Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 142 — 46 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

मुनिरुवाच | वर्तमाने तदा तस्मिन्कष्टे संभ्रान्तसंभ्रमे | उह्यमानोऽहमत्यन्तं खेदमभ्यागतोऽभवम् || १ ||

muniruvāca | vartamāne tadā tasminkaṣṭe saṃbhrāntasaṃbhrame | uhyamāno'hamatyantaṃ khedamabhyāgato'bhavam || 1 ||

English

Muni said: In that time of distress and confusion, I was extremely distressed and overwhelmed.

हिन्दी

मुनि ने कहा: उस समय के कष्ट और संभ्रम में, मैं अत्यंत खेद और व्याकुलता से भर गया था।

2

अचिन्तयं तत्स्वप्नोऽयं परस्य हृदये मम | तदतः परिनिर्वामि दुःखं पश्यामि किं मुधा || २ ||

acintayaṃ tatsvapno'yaṃ parasya hṛdaye mama | tadataḥ parinirvāmi duḥkhaṃ paśyāmi kiṃ mudhā || 2 ||

English

I thought, 'This dream is in someone else's heart, so why should I see suffering foolishly?'

हिन्दी

मैंने सोचा, 'यह स्वप्न किसी और के हृदय में है, तो मैं मूर्खता से दुःख क्यों देखूँ?'

3

व्याध उवाच | किंस्वित्स्यात्स्वप्न इत्येव किल संदेहशान्तये | प्रविष्टो हृदयं तस्य किं तं निर्णीतवानसि || ३ ||

vyādha uvāca | kiṃsvitsyātsvapna ityeva kila saṃdehaśāntaye | praviṣṭo hṛdayaṃ tasya kiṃ taṃ nirṇītavānasi || 3 ||

English

The hunter said: 'What could it be? This is just a dream, to dispel doubt. Having entered his heart, what have you determined?'

हिन्दी

शिकारी ने कहा: 'क्या हो सकता है? यह तो स्वप्न है, संदेह दूर करने के लिए। उसके हृदय में प्रवेश करके, तुमने क्या निर्णय लिया?'

4

किमेतद्भवतां दृष्टं हृदये क्व महार्णवः | जठरे कल्पवातः किं हृदि कल्पानलः कथम् || ४ ||

kimetadbhavaṃ dṛṣṭaṃ hṛdaye kva mahārṇavaḥ | jaṭhare kalpavātaḥ kiṃ hṛdi kalpānalaḥ katham || 4 ||

English

What did you see in the heart? Where is the great ocean? In the stomach, the wind of the universe? How is the fire of the universe in the heart?

हिन्दी

आपने हृदय में क्या देखा? महान समुद्र कहाँ है? पेट में ब्रह्मांड की हवा कैसे है? हृदय में ब्रह्मांड की आग कैसे है?

5

द्यौः क्षमा वायुराकाशं पर्वताः सरितो दिशः | कथं हृदि जगन्नाम कथयेति यथास्थितम् || ५ ||

dyauḥ kṣamā vāyurākāśaṃ parvatāḥ sarito diśaḥ | kathaṃ hṛdi jagannāma kathayeti yathāsthitam || 5 ||

English

How can the sky, earth, air, space, mountains, rivers, and directions be in the heart? Tell me how the universe is in the heart.

हिन्दी

आकाश, पृथ्वी, वायु, आकाश, पर्वत, नदियाँ, और दिशाएँ हृदय में कैसे हो सकती हैं? बताओ कि ब्रह्मांड हृदय में कैसे है।

6

मुनिरुवाच । अकारणत्वात्सर्गादावेवानुत्पादतः स्फुटात् । अज्ञातौ सर्गशब्दार्थावेव न स्तो मनागपि || ६ ||

muniruvāca | akāraṇatvātsargādāvevānutpādataḥ sphuṭāt | ajñātau sargaśabdārthāveva na sto manāgapi || 6 ||

English

The sage said: Due to the absence of cause, there is no creation at all. Even in the state of ignorance, the meaning of the word 'creation' does not exist.

हिन्दी

मुनि ने कहा: कारण के अभाव से, सृष्टि का कोई उत्पादन नहीं होता। अज्ञान की स्थिति में भी, 'सृष्टि' शब्द का अर्थ नहीं होता।

7

तच्चैतौ सर्वशब्दार्थौ त्वज्ञातौ परमात्मनि । यतस्तत्पदमज्ञानज्ञानात्मकमनामयम् || ७ ||

taccaitau sarvaśabdārthau tvajñātau paramātmani | yatastatpadamajñānajñānātmakamanāmayam || 7 ||

English

All these meanings of words are unknown in the Supreme Self. Therefore, the word 'that' is both knowledge and ignorance, and it is flawless.

