवहारं समाचर|| ३७||

saṃprāptābhimataṃ brahmaṃstaruśākhāvalambanam| tapastyaktvā yathāprāptaṃ vyavahāraṃ samācara|| 37||

English

O Brahmin, having achieved your desired goal of hanging from a tree branch, abandon your penance and conduct your affairs as they come.

हिन्दी

हे ब्राह्मण, वृक्ष की शाखा से लटकने की अपनी इच्छा पूरी होने पर, तपस्या को छोड़कर जैसे भी हो, अपने काम करो।

38

एवमङ्गीकृतवतः पादौ तस्य मया ततः| मुक्तौ विटपिनस्तस्मादालानात्कालभाविव|| ३८||

evamaṅgīkṛtavataḥ pādau tasya mayā tataḥ| muktau viṭapinastasmādālānātkālabhāviva|| 38||

English

Thus, having agreed, I released his feet from the tree branch, as if it were a matter of time.

हिन्दी

इस प्रकार, सहमत होने पर, मैंने उसके पैर वृक्ष की शाखा से छुड़ा दिए, जैसे यह समय की बात हो।

39

स्नातः पवित्रहस्तोऽसौ चक्रे जप्त्वाघमर्षणम्| फलेन पुण्यलब्धेन विटपाद्व्रतपारणम्|| ३९||

snātaḥ pavitrahasto'sau cakre japtvāghamarṣaṇam| phalena puṇyalabdhena viṭapādvratapāraṇam|| 39||

English

Having bathed and with pure hands, he performed the Aghamarshana chant and completed his vow with the fruit obtained from his meritorious deed.

हिन्दी

स्नान करके और पवित्र हाथों से, उसने अघमर्षण जप किया और अपने पुण्य के फल से अपना व्रत पूरा किया।

40

तत्पुण्यवशतः प्राप्तैः स्वादुभिस्तैस्तरोः फलैः| समाश्वस्तावसंक्षुब्धावावां तत्र दिनत्रयम्|| ४०||

tatpuṇyavaśataḥ prāptaiḥ svādubhistais taroḥ phalaiḥ| samāśvastāvasaṃkṣubdhāvāvāṃ tatra dinatrayam|| 40||

English

Due to the merit of those sweet fruits of the tree, we both rested there peacefully for three days without any disturbance.

हिन्दी

उस वृक्ष के मीठे फलों के पुण्य के कारण, हम दोनों वहाँ तीन दिन तक बिना किसी विघ्न के शांति से रहे।

41

सप्तद्वीपसमुद्रमुद्रितदिश भोक्तुं समग्रां महीं विप्रः पादपलम्बितेन वपुषा तप्त्वोर्ध्वपादस्तपः| संप्राप्याभिमतं वरं दिनकृतो विश्वस्य चाह्नां त्रयं सार्धं मत्सुहृदा स्वमेवसदनं गन्तुं प्रवृत्तोऽभवत्|| ४१||

saptadvīpasamudramudritadiśa bhoktuṃ samagrāṃ mahīṃ vipraḥ pādapalambitena vapuṣā tapto'rdhvapādastapaḥ| saṃprāpyābhimataṃ varaṃ dinakṛto viśvasya cāhnāṃ trayaṃ sārdhaṃ matsuhṛdā svamevasadanaṃ gantuṃ pravṛtto'bhavat|| 41||

English

The Brahmin, having performed penance with his body hanging from a tree, desired to enjoy the entire earth with its seven continents and oceans. Having achieved his desired boon, he spent three days with his friend and then set out to return to his own abode.

हिन्दी

ब्राह्मण ने वृक्ष से लटके हुए शरीर से तपस्या की और सात द्वीपों और समुद्रों से युक्त पूरी पृथ्वी का भोग करने की इच्छा की। अपनी इच्छित वरदान प्राप्त करने के बाद, उसने अपने मित्र के साथ तीन दिन बिताए और फिर अपने घर लौटने के लिए निकल पड़ा।

← Chapter 179Chapter 181 →