Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 133 — 30 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

विपश्चिदुवाच | कस्मिंश्चिदन्यत्र जगत्यपूर्वे दृष्टं मयेदं श्रृणु किं विचित्रम् | महाघवृत्तान्तदशासमानमविद्ययान्धेन बलात्कृतं यत् || १ ||

vipaściduvāca | kasmiṃścidanyatra jagatyapūrve dṛṣṭaṃ mayedaṃ śṛṇu kiṃ vicitram | mahāghavṛttāntadaśāsamānamavidyayāndhena balātkṛtaṃ yat || 1 ||

English

Vipashchit said: Listen to this strange tale I witnessed in a unique world elsewhere, a tale of great sin, told by one blinded by ignorance and forced to act.

हिन्दी

विपश्चित ने कहा: सुनो, मैंने एक अनोखे जगत में एक अजीब कहानी देखी, जो अज्ञान से अंधे होकर जबरन की गई थी, और जो महान पाप की कथा है।

2

अस्ति क्वचित्खे भवतामगम्ये जगज्ज्वलद्दीप्तिविचित्रसर्गः | एतादृगप्यम्बरतस्तदन्यत् स्वाप्नं पुरं जाग्रति चेतसीव || २ ||

asti kvacitkhe bhavatāmagamye jagajjvaladdīptivicitrasargaḥ | etādṛgapyambaratastadanyat svāpnaṃ puraṃ jāgrati cetasīva || 2 ||

English

There exists in the unreachable sky a world with brilliant, radiant, and varied creation. It is like a dream city, awake in consciousness, and similar to the sky in its vastness.

हिन्दी

अपहरण करने योग्य आकाश में एक ऐसा जगत है जो चमकदार, प्रकाशमान और विविध सृष्टि से भरा हुआ है। यह एक सपने की तरह नगर है, जो चेतना में जाग्रत है, और आकाश की तरह विशाल है।

3

तस्मिन्मया विहरता हृदयस्थमर्थमन्वेष्टुमक्षि निहितं ककुभां मुखेषु | पश्यामि यावदचलप्रतिमा धरायां छायालिजालमलिना परिबंभ्रमीति || ३ ||

tasminmayā viharatā hṛdayasthamarthamanveṣṭumakṣi nihitaṃ kakubhāṃ mukheṣu | paśyāmi yāvadacalapratimā dharāyāṃ chāyālijālamalinā paribambhramīti || 3 ||

English

While I was wandering there, seeking the truth hidden in my heart, I saw a shadowy, dirty, and wavering image of an immovable statue on the earth.

हिन्दी

जब मैं वहां विचर रहा था, अपने हृदय में छिपे सत्य को खोजते हुए, मैंने पृथ्वी पर एक अचल मूर्ति की छायामय, गंदी और कांपती प्रतिमा देखी।

4

आश्चर्यमात्रमुचितं किमिदं निमेषादित्यक्षि वै जगति यावदहं त्यजामि | खात्तावदद्रिमतुलं पुरुषाकृतिं द्रागावर्तवृत्तिभिरपश्यमहं पतन्तम् || ४ ||

āścaryamātramucitaṃ kimidaṃ nimeṣādityakṣi vai jagati yāvadahaṃ tyajāmi | khāttāvadadrimatulaṃ puruṣākṛtiṃ drāgāvartavṛttibhirapaśyamahaṃ patantam || 4 ||

English

It is fitting to be amazed. What is this? As soon as I blink, I see in the world a man with a mountain-like form, falling swiftly in a whirlpool.

हिन्दी

आश्चर्य करना उचित है। यह क्या है? जैसे ही मैं पलक झपकाता हूं, मैं जगत में एक पर्वत के समान आकार वाले पुरुष को देखता हूं, जो एक भंवर में तेजी से गिर रहा है।

5

कः स्यादयं गिरिगुरुः पुरुषो विराड्वा पर्यस्तपर्वतवदाशु पतच्छरीरः | आकाशपूरकवपुः परमाम्बरोऽपि यो नैव भाति पिहिताखिलवासरश्रीः || ५ ||

kaḥ syādayaṃ giriguruḥ puruṣo virāḍvā paryastaparvatavadāśu pataccharīraḥ | ākāśapūrakavapuḥ paramāmbaro'pi yo naiva bhāti pihitākhilavāsaraśrīḥ || 5 ||

English

Who is this mountain-like man, perhaps Virat, whose body falls swiftly like a thrown mountain? Though he fills the sky and is the supreme ether, he does not shine, his glory concealed.

