Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 164 — 11 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | जीवाणवो जगत्यन्तश्चिदादित्यांशुमण्डले | यत्र तेऽवयवास्तुल्यास्तेनानवयवात्मता || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | jīvāṇavo jagatyantaścidādityāṃśumaṇḍale | yatra te'vayavāstulyāstenānavayavātmatā || 1 ||

English

Vasishtha said: The individual souls, being within the universe, are like the rays of the sun of consciousness. Where their parts are equal, there is the state of being without parts.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जीवात्माएँ, ब्रह्मांड के अंदर होने के कारण, चेतना के सूर्य की किरणों के समान हैं। जहाँ उनके अंग समान होते हैं, वहाँ अंगहीनता की स्थिति होती है।

2

सर्वं प्राप्य परं बोधं वस्तु स्वं रूपमुज्झति | पुनस्तदेकवाक्यत्वान्न किंचिद्वापरं भवेत् || २ ||

sarvaṃ prāpya paraṃ bodhaṃ vastu svaṃ rūpamujjhati | punastadekavākyatvānna kiṃcidvāparaṃ bhavet || 2 ||

English

Having attained the supreme knowledge, the entity abandons its own form. Again, due to the oneness of that knowledge, nothing else remains.

हिन्दी

परम ज्ञान प्राप्त करने के बाद, वस्तु अपना रूप छोड़ देती है। फिर उस ज्ञान की एकता के कारण, कुछ और नहीं रहता।

3

सर्वास्वेवास्ववस्थासु तत्त्वज्ञविषयं तु तत् | परमेवामलं ब्रह्म नान्यत्किंचित्कदाचन || ३ ||

sarvāsvevāsvavasthāsu tattvajñavivṣayaṃ tu tat | paramevāmalaṃ brahma nānyatkiṃcitkadācana || 3 ||

English

In all states, the object of the knower of truth is that alone. It is the supreme, pure Brahman, and nothing else at any time.

हिन्दी

सभी अवस्थाओं में, सत्य के ज्ञाता का विषय वही है। वह परम, निर्मल ब्रह्म है, और कभी कुछ और नहीं।

4

यच्चातत्त्वज्ञविषयं तज्जानाति स एव तत् | वयं तु विद्मो नाहं त्वं नातत्त्वज्ञं न वस्तु तत् || ४ ||

yaccātattvajñavivṣayaṃ tajjānāti sa eva tat | vayaṃ tu vidmo nāhaṃ tvaṃ nātattvajñaṃ na vastu tat || 4 ||

English

That which is the object of the knower of truth, he alone knows that. We know neither 'I' nor 'you', nor the knower of truth, nor that entity.

हिन्दी

जो सत्य के ज्ञाता का विषय है, वही उसे जानता है। हम न 'मैं' को जानते हैं, न 'तुम' को, न सत्य के ज्ञाता को, न उस वस्तु को।

5

अयं सोहमयं चाज्ञः सत्योऽयमिति बुद्धयः | संभवन्ति न तत्त्वज्ञे क्व मेरौ मृगतृष्णिका || ५ ||

ayaṃ so'hamayaṃ cājñaḥ satyo'yamiti buddhayaḥ | saṃbhavanti na tattvajñe kva merau mṛgatṛṣṇikā || 5 ||

English

The thoughts 'This is I', 'This is ignorant', 'This is true' do not arise in the knower of truth. Where is the mirage in the mountain?

हिन्दी

विचार 'यह मैं हूँ', 'यह अज्ञानी है', 'यह सत्य है' सत्य के ज्ञाता में उत्पन्न नहीं होते। पर्वत में मृगतृष्णा कहाँ है?

6

यथैकद्रव्यनिष्ठे हि चित्तेऽन्यद्रव्यसंविदः| न भवन्ति परे तद्वन्नान्यास्तिष्ठन्ति संविदः || ६ ||

yathaikadravyanishthe hi chitte'nyadravysamvidah| na bhavanti pare tadvannanyastishtanti samvidah || 6 ||

English

Just as in the mind that is fixed on one object, there are no perceptions of other objects, similarly, other perceptions do not exist in the supreme consciousness.

