योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa I, Chapter 80निर्वाण प्रकरण · सर्ग ८०

Book 6 of the Yoga Vasishtha, chapter 80 — 82 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 80 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of Shikhidhvaja and Chudala · chapters 77–110अध्याय 77–110

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

16.80.1

श्रीवसिष्ठ उवाच । एवमात्मनि विश्रान्तां वदन्तीं तां वराननाम् । अबुद्ध्वा तद्गिरामर्थं विहस्योवाच भूपतिः ॥ १ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | evamātmani viśrāntāṃ vadantīṃ tāṃ varānanām | abuddhvā tadgirāmarthaṃ vihasyovāca bhūpatiḥ || 1 ||

Shri Vasistha said: Thus, speaking to that beautiful-faced one who was resting in the Self, the king, not understanding the meaning of her words, laughed and spoke.

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार, आत्मा में विश्राम करती हुई उस सुंदर मुखी को बोलते हुए, राजा ने उसके शब्दों का अर्थ न समझकर हँसकर कहा।

26.80.2

शिखिध्वज उवाच । असंबद्धप्रलापासि बालासि वरवर्णिनि । रमसे राजलीलाभी रमस्वावनिपात्मजे ॥ २ ॥

śikhidhvaja uvāca | asaṃbadhapralāpāsi bālāsi varavarṇini | ramase rājalīlābhī ramasvāvanipātmaje || 2 ||

Shikhidhvaja said: You are speaking nonsense, O beautiful one, you are a child. You enjoy royal pleasures, enjoy them, O daughter of the earth.

शिखिध्वज ने कहा: तुम बेतुकी बातें कर रही हो, हे सुंदरी, तुम बच्ची हो। तुम राजसी भोगों में रमती हो, रमो, हे पृथ्वी की पुत्री।

36.80.3

किंचित्त्यक्त्वा नकिंचिद्यो गतो प्रत्यक्षसंस्थितम् । त्यक्तप्रत्यक्षसद्रूपः स कथं किल शोभते ॥ ३ ॥

kiṃcittyaktvā nakiṃcidyo gato pratyakṣasaṃsthitam | tyaktapratyakṣasadrūpaḥ sa kathaṃ kila śobhate || 3 ||

How can one who has abandoned everything and gone to the state of direct perception, having abandoned the form of direct perception, be beautiful?

जो सब कुछ छोड़कर प्रत्यक्ष अवस्था में चला गया है, प्रत्यक्ष रूप को छोड़कर, वह कैसे सुंदर हो सकता है?

46.80.4

भोगैरभुक्तैस्तुष्टोऽहमिति भोगान्जहाति यः । रुषेवासनशय्यादीन्स कथं किल शोभते ॥ ४ ॥

bhogairabhuktaituṣṭo'hamiti bhogānjahāti yaḥ | ruṣevāsanaśayyādīnsa kathaṃ kila śobhate || 4 ||

How can one who is satisfied with unenjoyed pleasures and abandons them, saying 'I am content,' be beautiful, like one who abandons comfortable beds and seats?

जो अनुभव न किए गए भोगों से संतुष्ट होकर उन्हें छोड़ देता है, कहता है 'मैं संतुष्ट हूँ,' वह आसन और शय्या को छोड़ने वाले की तरह कैसे सुंदर हो सकता है?

56.80.5

भोगाभोगे परित्यज्य खे शून्ये रमते तु यः । एक एवाखिलं त्यक्त्वा स कथं किल शोभते ॥ ५ ॥

bhogābhoge parityajya khe śūnye ramate tu yaḥ | eka evākhilaṃ tyaktvā sa kathaṃ kila śobhate || 5 ||

How can one who, abandoning both enjoyment and non-enjoyment, delights in the empty sky, having abandoned everything, be beautiful?

जो भोग और अभोग दोनों को छोड़कर, खाली आकाश में रमता है, सब कुछ छोड़कर, वह कैसे सुंदर हो सकता है?

66.80.6

वसनाशनशय्यादीन्सर्वान्संत्यज्य धीरधीः । यस्तिष्ठत्यात्मनैवैकः स कथं किल शोभते ॥ ६ ॥

vasanāśanaśayyādīnsarvānsaṃtyajya dhīradhīḥ | yastiṣṭhatyātmanaivaikaḥ sa kathaṃ kila śobhate || 6 ||

One who renounces all possessions such as clothes, food, and bed, and remains steadfast in the self, how does he shine?

