Yoga Vasishtha › Book 7 · Nirvāṇa II › Chapter 156
Nirvāṇa II, Chapter 156निर्वाण प्रकरण · सर्ग १५६
Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 156 — 32 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.
योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 156 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।
The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar. हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are made ये कैसे बने
Verse by verse श्लोक-दर-श्लोक Side by side साथ-साथ Sanskrit only केवल संस्कृत
Show दिखाएँ
IAST English हिन्दी Mitra 1891
हिन्दी पहले English पहले
A− A+
Focus एकांत
1 7.156.1 व्याध उवाच । अनन्तरं हे भगवन्वितताकाशवासिनः । किंभविष्यति मे तत्र देहेऽधःपातिनि क्षितौ ॥ १ ॥
vyādha uvāca | anantaraṃ he bhagavanvitākāśavāsinaḥ | kiṃbhaviṣyati me tatra dehe'dhahpātini kṣitau || 1 ||
The hunter said: O Lord, who resides in the vast sky, what will happen to me after my body falls to the ground?
शिकारी ने कहा: हे भगवन्, जो विशाल आकाश में निवास करते हैं, मेरे शरीर के धरती पर गिरने के बाद मुझे क्या होगा?
2 7.156.2 मुनिरुवाच । शूणुष्वावहितस्तस्मिन्देहे तव परिक्षते । किं भविष्यति भव्यात्मस्तस्मिन्परमकाम्बरे ॥ २ ॥
muniruvāca | śūṇuṣvāvahitastasmindehe tava parikṣate | kiṃ bhaviṣyati bhavyātmas tasminparamakāmbare || 2 ||
The sage said: Listen attentively, O noble soul, what will happen to your body, which is about to be destroyed, in that supreme abode?
ऋषि ने कहा: ध्यान से सुनो, हे उत्तम आत्मा, तुम्हारे शरीर का, जो नष्ट होने वाला है, उस परम धाम में क्या होगा?
3 7.156.3 देहे तस्मिन्परिभ्रष्टे जीवस्तु प्राणसंयुतः । भविष्यत्यम्बरे वातलवो व्याततरूपिणि ॥ ३ ॥
dehe tasminparibhraṣṭe jīvastu prāṇasaṃyutaḥ | bhaviṣyatyambare vātalavo vyātatarūpiṇi || 3 ||
When that body is abandoned, the soul, along with the life force, will exist in the expansive and formless sky.
जब वह शरीर छोड़ दिया जाएगा, तब आत्मा, प्राण के साथ, विशाल और निराकार आकाश में रहेगी।
4 7.156.4 तस्मिन्वातलवे चेतो दृश्यं हृत्स्थं स्थितं पुरः । स्फारं द्रक्ष्यति भूपीठं भवान्स्वप्ने जगद्यथा ॥ ४ ॥
tasminvātalave ceto dṛśyaṃ hṛtsthaṃ sthitaṃ puraḥ | sphāraṃ drakṣyati bhūpīṭhaṃ bhavānsvapne jagadyathā || 4 ||
In that expansive and formless sky, the consciousness will perceive the visible world situated before it, just as one sees the world in a dream.
उस विशाल और निराकार आकाश में, चेतना अपने सामने स्थित दृश्य जगत् को देखेगी, जैसे कि कोई स्वप्न में जगत् को देखता है।
5 7.156.5 महत्त्वाच्चित्तवृत्तेस्तु जीवो द्रक्ष्यति ते ततः । राजाहमस्मि भूपीठ इति संकल्पितार्थभाक् ॥ ५ ॥
mahattvāccittavṛttes tu jīvo drakṣyati te tataḥ | rājāhamasmi bhūpīṭha iti saṃkalpitārthabhāk || 5 ||
Due to the greatness of the mental state, the soul will perceive itself as a king on the earth, thinking, 'I am the king.'
मानसिक अवस्था की महानता के कारण, आत्मा अपने आप को पृथ्वी पर राजा के रूप में देखेगी, सोचते हुए, 'मैं राजा हूँ।'
6 7.156.6 तत्रास्य सहसैवाशु प्रतिभोदेष्यति स्वयम् । अहमस्मि नृपः श्रीमान्सिन्धुर्नाम्नातिमानितः ॥ ६ ॥
tatrāsya sahasaivāśu pratibhodeṣyati svayam | ahamaḥsmi nṛpaḥ śrīmānsindhurnāmnātimānitaḥ || 6 ||
There, he will immediately and spontaneously realize, 'I am the glorious king, Sindhu, highly respected by name.'
