Yoga Vasishtha › Book 7 · Nirvāṇa II › Chapter 140
Nirvāṇa II, Chapter 140निर्वाण प्रकरण · सर्ग १४०
Book 7 of the Yoga Vasishtha, chapter 140 — 63 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.
योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 140 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।
The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar. हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are made ये कैसे बने
Verse by verse श्लोक-दर-श्लोक Side by side साथ-साथ Sanskrit only केवल संस्कृत
Show दिखाएँ
IAST English हिन्दी Mitra 1891
हिन्दी पहले English पहले
A− A+
Focus एकांत
1 7.140.1 व्याध उवाच । भगवंस्त्वादृशस्तां तामवस्थां च कथं गतः । कथं ध्यानप्रयोगेण तदा नोपशमं गतः ॥ १ ॥
vyādha uvāca | bhagavamstvādṛśastāṃ tāmavasthāṃ ca kathaṃ gataḥ | kathaṃ dhyānaprayogeṇa tadā nopaśamaṃ gataḥ || 1 ||
The hunter said: O Lord, how did you attain such a state? How did you not attain peace through the practice of meditation at that time?
शिकारी ने कहा: हे भगवन्, आप ऐसी अवस्था में कैसे पहुंचे? उस समय ध्यान के अभ्यास से कैसे शांति नहीं प्राप्त हुई?
2 7.140.2 मुनिरुवाच । कल्पान्तेषु विनश्यन्ति नाशैर्नानाविधात्मभिः । जगन्ति भ्रान्तिरूपाणि नभस्याभासरूपिभिः ॥ २ ॥
muniruvāca | kalpānteṣu vinaśyanti nāśairnānāvidhātmabhiḥ | jaganti bhrāntirūpāṇi nabhasyābhāsarūpibhiḥ || 2 ||
The sage said: At the end of the kalpas, the worlds perish with various kinds of destructions, appearing like illusions in the sky.
ऋषि ने कहा: कल्पों के अंत में, विभिन्न प्रकार के विनाशों से संसार नष्ट हो जाते हैं, जो आकाश में भ्रम के समान दिखाई देते हैं।
3 7.140.3 कदाचित्क्रमशो नाशः कल्पान्ते संप्रवर्तते । अशङ्कितं कदाचिद्द्रागेकधादिविकारतः ॥ ३ ॥
kadācitkramśo nāśaḥ kalpānte saṃpravartate | aśaṅkitaṃ kadāciddrāgekadhādivikārataḥ || 3 ||
Sometimes, destruction occurs gradually at the end of the kalpas. Sometimes, it happens suddenly due to a single transformation.
कभी-कभी, कल्पों के अंत में विनाश धीरे-धीरे होता है। कभी-कभी, यह अचानक एक ही परिवर्तन के कारण होता है।
4 7.140.4 तदा द्रागित्येव यदा विकृतं वारि तत्तथा । तेन यावत्सरन्त्याद्यं तावन्नीता जलैः सुराः ॥ ४ ॥
tadā drāgityeva yadā vikṛtaṃ vāri tattathā | tena yāvatsarantyādyaṃ tāvannītā jalaiḥ surāḥ || 4 ||
At that time, when the water becomes impure, it flows in such a way that the gods are carried away by the waters.
उस समय, जब जल अशुद्ध हो जाता है, तब वह ऐसे बहता है कि देवता जल द्वारा बहा लिए जाते हैं।
5 7.140.5 अन्यच्च विपिनाधीश कालः सर्वंकषो ह्ययम् । यत्र काले ततस्तस्मिंस्त्ववश्यंभावि तत्तथा ॥ ५ ॥
anyacca vipinādhīśa kālaḥ sarvaṃkaṣo hyayam | yatra kāle tatastasmins tvavaśyaṃbhāvi tattathā || 5 ||
O Lord of the forest, time is the destroyer of all. Whatever happens in time is inevitable.
हे वन के स्वामी, समय सबका नाश करने वाला है। समय में जो भी होता है, वह अनिवार्य है।
6 7.140.6 बलं बुद्धिश्च तेजश्च क्षयकाल उपस्थिते । विपर्यस्यति सर्वत्र सर्वथा महतामपि ॥ ६ ॥
balaṃ buddhiśca tejaśca kṣayakāla upasthite | viparyasyati sarvatra sarvathā mahatāmapi || 6 ||
Strength, wisdom, and radiance all decline when the time of decay approaches; everything turns upside down, even for the great ones.
बल, बुद्धि और तेज सभी क्षय के समय में घटते हैं; सब कुछ उलट-पुलट हो जाता है, चाहे वे महान हों।
7 7.140.7 अन्यच्च विपिनाधीश मयैतत्तव वर्णितम् । स्वप्नदृष्टं किल स्वप्ने किं न संभवतीह कम् ॥ ७ ॥
anyacca vipinādhīśa mayaitattava varṇitam | svapnadṛṣṭaṃ kila svapne kiṃ na saṃbhavatīha kam || 7 ||
And moreover, O Lord of the forest, I have described this to you; what is seen in a dream, why can't it happen here?
और भी, हे वन के स्वामी, मैंने यह आपको बताया है; सपने में जो देखा जाता है, वह यहाँ क्यों नहीं हो सकता?
8 7.140.8 व्याध उवाच । असदेतद्यदि विभो स्वप्नसंभ्रममात्रकम् । कथितेन तदैतेन कोऽर्थः कल्याणकोविद ॥ ८ ॥
vyādha uvāca | asadetadyadi vibho svapnasambhramamātrakam | kathitena tadaitena ko'arthaḥ kalyāṇakovida || 8 ||
The hunter said: If this is unreal, O Lord, merely a dream-like illusion, what is the purpose of telling it, O wise one?
