Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 149 — 42 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

व्याध उवाच | अनन्तरं मुने ब्रूहि तत्तत्त्वं जागतस्य ते | किं वृत्तमुरुवृत्तान्तशतनिर्वाणसंसृतेः || १ ||

vyādha uvāca | anantaraṃ mune brūhi tattattvaṃ jāgatasya te | kiṃ vṛttamuru vṛttāntaśatanirvāṇasaṃsṛteḥ || 1 ||

English

The hunter said: O sage, please tell me the truth of the world. What is the great story of liberation and transmigration?

हिन्दी

शिकारी ने कहा: हे मुनि, कृपया मुझे संसार का सत्य बताएं। मोक्ष और जन्म-मरण की विशाल कथा क्या है?

2

मुनिरुवाच | ततः श्रृणु तदा साधो तस्मिंस्तद्धृदयौजसि | अपूर्वं एव वृत्तान्तः को वृत्तो वृत्तसस्पृह || २ ||

muniruvāca | tataḥ śṛṇu tadā sādho tasmiṃstaddhṛdayaujasi | apūrvaṃ eva vṛttāntaḥ ko vṛtto vṛttasaspṛha || 2 ||

English

The sage said: Then listen, O virtuous one, to that extraordinary story which took place in that heart's strength. What happened to the one who desired the story?

हिन्दी

मुनि ने कहा: तब सुनो, हे साधु, उस हृदय की शक्ति में जो अद्भुत कथा हुई। कथा की इच्छा रखने वाले के साथ क्या हुआ?

3

तथा मम च तत्रस्थविस्मृतात्मचमत्कृतेः | अभ्यवर्तत वै कालो ऋतुसंवत्सरात्मकः || ३ ||

tathā mama ca tatrasthavismṛtātmacamatkṛteḥ | abhyavartata vai kālo ṛtusaṃvatsarātmakaḥ || 3 ||

English

Thus, for me, who was there, forgetful of the self and amazed, time passed in the form of seasons and years.

हिन्दी

इस प्रकार, मेरे लिए, जो वहाँ था, आत्मा को भूल गया और आश्चर्यचकित हो गया, समय ऋतुओं और वर्षों के रूप में बीत गया।

4

कलत्ररञ्जितमतेर्मम वर्षाणि षोडश | तत्र तानि व्यतीतानि गृहस्थाश्रमतोऽमतेः || ४ ||

kalatrarañjitamatermama varṣāṇi ṣoḍaśa | tatra tāni vyatītāni gṛhasthāśramato'mateḥ || 4 ||

English

For me, whose mind was delighted by my wife, sixteen years passed in the householder's stage.

हिन्दी

मेरे लिए, जिसका मन पत्नी से प्रसन्न था, गृहस्थ आश्रम में सोलह वर्ष बीत गए।

5

कदाचिच्चाजगामाथ गृहमुग्रतपा मम | मुनिर्मान्यो महाबोधो बुधोऽतिथितया तथा || ५ ||

kadāciccājagāmātha gṛhamugratapā mama | munirmānyo mahābodho budho'tithitayā tathā || 5 ||

English

Once, a revered sage of great wisdom, who was performing severe austerities, came to my house as a guest.

हिन्दी

एक बार, एक महान ज्ञानी मुनि, जो कठोर तपस्या कर रहे थे, मेरे घर अतिथि के रूप में आए।

6

सोऽत्र संपूजितस्तुष्टः सुप्तवान्भुक्तवांस्ततः | इदमङ्ग मया पृष्टो विमृश्य जनताक्रमम् || ६ ||

so’tra saṃpūjitastuṣṭaḥ suptavānbhuktavāṃstataḥ | idamaṅga mayā pṛṣṭo vimṛśya janatākramam || 6 ||

English

There, he was honored and satisfied, then he slept and ate. After that, he asked this question, considering the behavior of the people.

