Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 98 — 30 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

शिखिध्वज उवाच | चित्तं नास्तीति मे बोधो यथा युक्त्या स्फुटं भवेत् | तामन्यामथवा ब्रूहि बुद्धं न निपुणं मया || १ ||

śikhidhvaja uvāca | cittaṃ nāstīti me bodho yathā yuktyā sphuṭaṃ bhavet | tāmanyāmathavā brūhi buddhaṃ na nipuṇaṃ mayā || 1 ||

English

Shikhidhvaja said: I understand that the mind does not exist. How can this be clearly established through reasoning? Or tell me another way, for I am not very wise.

हिन्दी

शिखिध्वज ने कहा: मेरा बोध है कि चित्त नहीं है | यह युक्ति से स्पष्ट कैसे हो सकता है? या फिर कोई दूसरा तरीका बताओ, क्योंकि मैं बहुत बुद्धिमान नहीं हूँ।

2

कुम्भ उवाच | चित्तं नास्त्येव हे राजन्कदाचित्किंचन क्वचित् | यच्चेदं चित्तवद्भाति तद्ब्रह्माभिधमव्ययम् || २ ||

kumbha uvāca | cittaṃ nāstyeva he rājan kadācit kiñcana kvacit | yaccedaṃ cittavadbhāti tadbrahmābhidhamavyayam || 2 ||

English

Kumbha said: O King, indeed the mind does not exist at any time or place. That which appears as the mind is the imperishable Brahman.

हिन्दी

कुम्भ ने कहा: हे राजन्, चित्त कभी और कहीं नहीं है | जो चित्त के रूप में प्रतीत होता है, वह अविनाशी ब्रह्म है।

3

अतोऽज्ञानात्मकं यत्तज्जगदेव न विद्यते | तत्राहंत्वंतदित्यादिकल्पिताः कलनाः कुतः || ३ ||

ato'jñānātmakaṃ yattajjagadeva na vidyate | tatrāhaṃtvaṃtadityādikalpitāḥ kalanāḥ kutaḥ || 3 ||

English

Therefore, that which is of the nature of ignorance, this world does not exist. How can the imagined concepts such as 'I', 'you', etc., arise there?

हिन्दी

इसलिए, जो अज्ञान की प्रकृति का है, यह जगत नहीं है | वहाँ 'मैं', 'तू', आदि कल्पित कलनाएँ कैसे हो सकती हैं?

4

नास्त्येव जगदेवेदं यच्चेदं किंचनोदितम् | ब्रह्मैवास्तीह सकलं केन तद्बुध्यते कथम् || ४ ||

nāstyeva jagadevedaṃ yaccedaṃ kiñcanoditam | brahmaivāstīha sakalaṃ kena tadbudhyate katham || 4 ||

English

Indeed, this world does not exist at all. Whatever is said to exist is only Brahman. How can that be understood by whom?

हिन्दी

वास्तव में, यह जगत कुछ भी नहीं है | जो कुछ भी कहा जाता है, वह केवल ब्रह्म है | वह किससे और कैसे समझा जा सकता है?

5

महाप्रलयसर्गादावेवेदं नोदितं जगत् | निर्देशस्त्विदमित्यत्र त्वद्बोधाय मया कृतः || ५ ||

mahāpralayasargādāvevedaṃ noditaṃ jagat | nirdeśastvidamityatra tvadbodhāya mayā kṛtaḥ || 5 ||

English

At the beginning of the great dissolution and creation, this world is not manifested. The description 'this' is made by me for your understanding.

हिन्दी

महाप्रलय और सृष्टि के आरंभ में, यह जगत प्रकट नहीं होता | 'यह' शब्द का निर्देश मैंने आपके बोध के लिए किया है।

6

उपादानात्मकादीनां कारणानामभावतः | अकारणं च भावानामशेषाणां त्वसंभवात् || ६ ||

upādānātmakādīnāṃ kāraṇānāmabhāvataḥ | akāraṇaṃ ca bhāvānāmaśeṣāṇāṃ tvasaṃbhavāt || 6 ||

English

Due to the absence of causes such as the material cause, and because of the impossibility of the uncaused existence of all things.