शिकारी ने कहा: यदि यह असत्य है, हे प्रभु, केवल एक सपने जैसी भ्रम, तो इसे बताने का क्या प्रयोजन है, हे विद्वान?
9 7.140.9 मुनिरुवाच । त्वद्बोधनात्मकं कार्यं महदस्त्यत्र बुद्धिमन् । एतद्भ्रमात्मकं वेत्ति भवान्सत्यं तु मे श्रृणु ॥ ९ ॥
muniruvāca | tvadbodhanātmakaṃ kāryaṃ mahadastyatra buddhiman | etadbhramātmakaṃ vetti bhavānsatyaṃ tu me śrṇu || 9 ||
The sage said: O wise one, there is a great purpose in this act of enlightening you; understand that this is an illusion, but listen to the truth from me.
ऋषि ने कहा: हे बुद्धिमान, इस आपको बोध कराने में एक महान उद्देश्य है; यह एक भ्रम है, लेकिन मेरे से सत्य सुनो।
10 7.140.10 अनन्तरमहं तस्मिन्मत्तैकार्णवरंहसि । जन्तोरोजः स्थितः स्वप्ने भ्रान्तं भ्रान्तो व्यलोकय ॥ १० ॥
anantaramahaṃ tasminmattaikārṇavaraṃhasi | jantorojaḥ sthitaḥ svapne bhrāntaṃ bhrānto vyalokaya || 10 ||
Immediately after, I saw in that intoxicated ocean of sound, the confused being standing in the dream, confusedly looking around.
तुरंत बाद, मैंने उस मतवाले शब्द के समुद्र में देखा, सपने में खड़े भ्रमित जीव को, भ्रमित होकर चारों ओर देखते हुए।
11 7.140.11 यावत्ससकलं वारि क्वापि निर्गन्तुमुद्यतम् । विक्षुब्धवज्रवित्रस्तसपक्षाद्रीन्द्रवृन्दवत् ॥ ११ ॥
yāvatsasakalaṃ vāri kvāpi nirgantumudyatam | vikṣubdhvajravitrastasapakṣādrīndravṛndavat || 11 ||
As all the water was about to flow out somewhere, it trembled like a mountain peak struck by a thunderbolt.
जब सारा पानी कहीं बहने को उद्यत हो गया, तो वह वज्र से घबराए पक्षी की तरह काँप उठा।
13 7.140.13 अथ क्षणेन सलिलं तदशेषेण निर्ययौ । वीच्यग्रस्फुटिताकारैर्देवैस्तारकिताम्बरम् ॥ १३ ॥
atha kṣaṇena salilaṃ tadaśeṣeṇa niryayau | vīcyagrspuṭitākārairdevaistārakitāmbaram || 13 ||
Then, in an instant, all the water flowed out, and the sky was filled with the stars resembling the tips of waves.
फिर, एक क्षण में, सारा पानी बह गया, और आकाश लहरों के अग्रभाग की तरह दिखने वाले तारों से भर गया।
14 7.140.14 तारागणैश्च पातालगतैर्मणिमयोदरम् । आवर्तेषु परावृत्तैः स्फारमद्रिजरत्तृणैः ॥ १४ ॥
tārāgaṇaiśca pātālagatairmayodayodaram | āvarteṣu parāvṛttaiḥ sphāramadrijarattṛṇaiḥ || 14 ||
With the stars that had descended to the underworld, the gem-filled ocean was filled with whirlpools and shining with mountain-like grass.
जो तारे पाताल तक उतर गए थे, उनसे मणियों से भरा समुद्र भंवरों से भर गया और पर्वत की तरह चमकती घास से चमक उठा।
15 7.140.15 हेमद्वीपोपमैर्व्याप्तं गीर्वाणपुरमन्दिरैः । भ्रमत्सुराङ्गनालीननलिनीजालमालितम् ॥ १५ ॥
hemadvīpopamairvyāptaṃ gīrvāṇapuramandiraiḥ | bhramatsurāṅganālīnanalinījālamālitam || 15 ||
Filled with golden islands, the city of the gods was adorned with temples, and the wandering celestial nymphs were surrounded by lotus garlands.
सोने के द्वीपों से भरा, देवताओं का नगर मंदिरों से सजा हुआ था, और घूमने वाली अप्सराएँ कमल की मालाओं से घिरी हुई थीं।
16 7.140.16 मध्योह्यमानकल्पाभ्रनीलशैवालजालकम् । विद्युद्गोरोचनाम्भोदनीलनीरजनिर्भरम् ॥ १६ ॥
madhyohyamānakalpābhra nīlaśaivālajālakam | vidyudgorocanāmbhodanīlanīrajanirbharam || 16 ||
In the middle, there were dark clouds resembling black algae, and the sky was filled with lightning, yellow pigment, and blue water-lilies.
बीच में, काले शैवाल की तरह दिखने वाले काले बादल थे, और आकाश बिजली, पीला रंग, और नीले जलज से भरा हुआ था।
17 7.140.17 स्फुरत्सीकरनीहारमेघाद्रिकृतदिक्तटम् । उल्लोलद्वीचिसंदिग्धवहत्कल्पद्रुमव्रजम् ॥ १७ ॥
sphuratsīkaranīhārameghādrikṛtadiktaṭam | ulloladvīcisaṃdigdhavahtkalpadrumavrajam || 17 ||
The directions, made by the cloud-like mountains, were shining with the moonlight and the mist, and the groves of wish-fulfilling trees were swaying with the waves.
