Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 163 — 56 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | विनेन्द्रियजयेनेदं नाज्ञत्वमुपशाम्यति | तदिन्द्रियाणि जीयन्ते कथं कथय मे मुने || १ ||

śrīrāma uvāca | vinenendriyajayenedaṃ nājñatvamupaśāmyati | tadendriyāṇi jīyante kathaṃ kathaya me mune || 1 ||

English

Shri Rama said: Without the conquest of the senses, ignorance does not subside. Therefore, O sage, tell me how the senses are conquered.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: इन्द्रियों की जय के बिना अज्ञान शान्त नहीं होता | तो हे मुने, मुझे बताओ कि इन्द्रियाँ कैसे जीती जाती हैं।

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | न च प्रभूतभोगेषु न पुंस्त्वे न च जीविते | न चेन्द्रियजयोन्मुक्तौ दीपस्तनुदृशो यथा || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | na ca prabhūtabhogeṣu na puṃstve na ca jīvite | na cendriyajayonmuktau dīpastanudṛśo yathā || 2 ||

English

Vasistha said: Neither in abundant enjoyments, nor in manhood, nor in life itself, is there liberation without the conquest of the senses, just as a lamp is not visible to the blind.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: न तो भोगों में, न पुरुषार्थ में, और न ही जीवन में, इन्द्रियों की जय के बिना मुक्ति नहीं है, जैसे अंधे को दीपक दिखाई नहीं देता।

3

तदिन्द्रियजये युक्तिमिमामविकलां श्रृणु | सिद्धिमेति स्वयत्नेन सुखेन तनुरेतया || ३ ||

tadindriyajaye yuktimimāmavikalāṃ śṛṇu | siddhimeti svayatnena sukhena tanuretayā || 3 ||

English

Therefore, listen to this flawless method for the conquest of the senses. The body attains perfection through one's own effort and with ease through this method.

हिन्दी

इसलिए, इन्द्रियों की जय के लिए इस निर्दोष विधि को सुनो। अपने प्रयास और सुख से शरीर इस विधि द्वारा सिद्धि प्राप्त करता है।

4

चिन्मात्रं पुरुषं विद्धि चेतनाज्जीवनामकम् | यच्चेतति स जीवोऽन्तस्तन्मयो भवति क्षणात् || ४ ||

cinmātraṃ puruṣaṃ viddhi cetanājjīvanāmakam | yaccheti sa jīvo'ntastanmayo bhavati kṣaṇāt || 4 ||

English

Know the pure consciousness as the person, known as the living being because of consciousness. That which is conscious is the inner self, and it becomes one with it instantly.

हिन्दी

पुरुष को शुद्ध चेतना के रूप में जानो, जो चेतना के कारण जीवन कहलाता है। जो चेतन है, वह आत्मा है, और वह तत्क्षण उसके साथ एक हो जाता है।

5

संवित्प्रयत्नसंबोधनिशिताङ्कुशकर्षणैः | मनोमतङ्गजं मत्तं जित्वा जयति नान्यथा || ५ ||

saṃvitprayatnasambodhaniśitāṅkuśakarṣaṇaiḥ | manomataṅgajaṃ mattaṃ jitvā jayati nānyathā || 5 ||

English

By the sharp goad of the awakening of the effort of consciousness, the intoxicated elephant of the mind is conquered, and thus one attains victory, not otherwise.

हिन्दी

चेतना के प्रयास के जागरूक होने की तीक्ष्ण अंकुश से मदमस्त हाथी के समान मन को जीतकर ही विजय प्राप्त होती है, अन्यथा नहीं।

6

चित्तमिन्द्रियसेनाया नायकं तज्जयाज्जयः | उपानद्गूढपादस्य ननु चर्मावृतैव भूः || ६ ||

cittamindriyasenāyā nāyakaṃ tajjayājjayaḥ | upānadgūḍhapādasya nanu carmāvṛtaiva bhūḥ || 6 ||

English

The mind is the leader of the army of senses; victory over it is the ultimate victory. For one whose feet are covered with shoes, the earth is as if covered with leather.

हिन्दी

मन इन्द्रियों की सेना का नायक है; उस पर विजय पाना ही सच्ची विजय है। जिसके पैर जूते से ढंके होते हैं, उसके लिए पृथ्वी चमड़े से ढंकी हुई है।

7

संविदं संविदाकाशे संरोप्य हृदि तिष्ठतः | स्वयमेव मनः शाम्येन्नीहार इव शारदः || ७ ||

saṃvidaṃ saṃvidākāśe saṃropya hṛdi tiṣṭhataḥ | svayameva manaḥ śāmyennīhāra iva śāradaḥ || 7 ||

English

By placing consciousness in the space of consciousness and remaining in the heart, the mind itself becomes calm, like the autumnal mist.

