Nirvāṇa II निर्वाण

Chapter 130 — 35 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवाल्मीकिरुवाच | अथ राम उवाचास्य मुने केन विपश्चितः | स्यादुपायेन दुःखान्तः प्राक्तनात्मोदयादिति || १ ||

śrīvālmīkiruvāca | atha rāma uvācāsya mune kena vipaścitaḥ | syādupāyena duḥkhāntaḥ prāktanātmodayāditi || 1 ||

English

Shri Valmiki said: Then Rama asked the sage, 'By what means, O wise one, can the end of sorrow and the rise of the self be achieved?'

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: तब राम ने मुनि से पूछा, 'हे विद्वान, किस उपाय से दुःख का अंत और आत्मा का उदय हो सकता है?'

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | येनैवाभ्युदिता यस्य तस्य तेन विना गतिः | न शोभते न सुखदा न हिताय न सत्फला || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yenaivābhyuditā yasya tasya tena vinā gatiḥ | na śobhate na sukhadā na hitāya na satphalā || 2 ||

English

Shri Vasistha said: That by which one is uplifted, without that, there is no progress. It does not shine, it does not bring happiness, it is not beneficial, and it does not yield good results.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: जिससे किसी का उदय होता है, उसके बिना कोई प्रगति नहीं होती। वह चमकता नहीं, सुख नहीं देता, लाभकारी नहीं होता, और अच्छे परिणाम नहीं देता।

3

विपश्चितोऽग्निः शरणं तत्प्रवेशादयं मृगः | पूर्वरूपमवाप्नोति निर्मलं कनकं यथा || ३ ||

vipaścito'gniḥ śaraṇaṃ tatpraveśādayaṃ mṛgaḥ | pūrvarūpamavāpnoti nirmalaṃ kanakaṃ yathā || 3 ||

English

The wise one takes refuge in fire. By entering it, this deer attains its original form, pure like gold.

हिन्दी

विद्वान अग्नि में शरण लेता है। उसमें प्रवेश करके, यह मृग अपने मूल रूप को प्राप्त करता है, जो सोने की तरह शुद्ध होता है।

4

करोम्येतदहं सर्वं दृश्यतां दर्शयामि वः | अग्निप्रवेशं हरिणः करोत्येषोऽधुना पुरः || ४ ||

karomyetadahaṃ sarvaṃ dṛśyatāṃ darśayāmi vaḥ | agnipraveśaṃ hariṇaḥ karotyeṣo'dhunā puraḥ || 4 ||

English

I will do all this. Let it be seen, I will show you. This deer is now performing the fire entrance in front of you.

हिन्दी

मैं यह सब करूँगा। देखें, मैं आपको दिखाऊँगा। यह मृग अब आपके सामने अग्नि प्रवेश कर रहा है।

5

श्रीवाल्मीकिरुवाच | इत्युक्त्वा स मुनिस्तत्र वसिष्ठः श्रेष्ठचेष्टितः | उपस्पृश्य यथान्यायं स्वकमण्डलुवारिणा || ५ ||

śrīvālmīkiruvāca | ityuktvā sa munistatra vasiṣṭhaḥ śreṣṭhaceṣṭitaḥ | upaspṛśya yathānyāyaṃ svakamaṇḍaluvāriṇā || 5 ||

English

Shri Valmiki said: Having said this, that sage Vasistha, who was of excellent conduct, touched the water of his own water pot according to the rules.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: ऐसा कहकर, वह मुनि वसिष्ठ, जो उत्तम आचरण वाले थे, ने नियमानुसार अपने कमंडल के जल को स्पर्श किया।

6

दध्यावनिन्धनं वह्निं ज्वालापुञ्जमयात्मकम् | तद्ध्यानेन सभामध्याज्ज्वालाजालं समुद्ययौ || ६ ||

dadhyāvanindhanaṃ vahniṃ jvālāpuñjamayātmakam | taddhyānena sabhāmadhyājjvālājālaṃ samudyayau || 6 ||

English

Meditating on the fire, which is the fuel of curd, and whose essence is a mass of flames, from the midst of the assembly, a network of flames arose.