हिन्दी

जैसे एक वस्तु पर स्थिर चित्त में दूसरी वस्तुओं की संवेदनाएँ नहीं होतीं, वैसे ही परम चेतना में दूसरी संवेदनाएँ नहीं रहतीं।

7

इदं नासीन्न चोत्पन्नं न चास्ति न भविष्यति| जगद्ब्रह्मैव सद्रूपमिदमित्थमवस्थितम् || ७ ||

idam nasinna chotpannam na chasti na bhavishyati| jagadbrahmaiva sadrupamidamithamavasthitam || 7 ||

English

This world was not, nor will it be born, nor does it exist, nor will it exist. The world is indeed the form of Brahman, thus it is established.

हिन्दी

यह जगत नहीं था, न ही उत्पन्न हुआ, न ही है, न ही होगा। जगत वास्तव में ब्रह्म का रूप है, इस प्रकार यह स्थापित है।

8

चिन्नभः काचकच्यं च स्वात्मन्येवावतिष्ठते| जगदित्येव तत्तत्र तज्ज्ञानेनैव चेत्यते || ८ ||

chinnabhah kachakachyam cha svatmanyevavatishtate| jagadityeva tat tatra tajjnanenaiva chetyate || 8 ||

English

The reflection of consciousness in the mirror of the mind is established in the self. The world is known through that knowledge alone.

हिन्दी

चेतना का प्रतिबिंब मन के दर्पण में आत्मा में ही स्थापित होता है। जगत उसी ज्ञान से जाना जाता है।

9

स्वप्नेषु कल्पनपुरेषु यथान्यदस्ति चिन्मात्रमच्छगगनं ननु वर्जयित्वा| नो किंचनापि न च रूपमरूपकेषु रूपं तथा जगति संप्रति जाग्रदाख्ये || ९ ||

svapneshu kalpanapureshu yathanyadasti chinmatramachchagaganam nanu varjayitva| no kinchanaapi na cha rupamarupakeshu rupam tatha jagati samprati jagradakhye || 9 ||

English

In dreams, in the imaginary cities, there is nothing other than pure consciousness, the clear sky, except for that. There is no form in the formless, and similarly, there is no form in the world that is currently awake.

हिन्दी

स्वप्नों में, कल्पना के नगरों में, पूर्ण चेतना, स्वच्छ आकाश के अलावा कुछ भी नहीं है। निराकार में कोई रूप नहीं है, और इसी तरह, जाग्रत अवस्था में जगत में कोई रूप नहीं है।

10

पूर्वं किलोद्भवति किंचन नाम नेदं तच्चावभाति तदनादि खमेव चित्त्वात्| नो कारणं न सहकारि किलास्ति यत्र तस्मात्स्वयं भवति वस्त्विति केयमुक्तिः || १० ||

purvam kilodbhavati kinchana nam nedam tachchavabhati tadanadi kham eva chittvat| no karanam na sahakari kilasti yatra tasmatsvayam bhavati vastviti keyamuktih || 10 ||

English

Previously, something called 'this' does not arise. That which appears is beginningless, space itself, because it is consciousness. There is no cause, no co-factor, where it exists. Therefore, it exists by itself, this is the statement.

हिन्दी

पहले, कुछ भी 'यह' कहलाने वाला उत्पन्न नहीं होता। जो प्रकट होता है, वह अनादि है, आकाश स्वयं है, क्योंकि वह चेतना है। जहाँ वह है, वहाँ कोई कारण नहीं है, कोई सहकारी नहीं है। इसलिए, यह अपने आप में अस्तित्व रखता है, यही कथन है।

11

तस्मात्स्वयं भवति नेह हि कश्चिदादौ ब्रह्मादयोऽज्ञविदिता न च नाम सन्ति | व्योमेदमाततमयं स इतः स्वयंभू रित्यादि चिद्गगनमेव चिता विभाति || ११ ||

tasmātsvayaṃ bhavati neha hi kaścidādau brahmādayo'jñaviditā na ca nāma santi | vyomedaṃmātatamayaṃ sa itaḥ svayaṃbhū ritvādi cidgaganameva citā vibhāti || 11 ||

English

Therefore, it exists by itself; indeed, no one knows it at the beginning, nor do Brahma and others know it, nor does it have a name. This space is pervaded by That, which is self-existent. It shines as the pure consciousness in the sky.

हिन्दी

इसलिए, यह अपने आप में है; वास्तव में, कोई भी इसे शुरू में नहीं जानता, न ही ब्रह्मा और अन्य इसे जानते हैं, न ही इसका कोई नाम है। यह अंतरिक्ष उससे परिपूर्ण है, जो स्वयंभू है। यह आकाश में शुद्ध चेतना के रूप में चमकता है।

← Chapter 163Chapter 165 →