हिन्दी

चेतना को चेतना के आकाश में रखकर और हृदय में स्थित रहकर, मन स्वयं शांत हो जाता है, जैसे शरद ऋतु की धुंध।

8

स्वसंविद्यत्नसंरोधाद्यथा चेतः प्रशाम्यति | न तथाङ्ग तपस्तीर्थविद्यायज्ञक्रियागणैः || ८ ||

svasaṃvidyatnasamrodhādyathā cetaḥ praśāmyati | na tathāṅga tapastīrthavidyāyajñakriyāgaṇaiḥ || 8 ||

English

As the mind becomes calm through the effort of self-awareness, it does not become so through austerities, pilgrimages, knowledge, sacrifices, or rituals.

हिन्दी

जैसे मन स्व-चेतना के प्रयास से शांत होता है, वैसे तप, तीर्थ, विद्या, यज्ञ या अनुष्ठानों से नहीं होता।

9

यच्च संवेद्यते किंचित्तत्तत्संविदि संविदा | नूनं विस्मार्यते यत्नाद्भोगानामिति तज्जयः || ९ ||

yacca saṃvedyate kiṃcittattatsaṃvidi saṃvidā | nūnaṃ vismāryate yatnādbhogānāmiti tajjayaḥ || 9 ||

English

Whatever is experienced is experienced in consciousness by consciousness. Indeed, it is forgotten due to the effort of enjoyments; that is the victory.

हिन्दी

जो कुछ भी अनुभव किया जाता है, वह चेतना द्वारा चेतना में अनुभव किया जाता है। निश्चय ही, भोगों के प्रयास से यह भूल जाता है; यही विजय है।

10

स्वसंवेदनयत्नेन विषयामिषतोऽनिशम् | किंचित्संरोधिता संवित्तत्प्राप्तं वैबुधं पदम् || १० ||

svasaṃvedanayatnena viṣayāmiṣato'niśam | kiṃcitsaṃrodhitā saṃvittatprāptaṃ vaibudhaṃ padam || 10 ||

English

By the effort of self-awareness, constantly restraining from the bait of sense objects, the consciousness attains the divine state.

हिन्दी

स्व-चेतना के प्रयास से, निरंतर इन्द्रियों के विषयों से बचकर, चेतना दिव्य अवस्था प्राप्त करती है।

11

स्वधर्मव्यवहारेण यदायाति तदेव मे| रोचते नान्यदित्येव पदे वज्रदृढीभव || ११ ||

svadharmavyavahāreṇa yadāyāti tadeva me| rocate nānyadityeva pade vajradṛḍhībhava || 11 ||

English

When one follows their own dharma, that alone pleases me; nothing else does. Be firm in that path like a thunderbolt.

हिन्दी

जब कोई अपने धर्म का पालन करता है, तब वही मुझे पसंद आता है; और कुछ नहीं। उस मार्ग पर वज्र की तरह दृढ़ रहो।

12

संवित्प्रवृत्तिमर्थेषु विरुद्धेषु विवर्जयन्| अर्जयञ्छमसंतोषौ यः स्थितः स जितेन्द्रियः || १२ ||

saṃvitpravṛttimartheṣu viruddheṣu vivarjayan| arjayañchamasantoṣau yaḥ sthitaḥ sa jitendriyaḥ || 12 ||

English

One who avoids conflicting pursuits in material matters and attains peace and contentment is said to have conquered the senses.

हिन्दी

जो भौतिक वस्तुओं में विरोधी प्रवृत्तियों को त्याग देता है और शांति और संतोष प्राप्त करता है, वह इंद्रियों को जीत चुका है।

13

संविद्रसिकतास्वन्तस्तथा नीरसतासु च| यस्य नोद्वेगमायाति मनस्तस्योपशाम्यति || १३ ||

saṃvidrasikatāsvantastathā nīrasatāsu ca| yasya nodvegamāyāti manastasyopaśāmyati || 13 ||

English

One whose mind is not disturbed by the presence or absence of sensory pleasures, their mind becomes calm.

हिन्दी

जिसका मन इंद्रिय सुखों की उपस्थिति या अनुपस्थिति से विचलित नहीं होता, उसका मन शांत हो जाता है।

14

संवित्प्रयत्नसंरोधान्मनः स्वायनमुज्झति| चेतश्चपलतोन्मुक्तं विवेकमनुधावति || १४ ||

saṃvitprayatnasamrodhānmanaḥ svāyanamujjhati| cetaścapalatonmuktaṃ vivekamanudhāvati || 14 ||

English

Through the restraint of conscious effort, the mind abandons its own nature and, freed from restlessness, follows discrimination.

हिन्दी

चेतना के प्रयास के द्वारा नियंत्रण से, मन अपनी प्रकृति को त्याग देता है और चंचलता से मुक्त होकर विवेक का अनुसरण करता है।

15

विवेकवानुदारात्मा विजितेन्द्रिय उच्यते| वासनावीचिवेगेन भवाब्धौ न स मुह्यते || १५ ||

vivekavānudārātmā vijitendriya ucyate| vāsanāvīcivegena bhavābdhau na sa muhyate || 15 ||

English

One who is endowed with discrimination and has a noble soul is said to have conquered the senses. Such a person is not deluded by the waves of desires in the ocean of existence.

