योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa I, Chapter 92निर्वाण प्रकरण · सर्ग ९२

Book 6 of the Yoga Vasishtha, chapter 92 — 41 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 92 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of Shikhidhvaja and Chudala · chapters 77–110अध्याय 77–110

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

16.92.1

चूडालोवाच । यदुक्तं नयशालिन्या तया विदितवेद्यया । तदा चूडालया ज्ञानं तत्कस्मान्नोररीकृतम् ॥ १ ॥

cūḍālovāca | yaduktam nayaśālinyā tayā viditavedyayā | tadā cūḍālayā jñānam tatkasmānnorarīkṛtam || 1 ||

Chudala said: What was said by the wise and knowledgeable one, why was that knowledge not accepted by Chudala at that time?

चूडाला ने कहा: जो बुद्धिमान और ज्ञानी ने कहा, उस समय चूडाला ने उस ज्ञान को क्यों नहीं स्वीकार किया?

26.92.2

सा हि तत्त्वविदां मुख्या यद्यद्वक्ति करोति च । तत्सर्वं सत्यमेवाङ्ग तदनुष्ठेयमादरात् ॥ २ ॥

sā hi tattvavidām mukhyā yadyadvakti karoti ca | tatsarvam satyamevāṅga tadanuṣṭheyamādarāt || 2 ||

She is indeed the foremost among the knowers of truth. Whatever she says or does, all of that is true and should be followed with respect.

वह वास्तव में सत्य के ज्ञाताओं में अग्रगण्य है। जो भी वह कहती है या करती है, सब कुछ सत्य है और उसे सम्मान के साथ अनुसरण करना चाहिए।

36.92.3

अथ चेद्वचनं तस्यास्त्वया नानुष्ठितं नृप । तत्सर्वसंपरित्यागः कस्मान्न निपुणीकृतः ॥ ३ ॥

atha cedvacanam tasyāstvayā nānuṣṭhitam nṛpa | tatsarvasaṃparityāgaḥ kasmānna nipuṇīkṛtaḥ || 3 ||

If her words were not followed by you, O king, then why was the complete renunciation not done skillfully?

यदि उसके शब्दों का आपने पालन नहीं किया, हे राजा, तो फिर पूर्ण त्याग क्यों कुशलता से नहीं किया गया?

46.92.4

शिखिध्वज उवाच । राज्यं त्यक्तं गृहं त्यक्तं देशस्त्यक्तस्तथाविधः । दारास्त्यक्तास्तथाप्यङ्ग सर्वत्यागो न किं कृतः ॥ ४ ॥

śikhidhvaja uvāca | rājyam tyaktam gṛham tyaktam deśastathāvidhaḥ | dārāstyaktāstathāpyaṅga sarvatyāgo na kim kṛtaḥ || 4 ||

Shikhidhvaja said: The kingdom was renounced, the home was renounced, the country was renounced in that manner. The family was also renounced, yet O, why was the complete renunciation not done?

शिखिध्वज ने कहा: राज्य त्याग दिया गया, घर त्याग दिया गया, देश उसी तरह त्याग दिया गया। परिवार भी त्याग दिया गया, फिर भी हे, पूर्ण त्याग क्यों नहीं किया गया?

56.92.5

चूडालोवाच । धनं दारा गृहं राज्यं भूमिश्छत्रं च बान्धवाः । इति सर्वं न ते राजन्सर्वत्यागो हि कस्तव ॥ ५ ॥

cūḍālovāca | dhanam dārā gṛham rājyam bhūmiśchatrac ca bāndhavāḥ | iti sarvam na te rājan sarvatyāgo hi kastava || 5 ||

Chudala said: Wealth, family, home, kingdom, land, umbrella, and relatives—all these are not yours, O king. What is your complete renunciation?

चूडाला ने कहा: धन, परिवार, घर, राज्य, भूमि, छत्र, और बंधु—ये सब आपके नहीं हैं, हे राजा। आपका पूर्ण त्याग क्या है?

66.92.6

तवास्त्येवापरित्यक्तः सर्वस्माद्भाग उत्तमः । तं परित्यज्य निःशेषमायास्यसि विशोकताम् ॥ ६ ॥

tavāstyevāparityaktaḥ sarvasmādbhāga uttamaḥ | taṃ parityajya niḥśeṣamāyāsyasi viśokatām || 6 ||

You have a supreme share that is never abandoned. By abandoning that, you will attain complete freedom from sorrow.