हिन्दी

ये सभी शब्दों के अर्थ परमात्मा में अज्ञात हैं। इसलिए, 'तत्' शब्द ज्ञान और अज्ञान दोनों है, और यह दोषरहित है।

8

अतः सुभग सिद्धान्ते त्वत्पक्षे बोधमागते । मौर्ख्यशान्तावनाद्यन्ते पदे परमपावने || ८ ||

ataḥ subhaga siddhānte tvatpakṣe bodhamāgate | maurkhyashāntāvanādyante pade paramapāvane || 8 ||

English

Therefore, in the auspicious doctrine, having understood your position, in the word that is the beginningless and endless, the foolishness is calmed, and it is supremely purifying.

हिन्दी

इसलिए, शुभ सिद्धान्त में, आपके पक्ष को समझने पर, अनादि और अनन्त शब्द में, मूर्खता शान्त हो जाती है, और यह अत्यन्त पवित्र है।

9

वच्मीदं मूढसंवित्तौ यदिद तन्न वेद्म्यहम् । वस्त्ववस्तुजमाभातं बोधमात्रमिदं ततम् || ९ ||

vacmīdaṃ mūḍhasaṃvittau yadida tannavedmyaham | vastvavastujamābhātaṃ bodhamātramidaṃ tatam || 9 ||

English

I speak this in the consciousness of the fool: whatever it is, I do not know. This is the mere appearance of reality and unreality, and it is pervaded by consciousness.

हिन्दी

मैं मूर्ख की चेतना में यह कहता हूँ: जो भी है, मैं नहीं जानता। यह वास्तविकता और अवास्तविकता का सिर्फ प्रतीति है, और यह चेतना से व्याप्त है।

10

क्व शरीरं क्व हृदयं क्व स्वप्नः क्व जलादि च । क्व बोधो बोधविच्छित्तिः क्व जन्ममरणादि च || १० ||

kva śarīraṃ kva hṛdayaṃ kva svapnaḥ kva jalādi ca | kva bodho bodhavicchittiḥ kva janmamaraṇādi ca || 10 ||

English

Where is the body? Where is the heart? Where is the dream? Where is water and so on? Where is consciousness? Where is the fluctuation of consciousness? Where is birth, death, and so on?

हिन्दी

शरीर कहाँ है? हृदय कहाँ है? स्वप्न कहाँ है? जल और आदि कहाँ हैं? चेतना कहाँ है? चेतना की विच्छित्ति कहाँ है? जन्म, मरण और आदि कहाँ हैं?

11

स्वच्छं चिन्मात्रमस्तीह तन्नाम यदपेक्षया | स्थूलमेव खमप्यद्रिरणूनां निकटे यथा || ११ ||

svacchaṃ cinmātramastīha tannāma yadapekṣayā | sthūlamēva khamapyadriraṇūnāṃ nikaṭē yathā || 11 ||

English

Here, there is only pure consciousness, which is known by different names depending on the perspective. Just as a mountain appears large from a distance but small when close, the same applies to the subtle and gross aspects of reality.

हिन्दी

यहाँ केवल शुद्ध चेतना है, जिसे अलग-अलग नामों से जाना जाता है परिप्रेक्ष्य के आधार पर। जैसे एक पर्वत दूर से बड़ा दिखता है लेकिन पास से छोटा, वैसे ही सूक्ष्म और स्थूल वास्तविकता के पहलू हैं।

12

स्वभावात्स चिदाकाशः किंचिच्चेतति चिन्तया | खमेव वपुराकाशं यत्तद्वेत्ति जगत्तया || १२ ||

svabhāvātsa cidākāśaḥ kiṃciccetati cintayā | khamēva vapurākāśaṃ yattadvetti jagattayā || 12 ||

English

By its nature, that pure consciousness is the sky of consciousness, which slightly moves due to thought. That which knows the world as the sky of consciousness is the body of space itself.