हिन्दी

उपादान कारणों के अभाव से और अकारण के असंभव के कारण सभी भावों का अस्तित्व संभव नहीं है।

7

एवमज्ञानबुद्ध्यात्म जगत्तस्मान्न विद्यते | तस्माद्यदिदमाभाति भासनं ब्रह्म नेतरत् || ७ ||

evamajñānabuddhyātmā jagattasmānna vidyate | tasmādyadidamābhāti bhāsanaṃ brahma netarat || 7 ||

English

Thus, the world, which is of the nature of ignorance and intellect, does not exist. Therefore, whatever appears is the shining of Brahman, not anything else.

हिन्दी

इस प्रकार, जगत् जो अज्ञान और बुद्धि का स्वरूप है, वह अस्तित्व में नहीं है। इसलिए, जो कुछ भी दिखाई देता है, वह ब्रह्म का प्रकाश है, कुछ और नहीं।

8

अनाख्येऽनाकृतौ देवे करोतीदमिति त्वसत् | भाषितं नोपपत्त्यात्म न सत्यं नानुभूयते || ८ ||

anākhye'nākṛtau deve karotīdamiti tvasat | bhāṣitaṃ nopapattyātma na satyaṃ nānubhūyate || 8 ||

English

In the unmanifest and uncreated God, it is not true to say that He does this. It is said without logic, it is not true, and it is not experienced.

हिन्दी

अव्यक्त और असृजित देव में, यह सत्य नहीं है कि वह यह करता है। यह बिना तर्क के कहा जाता है, यह सत्य नहीं है, और यह अनुभव नहीं होता।

9

अनाख्योऽप्रतिघः स्वात्मा निराकारो य ईश्वरः | स करोति जगदिति हासायैव वचोऽधियाम् || ९ ||

anākhyo'pratighaḥ svātmā nirākāro ya īśvaraḥ | sa karoti jagaditi hāsāyaiva vaco'dhīyām || 9 ||

English

The unmanifest, unopposed, self-existent, formless God, if He is said to create the world, it is only for the sake of laughter.

हिन्दी

अव्यक्त, अप्रतिघ, स्वात्मा, निराकार ईश्वर, यदि वह जगत् को बनाता है, तो यह केवल हास्य के लिए है।

10

अनेनैव प्रयोगेण राजंश्चित्तं न विद्यते | जगदेव न सत्साधो कुतश्चित्तादि तद्गतम् || १० ||

anenaiva prayogeṇa rājaṃścittaṃ na vidyate | jagadeva na satsādho kutaścittādi tadgatam || 10 ||

English

By this very method, the mind does not exist. Indeed, the world does not exist. From where does the mind and other things come?

हिन्दी

इसी तरह के प्रयोग से, मन अस्तित्व में नहीं है। वास्तव में, जगत् अस्तित्व में नहीं है। मन और अन्य चीजें कहाँ से आती हैं?

11

चेतो हि वासनामात्रं वास्ये तु सति वासना | वास्यं जगत्तदेवासदतश्चित्तास्तिता कुतः || ११ ||

ceto hi vāsanāmātraṃ vāsye tu sati vāsanā | vāsyaṃ jagattadevāsadataścittāstitā kutaḥ || 11 ||

English

The mind is indeed just a collection of impressions; when there is a dwelling, there is an impression. The world is that dwelling; hence, how can there be a state of mind?

हिन्दी

मन तो बस संस्कारों का समूह है; जब कोई निवास होता है, तब संस्कार होता है। यह जगत वही निवास है; फिर मन की स्थिति कैसे हो सकती है?

12

यदिदं कचति ब्रह्म स्वयमात्मात्मनात्मनि | कृतं तस्यैव तेनैव चित्तमित्यादिनामकम् || १२ ||

yadidaṃ kacati brahma svayamātmātmanātmani | kṛtaṃ tasyeva tenaiva cittamityādināmakam || 12 ||

English

That which shines as the Self within the Self is Brahman itself. It is created by that very Brahman, and it is called the mind, etc.

हिन्दी

जो आत्मा में ही आत्मा के रूप में चमकता है, वह ब्रह्म ही है। यह उसी ब्रह्म द्वारा बनाया गया है, और इसे मन आदि कहते हैं।

13

जगद्दृश्यमिदं वास्यं तदेवोत्पन्नमेव नो | कारणाभावतः पूर्वमेवातश्चित्तता कुतः || १३ ||

jagaddṛśyamidaṃ vāsyaṃ tadevotpannameva no | kāraṇābhāvataḥ pūrvamevātaścittatā kutaḥ || 13 ||

English

This visible world is a dwelling, and it is not created. Due to the absence of a cause, how can there be a state of mind?