हिन्दी

जो विवेक से युक्त है और उदार आत्मा वाला है, वह इंद्रियों को जीत चुका है। ऐसा व्यक्ति अस्तित्व के सागर में इच्छाओं की लहरों से भ्रमित नहीं होता।

16

साधुसंपर्कसच्छास्त्रसमालोकनतोऽनिशम् | जितेन्द्रियो यथावस्तु जगत्सत्यं प्रपश्यति || १६ ||

sādhusaṃparkasacchāstrasamālokanato'niśam | jitendriyo yathāvastu jagatsatyaṃ prapaśyati || 16 ||

English

By constantly associating with the wise and studying pure scriptures, one who has conquered the senses sees the world as it truly is.

हिन्दी

सदा साधुओं के संपर्क में रहकर और शुद्ध शास्त्रों का अध्ययन करके, जिसने इन्द्रियों को जीत लिया है, वह जगत को उसके वास्तविक रूप में देखता है।

17

सत्यावलोकनाच्छान्तिमेति संसारसंभ्रमः | मराविव जलज्ञानं मिथ्यापतनदुःखदम् || १७ ||

satyāvalokanācchāntimeti saṃsārasaṃbhramaḥ | marāviva jalajñānaṃ mithyāpatanaduḥkhadam || 17 ||

English

By realizing the truth, the confusion of worldly existence comes to an end, just as the illusion of water in a mirage leads to suffering from a false fall.

हिन्दी

सत्य को देखने से संसार का भ्रम शान्त हो जाता है, जैसे मृगतृष्णा में जल का ज्ञान मिथ्या पतन के दुःख का कारण बनता है।

18

अचेत्यमेव चिन्मात्रमिदं जगदिति स्थितम् | इत्येव सत्यबोधस्य बन्धमोक्षदृशौ कुतः || १८ ||

acetyameva cinmātramidaṃ jagaditi sthitam | ityeva satyabodhasya bandhamokṣadṛśau kutaḥ || 18 ||

English

This world is merely consciousness, non-material. Thus, where is the perception of bondage and liberation in true knowledge?

हिन्दी

यह जगत केवल चेतना है, अचेतन नहीं। फिर सत्य बोध में बन्धन और मोक्ष की दृष्टि कहाँ से आती है?

19

अनाकारं यथा वारि क्षीणं वहति नो पुनः | अकारणं तथा दृश्यं ज्ञानच्छिन्नं न रोहति || १९ ||

anākāraṃ yathā vāri kṣīṇaṃ vahati no punaḥ | akāraṇaṃ tathā dṛśyaṃ jñānacchinnaṃ na rohati || 19 ||

English

Just as water, which is formless, does not carry the exhausted form again, similarly, the perceived world, which is without cause, does not grow when severed by knowledge.

हिन्दी

जैसे जल, जो निराकार है, खत्म होने के बाद फिर से रूप नहीं धारण करता, वैसे ही ज्ञान से कटे हुए अकारण दृश्य जगत फिर से नहीं बढ़ता।

20

वेदनं व्योममात्रं त्वमहमित्यादिरूपधृक् | वर्जयित्वैतदन्यत्स्यादहमित्यादिकं जगत् || २० ||

vedanaṃ vyomamātraṃ tvamahamityādirūpadhṛk | varjayitvaitadanyatsyādahamityādikaṃ jagat || 20 ||

English

The feeling of 'I' and 'you' is merely space. By abandoning this, the world becomes 'I' and so on.

हिन्दी

मैं और तू की भावना केवल आकाश है। इसे छोड़कर, जगत 'मैं' और आगे बन जाता है।

21

अविद्यामात्रमेवेदमहमित्यादिकं जगत् चिद्व्योम्न्येव स्थितं शान्तं शून्यमात्रशरीरकम् || २१ ||

avidyāmātramevedamahamityādikaṃ jagat cidvyomnyeva sthitaṃ śāntaṃ śūnyamātraśarīrakam || 21 ||

English

This entire universe, which is perceived as 'I' and so forth, is merely ignorance. It is situated in the pure consciousness, peaceful and having the form of mere emptiness.

हिन्दी

यह सम्पूर्ण जगत, जिसे 'मैं' और आदि के रूप में देखा जाता है, केवल अज्ञान है। यह शान्त और शून्य रूप में चिद्व्योम (परम चेतना) में स्थित है।

22

इदं चिद्व्योम्नि चिच्छाया जगदित्येव भासते शून्यशून्यैव चिच्चासौ शून्या चेत्येव निश्चयः || २२ ||

idaṃ cidvyomni cicchāyā jagadityeva bhāsate śūnyaśūnyaiva ciccāsau śūnyā cetyeve niścayaḥ || 22 ||

English

This universe appears as a shadow of consciousness in the pure consciousness. It is indeed empty of emptiness, and consciousness is certainly empty.

