Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 174 — 30 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | सर्गादौ स्वप्नसंवित्त्या चिदेवाभाति केवला | जगदित्यवभासेव ब्रह्मैवातो जगत्त्रयम् || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | sargādau svapnasanvittyā cidevābhāti kevalā | jagadityavabhāseva brahmaivāto jagattrayam || 1 ||

English

Vasishtha said: At the beginning of creation, only pure consciousness appears as if in a dream. The world appears as a mere reflection, and indeed, Brahman alone is the three worlds.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सृष्टि के आरंभ में, केवल शुद्ध चेतना स्वप्न की तरह प्रकट होती है। जगत एक अभास की तरह प्रतीत होता है, और वास्तव में, ब्रह्म ही तीनों लोक हैं।

2

सर्गास्तरङ्गा ब्रह्माब्धेस्तेषु संवेदनं द्रवः | सर्गान्तरं सुखाद्यात्म द्वैतैक्यादीतरत्कुतः || २ ||

sargāstarangā brahmābdhestesu sanvedanaṃ dravaḥ | sargāntaraṃ sukhādyātma dvaitaikyādītaratkutaḥ || 2 ||

English

Creations are like waves in the ocean of Brahman, and the experience within them is fluid. The diversity within creation, such as happiness and duality, arises from the unity of Brahman.

हिन्दी

सृष्टियाँ ब्रह्म के समुद्र में तरंगों की तरह हैं, और उनमें अनुभव प्रवाहमान है। सृष्टि में विविधता, जैसे सुख और द्वैत, ब्रह्म की एकता से उत्पन्न होती है।

3

यथा स्वप्नसुषुप्तात्म निद्रारूपकमेव खम् | दृश्यादृश्यांशमेकात्मरूपं चिन्नभसस्तथा || ३ ||

yathā svapnasuṣuptātma nidrārūpakameva kham | dṛśyādṛśyāṃśamekātmarūpaṃ cinnabhasastathā || 3 ||

English

Just as the dreaming and deep sleep states are forms of sleep, so too the seen and unseen aspects are of the same nature as consciousness.

हिन्दी

जैसे स्वप्न और सुषुप्ति नींद के रूप हैं, वैसे ही दृश्य और अदृश्य पहलू चेतना के समान स्वभाव के हैं।

4

जाग्रति स्वप्ननगरं यादृक्तादृगिदं जगत् | परिज्ञातं भवेदत्र कथमास्था विवेकिनः || ४ ||

jāgrati svapnanagaraṃ yādṛktādṛgidaṃ jagat | parijñātaṃ bhavedatra kathamāsthā vivekinaḥ || 4 ||

English

In the waking state, the world appears just like a dream city. How can a discerning person have faith in this perceived world?

हिन्दी

जाग्रत अवस्था में, जगत एक स्वप्न नगर की तरह प्रतीत होता है। एक विवेकी व्यक्ति इस दृश्य जगत पर कैसे विश्वास कर सकता है?

5

सर्गादौ सर्गसंवित्तेर्यथाभूतार्थवेदनात् | जाग्रति स्वाप्ननगरं यादृशं तादृशं जगत् || ५ ||

sargādau sargasaṃvittiryathābhūtārthavedanāt | jāgrati svāpnanagaraṃ yādṛśaṃ tādṛśaṃ jagat || 5 ||

English

At the beginning of creation, the true nature of reality is perceived through the consciousness of creation. In the waking state, the world appears just like a dream city.

हिन्दी

सृष्टि के आरंभ में, वास्तविकता का सच्चा स्वरूप सृष्टि की चेतना द्वारा जाना जाता है। जाग्रत अवस्था में, जगत एक स्वप्न नगर की तरह प्रतीत होता है।

6

जाग्रति स्वप्ननगरवासना विविधा यथा सत्या अपि न सत्यास्ता जाग्रत्यो वासनास्तथा || ६ ||

jāgrati svapnanagaravāsanā vividhā yathā satyā api na satyāstā jāgratyo vāsanāstathā || 6 ||

English

Just as various desires in the waking state are real but not real, so are desires in the dream state.