हिन्दी

दही के ईंधन से अग्नि पर ध्यान करते हुए, जिसका स्वरूप ज्वालाओं का ढेर है, सभा के मध्य से ज्वालाओं का जाल उठा।

7

अङ्गाररहिताकारमिन्धनेन विवर्जितम् | स्वच्छं धमधमायन्तमधूममपकज्जलम् || ७ ||

aṅgārarahitākāramindhanena vivarjitam | svacchaṃ dhamadhamāyantamadhūmamapakajjalam || 7 ||

English

Without the form of charcoal, devoid of fuel, pure, resounding with a crackling sound, smokeless, and without impure flames.

हिन्दी

अंगारे के रूप से रहित, ईंधन से विहीन, शुद्ध, चटकने की आवाज से भरा, धुआँ रहित, और अशुद्ध ज्वालाओं से रहित।

8

मुग्धमुग्धकचत्कान्ति हेममन्दिरसुन्दरम् | उत्फुल्लकिंशुकाकारं संध्याम्बुदवदुत्थितम् || ८ ||

mugdhamugdhakacatkānti hemamandirasundaram | utphullakiṃśukākāraṃ saṃdhyāmbudavadutthitam || 8 ||

English

With the charming beauty of innocent hair, beautiful like a golden palace, resembling a fully bloomed palash flower, and rising like an evening cloud.

हिन्दी

निर्दोष बालों की मोहक शोभा से युक्त, सुनहरे महल की तरह सुन्दर, पूर्णतः खिले पलाश फूल के समान, और संध्या के बादल की तरह उठता हुआ।

9

दूरापसृतसभ्यं तज्ज्वालाजालं विलोकयन् | मृगः प्राग्भक्तिभावेन प्रोल्ललास विलोकितैः || ९ ||

dūrāpasṛtasabhyaṃ tajjvālājālaṃ vilokayan | mṛgaḥ prāgbhaktibhāvena prollalāsa vilokitaiḥ || 9 ||

English

Seeing that network of flames from a distance, the deer, with a prior devotional feeling, rejoiced upon seeing it.

हिन्दी

उस ज्वालाओं के जाल को दूर से देखकर, हिरण, पहले से ही भक्ति भाव से, उसे देखकर प्रसन्न हो गया।

10

तं समालोकयन्वह्निं विविक्षुः क्षीणदुष्कृतः | पश्चादुपससाराशु दूरं सिंह इवोत्पतन् || १० ||

taṃ samālokayanvahniṃ vivikṣuḥ kṣīṇaduṣkṛtaḥ | paścādupasasārāśu dūraṃ siṃha ivotpatan || 10 ||

English

Looking at that fire, desiring to enter, with diminished sins, he quickly approached from behind, like a lion leaping from a distance.

हिन्दी

उस अग्नि को देखते हुए, प्रवेश करने की इच्छा से, पापों से मुक्त होकर, वह तेजी से पीछे से आगे बढ़ा, जैसे दूर से उछलता हुआ सिंह।

11

एतस्मिन्नन्तरे ध्याने विचार्य मुनिपुङ्गवः | मृगं विलोकितैः क्षीणपापं कुर्वन्नुवाच ह || ११ ||

etasminnantare dhyāne vicārya munipuṅgavaḥ | mṛgaṃ vilokitaiḥ kṣīṇapāpaṃ kurvannuvāca ha || 11 ||

English

Meanwhile, the great sage, contemplating in meditation, saw the deer whose sins were diminished and spoke.

हिन्दी

इसी बीच, महान मुनि ध्यान में विचार करते हुए, उस मृग को देखा जिसके पाप कम हो गए थे और बोले।

12

संस्मृत्य प्राक्तनीं भक्तिं भगवन्हव्यवाहन | कुरु कारुण्यतः कान्तं मृगमेनं विपश्चितम् || १२ ||

saṃsmṛtya prāktanīṃ bhaktiṃ bhagavanhavyavāhana | kuru kāruṇyataḥ kāntaṃ mṛgamenam vipaścitam || 12 ||

English

Remembering the past devotion, O carrier of oblations to the Lord, out of compassion, make this wise deer charming.