जो वस्त्र, भोजन, शय्या आदि सभी को त्याग देता है और आत्मा में स्थित रहता है, वह कैसे शोभायमान होता है?

76.80.7

नाहं देहोऽन्यथा चाहं नकिंचित्सर्वमेव च । एवं प्रलापो यस्यास्ति स कथं किल शोभते ॥ ७ ॥

nāhaṃ deho'nyathā cāhaṃ nakiṃcitsarvameva ca | evaṃ pralāpo yasyāsti sa kathaṃ kila śobhate || 7 ||

I am not the body, nor am I anything else, nor am I nothing, I am everything. One who speaks thus, how does he shine?

मैं शरीर नहीं हूँ, न ही मैं कुछ और हूँ, न ही मैं कुछ नहीं हूँ, मैं सब कुछ हूँ। जो ऐसा कहता है, वह कैसे शोभायमान होता है?

86.80.8

यत्पश्यामि न पश्यामि तत्पश्याम्यन्यदेव यत् । प्रलाप इत्यसंन्यस्य स कथं किल शोभते ॥ ८ ॥

yatpaśyāmi na paśyāmi tatpaśyāmyanyadeva yat | pralāpa ityasaṃnyasya sa kathaṃ kila śobhate || 8 ||

What I see, I do not see, that I see as something else. One who speaks thus, how does he shine?

जो मैं देखता हूँ, मैं नहीं देखता, वह मैं कुछ और देखता हूँ। जो ऐसा कहता है, वह कैसे शोभायमान होता है?

96.80.9

तस्माद्बालासि मुग्धासि चपलासि विलासिनि । नानालापविलासेन क्रीडामि क्रीड सुन्दरि ॥ ९ ॥

tasmādbālāsi mugdhāsi capalāsi vilāsini | nānālāpavilāsena krīḍāmi krīḍa sundari || 9 ||

Therefore, O innocent, fickle, playful one, I play with you in various ways of speech and play. Play, O beautiful one.

इसलिए, हे निर्दोष, चंचल, खेलने वाली, मैं विभिन्न बातों और खेलों से तुम्हारे साथ खेलता हूँ। खेलो, हे सुंदरी।

106.80.10

प्रविहस्याट्टहासेन शिखिध्वज इति प्रियाम् । मध्याह्ने स्नातुमुत्थाय निर्जगामाङ्गनागृहात् ॥ १० ॥

pravihasyāṭṭahāsena śikhidhvaja iti priyām | madhyāhne snātumutthāya nirjagāmāṅganāgṛhāt || 10 ||

Laughing loudly, calling his beloved 'Shikhidhvaja,' he rose to bathe at noon and left the women's quarters.

जोर से हँसते हुए, अपनी प्रियतमा को 'शिखिध्वज' कहकर, दोपहर में स्नान करने के लिए उठा और अंतःपुर से निकल गया।

116.80.11

कष्टं नात्मनि विश्रान्तो मद्वचांसि न बुद्धवान् । राजेति खिन्ना चूडाला स्वव्यापारपराभवत् ॥ ११ ॥

kaṣṭaṃ nātmani viśrānto madvacāṃsi na buddhvān | rājeti khinnā cūḍālā svavyāpāraparābhavat || 11 ||

Chudala, distressed by her husband's lack of self-realization and his inability to comprehend her words, became dejected and focused on her own duties.

चूडाला अपने पति के आत्म-साक्षात्कार के अभाव और उनके शब्दों को समझने में असमर्थता से दुखी हो गई और अपने कर्तव्यों पर ध्यान केंद्रित करने लगी।

126.80.12

तदा तथाङ्ग तत्राथ तादृगाशययोस्तयोः । ताभिः पार्थिवलीलाभिः कालो बहुतिथो ययौ ॥ १२ ॥

tadā tathāṅga tatrātha tādṛgāśayayostayoḥ | tābhiḥ pārthivalīlābhiḥ kālo bahutitho yayau || 12 ||

At that time, with such intentions, much time passed with their royal activities.

