Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 157 — 36 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

अथ सिन्धुर्वदिष्यति आर्यानार्यवपुः कोऽहमभवं विमतिः पुरा यद्वशान्मे कुसंस्कारः प्राक्तनोऽस्ति भवप्रदः || १ ||

atha sindhurvadiṣyati āryānāryavapuḥ ko'hamabhavaṃ vimatiḥ purā yadvaśānme kusaṃskāraḥ prāktano'sti bhavapradaḥ || 1 ||

English

Then, the river Sindhu will speak: 'Who was I, the one with a noble or ignoble form, confused in the past? What was the ancient impression that was bestowed upon me?'

हिन्दी

तब, सिंधु नदी कहेगी: 'मैं कौन था, जिसका शरीर आर्य या अनार्य था, भूला हुआ पहले? मुझ पर कौन सा पुराना संस्कार था जो मुझे दिया गया था?'

2

मन्त्री वदिष्यति रहस्यं शृणु भो राजन् सावधानपरः क्षणम् चोदितः संदधासीदम् अद्य मान्द्यविनाशनम् || २ ||

mantrī vadiṣyatirahasyaṃ śṛṇu bho rājan sāvadhānaparaḥ kṣaṇam coditaḥ saṃdadhāsīdam adya māndyavināśanam || 2 ||

English

The minister will speak the secret, listen, O king, be attentive for a moment, urged to bind this today for the destruction of dullness.

हिन्दी

मंत्री रहस्य बताएगा, सुनो, हे राजा, एक पल के लिए सावधान रहो, आज इसे बाँधने के लिए प्रेरित किया गया है, मंदता के विनाश के लिए।

3

किमप्य् आद्यन्तरहितम् अस्तीह सदनामयम् स्थितं त्वम् अहम् इति आदिरूपेण ब्रह्म शब्दितम् || ३ ||

kimapy ādyantarahitam astīha sadanāmayam sthitaṃ tvam aham ity ādirūpeṇa brahma śabditam || 3 ||

English

Something without beginning or end exists here, established in the form of 'I am you,' denoted by the word Brahman.

हिन्दी

यहाँ कुछ ऐसा है जिसका न आदि है न अंत, जो 'मैं तुम हूँ' के रूप में स्थापित है, ब्रह्म शब्द से अभिहित।

4

तद् ब्रह्म स्वयम् एवाहम् चित् चेतामीति संविदम् जीवताम् इव गत्वास्ते चित्ती भूयात् यजद्वपुः || ४ ||

tad brahma svayam evāhaṃ cit cetāmīti saṃvidam jīvatām iva gatvāste cittī bhūyāt yajadvapuḥ || 4 ||

English

That Brahman itself is 'I am consciousness,' knowing this, it becomes like the living beings, and it remains as pure consciousness, devoid of material form.

हिन्दी

वह ब्रह्म स्वयं 'मैं चेतना हूँ' है, इसे जानकर, यह जीवों के समान हो जाता है, और यह शुद्ध चेतना के रूप में रहता है, भौतिक रूप से रहित।

5

चित्तं तु गगनाच्छात्म वपुर् विद्ध्य् आतिवाहिकम् तद् एव वास्ति नेह अन्यद् आदिभौतिकतादिकम् || ५ ||

cittaṃ tu gaganācchātma vapur viddhy ātivāhikam tad eva vāsti neha anyad ādhibhautikatādikam || 5 ||

English

The mind is indeed the form of the sky, know it to be transcendental. Only that exists here, nothing else material.

हिन्दी

मन वास्तव में आकाश का रूप है, इसे पारलौकिक समझो। यहाँ केवल वही है, कुछ और भौतिक नहीं।

6

चित्तमेतदनाकारमपि साकारवत्स्थितम् | संकल्पैः परलोकाद्यैः स्वप्नाद्यैरेतदेव सत् || ६ ||

cittametadanākāramapi sākāravatsthitam | saṃkalpaiḥ paralokādyaiḥ svapnādyairetadeva sat || 6 ||

English

This mind, though formless, appears to have form | It exists through intentions, other worlds, dreams, etc.