हिन्दी

पिछली भक्ति को याद करते हुए, हे भगवान के हव्यवाहन, दया से, इस बुद्धिमान मृग को सुंदर बनाओ।

13

वदत्येवं मुनौ दूराद्धावित्वा नृपसंसदि | मृगोऽग्निं वेगनिर्मुक्तः शरो लक्ष्यमिवाविशत् || १३ ||

vadatyevaṃ munau dūrāddhāvitvā nṛpasan̄sadi | mṛgo'gniṃ veganirmuktaḥ śaro lakṣyamivāviśat || 13 ||

English

As the sage was speaking thus, the deer, running swiftly from afar, entered the fire in the king's assembly like an arrow hitting its target.

हिन्दी

जैसे ही मुनि ऐसा कह रहे थे, मृग दूर से तेजी से दौड़ता हुआ राजा की सभा में अग्नि में प्रवेश कर गया, जैसे तीर लक्ष्य पर लगता है।

14

ज्वालाजालं प्रविष्टोऽसावादर्श इव बिम्बितः | संध्याभ्र इव विश्रान्तो दृष्टः स्पष्टशरीरकः || १४ ||

jvālājālaṃ praviṣṭo'sāvādarśa iva bimbitaḥ | saṃdhyābhra iva viśrānto dṛṣṭaḥ spaṣṭaśarīrakaḥ || 14 ||

English

Having entered the network of flames, he appeared like a reflection in a mirror, like a twilight cloud, clearly visible with a distinct body.

हिन्दी

ज्वालाओं के जाल में प्रवेश करने के बाद, वह दर्पण में प्रतिबिंबित की तरह, संध्या के बादल की तरह, स्पष्ट रूप से दिखाई देता हुआ दिखाई दिया।

15

स पश्यत्स्वेव सभ्येषु मृगोऽथ नरतामगात् | ज्वालोदरे नभस्यभ्रलवो रूपान्तरं यथा || १५ ||

sa paśyatsveva sabhyeṣu mṛgo'tha naratāmagāt | jvālodare nabhasyabhralavo rūpāntaraṃ yathā || 15 ||

English

While everyone was watching, the deer then attained human form, like a cloud in the sky changing its shape within the flames.

हिन्दी

जब सभी देख रहे थे, मृग ने फिर मानव रूप प्राप्त किया, जैसे ज्वालाओं में आकाश का बादल अपना रूप बदलता है।

16

अदृश्यताथ ज्वालायामन्तःकनककान्तिमान् | पुरुषः पावनाकारः कान्तावयवसुन्दरः || १६ ||

adṛśyatātha jvālāyāmantaḥkanakakāntimān | puruṣaḥ pāvanākāraḥ kāntāvayavasundaraḥ || 16 ||

English

Then, invisible in the flame, a man with a golden glow inside, with a purifying form and beautiful limbs.

हिन्दी

फिर, लौ में अदृश्य, एक व्यक्ति जिसके अंदर सोने की चमक है, पवित्र रूप और सुंदर अंग हैं।

17

अर्कबिम्ब इवादित्यश्चन्द्रबिम्ब इवोडुपः | महाम्भसीव वरुणः संध्याभ्र इव वा शशी || १७ ||

arkabimba ivādityaścandrabimba ivouḍupaḥ | mahāmbhasīva varuṇaḥ saṃdhyābhra iva vā śaśī || 17 ||

English

Like the sun in the solar disc, like the moon in the lunar disc, like Varuna in the great waters, like the moon in the twilight clouds.

हिन्दी

सूर्य की तरह सौर मंडल में, चंद्रमा की तरह चंद्र मंडल में, वरुण की तरह महान जल में, चंद्रमा की तरह संध्या के बादलों में।

18

चक्षुःकनीनिकाकोशे मुकुरे सलिले मणौ | प्रतिबिम्ब इवार्काभो भक्तिनाधारपावकः || १८ ||

cakṣuḥkanīnikākośe mukure salile maṇau | pratibimba ivārkābho bhaktinādhārapāvakaḥ || 18 ||

English

Like a reflection in the pupil of the eye, in a pearl, in water, in a gem, the fire of devotion shines like the sun.