उस समय, ऐसे इरादों के साथ, उनके राजकीय कार्यों से बहुत समय बीत गया।

136.80.13

एकदा नित्यतृप्ताया निरिच्छाया अपि स्वयम् । चूडालाया बभूवेच्छा लीलया खगमागमे ॥ १३ ॥

ekadā nityatṛptāyā niricchāyā api svayam | cūḍālāyā babhūveccchā līlayā khagamāgame || 13 ||

One day, Chudala, who was always content and desireless, herself developed a desire to bring a bird.

एक दिन, चूडाला, जो हमेशा संतुष्ट और इच्छारहित थी, स्वयं एक पक्षी को लाने की इच्छा करने लगी।

146.80.14

खगमागमसिद्ध्यर्थमथ सा नृपकन्यका । सर्वभोगाननादृत्य समागम्य च निर्जनम् ॥ १४ ॥

khagamāgamasiddhyarthamatha sā nṛpakanyakā | sarvabhogānanādṛtya samāgamyaca nirjanam || 14 ||

For the purpose of bringing the bird, that princess, disregarding all pleasures, went to a solitary place.

पक्षी को लाने के लिए, उस राजकुमारी ने सभी भोगों को अनदेखा करते हुए एक एकांत स्थान पर गई।

156.80.15

एकैवैकान्तनिरता स्वासनावस्थिताङ्गिका । ऊर्ध्वगप्राणपवनचिराभ्यासं चकार ह ॥ १५ ॥

ekaivaiakāntaniratā svāsanāvasthitāṅgikā | ūrdhvagaprāṇapavancirābhyāsaṃ cakāra ha || 15 ||

Alone and focused, she practiced controlling her breath, directing it upwards.

अकेली और एकाग्र, उसने अपने श्वास को ऊपर की ओर नियंत्रित करने का अभ्यास किया।

166.80.16

श्रीराम उवाच । यदिदं दृश्यते किंचिज्जगत्स्थावरजंगमम् । स्पन्दच्युतं क्रियानाम्नः कथमित्यनुभूयते ॥ १६ ॥

śrīrāma uvāca | yadidaṃ dṛśyate kiṃcidjagatsthāvarajaṅgamam | spandacyutaṃ kriyānāmnaḥ kathamityanubhūyate || 16 ||

Sri Rama said: Whatever is seen in this world, whether moving or stationary, how is it experienced as a result of the activity of movement?

श्री राम ने कहा: जो कुछ भी इस जगत में दिखाई देता है, चल या अचल, वह गति की क्रिया के कारण कैसे अनुभव किया जाता है?

176.80.17

कस्य स्पन्दविलासस्य घनाभ्यासस्य मे वद । ब्रह्मन्खगमनाद्येतत्फलं यत्नैकशालिनः ॥ १७ ॥

kasya spandavilāsasya ghanābhyāsasya me vada | brahmankhaganamādyetatphalaṃ yatnaikashāliṇaḥ || 17 ||

Tell me, O Brahman, the result of this intense practice of the play of movement, which is the sole effort of the sky-traveler.

हे ब्रह्मन्, मुझे बताओ, इस गति के खेल की घनी अभ्यास का परिणाम क्या है, जो आकाश-यात्री का एकमात्र प्रयास है?

186.80.18

आत्मज्ञो वाप्यनात्मज्ञः सिद्ध्यर्थे लीलयाथवा । कथं संसाधयत्येतद्यथा तद्वद मे प्रभो ॥ १८ ॥

ātmajño vāpyanātmajñaḥ siddhyarthe līlayāthavā | kathaṃ saṃsādhayatyetadyathā tadvada me prabho || 18 ||

Whether one is self-realized or not, for the sake of perfection, or as a play, how does one accomplish this? Tell me, O Lord, as it is.

चाहे वह आत्मज्ञानी हो या नहीं, सिद्धि के लिए या लीला के रूप में, वह इसे कैसे संपन्न करता है? हे प्रभो, मुझे ऐसे ही बताओ।

196.80.19

श्रीवसिष्ठ उवाच । त्रिविधं संभवत्यङ्ग साध्यं वस्त्विह सर्वतः । उपादेयं च हेयं च तथोपेक्ष्यं च राघव ॥ १९ ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | trividhaṃ saṃbhavatyanga sādhyaṃ vastviha sarvataḥ | upādeyaṃ ca heyaṃ ca tathopēkṣyaṃ ca rāghava || 19 ||

Vasistha said: O Raghava, everything in this world is of three kinds: that which is to be accepted, that which is to be rejected, and that which is to be ignored.

