Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 137 — 61 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

व्याध उवाच । एवं चेत्तन्मुने ब्रूहि कीदृग्दुःखपरिक्षये । न कर्कशो न च मृदुर्व्यवहारक्रमो भवेत् || १ ||

vyādha uvāca | evaṃ cet tan mune brūhi kīdṛgduḥkha-parikṣaye | na karkaśo na ca mṛdur vyavahāra-kramo bhavet || 1 ||

English

The hunter said, 'O sage, if that is the case, then tell me how to end the suffering. Let the course of action be neither harsh nor soft.'

हिन्दी

शिकारी ने कहा, 'हे मुनि, यदि ऐसा है, तो मुझे बताएं कि दुःख का अंत कैसे हो सकता है। व्यवहार का क्रम न कठोर हो, न ही नरम हो।'

2

मुनिरुवाच । इदानीमेव संत्यज्य धनुषा सह सायकान् । मौनमाचारमाश्रित्य शान्तदुःखमिहोष्यताम् || २ ||

munir uvāca | idānīm eva saṃtyajya dhanuṣā saha sāyakān | maunam ācāram āśritya śānta-duḥkham ihoṣyatām || 2 ||

English

The sage said, 'Now, immediately abandon your bow and arrows. Adopt the practice of silence and be free from suffering here.'

हिन्दी

मुनि ने कहा, 'अब, तुरंत अपने धनुष और तीरों को छोड़ दें। मौन का आचार अपनाएं और यहां दुःख से मुक्त हो जाएं।'

3

श्रीवसिष्ठ उवाच । इति संबोधितस्तेन परित्यज्य धनुःशरान् । आसीन्मुनिसमाचारस्तत्रैवायाचिताशनः || ३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti saṃbodhitas tena parityajya dhanuḥśarān | āsīn muni-samācāras tatraiva āyācitāśanaḥ || 3 ||

English

Vasishtha said, 'Thus addressed by the sage, the hunter abandoned his bow and arrows. He sat there, practicing the conduct of a sage, subsisting on unsolicited food.'

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा, 'इस प्रकार मुनि द्वारा संबोधित होकर, शिकारी ने अपने धनुष और तीरों को छोड़ दिया। वह वहीं बैठा था, एक मुनि के आचार का पालन करते हुए, अनुरोध किए बिना मिले भोजन पर जीवित रहा।'

4

विवेश मनसा मौनी ततः शास्त्रविवेकिताम् । दिनैरेव यथा पुष्पमामोदेन नराशयम् || ४ ||

viveśa manasā maunī tataḥ śāstravivekitām | dinair eva yathā puṣpam āmodena narāśayam || 4 ||

English

He entered into the discernment of the scriptures with a silent mind. Just as a flower blossoms with fragrance over time, so did his understanding grow.

हिन्दी

उसने मन से मौन होकर शास्त्रों की विवेकपूर्ण समझ में प्रवेश किया। जैसे एक फूल समय के साथ सुगंध के साथ खिलता है, वैसे ही उसकी समझ भी बढ़ी।

5

अपृच्छन्मुनिशार्दूलं कदाचित्तमरिन्दम । भगवन्दृश्यते स्वप्नः कथमन्तर्बहिः स्थितः || ५ ||

apṛcchan muniśārdūlaṃ kadācittam arindama | bhagavandṛśyate svapnaḥ katham antarbahiḥ sthitaḥ || 5 ||

English

Once, the subduer of enemies asked the lion among sages, 'O Lord, how does a dream appear both within and without?'

हिन्दी

एक बार, शत्रुओं को जीतने वाले ने मुनियों में सिंह से पूछा, 'हे भगवान, स्वप्न भीतर और बाहर दोनों जगह कैसे दिखाई देता है?'

6

मुनिरुवाच | ममापि साधो प्रथममेष एव विवेकिनः | पुरा चित्ते वितर्कोऽभूत्कुतोऽप्यभ्रमिवाम्बरे || ६ ||

muniruvāca | mamāpi sādho prathamameṣa eva vivekinaḥ | purā citte vitarko'bhūtkuto'pyabhramivāmbare || 6 ||

English

The sage said: O virtuous one, even for me, this was the first thought of the discerning mind. In the past, a doubt arose in my mind, like a cloud in the sky.

हिन्दी

मुनि ने कहा: हे साधु, मेरे लिए भी यह पहला विचार था। पहले, मेरे मन में एक संदेह उत्पन्न हुआ, जैसे आकाश में बादल।

7

तत एतद्दिदृक्षार्थमहमभ्यस्तधारणः | बद्धपद्मासनस्तस्यां संविद्येवाभवं स्थिरः || ७ ||

tata etaddidṛkṣārthamahamabhyastadhāraṇaḥ | baddhapadmāsanastasyāṃ saṃvidyevābhavaṃ sthiraḥ || 7 ||

English

Then, for the purpose of seeing this, I practiced concentration. Bound in the lotus posture, I became steady in that awareness.

हिन्दी

तब, इसे देखने के लिए, मैंने धारणा का अभ्यास किया। पद्मासन में बैठकर, मैं उस चेतना में स्थिर हो गया।

8

तत्रस्थो दूरविक्षिप्तं तयैवाहृतवानहम् | चेतः स्वहृदयं सायं रुचेव रविरातपम् || ८ ||

tatrastho dūravikṣiptaṃ tayaivāhṛtavānahaṃ | cetaḥ svahṛdayaṃ sāyaṃ ruceva ravirātapam || 8 ||

English

Being there, I brought back the mind that was distracted far away, just as the sun withdraws its heat in the evening.