वहाँ, वह तुरंत और स्वयं समझेगा, 'मैं प्रसिद्ध राजा सिन्धु हूँ, जो नाम से बहुत सम्मानित है।'
7 7.156.7 अष्टवर्षाय मे राज्यं गते पितरि काननम् । भुवश्चतुःसमुद्रायाः पित्रा दत्तमुपागतम् ॥ ७ ॥
aṣṭavarṣāya me rājyaṃ gate pitari kānanam | bhuvaścatuḥsamudrāyāḥ pitrā dattamupāgatam || 7 ||
When I was eight years old, my father passed away in the forest, and I inherited the kingdom of the four-ocean-girt earth given by my father.
जब मैं आठ वर्ष का था, मेरे पिता वन में चले गए, और मैंने चार समुद्रों से घिरे भूमंडल के राज्य को पिता द्वारा दिया हुआ प्राप्त किया।
8 7.156.8 सीमान्ते भूपतिः शत्रुर्विदूरथ इति श्रुतः । विद्यते यः प्रयत्नेन विना नाम न जीयते ॥ ८ ॥
sīmānte bhūpatiḥ śatrurvidūratha iti śrutaḥ | vidyate yaḥ prayatnena vinā nāma na jīyate || 8 ||
At the border, there is a king named Vidūratha, known as the enemy. He cannot be conquered without effort.
सीमा पर, एक राजा है जिसका नाम विदूरथ है, जो शत्रु के रूप में जाना जाता है। उसे प्रयास के बिना नहीं जीता जा सकता।
9 7.156.9 इदं मे कुर्वतो राज्यं संवत्सरशतं गतम् । अहो भृत्यकलत्रौघैः सह भुक्तं मया सुखम् ॥ ९ ॥
idaṃ me kurvato rājyaṃ saṃvatsarasataṃ gatam | aho bhṛtyakalatraughaiḥ saha bhuktaṃ mayā sukham || 9 ||
While I was ruling the kingdom, a hundred years passed. Ah, I enjoyed happiness with my servants and family.
जब मैं राज्य कर रहा था, सौ वर्ष बीत गए। अह, मैंने अपने सेवकों और परिवार के साथ सुख भोगा।
10 7.156.10 कष्टमेष प्रवृद्धो मे सीमान्तवसुधाधिपः । अनेन सह संग्रामो दारुणः समुपस्थितः ॥ १० ॥
kaṣṭameṣa pravṛddho me sīmāntavasudhādhipaḥ | anena saha saṃgrāmo dāruṇaḥ samupasthitaḥ || 10 ||
Alas, this border king has grown strong. A terrible battle with him has arisen.
अफसोस, यह सीमा पर राजा बहुत शक्तिशाली हो गया है। उसके साथ एक भयंकर युद्ध उभरा है।
11 7.156.11 इति चिन्तयतस्तत्र विदूरथमहीभुजा । भविष्यति महद्युद्धं चतुरङ्गबलक्षयि ॥ ११ ॥
iti cintayatastatra vidūrathamahībhujā | bhaviṣyati mahadyuddhaṃ caturāṅgabalakṣayi || 11 ||
While thinking thus, the king Vidūratha will face a great battle that will destroy the fourfold army.
इस प्रकार सोचते हुए, राजा विदूरथ एक महान युद्ध का सामना करेगा जो चारों अंगों की सेना को नष्ट कर देगा।
12 7.156.12 महता तेन युद्धेन हनिष्यसि विदूरथम् । करवाललतालूनजङ्घं त्वं विरथोऽपि सन् ॥ १२ ॥
mahatā tena yuddhena haniṣyasi vidūratham | karavālalatālūnajaṅghaṃ tvaṃ viratho'pi san || 12 ||
With that great battle, you will kill Vidūratha, even if you are without a chariot, with your sword striking his thighs and calves.
उस महान युद्ध के साथ, आप विदूरथ को मार डालेंगे, भले ही आप रथ के बिना हों, आपकी तलवार उसकी जांघों और पिंडलियों पर पड़ेगी।
13 7.156.13 चतुःसागरपर्यन्ते भूतले भूपतिस्ततः । भविष्यसि भयाक्रान्तदिक्पालादृतशासनः ॥ १३ ॥
catuḥsāgaraparyante bhūtale bhūpatistataḥ | bhaviṣyasi bhayākrāntadikpālādṛtaśāsanaḥ || 13 ||
Then you will become the ruler of the earth up to the four oceans, with the guardians of the directions obeying your commands out of fear.