हिन्दी

अपने स्वभाव से, वह शुद्ध चेतना चेतना का आकाश है, जो विचार के कारण थोड़ा सा हिलता है। जो संसार को चेतना के आकाश के रूप में जानता है, वह स्वयं आकाश का शरीर है।

13

यथा स्वप्ने पुरतया चिदेवाभाति केवला | न तु किंचित्पुराद्येवं जगच्चिन्मात्रमेव खे || १३ ||

yathā svapnē puratayā cidēvābhāti kēvalā | na tu kiṃcitpurādyēvaṃ jagaccinmātramēva khē || 13 ||

English

Just as in a dream, only consciousness appears as a city, and there is nothing else before it, so too the world is only consciousness in space.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में, केवल चेतना ही एक नगर के रूप में प्रकट होती है, और उससे पहले कुछ भी नहीं है, वैसे ही संसार आकाश में केवल चेतना है।

14

इदं शान्तमनाभातमनन्यन्नैतदात्मनि | चिति दृशौ तमसि खे चक्रकादीव भाति ते || १४ ||

idaṃ śāntamanābhātamananyannaitadātmani | citi dṛśau tamasi khē cakrakādīva bhāti tē || 14 ||

English

This peaceful, non-manifest, non-dual reality does not exist in the self. In the consciousness, vision, darkness, and space, it appears like a wheel of fire.

हिन्दी

यह शान्त, अव्यक्त, अद्वैत वास्तविकता आत्मा में नहीं है। चेतना, दृष्टि, अंधकार और आकाश में, यह अग्नि के चक्र की तरह प्रकट होता है।

15

अस्माकं तु न चाभानं न चासन्न च सन्न खम् | अनाकारमनाद्यन्तमेकं चिद्व्योम केवलम् || १५ ||

asmākaṃ tu na cābhānaṃ na cāsan na ca sanna kham | anākāramanādyantamēkaṃ cidvyoma kēvalam || 15 ||

English

For us, there is no appearance, no existence, no non-existence, no space. There is only the one, formless, beginningless, endless, pure consciousness.

हिन्दी

हमारे लिए, कोई प्रकटन नहीं है, कोई अस्तित्व नहीं है, कोई अनस्तित्व नहीं है, कोई आकाश नहीं है। केवल एक निराकार, अनादि, अनंत, शुद्ध चेतना है।

16

भात्यकारणकं स्वप्ने शुद्धौ द्रष्टैव केवलः| तेनात्र कारणाभावो न द्रष्टास्ति न दर्शनम् || १६ ||

bhātyakāraṇakaṃ svapne śuddhau draṣṭaiva kevalaḥ| tenātra kāraṇābhāvo na draṣṭāsti na darśanam || 16 ||

English

In the pure state of dream, only the seer shines as the cause| Therefore, there is no cause, no seer, and no seeing here || 16 ||

हिन्दी

स्वप्न की शुद्ध अवस्था में केवल द्रष्टा ही कारण के रूप में प्रकाशित होता है| इसलिए, यहाँ कोई कारण नहीं है, न द्रष्टा है, और न दर्शन है || १६ ||

17

शुद्धं किमपि तद्भाति स्वानुभूतमपि स्फुटम्| यदवाच्यमनाद्यन्तमेकं द्वैतैक्यवर्जितम् || १७ ||

śuddhaṃ kimapi tadbhāti svānubhūtamapi sphuṭam| yadavācyamanādyantamekaṃ dvaitaikyavarjitam || 17 ||

English

That pure (śuddhaṃ) something (kimapi) shines (bhāti) as self-experienced (svānubhūtam) clearly (sphuṭam)| That which is inexpressible (avācya), without beginning or end (anādyanta), one (ekaṃ), devoid of duality and unity (dvaitaikyavarjitam) || 17 ||

हिन्दी

वह शुद्ध (शुद्ध) कुछ (किमपि) स्वयं अनुभव के रूप में (स्वानुभूतम) स्पष्ट रूप से (स्फुटम) प्रकाशित होता है| जो अव्यक्त (अवाच्य), अनादि अनंत (अनाद्यन्त), एक (एकं), द्वैत और एकता से रहित (द्वैतैक्यवर्जितम्) है || १७ ||

18

एकः कालो यथा कल्पः प्रकाशश्चोभयात्मकः| बीजं वा फलपुष्पान्तं ब्रह्म सर्वात्मकं तथा || १८ ||

ekaḥ kālo yathā kalpaḥ prakāśaścobhayātmakaḥ| bījaṃ vā phalapuṣpāntaṃ brahma sarvātmakaṃ tathā || 18 ||