हिन्दी

वहाँ रहते हुए, मैंने दूर भटके हुए मन को वापस लाया, जैसे सूर्य शाम को अपनी गर्मी को वापस लेता है।

9

वेदनेरणया प्राणस्ततश्चित्तान्वितो मया | शरीराद्रेचितो बाह्ये सौरभं कुसुमादिव || ९ ||

vedanerṇayā prāṇastataścittānvito mayā | śarīrādrecito bāhye saurabhaṃ kusumādiva || 9 ||

English

By the power of perception, the life force, accompanied by the mind, was expelled from the body to the outside, like the fragrance from a flower.

हिन्दी

अनुभूति की शक्ति से, प्राण, मन के साथ, शरीर से बाहर निकाला गया, जैसे फूल से सुगंध।

10

व्योमस्थचित्तवलितः स प्राणपवनो मया | अग्रस्थस्य मुखाग्रस्थे जन्तोः प्राणे नियोजितः || १० ||

vyomastacittavalitaḥ sa prāṇapavano mayā | agrasthasya mukhāgrasthe jantoḥ prāṇe niyojitaḥ || 10 ||

English

That life force, enveloped by the mind situated in the sky, was directed by me into the breath of the being situated at the tip of the mouth.

हिन्दी

वह प्राण, आकाश में स्थित मन से घिरा हुआ, मेरे द्वारा मुख के अग्रभाग में स्थित जीव के प्राण में निर्देशित किया गया।

11

यः प्राणवलितः प्राणस्तेन नीतो हृदन्तरम् | स्वेहया स्वं स्वकः सर्पः करभेणेव हिंसितः || ११ ||

yaḥ prāṇavalitaḥ prāṇastena nīto hṛdantaram | svehayā svaṃ svakaḥ sarpaḥ karabheṇeva hiṃsitaḥ || 11 ||

English

The breath that is filled with life is drawn into the heart | By its own nature, the serpent, as if struck by a saw, is drawn into itself

हिन्दी

जो प्राण जीवन से भरा हुआ है, वह हृदय में ले जाया जाता है | अपनी ही प्रकृति से, सर्प को आरे से मारे जाने की तरह, अपने में खींचा जाता है

12

ततोऽहं हृदयं तस्य प्रविष्टः प्राणवाजिना | संकटस्थः स्वया बुद्ध्या तावेबानुसरोन्तरम् || १२ ||

tato'haṃ hṛdayaṃ tasya praviṣṭaḥ prāṇavājinā | saṃkaṭasthaḥ svayā buddhyā tāvebānusaronantaram || 12 ||

English

Then I, having entered his heart with the speed of breath, being in a difficult situation, followed them with my own intelligence

हिन्दी

तब मैं, प्राण की गति से उसके हृदय में प्रवेश करके, कठिन स्थिति में होने के बावजूद, अपनी बुद्धि से उनका अनुसरण करता रहा

13

चरद्रसाभिर्बह्वीभिर्नाडीभिरभितो वृतम् | कुल्याभिः स्थूलतन्वीभिर्बाह्यदेशमिवाखिलम् || १३ ||

caradrasābhirbahvībhirnāḍībhirabhito vṛtam | kulyābhiḥ sthūlatanvībhirbāhyadeśamivākhilam || 13 ||

English

Surrounded on all sides by many moving fluids and channels, both thick and thin, like the entire external region

हिन्दी

बहुत से चलते हुए रसों और नाड़ियों से चारों ओर घिरा हुआ, मोटी और पतली दोनों तरह की, मानो सम्पूर्ण बाहरी क्षेत्र की तरह

14

पर्शुकापञ्जरप्लीहयकृद्रक्तादिडिम्बकैः | संकटं जीवसदनं भाण्डोपस्करणैरिव || १४ ||

parśukāpañjaraplīhayakṛdraktādiḍimbakaiḥ | saṃkaṭaṃ jīvasadanaṃ bhāṇḍopaskarṇairiva || 14 ||

English

With the spleen, liver, heart, blood, and other organs, the abode of life is narrow like a collection of vessels

हिन्दी

तिल्ली, यकृत, हृदय, रक्त और अन्य अंगों के साथ, जीवन का निवास स्थान एक बर्तनों के समूह की तरह संकरा है

15

सर्वैः शलशलायद्भिरुष्णैरवयवैर्वृतम् | निदाघतापसंतप्तैरूर्मिजालैरिवार्णवम् || १५ ||

sarvaiḥ śalaśalāyadbhiruṣṇairavayavairvṛtam | nidāghatāpasantaistairūrmijālairivārṇavam || 15 ||

English

Surrounded by all the hot, trembling limbs, as if by the waves of the ocean heated by the summer sun

हिन्दी

सभी गर्म, काँपते हुए अंगों से घिरा हुआ, मानो गर्मी की धूप से तपे हुए समुद्र की लहरों से

16

नवं नवं बहिःशैत्यं नासाग्राच्चेतनात्मकम् । जीवनायानिशं चेतो वातोन्नीतमनारतम् || १६ ||

navaṃ navaṃ bahiḥśaityaṃ nāsāgrāccetanātmakam| jīvanāyāniśaṃ ceto vātonnītamanāratam|| 16 ||

English

New and new external coldness, consciousness from the tip of the nose, mind always for life, continuously moved by the wind.