तब आप चारों समुद्रों तक की पृथ्वी के शासक बनेंगे, और दिशाओं के रक्षक भय से आपके आदेशों का पालन करेंगे।
14 7.156.14 स त्वं सिन्धुर्भवन्प्राप्तसकलावनिमण्डलः । पण्डितैर्मन्त्रिभिः सार्धं करिष्यसि कथा इमाः ॥ १४ ॥
sa tvaṃ sindhurbhavanprāptasakalāvanimaṇḍalaḥ | paṇḍitairmantribhiḥ sārdhaṃ kariṣyasi kathā imāḥ || 14 ||
You, having become the ruler of the entire earth, will discuss these matters with wise ministers.
आप, पूरी पृथ्वी के शासक बनकर, बुद्धिमान मंत्रियों के साथ इन मामलों पर चर्चा करेंगे।
15 7.156.15 मन्त्री वदिष्यति । अत्याश्चर्यमिदं देव यदेवं स विदूरथः । देवेन विजितो युद्धे नीतश्च यमसादनम् ॥ १५ ॥
mantrī vadiṣyati | atyāścaryamidaṃ deva yadevaṃ sa vidūrathaḥ | devena vijito yuddhe nītaśca yamasādanam || 15 ||
The minister will say, 'O Lord, it is truly amazing that Vidūratha was defeated and killed in battle by you and sent to the abode of Yama.'
मंत्री कहेगा, 'हे देव, यह vé आश्चर्यजनक है कि विदूरथ आपके द्वारा युद्ध में पराजित और मारा गया और यम के घर भेज दिया गया।'
16 7.156.16 त्वं वक्ष्यसि । भोः साधो सधनस्यास्य कल्पान्तार्णवरंहसः । वैरी विदूरथो राजा किमर्थं वद दुःसहः ॥ १६ ॥
tvaṃ vakṣyasi | bhoḥ sādho sadhanasyāsya kalpāntārṇavaraṃhasaḥ | vairī vidūratho rājā kimarthaṃ vada duḥsahaḥ || 16 ||
You will speak | Oh virtuous one, what is the purpose of this ocean of calamity at the end of the world | Why is King Viduratha, the enemy, so difficult to defeat?
तुम बोलोगे | हे साधु, इस कल्पान्त के संकट समुद्र का क्या उद्देश्य है | शत्रु राजा विदूरथ इतना दुःसह क्यों है?
17 7.156.17 मन्त्री वदिष्यति । लीला नामास्य भार्यास्ति तयातितपसार्जिता । माता सरस्वतीदेवी जगद्धात्री निरञ्जना ॥ १७ ॥
mantrī vadiṣyati | līlā nāmāsya bhāryāsti tayātitapasārjitā | mātā sarasvatīdevī jagaddhātrī nirañjanā || 17 ||
The minister will speak | There is a wife named Lila, who has attained great penance | Mother Saraswati, the creator of the world, is pure and spotless
मंत्री बोलेगा | लीला नाम की एक पत्नी है, जिसने बड़ी तपस्या की है | माँ सरस्वती, जगत की धात्री, निर्मल और निष्पाप है
18 7.156.18 गृहीतायाः सुतात्वेन सास्या भुवनभाविनी । संसाधयति कार्याणि मोक्षादीन्यपि हेलया ॥ १८ ॥
gṛhītāyāḥ sutātvena sāsyā bhuvanabhāvinī | saṃsādhayati kāryāṇi mokṣādīnyapi helayā || 18 ||
She, who is accepted as a daughter, is the protector of the world | She accomplishes all tasks, including liberation, with ease
जो पुत्री के रूप में स्वीकार की गई है, वह जगत की रक्षिका है | वह सहजता से सभी कार्यों, मोक्ष सहित, को पूरा करती है
19 7.156.19 वरेण शब्दमात्रेण जगदप्यजगत्क्षणात् । करोति सा भवन्नाशे तस्याः कैव कदर्थना ॥ १९ ॥
vareṇa śabdamātreṇa jagadapyajagatkṣaṇāt | karoti sā bhavannāśe tasyāḥ kaiva kadarthanā || 19 ||
With just a word, she can turn the world into non-existence in an instant | What is the point of her destruction?
केवल एक शब्द से, वह जगत को एक पल में अस्तित्वहीन कर सकती है | उसके विनाश का क्या लाभ?