तुम्हारा एक ऐसा श्रेष्ठ भाग है जो कभी छोड़ा नहीं जाता | उसे छोड़कर तुम पूर्ण दुःखमुक्ति प्राप्त करोगे |

76.92.7

शिखिध्वज उवाच । राज्यं चेन्मम नो सर्वं तत्सर्वं वनमेव मे । शैलवृक्षादिगुल्माढ्यं तदप्येतत्त्यजाम्यहम् ॥ ७ ॥

śikhidhvaja uvāca | rājyaṃ cenmama no sarvaṃ tatsarvaṃ vanameva me | śailavṛkṣādigulmāḍhyaṃ tadapyetattyajāmyaham || 7 ||

Shikhidhvaja said: If this entire kingdom is not mine, then all this is just a forest to me. I will abandon even this forest, which is full of mountains, trees, and bushes.

शिखिध्वज ने कहा: यदि यह पूरा राज्य मेरा नहीं है, तो यह सब मेरे लिए एक जंगल है | मैं इस जंगल को भी छोड़ दूँगा, जो पहाड़ों, पेड़ों और झाड़ियों से भरा हुआ है |

86.92.8

श्रीवसिष्ठ उवाच । इति राम वदन्नेव कुम्भवाक्यप्रणोदितः । निमेषान्तरमात्रेण वशी वीरः शिखिध्वजः ॥ ८ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | iti rāma vadanneva kumbhavākyapraṇoditaḥ | nimeṣāntaramātreṇa vaśī vīraḥ śikhidhvajaḥ || 8 ||

Vasishtha said: Thus, O Rama, Shikhidhvaja, inspired by the words of the pot, became a master of himself in an instant.

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, इस प्रकार शिखिध्वज, घड़े के शब्दों से प्रेरित होकर, एक पल में ही अपने आप को वश में कर लिया |

96.92.9

प्रममार्ज वनास्थां तां कृतः सुदृढनिश्चयः । प्रावृडोघस्तटगतां रजोलेखामिवात्मना ॥ ९ ॥

pramamārja vanāsthāṃ tāṃ kṛtaḥ sudṛḍhaniścayaḥ | prāvṛḍoghastatagatāṃ rajolekhāmivātmanā || 9 ||

With a firm resolve, he cleansed that forest dwelling, as if it were a line of dust on the bank of a flooded river.

दृढ़ निश्चय के साथ, उसने उस जंगल की आश्रम को साफ किया, जैसे कि बाढ़ के किनारे पर एक धूल की लकीर को साफ किया हो |

106.92.10

शिखिध्वज उवाच । सवृक्षाद्रिवनश्वभ्राद्विपिनादपि वासना । परित्यक्ता मया नूनं परित्यागः स्थितो मम ॥ १० ॥

śikhidhvaja uvāca | savṛkṣādrivanaśvabhrādvipinādapi vāsanā | parityaktā mayā nūnaṃ parityāgaḥ sthito mama || 10 ||

Shikhidhvaja said: Even the desire for a forest full of trees, mountains, and caves has been abandoned by me. My renunciation is now firmly established.

शिखिध्वज ने कहा: पेड़ों, पहाड़ों और गुफाओं से भरे जंगल की इच्छा भी मैंने छोड़ दी है | मेरा त्याग अब दृढ़ता से स्थापित है |

116.92.11

कुम्भ उवाच । अद्रेस्तटं वनं श्वभ्रं सलिलं पादपस्थलम् । इत्यादि तव नो सर्वं सर्वत्यागः कथं तव ॥ ११ ॥

kumbha uvāca | adrestaṭaṃ vanaṃ śvabhraṃ salilaṃ pādapasthalam | ityādi tava no sarvaṃ sarvatyāgaḥ kathaṃ tava || 11 ||

Kumbha said: The base of the mountain, the forest, the cave, the water, and the base of the tree—all these are not yours. How can you renounce everything?

कुम्भ ने कहा: पर्वत का आधार, वन, गुफा, जल और पेड़ का आधार—ये सब तुम्हारे नहीं हैं। तुम सब कुछ कैसे त्याग सकते हो?