हिन्दी

आँख की पुतली में, मोती में, पानी में, मणि में प्रतिबिम्ब की तरह, भक्ति की अग्नि सूर्य की तरह चमकती है।

19

अनन्तरं सभामध्याद्वातैर्दीप इवाहतः | ज्वालाजालं ययौ क्वापि संध्याम्बुद इवाम्बरात् || १९ ||

anantaraṃ sabhāmadhyādvātairdīpa ivāhataḥ | jvālājālaṃ yayau kvāpi saṃdhyāmbuda ivāmbarāt || 19 ||

English

Immediately from the middle of the assembly, like a lamp blown by the wind, the network of flames went somewhere like a twilight cloud from the sky.

हिन्दी

तुरंत सभा के बीच से, हवा से उड़ाया हुआ दीपक की तरह, लौ का जाल कहीं चला गया जैसे संध्या का बादल आकाश से।

20

कुटीकुड्येषु भग्नेषु प्रतिबिम्ब इवामरः | अतिष्ठत्पुरुषस्तत्र पटान्नट इवोद्गतः || २० ||

kuṭīkuḍyeṣu bhagneṣu pratibimba ivāmaraḥ | atiṣṭhatpuruṣastatra paṭānnaṭa ivodgataḥ || 20 ||

English

In the broken huts, like a reflection of the immortal, the man stood there, as if emerging from a painting.

हिन्दी

टूटी झोंपड़ियों में, अमर के प्रतिबिम्ब की तरह, वह व्यक्ति वहाँ खड़ा था, जैसे चित्र से निकला हो।

21

अक्षमालाधरः शान्तो हेमयज्ञोपवीतवान् | अग्निशौचाम्बरच्छन्नः सद्यश्चन्द्र इवोदितः || २१ ||

akṣamālādharaḥ śānto hemayajñopavītavān | agniśaucāmbaracchannaḥ sadyaścandra ivoditaḥ || 21 ||

English

He wore a rosary and was calm, adorned with a golden sacred thread, covered in a pure white garment, and appeared like the rising moon.

हिन्दी

वह अक्षमाला धारण करता हुआ शान्त था, सोने के यज्ञोपवीत से सुशोभित, पवित्र श्वेत वस्त्र से ढका हुआ और उदित चन्द्रमा के समान प्रतीत होता था।

22

अहो भा इति सभ्योक्त्या तस्य वेषस्य भासनात् | भास्वानिव विशालाभो भास इत्येष शब्दितः || २२ ||

aho bhā iti sabhyoktyā tasya veṣasya bhāsanāt | bhāsvāniva viśālābho bhāsa ityeṣa śabditaḥ || 22 ||

English

Upon seeing his radiant appearance, the assembly exclaimed, 'Ah, how radiant!' Thus, he was named Bhāsa, meaning 'radiant one,' due to his splendid form.

हिन्दी

उसके चमकदार रूप को देखकर सभा में लोगों ने कहा, 'अहो, कितना चमकदार!' इस प्रकार, उसका नाम भास रखा गया, जिसका अर्थ है 'चमकदार व्यक्ति,' उसके शानदार रूप के कारण।

23

असौ मूर्त इवाभासो भासनाम्ना भविष्यति | सभास्थैः कैश्चिदित्युक्तं तेन भासः स उच्यते || २३ ||

asau mūrta ivābhāso bhāsanāmnā bhaviṣyati | sabhāsthaiḥ kaiścidityuktaṃ tena bhāsaḥ sa ucyate || 23 ||

English

He will be known as Bhāsa, as if he is a manifestation of radiance. This was said by some in the assembly, and thus he is called Bhāsa.

हिन्दी

वह भास के नाम से जाना जाएगा, मानो वह चमक का प्रतीक है। यह सभा में कुछ लोगों द्वारा कहा गया था, और इसलिए उसे भास कहा जाता है।

24

अथोपविश्य तत्रैव स भासो ध्यानसंस्थितः | आत्मोदन्तमशेषेण सस्मार प्राक्तनं तनौ || २४ ||

athopaviśya tatraiva sa bhāso dhyānasansthitaḥ | ātmoudantamaśeṣeṇa sasmāra prāktanaṃ tanau || 24 ||

English

Then, sitting there, Bhāsa, immersed in meditation, remembered his past life completely.