हिन्दी

यह पर्वत के समान पुरुष कौन है, शायद विराट, जिसका शरीर फेंके गए पर्वत की तरह तेजी से गिरता है? यद्यपि वह आकाश को भरता है और परम आकाश है, वह चमकता नहीं है, उसकी शोभा छिपी हुई है।

6

एवंविधां हृदि मनाक्कलयामि यावत्तावत्पपात सहसा नभसो विवस्वान् | कल्पान्तवातपरिवृत्तपितामहाण्डपृष्ठावपातघनघोषजुषा जवेन || ६ ||

evaṃvidhāṃ hṛdi manākkalayāmi yāvattāvatpapāta sahasā nabhaso vivasvān | kalpāntavātaparivṛttapitāmahāṇḍapṛṣṭhāvapātaghanaghoṣajuṣā javena || 6 ||

English

While I was contemplating such thoughts in my heart, suddenly the sun fell from the sky with a tremendous noise, as if the world was coming to an end.

हिन्दी

जब मैं ऐसे विचार अपने हृदय में सोच रहा था, तभी अचानक सूर्य आकाश से गिरा, जैसे कि पृथ्वी का अंत हो रहा हो।

7

तस्मिन्पतति भीमात्मन्यपारावारदेहिनि | सप्तद्वीपां वसुमतीं परिपूरयति क्षणात् || ७ ||

tasminpatati bhīmātmanyapārāvāradehinī | saptadvīpāṃ vasumatīṃ paripūrayati kṣaṇāt || 7 ||

English

As that terrifying being fell, it instantly filled the earth, which consists of seven continents, with its immense body.

हिन्दी

जब वह भयानक प्राणी गिरा, तो उसने अपने विशाल शरीर से सात द्वीपों वाली पृथ्वी को तुरंत भर दिया।

8

स्वात्मनो नाशमाशंक्य सद्वीपभुवनैः सह | अवश्यभाविपार्श्वस्थमहमग्निमथाविशम् || ८ ||

svātmano nāśamāśaṅkya sadvīpabhuvanaiḥ saha | avaśyabhāvipārśvasthamahamagnimathāviśam || 8 ||

English

Fearing the destruction of myself along with the earth and its continents, I then entered the inevitable fire that was beside me.

हिन्दी

अपने विनाश की आशंका से, पृथ्वी और उसके द्वीपों के साथ, मैंने फिर अपने पास मौजूद अनिवार्य अग्नि में प्रवेश किया।

9

स जातवेदा भगवान्जन्मान्तरशतार्चितः | मा भैषीरिति देहेन मामुवाचेन्दुशीतलः || ९ ||

sa jātavedā bhagavānjanmāntaraśatārcitaḥ | mā bhaiṣīriti dehena māmuvācenduśītalaḥ || 9 ||

English

That fire, known as Jataveda, worshipped in hundreds of births, spoke to me with a body as cool as the moon, saying, 'Do not be afraid.'

हिन्दी

वह अग्नि, जिसे जातवेद के नाम से जाना जाता है, सैकड़ों जन्मों में पूजी जाती है, चंद्रमा की तरह ठंडी देह से मुझसे बोली, 'डरो मत।'

10

जय देव त्वमस्माकं प्रतिजन्म परायणम् | अकाल एव कल्पान्तो जातोऽतः पाहि मां प्रभो || १० ||

jaya deva tvamasamākaṃ pratijanma parāyaṇam | akāla eva kalpānto jāto'taḥ pāhi māṃ prabho || 10 ||

English

Victory to you, O God, you are our refuge in every birth. The end of the world has come untimely, therefore protect me, O Lord.

