Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 83 — 29 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | अणिमादिगुणैश्वर्ययुक्ता सा नृपभामिनी | एवं बभूव चूडाला घनाभ्यासवती सती || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | aṇimādiguṇaiśvaryayuktā sā nṛpabhāminī | evaṃ babhūva cūḍālā ghanābhyāsavatī satī || 1 ||

English

Shri Vasistha said: Endowed with the powers of minuteness and other divine attributes, that queen, Chudala, became thus, being deeply absorbed in practice.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: सूक्ष्मता आदि गुणों से युक्त वह राजकुमारी चूडाला घनीभूत अभ्यास करने वाली हो गई।

2

जगामाकाशमार्गेण विवेशाम्बुधिकोटरम् | चचार वसुधापीठं गङ्गेवामलशीतला || २ ||

jagāmākāśamārgeṇa viveśāmbudhikoṭaram | cacāra vasudhāpīṭhaṃ gaṅgevāmalashītalā || 2 ||

English

She traveled through the sky, entered the depths of the ocean, and roamed the earth like the pure and cool Ganges.

हिन्दी

वह आकाश मार्ग से यात्रा करती हुई समुद्र की गहराई में प्रवेश कर गई और पवित्र और ठंडी गंगा की तरह पृथ्वी पर विचरण करने लगी।

3

क्षणमप्यगता भर्तुर्वक्षसश्चेतसस्तथा | सर्वेषूवास राज्येषु लक्ष्मीरिव जगत्सु च || ३ ||

kṣaṇamapyagatā bharturvakṣasaścetasastathā | sarveṣūvāsa rājyeṣu lakṣmīriva jagatsu ca || 3 ||

English

Even for a moment, she was not separated from her husband's heart and mind. She resided in all kingdoms like Lakshmi in the world.

हिन्दी

एक क्षण के लिए भी वह अपने पति के हृदय और मन से अलग नहीं हुई। वह सभी राज्यों में लक्ष्मी की तरह निवास करती थी।

4

आकाशगामिनी श्यामा विद्युत्प्रारम्भभूषणा | बभ्राम मेघमालेव गिरिमाला महीतले || ४ ||

ākāśagāminī śyāmā vidyutprārambhabhūṣaṇā | babhrāma meghamāleva girimālā mahītale || 4 ||

English

Moving through the sky, dark like a cloud, adorned with the ornament of lightning, she wandered like a garland of clouds on the surface of the earth.

हिन्दी

आकाश में चलती हुई, बादल की तरह काली, बिजली के आभूषण से सजी, वह पृथ्वी की सतह पर बादलों की माला की तरह विचरण करती थी।

5

काष्ठं तृणोपलं भूतं खं वातमनलं जलम् | निर्विघ्नमविशत्सर्वं तन्तुर्मुक्ताफलं यथा || ५ ||

kāṣṭhaṃ tṛṇopalaṃ bhūtaṃ khaṃ vātamanalaṃ jalam | nirvighnamaviśatsarvaṃ tanturmktāphalaṃ yathā || 5 ||

English

She entered without obstruction into wood, grass, stone, sky, wind, fire, and water, like a thread through a pearl.

हिन्दी

वह लकड़ी, घास, पत्थर, आकाश, हवा, आग और पानी में बाधा के बिना प्रवेश कर गई, जैसे धागा मोती से होकर गुजरता है।

6

मेरोरुपरि श्रृङ्गाणि लोकपालपुराणि च | दिग्व्योमोदररन्ध्राणि विजहार यथासुखम् || ६ ||

merorupari śrṛṅgāṇi lokapālapurāṇi ca | digvyomodararandhrāṇi vijahāra yathāsukham || 6 ||

English

She wandered freely over the peaks of Mount Meru, the cities of the guardians of the world, and the openings in the sky.

हिन्दी

वह मेरु पर्वत की चोटियों, लोकपालों के नगरों और आकाश के छिद्रों पर स्वेच्छा से विचरण करती थी।

7

तिर्यग्भूतपिशाचाद्यैः सहनागामरासुरैः | विद्याधराप्सरःसिद्धैर्व्यवहारं चकार सा || ७ ||

tiryagbhūtapiśācādyaiḥ sahanāgāmarāsuraiḥ | vidyādharāpsaraḥsiddhairvyavahāraṃ cakāra sā || 7 ||

English

She interacted with various beings such as animals, ghosts, serpents, gods, demons, celestial beings, and perfected beings.