हिन्दी

फिर, वहीं बैठकर, भास, ध्यान में डूबा हुआ, अपने पूर्व जन्म को पूरी तरह से याद करने लगा।

25

सभालोके गतस्पन्दे स्मयेनात्मनि तिष्ठति | भासो मुहूर्तमात्रेण दृष्ट्वा स्वोदन्तमक्षतम् || २५ ||

sabhāloke gataspande smayenātmani tiṣṭhati | bhāso muhūrtamātreṇa dṛṣṭvā svoudantamakṣatam || 25 ||

English

In the assembly, with his senses withdrawn, Bhāsa remained absorbed in himself with a smile. In just a moment, he saw his past life clearly.

हिन्दी

सभा में, अपनी इंद्रियों को वापस लेकर, भास मुस्कुराते हुए अपने में ही खोया रहा। एक ही क्षण में, उसने अपने पूर्व जन्म को स्पष्ट रूप से देखा।

26

आययौ पूर्वजन्मभ्यो ध्यानालोकाद्व्यबुध्यत | सभामालोकयामास समुत्थाय यथाक्रमम् || २६ ||

āyayau pūrvajanmabhyo dhyānālokādvyabudhyata | sabhāmālokayāmāsa samutthāya yathākramam || 26 ||

English

He came from his previous births, awakened from the light of meditation. He looked at the assembly, rising in due order.

हिन्दी

वह अपने पूर्व जन्मों से आया, ध्यान के प्रकाश से जागा। वह उठकर क्रमानुसार सभा को देखने लगा।

27

स चागत्य वसिष्ठाय प्रणाममकरोन्मुदा | ज्ञानार्कप्राणद ब्रह्मन्नमस्तेऽस्त्वित्युदाहरत् || २७ ||

sa cāgatya vasiṣṭhāya praṇāmamakaronmudā | jñānārkaprāṇada brahmannamaste'stvityudāharat || 27 ||

English

Having arrived, he joyfully bowed to Vasistha and said, 'O Brahman, the life-giver of the sun of knowledge, salutations to you.'

हिन्दी

आकर उसने वसिष्ठ को प्रणाम किया और कहा, 'हे ब्रह्मन्, ज्ञान के सूर्य के प्राणदाता, आपको नमस्कार।'

28

तमुवाच वसिष्ठोऽपि हस्तेन शिरसि स्पृशन् | अद्य ते सुचिराद्राजन्नविद्यायाः क्षयोऽस्त्विति || २८ ||

tamuvāca vasiṣṭho'pi hastena śirasi spṛśan | adya te sucirādrājannavidyāyāḥ kṣayo'stviti || 28 ||

English

Vasistha also said to him, touching his head with his hand, 'Today, O king, may your long-standing ignorance be destroyed.'

हिन्दी

वसिष्ठ ने भी उससे कहा, हाथ से उसके सिर को छूते हुए, 'आज, हे राजन्, आपकी लंबी अविद्या का अंत हो।'

29

रामं जयेति जल्पन्तं नतं दशरथोऽथ तम् | आसनात्किंचिदुत्तिष्ठन्समुवाच हसन्निव || २९ ||

rāmaṃ jayeti jalpantaṃ nataṃ daśaratho'tha tam | āsanātkiciduttiṣṭhansamuvāca hasanniva || 29 ||

English

Then Dasaratha, slightly rising from his seat, smilingly said to Rama, who was bowing and murmuring 'Victory to Rama.'

हिन्दी

तब दशरथ ने, अपने आसन से थोड़ा उठकर, मुस्कुराते हुए राम से कहा, जो झुका हुआ था और 'राम की जय' मुर्मुरा रहा था।

30

दशरथ उवाच | स्वागतं तेऽस्तु भो राजन्निदमासनमास्यताम् | अनेकभवसंभारभ्रान्त विश्रम्यतामिह || ३० ||

daśaratha uvāca | svāgataṃ te'stu bho rājannidamāsanamāsyatām | anekabhavasaṃbhārabhrānta viśramyatāmiha || 30 ||

English

Dasaratha said, 'Welcome, O king, please take this seat. Rest here, tired from the burden of many births.'