हिन्दी

यह मन, यद्यपि निराकार है, फिर भी साकार प्रतीत होता है | यह संकल्पों, परलोकों, स्वप्नों आदि के द्वारा अस्तित्व में है।

7

अनाकारमपि स्फारं चित्तं जगदिदं विदुः | य एव पवनो नाम स एव स्पन्द्नं यथा || ७ ||

anākāramapi sphāraṃ cittaṃ jagadidaṃ viduḥ | ya eva pavano nāma sa eva spandanaṃ yathā || 7 ||

English

Though formless, the mind is expansive | This world is known to be the mind | Just as the wind is known by its movement.

हिन्दी

यद्यपि निराकार, मन विस्तृत है | यह जगत् मन ही माना जाता है | जैसे वायु अपने स्पंदन से जानी जाती है।

8

यथा गगनशून्यत्वे जगच्चित्ते तथेककम् | अत्राप्रतिघरूपेऽस्ति न मनागपि भिन्नता || ८ ||

yathā gaganśūnyatve jagaccitte tathekakam | atrāpratigharūpe'sti na manāgapi bhinnatā || 8 ||

English

Just as the sky is empty, so is the world in the mind | In this non-obstructing form, there is no difference at all.

हिन्दी

जैसे आकाश शून्य है, वैसे ही जगत् मन में है | इस अवरोधरहित रूप में, कोई अंतर नहीं है।

9

हृदयस्थं जगज्जालं न किंचित्किंचिदास्थितम् | जगद्विद्धि निराकारं चित्तमेव न वास्तवम् || ९ ||

hṛdayasthaṃ jagajjālaṃ na kiṃcitkiṃcidāsthitam | jagadviddhi nirākāraṃ cittameva na vāstavam || 9 ||

English

The web of the world is in the heart, nothing is established | Know the world to be formless, the mind alone is not real.

हिन्दी

जगत् का जाल हृदय में है, कुछ भी स्थापित नहीं है | जगत् को निराकार जानो, मन ही वास्तविक नहीं है।

10

सत्त्वमेव वपुः पूर्वमुदितं ब्रह्मणः पदात् | अयमेव स संपन्नो योऽद्य तामसतामसः || १० ||

sattvameva vapuḥ pūrvamuditaṃ brahmaṇaḥ padāt | ayameva sa saṃpanno yo'dya tāmasatāmasaḥ || 10 ||

English

The essence itself is the form that arose from the state of Brahman | This very one is complete, who is now in the state of darkness.

हिन्दी

सत्त्व ही वह रूप है जो ब्रह्म की स्थिति से उत्पन्न हुआ | यही वह है जो पूर्ण है, जो अब अंधकार की स्थिति में है।

11

सिन्धुर्वक्ष्यति किमुच्यते महाभाग वद तामसतामसः क्रियन्ते पूर्वमेवैताः केन संज्ञाः परे पदे || ११ ||

sindhurvakṣyati kimucyate mahābhāga vada tāmasatāmasaḥ kriyante pūrvamevaitāḥ kena saṃjñāḥ pare pade || 11 ||

English

Sindhu will speak. What is said, O fortunate one, tell that darkness. These names are made beforehand by whom in the supreme state.

हिन्दी

सिंधु बोलेगा। क्या कहा जाता है, हे महाभाग, वह अंधकार बताओ। ये नाम पहले से ही किसने supreme state में बनाए हैं।

12

मन्त्री वदिष्यति जन्तोः सावयवस्येह हस्ताद्यवयवा यथा तथा नवयवस्यैवमातिवाहिकतात्मनः || १२ ||

mantrī vadiṣyati jantoḥ sāvayavasyeha hastādyavayavā yathā tathā navayavasyevamātivāhikatātmanaḥ || 12 ||

English

The minister will speak. Just as the parts like hands of a being with parts here, so also of the nine-parted Ātivāhika self.

हिन्दी

मंत्री बोलेगा। जैसे यहाँ हाथ जैसे अंग एक अंगों वाले जीव के, वैसे ही नौ अंगों वाले आतिवाहिक स्वयं के।

13

पश्चादात्मनि सैवात्मा नानासंज्ञाः करिष्यति आधिभौतिकतानाम्नि पृथ्व्याद्या आतिवाहिके || १३ ||

paścādātmani saivātmā nānāsaṃjñāḥ kariṣyati ādhibhautikatānāmni pṛthvyādyā ātivāhike || 13 ||

English

Afterwards, that very self will make various names in the Ātivāhika, in the material elements like earth, etc.