हिन्दी

वह विभिन्न प्राणियों जैसे पशुओं, भूत-प्रेतों, नागों, देवताओं, असुरों, दिव्य प्राणियों और सिद्ध पुरुषों के साथ व्यवहार करती थी।

8

यत्नेन तं च भर्तारमात्मज्ञानामृतं प्रति | बहुशो बोधयामास चूडाला न विवेद सः || ८ ||

yatnena taṃ ca bhartāramātmajñānāmṛtaṃ prati | bahuśo bodhayāmāsa cūḍālā na viveda saḥ || 8 ||

English

With great effort, Chudala tried to awaken her husband to the nectar of self-knowledge, but he did not understand.

हिन्दी

बहुत प्रयास करके, चूडाला ने अपने पति को आत्मज्ञान के अमृत की ओर जागरूक करने की कोशिश की, लेकिन वह समझ नहीं पाया।

9

कलाविदग्धा मुग्धा च बालेयं गृहिणी मम | इत्येवं केवलं राजा स चूडालां विवेद ताम् || ९ ||

kalāvidagdhā mugdhā ca bāleyaṃ gṛhiṇī mama | ityevaṃ kevalaṃ rājā sa cūḍālāṃ viveda tām || 9 ||

English

The king thought of Chudala only as a simple, naive, and childish housewife, skilled in the arts.

हिन्दी

राजा ने चूडाला को केवल एक साधारण, भोली और बच्चों जैसी गृहिणी समझा, जो कलाओं में निपुण थी।

10

एतावतापि कालेन तामेवंगुणशालिनीम् | बालो विद्यामिव नृपश्चूडालां न विवेद सः || १० ||

etāvatāpi kālena tāmevaṃguṇaśālinīm | bālo vidyāmiva nṛpaścūḍālāṃ na viveda saḥ || 10 ||

English

Even after such a long time, the foolish king did not understand Chudala, who was endowed with such qualities, as if she were knowledge itself.

हिन्दी

इतने समय के बाद भी, मूर्ख राजा ने ऐसी गुणों से युक्त चूडाला को नहीं समझा, मानो वह ज्ञान स्वयं हो।

11

साप्यलब्धात्मविश्रान्तेस्तां सिद्धिश्रियमात्मनः | दर्शयामास नो राज्ञः शूद्रस्येव मखक्रियाम् || ११ ||

sāpyalabdhātmaviśrāntestāṃ siddhiśriyamātmanaḥ | darśayāmāsa no rājñaḥ śūdrasyeva makhakriyām || 11 ||

English

Even after attaining self-realization, he did not show that spiritual achievement to the king, just as a Shudra would not perform a sacrificial ritual.

हिन्दी

आत्मज्ञान प्राप्त करने के बाद भी, उन्होंने राजा को उस आध्यात्मिक सिद्धि को नहीं दिखाया, जैसे कि एक शूद्र यज्ञ का अनुष्ठान नहीं करता।

12

श्रीराम उवाच | महत्याः सिद्धयोगिन्यास्तस्या अपि शिखिध्वजः | यत्नेन प्राप नो बोधं बुध्यतेऽन्यः कथं प्रभो || १२ ||

śrīrāma uvāca | mahatyāḥ siddhayoginyāstasyā api śikhidhvajaḥ | yatnena prāpa no bodhaṃ budhyate'nyaḥ kathaṃ prabho || 12 ||

English

Sri Rama said: Even the great accomplished yogini, Shikhidhvaja, attained enlightenment with great effort. How can anyone else attain it, O Lord?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: महान सिद्ध योगिनी, शिखिध्वज, ने भी बहुत प्रयास से ज्ञान प्राप्त किया। फिर दूसरा कोई कैसे ज्ञान प्राप्त कर सकता है, हे प्रभो?