वसिष्ठ ने कहा: हे रघुवंशी, इस जगत में हर चीज तीन प्रकार की होती है: जो ग्रहण करनी चाहिए, जो त्याग देनी चाहिए, और जो उपेक्षित करनी चाहिए।

206.80.20

आत्मभूतं प्रयत्नेन उपादेयं च साध्यते । हेयं संत्यज्यते ज्ञात्वा उपेक्ष्यं मध्यमेतयोः ॥ २० ॥

ātmabhūtaṃ prayatnena upādeyaṃ ca sādhyate | heyaṃ saṃtyajyate jñātvā upēkṣyaṃ madhyametayoḥ || 20 ||

That which is of the nature of the self is to be accepted with effort; that which is to be rejected is to be abandoned with knowledge; and that which is to be ignored is the middle of these two.

जो आत्मा की प्रकृति का है, उसे प्रयास से ग्रहण करना चाहिए; जो त्याग देने योग्य है, उसे ज्ञान से त्याग देना चाहिए; और जो उपेक्षित करने योग्य है, वह इन दोनों के बीच का है।

216.80.21

यद्यदाह्लादनकरमादेयं तच्च सन्मते । तद्विरुद्धमनादेयमुपेक्ष्यं मध्यमं विदुः ॥ २१ ॥

yadyadāhlādanakaramādeyaṃ tacca sanmate | tadviruddhamanādeyamupekṣyaṃ madhyamaṃ viduḥ || 21 ||

Whatever is pleasing and acceptable is considered good. That which is opposed to it is unacceptable and should be ignored; the neutral is considered mediocre.

जो भी आह्लादक और स्वीकार्य है, वह अच्छा माना जाता है। जो उसके विरुद्ध है, वह अस्वीकार्य है और उसे उपेक्षित करना चाहिए; मध्यम को मध्यम माना जाता है।

226.80.22

सन्मतेर्विदुषो ज्ञस्य सर्वमात्ममयं यदा । त्रय एते तदा पक्षाः संभवन्ति न केचन ॥ २२ ॥

sanmaterviduṣo jñasya sarvamātmamayaṃ yadā | tray ete tadā pakṣāḥ saṃbhavanti na kecana || 22 ||

When the wise one knows everything as the Self, then these three positions arise, not any others.

जब ज्ञानी सब कुछ आत्मा के रूप में जानता है, तब ये तीन पक्ष उत्पन्न होते हैं, कोई अन्य नहीं।

236.80.23

केवलं सर्वमेवेदं कदाचिल्लीलया तया । उपेक्षापक्षनिक्षिप्तमालोकयति वा न वा ॥ २३ ॥

kevalaṃ sarvamevedaṃ kadācillīlayā tayā | upekṣāpakṣanikṣiptamālokayati vā na vā || 23 ||

All this is indeed only the Self, sometimes through play, it may or may not observe that which is placed in the neutral position.

यह सब कुछ वास्तव में केवल आत्मा है, कभी-कभी खेल के द्वारा, यह मध्यम पक्ष में रखे गए को देख सकता है या नहीं।

246.80.24

ज्ञस्योपेक्षात्मकं नाम मूढस्यादेयतां गतम् । हेयं स्फारविरागस्य श्रृणु सिद्धिक्रमः कथम् ॥ २४ ॥

jñasyopekṣātmakaṃ nāma mūḍhasyādeyatāṃ gatam | heyaṃ sphāravirāgasya śrṇu siddhikramaḥ katham || 24 ||

The neutral position of the wise is considered unacceptable by the fool. Listen to the sequence of attainment of the one who has intense detachment.

ज्ञानी का मध्यम पक्ष मूढ़ द्वारा अस्वीकार्य माना जाता है। तीव्र विराग वाले की सिद्धि क्रम को सुनो।

256.80.25

देशकालक्रियाद्रव्यसाधनाः सर्वसिद्धयः । जीवमाह्लादयन्तीह वसन्त इव भूतलम् ॥ २५ ॥

deśakālakriyādravyasādhanāḥ sarvasiddhayaḥ | jīvamāhlādayantīha vasanta iva bhūtalam || 25 ||

All attainments are the means of place, time, action, and substance. They delight the living beings here like the spring season delights the earth.