हिन्दी

बाद में, वही स्वयं आतिवाहिक में पृथ्वी जैसे भौतिक तत्वों में विभिन्न नाम बनाएगा।

14

स्वप्नाभेऽस्मिञ्जगद्भाने संकल्पेनात्मरूपिणा संज्ञात्मनात्मरूपेण स्वयं व्यवहरिष्यति || १४ ||

svapnābhe'sminjagadbhāne saṃkalpenātmarūpiṇā saṃjñātmanātmarūpeṇa svayaṃ vyavahariṣyati || 14 ||

English

In this dream-like world appearance, by the resolution of the self-form, by the self-form of names, one will conduct oneself.

हिन्दी

इस स्वप्न-जैसे जगत के प्रकटन में, स्वयं-रूप के संकल्प से, नामों के स्वयं-रूप से, स्वयं अपने आप को व्यवहार करेगा।

15

त्वामातिवाहिकाकारा यत्तत्स्फुरितवान्नवम् जातिर्महातमस्कोऽयमिति तत्राभिधा कृता || १५ ||

tvāmātivāhikākārā yattatsphuritavānnavam jātirmahātamasko'yamiti tatrābhidhā kṛtā || 15 ||

English

You, in the form of Ātivāhika, that which has shone forth as the ninth, this is the great darkness, thus the name is given there.

हिन्दी

तुम, आतिवाहिक के रूप में, जो नौवें रूप में प्रकट हुआ है, यह महान अंधकार है, इस प्रकार वहाँ नाम दिया गया है।

16

ब्रह्मणो निर्विकारस्य विकारिण इव प्रभो | जातयो जीवतापत्तौ कलिता विविधाभिधाः || १६ ||

brahmaṇo nirvikārasya vikāriṇa iva prabho | jātayo jīvatāpattau kalitā vividhābhidhāḥ || 16 ||

English

O Lord, the unchanging Brahman appears to take on various forms and names when it manifests as the living beings.

हिन्दी

हे प्रभो, निर्विकार ब्रह्म जीवों में प्रकट होने पर विविध नाम और रूपों में दिखाई देता है।

17

प्राथम्येनैव यद्ब्रह्म जीवतामिव गच्छति | तदैव बुद्ध्या भोक्ता तज्जातिः सात्त्विकसात्त्विकी || १७ ||

prāthamyenaiva yadbrahma jīvatāmiva gacchati | tadaiva buddhyā bhoktā tajjātiḥ sāttvikasāttvikī || 17 ||

English

When Brahman first appears to take the form of living beings, it is then known through the intellect as the enjoyer, and that form is called sāttvika-sāttvikī.

हिन्दी

जब ब्रह्म पहली बार जीवों के रूप में प्रकट होता है, तब यह बुद्धि द्वारा भोक्ता के रूप में जाना जाता है, और उस रूप को सात्त्विक-सात्त्विकी कहा जाता है।

18

वर्तमाने भवे भव्यगुणैर्युक्ता तु मानद | केवला सात्त्विकी प्रोक्ता जातिर्जातिविदां वरैः || १८ ||

vartamāne bhave bhavyaguṇairyuktā tu mānada | kevalā sāttvikī proktā jātirjātividāṃ varaiḥ || 18 ||

English

In the present existence, endowed with future qualities, O respectful one, the form is called purely sāttvika by the best knowers of forms.

हिन्दी

वर्तमान अस्तित्व में, भविष्य के गुणों से युक्त, हे आदरणीय, यह रूप रूपों के ज्ञाताओं द्वारा शुद्ध सात्त्विक कहा जाता है।

19

नवा भवैश्चेद्बहुभिर्भोगमोक्षैकभागिनी | जातिस्तत्प्रोच्यते तज्ज्ञैः सद्भी राजसराजसी || १९ ||

navā bhavaīścedbahubhirbhogamokṣaikabhāginī | jātistatprocyate tajjñaiḥ sadbhī rājasarājasī || 19 ||

English

If endowed with many future existences, the form is called rājasarājasī by the wise, as it is a partaker of enjoyment and liberation.