हिन्दी

यह जगत चिद्व्योम (परम चेतना) में चेतना की छाया के रूप में प्रकट होता है। यह शून्यता से शून्य है, और चेतना भी शून्य है।

23

स्वप्नदर्शनदृष्टान्तः केन नामात्र खण्ड्यते असन्मयोऽनुभूतश्च स्वानुभूतोऽप्यसन्मयः || २३ ||

svapnadarśanadṛṣṭāntaḥ kena nāmātra khaṇḍyate asanmayo'nubhūtaśca svānubhūto'pyasanmayaḥ || 23 ||

English

The example of dream perception cannot be refuted by mere names. The non-existent is experienced, and even the experience itself is non-existent.

हिन्दी

स्वप्न दृष्टि का उदाहरण केवल नामों से खण्डित नहीं किया जा सकता। अस्तित्वहीन अनुभव किया जाता है, और अनुभव भी अस्तित्वहीन है।

24

सोऽङ्ग संवित्तिमात्रात्मा यद्यद्राज्यं महीयते नकर्तृकर्मकरणं रूपं तद्वज्जगच्चितेः || २४ ||

so'ṅga saṃvittimātrātmā yadyadrajyaṃ mahīyate nakartṛkarmakaraṇaṃ rūpaṃ tadvajjagaccitēḥ || 24 ||

English

That which is the essence of pure consciousness, whatever kingdom is considered great, is not the form of the doer, action, or instrument. It is like the form of the world in consciousness.

हिन्दी

जो शुद्ध चेतना का सार है, जो भी राज्य महान माना जाता है, वह कर्ता, कर्म या करण का रूप नहीं है। यह चेतना में जगत के रूप के समान है।

25

अकर्तृकर्मकरणमहं चिद्धनमात्रकम् जगच्चेदमनिर्देश्यं स्वसंवेदनलक्षणम् || २५ ||

akartṛkarmakaraṇamahaṃ ciddhanamātrakam jagaccedamanirdeśyaṃ svasaṃvedanalakṣaṇam || 25 ||

English

I am not the doer, action, or instrument. I am the essence of pure consciousness. This world is indescribable, characterized by self-awareness.

हिन्दी

मैं कर्ता, कर्म या करण नहीं हूँ। मैं शुद्ध चेतना का सार हूँ। यह जगत अवर्णनीय है, स्वयं के अनुभव से चिह्नित है।

26

यथा स्वप्नेषु मरणमनुभूतं न विद्यते | मरौ जलेच्छाऽविद्येयं विद्यमाना न विद्यते || २६ ||

yathā svapneṣu maraṇamanubhūtaṃ na vidyate | marau jalecchā'vidyeyaṃ vidyamānā na vidyate || 26 ||

English

Just as death experienced in dreams does not exist, the illusion of water in a mirage, though it appears to exist, does not actually exist.

हिन्दी

जैसे सपने में अनुभव किया गया मरण वास्तव में नहीं होता, वैसे ही मृगतृष्णा में जल की इच्छा होने पर भी वास्तव में नहीं होती।

27

चिद्व्योम्ना काचकच्यं स्वं सर्गादौ व्योम्नि चेतितम् | जगदित्येव निर्मूलं काकतालीयवत्स्वयम् || २७ ||

cidvyomnā kācakacyaṃ svaṃ sargādau vyomni cetitam | jagadityeva nirmūlaṃ kākatālīyavatsvayam || 27 ||

English

By the sky of consciousness, the reflection of one's own self is perceived in the sky at the beginning of creation. This world is indeed rootless, like the crow's beak.

हिन्दी

चेतना के आकाश से, सृष्टि के आरंभ में आकाश में अपने स्वयं की प्रतिबिंब दिखाई देता है। यह जगत वास्तव में बेजड़ है, जैसे कौए की चोंच की तरह।

28

निर्मूलमेव भातीदमभातमपि भातवत् | तस्माद्यद्भासुरमिदं तत्तदेव पदं विदुः || २८ ||

nirmūlameva bhātīdamabhātamapi bhātavat | tasmādyadbhāsuramidaṃ tattadeva padaṃ viduḥ || 28 ||

English

This appears to be rootless, even though it is unreal, it appears real. Therefore, whatever shines here is known as that very state.

हिन्दी

यह बेजड़ प्रतीत होता है, भले ही यह अवास्तविक हो, फिर भी यह वास्तविक प्रतीत होता है। इसलिए, जो भी यहाँ चमकता है, उसे उसी अवस्था के रूप में जाना जाता है।

29

जीवादिकचनं त्वत्र यद्भातीदं तदेव तत् | शून्यतैव भवेद्व्योम वार्येवावर्तवृत्तयः || २९ ||

jīvādikacanaṃ tvatra yadbhātīdam tadeva tat | śūnyataiva bhavedvyoma vāryevāvartavṛttayaḥ || 29 ||

English

Whatever appears here as the individual self and so on, that is indeed that. The sky becomes emptiness, just like the whirlpools in water.