हिन्दी

वहाँ, उसे सम्मानित और संतुष्ट किया गया, फिर उसने सोया और खाया। उसके बाद, उसने लोगों के व्यवहार को सोचते हुए यह प्रश्न पूछा।

7

भगवन्भूरिबोधोऽसि जानासि जगतो गतीः | यस्माददृष्टक्रोधोऽसि सुखे गृह्णासि नो रतिम् || ७ ||

bhagavanbhūribodho’si jānāsi jagato gatīḥ | yasmādadṛṣṭakrodho’si sukhe gṛhṇāsi no ratiṃ || 7 ||

English

O Lord, you are the one with immense knowledge, you know the ways of the world. Since you are not visibly angry, you do not take pleasure in happiness.

हिन्दी

हे भगवान, आप अत्यंत ज्ञानी हैं, आप संसार के मार्गों को जानते हैं। क्योंकि आप दृश्य रूप से क्रोधित नहीं हैं, आप सुख में आनंद नहीं लेते।

8

सुखदुःखान्युपायान्ति कर्मभिः कर्मशालिनाम् | शुभाशुभैः शरत्काले सस्यानीव फलार्थिनाम् || ८ ||

sukhaduḥkhānyupāyānti karmabhiḥ karmaśālinām | śubhāśubhaiḥ śaratkāle sasyānīva phalārthinām || 8 ||

English

Happiness and sorrow come through actions to those who perform actions. Like crops seeking fruits in the autumn season, they come through good and bad deeds.

हिन्दी

सुख और दुःख कर्मों से उन लोगों को प्राप्त होते हैं जो कर्म करते हैं। जैसे शरद ऋतु में फसलें फलों की तलाश में होती हैं, वैसे ही अच्छे और बुरे कर्मों से वे प्राप्त होते हैं।

9

सममेवाशुभं कर्म किमिमाः सकलाः प्रजाः | कुर्वन्त्यासां यदा यान्ति दोषाः सर्वादयः समम् || ९ ||

samamevāśubhaṃ karma kimimāḥ sakalāḥ prajāḥ | kurvantyāsāṃ yadā yānti doṣāḥ sarvādayaḥ samam || 9 ||

English

Why do all people perform the same sinful actions? When they all commit the same faults, why do they all face the same consequences?

हिन्दी

सभी लोग एक ही पाप कर्म क्यों करते हैं? जब वे सभी एक ही दोष करते हैं, तो वे सभी एक ही परिणाम क्यों भुगतते हैं?

10

दुर्भिक्षावग्रहोत्पातं सर्वादि सममेव किम् | जनजालस्य फलति समाना कस्य दुष्क्रिया || १० ||

durbhikṣāvagrahotpātaṃ sarvādi samameva kim | janajālasya phalati samānā kasya duṣkriyā || 10 ||

English

Why do famine, plague, and calamities affect everyone equally? Whose evil deeds cause the same consequences for the entire population?

हिन्दी

भुखमरी, महामारी और आपदाएँ सबको समान रूप से क्यों प्रभावित करती हैं? किसके बुरे कर्मों की वजह से सारी जनता पर समान परिणाम आते हैं?

11

इत्याकर्ण्य समालोक्य स्मयमान इवोन्मनाः | स उवाच वचो वन्द्यममृतस्यन्दसुन्दरम् || ११ ||

ityākarṇya samālokya smayamāna ivonmanāḥ | sa uvāca vaco vandyamamṛtasyandasundaram || 11 ||

English

Having heard and observed, he smiled slightly and spoke these venerable words, beautiful like the flow of nectar.

हिन्दी

सुनकर और देखकर, वह थोड़ा मुस्कुराया और इन वंदनीय शब्दों को बोला, जो अमृत की धारा के समान सुंदर थे।

12

अन्यमुनिरुवाच | साधो साधु विविक्तान्तःकरणे यत्तु कारणम् | सद्वासद्वास्य दृश्यस्य कस्माज्जानासि कथ्यताम् || १२ ||

anyamuniruvāca | sādho sādhu viviktāntaḥkaraṇe yattu kāraṇam | sadvāsadvāsya dṛśyasya kasmājjānāsi kathyatām || 12 ||

English

Another sage said: O virtuous one, well done! In the pure inner mind, what is the cause? How do you know the reality or unreality of the visible? Please explain.