हिन्दी

विजयी भगवान्, आप हमारे शरणस्थान हैं हर जन्म में। समय से पहले ही प्रलय आ गया है, इसलिए मेरी रक्षा करो, हे प्रभु।

11

इत्युक्तेनाग्निना प्रोक्तं मा भैषीरिति तत्पुनः | उत्तिष्ठागच्छ गच्छावो मल्लोकमिति चानघ || ११ ||

ityukthenāgninā proktaṃ mā bhaiṣīriti tatpunaḥ | uttiṣṭhāgaccha gacchāvo mallokamiti cānagha || 11 ||

English

Having said this, the fire said, 'Do not be afraid.' Then again, he said, 'Arise, let us go to the world of the ancestors, O sinless one.'

हिन्दी

ऐसा कहकर अग्नि ने कहा, 'डरो मत।' फिर उसने कहा, 'उठो, चलो पितृलोक चलें, हे निष्पाप।'

12

इत्युक्त्वा शुकपृष्ठेऽसावारोप्य भगवांस्ततः | देहैकदेशे तत्पाति भूतं दग्ध्वा नभः प्लुतः || १२ ||

ityuktvā śukapṛṣṭhe'sāvāropya bhagavāṃstataḥ | dehaikadeśe tatpāti bhūtaṃ dagdhvā nabhaḥ plutaḥ || 12 ||

English

Having said this, the Lord placed him on the back of a parrot and then, burning the body in one place, he flew into the sky.

हिन्दी

ऐसा कहकर, भगवान् ने उसे एक तोते की पीठ पर रखा और फिर, शरीर को एक जगह जलाकर, वह आकाश में उड़ गया।

13

अनन्तरं नभः प्राप्य दृष्टः कष्टाकृतिर्मया | स तादृग्भूतसंपातमहोत्पातो भयप्रदः || १३ ||

anantaraṃ nabhaḥ prāpya dṛṣṭaḥ kaṣṭākṛtirmayā | sa tādṛgbhūtasaṃpātamahotpāto bhayapradaḥ || 13 ||

English

Immediately after reaching the sky, I saw a terrifying form. That form, falling from the sky, was a great calamity, causing fear.

हिन्दी

तुरंत आकाश पहुंचकर, मैंने एक भयानक रूप देखा। वह रूप, आकाश से गिरकर, एक महान आपत्ति था, जो भय पैदा करता था।

14

तस्मिन्जवेन पतिते वसुधा चचाल साम्भोधिशैलवनपत्तनजङ्गलौघा | चक्रे भृगुद्वयमयानजलस्रवन्ती भीमाकृतीन्व्यधुरदेहविभेदगर्तान् || १४ ||

tasminjavena patite vasudhā cacāla sāmbhodhiśailavanapattanajaṅgalaughā | cakre bhṛgudvayamayānajalasravantī bhīmākṛtīnvyadhuradehavibhedagartān || 14 ||

English

When it fell with speed, the earth trembled, along with the oceans, mountains, forests, cities, and jungles. It created a terrifying sight with the falling of the two Bhrigu sages, the chariots, and the flowing waters, causing deep fissures in the earth.

हिन्दी

जब वह तेजी से गिरा, तो पृथ्वी कांप उठी, समुद्रों, पर्वतों, वनों, नगरों और जंगलों के साथ। इसने दो भृगु ऋषियों, रथों और बहते जल के गिरने से एक भयानक दृश्य बनाया, जिससे पृथ्वी में गहरी दरारें पड़ गईं।

15

उर्वी ररास ककुबुत्तरतो ररास पूर्वा ररास विररास च दक्षिणा दिक् | द्यौराररास विररास सशैलभूतं सर्वं जगत्प्रलयसंभ्रमभीतमुच्चैः || १५ ||

urvī rarāsa kakubuttarato rarāsa pūrvā rarāsa virarāsa ca dakṣiṇā dik | dyaurārarāsa virarāsa saśailabhūtaṃ sarvaṃ jagatpralayasaṃbhramabhītamuccaiḥ || 15 ||

English

The earth cried out, the west cried out, the east cried out, the south cried out loudly. The sky cried out, along with the mountains, and the entire world trembled in fear of the impending destruction.