126.92.12

तवास्त्येवापरित्यक्तः सर्वस्माद्भाग उत्तमः । तं परित्यज्य निःशेषं परामायास्यशोकताम् ॥ १२ ॥

tavāstyevāparityaktaḥ sarvasmādbhāga uttamaḥ | taṃ parityajya niḥśeṣaṃ parāmāyāsyaśokatām || 12 ||

You have an excellent share that is not abandoned from everything. By abandoning that, you will attain great sorrow without any remainder.

तुम्हारे पास एक उत्तम भाग है जो सब कुछ से अलग नहीं है। उसे छोड़कर, तुम बिना किसी शेष के महान दुःख प्राप्त करोगे।

136.92.13

शिखिध्वज उवाच । एतच्चेन्मम नो सर्वं तत्सर्वं स्वाश्रमो मम । वापीस्थलोटजयुतस्तमेवाशु त्यजाम्यहम् ॥ १३ ॥

śikhidhvaja uvāca | etaccenmama no sarvaṃ tatsarvaṃ svāśramo mama | vāpīsthaloṭajayutastamevāśu tyajāmyaham || 13 ||

Shikhidhvaja said: If all this is not mine, then all that is my hermitage. I will immediately abandon that hermitage adorned with a pond and lotuses.

शिखिध्वज ने कहा: यदि यह सब मेरा नहीं है, तो मेरा आश्रम ही सब कुछ है। मैं उस तालाब और कमलों से सजे आश्रम को तुरंत छोड़ दूंगा।

146.92.14

श्रीवसिष्ठ उवाच । इति राम वदन्नेव कुम्भवाक्यप्रबोधितः । निमेषध्यानमात्रेण वशी वीरः शिखिध्वजः ॥ १४ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | iti rāma vadanneva kumbhavākyaprabodhitaḥ | nimeṣadhyānamātreṇa vaśī vīraḥ śikhidhvajaḥ || 14 ||

Vasishtha said: O Rama, thus speaking and enlightened by Kumbha's words, the heroic Shikhidhvaja became self-controlled in the blink of an eye.

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, इस प्रकार बोलते हुए और कुम्भ के वचनों से प्रबुद्ध होकर, वीर शिखिध्वज पलक झपकते ही स्वयं नियंत्रित हो गया।

156.92.15

प्रममार्जाश्रमास्थां तां संविदा शुद्धया हृदि । स्फुरन्तीं स्फुरणेनैव रजोलेखामिवानिलः ॥ १५ ॥

pramamārjāśramāsthāṃ tāṃ saṃvidā śuddhayā hṛdi | sphurantīṃ sphuraṇenaiva rajolekhāmivānilaḥ || 15 ||

He cleansed that hermitage situated in the heart with pure awareness, as the wind cleanses a line of dust with its mere touch.

उसने शुद्ध चेतना से हृदय में स्थित उस आश्रम को साफ किया, जैसे हवा अपने स्पर्श से धूल की रेखा को साफ करती है।

166.92.16

शिखिध्वज उवाच । स वृक्षोटजवीरुत्काद्वासना स्वाश्रमादपि । परित्यक्ता मया नूनं सर्वत्यागः स्थितो मम ॥ १६ ॥

śikhidhvaja uvāca | sa vṛkṣoṭajavīrutkādvāsanā svāśramādapi | parityaktā mayā nūnaṃ sarvatyāgaḥ sthito mama || 16 ||

Shikhidhvaja said: I have certainly abandoned the desire for a tree, a well, a piece of land, and even my own hermitage. Thus, I have renounced everything.

शिखिध्वज ने कहा: मैंने वृक्ष, कुएं, भूमि और अपने आश्रम की इच्छा को निश्चित रूप से त्याग दिया है| इस प्रकार, मैंने सब कुछ त्याग दिया है|

176.92.17

कुम्भ उवाच । वृक्षो वापी स्थलं गुल्ममुटजं व्रततीवृतिः । इति किंचिन्न ते सर्वं सर्वत्यागः कुतस्तव ॥ १७ ॥

kumbha uvāca | vṛkṣo vāpī sthalaṃ gulmamuṭajaṃ vratatīvṛtiḥ | iti kiṃcinna te sarvaṃ sarvatyāgaḥ kutastava || 17 ||

Kumbha said: A tree, a well, a piece of land, a garden, and strict observance of vows are not everything. How can you claim to have renounced everything?

