Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 97 — 21 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

कुम्भ उवाच | हेम्न्यस्ति देशकालान्ते इत्थं जन्यजनिक्रमः | न किंचिज्जायते शान्तान्न किंचित्प्रविलीयते || १ ||

kumbha uvāca | hemnysti deśakālānte itthaṃ janyajanikramaḥ | na kiṃcijjāyate śāntānna kiṃcitpravilīyate || 1 ||

English

Kumbha said: In the end of time and space, the cycle of birth and rebirth is thus: Nothing is born from the peaceful, nothing dissolves.

हिन्दी

कुम्भ ने कहा: देश और काल के अंत में, जन्म और पुनर्जन्म का चक्र ऐसा है: शांत से कुछ भी नहीं उत्पन्न होता, कुछ भी नहीं विलीन होता।

2

स्वसत्तायां स्थितं ब्रह्म न बीजं न च कारणम् | शुद्धानुभवमात्रं तत्तस्मादन्यन्न विद्यते || २ ||

svasattāyāṃ sthitaṃ brahma na bījaṃ na ca kāraṇam | śuddhānubhavamātraṃ tattasmādanyanna vidyate || 2 ||

English

Brahman, established in its own existence, is neither a seed nor a cause. It is pure experience alone; nothing else exists besides that.

हिन्दी

ब्रह्म, अपने अस्तित्व में स्थित, न तो बीज है न ही कारण। यह शुद्ध अनुभव मात्र है; उसके अलावा कुछ और नहीं है।

3

किंचिज्जगदहंतादि तदेवानन्तमस्ति हि | शिखिध्वज उवाच | शिवे जगदहंतादि मुने नास्तीति वेद्म्यहम् || ३ ||

kiṃcijjagadahaṃtādi tadevānantamasti hi | śikhidhvaja uvāca | śive jagadahaṃtādi mune nāstīti vedmyaham || 3 ||

English

Whatever exists in the universe, including the self, is that infinite alone. Shikhidhvaja said: O sage, I know that in Shiva, the universe and the self do not exist.

हिन्दी

ब्रह्मांड में जो भी है, स्वयं सहित, वह अनंत ही है। शिखिध्वज ने कहा: हे मुनि, मैं जानता हूँ कि शिव में, ब्रह्मांड और स्वयं नहीं है।

4

कुम्भ उवाच | विस्तारं तदनाद्यन्तं तत्संविदिव तिष्ठति || ४ ||

kumbha uvāca | vistāraṃ tadanādyantaṃ tatsaṃvidiva tiṣṭhati || 4 ||

English

Kumbha said: That infinite expanse exists like pure consciousness, without beginning or end.

हिन्दी

कुम्भ ने कहा: वह अनंत विस्तार शुद्ध चेतना की तरह अंतहीन और अनादि के रूप में मौजूद है।

5

तत्तद्भुवनमत्यच्छं तत्तन्मात्रं जगद्वपुः | न विज्ञानमयोऽर्थोऽस्ति न बाह्यो नापि शून्यता || ५ ||

tattadbhuvanamatyacchaṃ tattanmātraṃ jagadvapuḥ | na vijñānamayo'rtho'sti na bāhyo nāpi śūnyatā || 5 ||

English

That supreme abode is the very essence of the universe. There is no reality composed of knowledge, nor is there anything external or void.

हिन्दी

वह परम निवास ब्रह्मांड का सार है। ज्ञान से बना कोई वास्तविकता नहीं है, न ही कोई बाहरी चीज है या शून्यता।

6

वेदनामात्रसारत्वाद्यथा चित्सार उच्यते | द्रवत्वं सलिलस्येव चिदचित्त्वमकारणम् || ६ ||

vedanāmātrasāratvādyathā citsāra ucyate | dravatvaṃ salilasyeva cidacittvamakāraṇam || 6 ||

English

Just as the essence of consciousness is described as pure experience, similarly, the liquidity of water is without cause, being pure in nature.

हिन्दी

जैसे चेतना का सार शुद्ध अनुभव के रूप में वर्णित किया जाता है, वैसे ही पानी की द्रवता कारणरहित है, शुद्ध स्वभाव के रूप में।

7

स्वात्मनीशमनन्तं तद्यथास्थितमवस्थितम् | प्रतियोगिव्यवच्छेदाभावतः सत्त्वभावयोः || ७ ||

svātmanīśamanantaṃ tadyathāsthitamavasthitam | pratiyogivyavacchēdābhāvataḥ sattvabhāvayoḥ || 7 ||

English

That infinite self-existent Lord remains as it is, due to the absence of distinction between existence and nature.

हिन्दी

वह अनन्त स्वयंभू ईश्वर अपनी स्थिति में ही रहता है, अस्तित्व और स्वभाव के भेद के अभाव के कारण।

8

असत्त्वात्तेन परमे स्वच्छभावव्यवस्थता | यदि कारणतापत्तियोग्यं शान्तं पदं भवेत् || ८ ||

asattvāttena parame svacchabhāvavyavasthātā | yadi kāraṇatāpattiyogyaṃ śāntaṃ padaṃ bhavet || 8 ||

English

Due to the absence of existence, there is a state of pure nature in the supreme. If it were fit to be a cause, it would be a peaceful state.