हिन्दी

नवीन और नवीन बाहरी ठंड, नासिका के अग्र से चेतना, जीवन के लिए हमेशा मन, हवा से लगातार हिलता हुआ।

17

रक्तकुट्टरसश्लेष्मवसानिःस्रावपिच्छिलम् । घनान्धकारमुष्णं च संकटं नरकोपमम् || १७ ||

raktakuṭṭarasśleṣmavasāniḥsrāvapiścilam| ghanāndhakāramuṣṇaṃ ca saṃkaṭaṃ narakopamam|| 17 ||

English

Red, bitter, phlegm, fat, continuous discharge, sticky, dense darkness, hot, and difficult, like hell.

हिन्दी

लाल, कड़वा, कफ, वसा, निरंतर स्राव, चिपचिपा, घना अंधकार, गर्म, और कठिन, नरक के समान।

18

उदयावयवाश्लेषस्पष्टास्पष्टमरुद्रतैः । स्थित्यन्तानां तु वैषम्यादागामिगदसूचकम् || १८ ||

udayāvayavāśleṣaspṣṭāspṣṭamrudraiḥ| sthityantānāṃ tu vaiṣamyādāgāmigadasūcakam|| 18 ||

English

The union of the parts of the body, clear and unclear by the wind, indicates the imbalance of the elements, suggesting future diseases.

हिन्दी

शरीर के अंगों का संयोग, हवा से स्पष्ट और अस्पष्ट, तत्वों की असंतुलन का संकेत देता है, जो भविष्य में रोगों की सूचना देता है।

19

दरत्सरभसच्छिद्रावातवातेन शब्दितम् । पद्मनालप्रणालान्तर्ज्वलदर्णववाडवम् || १९ ||

daratsarabhasacchidrāvātavātena śabditam| padmanālapraṇālāntarjvaladarṇavavāḍavam|| 19 ||

English

The sound made by the wind through the holes and cracks, like the sound of a storm in the hollow of a lotus stalk.

हिन्दी

हवा के द्वारा छेदों और दरारों से होने वाली आवाज, कमल के डंठल के खोखले में आंधी की आवाज के समान।

20

मिलत्पदार्थनीरन्ध्रं सितमच्छं सवायुभिः । क्वचित्सौम्यं क्वचित्क्षुब्धं चोरैरिव पुरं निशि || २० ||

milatpadārthnīrandhraṃ sitamacchaṃ savāyubhiḥ| kvacitsauṃyaṃ kvacitkṣubdhaṃ corairiva puraṃ niśi|| 20 ||

English

The combination of elements, pure and clear, with air, sometimes calm, sometimes agitated, like a city at night with thieves.

हिन्दी

तत्वों का संयोग, शुद्ध और स्पष्ट, हवा के साथ, कभी शांत, कभी उत्तेजित, रात में चोरों से भरी नगर की तरह।

21

रसनादपरैर्नाडीमार्गविद्याधराध्वगैः | संचरद्भिर्वृतं वातैराकारार्धार्धगीतिभिः || २१ ||

rasanādaparairnāḍīmārgavidyādharādhvagaiḥ | saṃcaradbhirvṛtaṃ vātairākārārdhārdhagītibhiḥ || 21 ||

English

The path of the nadis (energy channels) is filled with the movement of the vital airs (prana), which are like the Vidyadharas (celestial beings) moving through the sky, singing half-songs.

हिन्दी

नाड़ियों का मार्ग विद्याधरों के समान आकाश में चलने वाले प्राण वायुओं से भरा हुआ है, जो अधूरे गीत गाते हुए चलते हैं।

22

तदहं हृदयं जन्तोराविशं विषमान्तरम् | नरोऽवयवसंबाधं नरवृन्दमिवाधिकः || २२ ||

tadahaṃ hṛdayaṃ jantorāviśaṃ viṣamāntaram | naro'vayavasaṃbādhaṃ naravṛndamivādhikaḥ || 22 ||

English

Then I entered the heart of the living being, which is filled with various parts, like a multitude of men.

हिन्दी

तब मैं जीव के हृदय में प्रवेश किया, जो विभिन्न अंगों से भरा हुआ है, जैसे एक समूह मनुष्य।

23

अनन्तरमहं प्राप्तस्तेजोधातुं हृदन्तरे | दूरस्थमिव यत्नेन रात्राविन्दुमिवार्करुक् || २३ ||

anantaramahaṃ prāptastejodhātuṃ hṛdantare | dūrasthamiva yatnena rātrāvindumivārkaruk || 23 ||

English

Immediately after, I reached the element of fire within the heart, which seemed distant, like the moon at night, with effort.

हिन्दी

तुरंत बाद, मैं हृदय के अंदर अग्नि तत्व तक पहुंचा, जो दूर प्रतीत होता था, जैसे रात में चंद्रमा, प्रयास से।

24

यस्मात्त्रिभुवनादर्शो दीपस्त्रैलोक्यवस्तुषु | सत्ता सर्वपदार्थानां जीवस्तत्रावतिष्ठते || २४ ||

yasmāttribhuvanādarśo dīpastrailokyavastuṣu | sattā sarvapadārthānāṃ jīvastatrāvatiṣṭhate || 24 ||

English

From which the mirror of the three worlds, the lamp of the three realms, the existence of all objects, the life resides there.