हिन्दी

जो भी यहाँ जीव (व्यक्ति) और आदि के रूप में प्रतीत होता है, वह वास्तव में वही है। आकाश शून्यता बन जाता है, जैसे पानी में भंवर।

30

यथावयविनो रूपमेकं सावयवं भवेत् | एकं जीवाद्यवयवं ब्रह्मानवयवं तथा || ३० ||

yathāvayavino rūpamekaṃ sāvayaṃ bhavet | ekaṃ jīvādyavayavaṃ brahmānavayavaṃ tathā || 30 ||

English

Just as the form of a composite object is one with parts, so too the individual self is one with parts, and Brahman is without parts.

हिन्दी

जैसे एक संयुक्त वस्तु का रूप अपने भागों के साथ एक होता है, वैसे ही जीव (व्यक्ति) भी अपने भागों के साथ एक होता है, और ब्रह्म भागों के बिना होता है।

31

आभासमात्रं दृश्यात्म चिन्मात्रं शान्तमव्ययम् | स्थितमास्थाः किमेतस्मिन्स्वभावे स्वे विचार्यते || ३१ ||

ābhāsamātraṃ dṛśyātma cinmātraṃ śāntamavyayam | sthitamāsthāḥ kimetasmin sva bhāve sve vicāryate || 31 ||

English

The visible world is merely an appearance, while the pure consciousness is peaceful and imperishable. What is there to be considered in this inherent nature?

हिन्दी

दृश्य जगत केवल एक आभास है, जबकि शुद्ध चेतना शान्त और अविनाशी है। इस स्वभाव में क्या विचारणीय है?

32

नाद्यन्तमन्तःकलनाः काश्चित्सन्ति परे पदे | तद्रूपमेवाविद्येयं नाविद्या त्विह विद्यते || ३२ ||

nādyantamantaḥkalanāḥ kāścitsanti pare pade | tadrūpamevāvidye yaṃ nāvidyā tviha vidyate || 32 ||

English

There are no beginnings or ends in the supreme state. Ignorance itself is of that form; there is no ignorance here.

हिन्दी

परम अवस्था में न तो आदि है न अन्त। अज्ञान स्वयं उसी रूप का है; यहाँ कोई अज्ञान नहीं है।

33

जीवः स्वप्नाद्विशञ्जाग्रज्जाग्रतः स्वप्नमाविशन् | प्रबुद्धो वास्त्वबुद्धो वाप्येकरूपतया स्थितः || ३३ ||

jīvaḥ svapnādviśaṅjāgrat jjāgrataḥ svapnamāviśan | prabuddho vāstvabuddho vāpyekarūpatayā sthitaḥ || 33 ||

English

The individual soul, awakening from sleep, enters the dream state from the waking state. Whether awake or asleep, it remains in the same form.

हिन्दी

जीवात्मा, नींद से जाग्रत अवस्था में आकर, जाग्रत अवस्था से स्वप्न अवस्था में प्रवेश करता है। चाहे जाग्रत हो या सोया हुआ, वह एक ही रूप में स्थित रहता है।

34

स्थिते सुषुप्ततुर्ये द्वे सदा स्वप्नेऽथ जाग्रति | जाग्रत्स्वप्नावेकमेव तुर्यं वेत्ति तु बुद्धधीः || ३४ ||

sthite suṣuptatur ye dve sadā svapne'tha jāgrati | jāgratsvapnāvekameva turyaṃ vetti tu buddhadhīḥ || 34 ||

English

In the states of deep sleep and the fourth state, always in dream and then in the waking state, the wise one knows the waking and dream states as one.

हिन्दी

सुषुप्ति और तुरीय अवस्था में स्थित, सदा स्वप्न और फिर जाग्रत अवस्था में, बुद्धिमान व्यक्ति जाग्रत और स्वप्न अवस्थाओं को एक ही मानता है।

35

जाग्रत्स्वप्नः सुषुप्तं च सर्वं तुर्यं प्रबोधिनः | नाविद्या विद्यते तस्य द्वयस्थोऽप्येव सोऽद्वयः || ३५ ||

jāgratsvapnaḥ suṣuptaṃ ca sarvaṃ turyaṃ prabodhinaḥ | nāvidyā vidyate tasya dvayastho'pyeva so'dvayaḥ || 35 ||

English

The waking, dream, and deep sleep states are all the fourth state for the awakened one. There is no ignorance for him, even though he is in duality, he is non-dual.

हिन्दी

जाग्रत, स्वप्न और सुषुप्ति अवस्थाएँ जाग्रत के लिए सभी चौथी अवस्था हैं। उसके लिए कोई अज्ञान नहीं है, भले ही वह द्वैत में हो, वह अद्वैत है।

36

द्वैतमद्वैतमित्येतदहंत्वमिदमित्यपि | निरविद्यस्य कलना कुतः काप्यम्बरं कुतः || ३६ ||

dvaitamadvaitamityetadahaṃtvamidamityapi | niravidyasya kalanā kutaḥ kāpyambaraṃ kutaḥ || 36 ||

English

Duality and non-duality, 'I', 'you', and 'this' are all mere imaginations of the ignorant. Where is the covering of ignorance?