चांदनी और कुहरे से चमकते हुए बादलों जैसे पर्वतों द्वारा निर्मित दिशाओं को लहराती हुई तरंगों से कल्पवृक्षों के झुंड ले जा रहे थे।
18 7.140.18 अथैकार्णवखातोऽसावभवच्छुष्ककोटरः । क्वचिद्गलितसह्याद्रि क्वचित्संशीकमन्दरः ॥ १८ ॥
athaikārṇavakhāto'sāvabhavacchuṣkakoṭaraḥ | kvacidgalitasahyādri kvacitsaṃśīkamandaraḥ || 18 ||
Then, from the pit of a single ocean, it became a dry hollow. Sometimes it was melted by the Sahyadri mountains, and sometimes it was suspected to be Mandara mountain.
फिर, एक समुद्र की खाई से, यह एक सूखा खोखला बन गया। कभी-कभी यह सह्याद्रि पर्वतों द्वारा पिघला हुआ था, और कभी-कभी यह मंदरा पर्वत होने का संदेह होता था।
19 7.140.19 क्वचित्कङ्कनिमग्नेन्दुयमवासवतक्षकः । क्वचित्पङ्कनिमग्नाधःशाखकल्पद्रुमोत्करः ॥ १९ ॥
kvacitkaṅkanimagnenduyamavāsavatakṣakaḥ | kvacitpaṅkanimagnādhḥśākhakalpadrumotkaraḥ || 19 ||
Sometimes it was a serpent named Takshaka, submerged in the Yamuna with the moon. Sometimes it was a cluster of wish-fulfilling trees with branches submerged in the mud.
कभी-कभी यह चंद्रमा के साथ यमुना में डूबा हुआ तक्षक नामक सर्प था। कभी-कभी यह कीचड़ में डूबी हुई शाखाओं वाले कल्पवृक्षों का झुंड था।
20 7.140.20 क्वचित्कमलवत्कीर्णलोकपालशिरःकरः । क्वचित्पङ्कजविश्रान्तरुधिरह्रदपाटलः ॥ २० ॥
kvacitkamalavatkīrṇalokapālaśiraḥkaraḥ | kvacitpaṅkajaviśrāntarudhirahradapāṭalaḥ || 20 ||
Sometimes it was a lotus-like head of the guardian of the world, filled with lotuses. Sometimes it was a pond of blood, exhausted by lotuses.
कभी-कभी यह कमल के समान लोकपाल का सिर था, जो कमलों से भरा हुआ था। कभी-कभी यह कमलों से थका हुआ रक्त का तालाब था।
21 7.140.21 क्वचिदाकण्ठनिर्मग्नक्वणद्विद्याधरीगणः । क्वचित्स्वप्नमृतेभाभयाम्योग्रमहिषावृतः ॥ २१ ॥
kvacidākaṇṭhanirmagnakvaṇadvidyādharīgaṇaḥ | kvacitsvapnamṛtebhābhayāmyogramahiṣāvṛtaḥ || 21 ||
Sometimes it was a group of Vidyadharis submerged in the throat, making a sound. Sometimes it was surrounded by fierce buffaloes, fearful without the dream-like radiance.
कभी-कभी यह कंठ में डूबे हुए विद्याधरियों का समूह था, जो ध्वनि कर रहा था। कभी-कभी यह स्वप्न-सदृश प्रकाश के बिना भयानक भैंसों से घिरा हुआ था।
22 7.140.22 क्वचित्सन्नमहाकायगरुडामरपर्वतः । क्वचिन्मत्तमहासेतुर्यमदण्डेन भूजुषा ॥ २२ ॥
kvcitsannamahākāyagaruḍāmaraparvataḥ | kvacinmattamahāseturyamadaṇḍena bhūjuṣā || 22 ||
Sometimes it is a mountain of immortal eagles with a huge body, sometimes it is a great bridge made by Yama's staff for the enjoyment of the earth.
कभी-कभी यह एक विशाल शरीर वाला अमर गरुड़ पर्वत होता है, कभी-कभी यह यम के दण्ड द्वारा बना एक महान सेतु होता है जो पृथ्वी के उपभोग के लिए है।
23 7.140.23 क्वचित्प्रमृतवैरिञ्चहंससस्मितपङ्कभूः । क्वचित्पङ्कविनिर्मग्नदेहार्धामरवारणः ॥ २३ ॥
kvcitpramṛtavairiñchahaṃsasasmitapaṅkabhūḥ | kvacitpaṅkavinirmagnadehārdhāmaravāraṇaḥ || 23 ||
Sometimes it is the earth with the smiling face of a swan that has killed Brahma's enemy, sometimes it is an immortal elephant with its body half-submerged in the mud.
कभी-कभी यह ब्रह्मा के शत्रु को मारने वाले हंस के मुस्कुराते चेहरे वाली पृथ्वी होती है, कभी-कभी यह एक अमर हाथी होता है जिसका आधा शरीर कीचड़ में डूबा हुआ है।
24 7.140.24 एतस्मिन्नन्तरे तत्र सानुं प्राप्याश्रमे श्रमात् । विश्रान्तोस्मि यदा तेन भृशं निद्राजगाम माम् ॥ २४ ॥
etasminnantare tatra sānuṃ prāpyāśrame śramāt | viśrāntosmi yadā tena bhṛśaṃ nidrājagāma mām || 24 ||
In the meantime, having reached that mountain peak in the hermitage due to fatigue, I rested there. Then, due to that, deep sleep overcame me.