हिन्दी

यह दृश्य जगत एक निवास है, और यह उत्पन्न नहीं हुआ है। कारण की अनुपस्थिति के कारण, मन की स्थिति कैसे हो सकती है?

14

अतश्चिद्व्योममात्रात्म परमाकाशनामकम् | स्फारं वेदनमेवेदं कचत्यस्ति कुतो जगत् || १४ ||

ataścidvyomamātrātma paramākāśanāmakam | sphāraṃ vedanamevedaṃ kacatyasti kuto jagat || 14 ||

English

Therefore, the essence of pure consciousness is called the supreme space. This pulsation of awareness is the only reality; how can the world exist?

हिन्दी

इसलिए, शुद्ध चेतना का सार परम आकाश कहलाता है। यह चेतना की स्पंदन ही एकमात्र वास्तविकता है; जगत कैसे अस्तित्व में हो सकता है?

15

यत्किंचित्परमाकाश ईषत्कचकचायते | चिदादर्शे न जातत्वान्न चित्तं नो जगत्क्रिया || १५ ||

yatkiṃcitparamākāśa īṣatkacakacāyate | cidādarśe na jātatvānna cittaṃ no jagatkriyā || 15 ||

English

Whatever little that shines in the supreme space is a mere reflection in the mirror of consciousness. It is not real; there is no mind, nor is there any activity in the world.

हिन्दी

जो कुछ भी परम आकाश में थोड़ा चमकता है, वह चेतना के दर्पण में एक प्रतिबिंब मात्र है। यह वास्तविक नहीं है; न मन है, न जगत में कोई क्रिया है।

16

अहं त्वं जगदित्येषा प्रतिपत्तिर्न वास्तवी | मिथ्या स्वप्न इवाभाति नूनं मेऽशेषकारिणी || १६ ||

ahaṃ tvaṃ jagadityeṣā pratipattirna vāstavī | mithyā svapna ivābhāti nūnaṃ me'śeṣakāriṇī || 16 ||

English

The understanding that 'I am you, and you are the world' is not real. It appears to be false, like a dream, and is certainly the cause of all actions.

हिन्दी

यह समझ कि 'मैं तुम हूँ और तुम संसार हो' वास्तविक नहीं है। यह झूठी लगती है, जैसे सपना, और यह निश्चित रूप से सभी कार्यों का कारण है।

17

वास्यस्य जगतोऽभावाद्यतो नास्त्येव वासना | अतस्तदात्मकं चित्तं कीदृशं क्व कुतः कथम् || १७ ||

vāsyasya jagato'bhāvādyato nāstyeva vāsanā | atastadātmakaṃ cittaṃ kīdṛśaṃ kva kutaḥ katham || 17 ||

English

Since the world does not exist, there is no desire for it. Therefore, what is the nature of the mind that is identified with it? Where, from where, and how does it arise?

हिन्दी

क्योंकि संसार अस्तित्व में नहीं है, इसलिए उसके लिए कोई इच्छा नहीं है। तो, उससे पहचाने गए मन की प्रकृति क्या है? यह कहाँ, कहाँ से, और कैसे उत्पन्न होता है?

18

अप्रबुद्धैरवगतं चित्तं दृश्यमिदं जगत् | असच्चित्तं निराकारं पूर्वमुत्पन्नमेव नो || १८ ||

aprabuddhairavagataṃ cittaṃ dṛśyamidaṃ jagat | asaccittaṃ nirākāraṃ pūrvamutpannameva no || 18 ||

English

The mind, not understood by the unawakened, perceives this world. The mind is unreal and formless, and it has not arisen before.