हिन्दी

यदि बहुत से भविष्य के अस्तित्वों से युक्त है, तो यह रूप बुद्धिमानों द्वारा राजसराजसी कहा जाता है, क्योंकि यह भोग और मोक्ष का भागी है।

20

वर्तमाने भवे भव्यगुणैर्मुक्ता तु मानद | केवला राजसी प्रोक्ता जातिः स्वल्पभवे भवेत् || २० ||

vartamāne bhave bhavyaguṇairmuktā tu mānada | kevalā rājasī proktā jātiḥ svalpabhave bhavet || 20 ||

English

In the present existence, if freed from future qualities, O respectful one, the form is called purely rājasī by the best knowers of forms, and it exists in a lesser state.

हिन्दी

वर्तमान अस्तित्व में, यदि भविष्य के गुणों से मुक्त है, हे आदरणीय, तो यह रूप रूपों के ज्ञाताओं द्वारा शुद्ध राजसी कहा जाता है, और यह एक छोटे अवस्था में अस्तित्व में है।

21

प्रथमात्यन्तबहुभिर्भवैश्चन्मोक्षगामिनी। जातिस्तत्प्रोच्यते तज्ज्ञैः सद्भिस्तामसतामसी || २१ ||

prathamātyantabahubhirbhavaiśce'nmokṣagāminī jātistatprocyate tajjñaiḥ sadbhistāmasatāmasī || 21 ||

English

The first birth, which is deeply entangled in worldly existence and leads not to liberation, is called by the wise as the lowest of the low, the tamasic birth.

हिन्दी

पहला जन्म, जो संसार में अत्यधिक उलझा हुआ है और मोक्ष की ओर नहीं ले जाता, उसे ज्ञानीजन तामसिक जन्मों में सबसे निम्न कहते हैं।

22

सामान्येनैव बहुभिर्जन्मभिर्मोक्षभागिनी केवलां तामसी प्रोक्ता जातिर्जातिविशारदैः || २२ ||

sāmānyenaiva bahubhirjanmabhirmokṣabhāginī kevalā tāmasī proktā jātirjātiviśāradaiḥ || 22 ||

English

Generally, only the tamasic birth is said by the experts in birth to be the one that leads to liberation through many births.

हिन्दी

सामान्यतः, जन्म के ज्ञाता कहते हैं कि केवल तामस जन्म ही अनेक जन्मों के द्वारा मोक्ष का भागी होता है।

23

क्रमेणानेन जातीनां विविधा भेदकल्पना तासां तामसतामस्यां जातौ जातोऽसि मानद || २३ ||

krameṇānena jātīnāṃ vividhā bhedakalpanā tāsāṃ tāmasatāmasyāṃ jātau jāto'si mānada || 23 ||

English

O Giver of Honor, by this gradual process, the various distinctions of castes and classes are imagined. Born in the darkness of ignorance, you are born into these very distinctions.

हिन्दी

हे मानदाता, इस क्रमिक प्रक्रिया से जातियों के विविध भेदों की कल्पना की जाती है। अज्ञान के अंधकार में जन्म लेने से तुम इन भेदों में ही जन्म लेते हो।

24

बहूनि तव जन्मानि समतीतानि तान्यहम् विविधानि विचित्राणि वीर जानामि नो भवान् || २४ ||

bahūni tava janmāni samatītāni tānyaham vividhāni vicitrāṇi vīra jānāmi no bhavān || 24 ||

English

O hero, many are the births of yours that have passed; those various and strange ones I know, not you.

हिन्दी

हे वीर, तुम्हारे अनेक जन्म बीत चुके हैं; उन विविध और विचित्र जन्मों को मैं जानता हूँ, तुम नहीं।

25

विशेषेण त्वनेनैव व्यर्थं कालोऽतिवाहितः महाशवशरीरेण त्वयानन्तखगामिना || २५ ||

viśeṣeṇa tvanenaiva vyarthaṃ kālo'tivāhitaḥ mahāśavaśarīreṇa tvayānantakhagāminā || 25 ||

English

Especially by you, who move endlessly like a bird, time has been wasted in vain with this great corpse-like body.