इस बीच, थकान के कारण उस आश्रम में उस पर्वत शिखर तक पहुंचकर, मैं वहां विश्राम करने लगा। तब, उसके कारण, मुझे गहरी नींद ने घेर लिया।
25 7.140.25 ततः सुषुप्तनिद्रान्तस्तया वासनयान्वितः । तं तादृगेव कल्पान्तमपश्यं स्वौजसि स्थितः ॥ २५ ॥
tataḥ suṣuptanidrāntastayā vāsanayānvitaḥ | taṃ tādṛgeva kalpāntamapaśyaṃ svaujasi sthitaḥ || 25 ||
Then, being overcome by deep sleep and influenced by that impression, I saw that very end of the world while standing in my own strength.
तब, गहरी नींद से घिरे हुए और उस संस्कार से प्रभावित होकर, मैंने अपनी शक्ति में खड़े होकर उसी प्रकार के प्रलय को देखा।
26 7.140.26 दृष्ट्वा तद्द्विगुणं दुःखं चिरेणात्राहमाकुलः । प्रबुद्धो दृष्टवान्सानुं तमेवास्य हृदि स्थितम् ॥ २६ ॥
dṛṣṭvā taddviguṇaṃ duḥkhaṃ cireṇātrāhamākulaḥ | prabuddho dṛṣṭavānsānuṃ tamevāsya hṛdi sthitam || 26 ||
Seeing that double suffering, I was disturbed for a long time here. Having awakened, I saw that very mountain peak standing in his heart.
उस दुगुने दुःख को देखकर, मैं यहां लंबे समय तक व्याकुल रहा। जागकर, मैंने उसी पर्वत शिखर को उसके हृदय में खड़ा देखा।
27 7.140.27 अथ तत्र द्वितीयेऽह्नि भास्करोदयसुन्दरम् । सलोकाकाशभूशैलं भुवनं दृष्टवानहम् ॥ २७ ॥
atha tatra dvitīye'hni bhāskarodayasundaram | salokākāśabhūśailaṃ bhuvanaṃ dṛṣṭavān aham || 27 ||
Then, on the second day, I saw the beautiful sunrise and the world with its sky, earth, and mountains.
फिर, दूसरे दिन, मैंने सूर्योदय का सुंदर दृश्य और आकाश, पृथ्वी और पर्वतों सहित संसार देखा।
28 7.140.28 द्यौः क्षमा वायुराकाशं पर्वताः सरितो दिशः । इति मे चेतसो जातं पत्रादि विटपादिव ॥ २८ ॥
dyauḥ kṣamā vāyurākāśaṃ parvatāḥ sarito diśaḥ | iti me cetaso jātaṃ patrādi viṭapādiva || 28 ||
The sky, earth, air, space, mountains, rivers, and directions—all these arose in my mind like leaves and branches.
आकाश, पृथ्वी, वायु, आकाश, पर्वत, नदियाँ और दिशाएँ—ये सब मेरे मन में पत्तों और डालियों की तरह उभरे।
29 7.140.29 ततस्तस्मिंस्तथा दृष्टे भूतले तैः पदार्थकैः । व्यवहारं प्रवृत्तोऽहं किंचिद्विस्मृतधीरितः ॥ २९ ॥
tatastasmiṃstathā dṛṣṭe bhūtale taiḥ padārthakaiḥ | vyavahāraṃ pravṛtto'haṃ kiṃcidvismṛtadhīritaḥ || 29 ||
Then, having seen the earth with those elements, I engaged in activities, somewhat forgetting my intellect.
फिर, उन तत्वों के साथ पृथ्वी को देखने के बाद, मैंने कुछ अपने बुद्धि को भूलकर गतिविधियों में लग गया।
30 7.140.30 जातस्य मेऽद्य वर्षाणि षोडशैष पिता मम । इयं मातास्पदं चेदमिति मे प्रतिमोदभूत् ॥ ३० ॥
jātasya me'dya varṣāṇi ṣoḍaśaiṣa pitā mama | iyaṃ mātāspadaṃ cedamiti me pratimodabhūt || 30 ||
Today, sixteen years have passed since my birth, this is my father, and this is my mother's abode, thus joy arose in me.
आज, मेरे जन्म के सोलह वर्ष बीत चुके हैं, यह मेरे पिता हैं, और यह मेरी माँ का घर है, इस प्रकार मुझे आनंद हुआ।
31 7.140.31 अपश्यं ग्रामकं कंचित्कंचिच्च ब्राह्मणाश्रमम् । किंचिद्गेहं तथा कश्चिद्वन्धुः कस्मिंश्चिदाश्रमे ॥ ३१ ॥
apaśyaṃ grāmakaṃ kaṃcitkaṃcicca brāhmaṇāśramam | kiṃcidgehaṃ tathā kaścidvandhuḥ kasmiṃścidāśrame || 31 ||
I saw a certain village, a certain Brahmin's hermitage, a certain house, and a certain relative in a certain hermitage.
मैंने एक गाँव देखा, एक ब्राह्मण का आश्रम देखा, एक घर देखा, और एक आश्रम में एक रिश्तेदार देखा।
32 7.140.32 अथ मे तिष्ठतः सार्धं बन्धुभिर्ग्राममन्दिरे । अहोरात्रेषु गच्छत्सु जाग्रदादींस्तदेव सत् ॥ ३२ ॥
atha me tiṣṭhataḥ sārdhaṃ bandhubhirgrāmamandire | ahorātreṣu gacchatsu jāgradādīṃstadeva sat || 32 ||
Then, while I was staying with my relatives in the village house, I spent the days and nights awake, doing just that.
तब, जब मैं अपने रिश्तेदारों के साथ गाँव के घर में रह रहा था, मैंने दिन और रात जागते हुए वही किया।
33 7.140.33 ततः कालवशात्तत्र प्राक्तनी बोधधीर्मम । विस्मृता तादृशाभ्यासादहो तस्येव मत्स्यता ॥ ३३ ॥
tataḥ kālavashāttatra prāktanī bodhadhīrmama | vismṛtā tādṛśābhyāsādaho tasyeva matsyatā || 33 ||
Then, due to the passage of time, my previous understanding was forgotten due to such practice, alas, just like that fish.