हिन्दी

दशरथ ने कहा, 'स्वागत है, हे राजन्, कृपया यह आसन ले लो। अनेक जन्मों के भार से थके हुए, यहां विश्राम करो।'

31

श्रीवाल्मीकिरुवाच | वदत्येवं दशरथे विपश्चिद्भासनामभृत् | विवेश विष्टरे विश्वामित्रादीन्प्रणमन्मुनीन् || ३१ ||

śrīvālmīkiruvāca | vadatyevaṃ daśarathe vipaścidbhāsanāmabhṛt | viveśa viṣṭare viśvāmitrādīn praṇamanmunīn || 31 ||

English

Sri Valmiki said: While Dasaratha was speaking thus, the wise one, holding the seat, entered the assembly and bowed to the sages like Visvamitra.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: दशरथ ऐसा कहते हुए, विपश्चित् (बुद्धिमान) भासन (आसन) को धारण करते हुए, विष्टरे (सभा) में प्रवेश किया और विश्वामित्र आदि मुनियों को प्रणाम किया।

32

दशरथ उवाच | अहो बत चिरं कालमालानेनेव दन्तिना | वन्येनाविद्यया दुःखमनुभूतं विपश्चिता || ३२ ||

daśaratha uvāca | aho bata ciraṃ kālam ālāneneva dantinā | vanyenāvidyayā duḥkham anubhūtaṃ vipaścitā || 32 ||

English

Dasaratha said: Alas! For a long time, like an elephant struck by a goad, I have experienced suffering due to ignorance in the forest.

हिन्दी

दशरथ ने कहा: अहो! बहुत लंबे समय से, जैसे हाथी अंकुश से छेद दिया जाता है, मैंने जंगल में अज्ञान के कारण दुःख भोगा है।

33

असम्यग्बोधदुर्दृष्टेरहो नु विषमा गतिः | व्योम्न्येव दर्शयत्येषा सर्गाडम्बरसंभ्रमम् || ३३ ||

asamyagbodhadurdṛṣṭeraho nu viṣamā gatiḥ | vyomnyeva darśayaty eṣā sargāḍambarasaṃbhramam || 33 ||

English

Alas! Due to improper understanding and evil vision, the course is indeed uneven. This very sky reveals the confusion of creation's pomp.

हिन्दी

अहो! गलत बोध और बुरी दृष्टि के कारण, यह मार्ग वास्तव में असमान है। यही आकाश सृष्टि के ढोंग की उलझन दिखाता है।

34

कियन्त्याश्चर्यमेतानि जगन्ति विततात्मनि | संततानि चिरं तानि विभ्रान्तानि विपश्चिता || ३४ ||

kiyantyāścaryametāni jaganti vitatātmani | saṃtatāni ciraṃ tāni vibhrāntāni vipaścitā || 34 ||

English

How many wonders are these in the expanded universe? They are continuous, long-lasting, and bewildering to the wise.

हिन्दी

इन विस्तृत ब्रह्मांड में कितने आश्चर्य हैं? ये निरंतर, लंबे समय तक चलते हैं, और बुद्धिमान के लिए भ्रांतिकारक हैं।

35

व्योमात्मनोऽपि महिमायमहो नु कीदृगस्य स्वभावविभवस्य चिदात्मवृत्तेः | यः शून्य एव परमात्मघनेऽम्बरेऽन्तरेवंविधानि विविधानि जगन्ति भान्ति || ३५ ||

vyomātmano'pi mahimāyamaho nu kīdṛgasya svabhāvavibhavasya cidātmavṛtteḥ | yaḥ śūnya eva paramātmaghane'mbare'ntarevaṃvidhāni vividhāni jaganti bhānti || 35 ||

English

Alas! What is the greatness of the sky-self, the nature of whose splendor is consciousness? That which is empty itself, in the dense supreme self, in the sky, appears as various diverse universes.

हिन्दी

अहो! आकाश-आत्मा का महिमा कैसा है, जिसकी स्वभाव की विभूति चेतना है? जो खुद शून्य है, घने परमात्मा में, आकाश में, विविध ब्रह्मांड के रूप में प्रकट होता है।

← Chapter 129Chapter 131 →