English

Just as one time (ekaḥ kālaḥ) is like an eon (kalpaḥ), and light (prakāśaḥ) is of both natures (ubhayātmakaḥ)| Similarly, the seed (bījaṃ) or the fruit and flower (phalapuṣpāntaṃ) is Brahman, the essence of all (sarvātmakaṃ) || 18 ||

हिन्दी

जैसे एक समय (एकः कालः) एक कल्प (कल्पः) के समान है, और प्रकाश (प्रकाशः) दोनों प्रकृतियों का (उभयात्मकः) है| उसी प्रकार, बीज (बीजं) या फल और फूल (फलपुष्पान्तं) ब्रह्म (ब्रह्म) है, सबका सार (सर्वात्मकं) || १८ ||

19

यदन्यस्य महत्कुड्य तदन्यस्यामलं नभः| दृष्टमेतत्स्थिरस्वप्नसंकल्पभ्रमभूमिषु || १९ ||

yadanyasya mahatkuḍya tadanyasyāmalaṃ nabhaḥ| dṛṣṭametatsthirasvapnasankalpabhramabhūmiṣu || 19 ||

English

What is a great wall (mahatkuḍya) for one is a clear sky (amalaṃ nabhaḥ) for another| This is seen in the realms of stable dreams, imaginations, and illusions || 19 ||

हिन्दी

जो एक के लिए एक बड़ी दीवार (महत्कुड्य) है, वह दूसरे के लिए एक साफ आकाश (अमलं नभः) है| यह स्थिर स्वप्न, कल्पनाओं, और भ्रमों के क्षेत्रों में देखा जाता है || १९ ||

20

स्वच्छं तदा तदात्मैकं भाति चिन्मात्र खं यथा| स्वप्ने जागृतिवत्तद्वज्जाग्रत्स्वप्नेऽपि नान्यथा || २० ||

svacchaṃ tadā tadātmaikaṃ bhāti cinmātra khaṃ yathā| svapne jāgṛtivattadvajjāgratsvapne'pi nānyathā || 20 ||

English

Then that pure (svacchaṃ) one (tadā) shines (bhāti) as the self alone (ātmaikaṃ), like the pure sky (cinmātra khaṃ yathā)| In dream (svapne) it is like the waking state (jāgṛtivat), and in the waking state (jāgrat) it is like the dream (svapne), not otherwise || 20 ||

हिन्दी

तब वह शुद्ध (स्वच्छं) एक (तदा) आत्मा के रूप में (आत्मैकं) प्रकाशित होता है, जैसे शुद्ध आकाश (चिन्मात्र खं यथा)| स्वप्न (स्वप्ने) में यह जाग्रत अवस्था (जागृतिवत्) के समान है, और जाग्रत अवस्था (जाग्रत्) में यह स्वप्न (स्वप्ने) के समान है, अन्यथा नहीं || २० ||

21

अदृश्ये पवने यद्वददृश्यं सौरभं स्थितम् | चिन्मात्रेऽप्रतिघे तद्वज्जगदप्रतिघं स्थितम् || २१ ||

adṛśye pavane yadvadadṛśyaṃ saurabhaṃ sthitam | cinmātre'pratighē tadvajjagadapratighaṃ sthitam || 21 ||

English

Just as the fragrance resides invisibly in the invisible wind, the world resides invisibly in the pure consciousness which is non-resisting.

हिन्दी

जैसे सुगंध अदृश्य पवन में अदृश्य रूप से स्थित है, वैसे ही जगत् अप्रतिघ (अप्रतिरोधी) चिन्मात्र में स्थित है।

22

समस्तमननत्यागे योऽसि सोऽसि निरामयः | बहिरन्तरनन्तात्मा सुस्थितोऽपि निरन्तरम् || २२ ||

samastamananatyāgē yo'si so'si nirāmayaḥ | bahirantaranantātmā susthito'pi nirantaram || 22 ||

English

In the renunciation of all, you are who you are, free from disease. Even though you are established within and without, you are infinite and eternal.

हिन्दी

समस्त त्याग में, तुम हो जो हो, निरामय हो। भीतर-बाहर अनंत आत्मा होते हुए भी, तुम निरंतर स्थित हो।

23

व्याध उवाच | भगवन्प्राक्तनं कर्म केषामिह हि विद्यते | केषां न विद्यते तद्वद्विनापि भवतः कथम् || २३ ||

vyādha uvāca | bhagavanprāktanaṃ karma keṣāmiha hi vidyatē | keṣāṃ na vidyatē tadvadvināpi bhavataḥ katham || 23 ||

English

The hunter said: O Lord, who has the past karma and who does not have it? How is it possible without you?