हिन्दी

अस्तित्व के अभाव के कारण, परम में शुद्ध स्वभाव की स्थिति है। यदि यह कारण बनने योग्य होता, तो यह एक शान्त अवस्था होती।

9

अनिङ्गितमनाभासमप्रतर्क्यं कथं भवेत् | अतो न कारणं नैव बीजं ब्रह्म कदाचन || ९ ||

aniṅgitamanābhāsamapratarkyaṃ kathaṃ bhavet | ato na kāraṇaṃ naiva bījaṃ brahma kadācana || 9 ||

English

How can that which is unindicated, unmanifested, and unthinkable be a cause? Therefore, Brahman is never a cause or a seed.

हिन्दी

जो अनिर्देशित, अव्यक्त और अचिन्त्य है, वह कारण कैसे हो सकता है? इसलिए, ब्रह्म कभी कारण या बीज नहीं है।

10

कार्यस्य कस्यचिन्नाम तेन सर्गो न विद्यते | न चान्यथोपपत्तिर्हि सर्गस्यास्योपपद्यते || १० ||

kāryasya kasyacinnāma tena sargo na vidyate | na cānyathopapattirhi sargasyāsyopapadyate || 10 ||

English

There is no effect of any kind, hence there is no creation. Nor is there any other way for this creation to be possible.

हिन्दी

किसी भी प्रकार का कार्य नहीं है, इसलिए सृष्टि नहीं है। न ही इस सृष्टि के लिए कोई अन्य तरीका संभव है।

11

चिन्मात्रकादृते तस्माज्जडसर्गो न विद्यते | यदिदं दृश्यते किंचित्तच्चिद्धनमिवोत्थितम् || ११ ||

cinmātrakādṛte tasmājjajasargo na vidyate | yadidaṃ dṛśyate kiṃcittacciddhanamivotthitam || 11 ||

English

Without the pure consciousness, there is no inert creation. Whatever is seen here, it appears as if it is made of consciousness.

हिन्दी

बिना चिन्मात्र के, जड़ सृष्टि नहीं होती। जो कुछ भी यहाँ दिखाई देता है, वह चेतना से बना हुआ लगता है।

12

अहंभावजगच्छब्दशब्दार्थरसरञ्जनम् | कार्यं न कारणाभावात्पदार्थे तूपपद्यते || १२ ||

ahaṃbhāvajagacchabdāśabdārtharasarañjanam | kāryaṃ na kāraṇābhāvātpadārthe tūpapadyate || 12 ||

English

The ego-sense and the world-appearance, the sound, meaning, and essence do not arise from the absence of cause in the object.

हिन्दी

अहंभाव और जगत की अवस्था, शब्द, अर्थ और रस कारण की अनुपस्थिति से वस्तु में उत्पन्न नहीं होते।

13

द्वित्वैक्याद्यात्मकं व्योमपुष्पवत्स्वानुभूतितः | वस्तु नाशैकनिष्ठत्वान्न वा ज्ञमुपपद्यते || १३ ||

dvitvaikyādyātmakaṃ vyomapuṣpavatsvānubhūtitḥ | vastu nāśaikaniṣṭhatvānna vā jñamupapadyate || 13 ||

English

The duality and unity, etc., are like flowers in the sky from one's own experience. The object does not exist due to its sole tendency towards destruction, nor does knowledge arise.

हिन्दी

द्वैत और एकता आदि अपने अनुभव से आकाश में फूलों की तरह हैं। वस्तु अपने विनाश की एकमात्र प्रवृत्ति के कारण अस्तित्व नहीं रखती, न ही ज्ञान उत्पन्न होता है।

14

उपलम्भकरो नाशो जन्मनस्तस्य वा कुतः | अथ चैनं सदा सन्तं नित्यं नष्टं च वेत्सि वा || १४ ||

upalambhakaro nāśo janmanastasya vā kutaḥ | atha cainaṃ sadā santaṃ nityaṃ naṣṭaṃ ca vetsi vā || 14 ||

English

The perception of destruction, how can it be from birth? Therefore, do you know it as always existing, eternal, and yet destroyed?

हिन्दी

विनाश की अनुभूति, जन्म से कैसे हो सकती है? इसलिए, क्या आप इसे हमेशा मौजूद, नित्य, और फिर भी नष्ट जानते हैं?

15

पदार्थौघं तदेवेत्थमेकरूपेऽपि किं व्यथा | उपलम्भस्तु यश्चायमेषा चित्तचमत्कृतिः || १५ ||

padārthaughaṃ tadevetthamekarūpe'pi kiṃ vyathā | upalambhastu yaścāyameṣā cittacamatkṛtiḥ || 15 ||

English

What is the distress in the uniform nature of the collection of objects? This perception is indeed the wonder of the mind.