13

श्रीवसिष्ठ उवाच | उपदेशक्रमो राम व्यवस्थामात्रपालनम् | ज्ञप्तेस्तु कारणं शुद्धा शिष्यप्रज्ञैव राघव || १३ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | upadeśakramo rāma vyavasthāmātrapālanam | jñaptestu kāraṇaṃ śuddhā śiṣyaprajñeva rāghava || 13 ||

English

Vasishtha said: O Rama, the sequence of instruction is merely the maintenance of order. The pure cause of realization is the disciple's own wisdom, O Raghava.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे राम, उपदेश का क्रम तो बस व्यवस्था का पालन है। ज्ञान का शुद्ध कारण शिष्य की अपनी बुद्धि है, हे रघुवंशी।

14

न श्रुतेन न पुण्येन ज्ञायते ज्ञेयमात्मनः | जानात्यात्मानमात्मैव सर्पः सर्पपदानि व || १४ ||

na śrutena na puṇyena jñāyate jñeyamātmanaḥ | jānātyātmānamātmaiva sarpaḥ sarpapadāni va || 14 ||

English

The self cannot be known through hearing or through merit. The self knows itself, just as a snake knows its own footprints.

हिन्दी

आत्मा को न तो श्रवण से जाना जा सकता है और न ही पुण्य से। आत्मा खुद ही अपने आप को जानता है, जैसे साँप अपने पैरों के निशान को जानता है।

15

श्रीराम उवाच | एवंस्थिते वाथ मुने कथमेतज्जगत्स्थितौ | क्रमो गुरूपदेशाख्यः स्वात्मज्ञानस्य कारणम् || १५ ||

śrīrāma uvāca | evaṃsthite vātha mune kathametajjagatsthitau | kramo gurūpadeśākhyaḥ svātmajñānasya kāraṇam || 15 ||

English

Sri Rama said: O Sage, if this is the case, how can the sequence of instruction by the guru be the cause of self-knowledge in this world?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे मुनि, यदि ऐसा है, तो गुरु के उपदेश का क्रम इस संसार में आत्मज्ञान का कारण कैसे हो सकता है?

16

श्रीवसिष्ठ उवाच । अत्यन्तकृपणः कश्चित्किराटो धनधान्यवान् । अस्ति विन्ध्याटवीकक्षे कुटुम्बी ब्राह्मणो यथा || १६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | atyantakṛpaṇaḥ kascitkirāṭo dhanadhānyavān | asti vindhyāṭavīkakṣe kuṭumbī brāhmaṇo yathā || 16 ||

English

Śrīvāsishtha said: There is a very miserly Kirāṭa, who is wealthy in grain and wealth, living in the Vindhyā forest, like a householder Brahmin.

हिन्दी

श्रीवासिष्ठ ने कहा: विन्ध्य के जंगल में एक अत्यन्त कृपण किराट रहता है, जो धन और अन्न से सम्पन्न है, जैसे एक गृहस्थ ब्राह्मण होता है।

17

तस्यैकदा निपतिता गच्छतो विन्ध्यजङ्गले । एका वराटिका राम तृणजालकसंवृते || १७ ||

tasyaikadā nipatitā gacchato vindhyajaṅgale | ekā varāṭikā rāma tṛṇajālakasaṃvṛte || 17 ||

English

One day, while he was walking in the Vindhyā forest, a single cow fell into a pit covered with grass.

हिन्दी

एक दिन, जब वह विन्ध्य के जंगल में चल रहा था, एक गाय एक तृणजालक से ढंके गड्ढे में गिर गई।

18

कार्पण्यात्स प्रयत्नेन सर्वं तृणतुषादिकम् । कपर्दकार्थमभितो दुधाव दिवसत्रयम् || १८ ||

kārpaṇyāt sa prayatnena sarvaṃ tṛṇatuṣādikam | kapardakārthamabhito dudhāva divasatrayam || 18 ||

English

Due to his miserliness, he diligently collected all the grass and straw for three days to make a kaparda (a type of grass cover).