हिन्दी

पृथ्वी चीखी, पश्चिम चीखा, पूर्व चीखा, दक्षिण चीखा। आकाश चीखा, पर्वतों के साथ, और पूरा संसार आने वाले विनाश से भयभीत होकर कांप उठा।

16

उर्वी ररास धरणे सविरावरंहःसंरम्भतर्जितसमस्तदिगन्तरासा | व्योमापि घुंघुममलङ्घ्यमलं चकार नागारिवृन्दभयविद्रवणप्रचण्डम् || १६ ||

urvī rarāsa dharaṇe savirāvaraṃhaḥsaṃrambhatarjitasamastadigantarāsā | vyomāpi ghuṃghumamalaṅghyamalaṃ cakāra nāgārivṛndabhayavidravaṇapra caṇḍam || 16 ||

English

The earth trembled with a deep roar, and the entire sky resounded with a terrifying sound that caused the elephants to flee in fear.

हिन्दी

पृथ्वी गहरी गर्जना के साथ काँप उठी, और पूरा आकाश एक भयानक आवाज से गूँज उठा जिससे हाथी डर कर भाग गए।

17

निर्घातशब्द उदभूदभितो भयाय भीमाय भूधरदरीदृढदारणोत्थः | उत्पातभीमजवजालयुगान्तवातसंरब्धकल्पघनघोषवितीर्णतर्जः || १७ ||

nirghātaśabda udabhūdabhito bhayāya bhīmāya bhūdhara darīdṛḍhadāraṇotthaḥ | utpātabhīmajavajālayugāntavātasaṃrabdhakalpghanaghōṣavitīrṇatarjaḥ || 17 ||

English

A thunderous sound arose, causing great fear, originating from the firm holding of the earth's mountains. The sound was like the roar of the end of the world, filled with the clamor of calamities and the wind of destruction.

हिन्दी

एक गर्जना की आवाज उठी, जिससे बहुत डर पैदा हुआ, जो पृथ्वी के पर्वतों के मजबूत पकड़ने से उत्पन्न हुई थी। यह आवाज प्रलय की गर्जना की तरह थी, जो विपत्तियों और विनाश की हवा से भरी हुई थी।

18

तस्मिञ्जवेन पतिते वसुधा ररास सारावदिंमुखतया शतवेधमागात् | तत्रास्फुटन्कुलगिरीन्द्रमहातटानि पातालदेशमविशन्हिमवच्छिरांसि || १८ ||

tasmiñjavena patite vasudhā rarāsa sārāvadiṃmukhatayā śatavedhamāgāt | tatrāsphuṭankulagirīndramahātaṭāni pātāladeśamaviśanhimava cchirāṃsi || 18 ||

English

When it fell with speed, the earth trembled, and the great mountains crumbled, their peaks sinking into the underworld.

हिन्दी

जब यह तेजी से गिरा, तो पृथ्वी काँप उठी, और महान पर्वत टूट गए, उनकी चोटियाँ पाताल में डूब गईं।

19

आसीत्तत्पतनं तस्य मेरुशैलशिलाकृतेः | दलनं शैलश्रृङ्गाणां विदारणकरं भुवः || १९ ||

āsīttatpatanaṃ tasya meruśailaśilākṛteḥ | dala naṃ śailaśṛṅgāṇāṃ vidāraṇakaraṃ bhuvaḥ || 19 ||

English

That fall was like the fall of Mount Meru, causing the destruction of mountain peaks and the splitting of the earth.

हिन्दी

वह गिरना मेरु पर्वत के गिरने जैसा था, जिससे पर्वत की चोटियाँ नष्ट हो गईं और पृथ्वी फट गई।

20

क्षोभणं जलराशीनामद्रीणां भूतलार्पणम् | पीडनं सर्वभूतानां क्रीडनं प्रलयार्थिनाम् || २० ||

kṣobhaṇaṃ jalarāśīnāmadrīṇāṃ bhūtalārpaṇam | pīḍanaṃ sarvabhūtānāṃ krīḍanaṃ pralayārthinām || 20 ||

English

It caused the disturbance of the oceans, the uprooting of mountains, the suffering of all beings, and the play of those seeking destruction.