हिन्दी

दूसरे ऋषि ने कहा: हे साधु, बहुत अच्छा! शुद्ध अंतःकरण में, कारण क्या है? दृश्य की सत्यता या असत्यता कैसे जानते हो? कृपया समझाएं।

13

संस्मरात्मानमखिलं कस्त्वं क्वेह स्थितोऽसि च | क्वाहं वा किमिदं दृश्यं किं सारं किंचिदेव च || १३ ||

saṃsmarātmānamakhilaṃ kastvaṃ kveha sthito'si ca | kvāhaṃ vā kimidaṃ dṛśyaṃ kiṃ sāraṃ kiṃcid eva ca || 13 ||

English

Remember your entire self. Who are you? Where are you situated here? Where am I? What is this visible? What is the essence? What is anything at all?

हिन्दी

अपने पूरे स्वरूप को याद करो। तुम कौन हो? तुम यहां कहां स्थित हो? मैं कहां हूं? यह दृश्य क्या है? सार क्या है? कुछ भी क्या है?

14

स्वप्नमात्रमिदं भाति किल कस्मान्न वेत्सि भो | अहं स्वप्ननरो यत्ते त्वं स्वप्नपुरुषोपमः || १४ ||

svapnamātramidaṃ bhāti kila kasmānnna vetsi bho | ahaṃ svapnanaro yatte tvaṃ svapnapuruṣopamaḥ || 14 ||

English

Why do you not know that this appears to be merely a dream? O, you are like a dream person to me, a dream man.

हिन्दी

इसे केवल एक स्वप्न के रूप में क्यों नहीं जानते? हे, तुम मेरे लिए एक स्वप्न व्यक्ति के समान हो, एक स्वप्न पुरुष।

15

अनाकारमनाख्येयमनाद्यमपकल्पनम् | इदं चिन्मात्रकाचस्य काचकच्यं जगत्स्थितम् || १५ ||

anākāramanākhyeyamanādyamapakalpanam | idaṃ cinmātrakācasya kācakacyaṃ jagatsthitam || 15 ||

English

This is formless, inexpressible, without beginning, and without imagination. This world is a mere reflection in the mirror of pure consciousness.

हिन्दी

यह निराकार, अव्यक्त, अनादि, और अकल्पनीय है। यह जगत शुद्ध चेतना के दर्पण में एक प्रतिबिंब मात्र है।

16

रूपमीदृशमेवास्य चिन्मात्रस्यास्त्यकृत्रिमम् | सर्वगस्य यदेतद्यद्यत्र वेत्यस्ति तत्र तत् || १६ ||

rūpamīdṛśamevāsya cinmātrasyaastyakṛtrimam | sarvagasya yadetadyadyatra vetyasti tatra tat || 16 ||

English

This form of the pure consciousness, which is uncreated, belongs to the omnipresent one. Whatever is known to exist anywhere, that exists there.

हिन्दी

यह रूप शुद्ध चेतना का है, जो अकृत्रिम है, सर्वव्यापी का है। जो कुछ भी जहाँ भी ज्ञात होता है, वह वहाँ है।

17

सकारणत्वकलनात्सर्वमस्य सकारणम् | अकारणत्वकलनादस्य सर्वमकारणम् || १७ ||

sakāraṇatvakalanātsarvamasyasakāraṇam | akāraṇatvakalanādasyasarvamakāraṇam || 17 ||

English

Due to the calculation of causality, everything of this is with cause. Due to the calculation of non-causality, everything of this is without cause.

हिन्दी

कारणत्व की गणना के कारण, इसका सब कुछ कारणवान है। अकारणत्व की गणना के कारण, इसका सब कुछ अकारण है।

18

आसां प्रजानां त्वस्माकं विराडात्मा स आततः | वयं हृदि स्थिता यस्य स चास्मच्चिद्वशादितः || १८ ||

āsāṃ prajānāṃ tvasmākaṃ virāḍātmā sa ātataḥ | vayaṃ hṛdi sthitā yasya sa cāsmaccidvaśāditaḥ || 18 ||

English

The universal soul is indeed the essence of these creatures, of us. We are situated in the heart of that which is under our control of consciousness.