हिन्दी

जैसे जागृत अवस्था में विविध वासनाएँ सत्य होती हैं परंतु सत्य नहीं होतीं, वैसे ही स्वप्न में वासनाएँ भी ऐसी ही होती हैं।

7

अन्यथोपप्रपद्येह कल्प्यते यदि कारणम् तत्किं नेदीयसी नात्र भ्रान्तता कल्प्यते तथा || ७ ||

anyathopaprapadyeha kalpyate yadi kāraṇam tatkiṃ nedīyasī nātra bhrāntatā kalpyate tathā || 7 ||

English

If a cause is imagined differently, what is the use of that? Here, delusion is not imagined in that way.

हिन्दी

यदि कोई कारण अलग तरीके से कल्पित किया जाता है, तो उसका क्या उपयोग है? यहाँ, भ्रांति उस तरीके से नहीं कल्पित की जाती है।

8

स्वानुभूयत एवेयं भ्रान्तिः स्वप्नजगत्स्विव कारणं त्वनुमासाध्यं क्वानुमाऽनुभवाधिका || ८ ||

svānubhūyata eveyaṃ bhrāntiḥ svapnajagatsviva kāraṇaṃ tv anumāsādhyaṃ kvānumā'nubhavādhikā || 8 ||

English

This delusion is experienced by oneself, just like the dream world. The cause, however, is to be inferred, not experienced more than inference.

हिन्दी

यह भ्रांति स्वयं अनुभव की जाती है, जैसे स्वप्न जगत। कारण तो अनुमान से सिद्ध होता है, अनुभव से अधिक नहीं।

9

दृष्टमप्यस्ति यन्नेशे न चात्मनि विचारितम् अन्यथानुपपत्त्यान्तर्भ्रान्त्यात्म स्वप्नशैलवत् || ९ ||

dṛṣṭamapyasti yanneśe na cātmani vicāritam anyathānupapattyāntarbhrāntyātma svapnaśailavat || 9 ||

English

That which is seen but not examined in the self, due to the lack of other explanations, is like a dream mountain, delusional in nature.

हिन्दी

जो देखा जाता है परंतु आत्मा में विचार नहीं किया जाता, अन्य व्याख्याओं की कमी के कारण, वह स्वप्न में पर्वत की तरह भ्रामक स्वभाव का होता है।

10

निर्विकल्पं परं जाड्यं सविकल्पं तु संसृतिः ध्यानं तेन समाधानं न संभवंति किंचन || १० ||

nirvikalpaṃ paraṃ jāḍyaṃ savikalpaṃ tu saṃsṛtiḥ dhyānaṃ tena samādhānaṃ na saṃbhavanti kiṃcana || 10 ||

English

The highest ignorance is without distinctions, while the worldly existence is with distinctions. Meditation and concentration do not arise from that.

हिन्दी

सर्वोच्च अज्ञान विभेद रहित है, जबकि संसार विभेद सहित है। ध्यान और एकाग्रता उससे उत्पन्न नहीं होते।

11

सचेत्यं संसृतिर्ध्यानमचेत्यं तूपलस्थिति | मोक्षो नोपलवद्भानं न विकल्पात्मकं ततः || ११ ||

sacetyaṃ saṃsṛtirdhyānamacetyaṃ tūpalasthiti | mokṣo nopalavadbhānaṃ na vikalpātmakaṃ tataḥ || 11 ||

English

Consciousness is the cycle of existence, meditation is the state of consciousness, liberation is not the state of a pot, nor is it of the nature of alternatives.

हिन्दी

चेतना अस्तित्व का चक्र है, ध्यान चेतना की अवस्था है, मोक्ष एक घड़े की अवस्था नहीं है, न ही वह विकल्पों की प्रकृति का है।

12

न च नामोपलाभेन निर्विकल्पसमाधिना | अन्यदासाद्यते किंचिल्लभ्यते किं स्वनिद्रया || १२ ||

na ca nāmopalābhena nirvikalpasamādhinā | anyadāsādyate kiṃcil labhyate kiṃ svanidrayā || 12 ||

English

Neither by obtaining a name nor by the meditation without alternatives, something else is attained, what is obtained by one's own sleep?