तब, समय के बीतने के कारण, मेरी पिछली समझ ऐसी अभ्यास के कारण भूल गई, हाय, उस मछली की तरह।
34 7.140.34 इत्यहं ग्रामवास्तव्यः संपन्नो ब्राह्मणस्तदा । देहमात्रकबद्धास्थो दूरीकृतविवेकभूः ॥ ३४ ॥
ityahaṃ grāmavāstavyaḥ saṃpanno brāhmaṇastadā | dehamātrakabaddhāstho dūrīkṛtavivekabhūḥ || 34 ||
Thus, I became a villager, a Brahmin at that time, bound only to the body, far removed from the realm of discrimination.
इस प्रकार, मैं एक गाँववासी बन गया, उस समय एक ब्राह्मण, केवल शरीर से बंधा हुआ, विवेक के क्षेत्र से दूर।
35 7.140.35 शरीरमात्रात्मवपुर्दारमात्रानुरञ्जितः । वासनामात्रसारात्मा धनमात्रैकतत्परः ॥ ३५ ॥
śarīramātrātmavapurdāramātrānurañjitaḥ | vāsanāmātrasārātmā dhanamātraikatatparaḥ || 35 ||
With a body as the self, delighted only in the wife, with desires as the essence, solely devoted to wealth.
शरीर ही आत्मा मानकर, केवल पत्नी में आनंदित, इच्छाओं को ही सार मानकर, केवल धन में ही तत्पर।
36 7.140.36 जीर्णगोमात्रकधनः संरोपितलतावृतिः । संचिताग्न्यवनिप्राणिरुपार्जितकमण्डलुः ॥ ३६ ॥
jīrṇagomātrakadhanaḥ saṃropitalatāvṛtiḥ | saṃcitāgnyavaniprāṇirupārjitakamaṇḍaluḥ || 36 ||
With wealth consisting of old cows, planting creepers, accumulating firewood, and earning a water pot.
जीर्ण गायों से बने धन के साथ, लताओं को लगाते हुए, लकड़ी इकट्ठी करते हुए, और एक पानी के घड़े कमाते हुए।
37 7.140.37 चलवृक्षकबद्धास्थो लोकाचाररतः सदा । गृहपार्श्वगतानीलशाद्वलस्थलिकास्थितिः ॥ ३७ ॥
calavṛkṣakabaddhāstho lokācārarataḥ sadā | gṛhapārśvagatānīlaśādvalasthlikāsthitiḥ || 37 ||
Always engaged in worldly activities, he was bound to the moving tree. He was situated in the shade of the blue-green grass near his house.
हमेशा लोक के आचारों में लगे रहने वाले व्यक्ति ने चलते हुए वृक्ष से बंधे हुए थे। वह अपने घर के पास नीले-हरे घास की छाया में स्थित था।
38 7.140.38 शाकशाकायतारामरचनानीतवासरः । सरिद्ह्रदनदीतीर्थसरसि स्नानतत्परः ॥ ३८ ॥
śākaśākāyatārāmaracanānītavāsaraḥ | saridhradanadītīrthasarasi snānatatparaḥ || 38 ||
Engaged in the creation of beautiful gardens and ponds, he was always eager to bathe in the holy waters of rivers and lakes.
सुंदर बगीचों और तालाबों के निर्माण में लगे हुए व्यक्ति ने हमेशा नदियों और तालाबों के पवित्र जल में स्नान करने की इच्छा रखी।
39 7.140.39 गोमयान्नजलाम्ब्वग्निकाष्ठेष्टा कष्टसंचयी । इदं कार्यमिदं नेति पाशाभ्यां विवशीकृतः ॥ ३९ ॥
gomayānnajalāmbvagnikāṣṭhēṣṭā kaṣṭasaṃcayī | idaṃ kāryamidaṃ neti pāśābhyāṃ vivashīkṛtaḥ || 39 ||
He desired cow dung, food, water, firewood, and bricks, and was a collector of hardships. He was helplessly bound by the ropes of 'this should be done, this should not be done.'
वह गोबर, खाना, पानी, लकड़ी और ईंटों की इच्छा रखता था, और कष्टों का संग्रह करने वाला था। वह 'यह करना चाहिए, यह नहीं करना चाहिए' की रस्सियों से बेबस होकर बंधा हुआ था।
40 7.140.40 इति मे जीवतस्तत्र संवत्सरशतं गतम् । एकदाभ्यागतो दूरात्तापसोऽतिथिरात्मवान् ॥ ४० ॥
iti me jīvatastatra saṃvatsarasataṃ gatam | ekadābhyāgato dūrāttāpso'tithirātmavān || 40 ||
Thus, while I was living there, a hundred years passed. One day, a wise ascetic guest arrived from a distant place.
इस प्रकार, जब मैं वहाँ रह रहा था, सौ वर्ष बीत गए। एक दिन, एक दूर से आया हुआ एक बुद्धिमान तपस्वी अतिथि आया।
41 7.140.41 पूजितोऽसौ विशश्राम मृद्गृहे स्नानपूर्वकम् । भुक्तवाञ्छयने स्थित्वा रात्रौ वर्णितवान्कथाम् ॥ ४१ ॥
pūjito'sau viśaśrāma mṛdgṛhe snānapūrvakam | bhukta vāñchayane sthitvā rātrau varṇitavānkathām || 41 ||
He was honored and rested in the mud house after bathing. After eating and sitting comfortably, he narrated a story at night.