हिन्दी

यह विराट् आत्मा इन प्रजाओं का, हमारा आत्मा है। हम उसके हृदय में स्थित हैं, जो हमारे चेतना के अधीन है।

19

भविष्यत्यपरोऽन्यासां विराडात्मा स एव च | कारणं सुखदुःखानां भावाभावात्मकर्मणाम् || १९ ||

bhaviṣyatyaparo'nyāsāṃ virāḍātmā sa eva ca | kāraṇaṃ sukhaduḥkhānāṃ bhāvābhāvātmakarmaṇām || 19 ||

English

Another will be the universal soul, the same. It is the cause of happiness and sorrow, of actions that are existent and non-existent.

हिन्दी

दूसरा भी विराट् आत्मा ही होगा। यह सुख और दुःख का कारण है, जो अस्तित्व और अनस्तित्व के कर्मों का कारण है।

20

विराड्धातुविकारेण विषमस्पन्दनादिना | तदङ्गावयवस्यास्य जनजालस्य वै समम् || २० ||

virāḍdhātuvikāreṇa viṣamaspanadānādinā | tadaṅgāvayavasyāsya janajālasya vai samam || 20 ||

English

By the transformation of the elements of the universal soul, through uneven vibrations, the parts and limbs of this network of people are indeed the same.

हिन्दी

विराट् आत्मा के तत्वों के परिवर्तन से, असमान स्पंदन के द्वारा, इस जनजाल के अंग और अवयव वास्तव में समान हैं।

21

दुर्भिक्षावग्रहातीतमायाति शममेति वा | यस्माद्विराजो या सत्ता सा सर्गस्यास्य सर्गता || २१ ||

durbhikṣāvagrahātītamāyāti śamameti vā | yasmādvirājo yā sattā sā sargasyāsya sargatā || 21 ||

English

That which overcomes famine and other calamities attains peace or tranquility. The existence that arises from this is the creation of this creation.

हिन्दी

जो अकाल और अन्य विपत्तियों से बच जाता है, वह शांति या शांति प्राप्त करता है। जो अस्तित्व इससे उत्पन्न होता है, वह इस सृष्टि की सृष्टि है।

22

काकतालीयवत्साधो केषुचिद्दुष्टकर्मसु | समं पतति दुःखादि पादपेष्वशनिर्यथा || २२ ||

kākatālīyavatsādho keṣucidduṣṭakarmasu | samaṃ patati duḥkhādi pādapeṣvaśaniryathā || 22 ||

English

Just as the crow and the palm fruit fall together, so do misfortune and suffering befall those who perform evil deeds, like lightning striking trees.

हिन्दी

जैसे कौआ और ताड़ का फल साथ-साथ गिरते हैं, वैसे ही दुर्भाग्य और दुःख उन पर आते हैं जो बुरे कर्म करते हैं, जैसे बिजली पेड़ों पर गिरती है।

23

कर्मकल्पनया संवित् स्वकर्मफलभागिनी | कर्मकल्पनयोन्मुक्ता न कर्मफलभागिनी || २३ ||

karmakalpanayā saṃvit svakarmaphalabhāginī | karmakalpanayonmuktā na karmaphalabhāginī || 23 ||

English

One who is conscious of the consequences of their actions is a partaker of the fruits of their actions. One who is free from the concept of action is not a partaker of the fruits of their actions.

हिन्दी

जो अपने कर्मों के परिणामों के प्रति सचेत है, वह अपने कर्मों के फलों का भागी होता है। जो कर्म की कल्पना से मुक्त है, वह अपने कर्मों के फलों का भागी नहीं होता।

24

या या यत्र यथोदेति कल्पनाल्पाथवाधिका | सा सा तत्र तथैवास्ते सहेतुकमहेतुकम् || २४ ||

yā yā yatra yathodeti kalpanālpāthavādhikā | sā sā tatra tathaivāste sahetukamahhetukam || 24 ||

English

Whatever arises, whether it is a small or great imagination, it remains there in that form, with or without a cause.