सभी सिद्धियाँ स्थान, समय, क्रिया और पदार्थ के साधन हैं। वे जीवों को यहाँ प्रसन्न करती हैं जैसे वसंत ऋतु पृथ्वी को प्रसन्न करती है।

266.80.26

मध्ये चतुर्णामेवैषां क्रियाप्राधान्यकल्पना सिद्ध्यादिसाधने साधो तन्मयास्ते यतः क्रमाः ॥ २६ ॥

madhye caturṇāmevaiaṣāṃ kriyāprādhānyakalpanā siddhyādisādhane sādho tanmayāste yataḥ kramāḥ || 26 ||

In the midst of these four, the concept of the primacy of action is established. O virtuous one, they become absorbed in that sequence for the attainment of success and other goals.

इन चारों के मध्य में, क्रिया के प्राधान्य की कल्पना स्थापित होती है। हे साधु, वे उस क्रम में अपने आप को लीन कर लेते हैं, जो सिद्धि और अन्य उद्देश्यों की प्राप्ति के लिए होता है।

276.80.27

गुटिकाञ्जनखङ्गादिक्रियाक्रमनिरूपणम् तत्रासतां च दोषोऽत्र विस्तारः प्रकृतार्थहा ॥ २७ ॥

guṭikāñjanakhaṅgādikriyākramanirūpaṇam tatrāsatāṃ ca doṣo'tra vistāraḥ prakṛtārthahā || 27 ||

The sequence of actions such as the application of paste, collyrium, and sword, and the defects therein, are described in detail, which is contrary to the main subject.

गुटिका, अञ्जन, खङ्ग आदि क्रियाओं के क्रम और उनमें दोषों का विस्तार से वर्णन किया गया है, जो मुख्य विषय से भिन्न है।

286.80.28

रत्नौषधितपोमन्त्रक्रियाक्रमनिरूपणम् आस्तामेव किलैषोऽपि विस्तारः प्रकृतार्थहा ॥ २८ ॥

ratnauṣadhitapomantrakriyākramanirūpaṇam āstāmeva kilaiṣo'pi vistāraḥ prakṛtārthahā || 28 ||

The sequence of actions related to gems, herbs, austerities, and mantras is described in detail, which is also contrary to the main subject.

रत्न, औषधि, तप, मंत्र आदि क्रियाओं के क्रम का विस्तार से वर्णन किया गया है, जो मुख्य विषय से भिन्न है।

296.80.29

श्रीशैले सिद्धदेशे च मेर्वादौ वा निवासतः सिद्धिरित्यपि विस्तारः कृतार्थ प्रकृतार्थहा ॥ २९ ॥

śrīśaile siddhadeśe ca meruvādau vā nivāsataḥ siddhiriti api vistāraḥ kṛtārtha prakṛtārthahā || 29 ||

Even the attainment of success in places like Śrīśaila, Siddhadeśa, and Meru is described in detail, which is contrary to the main subject.

श्रीशैल, सिद्धदेश, और मेरु जैसे स्थानों में सिद्धि की प्राप्ति का विस्तार से वर्णन किया गया है, जो मुख्य विषय से भिन्न है।

306.80.30

तस्माच्छिखिध्वजकथाप्रसङ्गपतितामिमाम् प्राणादिपवनाभ्यासक्रियां सिद्धिफलां श्रृणु ॥ ३० ॥

tasmācchikhidhvajakathāprasaṅgapatitāmimām prāṇādipavanābhyāsakriyāṃ siddhiphalāṃ śrṇu || 30 ||

Therefore, listen to this practice of breath control and other exercises, which has fallen into the context of the story of the peacock and the flag, leading to the fruit of success.

इसलिए, इस प्राणायाम और अन्य अभ्यास क्रिया को सुनो, जो मोर और ध्वज की कथा के प्रसंग में आ गया है, जिससे सिद्धि का फल प्राप्त होता है।

316.80.31

अन्तस्था ह्यखिलास्त्यक्त्वा साध्यार्थेतरवासनाः। गुदादिद्वारसंकोचान्स्थानकादिक्रियाक्रमैः ॥ ३१ ॥

antasthā hyakhilāstyaktvā sādhyārthetaravāsanāḥ| gudādidvārasaṃkocānssthānakādikriyākramaīḥ || 31 ||

Abandoning all worldly desires and focusing on the goal, one should practice contraction of the anal sphincter and other yogic practices in sequence.