20 7.156.20 सिन्धुर्वदिष्यति । त्वया वै युक्तं कथितं यद्येवं तद्विदूरथः । अशक्यो जेतुमाश्चर्य एतस्य समरे वधः ॥ २० ॥
sindhurvadiṣyati | tvayā vai yuktaṃ kathitaṃ yadyevaṃ tadvidūrathaḥ | aśakyo jetumāścarya etasya samare vadhaḥ || 20 ||
Sindhu will speak | What you have said is indeed appropriate | If that is the case, then Viduratha is impossible to defeat | It is amazing that he can be killed in battle
सिन्धु बोलेगा | तुमने जो कहा है वह बिलकुल उचित है | यदि ऐसा है, तो विदूरथ को हराना असंभव है | यह आश्चर्य है कि उसे युद्ध में मारा जा सकता है
21 7.156.21 तदेवं संप्रसादेन भगवत्या समन्वितः । किमित्यस्मिन्रणे तस्मिञ्जयं राजा न लब्धवान् ॥ २१ ॥
tadevaṃ saṃprasādena bhagavatyā samanvitaḥ | kimityasminraṇe tasmiñjayaṃ rājā na labdhvān || 21 ||
Thus, even with the grace of the divine, why did the king not achieve victory in that battle?
इस प्रकार, भगवान की कृपा से भी, उस युद्ध में राजा विजय क्यों नहीं पा सका?
22 7.156.22 मन्त्री वदिष्यति । तेन संप्रार्थिता देवी सर्वकालमखेदिना । मोक्षोऽस्तु मम संसारादिति तामरसेक्षण ॥ २२ ॥
mantrī vadiṣyati | tena saṃprārthitā devī sarvakālamakhedinā | mokṣo'stu mama saṃsārāditi tāmarasekṣaṇa || 22 ||
The minister will say: 'By him, the goddess was supplicated tirelessly at all times, saying, 'May I be liberated from the cycle of rebirth.''
मंत्री कहेगा: 'उसने समय के साथ थके बिना देवी को प्रार्थना की, 'मुझे जन्म और मृत्यु के चक्र से मुक्ति मिले।'
23 7.156.23 तया तेन विभो तस्य स एवावन्ध्यसंविदा । संपादितस्तेन तदाश्रित आजौ पराजयः ॥ २३ ॥
tayā tena vibho tasya sa evāvandhyasanvidā | saṃpāditastena tadāśrita ājau parājayaḥ || 23 ||
O Lord, by her, through him, with that very unwavering devotion, that defeat in battle was accomplished by him.
हे प्रभु, उसने, उसके द्वारा, उसी अटल भक्ति से, उस युद्ध में हार को पूरा किया।
24 7.156.24 सिन्धुर्वदिष्यति । यद्येवं तन्मया देवी सदैवैषा प्रपूज्यते । मोक्षं किमिति मे नैषा ददाति परमेश्वरी ॥ २४ ॥
sindhurvadiṣyati | yadyevaṃ tanmayā devī sadaiveṣā prapūjyate | mokṣaṃ kimiti me naiṣā dadāti parameśvarī || 24 ||
Sindhu will say: 'If this is so, then why does this goddess, who is always worshipped by me, not grant me liberation, O Supreme Goddess?'
सिन्धु कहेगा: 'यदि ऐसा है, तो फिर यह देवी, जिसे मैं हमेशा पूजता हूँ, मुझे मुक्ति क्यों नहीं देती, हे परमेश्वरी?'
25 7.156.25 मन्त्री वदिष्यति । एषा हि ज्ञप्तिरास्तेऽन्तः सर्वस्य हृदये सदा । संविद्रूपा भगवती सैव प्रोक्ता सरस्वती ॥ २५ ॥
mantrī vadiṣyati | eṣā hi jñaptirāste'ntaḥ sarvasya hṛdaye sadā | saṃvidrūpā bhagavatī saiva proktā sarasvatī || 25 ||
The minister will say: 'Indeed, this awareness always resides within the heart of everyone. The goddess, who is the form of consciousness, is proclaimed as Sarasvati.'
मंत्री कहेगा: 'वास्तव में, यह जागरूकता हमेशा हर किसी के हृदय में रहती है। चेतना के रूप में देवी, सरस्वती कहलाती है।'
26 7.156.26 येन येन यथात्मीया प्रार्थ्यते स्वयमेव सा । प्रयच्छति तथैवाशु तस्माच्चिदनुभूयते ॥ २६ ॥
yena yena yathātmīyā prārthyate svayameva sā | prayacchati tathaivāśu tasmāccidanubhūyate || 26 ||
Whatever is desired by the self, it is immediately fulfilled by the self. Therefore, it is experienced by consciousness.