हिन्दी

शिकारी ने कहा: हे भगवान्, किसके पास पूर्व कर्म है और किसके पास नहीं है? आपके बिना यह कैसे संभव है?

24

मुनिरुवाच | सर्गादिषु स्वयं भान्ति ब्रह्माद्या ये स्वयंभुवः | विज्ञप्तिमात्रदेहास्ते न तेषां जन्मकर्मणी || २४ ||

muniruvāca | sargādiṣu svayaṃ bhānti brahmādyā yē svayaṃbhuvaḥ | vijñaptimātradēhāstē na tēṣāṃ janmakarmaṇī || 24 ||

English

The sage said: In the beginning of creation, those who are self-born like Brahma and others, their bodies are mere cognitions. They do not have birth or karma.

हिन्दी

ऋषि ने कहा: सृष्टि के आरंभ में, जो स्वयंभू हैं जैसे ब्रह्मा आदि, उनके शरीर केवल ज्ञान हैं। उनके पास जन्म या कर्म नहीं है।

25

तेषामस्ति न संसारो न द्वैतं न च कल्पनाः | विशुद्धज्ञानदेहास्ते सर्वात्मानः सदा स्थिताः || २५ ||

tēṣāmasti na saṃsāro na dvaitaṃ na ca kalpanāḥ | viśuddhajñānadēhāstē sarvātmānaḥ sadā sthitāḥ || 25 ||

English

They do not have the cycle of rebirth, nor duality, nor imagination. They are pure consciousness, the self of all, always established.

हिन्दी

उनके पास संसार नहीं है, न द्वैत है, न कल्पनाएँ हैं। वे शुद्ध ज्ञान के शरीर हैं, सबके आत्मा हैं, सदा स्थित हैं।

26

सर्गादौ प्राक्तनं कर्म विद्यते नेह कस्यचित्| सर्गादौ सर्गरूपेण ब्रह्मैवेत्थं विजृम्भते|| २६ ||

sargādau prāktanaṃ karma vidyate neha kasyacit| sargādau sargarūpeṇa brahmaivetthaṃ vijṛmbhate|| 26 ||

English

At the beginning of creation, there is no past action for anyone| Thus, Brahma alone manifests in the form of creation|| 26 ||

हिन्दी

सृष्टि के आरंभ में किसी का भी कोई पूर्व कर्म नहीं होता| इसलिए, ब्रह्मा ही सृष्टि के रूप में प्रकट होता है|| २६ ||

27

यथा ब्रह्मादयो भान्ति सर्गादौ ब्रह्मरूपिणः| भान्ति जीवास्तथान्येऽपि शतशोऽथ सहस्रशः|| २७ ||

yathā brahmādayo bhānti sargādau brahmarūpiṇaḥ| bhānti jīvāstathānye'pi śataśo'tha sahasraśaḥ|| 27 ||

English

Just as Brahma and others shine at the beginning of creation in the form of Brahma| Similarly, other beings also shine in hundreds and thousands|| 27 ||

हिन्दी

जैसे ब्रह्मा और अन्य सृष्टि के आरंभ में ब्रह्मा के रूप में चमकते हैं| वैसे ही, अन्य जीव भी सैकड़ों और हजारों में चमकते हैं|| २७ ||

28

किंतु ये ब्रह्मणोऽन्यत्वं बुध्यन्ते सात्त्विकोद्भवाः| अबोधा ये त्वचिदाख्यं बुद्ध्वा द्वैतमिदं स्वयम्|| २८ ||

kintu ye brahmaṇo'nyatvaṃ budhyante sāttvikodbhavāḥ| abodhā ye tvacidākhyaṃ buddhvā dvaitamidaṃ svayam|| 28 ||

English

However, those who perceive duality due to their sattvic nature are ignorant| Those who realize the non-dual nature of consciousness perceive this duality themselves|| 28 ||

हिन्दी

हालाँकि, जो लोग अपने सात्त्विक स्वभाव के कारण द्वैत को समझते हैं, वे अज्ञानी हैं| जो लोग चेतना के अद्वैत स्वभाव को समझते हैं, वे स्वयं इस द्वैत को समझते हैं|| २८ ||