सभी विषय वासनाओं को त्यागकर साध्य के लिए अनुशासन करें और गुदा आदि द्वारों के संकोच से स्थानक आदि क्रियाओं के क्रम से अभ्यास करें।

326.80.32

भोजनासनशुद्ध्या च साधुशास्त्रार्थभावनात्। स्वाचारात्सुजनासङ्गात्सर्वत्यागात्सुखासनात् ॥ ३२ ॥

bhojanāsanśuddhyā ca sādhuśāstrārthabhāvanāt| svācārātsujanāsaṅgātsarvatyāgātsukhāsanāt || 32 ||

Through purification of food and seat, contemplation on the meaning of sacred scriptures, good conduct, association with noble people, renunciation of all, and comfortable posture, one attains spiritual progress.

भोजन और आसन की शुद्धता, शास्त्रों के अर्थ पर ध्यान, सदाचार, सुजनों का संग, सब कुछ त्यागना और सुखद आसन से आध्यात्मिक उन्नति प्राप्त होती है।

336.80.33

प्राणायामघनाभ्यासाद्राम कालेन केनचित्। कोपलोभादिसंत्यागाद्भोगत्यागाच्च सुव्रत ॥ ३३ ॥

prāṇāyāmaghanābhyāsādrāma kālena kenacit| kopalobhādisaṃtyāgādbhogatyāgācca suvrata || 33 ||

O Rama, through the practice of Pranayama and other yogic disciplines over time, one should renounce anger, greed, and other vices, and give up worldly pleasures, O virtuous one.

हे राम, प्राणायाम और अन्य योग साधनाओं के अभ्यास से समय के साथ, क्रोध, लोभ आदि दुर्गुणों का त्याग करें और भोगों का त्याग करें, हे सुव्रत।

346.80.34

त्यागादाननिरोधेषु भृशं यान्ति विधेयताम्। प्राणाः प्रभुत्वात्तज्ज्ञस्य पुंसो भृत्या इवाखिलाः ॥ ३४ ॥

tyāgādānanirodheṣu bhṛśaṃ yānti vidheyatām| prāṇāḥ prabhutvāttajjñasya puṃso bhṛtyā ivākhilāḥ || 34 ||

Through the control of giving and receiving, the vital energies become completely subservient, just as all servants are to their master who knows the self.

देने और लेने के नियंत्रण से, प्राण शक्तियाँ पूरी तरह से अधीन हो जाती हैं, जैसे सभी सेवक अपने स्वामी के लिए होते हैं जो आत्मज्ञानी होता है।

356.80.35

राज्यादिमोक्षपर्यन्ताः समस्ता एव संपदः। देहानिलविधेयत्वात्साध्याः सर्वस्य राघव ॥ ३५ ॥

rājyādimokṣaparyantāḥ samastā eva saṃpadaḥ| dehānilavidheyatvātsādhyāḥ sarvasya rāghava || 35 ||

O Raghava, all achievements from kingdom to liberation are attainable by everyone due to the control over the breath and the body.

हे राघव, राज्य से लेकर मोक्ष तक के सभी संपदा शरीर और प्राण के नियंत्रण से सभी के लिए प्राप्त की जा सकती हैं।

366.80.36

परिमण्डलिताकारा मर्मस्थानं समाश्रिता । आन्त्रवेष्टनिका नाम नाडी नाडीशताश्रिता ॥ ३६ ॥

parimaṇḍalitākārā marmasthānaṃ samāśritā | āntraveṣṭanikā nām nāḍī nāḍīśatāśritā || 36 ||

The nerve called Āntraveṣṭanikā, which is circular in shape and located in the vital spot, is supported by a hundred nerves.

आन्त्रवेष्टनिका नामक नाड़ी, जो वृत्ताकार है और मर्मस्थान पर आश्रित है, सौ नाड़ियों द्वारा समर्थित है।

376.80.37

वीणाग्रावर्तसदृशी सलिलावर्तसंनिभा । लिप्यार्धौकारसंस्थाना कुण्डलावर्तसंस्थिता ॥ ३७ ॥

vīṇāgrāvartasadṛśī salilāvartasaṃnibhā | lipyārdhaukārasaṃsthānā kuṇḍalāvartasaṃsthitā || 37 ||

It resembles the whorl at the end of a lute, similar to a water whirlpool. It is situated in the shape of the letter 'au' and is coiled like a serpent.