हिन्दी

जिससे तीनों लोकों का दर्पण, तीनों लोकों का दीपक, सभी पदार्थों का अस्तित्व, जीवन वहां निवास करता है।

25

काये सर्वगतो जीवः स्वामोदः कुसुमे यथा | तथाप्योजसि किञ्जल्कैर्मुखे शैत्यं विवस्वता || २५ ||

kāye sarvagato jīvaḥ svāmodaḥ kusume yathā | tathāpyojasi kiñjalkairmukhe śaityaṃ vivasvatā || 25 ||

English

The life that pervades the entire body, like the fragrance in a flower, still, in the radiance, with rays, the coolness in the mouth is by the sun.

हिन्दी

शरीर में फैला हुआ जीवन, जैसे फूल में सुगंध, फिर भी, चमक में, किरणों के साथ, मुंह में ठंडक सूर्य से है।

26

तज्जीवाधारमोजस्तु प्रविष्टोऽहमलक्षितम् | रक्षितं परितः प्राणैर्वातैः प्रच्छादनं यथा || २६ ||

tajjīvādhāramojastu praviṣṭo'hamalakṣitam | rakṣitaṃ paritaḥ prāṇairvātaiḥ pracchādanaṃ yathā || 26 ||

English

I entered unnoticed, the vital energy that sustains life, protected all around by the winds, like a covering.

हिन्दी

मैंने अपने आप को जीवन की ऊर्जा के रूप में अप्रत्यक्ष रूप से प्रवेश किया, जो चारों ओर वायुओं द्वारा सुरक्षित था, जैसे एक आवरण की तरह।

27

ततोऽञ्जः संप्रविष्टोऽहमामोद इव मारुतम् | उष्णांशुरिव शीतांशुं मृत्पात्रमिव वा पयः || २७ ||

tato'ñjaḥ saṃpraviṣṭo'hamāmoda iva mārutam | uṣṇāṃśuriva śītāṃśuṃ mṛtpātramiva vā payaḥ || 27 ||

English

Then I entered the anja (a type of vessel) like fragrance entering the wind, like the hot ray entering the cold ray, like water entering an earthen pot.

हिन्दी

फिर मैंने अञ्ज (एक तरह के पात्र) में प्रवेश किया, जैसे सुगंध हवा में प्रवेश करती है, जैसे गर्म किरण ठंडी किरण में प्रवेश करती है, जैसे पानी मिट्टी के बर्तन में प्रवेश करता है।

28

द्वितीयेन्द्वंशुसंकाशे शुक्लाभ्रलवपेलवे | नवनीतगुडप्रख्ये क्षीरबुद्बुदसुन्दरे || २८ ||

dvitīyendvaṃśusaṃkāśe śuklābhralavapelave | navanītaguḍaprakhye kṣīrabudbudasundare || 28 ||

English

In the second, it appeared like the moon's rays, like a small white cloud, like fresh butter and jaggery, beautiful like milk bubbles.

हिन्दी

दूसरे में, यह चाँद की किरणों की तरह, एक छोटे सफेद बादल की तरह, ताजा मक्खन और गुड़ की तरह, दूध के बुलबुलों की तरह सुंदर दिखाई दिया।

29

तत्र पश्याम्यहं तिष्ठन्प्रवेशव्यग्रयोज्झितः | स्वौजसीव वसन्स्वप्न इव विश्वमखण्डितम् || २९ ||

tatra paśyāmyahaṃ tiṣṭhanpraveśavyagrayojjhitaḥ | svaujasīva vasan svapna iva viśvamakhāṇḍitam || 29 ||

English

There, I saw myself standing, free from the anxiety of entry, dwelling in my own vital energy, as if in a dream, the undivided universe.

हिन्दी

वहाँ, मैंने खुद को खड़ा देखा, प्रवेश की चिंता से मुक्त, अपनी जीवन ऊर्जा में निवास करते हुए, जैसे स्वप्न में, अविभाजित ब्रह्माण्ड।

30

सार्कं सपर्वतं साब्धि ससुरासुरमानवम् | सपत्तनवनाभोगं सलोकान्तरदिङ्मुखम् || ३० ||

sārkaṃ saparvataṃ sābdhi sasurāsuramānavam | sapattanavanābhogaṃ salokāntaradiṅmukham || 30 ||

English

With the sun, with mountains, with the ocean, with gods and demons and humans, with cities and forests and enjoyments, with other worlds and directions.

हिन्दी

सूर्य के साथ, पर्वतों के साथ, समुद्र के साथ, देवताओं, असुरों और मनुष्यों के साथ, नगरों और वनों और भोगों के साथ, अन्य लोकों और दिशाओं के साथ।

31

सद्वीपसागराम्भोधि सकालकरणक्रमम् | सकल्पक्षणसर्वर्तु सहस्थावरजंगमम् || ३१ ||

sadvīpasāgarāmbhodhi sakālakaraṇakramam | sakalpakṣaṇasarvartu sahasthāvarajaṅgamam || 31 ||

English

In the vast ocean of existence, encompassing all islands and seas, the cycle of time and action, all moments, seasons, and all beings, both moving and non-moving.

हिन्दी

अस्तित्व के विशाल सागर में, जिसमें सभी द्वीप और समुद्र, समय और कर्म का चक्र, सभी क्षण, ऋतुएं, और सभी चराचर प्राणी शामिल हैं।

32

तत्स्वप्नदर्शनं तत्र स्थिरमेव समं स्थितम् | वसाम्यत्येव निद्रान्ते निद्राऽन्ते नागता यतः || ३२ ||

tatsvapnadarśanaṃ tatra sthirameva samaṃ sthitam | vasāmyatyeva nidrānte nidrā'nte nāgatā yataḥ || 32 ||

English

The vision of that dream is steadfast and balanced there. I dwell in the end of sleep because sleep has not come to an end.