हिन्दी

द्वैत और अद्वैत, 'मैं', 'तू', और 'यह' सब अज्ञानी की कल्पनाएँ हैं। अज्ञान का आवरण कहाँ है?

37

द्वैताद्वैतसमुद्भेदैर्वाक्यसंदर्भविभ्रमैः | क्रीडन्त्यबुद्धाः शिशवो बोधवृद्धा हसन्ति तान् || ३७ ||

dvaitādvaitasamudbhedairvākyasaṃdarbhavibhramaiḥ | krīḍantyabuddhāḥ śiśavo bodhavṛddhā hasanti tān || 37 ||

English

Those who are ignorant play with the confusions arising from the distinctions of duality and non-duality, and the contexts of statements. The wise laugh at them.

हिन्दी

जो लोग अज्ञानी हैं, वे द्वैत और अद्वैत के भेदों से उत्पन्न भ्रमों और वाक्यों के संदर्भों के साथ खेलते हैं। बुद्धिमान लोग उन पर हँसते हैं।

38

द्वैताद्वैतविवादेहा हृदयाकाशमञ्जरी | विनैतयेह नोदेति प्रबोधाकाशमार्जनम् || ३८ ||

dvaitādvaitavivādehā hṛdayākāśamañjarī | vinaietayeha nōdeti prabodhākāśamārjanam || 38 ||

English

The heart, which is the blossom of the sky of consciousness, does not arise without the debates on duality and non-duality.

हिन्दी

हृदय, जो चेतना के आकाश का फूल है, द्वैत और अद्वैत के विवादों के बिना उत्पन्न नहीं होता।

39

सुहृद्भूत्वा विवादेन द्वैताद्वैतविचारणा | कृता हृदयगेहेऽन्तरविद्याभस्ममार्जनी || ३९ ||

suhṛdbhūtvā vivādena dvaitādvaitavicāraṇā | kṛtā hṛdayagehe'ntaravidyābhasmamārjanī || 39 ||

English

Becoming a friend through debate, the examination of duality and non-duality is done, which cleanses the ashes of ignorance within the heart.

हिन्दी

विवाद के द्वारा मित्र बनकर, द्वैत और अद्वैत की परीक्षा की जाती है, जो हृदय के भीतर अज्ञान की राख को साफ करती है।

40

तच्चित्तास्तद्गतप्राणा बोधयन्तः परस्परम् | कथयन्तश्च तन्नित्यं तुष्यन्ति च रमन्ति च || ४० ||

taccittāstadgataprāṇā bodhayantaḥ parasparam | kathayantaśca tannityaṃ tuṣyanti ca ramanti ca || 40 ||

English

Those whose minds are focused on that and whose vital energies are directed towards it, enlighten each other, always speaking about it, and are satisfied and delighted.

हिन्दी

जिनके मन उस पर केंद्रित हैं और जिनकी प्राण शक्ति उसी ओर है, वे एक-दूसरे को बोध करते हैं, हमेशा उसके बारे में बात करते हैं, और संतुष्ट और प्रसन्न होते हैं।

41

तेषां सततयुक्तानां भजतां प्रीतिपूर्वकम् | जायते बुद्धियोगोऽसौ येन ते यान्ति तत्पदम् || ४१ ||

teṣāṃ satatayuktānāṃ bhajatāṃ prītipūrvakam | jāyate buddhiyogo'sau yena te yānti tatpadam || 41 ||

English

To those who are constantly devoted and worship with love, there arises that yoga of wisdom by which they attain the supreme state.

हिन्दी

जिनके लिए निरंतर भक्ति और प्रेम से पूजा की जाती है, उन्हें वह बुद्धियोग प्राप्त होता है जिससे वे परम पद प्राप्त करते हैं।

42

किलोपकुरुते यत्नात्तृणमात्रावगोपने | कथं सिध्यत्ययत्नेन त्रैलोक्यगणगोपनम् || ४२ ||

kilopakurute yatnāttṛṇamātrāvagopane | kathaṃ siddhyatyayatnena trailokyagaṇagopanam || 42 ||

English

If one struggles to protect even a small blade of grass, how can one protect the entire universe without effort?

हिन्दी

अगर कोई एक छोटे से घास के तिनके को बचाने के लिए प्रयास करता है, तो बिना प्रयास के कैसे सारा ब्रह्मांड बचाया जा सकता है?

43

अध्यात्मव्यसनोन्मुक्तं ततं हृत्स्थाऽधमाऽप्रभु | उपहासास्पदं यस्या जगदप्युत्तमस्थितेः || ४३ ||

adhyātmavyasanonmuktaṃ tataṃ hṛtsthā'dhama'prabhu | upahāsāspadaṃ yasyā jagadapyuttamasthiteḥ || 43 ||

English

One who is free from spiritual afflictions, steadfast in the heart, humble, and not seeking power, is a laughingstock to the world, even if situated in the highest position.