यह वीणा के अंतिम भाग के समान है, जल के भंवर के समान। यह 'औ' अक्षर के आकार में स्थित है और सर्प की तरह लपेट में है।

386.80.38

देवासुरमनुष्येषु मृगनक्रखगादिषु । कीटादिष्वब्जजान्तेषु सर्वेषु प्राणिषूदिता ॥ ३८ ॥

devāsuramanuṣyeṣu mṛganakrakhagādiṣu | kīṭādiṣvabjajānteṣu sarveṣu prāṇiṣūditā || 38 ||

It is said to be present in all living beings, including gods, demons, humans, animals, birds, insects, and even in the smallest creatures like worms.

यह सभी प्राणियों में मौजूद है, जिसमें देवता, असुर, मनुष्य, पशु, पक्षी, कीट और सबसे छोटे जीवों जैसे कीड़े शामिल हैं।

396.80.39

शीतार्तसुप्तभोगीन्द्रभोगवद्बद्धमण्डला । सिता कल्पाग्निविगलदिन्दुवद्बद्धकुण्डली ॥ ३९ ॥

śītārtasuptabhogīndrabhogavadbaddhamaṇḍalā | sitā kalpāgnivigaladinduvadbaddhakuṇḍalī || 39 ||

It is bound in a circle like the enjoyment of the lord of pleasures who is tormented by cold and sleep. It is white, like the moon dissolved by the fire of the kalpa.

यह ठंड और नींद से पीड़ित भोगों के स्वामी की तरह एक चक्र में बंधी है। यह कल्प की अग्नि से घुले चंद्रमा की तरह श्वेत है।

406.80.40

ऊरोर्भ्रूमध्यरन्ध्राणि स्पृशन्ती वृत्तिचञ्चला । अनारतं च सस्पन्दा पवमानेन तिष्ठति ॥ ४० ॥

ūrorbhrmadhyarandhrāṇi spṛśantī vṛtticañcalā | anārataṃ ca saspandā pavamānena tiṣṭhati || 40 ||

It touches the openings in the chest and the space between the eyebrows, constantly moving and vibrating, and it remains with the breath.

यह छाती और भौंहों के बीच के छिद्रों को स्पर्श करती है, लगातार गतिशील और कंपित रहती है, और श्वास के साथ रहती है।

416.80.41

तस्यास्त्वभ्यन्तरे तस्मिन्कदलीकोशकोमले । या परा शक्तिः स्फुरति वीणावेगलसद्गतिः ॥ ४१ ॥

tasyāstvabhyantare tasmin kadalīkośakomale | yā parā śaktiḥ sphurati vīṇāvegalasadgatiḥ || 41 ||

Within the tender sheath of the plantain, the supreme power shines with the swiftness of the Veena.

केले के कोमल छिलके के अंदर वह परम शक्ति वीणा की तरह स्फुरित होती है।

426.80.42

सा चोक्ता कुण्डलीनाम्ना कुण्डलाकारवाहिनी । प्राणिनां परमा शक्तिः सर्वशक्तिजवप्रदा ॥ ४२ ॥

sā coktā kuṇḍalīnāmnā kuṇḍalākāravāhinī | prāṇināṃ paramā śaktiḥ sarvaśaktijavapradā || 42 ||

She is known as Kundalini, bearing the form of a coil, the supreme power of all beings, bestowing all powers.

वह कुण्डली कहलाती है, डोरी के रूप में, सभी जीवों की परम शक्ति, सभी शक्तियों की प्रदाता।

436.80.43

अनिशं निःश्वसद्रूपा रुषितेव भुजंगमी । संस्थितोर्ध्वीकृतमुखी स्पन्दनाहेतुतां गता ॥ ४३ ॥

aniśaṃ niḥśvasadrūpā ruṣiteva bhujaṃgamī | saṃsthitordhvīkṛtamukhī spandanāhetutāṃ gatā || 43 ||

Eternally in the form of exhaling breath, like an angry serpent, situated upright with raised head, she is the cause of vibration.