हिन्दी

विशेषकर तुमने, जो अनंत पक्षी की तरह विचरण करते हो, इस महाशव शरीर के साथ व्यर्थ ही समय गँवा दिया है।

26

एवं तामसतामस्या जात्यासि जनितो यदा| तदा दुर्लभमोक्षस्त्वं संसारकुहरादिति|| २६ ||

evaṃ tāmasatāmasyā jātyāsi janito yadā| tadā durlabhamokṣastvaṃ saṃsārakuharāditi|| 26 ||

English

Thus, when you are born in a lower caste, it is difficult to attain liberation from the cycle of birth and death.

हिन्दी

इस प्रकार, जब आप निम्न जाति में जन्म लेते हैं, तो जन्म और मृत्यु के चक्र से मुक्ति प्राप्त करना कठिन होता है।

27

सिन्धुर्वदिष्यति| आर्योदाहर केनैषा प्राग्जातिर्जीयतेऽधमा| यावत्तथैव तिष्ठामि स्याच्चेत्तद्वद पावनम्|| २७ ||

sindhurvadiṣyati| āryodāhara kenaiṣā prāgjātirjīyate'dhama| yāvattathaiva tiṣṭhāmi syāccettadvad pāvanam|| 27 ||

English

The minister will say, 'O noble one, tell me by what means this lower caste is born. As long as I remain in this state, if it is purified, then it will be so.'

हिन्दी

मंत्री कहेगा, 'हे आर्य, बताओ कि इस निम्न जाति का जन्म किस प्रकार होता है। जब तक मैं इस स्थिति में रहूँ, यदि यह पवित्र हो जाए, तो ऐसा होगा।'

28

मन्त्री वदिष्यति| न किंचन महाबुद्धे तदस्तीह जगत्त्रये| यदनुद्वेगिना नाम पौरुषेण न लभ्यते|| २८ ||

mantrī vadiṣyati| na kiṃcana mahābuddhe tadastīha jagattraye| yadanudveginā nāma pauruṣeṇa na labhyate|| 28 ||

English

The minister will say, 'O great wise one, there is nothing in the three worlds that cannot be achieved by human effort without anxiety.'

हिन्दी

मंत्री कहेगा, 'हे महान बुद्धिमान, तीनों लोकों में कोई भी ऐसी चीज नहीं है जो मानवीय प्रयास के द्वारा चिंता के बिना प्राप्त नहीं की जा सकती।'

29

ह्यस्तनी दुष्क्रियाभ्येति शोभां सत्क्रियया यथा| अद्यैव प्राक्तनीं तस्माद्यत्नात्सत्कार्यवान्भव|| २९ ||

hyastanī duṣkriyābhyeti śobhāṃ satkriyayā yathā| adyaiva prāktanīṃ tasmādyatnātsatkāryavānbhava|| 29 ||

English

Just as bad deeds bring disgrace, good deeds bring glory. Therefore, from today, strive to be virtuous and perform good deeds.

हिन्दी

जैसे बुरे कर्म अपमान लाते हैं, वैसे ही अच्छे कर्म शोभा लाते हैं। इसलिए, आज से ही, सत्कर्म करने के लिए प्रयास करें और पुण्य कर्म करें।

30

यो यमर्थं प्रार्थयते तदर्थं यतते तथा| सोऽवश्यं तदवाप्नोति न चेच्छ्रान्तो निवर्तते|| ३० ||

yo yamarthaṃ prārthayate tadarthaṃ yatate tathā| so'vaśyaṃ tadavāpnoti na cecchranto nivartate|| 30 ||

English

Whoever desires something and strives for it accordingly, will surely attain it. One should not give up until exhausted.

हिन्दी

जो किसी चीज को चाहता है और उसके लिए प्रयास करता है, वह निश्चित रूप से उसे प्राप्त करेगा। थकान तक नहीं रुकना चाहिए।

31

ना यथा यतते नित्यं यद्भावयति यन्मयः | यादृगिच्छेच्च भवितुं तादृग्भवति नान्यथा || ३१ ||

na yathā yatate nityaṃ yadbhāvayati yanmayaḥ | yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati nānyathā || 31 ||

English

One does not become what one desires just by striving for it; one becomes exactly what one thinks and feels oneself to be.