उसे सम्मानित किया गया और वह मिट्टी के घर में स्नान करने के बाद विश्राम किया। खाने और सुखद बैठने के बाद, उसने रात में एक कहानी सुनाई।
42 7.140.42 नानादिग्देशशैलोर्वीव्यवहारमनोहरे । कथाप्रसङ्गे कस्मिंश्चिन्नानाविधरसाश्रये ॥ ४२ ॥
nānādigdeśaśailorvīvyavahāramanohare | kathāprasaṅge kasmiṃścinnānāvidharasāśraye || 42 ||
In the delightful interactions of various directions, regions, and mountains, in some narrative contexts that are replete with diverse emotions.
विभिन्न दिशाओं, प्रदेशों और पर्वतों के मनोहर व्यवहारों में, कुछ कथा प्रसंगों में जो विभिन्न प्रकार के रसों से भरे हुए हैं।
43 7.140.43 सर्वं चिन्मात्रमेवेदमनन्तमविकारि च । जगत्तयेव कचति यथास्थितमपि स्थितम् ॥ ४३ ॥
sarvaṃ cinmātramevedamanantamavikāri ca | jagattayeva kacati yathāsthitamapi sthitam || 43 ||
All this is indeed pure consciousness, infinite and unchanging. The world appears as it is, even though it is stable.
यह सब कुछ वास्तव में शुद्ध चेतना है, अनंत और अविकारी। संसार जैसा है, वैसा ही प्रतीत होता है, भले ही यह स्थिर है।
44 7.140.44 इत्यहं बोधितस्तेन बोधैकघनतां गतः । स्मृतवांस्तमशेषेण वृत्तान्तं धारणावशात् ॥ ४४ ॥
ityahaṃ bodhitastena bodhaikaghanatāṃ gataḥ | smṛtavāṃstamaśeṣeṇa vṛttāntaṃ dhāraṇāvaśāt || 44 ||
Thus, I was enlightened by him and attained the state of pure consciousness. I remembered the entire story completely due to the power of retention.
इस प्रकार, मैं उससे बोधित हुआ और शुद्ध चेतना की अवस्था को प्राप्त हुआ। धारण शक्ति के कारण मैंने पूरी कहानी को पूर्णतः याद किया।
46 7.140.46 तदास्यं निर्गमद्वारमथ जानामि नो यदा । विस्तीर्णे भुवने यस्मिन्भूम्यब्ध्यद्रिसरिद्वृते ॥ ४६ ॥
tadāsyaṃ nirgamadvāramatha jānāmi no yadā | vistīrṇe bhuvane yasminbhūmyabdhyadrisaridvṛte || 46 ||
Then I did not know the way out, but later I realized it in the vast world surrounded by earth, ocean, mountains, and rivers.
तब मैं बाहर निकलने का रास्ता नहीं जानता था, लेकिन बाद में मैंने उसे पृथ्वी, समुद्र, पर्वतों और नदियों से घिरे विशाल संसार में जान लिया।
47 7.140.47 तदा तमत्यजन्नेव देशं बन्धुजनावृतम् । तस्य प्राणं प्रविष्टोऽहं निर्गन्तुं पवनं बहिः ॥ ४७ ॥
tadā tamatyajanneva deśaṃ bandhujanāvṛtam | tasya prāṇaṃ praviṣṭo'haṃ nirgantuṃ pavanaṃ bahiḥ || 47 ||
Then, leaving that place surrounded by relatives, I entered his life breath to go out into the air.
तब, उस रिश्तेदारों से घिरे स्थान को छोड़कर, मैंने उसके प्राण में प्रवेश किया ताकि बाहर हवा में जा सकूँ।
48 7.140.48 इहस्थस्य विराजोऽस्य बाह्यमाभ्यन्तरं तथा । अन्यजं सर्वमीक्षेऽहमिति निर्णीय तादृशम् ॥ ४८ ॥
ihasthasya virājo'sya bāhyamābhyantaraṃ tathā | anyajaṃ sarvamīkṣe'hamiti nirṇīya tādṛśam || 48 ||
I have determined that everything, both external and internal, belongs to the Virat Purusha, who resides here.
मैंने यह निर्णय लिया है कि यहाँ स्थित विराट् पुरुष का सब कुछ, बाहरी और भीतरी दोनों, है।
49 7.140.49 स्मृतवानात्मवृत्तान्तं यस्याहमुदरे स्थितः । तं विराडपमाशङ्क्य तस्मान्निर्गन्तुमुद्यतः ॥ ४९ ॥
smṛtavānātmavṛttāntaṃ yasyāhamudare sthitaḥ | taṃ virāḍapamāśaṅkya tasmānnirgantumudyataḥ || 49 ||
Remembering the story of the self, I, who am situated in his stomach, doubted him to be the Virat Purusha and decided to leave from there.
आत्मा की कथा को याद करते हुए, मैं, जो उसके पेट में स्थित हूँ, उसे विराट् पुरुष समझकर वहाँ से निकलने का निर्णय लिया।
50 7.140.50 पवनस्कन्धमासाद्य प्राप्य तन्मुखकोटरम् । बहिर्वातरथेनाहं निर्गतो दृष्टवान्पुरः ॥ ५० ॥
pavanasakandhamāsādya prāpya tanmukhakoṭaram | bahirvātarathenāhaṃ nirgato dṛṣṭavānpuraḥ || 50 ||
Reaching the wind passage and entering the mouth cavity, I came out with the breath and saw the city.