हिन्दी

अप्रबुद्धों द्वारा न समझा गया मन, इस संसार को देखता है। मन अवास्तविक और निराकार है, और यह पहले उत्पन्न नहीं हुआ है।

19

नोत्पन्नं कारणाभावात्सर्गादावेव सर्वदा | लोकशास्त्रानुभवतो न च दृश्यस्य वस्तुनः || १९ ||

notpannaṃ kāraṇābhāvātsargādāveva sarvadā | lokaśāstrānubhavato na ca dṛśyasya vastunaḥ || 19 ||

English

It has not arisen due to the absence of a cause, always from the beginning of creation. According to worldly knowledge, scriptures, and experience, it is not a real object.

हिन्दी

इसका उदय कारण की अनुपस्थिति के कारण नहीं हुआ है, हमेशा से सृष्टि के आरंभ से। लोक ज्ञान, शास्त्र और अनुभव के अनुसार, यह एक वास्तविक वस्तु नहीं है।

20

अनादित्वमजत्वं वा स्थैर्यं वाप्युपपद्यते | साकारस्यास्य जगतः स्थूलस्य प्रतिघाकृतेः || २० ||

anāditvamajatvaṃ vā sthairyaṃ vāpyupapadyate | sākārasyāsya jagataḥ sthūlasya pratighākṛteḥ || 20 ||

English

The beginninglessness, unborn nature, or stability of this gross, tangible world is not logically tenable.

हिन्दी

इस स्थूल, स्पर्शयोग्य संसार की अनादिता, अजन्मा प्रकृति, या स्थिरता तर्कसंगत नहीं है।

21

समस्तकारणाभावाल्लोकशास्त्रानुभूतिभिः | युज्यन्ते च निराकर्तुं न महाप्रलयादयः || २१ ||

samastakāraṇābhāvāllokashāstrānubhūtibhiḥ | yujyante cha nirākartuṃ na mahāpralayādayaḥ || 21 ||

English

Due to the absence of all causes, the experiences of the world and scriptures are not capable of negating the great dissolution and other such events.

हिन्दी

समस्त कारणों के अभाव के कारण, लोक और शास्त्रों के अनुभव महाप्रलय और अन्य घटनाओं को निराकरित करने में असमर्थ हैं।

22

शास्त्रानुभववेदार्थसिद्धान्तैस्ते त्रयोऽपि वा | प्रलयाश्च न सन्तीति वक्त्युन्मत्तक एव च || २२ ||

shāstrānubhavavedārthasiddhāntaiste trayo'pi vā | pralayāścha na santīti vaktyunmattaka eva cha || 22 ||

English

Those who speak of the non-existence of dissolutions based on the doctrines of scriptures, experiences, and Vedic meanings are indeed mad.

हिन्दी

जो शास्त्रों, अनुभवों और वेदों के अर्थों पर आधारित सिद्धांतों के आधार पर प्रलयों की अस्तित्वहीनता की बात करते हैं, वे वास्तव में पागल हैं।

23

लोकः शास्त्राणि वेदाश्च प्रमाणं यस्य नो मतेः | असद्भ्यो ह्यतिमूढः स सज्जनस्तं न संश्रयेत् || २३ ||

lokaḥ shāstrāṇi vedāścha pramāṇaṃ yasya no mateḥ | asadbhyo hyatimūḍhaḥ sa sajjanaḥ taṃ na saṃśrayet || 23 ||

English

One whose authority is the world, scriptures, and Vedas, and not one's own opinion, is indeed very foolish among the unrighteous. A wise person should not take refuge in such a one.

हिन्दी

जिसका प्रमाण लोक, शास्त्र और वेद हैं, न कि अपनी राय, वह अधर्मियों में से बहुत मूढ़ है। एक समझदार व्यक्ति को ऐसे व्यक्ति का आश्रय नहीं लेना चाहिए।

24

न च सप्रतिघस्यास्य दृश्यस्याप्रतिघं क्वचित् | कारणं भवितुं शक्तं साकारस्य निराकृति || २४ ||

na cha sapratighasyāsya dṛśyasyāpratighaṃ kvachit | kāraṇaṃ bhavituṃ śaktaṃ sākārasya nirākṛti || 24 ||

English

And the cause of the visible, which has opposition, cannot become the formless anywhere.

हिन्दी

और दृश्य का कारण, जिसमें विरोध है, कहीं भी निराकार नहीं हो सकता।

25

इत्थमालक्ष्यमाणं तत्तदेवं सततं मुने | न च नार्थक्रियाकारि भवेन्नेत्थमिदं जगत् || २५ ||

itthamālakṣyamāṇaṃ tattadevaṃ satataṃ mune | na cha nārthakriyākāri bhavennetthamidaṃ jagat || 25 ||

English

Thus, O sage, that which is perceived in this manner is always so, and it cannot be without purposeful action. This world would not be so if it were otherwise.