29

तेषामुत्तरकालं तत्कर्मभिर्जन्म दृश्यते| स्वयमेव तथा भूतैस्तैरवस्तुत्वमाश्रितम्|| २९ ||

teṣāmuttarakālaṃ tatkarmabhirjanma dṛśyate| svayameva tathā bhūtaistairavastutvamāśritam|| 29 ||

English

For them, in the future, birth is seen due to their actions| Thus, they themselves take on the reality of those beings|| 29 ||

हिन्दी

उनके लिए, भविष्य में, उनके कर्मों के कारण जन्म दिखाई देता है| इस प्रकार, वे स्वयं उन प्राणियों की वास्तविकता को अपना लेते हैं|| २९ ||

30

यैस्तु न ब्रह्मणोऽन्यत्वं बुद्धं बोधमहात्मनि| निरवद्यास्त एतेऽत्र ब्रह्मविष्णुहरादयः|| ३० ||

yais tu na brahmaṇo'nyatvaṃ buddhaṃ bodhamahātmani| niravadyās ta ete'tra brahmaviṣṇuharādayaḥ|| 30 ||

English

Those who do not perceive any difference from Brahma in the great self are flawless| Here, they are Brahma, Vishnu, Shiva, and others|| 30 ||

हिन्दी

जो महान आत्मा में ब्रह्मा से कोई भेद नहीं समझते हैं, वे निर्दोष हैं| यहाँ, वे ब्रह्मा, विष्णु, शिव और अन्य हैं|| ३० ||

31

सर्वात्म संविदोऽच्छत्वं ब्रह्मात्मन्येव संस्थितम् | तत्क्वचिज्जीववद्भानं स्वयमात्मनि पश्यति || ३१ ||

sarvātma saṃvido'cchatvaṃ brahmātmanyeva saṃsthitam | tatkvacijjīvavadbhānaṃ svayamātmani paśyati || 31 ||

English

The essence of all consciousness is established in the Supreme Self, Brahman. Sometimes it appears as an individual being, seeing itself in the Self.

हिन्दी

सभी चेतनाओं का सार ब्रह्म में स्थित है। कभी-कभी यह एक जीव के रूप में दिखाई देता है, जो अपने आप को आत्मा में देखता है।

32

यत्र वेत्ति तु जीवत्वं तत्राविद्येति तिष्ठति | तत्र संसृतिनाम्नात्मा धत्ते रूपं तथास्थितम् || ३२ ||

yatra vetti tu jīvatvaṃ tatrāvidyeti tiṣṭhati | tatra saṃsṛtināmnātmā dhatte rūpaṃ tathāsthitam || 32 ||

English

Wherever one perceives individuality, there ignorance prevails. In that state, the Self takes on the form of transmigration.

हिन्दी

जहाँ कोई व्यक्तित्व को देखता है, वहाँ अज्ञान रहता है। उस अवस्था में, आत्मा पुनर्जन्म के रूप में अवतरित होता है।

33

स्वयमेव हि कालेन बुद्ध्वा स्वं रूपमात्मनः | स्वयमेव स्वरूपस्थं ब्रह्मैव भवति स्वयम् || ३३ ||

svayameva hi kālena buddhvā svaṃ rūpamātmanaḥ | svayameva svarūpasthaṃ brahmaiva bhavati svayam || 33 ||

English

Indeed, over time, by realizing one's own true nature, one becomes established in one's own form, which is Brahman itself.

हिन्दी

वास्तव में, समय के साथ, अपनी सच्ची प्रकृति को समझकर, कोई अपने रूप में स्थापित हो जाता है, जो खुद ब्रह्म है।

34

यथा द्रवत्वादम्ब्वन्तरेति चावर्ततामिव | ब्रह्म चित्त्वात्तथैतीव सर्गतामस्य सर्गकम् || ३४ ||

yathā dravatvādambvantareticāvartatāmiva | brahma cittvāttathaetīva sargatāmasya sargakam || 34 ||

English

Just as water flows into a whirlpool due to its liquid nature, similarly, Brahman, due to its conscious nature, flows into creation.