हिन्दी

वह नहीं बनता जो वह चाहता है केवल प्रयास करके; वह बिलकुल वैसा बनता है जैसा वह सोचता और महसूस करता है।

32

मुनिरुवाच | एवमुक्तः स तेनाथ सिन्धुरुद्धुरया धिया | तदा तत्र तथा नाम राष्ट्रं त्यक्ष्यत्यशेषतः || ३२ ||

muniruvāca | evamuktaḥ sa tenātha sindhuruddhurayā dhiyā | tadā tatra tathā nāma rāṣṭraṃ tyakṣyatyāśeṣataḥ || 32 ||

English

The sage said: Thus addressed by him, Sindhu, with a resolute mind, will then abandon that kingdom completely.

हिन्दी

मुनि ने कहा: उसके द्वारा ऐसे कहे जाने पर, सिंधु, दृढ़ मन से, उस राज्य को पूर्णतः त्याग देगा।

33

गमिष्यति वनं दूरं प्रार्थितोऽपि हि मन्त्रिभिः | नाश्रयिष्यति तद्भूयो राज्यमुच्छिन्नशात्रवम् || ३३ ||

gamiṣyati vanaṃ dūraṃ prārthito'pi hi mantrabhiḥ | nāśrayiṣyati tadbhūyo rājyamucchinnaśātravam || 33 ||

English

He will go to a distant forest, even if requested by the ministers. He will not seek that kingdom again, which is free from enemies.

हिन्दी

वह एक दूर के वन में जाएगा, चाहे मंत्रियों द्वारा अनुरोध किया जाए। वह फिर से उस राज्य की ओर नहीं देखेगा जो शत्रुओं से मुक्त है।

34

तिष्ठतः साधुमध्येऽस्य तद्विवेककथावशात् | पुष्पासङ्गादिवामोदो विवेकः समुदेष्यति || ३४ ||

tiṣṭhataḥ sādhumadhye'sya tadvivekakathāvaśāt | puṣpāsaṅgādivāmodo vivekaḥ samudeṣyati || 34 ||

English

While he stays among the virtuous, due to the influence of their wise discourse, wisdom will arise in him like the fragrance from flowers.

हिन्दी

जब वह साधुओं के बीच रहेगा, उनकी बुद्धिमान बातचीत के प्रभाव से, उसमें बुद्धिमत्ता फूलों की सुगंध की तरह उत्पन्न होगी।

35

ततः कथमिदं जन्म कुतः संसार आगतः | इत्थं विचारसांतत्यात्स यास्यति विमुक्तताम् || ३५ ||

tataḥ kathamidaṃ janma kutaḥ saṃsāra āgataḥ | itthaṃ vicārasāṃtatyāt sa yāsyati vimuktatām || 35 ||

English

Then, reflecting continuously on how this birth and the world came about, he will attain liberation.

हिन्दी

फिर, इस जन्म और संसार के उत्पत्ति के बारे में लगातार सोचते हुए, वह मुक्ति प्राप्त करेगा।

36

नित्यं विचारणपरोऽथ भवन्स सिन्धुः सत्सङ्गमेन पदमाप्स्यति पावनं सः | तद्यत्र पत्रमिव वातविधूयमानं नो वस्तुतां व्रजति काचन नाम लक्ष्मीः || ३६ ||

nityaṃ vicāraṇaparo'tha bhavans sindhuḥ satsaṅgamena padamāpsyati pāvanaṃ saḥ | tadyatra patramiva vātavidhūyamānaṃ no vastutāṃ vrajati kācana nāma lakṣmīḥ || 36 ||

English

One who constantly engages in contemplation and becomes like an ocean, through association with the virtuous, will attain the purifying state. There, like a leaf blown by the wind, no wealth named Lakshmi attains reality.

हिन्दी

जो निरंतर विचार में लगा रहता है और समुद्र के समान हो जाता है, वह सत्संग से पवित्र पद प्राप्त करेगा। वहाँ, हवा से उड़ते पत्ते की तरह, लक्ष्मी नामक कोई धन वास्तविकता नहीं प्राप्त करता।

← Chapter 156Chapter 158 →