हिन्दी

जो कुछ भी उत्पन्न होता है, चाहे वह छोटी या बड़ी कल्पना हो, वह वहाँ उसी रूप में रहता है, चाहे कारण हो या न हो।

25

नास्त्येव स्वप्नमये कारणसहकारि कारणादिपुरे | तस्मात्तदनादि शिवं चेतनमजरं परं ब्रह्म || २५ ||

nāstyeva svapnamaye kāraṇasahakāri kāraṇādipure | tasmāttadanādi śivaṃ cetanamajaraṃ paraṃ brahma || 25 ||

English

There is no cause or co-cause in the dream-like world. Therefore, that eternal, conscious, ageless, supreme Brahman is without beginning.

हिन्दी

स्वप्न-जैसी दुनिया में कोई कारण या सह-कारण नहीं है। इसलिए, वह अनादि, चेतन, अजर, परम ब्रह्म है।

26

एष स्वप्नभ्रमो नाम भाति कश्चिदकारणम् | कश्चित्सकारणो भाति शून्यः सदसदात्मकः || २६ ||

eṣa svapnabhramo nāma bhāti kaścidakāraṇam | kaścitsakāraṇo bhāti śūnyaḥ sadāsadātmakaḥ || 26 ||

English

This illusion of dreams appears to be without cause, yet it appears to be with cause. It is void, both real and unreal.

हिन्दी

यह स्वप्न भ्रम कभी अकारण प्रतीत होता है, कभी सकारण | यह शून्य है, सत् और असत् स्वरूप वाला ||

27

काकतालीयवद्भान्ति स्वप्नाः सकलसंविदः | ताभ्यस्तुल्योपलम्भत्वान्नान्यज्जगदिदं ततम् || २७ ||

kākatālīyavadbhānti svapnāḥ sakalasaṃvidaḥ | tābhyastulyopalambhatvānnānyajjagadidaṃ tatam || 27 ||

English

Like the illusion of a crow's tail, dreams are the perception of the entire consciousness. There is nothing else in this world that is different from them.

हिन्दी

कौए की पूँछ के भ्रम की तरह, स्वप्न पूर्ण चेतना के अनुभव हैं | इस जगत में उनसे भिन्न कुछ और नहीं है ||

28

सकारणतया रूढमिह यत्तत्सकारणम् | अकारणतया रूढमिह यत्तदकारणम् || २८ ||

sakāraṇatayā rūḍhamiha yattatsakāraṇam | akāraṇatayā rūḍhamiha yattadakāraṇam || 28 ||

English

That which is established here with cause is with cause. That which is established here without cause is without cause.

हिन्दी

जो यहाँ सकारण रूप में स्थापित है, वह सकारण है | जो यहाँ अकारण रूप में स्थापित है, वह अकारण है ||

29

कार्यकारणमयक्रमोदितं स्वप्न एष चितिभानमात्रकं | जाग्रदाख्यमहतः स्वभावकं तेन शान्तमखिलं परं विदुः || २९ ||

kāryakāraṇamayakramoditaṃ svapna eṣa citibhānamātrakaṃ | jāgradākhyamahataḥ svabhāvakaṃ tena śāntamakhilaṃ paraṃ viduḥ || 29 ||

English

This dream, arising from the sequence of cause and effect, is merely the manifestation of consciousness. The waking state is known as the great nature. Therefore, the entire supreme is known to be peaceful.

हिन्दी

यह स्वप्न, कारण और परिणाम की क्रम से उत्पन्न, केवल चेतना का अभिव्यक्ति है | जाग्रत अवस्था महान स्वभाव के रूप में जानी जाती है | इसलिए, पूरा परम शांत है ||

30

सत्यकारणका भावाः के ते श्रृणु महामते | कारणं किं स्वभावानां किमिहाकाशकारणम् || ३० ||

satyakāraṇakā bhāvāḥ ke te śrṇu mahāmate | kāraṇaṃ kiṃ svabhāvānāṃ kimihaākāśakāraṇam || 30 ||

English

Listen, O wise one, what are the true causes of these phenomena? What is the cause of their nature? What is the cause of space here?

हिन्दी

सुनो, हे महामति, ये घटनाक्रम के सत्य कारण क्या हैं? उनके स्वभाव का कारण क्या है? यहाँ आकाश का कारण क्या है?