हिन्दी

अपनी कृपणता के कारण, उसने तीन दिन तक बड़े प्रयास से सब घास और सूखे घास को इकट्ठा किया, ताकि एक कपर्दक (घास का ढक्कन) बनाया जा सके।

19

कपर्दकाः स्युर्भवता चत्वारोऽष्टौ च कालतः । ततः शतं सहस्रं च सहस्रे चेति चेतसा || १९ ||

kapardakāḥ syurbhavatā caturāro'ṣṭau ca kālataḥ | tataḥ śataṃ sahasraṃ ca sahasre ceti cetasā || 19 ||

English

He thought, 'The kaparda will become four, then eight, then a hundred, then a thousand, and then ten thousand.'

हिन्दी

उसने सोचा, 'कपर्दक चार होगा, फिर आठ, फिर सौ, फिर हजार, और फिर दस हजार।'

20

कलयञ्जङ्गले दीनो रात्रिंदिवमतन्द्रितः । जनहाससहस्राणि बुबुधे न परं तु सः || २० ||

kalayañjaṅgale dīno rātriṃdivamatandritaḥ | janahāsasahasrāṇi bubudhe na paraṃ tu saḥ || 20 ||

English

Miserable in the forest, he spent day and night without rest, realizing that thousands of people were laughing at him, but he did not care.

हिन्दी

जंगल में दीन, उसने रात-दिन बिना विश्राम के बिताया, यह जानते हुए कि हजारों लोग उस पर हंस रहे हैं, लेकिन उसे कोई परवाह नहीं थी।

21

ततो दिनत्रयस्यान्ते तेन तस्माच्च जङ्गलात्| पूर्णेन्दुबिम्बप्रतिमो लब्धश्चिन्तामणिर्महान्|| २१ ||

tato dinatrayasyānte tena tasmācca jaṅgalāt| pūrṇendubimbapratimo labdhaścintāmaṇirmahān|| 21 ||

English

At the end of three days, he obtained a great Cintāmaṇi (wish-fulfilling gem) from that forest, which was as bright as the full moon.

हिन्दी

तीन दिनों के अंत में, उसने उस जंगल से एक महान चिंतामणि (इच्छा-पूर्ति का रत्न) प्राप्त किया, जो पूर्ण चंद्रमा के समान उज्ज्वल था।

22

तं प्राप्य तुष्टहृदयः समागम्य गृहं सुखम्| प्राप्ताखिलजगद्भूतिः शान्तसर्वतया स्थितः|| २२ ||

taṃ prāpya tuṣṭahṛdayaḥ samāgamya gṛhaṃ sukham| prāptākhilajagadbhūtiḥ śāntasarvatayā sthitaḥ|| 22 ||

English

Having obtained it, he returned home with a contented heart, experiencing happiness and achieving the prosperity of the entire world, and remained in a state of complete peace.

हिन्दी

उसे प्राप्त करने के बाद, उसने संतुष्ट हृदय से घर लौटकर, सुख का अनुभव किया और सम्पूर्ण जगत की समृद्धि प्राप्त करके, एक पूर्ण शांति की स्थिति में रहा।

23

एवं यथा किराटेन कपर्दान्वेषणेन तत्| रत्नं लब्धं जगन्मूल्यमहोरात्रमखेदिना|| २३ ||

evaṃ yathā kirāṭena kapardānveṣaṇena tat| ratnaṃ labdhaṃ jagannmūlyamahorātramakhedinā|| 23 ||

English

Just as the Kirāta (hunter) obtained the valuable gem by searching for the Kaparda (matted hair) without fatigue day and night,

हिन्दी

जैसे किराट (शिकारी) ने कपर्दा (जटाओं की खोज) करके, दिन-रात थके बिना उस मूल्यवान रत्न को प्राप्त किया,

24

तथा श्रुतोपदेशेन स्वात्मज्ञानमवाप्यते| अन्यदन्विष्यते चान्यल्लभ्यते हि गुरुक्रमात्|| २४ ||

tathā śrutopadeśena svātmajñānamavāpyate| anyadanviṣyate cānyallabhyate hi gurukramāt|| 24 ||

English

Similarly, through the instruction of the heard, one attains self-knowledge. By searching for one thing, another is obtained, indeed, through the sequence of the Guru.