हिन्दी

वस्तुओं के समूह में एकरूप स्वभाव में क्या पीड़ा है? यह अनुभूति वास्तव में मन की चमत्कार है।

16

चित्तत्त्वमात्रसत्तास्ति द्वित्वमैक्यं च नास्त्यलम् | अतः पदार्थसत्ताया अभावे सति भूपते || १६ ||

cittattvamātrasattāsti dvitvamaikyaṃ ca nāstyalam | ataḥ padārthasattāyā abhāve sati bhūpate || 16 ||

English

The reality of the mind is the only existence; duality and unity do not exist. Therefore, O king, in the absence of the existence of objects.

हिन्दी

चित्त की वास्तविकता ही एकमात्र अस्तित्व है; द्वैत और एकता नहीं है। इसलिए, हे राजन्, वस्तुओं के अस्तित्व के अभाव में।

17

असंभवाद्भावनस्य नाहंताभावनास्ति ते | अहंभावासंभवतश्चित्तमन्यत्किमुच्यते || १७ ||

asaṃbhavādbhāvanasya nāhaṃtābhāvanāsti te | ahaṃbhāvāsaṃbhavataścittamanyatkimucyate || 17 ||

English

Due to the impossibility of imagination, there is no sense of 'I' for you. What else can be said about the mind when the sense of 'I' is impossible?

हिन्दी

कल्पना की असंभावना के कारण, तुम्हारे लिए 'मैं' का भाव नहीं है। 'मैं' के भाव की असंभावना में मन के बारे में और क्या कहा जा सकता है?

18

इति चित्तमहंरूपं नास्त्यतो न च भिन्नता | निर्वासनः शान्तमना मौनी परनभोमयः || १८ ||

iti cittamahaṃrūpaṃ nāstyato na ca bhinnatā | nirvāsanaḥ śāntamanā maunī paranabhomayaḥ || 18 ||

English

Thus, the mind in the form of 'I' does not exist, nor is there any difference. Free from desires, with a peaceful mind, silent, and full of the supreme sound.

हिन्दी

इस प्रकार, 'मैं' के रूप में मन नहीं है, न ही कोई भेद है। इच्छाओं से मुक्त, शांत मन वाला, मौन, और परम ध्वनि से भरा हुआ।

19

सदेहो वा विदेहो वा भावस्थोऽप्यचलोपमः | संबन्धाच्छुद्धचिद्दृष्टेः पदार्थाभावसिद्धितः || १९ ||

sadeho vā videho vā bhāvastho'pyacalopamaḥ | saṃbandhācchuddhaciddṛṣṭeḥ padārthābhāvasiddhitaḥ || 19 ||

English

Whether with a body or without a body, remaining in the state of being, one is like the immovable. Due to the connection with pure consciousness, the absence of objects is established.

हिन्दी

शरीर के साथ हो या शरीर के बिना, भाव स्थिति में रहते हुए, वह अचल के समान है। शुद्ध चेतना से संबंध के कारण, वस्तुओं के अभाव की सिद्धि होती है।

20

भावनाभावतश्चित्ते नास्त्येवाहमिति स्वयम् | एवं ब्रह्मेति वेदार्थभावनादनुभूतितः | चेतितार्थैकसत्यत्वाच्चिन्ता नाम क्व विद्यते || २० ||

bhāvanābhāvataścittte nāstyevāhamiti svayam | evaṃ brahmeti vedārthabhāvanādanubhūtitḥ | cetitārthaikasatyatvāccintā nāma kv vidyate || 20 ||

English

Due to the absence of imagination in the mind, there is indeed no 'I' by itself. Thus, from the experience of the meaning of the Vedas as Brahman, where is the thought called 'cintā'?

हिन्दी

मन में कल्पना के अभाव के कारण, 'मैं' स्वयं में वास्तव में नहीं है। इस प्रकार, वेदों के अर्थ को ब्रह्म के रूप में अनुभव करने से, 'चिंता' नामक विचार कहाँ है?

21

तेनासि निर्मलमकारणमादिमुक्तं तद्ब्रह्म शाश्वतमशेषमनेकमेकम् | शून्यं निरामयमसत्सदनादिमध्यं सर्वं जगच्चिदपि ब्रह्म यथास्थितं तत् || २१ ||

tenāsi nirmalamakāraṇamādimuktaṃ tadbrahma śāśvatamaśeṣamanekamekam | śūnyaṃ nirāmayamasatsadanādimadhyaṃ sarvaṃ jagaccidapi brahma yathāsthitaṃ tat || 21 ||

English

Therefore, you are the pure, causeless, primordial liberated one. That Brahman is eternal, all-pervading, one without a second, void, free from defects, neither existent nor non-existent, without beginning or end. The entire universe, along with consciousness, is Brahman as it is.

हिन्दी

इसलिए, तुम शुद्ध, निर्विकार, आदिम, मुक्त हो। वह ब्रह्म सनातन, सर्वव्यापी, एक है जिसका कोई दूसरा नहीं है, शून्य, दोषरहित, न अस्तित्व है न अनस्तित्व, न आदि है न अंत। सम्पूर्ण ब्रह्मांड, चेतना सहित, ब्रह्म है जैसा कि वह है।

← Chapter 96Chapter 98 →