31

पृथ्व्यादेर्घनपिण्डत्वसर्गादेः किं च कारणम् | किं कारणमविद्यायाः कारणं किं स्वयंभुवः || ३१ ||

pṛthvyāderghanapiṇḍatvasargādeḥ kiṃ ca kāraṇam | kiṃ kāraṇamavidyāyāḥ kāraṇaṃ kiṃ svayaṃbhuvaḥ || 31 ||

English

What is the cause of the solidity of the earth and other elements? What is the cause of creation? What is the cause of ignorance? What is the cause of the self-existent one?

हिन्दी

पृथ्वी और अन्य तत्वों की घनत्व का क्या कारण है? सृष्टि का क्या कारण है? अज्ञान का क्या कारण है? स्वयंभू का क्या कारण है?

32

सर्गादौ कारणं किं स्याद्वायूनां तेजसां च किम् | किमपां वेदनामात्ररूपाणां गगनात्मकम् || ३२ ||

sargādau kāraṇaṃ kiṃ syādvāyūnāṃ tejasāṃ ca kim | kimapāṃ vedanāmātrarūpāṇāṃ gaganātmakam || 32 ||

English

What is the cause at the beginning of creation? What is the cause of the winds and the fires? What is the cause of the waters, which are merely the form of sensation, and the sky?

हिन्दी

सृष्टि के आरंभ में क्या कारण है? वायुओं और अग्नियों का क्या कारण है? जल का, जो केवल संवेदन का रूप है, और आकाश का क्या कारण है?

33

पिण्डग्रहे देहलाभे मृतानां किं च कारणम् | एवमेव प्रवर्तन्ते सर्गाः प्रथमतोऽखिलाः || ३३ ||

piṇḍagrahe dehalābhe mṛtānāṃ kiṃ ca kāraṇam | evameva pravartante sargāḥ prathamato'khilāḥ || 33 ||

English

What is the cause of the dead obtaining a body in the embryo? Thus, all creations begin in this manner.

हिन्दी

मृत लोगों के गर्भ में शरीर प्राप्त करने का क्या कारण है? इस प्रकार, सभी सृष्टियाँ आरंभ होती हैं।

34

एवमेव प्रवर्तन्ते जगत्यावलयन्ति च | चक्रकाणीव नभसि चिरसंप्रेक्षणादृशा || ३४ ||

evameva pravartante jagatyāvalayanti ca | cakrakāṇīva nabhasi cirasaṃprekṣaṇādṛśā || 34 ||

English

Thus, they envelop the world and move like the spokes of a wheel in the sky, visible to the long-sighted.

हिन्दी

इस प्रकार, वे जगत को आवृत करते हैं और आकाश में पहिये की आरी की तरह चलते हैं, जो दूरदर्शी को दिखाई देते हैं।

35

एवमेव प्रवृत्तेन सर्गेण ब्रह्मरूपिणा | पश्चात्स्वस्यैव रूपस्य संज्ञाः पृथ्व्यादिकाः कृताः || ३५ ||

evameva pravṛttena sargeṇa brahmarūpiṇā | paścātsvasyaiva rūpasya saṃjñāḥ pṛthvyādikāḥ kṛtāḥ || 35 ||

English

Thus, with the creation that has begun in the form of Brahma, the names of its own forms, such as earth, etc., are made.

हिन्दी

इस प्रकार, ब्रह्मा के रूप में आरंभ हुई सृष्टि के साथ, अपने रूपों के नाम, जैसे पृथ्वी आदि, बनाए जाते हैं।

36

वातस्पन्दवदाभान्ति सर्गाः पूर्वं चिदम्बरे| स्वयमेव च कुर्वन्ति देहकारणकल्पनाः || ३६ ||

vātaspandavadābhānti sargāḥ pūrvaṃ cidambare| svayameva ca kurvanti dehakāraṇakalpanāḥ || 36 ||

English

Just as the wind moves, the creations appear in the consciousness of the sky| They themselves create the concept of the body and its cause

हिन्दी

जैसे हवा चलती है, वैसे ही आकाश की चेतना में सृष्टियाँ प्रकट होती हैं| वे स्वयं ही शरीर और उसके कारण की कल्पना करते हैं