हिन्दी

इससे समुद्रों में उथल-पुथल हुई, पर्वतों का उखाड़ हुआ, सभी प्राणियों को पीड़ा हुई, और विनाश चाहने वालों का खेल हुआ।

21

पातनं भूतले भानोः स्थगनं द्वीपपद्धतेः | चूर्णीकरणमद्रीणां दलनं मण्डलावनेः || २१ ||

pātanaṃ bhūtale bhānoḥ sthaganaṃ dvīpapaddhateḥ | cūrṇīkaraṇamadrīṇāṃ dalanaṃ maṇḍalāvaneḥ || 21 ||

English

The fall of the sun to the earth, the obstruction of the island-continents, the pulverization of the mountains, and the destruction of the Mandala forest.

हिन्दी

सूर्य का धरती पर गिरना, द्वीप-समूहों का अवरोधन, पर्वतों का चूर्ण होना, और मण्डल वन का विनाश।

22

द्वितीयमिव भूपीठं ब्रह्माण्डार्धमिवापरम् | पतितं खमिवाकृत्या तदपश्यन्नभश्चराः || २२ ||

dvitīyamiva bhūpīṭhaṃ brahmāṇḍārdhamivāparam | patitaṃ khamivākṛtyā tadapaśyannabhaścarāḥ || 22 ||

English

It appeared as if the earth was a second throne, half of the universe had fallen, and the sky itself had collapsed. The celestial beings witnessed this.

हिन्दी

ऐसा लगा मानो धरती दूसरा सिंहासन हो, ब्रह्मांड का आधा हिस्सा गिर गया हो, और आकाश खुद ही टूट गया हो। देवताओं ने यह देखा।

23

अथ पश्याम्यहं यावदसौ मांसमयोऽचलः | न माति सप्तद्वीपायां भुवि तस्याङ्गमेककम् || २३ ||

atha paśyāmyahaṃ yāvadasau māṃsamayo'calaḥ | na māti saptadvīpāyāṃ bhuvi tasyāṅgamekakam || 23 ||

English

Then I saw that the mountain made of flesh did not extend to the seven-island earth, not even a single part of its body.

हिन्दी

तब मैंने देखा कि मांस का बना हुआ वह पर्वत सात द्वीपों वाली धरती तक नहीं फैला था, उसके शरीर का एक भी अंग नहीं था।

24

तमालोक्य मया देवः प्रसादे समवस्थितः | संपृष्टो भगवान्वह्निः प्रभो किमिदमित्यथ || २४ ||

tamālokya mayā devaḥ prasāde samavasthitaḥ | saṃpṛṣṭo bhagavānvahniḥ prabho kimidamityatha || 24 ||

English

Seeing him, the god remained calm in his grace. Then, the revered fire god was asked, 'Lord, what is this?'

हिन्दी

उसे देखकर, देवता अपनी कृपा में शांत रहे। फिर, पूज्य अग्नि देव से पूछा गया, 'हे प्रभु, यह क्या है?'

25

कथं मांसमयः सार्धं स चार्कः पतितो दिवः | स न माति हि भूपीठे सपर्वतवनाम्बुधौ || २५ ||

kathaṃ māṃsamayaḥ sārdhaṃ sa cārkaḥ patito divaḥ | sa na māti hi bhūpīṭhe saparvatavanāmbudhau || 25 ||

English

How did the flesh-made mountain fall from the sky along with the sun? It did not extend on the earth with its mountains, forests, and oceans.

हिन्दी

मांस के बने पर्वत और सूर्य आकाश से कैसे गिरे? वह पर्वतों, वनों और समुद्रों सहित धरती पर नहीं फैला।

26

अग्निरुवाच | प्रतिपालय पुत्र त्वं क्षणमेकं गतत्वरः | यावच्छाम्यतु दोषोऽयं कथयिष्यामि ते ततः || २६ ||

agniruvāca | pratipālaya putra tvaṃ kṣaṇamekaṃ gatatvaraḥ | yāvacchāmyatu doṣo'yaṃ kathayiṣyāmi te tataḥ || 26 ||

English

Agni said: Protect, O son, for a moment, free from haste, until this fault is pacified, I will then tell you.