हिन्दी

उस स्वप्न का दर्शन वहाँ स्थिर और संतुलित है। मैं नींद के अंत में रहता हूँ क्योंकि नींद समाप्त नहीं हुई है।

33

अनिद्र एव किं स्वप्नं पश्यामीति मया ततः | परिचिन्तयता ज्ञातमिदं व्याध विबोधिना || ३३ ||

anidra eva kiṃ svapnaṃ paśyāmīti mayā tataḥ | paricintayatā jñātamidaṃ vyādha vibodhinā || 33 ||

English

Being awake, I wonder, 'Why do I see this dream?' Thus, contemplating, this was known to me by the awakener, the hunter.

हिन्दी

जाग्रत अवस्था में, मैं सोचता हूँ, 'मैं इस स्वप्न को क्यों देख रहा हूँ?' इस प्रकार, सोच-विचार करते हुए, यह मुझे जगाने वाले, शिकारी द्वारा ज्ञात हुआ।

34

ननु नामास्य चिद्धातोः स्वरूपमिदमैश्वरम् | स्वं यद्व्यपदिशत्येष जगन्नाम्नाम्बरात्मकम् || ३४ ||

nanu nāmāsya ciddhātoḥ svarūpamidamaiśvaram | svaṃ yadvyapadiśatyēṣa jagannāmnāmbarātmakam || 34 ||

English

Indeed, this is the divine form of the essence of consciousness, which this one indicates as the self, which is the embodiment of the names of the world.

हिन्दी

निश्चय ही, यह चेतना की आत्मा का दिव्य रूप है, जिसे यह (व्यक्ति) स्वयं को इंगित करता है, जो विश्व के नामों का स्वरूप है।

35

चिद्धातुर्यत्र यत्रास्ते तत्र तत्र निजं वपुः | पश्यत्येष जगद्रूपं व्योमतामेव चात्यजत् || ३५ ||

ciddhāturyatra yatryāste tatra tatra nijaṃ vapuḥ | paśyatyēṣa jagadrūpaṃ vyomatāmeva cātyajat || 35 ||

English

Wherever the essence of consciousness exists, there it manifests its own form. This one sees the form of the world and indeed abandons the state of the sky.

हिन्दी

जहाँ-जहाँ चेतना की आत्मा है, वहाँ-वहाँ वह अपना रूप प्रकट करती है। यह (व्यक्ति) विश्व के रूप को देखता है और निश्चय ही आकाश की अवस्था को त्याग देता है।

36

अहो त्वद्येदमाज्ञातं यदित्थं दृश्यते जगत् | तत्कथ्यते स्वप्न इति स्वचित्कचनमात्रकम् || ३६ ||

aho tvadyedamājñātaṃ yaditthaṃ dṛśyate jagat | tatkathyate svapna iti svacitkacanamātrakam || 36 ||

English

Oh, it is amazing and unknown how this world appears as it does | It is said to be a dream, merely a creation of one's own consciousness || 36 ||

हिन्दी

अहो, यह आश्चर्यजनक और अज्ञात है कि यह जगत इस प्रकार दिखाई देता है | यह स्वप्न कहा जाता है, केवल अपने चेतना का निर्माण || ३६ ||

37

चिद्धातोर्यत्स्वकचनं तत्किंचित्स्वप्न उच्यते | किंचिच्च जाग्रदित्युक्तं जाग्रत्स्वप्नौ तु न द्विधा || ३७ ||

ciddhātor yatsvakacanaṃ tatkiṃcitsvapna ucyate | kiṃcicca jāgradityuktaṃ jāgratsvapnau tu na dvihā || 37 ||

English

That which is a small part of the consciousness principle is called a dream | A little is also said to be the waking state | But the waking and dream states are not two different things || 37 ||

हिन्दी

जो चेतना का एक छोटा अंश है, वह स्वप्न कहलाता है | थोड़ा सा जाग्रत अवस्था भी कहा जाता है | लेकिन जाग्रत और स्वप्न अवस्थाएँ दो अलग-अलग चीजें नहीं हैं || ३७ ||

38

स्वप्नः स्वप्नो जागरायामेष स्वप्ने तु जागरा | स्वप्नस्तु जागरैवेति जागरैव स्थिता द्विधा || ३८ ||

svapnaḥ svapno jāgarāyāmeṣa svapne tu jāgarā | svapnastu jāgaraiveti jāgaraiva sthitā dvihā || 38 ||

English

The dream is a dream in the waking state | In the dream, it is the waking state | Thus, the dream is the waking state itself | The waking state is established in two ways || 38 ||

हिन्दी

स्वप्न जाग्रत अवस्था में स्वप्न है | स्वप्न में, यह जाग्रत अवस्था है | इस प्रकार, स्वप्न जाग्रत अवस्था स्वयं है | जाग्रत अवस्था दो तरीकों से स्थापित है || ३८ ||

39

चेतनं नाम पुरुषः स मृतेषु शतेष्वपि | शरीरेषु महाबुद्धे कथं कस्य कदा मृतः || ३९ ||

cetanaṃ nāma puruṣaḥ sa mṛteṣu śateṣvapi | śarīreṣu mahābuddhe kathaṃ kasya kadā mṛtaḥ || 39 ||