कुम्भ ने कहा: एक वृक्ष, कुआँ, एक टुकड़ा भूमि, एक उद्यान, और कठोर व्रत का पालन सब कुछ नहीं है| तुम पूर्ण त्याग कैसे दावा कर सकते हो?

186.92.18

तवास्त्यन्योऽपरित्यक्तः सर्वस्माद्भाग उत्तमः । तं परित्यज्य निःशेषं परामायास्यशोकताम् ॥ १८ ॥

tavāstyanyo'parityaktaḥ sarvasmādbhāga uttamaḥ | taṃ parityajya niḥśeṣaṃ parāmāyāsyaśoktām || 18 ||

There is another part of you that has not been renounced, which is superior to all else. By renouncing that, you will attain the ultimate state of bliss.

तुम्हारे अंदर एक और हिस्सा है जो अभी तक त्यागा नहीं गया है, जो सबसे श्रेष्ठ है| उसे त्यागकर, तुम परम आनंद की अवस्था प्राप्त करोगे|

196.92.19

शिखिध्वज उवाच । एतच्चेन्मम नो सर्वं तत्सर्वं भाजनादि मे । चर्मकुड्यकुटीरादि तत्तावत्संत्यजाम्यहम् ॥ १९ ॥

śikhidhvaja uvāca | etaccenmama no sarvaṃ tatsarvaṃ bhājanādi me | carmakuḍyakuṭīrādi tattāvatsaṃtyajāmyaham || 19 ||

Shikhidhvaja said: If this is not everything, then I will renounce all my utensils and other possessions, including my hut and skin garments.

शिखिध्वज ने कहा: यदि यह सब कुछ नहीं है, तो मैं अपने सभी बर्तन और अन्य संपत्तियों, जिसमें मेरा झोंपड़ा और चमड़े के वस्त्र शामिल हैं, को त्याग दूँगा|

206.92.20

श्रीवसिष्ठ उवाच । इत्युक्त्वा स समुत्तस्थावविक्षुब्धमतिः शमी । विष्टरादवदातात्मा श्रृङ्गादिव शरद्धनः ॥ २० ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | ityuktvā sa samuttasthāvavikṣubdhamatiḥ śamī | viṣṭarādavadātātmā śṛṅgādiva śaraddhanaḥ || 20 ||

Vasishtha said: Having said this, Shikhidhvaja rose with a calm mind, like a deer shedding its antlers in autumn.

वसिष्ठ ने कहा: ऐसा कहकर, शिखिध्वज शांत मन से उठा, जैसे शरद ऋतु में हिरण अपने सींग गिराता है|

216.92.21

कुम्भस्त्वालोकयन्नेव तत्क्रियाः सस्मितः स्वयम् । आसने लोककार्येषु स्वस्यन्दन इवांशुमान् ॥ २१ ॥

kumbhastvālokayannēva tatkriyāḥ sasmitaḥ svayam | āsanē lōkakāryēṣu svasyandana ivāṃśumān || 21 ||

Kumbha, while observing, performed those actions himself with a smile, as if he were the sun in his own chariot in the affairs of the world.

कुम्भ देखते हुए खुद ही मुस्कुराते हुए उन कार्यों को करता रहा, मानो वह स्वयं अपने रथ में सूर्य हो।

226.92.22

यत्करोति करोत्वेतदस्यैतत्पावनं परम् । इति तूष्णीं स्थितः कुम्भः शिखिध्वजमवैक्षत ॥ २२ ॥

yatkaroti karotvētadasyaitatpāvanaṃ param | iti tūṣṇīṃ sthitaḥ kumbhaḥ śikhidhvajamavaikṣata || 22 ||

Whatever he does, let it be done, this is his supreme purification. Thus, Kumbha stood silently and looked at Shikhidhvaja.

जो कुछ भी वह करता है, वह किया जाए, यह उसका परम पवित्रीकरण है। इस प्रकार, कुम्भ चुपचाप खड़ा होकर शिखिध्वज को देखता रहा।

236.92.23

शिखिध्वजस्तु तत्सर्वं भाण्डोपस्करमाश्रमात् । एकत्रैवानयामास भुवो वार्यब्धिभूरिव ॥ २३ ॥

śikhidhvajastu tatsarvaṃ bhāṇḍōpaskaramāśramāt | ēkatraivānayāmāsa bhuvō vāryabdhibhūriva || 23 ||

Shikhidhvaja brought all the utensils and equipment from the hermitage to one place, as if he were the ocean bringing water to the earth.