हिन्दी

अग्नि ने कहा: हे पुत्र, एक क्षण के लिए बिना जल्दी के सुरक्षित रहो, जब तक यह दोष शांत नहीं हो जाता, तब मैं तुम्हें बताऊंगा।

27

अथ तस्मिन्वदत्येवं समाजग्मुर्नभश्चराः | तज्जगज्जालजातीया दिग्भ्यो गगनजाखिलाः || २७ ||

atha tasminvadatyevaṃ samājagmurnabhaścarāḥ | tajjagajjālajātīyā digbhyo gaganajākhilāḥ || 27 ||

English

Then, while he was speaking thus, the celestial beings gathered there, all those who move in the sky, from all directions, born of the net of the universe.

हिन्दी

तब, जब वह ऐसे बोल रहा था, आकाश में रहने वाले देवता वहां एकत्र हुए, सभी दिशाओं से, ब्रह्मांड के जाल से उत्पन्न।

28

सिद्धसाध्याप्सरोदैत्यगन्धर्वोरगकिन्नराः | ऋषयो मुनयो यक्षाः पितरो मातरोऽमराः || २८ ||

siddhasādhyāpsarodaityagandharvoragakinnarāḥ | ṛṣayo munayo yakṣāḥ pitaro mātaro'marāḥ || 28 ||

English

The perfected beings, demigods, celestial nymphs, demons, Gandharvas, serpents, Kinnaras, sages, ascetics, Yakshas, ancestors, mothers, and immortals.

हिन्दी

सिद्ध, साध्य, अप्सराएँ, दैत्य, गंधर्व, सर्प, किन्नर, ऋषि, मुनि, यक्ष, पितर, माताएँ, और अमर देवता।

29

अथ सर्वेश्वरीं देवीं शरण्यां ते नभश्चराः | भक्तिनम्रशिरःकायाः कालरात्रिं प्रतुष्टुवुः || २९ ||

atha sarveśvarīṃ devīṃ śaraṇyāṃ te nabhaścarāḥ | bhaktinamraśiraḥkāyāḥ kālarātriṃ pratuṣṭuvuḥ || 29 ||

English

Then those celestial beings, with devotion and humility, praised Kali, the goddess who is the refuge of all, the ruler of all.

हिन्दी

तब वे आकाश में रहने वाले देवता, भक्ति और विनम्रता से, सबकी शरण और सबकी ईश्वरी देवी कालरात्रि की स्तुति की।

30

नभश्चरा ऊचुः | बद्ध्वा खट्वाङ्गश्रृङ्गे कपिलमुरुजटामण्डलं पद्मयोनेः | कृत्वा दैत्योत्तमाङ्गैः स्रजमुरसि शिरःशेखरं तार्क्ष्यपक्षैः | या देवी भुक्तविश्वा पिबति जगदिदं साद्रिभू पीठभूतं | सा देवी निष्कलङ्का कलिततनुलता पातु नः पालनीयान् || ३० ||

nabhaścarā ūcuḥ | baddhvā khaṭvāṅgaśṛṅge kapilamurujaṭāmaṇḍalaṃ padmayoneḥ | kṛtvā daityottamāṅgaiḥ srajamurasi śiraḥśekharaṃ tārkṣyapakṣaiḥ | yā devī bhuktaviśvā pibati jagadidaṃ sādribhū pīṭhabhūtaṃ | sā devī niṣkalaṅkā kalitatanulatā pātu naḥ pālanīyān || 30 ||

English

The celestial beings said: The goddess who, having bound the skull of Brahma with her matted locks, and having made a garland of the heads of the best of demons on her chest, and having the feathers of Garuda as her crest, who has consumed the universe and drinks this world as if it were a seat, may that flawless goddess, adorned with beautiful limbs, protect us who are to be protected.

हिन्दी

आकाश में रहने वाले देवताओं ने कहा: जो देवी ब्रह्मा के खोपड़ी को अपने जटाओं से बाँधकर, और श्रेष्ठ दैत्यों के सिरों की माला अपने वक्ष पर पहनकर, और गरुड़ के पंखों को अपना मुकुट बनाकर, जिसने ब्रह्मांड को खा लिया है और इस जगत को आसन की तरह पी रही है, वह निष्कलंक देवी, सुंदर अंगों से सजी, हमारी रक्षा करे जिन्हें रक्षा की आवश्यकता है।

← Chapter 132Chapter 134 →