English

The conscious being is called Purusha | Even among hundreds of dead bodies | O wise one, how, of whom, and when is he dead? || 39 ||

हिन्दी

चेतन पुरुष कहलाता है | सैकड़ों मृत शरीरों में भी | हे महाबुद्धिमान, कैसे, किसका, और कब वह मरा? || ३९ ||

40

तच्चेतनं खमेवास्ति स्थितं तद्देहवत्कचत् | अनन्तमविभागात्म प्रतिघाप्रतिघात्मकम् || ४० ||

taccetanaṃ khamevāsti sthitaṃ taddehavatkacat | anantamavibhāgātma pratighāpratighātmakam || 40 ||

English

That consciousness exists as space itself | It is established as if it has a body | It is infinite, indivisible, and of the nature of resistance and non-resistance || 40 ||

हिन्दी

वह चेतना आकाश स्वयं के रूप में अस्तित्व रखती है | यह मानो शरीर वाली स्थापित है | यह अनंत, अविभाज्य, और प्रतिघा और अप्रतिघा की प्रकृति की है || ४० ||

41

स्वभावस्याप्रतिघस्य नित्यानन्तोदितात्मनः | परमाणोश्चिदाख्यस्य मज्जा जगदिति स्मृतः || ४१ ||

svabhāvasyāpratighasya nityānanto'ditātmanaḥ | paramāṇościdākhyasya majjā jagaditi smṛtaḥ || 41 ||

English

The eternal, infinite, and self-luminous nature, which is unobstructed, is known as the essence of the universe.

हिन्दी

अपरिहार्य, नित्य, अनन्त और स्वयंप्रकाशित स्वभाव को ब्रह्मांड का सार कहा जाता है।

42

चिद्व्योम्न उदरे भान्ति समस्तानुभवाणवः | तथा यथावयविनो विचित्रावयवाणवः || ४२ ||

cidvyomna udare bhānti samastānubhavāṇavaḥ | tathā yathāvayavino vicitrāvayavāṇavaḥ || 42 ||

English

All experiences shine in the space of consciousness, just as the various parts of a composite object shine in their respective places.

हिन्दी

सभी अनुभव चेतना के अंतरिक्ष में चमकते हैं, जैसे कि एक संयुक्त वस्तु के विभिन्न भाग अपने-अपने स्थान पर चमकते हैं।

43

निवृत्तो बाह्यतो जीवो जीवाधारे हृदि स्थितः | रूपं स्वं स्वप्नसर्गोऽयमिति वेत्ति चिदाकचान् || ४३ ||

nivṛtto bāhyato jīvo jīvādhāre hṛdi sthitaḥ | rūpaṃ svaṃ svapnasargo'yamiti vetti cidākacān || 43 ||

English

The individual soul, having withdrawn from external objects, resides in the heart, the support of life, and knows that this world is like a dream.

हिन्दी

जीवात्मा, बाहरी वस्तुओं से हटकर, जीवन के आधार हृदय में रहता है, और यह जानता है कि यह संसार स्वप्न के समान है।

44

बाह्योन्मुखं बहिर्जाग्रच्छब्दितं कचितं स्वकम् | रूपं पश्यति जीवोऽयमन्तस्थं स्वप्न इत्यपि || ४४ ||

bāhyonmukhaṃ bahirjāgracchabditaṃ kacitaṃ svakam | rūpaṃ paśyati jīvo'yamantasthaṃ svapna ityapi || 44 ||

English

This individual soul, turned outward, sees its own form as external, awake, and distinct, yet also sees it as internal, like a dream.

हिन्दी

यह जीवात्मा, बाहर मुड़ा हुआ, अपने रूप को बाहरी, जाग्रत, और अलग देखता है, लेकिन इसे अंतर्निहित भी देखता है, जैसे कि स्वप्न।

45

द्यौः क्षमा वायुराकाशं पर्वताः सरितो दिशः | प्रसृतो जीव इत्यन्तर्बहिश्चैकात्मकः स्थितः || ४५ ||

dyauḥ kṣamā vāyurākāśaṃ parvatāḥ sarito diśaḥ | prasṛto jīva ityantarbahiścaikātmakaḥ sthitaḥ || 45 ||

English

The sky, earth, air, space, mountains, rivers, and directions are all pervaded by the individual soul, which is one and the same within and without.

हिन्दी

आकाश, पृथ्वी, वायु, अंतरिक्ष, पर्वत, नदियाँ, और दिशाएँ सभी जीवात्मा से व्याप्त हैं, जो अंदर और बाहर एक ही है।

46

अर्कोऽर्कबिम्बसंस्थोऽपि यथेहापि स्थितस्त्विषा | तथा जीवो जगद्रूपो बहिरन्तश्च संस्थितः || ४६ ||

arko'rkabimbasaṃstho'pi yathehāpi sthitastviṣā | tathā jīvo jagadrūpo bahirantaśca saṃsthitaḥ || 46 ||

English

Just as the sun's reflection is present in water, so too the individual soul, in the form of the universe, is present both within and without.

हिन्दी

जैसे सूर्य का प्रतिबिम्ब जल में स्थित होता है, वैसे ही जीव विश्वरूप में बाहर और अंदर दोनों जगह स्थित है।

47

अन्तःस्वप्नो बहिर्जाग्रदहमेवेति वेत्ति चेत् | चिदात्मको यथाभूतं मुच्यते तदवासनः || ४७ ||

antaḥsvapno bahirjāgradahameveti vetti cet | cidātmako yathābhūtaṃ mucyate tadavāsanaḥ || 47 ||

English

If one understands that the inner dream and the outer waking state are both 'I,' then one, who is of the nature of consciousness, is liberated from that desire.