जो भी आत्मा द्वारा इच्छित होता है, वह तुरंत आत्मा द्वारा ही पूरा किया जाता है। इसलिए, यह चेतना द्वारा अनुभव किया जाता है।
27 7.156.27 न प्रार्थितैषा भवता मोक्षार्थमरिमर्दन । प्रार्थितैव त्वया संविदात्मीया शत्रुशान्तये ॥ २७ ॥
na prārthitaiṣā bhavatā mokṣārthamari-mardana | prārthitaiva tvayā saṃvidātmīyā śatru-śāntaye || 27 ||
This was not desired by you for the sake of liberation, O slayer of enemies. It was desired by you for the sake of pacifying the enemy.
यह आपने मुक्ति के लिए नहीं इच्छित किया, हे शत्रुओं के मारने वाले। यह आपने शत्रु को शांत करने के लिए इच्छित किया।
28 7.156.28 सिन्धुर्वदिष्यति । न प्रार्थिता मया कस्मादनेनैषा सरस्वती । संविच्छुद्धा मया कस्मात्प्रार्थिता नेह मुक्तये ॥ २८ ॥
sindhurvadiṣyati | na prārthitā mayā kasmādanenaiṣā sarasvatī | saṃvicchuddhā mayā kasmātprārthitā neha muktaye || 28 ||
Sindhu will say: Why was this Sarasvati not desired by me? Why was this pure consciousness desired by me, not for liberation here?
सिंधु कहेगा: मैंने इस सरस्वती को क्यों नहीं इच्छित किया? मैंने इस शुद्ध चेतना को यहाँ मुक्ति के लिए क्यों नहीं इच्छित किया?
29 7.156.29 मदाशयगताप्येषा ज्ञप्तिं दत्त्वा सरस्वती । मन्मोक्षाय किमित्यङ्ग सद्रूपापि न चेष्टते ॥ २९ ॥
madāśayagatāpyeṣā jñaptiṃ dattvā sarasvatī | manmokṣāya kimityaṅga sadrūpāpi na ceṣṭate || 29 ||
Even though Sarasvati, residing in my heart, gave the indication, why does she not act for my liberation, even though she is of the same nature?
यद्यपि सरस्वती, मेरे हृदय में रहते हुए, संकेत देती है, फिर भी वह मेरी मुक्ति के लिए क्यों नहीं कार्य करती, यद्यपि वह उसी स्वरूप की है?
30 7.156.30 मन्त्री वदिष्यति । अशुभः प्राक्तनोऽभ्यासस्तवास्ति रिपुघातिनः । तेनैषा मुक्तये नत्वा त्वया न प्रार्थिता विभो ॥ ३० ॥
mantrī vadiṣyati | aśubhaḥ prāktano'bhyāsastavāsti ripu-ghātinaḥ | tenaiṣā muktaye natvā tvayā na prārthitā vibho || 30 ||
The minister will say: O slayer of enemies, you have an impure past practice. Therefore, this was not desired by you for liberation.
मंत्री कहेगा: हे शत्रुओं के मारने वाले, आपके पास एक अशुद्ध पिछला अभ्यास है। इसलिए, यह आपने मुक्ति के लिए नहीं इच्छित किया।
31 7.156.31 यच्चित्तस्तन्मयो जन्तुर्भवतीत्याजगत्स्थितेः आबालमेव संसिद्धं कर्तुं शक्नोति कोऽन्यथा ॥ ३१ ॥
yaccittastanmayo janturbhavatītyājagatsthiteḥ ābālamēva saṃsiddhaṃ kartuṃ śaknoti ko'nyathā || 31 ||
Whatever the mind is focused on, the being becomes that. From childhood, who else can accomplish anything?
जिस पर चित्त लगा है, वही जन्तु हो जाता है। बचपन से ही कोई और कुछ कर सकता है?
32 7.156.32 यदेव येनामलयामलात्म संवेद्यतेऽभ्यासमयं विदान्तः सर्वोपमर्देन तदेव सोऽङ्ग सदस्त्वसद्वास्तु भवत्यविघ्नम् ॥ ३२ ॥
yadeva yenāmalayāmalātma saṃvedyate'bhyāsamayaṃ vidāntaḥ sarvopamardena tadeva so'ṅga sadastvāsadvāstu bhavatyavighnam || 32 ||
Whatever is experienced by the pure self through practice, that alone is true or false without obstruction.
जो कुछ भी पवित्र आत्मा द्वारा अभ्यास से अनुभव किया जाता है, वही सत्य या असत्य होता है बिना किसी बाधा के।
← Chapter 155 ← अध्याय 155 Book 7 प्रकरण 7
All 216 chapters of Book 7 प्रकरण 7 के सभी 216 अध्याय
Chapter 157 → अध्याय 157 → Book 7 प्रकरण 7
‹ Ch 155 अ. 155
≡ Chapters अध्याय
Aa Text पाठ
› Next अगला