हिन्दी

न तो नाम प्राप्त करके और न ही विकल्परहित समाधि से कुछ और प्राप्त होता है, अपनी नींद से क्या प्राप्त होता है?

13

तस्मात्सम्यक्परिज्ञानाद्भ्रान्तिमात्रं विवेकिनः | सर्गात्यन्तासंभवतो यो जीवन्मुक्ततोदयः || १३ ||

tasmātsamayakparijñānādbhrāntimātraṃ vivekinaḥ | sargātyantāsaṃbhavato yo jīvanmuktatodayaḥ || 13 ||

English

Therefore, from the correct knowledge, the delusion of the discerning one is only from the impossibility of complete creation, which is the rise of liberation in life.

हिन्दी

इसलिए, सही ज्ञान से, विवेकी का भ्रम केवल पूर्ण सृष्टि की असंभावना से है, जो जीवन में मुक्ति का उदय है।

14

निर्विकल्पं समाधानं तदनन्तमिहोच्यते | यथास्थितमविक्षुब्धमासनं सर्वभासनम् || १४ ||

nirvikalpaṃ samādhānaṃ tadanantamihocyate | yathāsthitamavikṣubdhamāsanaṃ sarvabhāsanam || 14 ||

English

The meditation without alternatives is said to be endless here, as it is, undisturbed, the seat of all illumination.

हिन्दी

विकल्परहित समाधि यहाँ अनंत कही जाती है, जैसे की है, अविचलित, सभी प्रकाश की सीट।

15

तदनन्तसुषुप्ताख्यं तत्तुरीयमिति स्मृतम् | तन्निर्वाणमिति प्रोक्तं तन्मोक्ष इति शब्दितम् || १५ ||

tadanantasuṣuptākhyaṃ tatturīyamiti smṛtam | tannirvāṇamiti proktaṃ tanmokṣa iti śabditam || 15 ||

English

That endless deep sleep is known as the fourth state, it is called nirvāṇa, that is called liberation.

हिन्दी

वह अनंत गहरी नींद चौथी अवस्था के रूप में जानी जाती है, वह निर्वाण कहलाती है, वह मोक्ष कहलाती है।

16

सम्यग्बोधैकघनता यासौ ध्यानमिति स्मृतम् | दृश्यात्यन्तासंभवात्म बोधमाहुः परं पदम् || १६ ||

samyagbodhaikaghanatā yāsau dhyānamiti smṛtam | dṛśyātyantāsaṃbhavātma bodhamāhuḥ paraṃ padam || 16 ||

English

That which is the pure essence of perfect awareness is known as meditation. The supreme state is said to be the realization of the self, which is beyond all perceptions.

हिन्दी

जो पूर्ण बोध का सार है, उसे ध्यान कहते हैं। जो सभी दृश्यों से परे है, उस आत्मबोध को परम पद कहते हैं।

17

तच्च नोपलवज्जाड्यं न सुषुप्तोपमं भवेत् | न निर्विकल्पं न च वा सविकल्पं न वाऽप्यसत् || १७ ||

tacca nopalavajjāḍyaṃ na suṣuptopamaṃ bhavet | na nirvikalpaṃ na ca vā savikalpaṃ na vā'pyasat || 17 ||

English

That supreme state is neither dullness nor like deep sleep. It is neither without thoughts nor with thoughts, nor is it non-existent.

हिन्दी

वह परम पद न तो जड़ता है और न ही गहरी नींद के समान है। वह न तो निर्विकल्प है और न ही सविकल्प, न ही असत् है।

18

दृश्यात्यन्तासंभवात्म तदेवाद्यं हि वेदनम् | तत्सर्वं तन्न किंचिच्च तद्वदेवाङ्ग वेत्ति तत् || १८ ||

dṛśyātyantāsaṃbhavātma tadevādyaṃ hi vedaanam | tatsarvaṃ tanna kiṃcicca tadvadevāṅga vetti tat || 18 ||

English

That which is beyond all perceptions is the first knowledge. That is everything and yet nothing. That alone knows itself.