शिखिध्वज ने आश्रम से सभी बर्तन और सामान को एक जगह लाकर रखा, मानो समुद्र पृथ्वी पर पानी ला रहा हो।

246.92.24

तत्संस्थाप्येन्धनैः शुष्कैर्ज्वालयामास पावकम् । करैः संचारवानर्कः सूर्यकान्तपदं यथा ॥ २४ ॥

tatsaṃsthāpyēndhanaiḥ śuṣkairjvālayāmāsa pāvakam | karaiḥ saṃcāravānarkaḥ sūryakāntapadaṃ yathā || 24 ||

Having arranged that, he kindled the fire with dry fuel, moving around like the sun in the orbit of the sunstone.

उसे व्यवस्थित करके, उसने सूखे ईंधन से अग्नि को जलाया, मानो सूर्य सूर्यकांत मणि के पथ पर घूम रहा हो।

256.92.25

भाण्डोपस्करजालं तदग्नौ त्यक्त्वा विवेश सः । ध्वंसिकायां जगद्धुत्वा मेरुश्रृङ्गे यथा रविः ॥ २५ ॥

bhāṇḍōpaskarajālaṃ tadagnau tyaktvā vivēśa saḥ | dhvaṃsikāyāṃ jagaddhutvā mēruśr̥ṅgē yathā raviḥ || 25 ||

Having left that collection of utensils and equipment in the fire, he entered it, as the sun enters the peak of Meru after burning the world at the time of destruction.

उन बर्तनों और सामान के समूह को अग्नि में छोड़कर, वह उसमें प्रवेश किया, जैसे सूर्य प्रलय के समय दुनिया को जलाकर मेरु शिखर पर प्रवेश करता है।

266.92.26

एतावन्तं मया कालं वृत्ता यत्त्वं पतिप्रिये अजातबुद्धिभेदेन तेनैव कृतमस्तु ते ॥ २६ ॥

etāvantaṃ mayā kālaṃ vṛttā yattvaṃ patipriye ajātabuddhibhedena tenaiva kṛtamastu te || 26 ||

For so long, O beloved wife, you have been wandering, and due to your lack of discernment, it has been done by you.

इतने समय तक, हे प्यारी पत्नी, तुम भटकती रही हो, और तुम्हारे बुद्धि के भेद के कारण यह तुमने किया है।

276.92.27

भ्रान्तौ तु विनिवर्तिन्यां नाधुनोपकरोषि माम् मन्त्राटव्यां चिरं भ्रान्तं विहृतं कार्यवर्त्मसु ॥ २७ ॥

bhrāntau tu vinivartinyāṃ nādhunopakaroṣi mām mantrāṭavyāṃ ciraṃ bhrāntaṃ vihṛtaṃ kāryavartmasu || 27 ||

In this confusing state, you are not helping me now, having wandered long in the forest of mantras, engaged in various tasks.

इस भ्रान्त अवस्था में, तुम अब मेरी मदद नहीं कर रही हो, मंत्रों के जंगल में लंबे समय तक भटकने के बाद, विभिन्न कार्यों में लगी हुई।

286.92.28

दृष्टानि धर्मस्थानानि विश्राम्याम्यधुना सखि इत्यक्षमालां ज्वलने चिक्षेपोक्त्वा शिखिध्वजः ॥ २८ ॥

dṛṣṭāni dharmasthānāni viśrāmyāmyadhunā sakhi ityakṣamālāṃ jvalane cikṣepoktvā śikhidhvajaḥ || 28 ||

Having seen the holy places, I will rest now, O friend, saying this, he threw the rosary into the fire, the one with the peacock banner.

धर्मस्थानों को देखकर, मैं अब विश्राम करूंगा, हे सखी, ऐसा कहकर उसने माला को अग्नि में फेंक दिया, वह जिसका ध्वज मोर का है।

296.92.29

कल्पान्ताग्नाविव व्योम तारालीं पवनोऽमलाम् मया नरमृगेण त्वं चिरं वनमृगाच्च्युतम् ॥ २९ ॥

kalpāntāgnāviva vyoma tārālīṃ pavano'malām mayā naramṛgeṇa tvaṃ ciraṃ vanamṛgāccyutam || 29 ||

Like the sky with its pure stars scattered by the wind at the end of the world, you have been long separated from the forest animals by me, the human animal.