हिन्दी

जो आध्यात्मिक व्यथाओं से मुक्त है, हृदय में स्थिर है, विनम्र है और शक्ति की इच्छा नहीं रखता, वह दुनिया के लिए हास्यास्पद है, भले ही वह सबसे उच्च स्थान पर हो।

44

किं नामेदं किल सुखं यद्राज्यादिमनोङ्कुरम् | तत्त्वज्ञानैकविश्रान्तौ देवराजपदं तृणम् || ४४ ||

kiṃ nāmedaṃ kil sukhaṃ yadrājyādimanoṅkuram | tattvajñānaikaviśrāntau devarājapadaṃ tṛṇam || 44 ||

English

What is this happiness that is like a sprout of desire for kingship and wealth? In the rest of the knowledge of the truth, the position of the king of gods is like a blade of grass.

हिन्दी

यह सुख क्या है जो राज्य और धन की इच्छा के समान एक अंकुर है? सत्य के ज्ञान में विश्राम करने पर, देवराज का पद एक घास के तिनके के समान है।

45

सुप्ताः प्रबुद्धाः पश्यन्ति दृश्यं दृश्ये रता यथा | तथा दृश्येऽरताः शान्ताः सन्तः पश्यन्ति तत्पदम् || ४५ ||

suptāḥ prabuddhāḥ paśyanti dṛśyaṃ dṛśye ratā yathā | tathā dṛśye'ratāḥ śāntāḥ santaḥ paśyanti tatpadam || 45 ||

English

Just as those who are awake see the visible world, those who are detached and peaceful see the supreme state.

हिन्दी

जैसे जाग्रत लोग दृश्य जगत को देखते हैं, वैसे ही विरक्त और शांत लोग परम पद को देखते हैं।

46

विना यत्नभरेणेदं न कदाचन सिद्ध्यति | महतोऽभ्यासवृक्षस्य फलं विद्धि परं पदम् || ४६ ||

vinā yatnabhareṇedaṃ na kadācana siddhyati | mahato'bhyāsavṛkṣasya phalaṃ viddhi paraṃ padam || 46 ||

English

Without great effort, this cannot be accomplished at any time. Know the fruit of the great tree of practice to be the supreme goal.

हिन्दी

बिना बहुत प्रयास के यह कभी भी सिद्ध नहीं होता है | महान अभ्यास के वृक्ष का फल परम पद समझो |

47

इदं बहूक्तमेतेन किमेतेनेति दुर्मतिः | न ग्राह्यैतावताप्युक्ते नादत्ते नेदमज्ञधीः || ४७ ||

idaṃ bahūktametena kimetene'ti durbmatiḥ | na grāhyaetāvatāpyukte nādatte nedamajñadhīḥ || 47 ||

English

This has been said many times, yet the foolish one asks, 'What is this?' It should not be accepted even if it is said so many times; the ignorant one does not understand this.

हिन्दी

यह बहुत बार कहा गया है, फिर भी मूर्ख पूछता है, 'यह क्या है?' यह तब भी स्वीकार नहीं किया जाना चाहिए जब इतनी बार कहा जाता है; अज्ञानी इसे नहीं समझता |

48

भूयोभूयः परावृत्त्या चिरमास्वाद्यते यदि | श्रूयते कथ्यते चेदं तज्ज्ञेनाज्ञेन भूयते || ४८ ||

bhūyobhūyaḥ parāvṛttyā ciramāsvādyate yadi | śrūyate kathyate cedaṃ tajjñenājñena bhūyate || 48 ||

English

If this is repeatedly heard and spoken about with great attention, it is enjoyed for a long time. The wise and the ignorant both benefit from it.

हिन्दी

यदि यह बार-बार बहुत ध्यान से सुना और कहा जाता है, तो यह लंबे समय तक आनंदित किया जाता है | ज्ञानी और अज्ञानी दोनों इससे लाभ उठाते हैं |

49

यस्त्वेकवारमालोक्य दृष्टमित्येव संत्यजेत् | इदं स नाम शास्त्रेभ्यो भस्माप्याप्नोति नाधमः || ४९ ||

yastvekavāramālokya dṛṣṭamityeva saṃtyajet | idaṃ sa nāma śāstrebhyo bhasmāpyāpnoti nādhamaḥ || 49 ||

English

One who, after seeing this even once, abandons it thinking it has been seen, that lowest one does not even attain ashes from the scriptures.

हिन्दी

जो इसे एक बार देखकर भी यह सोचकर छोड़ देता है कि यह देखा जा चुका है, वह निकृष्टतम व्यक्ति शास्त्रों से राख भी नहीं प्राप्त करता |

50

इदमुत्तममाख्यानमध्येयं वेदवत्सदा | व्याख्येयं पूजनीयं च पुरुषार्थफलप्रदम् || ५० ||

idamuttamamākhyānamadhyeyaṃ vedavatsadā | vyākhyeyaṃ pūjanīyaṃ ca puruṣārthaphalapradam || 50 ||

English

This supreme narrative should always be studied like the Vedas. It should be explained, worshipped, and it bestows the fruit of human goals.