हिन्दी

यदि कोई यह समझता है कि अंतर स्वप्न और बाहर जाग्रत अवस्था दोनों 'मैं' हैं, तो चेतना के स्वभाव वाला व्यक्ति उस इच्छा से मुक्त हो जाता है।

48

अच्छेद्योऽयमदाह्योऽयमपि जीवोऽन्यथा वदन् | द्वैतसंकल्पयक्षेण मुह्यत्येव शिशुर्यथा || ४८ ||

acchedyo'yamadāhyo'yamapi jīvo'nyathā vadan | dvaitasaṃkalpayakṣeṇa muhyatyeva śiśuryathā || 48 ||

English

This individual soul is indestructible and incombustible. If one speaks otherwise, one is deluded by the illusion of duality, like a child.

हिन्दी

यह जीव अविनाशी और अदहनीय है। यदि कोई इसके विपरीत कहता है, तो वह द्वैत के भ्रम से मोहित होता है, जैसे एक बच्चा।

49

अन्तर्मुखोऽन्तरात्मानं बहिः पश्यन्बहिर्मुखः | आस्ते जीवो जगद्रूपं यत्स्वन्ते स्वप्नजाग्रती || ४९ ||

antarmukho'ntarātmānaṃ bahiḥ paśyanbahirmukhaḥ | āste jīvo jagadrūpaṃ yatsvante svapnajāgratī || 49 ||

English

The individual soul, with an inward-turned mind, sees the inner self, and with an outward-turned mind, sees the outer world, which is of the form of the universe, in both dream and waking states.

हिन्दी

जीव, जिसका मन अंतर्मुखी है, अंतरात्मा को देखता है, और जिसका मन बाहरमुखी है, वह बाहरी जगत को देखता है, जो स्वप्न और जाग्रत अवस्था में विश्वरूप है।

50

इति चिन्तयतः किं स्यात्सुषुप्तमिति मे मतिः | जाता तेन सुषुप्तांशमन्वेष्टुमहमुद्यतः || ५० ||

iti cintayataḥ kiṃ syātsuṣuptamiti me matiḥ | jātā tena suṣuptāṃśamanveṣṭumahamudyataḥ || 50 ||

English

Thinking thus, what would happen in deep sleep? This is my thought. Born from that, I am eager to investigate the nature of deep sleep.

हिन्दी

इस प्रकार सोचते हुए, गहरी नींद में क्या होगा? यह मेरा विचार है। इससे उत्पन्न होकर, मैं गहरी नींद की प्रकृति का अन्वेषण करने के लिए उत्सुक हूँ।

51

यावत्किं दृश्यदृष्ट्यान्तस्तूष्णीं तिष्ठाम्यहं चिरम् | निश्चित्त इति संवित्तिः शमा नान्यत्सुषुप्तकम् || ५१ ||

yāvatkiṃ dṛśyadṛṣṭyāntastūṣṇīṃ tiṣṭhāmyahaṃ ciram | niścitta iti saṃvittiḥ śamā nānyatsuṣuptakam || 51 ||

English

As long as I remain silent and still, observing the seen and the seer, I am thought to be without consciousness; this calmness is not different from deep sleep.

हिन्दी

जब तक मैं चुपचाप और शांत बैठा हूँ, देखने और देखने वाले को देखता हूँ, मुझे चेतना रहित माना जाता है; यह शांति गहरी नींद से अलग नहीं है।

52

नखकेशादि देहेऽस्मिन्विदिताविदितं यथा | न जडं च जडं चैव सुषुप्तं चेतनात्मनि || ५२ ||

nakhakeśādi dehe'sminviditāviditaṃ yathā | na jaḍaṃ ca jaḍaṃ caiva suṣuptaṃ cetanātmani || 52 ||

English

In this body, with nails, hair, etc., what is known and unknown is perceived as both inert and conscious in deep sleep.

हिन्दी

इस शरीर में, जिसमें नाखून, बाल आदि हैं, जो ज्ञात और अज्ञात है, वह गहरी नींद में जड़ और चेतन दोनों के रूप में देखा जाता है।

53

संवित्त्या किं श्रमार्तोऽस्मि शान्तमासेवि मानसम् | इत्येकपरिणामत्वान्नान्यदस्ति सुषुप्तकम् || ५३ ||

saṃvittyā kiṃ śramārto'smi śāntamāsevi mānasam | ityekapariṇāmatvānnānyadasti suṣuptakam || 53 ||

English

What is the use of consciousness if I am exhausted? I resort to the peaceful mind. Thus, due to the single transformation, there is nothing else in deep sleep.

हिन्दी

चेतना का क्या लाभ है अगर मैं थका हुआ हूँ? मैं शांत मन की ओर प्रवृत्त होता हूँ। इस प्रकार, एक परिवर्तन के कारण, गहरी नींद में कुछ और नहीं है।

54

एतन्निद्राघनं जाग्रत्यपि संभवति स्वतः | न किंचिच्चिन्तयाम्यासे शान्त इत्येकरूपकम् || ५४ ||

etannidrāghanaṃ jāgratyapi saṃbhavati svataḥ | na kiṃciccintayāmyāse śānta ityekarūpakam || 54 ||

English

This dense sleep can occur even in the waking state spontaneously. I do not think of anything, peaceful, thus it is of one form.