हिन्दी

जो सभी दृश्यों से परे है, वही प्रथम ज्ञान है। वही सब कुछ है और फिर भी कुछ नहीं है। वही अपने आप को जानता है।

19

सम्यक्प्रबोधान्निर्वाणं परं तत्समुदाहृतम् | यथास्थितमिदं विश्वं तत्रालं प्रलयं गतम् || १९ ||

samyakprabodhānnirvāṇaṃ paraṃ tatsamudāhṛtam | yathāsthitamidaṃ viśvaṃ tatrālaṃ pralayaṃ gatam || 19 ||

English

From perfect awakening comes the supreme liberation. This world, as it is, has dissolved into that.

हिन्दी

पूर्ण बोध से परम मुक्ति होती है। यह संसार, जैसा है, उसमें विलीन हो गया है।

20

न तत्र नानाऽनाना न न च किंचिन्न किंचन | समस्तसदसद्भावसीमान्तः स उदाहृतः || २० ||

na tatra nānā'nānā na na ca kiṃcinnna kiṃcana | samastasadasadbhāvasīmāntaḥ sa udāhṛtaḥ || 20 ||

English

There is neither diversity nor non-diversity, neither something nor nothing. It is the boundary of all existence and non-existence.

हिन्दी

वहाँ न तो विविधता है और न ही अविविधता, न तो कुछ है और न ही कुछ नहीं है। वह सब अस्तित्व और अनस्तित्व की सीमा है।

21

अत्यन्तासंभवं दृश्यं यद्वै निर्वाणमासितम् | शुद्धबोधोदयं शान्तं तद्विद्धि परमं पदम् || २१ ||

atyantāsaṃbhavaṃ dṛśyaṃ yadvai nirvāṇamāsitam | śuddhabodhodayam śāntaṃ tadviddhi paramaṃ padam || 21 ||

English

That which is seen as utterly impossible, that is indeed Nirvana. Know that to be the supreme state, which is the peaceful arising of pure awareness.

हिन्दी

जो अत्यंत असंभव दिखाई देता है, वही निर्वाण है। उसे परम पद समझो, जो शुद्ध बोध का शांत उदय है।

22

स च संप्राप्यते शुद्धो बोधो ध्यानमनुत्तमम् | शास्त्रात्पदपदार्थज्ञबोधिनोत्पन्नबुद्धिना || २२ ||

sa ca saṃprāpyate śuddho bodho dhyānamanuttamam | śāstrātpadapadārthajñabodhinotpannabuddhinā || 22 ||

English

That pure awareness is attained through supreme meditation, arising from the understanding of the meaning of words and scriptures.

हिन्दी

वह शुद्ध बोध उत्तम ध्यान से प्राप्त होता है, जो शब्दों और शास्त्रों के अर्थ को समझने से उत्पन्न होता है।

23

मोक्षोपायाभिधं शास्त्रमिदं वाचयतानिशम् | बुद्ध्युपायेन शुद्धेन पुंसा नान्येन केनचित् || २३ ||

mokṣopāyābhidhaṃ śāstramidaṃ vācayatāniśam | buddhyupāyena śuddhena puṃsā nānyena kenacit || 23 ||

English

This scripture, which teaches the means to liberation, should be studied constantly with pure intellect, and not by any other means.

हिन्दी

यह शास्त्र, जो मोक्ष के उपाय बताता है, शुद्ध बुद्धि से निरंतर पढ़ा जाना चाहिए, और किसी अन्य उपाय से नहीं।

24

न तीर्थेन न दानेन न स्नानेन न विद्यया | न ध्यानेन न योगेन न तपोभिर्न चाध्वरैः || २४ ||

na tīrtheṇa na dānena na snānena na vidyayā | na dhyānena na yogena na tapobhirna cādhvaraiḥ || 24 ||

English

Not by pilgrimage, not by charity, not by bathing, not by knowledge, not by meditation, not by yoga, not by austerities, nor by rituals.

हिन्दी

न तीर्थ से, न दान से, न स्नान से, न विद्या से, न ध्यान से, न योग से, न तप से, न यज्ञों से।

25

भ्रान्तिमात्रं किलेदं सदसत्सदिव लक्ष्यते | व्योमैव जगदाकारं स्वप्नोऽनिद्रे चिदम्बरे || २५ ||

bhrāntimātraṃ kiledaṃ sadasatsadiva lakṣyate | vyomaiva jagadākāraṃ svapno’nidre cidambare || 25 ||

English

This is merely an illusion, appearing as both real and unreal. The world is like the sky, a dream in the waking state of pure consciousness.