हिन्दी

यह उत्तम आख्यान हमेशा वेदों की तरह अध्ययन किया जाना चाहिए | इसे समझाया जाना चाहिए, पूजा की जानी चाहिए, और यह मनुष्य के लक्ष्यों का फल प्रदान करता है |

51

यदस्मात्प्राप्यते शास्त्रात्तत्तद्वेदादवाप्यते | अस्मिन्ज्ञाते क्रिया ज्ञानं द्वयं याति पवित्रताम् || ५१ ||

yadasmātprāpyate śāstrāttattadvedādavāpyate | asminjñāte kriyā jñānaṃ dvayaṃ yāti pavitratām || 51 ||

English

Whatever is obtained from this scripture, that is obtained from the Vedas. When this is known, both action and knowledge attain purity.

हिन्दी

जो कुछ इस शास्त्र से प्राप्त होता है, वह वेदों से प्राप्त होता है। इसके ज्ञान से क्रिया और ज्ञान दोनों पवित्र हो जाते हैं।

52

वेदान्ततर्कसिद्धान्तस्त्वस्मिन्ज्ञाते च बुध्यते | इदमुत्तममाख्यानं व्याख्यातं शास्त्रदृष्टिषु || ५२ ||

vedāntatarkasiddhāntastvasminjñāte ca budhyate | idamuttamamākhyānaṃ vyākhyātaṃ śāstradṛṣṭiṣu || 52 ||

English

The doctrine established by Vedanta and logic is understood when this is known. This supreme narrative has been explained in the scriptures.

हिन्दी

वेदान्त और तर्क द्वारा सिद्ध सिद्धांत इसके ज्ञान से समझ में आता है। यह उत्तम आख्यान शास्त्रों में व्याख्यायित किया गया है।

53

कारुण्याद्भवतामेतदहं वच्मि न मायया | भवन्तस्त्ववगच्छन्ति मायामेतद्विचार्यताम् || ५३ ||

kāruṇyādbhavatāmetadahaṃ vacmi na māyayā | bhavantastvavagacchanti māyāmetadvicāryatām || 53 ||

English

Out of compassion, I speak this to you, not out of deceit. You should understand this, and consider it carefully.

हिन्दी

दया से, मैं यह आपसे कहता हूँ, धोखे से नहीं। आपको इसे समझना चाहिए और इस पर विचार करना चाहिए।

54

अस्माच्छास्त्रवराद्वोधा जायन्ते ये विचारितात् | लवणैर्व्यञ्जनानीव भान्ति शास्त्रान्तराणि तैः || ५४ ||

asmācchāstravarādvodhā jāyante ye vicāritāt | lavaṇairvyañjanānīva bhānti śāstrāntarāṇi taiḥ || 54 ||

English

From this excellent scripture, wise ones are born who, through contemplation, illuminate other scriptures like salt enhances the taste of dishes.

हिन्दी

इस उत्तम शास्त्र से विचार करने वाले बुद्धिमान लोग उत्पन्न होते हैं, जो अन्य शास्त्रों को नमक की तरह स्वादिष्ट बनाते हैं।

55

अनार्यमिदमाख्यानमित्यनादृत्य दृश्यधीः | मा भवंत्वात्महन्तारो भवन्तो भवभागिनः || ५५ ||

anāryamidamākhyānamityanādṛtya dṛśyadhīḥ | mā bhavantvātmahantāro bhavanto bhavabhāginaḥ || 55 ||

English

Do not disregard this narrative as non-Aryan, for it is visible wisdom. Do not be self-destructive, for you are partakers of existence.

हिन्दी

इस आख्यान को अनार्य मानकर अनदेखा न करें, क्योंकि यह दृश्य बुद्धि है। आत्महन्ता न बनें, क्योंकि आप अस्तित्व के भागी हैं।

56

तातस्य कूपोऽयमिति ब्रुवाणाः क्षारं जलं कापुरुषाः पिबन्ति | यथा भवन्तो विविचारवन्तस्तथानिशं मा भवताज्ञताप्त्यै || ५६ ||

tātasya kūpo'yamiti bruvāṇāḥ kṣāraṃ jalaṃ kāpuruṣāḥ pibanti | yathā bhavanto vivicāravantastathāniśaṃ mā bhavatājñatāptyai || 56 ||

English

Those who say, 'This well belongs to my father,' drink the salty water, being of low intellect. Just as you are discerning, do not be afflicted by ignorance.

हिन्दी

जो कहते हैं, 'यह कुआँ मेरे पिता का है,' वे मूर्ख लोग नमकीन पानी पीते हैं। जैसे आप समझदार हैं, वैसे ही कृपया अज्ञान से पीड़ित न हों।

← Chapter 162Chapter 164 →