हिन्दी

इस प्रकार, हे मुनि, जो इस तरह से देखा जाता है, वह हमेशा ऐसा ही है, और वह बिना उद्देश्यपूर्ण कार्य के नहीं हो सकता। यदि ऐसा नहीं होता, तो यह जगत ऐसा नहीं होता।

26

तस्मादिदं निरंशस्य चिद्व्योम्नोऽप्रतिघाकृतेः| निराकृतेरनन्तस्य पूर्वात्पूर्वनिरंशतः || २६ ||

tasmādidam niraṃśasya cidvyomno'pratighākṛteḥ| nirākṛteranantasya pūrvātpūrvaniraṃśataḥ || 26 ||

English

Therefore, this is the unlimited, unobstructed, and unbounded consciousness, which is free from any limitations and is eternal.

हिन्दी

इसलिए, यह असीम, अवरोधरहित, और असीमित चेतना है, जो किसी भी सीमा से मुक्त है और अनन्त है।

27

ब्रह्मणः सर्वरूपस्य शान्तस्यात्तस्य यत्समम्| स्वत एवात्मकचनं सर्गप्रलयरूपधृक् || २७ ||

brahmaṇaḥ sarvarūpasya śāntasyāttasya yatsamam| svata evātmakaśanaṃ sargapralayarūpadhṛk || 27 ||

English

Brahman, which is the form of all, peaceful, and the cause of everything, is inherently the abode of the self, holding the forms of creation and dissolution.

हिन्दी

ब्रह्म, जो सबका रूप, शान्त, और सबका कारण है, स्वयं आत्मा का निवास है, जो सृष्टि और प्रलय के रूप को धारण करता है।

28

स्वकं वपुश्च तेनैव ज्ञातं जगदिव क्षणात्| क्षणान्तरानुबुद्धं सद्ब्रह्मैवास्ते निरात्मनि || २८ ||

svakam vapuśca tenaiva jñātam jagadiva kṣaṇāt| kṣaṇāntarānubuddham sadbrahmaivāste nirātmani || 28 ||

English

By that very self, one's own form is known instantly, like the world. In the next moment, it is realized that only Brahman exists in the selfless state.

हिन्दी

उसी आत्मा द्वारा, अपना रूप तत्काल ज्ञात होता है, जैसे संसार। अगले क्षण में, यह समझ में आता है कि केवल ब्रह्म ही निरात्म अवस्था में विद्यमान है।

29

ब्रह्मैवेदमतः सर्वं क्वचिन्न जगदादिधीः| क्वाचित्तादि क्वचित्तादि क्व द्वैतैक्यादिकल्पना || २९ ||

brahmaivedamataḥ sarvam kvacinna jagadādidhīḥ| kvācittādi kvacittādi kva dvaitaikyādikalpanā || 29 ||

English

Therefore, all this is only Brahman. There is no thought of the world or its beginning anywhere. Where is the concept of duality or unity?

हिन्दी

इसलिए, यह सब केवल ब्रह्म ही है। कहीं भी संसार या उसके आरंभ का विचार नहीं है। द्वैत या एकता की कल्पना कहाँ है?

30

सर्वं निरालम्बमजं प्रशान्तमनादिरित्यात्म यथास्थितं सत्| इदं तु नानेव न चाप्यनाना यथास्थितं तिष्ठ सुकाष्ठमौनम् || ३० ||

sarvam nirālambamajam praśāntamanādirityātma yathāsthitam sat| idam tu nāneva na cāpyanānā yathāsthitam tiṣṭha sukāṣṭhamounam || 30 ||

English

All this is without support, unborn, peaceful, and without beginning, as it is in the self. This is neither one nor many, as it is. Remain in blissful silence.

हिन्दी

यह सब कुछ असहाय, अजन्मा, शांत, और अनादि है, जैसा कि आत्मा में है। यह न एक है न अनेक, जैसा कि है। आनंदमय मौन में रहो।

← Chapter 97Chapter 99 →