हिन्दी

इसी प्रकार, सुने हुए उपदेश से स्वयं के ज्ञान की प्राप्ति होती है। एक चीज खोजने से दूसरी प्राप्त होती है, निश्चित रूप से, गुरु के क्रम से।

25

ब्रह्म सर्वेन्द्रियातीतं श्रुतादीन्द्रियसंविदः| तेनोपदेशादनघ नात्मतत्त्वमवाप्यते|| २५ ||

brahma sarvendriyātītaṃ śrutādīndriyasaṃvidaḥ| tenopadeśādanagha nātmatattvamavāpyate|| 25 ||

English

Brahma, which is beyond all senses, is realized through the teachings of the senses. O sinless one, the essence of the self is not attained without that instruction.

हिन्दी

ब्रह्म, जो सभी इंद्रियों से परे है, इंद्रियों के ज्ञान के द्वारा समझा जाता है। हे निष्पाप, आत्मतत्त्व की प्राप्ति उस उपदेश के बिना नहीं होती।

26

गुरूपदेशं च विना नात्मतत्त्वागमो भवेत् | केन चिन्तामणिर्लब्धः कपर्दान्वेषणं विना || २६ ||

gurūpadeśaṃ ca vinā nātmatattvāgamo bhavet | kena cintāmaṇirlabdhaḥ kapardānveṣaṇaṃ vinā || 26 ||

English

Without the guidance of a guru, one cannot attain the knowledge of the self. Just as one cannot find the wish-fulfilling gem without searching for it.

हिन्दी

गुरु के उपदेश के बिना आत्मतत्त्व का ज्ञान नहीं हो सकता | जैसे चिंतामणि को खोजे बिना नहीं पाया जा सकता |

27

तत्त्वस्यास्य महार्थस्य गुरूपकथनं गतम् | अकारणं कारणतां मणेरिव कपर्दकः || २७ ||

tattvasyāsya mahārthasya gurūpakathanaṃ gatam | akāraṇaṃ kāraṇatāṃ maṇeriva kapardakaḥ || 27 ||

English

The great meaning of this truth has been told by the guru. Just as the gem becomes the cause without any reason, so does the guru.

हिन्दी

इस महान तत्त्व का अर्थ गुरु द्वारा बताया गया है | जैसे मणि बिना किसी कारण के कारण बन जाती है, वैसे ही गुरु भी |

28

पश्य राघव मायेयं मोहिनी महतामपि | अन्यदन्विष्यते यत्नादन्यदासाद्यते फलम् || २८ ||

paśya rāghava māyeyaṃ mohinī mahatāmapi | anyadanviṣyate yatnādanyadāsādyate phalaṃ || 28 ||

English

See, O Raghava, this deluding illusion, which bewilders even the great. One thing is sought with effort, but something else is obtained as the result.

हिन्दी

देखो, हे रघुवंशी, यह मोहक माया, जो महानों को भी भ्रमित करती है | एक चीज को प्रयास से खोजा जाता है, पर कोई दूसरी चीज प्राप्त होती है |

29

अन्यत्करोति पुरुषः फलमन्यदेव प्राप्नोति यत्र्त्रिषु जगत्स्ववलोक्यते च | तस्मादनन्तरभवस्य जगद्भ्रमस्य श्रेयोऽतिवाहनमसङ्गमनिच्छयैव || २९ ||

anyatkaroti puruṣaḥ phalamanyadeva prāpnoti yatratriṣu jagatsvavalokyate ca | tasmādanantarabhavasya jagadbhramasya śreyo'tivāhanamasangaṃanicchayai'va || 29 ||

English

A person does one thing but obtains a different result, which is seen in the three worlds. Therefore, the best way to overcome the worldly illusion is through detachment and desirelessness.

हिन्दी

एक व्यक्ति एक काम करता है पर दूसरा परिणाम प्राप्त करता है, जो तीनों लोकों में देखा जाता है | इसलिए, संसारिक भ्रम को दूर करने का सबसे अच्छा तरीका अनासक्ति और इच्छारहित होना है |

← Chapter 82Chapter 84 →