हिन्दी

जैसे पानी अपने द्रव स्वभाव के कारण भंवर में बहता है, उसी तरह, ब्रह्म अपने चेतन स्वभाव के कारण सृष्टि में बहता है।

35

ब्रह्मभानमयं सर्गो न स्वप्नो न च जागरः | कस्य कान्यत्र कर्माणि कीदृशानि कियन्ति वा || ३५ ||

brahmabhānamayaṃ sargo na svapno na ca jāgaraḥ | kasya kānyatra karmāṇi kīdṛśāni kiyanti vā || 35 ||

English

Creation is permeated with the essence of Brahman. It is neither a dream nor a waking state. Whose actions are they, of what kind, and how many?

हिन्दी

सृष्टि ब्रह्म के सार से भरी हुई है। यह न तो स्वप्न है न ही जाग्रत अवस्था। किनके कर्म हैं, कैसे हैं, और कितने हैं?

36

वस्तुतः कर्म नास्त्येव नाविद्यास्ति न सर्गधीः | स्वसंवेदनतः सर्वमसदेव प्रवर्तते || ३६ ||

vastutaḥ karma nāstyeva nāvidyāsti na sargadhīḥ | svasaṃvedanataḥ sarvamasadeva pravartate || 36 ||

English

In reality, there is no action, no ignorance, no concept of creation. Everything arises from self-awareness as unreal.

हिन्दी

वास्तव में, कोई कर्म नहीं है, कोई अज्ञान नहीं है, कोई सृष्टि की कल्पना नहीं है। सब कुछ स्वयं के संवेदन से असत्य के रूप में उत्पन्न होता है।

37

ब्रह्मैव सर्गो भूतात्मा कर्म जन्मेति कल्पनाः | स्वयं कुर्वदिदं भाति विभुत्वात्कल्पितार्थभाक् || ३७ ||

brahmaiva sargo bhūtātmā karma janmeti kalpanāḥ | svayaṃ kurvadidaṃ bhāti vibhutvātkalpitārthabhāk || 37 ||

English

Brahman alone is the creation, the essence of beings, action, birth, and all concepts. It appears to be doing all this due to its all-pervading nature and imagined meanings.

हिन्दी

ब्रह्म ही सृष्टि, प्राणियों का आत्मा, कर्म, जन्म और सभी कल्पनाएँ हैं। अपने सर्वव्यापी स्वभाव और कल्पित अर्थों के कारण यह सब कुछ करता हुआ प्रतीत होता है।

38

न संभवति जीवस्य सर्गादौ कर्म कस्यचित् | पश्चात्स्वकर्म निर्माय भुङ्क्ते कल्पनया स चित् || ३८ ||

na saṃbhavati jīvasya sargādau karma kasyacit | paścātsvakarma nirmāya bhuṅkte kalpanayā sa cit || 38 ||

English

No action belongs to the individual soul at the beginning of creation. Later, it experiences its own actions through imagination.

हिन्दी

सृष्टि के आरंभ में किसी जीव का कोई कर्म नहीं होता। बाद में, वह अपने कर्मों को कल्पना द्वारा अनुभव करता है।

39

जलावर्तस्य को देहः कानि कर्माणि चोच्यताम् | यथाम्बुमात्रमावर्तो ब्रह्ममात्रं तथा जगत् || ३९ ||

jalāvartasya ko dehaḥ kāni karmāṇi cocyatām | yathāmbumātramāvarto brahmamātraṃ tathā jagat || 39 ||

English

Who is the body of the whirlpool, and what are its actions? Just as a whirlpool is merely water, so is the world merely Brahman.

हिन्दी

भंवर का शरीर कौन है और उसके कर्म क्या हैं? जैसे भंवर केवल पानी है, वैसे ही जगत् केवल ब्रह्म है।

40

यथा स्वप्नेषु दृष्टानां न प्राक्कर्म नृणां भवेत् | आदिसर्गेषु जीवानां तथा चिन्मात्ररूपिणाम् || ४० ||

yathā svapneṣu dṛṣṭānāṃ na prākkarma nṛṇāṃ bhavet | ādisargeṣu jīvānāṃ tathā cinmātrarūpiṇām || 40 ||

English

Just as there is no prior action for beings seen in dreams, so too for beings in the original creation who are of the nature of pure consciousness.

हिन्दी

जैसे स्वप्न में देखे गए प्राणियों का कोई पूर्व कर्म नहीं होता, वैसे ही आदि सृष्टि में शुद्ध चेतना स्वरूप प्राणियों का कोई पूर्व कर्म नहीं होता।

41

सर्गे सर्गतया रूढे भवेत्प्राक्कर्मकल्पना | पश्चाज्जीवा भ्रमन्तीमे कर्मपाशवशीकृताः || ४१ ||

sarge sargatayā rūḍhe bhavetprākkarma kalpanā | paścājjīvā bhramantīme karmapāśavaśīkṛtāḥ || 41 ||

English

In the creation, when the creation is established, there arises the concept of previous actions. Later, these living beings wander, bound by the bonds of karma.