जैसे कल्पांत की अग्नि में वायु द्वारा फैली हुई शुद्ध तारों वाला आकाश, वैसे ही तुम लंबे समय से वन के जानवरों से अलग हो गई हो, मेरे द्वारा, मानव जानवर द्वारा।

306.92.30

अबोधेन धृतं वृस्यामिदमेव मृगाजिनम् इदानीं गच्छ तुच्छाय पन्थानः सन्तु ते शिवाः ॥ ३० ॥

abodhena dhṛtaṃ vṛsyāmidameva mṛgājinam idānīṃ gaccha tucchāya panthānaḥ santu te śivāḥ || 30 ||

Due to ignorance, this deer skin has been worn by me, now go, O insignificant one, may your paths be auspicious.

अज्ञान के कारण यह मृगचर्म मैंने धारण किया है, अब जाओ, हे अनाथ, तुम्हारे मार्ग मंगलमय हों।

316.92.31

वह्निना व्योमतां गच्छ सतारं व्योम ते समम् । तद्वृस्यङ्गात्कराभ्यां स धृत्वा चर्माजहाविति ॥ ३१ ॥

vahninā vyomatāṃ gaccha satāraṃ vyoma te samam | tadvṛsyaṅgātkarābhyāṃ sa dhṛtvā carmājahāviti || 31 ||

Go to the sky with fire, the sky is equal to you with the stars | Holding the shield with both hands from that bull, he said

आग के साथ आकाश को जाओ, तारों के साथ आकाश तुम्हारे बराबर है | उस बैल से दोनों हाथों से ढाल पकड़कर उसने कहा

326.92.32

नृपोऽग्नावम्बुधेर्वातो दववह्नाविवाचलात् । महावृत्तेन भवता त्वया वारि धृतं मम ॥ ३२ ॥

nṛpo'gnāvambudhervāto davavahnāvivācalāt | mahāvṛttena bhavatā tvayā vāri dhṛtaṃ mama || 32 ||

O king, from the fire of the ocean's wind, like the immovable fire | By you, with great effort, my water was held

हे राजा, समुद्र की हवा की आग से, अचल आग की तरह | तुमने, महान प्रयास से, मेरा पानी पकड़ा

336.92.33

साधो कमण्डलो सम्यङ् न ते प्रतिकृतं कृतम् । सौहृदस्य मनोज्ञस्य सौजन्यस्यस्थिरस्य च ॥ ३३ ॥

sādho kamaṇḍalo samyaṅ na te pratikṛtaṃ kṛtam | sauhṛdasya manojñasya saujanysyasthirasya ca || 33 ||

O good man, the water pot is not properly returned to you | For the pleasant, kind, and steady friendship

हे साधु, पानी का घड़ा तुम्हें ठीक से वापस नहीं किया गया | मनमोहक, दयालु और स्थिर मित्रता के लिए

346.92.34

साधुत्वस्य च सर्वस्य त्वमेव परमास्पदम् । येनैव वह्निना देहं संशोध्याभ्यागतोऽसि माम् ॥ ३४ ॥

sādhutvasya ca sarvasya tvameva paramāspadam | yenaiva vahninā dehaṃ saṃśodhyābhyāgato'si mām || 34 ||

You are the supreme abode of all goodness | By which fire you have purified your body and come to me

तुम सभी साधुता के परम आश्रय हो | जिस आग से तुमने अपने शरीर को शुद्ध किया और मेरे पास आए

356.92.35

तेनैव गच्छ हे मित्र पन्थानः सन्तु ते शिवाः । इत्युक्त्वा श्रोत्रियायैव कमण्डलुमदात्तदा ॥ ३५ ॥

tenaiva gaccha he mitra panthānaḥ santu te śivāḥ | ityuktvā śrotriyāyaiva kamaṇḍalumadāttadā || 35 ||

Go with that, O friend, may your paths be auspicious | Having said this, he gave the water pot to the scholar

उसी के साथ जाओ, हे मित्र, तुम्हारे मार्ग शुभ हों | ऐसा कहकर, उसने विद्वान को पानी का घड़ा दिया

366.92.36

अग्नये महते वापि दातव्यं साधु यद्भवेत् मूर्खस्येव मतिर्गुप्ते नित्यमेव पतस्यधः ॥ ३६ ॥

agnaye mahate vāpi dātavyaṃ sādhu yadbhaveT mūrkhasyeva matirguptE nityameva patasyadhaḥ || 36 ||

To the great Agni, whatever is good should be given. The mind of a fool is always hidden, and it falls down.