हवा के मार्ग तक पहुँचकर और मुँह के गुहा में प्रवेश करके, मैं साँस के साथ बाहर निकला और शहर देखा।
51 7.140.51 यावत्तथैव मद्देहो बद्धपद्मासनः स्थितः । क्वापि मुन्याश्रमः शिष्यैः पालितो गिरिकन्दरे ॥ ५१ ॥
yāvattathaiva maddeho baddhapadmāsanaḥ sthitaḥ | kvāpi munyāśramaḥ śiṣyaiḥ pālito girikandare || 51 ||
Meanwhile, my body remained seated in the lotus position, protected by disciples in a hermitage somewhere in the mountain valley.
इस बीच, मेरा शरीर कमल आसन में बैठा रहा, किसी पहाड़ी घाटी में शिष्यों द्वारा सुरक्षित एक आश्रम में।
52 7.140.52 पुरो मे तिष्ठतां तेषां मत्संरक्षणकर्मणाम् । मुहूर्तमात्रं च गतः कालश्चान्ते निवासिनाम् ॥ ५२ ॥
puro me tiṣṭhatāṃ teṣāṃ matsaṃrakṣaṇakarmaṇām | muhūrtamātraṃ ca gataḥ kālaścānte nivāsinām || 52 ||
In front of me, they stood engaged in the task of protecting me. Only a moment had passed, and the time for the inhabitants had come to an end.
मेरे सामने, वे मेरी रक्षा के काम में लगे हुए खड़े थे। केवल एक पल बीता था, और निवासियों का समय समाप्त हो गया था।
53 7.140.53 हृदयं संप्रविष्टोऽसौ यस्याहं स पुमानपि । पृष्ठेनोत्सवलब्धेन शेते तृप्तोऽन्धसा सुखम् ॥ ५३ ॥
hṛdayaṃ saṃpraviṣṭo'sau yasyāhaṃ sa pumānapi | pṛṣṭhenotsavalabdhena śete tṛpto'ndhasā sukham || 53 ||
He who has entered my heart, that man, even though he is a man, lies down happily, satisfied with the joy obtained from the back.
जिसके हृदय में मैं प्रवेश कर गया हूँ, वह पुरुष, भले ही वह एक पुरुष हो, पीठ से प्राप्त आनंद से तृप्त होकर सुख से शयन करता है।
54 7.140.54 तदाश्चर्यं मया दृष्ट्वा नोक्तं किंच न कस्यचित् । पुनस्तस्यैव हृदयं प्रविष्टः कौतुकादहम् ॥ ५४ ॥
tadāścaryaṃ mayā dṛṣṭvā noktaṃ kiṃca na kasyacit | punastasyaiva hṛdayaṃ praviṣṭaḥ kautukādaham || 54 ||
Seeing that wonder, I did not say anything to anyone. Again, out of curiosity, I entered his heart.
उस आश्चर्य को देखकर, मैंने किसी से कुछ नहीं कहा। फिर से, कौतुक से, मैंने उसी के हृदय में प्रवेश किया।
55 7.140.55 प्राप्तोऽस्म्योजःप्रदेशं तं तस्य तस्मिन्हृदन्तरे । अवेक्षितुं स्वबन्धूंस्तान्व्याप्तो वासनया तया ॥ ५५ ॥
prāpto'smyojaḥpradeśaṃ taṃ tasya tasminhṛdantare | avekṣituṃ svabandhūṃstānvyāpto vāsanayā tayā || 55 ||
I reached that place of vitality within his heart to observe my relatives, influenced by that desire.
मैं उसके हृदय के उस जीवन क्षेत्र तक पहुंच गया जहां मैंने अपने रिश्तेदारों को देखने के लिए उस इच्छा से प्रेरित होकर पहुंचा।
56 7.140.56 यावत्तत्र युगस्यान्तः संप्रवृत्तोऽतिदारुणः । भुवनं तद्विपर्यासमागतं सह संस्थया ॥ ५६ ॥
yāvattatra yugasyāntaḥ saṃpravṛtto'tidāruṇaḥ | bhuvanaṃ tadviparyāsamāgataṃ saha saṃsthayā || 56 ||
As long as that extremely harsh end of the era lasted there, the world underwent a great transformation along with its condition.
जब तक वह अत्यंत कठोर युग का अंत वहां चला, तब तक संपूर्ण सृष्टि अपनी स्थिति के साथ बड़े परिवर्तन से गुजरी।
57 7.140.57 अन्य एवाचलास्तत्र वसुधान्या च संस्थिता । अन्य एव ककुब्भेदस्तथान्या भुवनस्थितिः ॥ ५७ ॥
anye evācalāstatra vasudhānyā ca saṃsthitā | anye eva kakubbhedastathānyā bhuvanasthitiḥ || 57 ||
There were different mountains and different lands, a different division of directions, and a different state of the world.
वहां अलग-अलग पर्वत और अलग-अलग भूमियां थीं, दिशाओं का अलग विभाजन था, और संसार की अलग स्थिति थी।
58 7.140.58 ते बन्धवः स च ग्रामः स भूभागः स दिक्तटः । न जाने क्व गतं सर्वं व्यूह्य नीतमिवानिलैः ॥ ५८ ॥
te bandhavaḥ sa ca grāmaḥ sa bhūbhāgaḥ sa diktataḥ | na jāne kva gataṃ sarvaṃ vyūhya nītamivānilaiḥ || 58 ||
Those relatives, that village, that land, that direction—I do not know where everything has gone, as if it has been scattered by the winds.