हिन्दी

यह केवल एक भ्रम है, जो सत् और असत् दोनों के रूप में दिखाई देता है। यह संसार आकाश के समान है, जाग्रत अवस्था में शुद्ध चेतना का स्वप्न।

26

न शाम्यति तपस्तीर्थैर्भ्रान्तिर्नाम कदाचन | तपस्तीर्थादिना स्वर्गाः प्राप्यन्ते न तु मुक्तता || २६ ||

na śāmyati tapastīrthairbhāntirnāma kadācana | tapastīrthādinā svargāḥ prāpyante na tu muktatā || 26 ||

English

Delusion is never removed by penance and pilgrimages | By penance and pilgrimages, heavens are attained, but not liberation

हिन्दी

भ्रांति कभी तप और तीर्थों से शांत नहीं होती | तप और तीर्थों से स्वर्ग प्राप्त होता है, परंतु मुक्ति नहीं

27

भ्रांतिः शाम्यति शास्त्रार्थात्सम्यग्बुद्ध्यावलोकितात् | आत्मज्ञानमयान्मोक्षोपायादेवेह नान्यतः || २७ ||

bhrāntiḥ śāmyati śāstrārthātsamayagbuddhyāvalokitāt | ātmajñānamayānmokṣopāyādeveha nānyataḥ || 27 ||

English

Delusion is pacified by the correct understanding of the meaning of the scriptures | Liberation is attained only through the means of self-knowledge, not otherwise

हिन्दी

भ्रांति शास्त्रों के अर्थ को सही बुद्धि से देखने से शांत होती है | मुक्ति केवल आत्मज्ञान के साधन से ही प्राप्त होती है, अन्यथा नहीं

28

आलोककारिणात्यर्थं शास्त्रार्थेनैव शाम्यति | अमलेनाखिला भ्रान्तिः प्रकाशेनैव तामसी || २८ ||

ālokakāriṇātyarthaṃ śāstrārtheneva śāmyati | amalenaikhilā bhrāntiḥ prakāśenaiva tāmasī || 28 ||

English

Delusion is completely pacified by the illuminating meaning of the scriptures | All delusion is pacified by the pure light

हिन्दी

भ्रांति शास्त्रों के प्रकाशमान अर्थ से पूरी तरह शांत होती है | सभी भ्रांति शुद्ध प्रकाश से शांत होती है

29

सर्गसंहारसंस्थानां भासो भान्ति चिदम्बरे | स्पन्दनानीव मरुति द्रवत्वानीव वारिणि || २९ ||

sargasaṃhārasaṃsthānāṃ bhāso bhānti cidambare | spandanānīva maruti dravatvānīva vāriṇi || 29 ||

English

The manifestations of creation, dissolution, and sustenance shine in the sky of consciousness | Like the vibrations in the wind and the fluidity in water

हिन्दी

सृष्टि, संहार और स्थिति की छवि चिदाकाश में चमकती है | जैसे हवा में कंपन और पानी में प्रवाह

30

द्रव्यस्य हृद्येव चमत्कृतिर्निजा नभस्वतः स्पन्द इवानिशं यथा | यथा स्थिता सृष्टिरियं तथास्तिता लयं नभस्यन्तरनन्यरूपिणी || ३० ||

dravyasya hṛdyeva camatkṛtirnijā nabhasvataḥ spanda ivāniśaṃ yathā | yathā sthitā sṛṣṭiriyam tathāstitā layaṃ nabhasyantarananyarūpiṇī || 30 ||

English

The inherent splendor of substance is like the heart, as the constant vibration of the sky | As this creation is established, so it remains, dissolving into the sky, having no other form

हिन्दी

पदार्थ की अपनी चमत्कारिता हृदय के समान है, जैसे आकाश का निरंतर स्पंदन | जैसे यह सृष्टि स्थापित है, वैसे ही यह बनी रहती है, आकाश में विलीन होती हुई, किसी अन्य रूप में नहीं

← Chapter 173Chapter 175 →