महान अग्नि को जो भी अच्छा हो, उसे देना चाहिए। मूर्ख का मन हमेशा छिपा हुआ है, और वह नीचे गिरता है।

376.92.37

उचिता ते गतिः सैव बृसिके भस्मतां व्रज इत्युक्त्वादाय बृसिकामग्नावेव स मृद्विकाम् ॥ ३७ ॥

ucitā te gatiḥ saiva bṛsikE bhasmatāṃ vraja ityuktvādāya bṛsikāmagnāvēva sa mṛdvikām || 37 ||

That is the right path for you, O scorpion, go to ashes. Saying this, he took the scorpion and threw it into the fire.

यही तुम्हारे लिए उचित गति है, हे बिच्छू, भस्म हो जा। यह कहकर उसने बिच्छू को उठाया और अग्नि में डाल दिया।

386.92.38

शुद्ध्यर्थमासनार्थं वै चिति तत्याज भासुरे यत्त्याज्यमचिरेणैव त्यक्तव्यं किल तत्सदा ॥ ३८ ॥

śuddhyarthamāsanārthaṃ vai citi tatyāja bhāsure yattyājyamacireṇaiva tyaktavyaṃ kil tatsadā || 38 ||

For the sake of purity and for the seat, he left the pyre in the shining one. Whatever is to be abandoned should be abandoned immediately.

शुद्धि और आसन के लिए, वह चिता को चमकते हुए में छोड़ दिया। जो भी छोड़ना हो, उसे तुरंत छोड़ देना चाहिए।

396.92.39

विस्तरः क्रियते सद्भिरुपादेये इति स्थितिः शीघ्रमग्नाविदं सर्वं भाण्डजातं त्यजाम्यहम् ॥ ३९ ॥

vistaraḥ kriyate sadbhirupādeye iti sthitiḥ śīghramagnāvidam sarvaṃ bhāṇḍajātaṃ tyajāmyaham || 39 ||

The wise create elaboration in what is to be accepted. I will quickly abandon all these vessels in the fire.

बुद्धिमान लोग जो स्वीकार करना हो, उसमें विस्तार करते हैं। मैं इन सभी बर्तनों को तुरंत अग्नि में छोड़ दूंगा।

406.92.40

एकवारं दहत्यग्निर्दाह्यं भवति तुष्टये साधो क्रियोपकरणं निष्क्रियाय त्यजाम्यहम् न खेदस्तत्र कर्तव्यो नन्वयोग्यं बिभर्ति कः ॥ ४० ॥

ekavāraṃ dahatyagnirdāhyaṃ bhavati tuṣṭaye sādho kriyopakaraṇaṃ niṣkriyāya tyajāmyaham na khedastatra kartavyo nanvayogyaṃ bibharti kaḥ || 40 ||

The fire burns once, and it becomes satisfied. O wise one, I abandon the means of action for inaction. There should be no regret in that. Who bears what is unfit?

अग्नि एक बार जलाती है, और संतुष्ट होती है। हे बुद्धिमान, मैं कार्य के साधन को अकार्य के लिए छोड़ देता हूं। उसमें कोई खेद नहीं होना चाहिए। अनुपयुक्त कौन बहन करता है?

416.92.41

इत्युक्तवान्झटिति भोजनभाजनाद्यं सर्वं जुहाव वनवासविलासयोग्यम् । तद्भाण्डजालमनले सममेव राजा कल्पान्ततेजसि जगज्ज्वलतीव कालः ॥ ४१ ॥

ityuktavān jhaṭiti bhojanabhājanādyaṃ sarvaṃ juhāva vanavāsavilāsayogyam | tadbhāṇḍajālamanale samameva rājā kalpāntatejasi jagajjvalatīva kālaḥ || 41 ||

Having said this, the king quickly offered all the utensils and other items suitable for forest living into the fire. That collection of vessels blazed like the fire of destruction at the end of the world.

ऐसा कहकर, राजा ने तुरंत वनवास के लिए उपयुक्त सभी बर्तन और अन्य सामान अग्नि में अर्पित कर दिया। वह बर्तनों का समूह प्रलय के अग्नि की तरह जल उठा।