हिन्दी

सृष्टि में, जब सृष्टि स्थापित होती है, तब पिछले कर्मों की कल्पना उत्पन्न होती है | बाद में, ये जीव कर्म के बंधनों में बँधे हुए भटकते रहते हैं।

42

सर्ग एव न सर्गोऽयं ब्रह्मेत्थं किल तिष्ठति | यत्र तत्र क्व कर्माणि कानि वा कस्य तानि वा || ४२ ||

sarga eva na sargo'yaṃ brahmetthaṃ kila tiṣṭhati | yatra tatra kva karmāṇi kāni vā kasya tāni vā || 42 ||

English

This creation is not really a creation; thus, Brahman exists. Where and what are the actions, and to whom do they belong?

हिन्दी

यह सृष्टि वास्तव में सृष्टि नहीं है; इसलिए, ब्रह्म है। कहाँ और कौन से कर्म हैं, और किसके हैं वे?

43

अपरिज्ञानमात्रं यत्स्वयं वै परमात्मनः | तदेतत्कर्म बन्धाय तत्तज्ज्ञस्योपशाम्यति || ४३ ||

aparijñānamātraṃ yatsvayaṃ vai paramātmanaḥ | tadetatkarma bandhāya tattajjñasyopaśāmyati || 43 ||

English

That which is mere ignorance is indeed of the Supreme Self. That action is for bondage, but it ceases for the knower of That.

हिन्दी

जो केवल अज्ञान है, वह वास्तव में परमात्मा का है। वह कर्म बंधन के लिए है, लेकिन उसका (परमात्मा का) ज्ञानी के लिए अंत हो जाता है।

44

यावद्यावत्परिज्ञानं पण्डितस्य प्रवर्तते | तावत्तावत्तदैवास्य कर्म शाम्यति बन्धनम् || ४४ ||

yāvadyāvatparijñānaṃ paṇḍitasyapravartate | tāvattāvattadaivāsya karma śāmyati bandhanam || 44 ||

English

As much as the knowledge of the wise person increases, to that extent the bondage of action diminishes.

हिन्दी

जितना विद्वान का ज्ञान बढ़ता है, उतना ही कर्म का बंधन कम होता है।

45

यन्नाम किल नास्त्येव तच्छान्तौ का कदर्थना | परमार्थादृते बन्धः किंचिन्नाम न विद्यते || ४५ ||

yannāma kila nāstyeva tacchāntau kā kadarthanā | paramārthādṛte bandhaḥ kiṃcinnāma na vidyate || 45 ||

English

That which has no name indeed does not exist. In peace, what is the point of discussion? Apart from the ultimate reality, there is no bondage whatsoever.

हिन्दी

जिसका कोई नाम नहीं है, वह वास्तव में नहीं है। शांति में, चर्चा का क्या मतलब है? परमार्थ के अलावा, कोई बंधन नहीं है।

46

तावन्माया भवभयकरी पण्डितत्वं न यावत्तत्पाण्डित्यं पतसि न पुनर्येन संसारचक्रे | यत्नं कुर्यादविरतमतः पण्डितत्वेऽमलात्मज्ञानोदारे भयमितरथा नैव वः शान्तिमेति || ४६ ||

tāvanmāyā bhavabhayakarī paṇḍitatvaṃ na yāvattatpāṇḍityaṃ patasi na punaryena saṃsāracakre | yatnaṃ kuryādaviratamataḥ paṇḍitatve'malātmajñānodāre bhayamitarathā naiva vaḥ śāntimeti || 46 ||

English

Until one does not attain true knowledge, one remains entangled in the fear of worldly existence. Therefore, one should strive continuously for pure knowledge of the Self. Otherwise, one does not attain peace.

हिन्दी

जब तक सच्चे ज्ञान को प्राप्त नहीं होता, तब तक संसार के भय में फँसा रहता है। इसलिए, आत्मज्ञान के लिए निरंतर प्रयत्न करना चाहिए। अन्यथा, शांति प्राप्त नहीं होती।

← Chapter 141Chapter 143 →