हिन्दी

यह घनीभूत नींद जाग्रत अवस्था में भी स्वतः हो सकती है। मैं कुछ भी नहीं सोचता, शांत, इस प्रकार यह एक रूप का है।

55

एषावस्था यदा याति घनता मुच्यते तदा | निद्राशब्देन तन्वी तु स्वशब्देन कथ्यते || ५५ ||

eṣāvasthā yadā yāti ghanatā mucyate tadā | nidrāśabdena tanvī tu svaśabdena kathyate || 55 ||

English

When this state reaches its density, it is then liberated. It is described by the word 'sleep' and by the word 'self'.

हिन्दी

जब यह अवस्था अपनी घनता तक पहुँचती है, तब यह मुक्त होती है। इसे 'नींद' शब्द से और 'स्व' शब्द से वर्णित किया जाता है।

56

सुषुप्तमिति निश्चित्य तुरीयान्वेषणामहम् | प्रवृत्तः कर्तुमुद्युक्तो युक्तः परमया धिया || ५६ ||

suṣuptamiti niścitya turīyānveṣaṇāmaham | pravṛttaḥ kartumudyukto yuktaḥ paramayā dhiyā || 56 ||

English

Having determined that deep sleep is not the ultimate state, I am eagerly engaged in the search for the fourth state, equipped with the highest intellect.

हिन्दी

सुषुप्ति को अन्तिम अवस्था नहीं मानकर, मैं चतुर्थ अवस्था की खोज में उत्सुकतापूर्वक लगा हुआ हूँ, उच्चतम बुद्धि से सुसज्जित।

57

यावद्रूपं तुरीयस्य किंचनापि न लभ्यते | सम्यग्बोधादृते शुद्धात्प्रकाशस्तमसो यथा || ५७ ||

yāvadrūpaṃ turīyasya kiṃcanāpi na labhyate | samyagbodhādṛte śuddhātprakāśastamoso yathā || 57 ||

English

As long as the true form of the fourth state is not attained, it is not realized, just as light is not perceived without pure and correct knowledge.

हिन्दी

जब तक चतुर्थ अवस्था का सही रूप प्राप्त नहीं होता, तब तक वह अनुभव नहीं किया जाता, जैसे शुद्ध और सही ज्ञान के बिना प्रकाश का अनुभव नहीं होता।

58

यथास्थितमिदं विश्वं सम्यग्बोधाद्विलीयते | यथास्थितं च भवति न च किंचिद्विलीयते || ५८ ||

yathāsthitamidaṃ viśvaṃ samyagbodhādvilīyate | yathāsthitaṃ ca bhavati na ca kiṃcidvilīyate || 58 ||

English

This universe, as it is, dissolves into pure and correct knowledge, and as it is, it remains, and nothing dissolves.

हिन्दी

यह विश्व, जैसा है, शुद्ध और सही ज्ञान में विलीन हो जाता है, और जैसा है, वैसा ही रहता है, और कुछ भी विलीन नहीं होता।

59

अतः स्वप्नो जागरा च सुषुप्तं च तुरीयके | सयथास्थितमस्तीदं नूनं नास्ति च किंचन || ५९ ||

ataḥ svapno jāgarā ca suṣuptaṃ ca turīyake | sayathāsthitamastīdaṃ nūnaṃ nāsti ca kiṃcana || 59 ||

English

Therefore, dream, wakefulness, and deep sleep are all in the fourth state. As it is, this exists, and indeed nothing exists.

हिन्दी

इसलिए, स्वप्न, जागरण, और सुषुप्ति सभी चतुर्थ अवस्था में हैं। जैसा है, यह अस्तित्व में है, और वास्तव में कुछ भी नहीं है।

60

कारणाज्जगदुत्पन्नं न ब्रह्मेत्थमवस्थितम् | जगत्तया शान्तमजं बोध इत्येव तुर्यता || ६० ||

kāraṇājjagadutpannaṃ na brahmetthamavasthitam | jagattayā śāntamajaṃ bodha ityeva turyatā || 60 ||

English

The universe arises from a cause, but Brahman is not situated in it. The universe is peaceful and unborn, and this awareness is the fourth state.

हिन्दी

विश्व एक कारण से उत्पन्न होता है, लेकिन ब्रह्म उसमें स्थित नहीं है। विश्व शांत और अजन्मा है, और यह चेतना चतुर्थ अवस्था है।

61

असंभवात्संभवकारणानां न जायते किंचन नाम सर्गः | चिच्चेतनेनैव हि सर्गसंवित् स्वयं गृहीता द्रवताम्बुनेव || ६१ ||

asambhavātsambhavakāraṇānāṃ na jāyate kiṃcana nāma sargaḥ | cicetanenaiva hi sargasaṃvit svayaṃ gṛhītā dravatāmbuneva || 61 ||

English

From the impossible, no cause of possibility arises, nor does any creation occur. Indeed, creation is known by the conscious self, just as water is grasped by itself.

हिन्दी

असंभव से कोई संभव का कारण नहीं उत्पन्न होता, न ही कोई सृष्टि होती है। वास्तव में, सृष्टि चेतन आत्मा द्वारा ही जानी जाती है, जैसे पानी अपने आप को ग्रहण करता है।

← Chapter 136Chapter 138 →