37

यद्यथा कल्प्यते धत्ते तत्तथा नियतिर्वपुः| कल्पितायाश्चितेर्यस्मादेवमेतन्निजं वपुः || ३७ ||

yadyathā kalpyate dhatte tattathā niyatirvapuḥ| kalpitāyāściteryasmādevametannijaṃ vapuḥ || 37 ||

English

Whatever is imagined, that is what the body takes on| Because of the imagined consciousness, this is one's own form

हिन्दी

जो कुछ भी कल्पना की जाती है, शरीर उसी को धारण करता है| कल्पित चेतना के कारण, यह अपना ही रूप है

38

यद्यद्भानात्मकं रूपं प्रथमं चेतितं चिता| स्वतोऽहमेव चित्येव तदद्यापि तथा स्थितम् || ३८ ||

yadyadbhānātmakaṃ rūpaṃ prathamaṃ cetitaṃ citā| svato'hameva citiyeva tadadyāpi tathā sthitam || 38 ||

English

Whatever form is first conceived by consciousness, that form remains the same even today| I myself am that consciousness

हिन्दी

जो भी रूप पहले चेतना द्वारा सोचा जाता है, वह रूप आज भी वैसा ही है| मैं स्वयं ही वह चेतना हूँ

39

पुनरन्येन यत्नेन तदुत्कृष्टेन सैव चित्| शक्ता तदन्यथाकर्तुं यत्नेन महता पुनः || ३९ ||

punaranyena yatnena tadutkṛṣṭena saiva cit| śaktā tadanyathākartuṃ yatnena mahatā punaḥ || 39 ||

English

Again, with another effort, that superior consciousness is able to change it with great effort

हिन्दी

फिर से, एक और प्रयास से, वह उत्कृष्ट चेतना महान प्रयास से उसे बदल सकती है

40

कल्प्यते कारणं यत्र तत्र कारणसारता| न कल्प्यते विदा यत्र कारणं तदकारणम् || ४० ||

kalpyate kāraṇaṃ yatra tatra kāraṇasāratā| na kalpyate vidā yatra kāraṇaṃ tadakāraṇam || 40 ||

English

Where a cause is imagined, there is the essence of the cause| Where a cause is not imagined by the wise, that is causeless

हिन्दी

जहाँ कारण कल्पना की जाती है, वहाँ कारण का सार है| जहाँ बुद्धिमान द्वारा कारण कल्पना नहीं की जाती, वह अकारण है

41

वात्यावर्तवदाभातमिदं प्रथममाततम् | असदेव यथा भातं तथैवाद्यापि संस्थितम् || ४१ ||

vātyāvartavadābhātamidaṃ prathamamātatam | asadeva yathā bhātaṃ tathaivādyāpi saṃsthitam || 41 ||

English

This world appears like a whirlwind, it is unreal, just as it appeared in the beginning, it remains the same even today.

हिन्दी

यह संसार वात्यावर्त की तरह प्रतीत होता है, यह असत् है, जैसे यह पहले प्रतीत हुआ था, वैसे ही आज भी यह स्थित है।

42

संभूय केचन शुभाशुभमात्मकर्म कुर्वन्ति तस्य सदृशं फलमाप्नुवन्ति | संप्राप्नुवन्ति च शिलाशनिवच्च केचिद्दुःखं त्वकारणकमेव सहस्रसंख्याः || ४२ ||

saṃbhūya kecana śubhāśubhamātmakarma kurvanti tasya sadṛśaṃ phalamāpnuvanti | saṃprāpnuvanti ca śilāśanivaccakecidduḥkhaṃ tvakāraṇakameva sahasrasaṃkhyāḥ || 42 ||

English

Some people perform good and bad deeds together and reap the fruits accordingly. Others, like stones and thunderbolts, suffer pain without any cause, in thousands.

हिन्दी

कुछ लोग अच्छे और बुरे कर्म एक साथ करते हैं और उनके अनुसार फल प्राप्त करते हैं। दूसरे, जैसे पत्थर और बिजली, बिना किसी कारण के हजारों पीड़ा भोगते हैं।

← Chapter 148Chapter 150 →