वे बंधु, वह गाँव, वह भूभाग, वह दिशा—मुझे नहीं पता कि सब कुछ कहाँ चला गया, मानो हवाओं ने बिखेर दिया हो।
59 7.140.59 तदा पश्यामि भुवनं यावदन्यदवस्थितम् । अपूर्वसंनिवेशं तज्जगदन्यदिवोदितम् ॥ ५९ ॥
tadā paśyāmi bhuvanaṃ yāvadanyadavasthitam | apūrvasaṃniveśaṃ tajjagadanyadivoditam || 59 ||
Then I see the world, as much as it is in a different state, with an unprecedented arrangement, as if another universe has been revealed.
तब मैं देखता हूँ संसार को, जितना भी वह एक अलग अवस्था में है, एक अनोखी व्यवस्था के साथ, मानो कोई दूसरा ब्रह्मांड प्रकट हो गया हो।
60 7.140.60 तपन्ति द्वादशादित्याः प्रज्वलन्ति दिशो दश । शीताश्यानाम्बुवच्छैलाः प्रवृत्ता गलितुं बलात् ॥ ६० ॥
tapanti dvādaśādityāḥ prajvalanti diśo daśa | śītāśyānāmbuvacchailāḥ pravṛttā galituṃ balāt || 60 ||
Twelve suns are burning, ten directions are blazing, the cold-rayed water-like mountains are melting forcefully.
बारह सूर्य जल रहे हैं, दस दिशाएँ प्रज्वलित हो रही हैं, ठंडे किरणों वाले जल-से पहाड़ बलपूर्वक पिघल रहे हैं।
61 7.140.61 अद्रावद्रौ दिशिदिशि ज्वलन्ति वनपङ्क्तयः । दग्धाः स्मृतिपदं याताः समस्ता रत्नभूतयः ॥ ६१ ॥
adrāvadrau diśidiśi jvalanti vanapaṅktayaḥ | dagdhāḥ smṛtipadaṃ yātāḥ samastā ratnabhūtayaḥ || 61 ||
Forests are burning in every direction, all precious things have been burned and reduced to the state of memory.
हर दिशा में जंगल जल रहे हैं, सभी कीमती चीजें जलकर स्मृति की अवस्था में चली गई हैं।
62 7.140.62 सर्व एवाब्धयः शुष्का महावाताः पुरःस्थिताः । अङ्गारराशितां यातं भूमण्डलमशेषतः ॥ ६२ ॥
sarva evābdhayaḥ śuṣkā mahāvātāḥ puraḥsthitāḥ | aṅgārarāśitāṃ yātaṃ bhūmaṇḍalamaśeṣataḥ || 62 ||
All oceans have dried up, great winds are blowing, the entire earth has turned into a heap of embers.
सभी समुद्र सूख गए हैं, महान हवाएँ चल रही हैं, पूरी पृथ्वी अंगारों के ढेर में बदल गई है।
63 7.140.63 पातालतो भूतलतोऽथ दिग्भ्यो ज्वाला विनिर्गन्तुमनुप्रवृत्ताः। संध्याभ्रवच्चाशु बभूव विश्वं ज्वालामये मण्डलमेकमेव ॥ ६३ ॥
pātālato bhūtalato'tha digbhyo jvālā vinirgantumanupravṛttāḥ| sandhyābhravaccāśu babhūva viśvaṃ jvālāmaye maṇḍalamekameva || 63 ||
From the netherworld, from the earth, and from the directions, flames began to emerge| Instantly, the entire world became a single sphere of flames, like a cloud at dusk
पाताल से, भूतल से, और दिशाओं से, ज्वालाएँ निकलने लगीं| तुरंत ही, संपूर्ण विश्व एक ज्वालामय मण्डल बन गया, जैसे संध्या का बादल
64 7.140.64 ज्वालामये सद्मनि हेमपद्मकोशे भ्रमद्भृङ्ग इव प्रविष्टः। ततोऽहमाराच्छलभक्रमेण न चाप्तवान्दाहविकारदुःखम् ॥ ६४ ॥
jvālāmaye sadmani hemapadmakośe bhramadbhṛṅga iva praviṣṭaḥ| tato'hamārācchalabhakrameṇa na cāptavāndāhavikāraduḥkham || 64 ||
In the abode of flames, like a bee in a golden lotus, I entered| But by the grace of the sheltering mountain, I did not suffer the pain of burning
ज्वालामय आश्रय में, जैसे भ्रमर सोने के कमल में, मैं प्रविष्ट हुआ| परंतु शरण देने वाले पर्वत के आशीर्वाद से, मैंने जलने का दुःख नहीं भोगा
65 7.140.65 ज्वालामये साधु महाम्बुवाहे भ्रमाम्यहं विद्युदिवानिलात्मा। ज्वालापरिस्पन्दविलोलवर्ष्मा स्थलाब्जखण्डभ्रमरोपमश्रीः ॥ ६५ ॥
jvālāmaye sādhu mahāmbuvāhe bhramāmyahaṃ vidyudivānilātmā| jvālāparispandavilolavarṣmā sthalābjakhaṇḍabhramaropamaśrīḥ || 65 ||
In the excellent abode of flames, I wander like lightning in the great ocean| My form trembles with the flickering of the flames, resembling a bee hovering over a fragment of a lotus on land
ज्वालामय उत्तम आश्रय में, मैं महासागर में बिजली की तरह भटकता हूँ| मेरा रूप ज्वालाओं के कंपन से काँपता है, जैसे भ्रमर जमीन पर कमल के टुकड़े पर मंडरा रहा हो
← Chapter 139 ← अध्याय 139 Book 7 प्रकरण 7
All 216 chapters of Book 7 प्रकरण 7 के सभी 216 अध्याय
Chapter 141 → अध्याय 141 → Book 7 प्रकरण 7
‹ Ch 139 अ. 139
≡ Chapters अध्याय
Aa Text पाठ
› Next अगला