निरंतर श्वास के रूप में, क्रोधित सर्प की तरह, ऊपर उठा हुआ मुख के साथ स्थित, वह स्पंदन का कारण है।

446.80.44

यदा प्राणानिलो याति हृदि कुण्डलिनीपदम् । तदा संविदुदेत्यन्तर्भूततन्मात्रबीजभूः ॥ ४४ ॥

yadā prāṇānilo yāti hṛdi kuṇḍalinīpadam | tadā saṃvidudetyantarbhūtatanmātrabījabhūḥ || 44 ||

When the vital air reaches the Kundalini in the heart, then the inner consciousness arises from the seed of the subtle elements.

जब प्राण वायु हृदय में कुण्डलिनी के पास पहुंचता है, तब अंतर्भूत तन्मात्र बीज से अंतर्ज्ञान उदित होता है।

456.80.45

यथा कुण्डलिनी देहे स्फुरत्यब्ज इवालिनी । तथा संविदुदेत्यन्तर्मृदुस्पर्शवशोदया ॥ ४५ ॥

yathā kuṇḍalinī dehe sphuratyabja ivālinī | tathā saṃvidudetyantarmṛdusparśavaśodayā || 45 ||

As Kundalini shines in the body like a lotus, so does the inner consciousness arise with gentle touch.

जैसे कुण्डलिनी शरीर में कमल की तरह स्फुरित होती है, वैसे ही अंतर्ज्ञान कोमल स्पर्श से उदित होता है।

466.80.46

स्पर्शनं मृदुनान्योन्यालिङ्गिका तत्र यन्त्रयोः । यथा संविदुदेत्युच्चैस्तथा कुण्डलिनी जवात् ॥ ४६ ॥

sparśanaṃ mṛdunānyonyāliṅgikā tatra yantryoḥ | yathā saṃvidudetyuccaitathā kuṇḍalinī javāt || 46 ||

When the two instruments (yantri) touch each other gently, the awareness (saṃvit) arises intensely, just as the Kundalini (kuṇḍalinī) energy rises swiftly.

जब दो यंत्र (यन्त्रि) एक-दूसरे को कोमलता से छूते हैं, तब चेतना (संवित्) तीव्रता से उत्पन्न होती है, ठीक वैसे ही जैसे कुंडलिनी (कुण्डलिनी) ऊर्जा तेजी से उठती है।

476.80.47

तस्यां समस्ताः संबद्धा नाड्यो हृदयकोशगाः । उत्पद्यन्ते विलीयन्ते महार्णव इवापगाः ॥ ४७ ॥

tasyāṃ samastāḥ sambaddhā nāḍyo hṛdayakośagāḥ | utpadyante vilīyante mahārṇava ivāpagāḥ || 47 ||

In that (Kundalini), all the channels (nāḍīs) connected to the heart sheath (hṛdayakośa) arise and dissolve like rivers in a great ocean.

उस (कुंडलिनी) में, हृदय कोश (हृदयकोश) से जुड़ी सभी नाड़ियाँ (नाड्यः) उत्पन्न होती हैं और महान समुद्र में नदियों की तरह विलीन हो जाती हैं।

486.80.48

नित्यं पातोत्सुकतया प्रवेशोन्मुखया तया । सा सर्वसंविदां बीजं ह्येका सामान्युदाहृता ॥ ४८ ॥

nityaṃ pātotsukatayā praveśonmukhayā tayā | sā sarvasaṃvidāṃ bījaṃ hyekā sāmānyudāhṛtā || 48 ||

That (Kundalini), always eager to descend, is the seed of all awareness, and is known as the universal one.

वह (कुंडलिनी), जो हमेशा उतरने के लिए उत्सुक रहती है, सभी चेतनाओं का बीज है, और सामान्य रूप से जानी जाती है।

496.80.49

श्रीराम उवाच । आकल्पादनवच्छिन्ना चित्संवित्सर्वमस्ति हि । तस्मात्कुण्डलिनीकोशात्केनार्थेनोदयः स्फुटः ॥ ४९ ॥

śrīrāma uvāca | ākalpādanavacchinnā cittasaṃvitsarvamasti hi | tasmātkuṇḍalinīkośātkenārthe nodayaḥ sphuṭaḥ || 49 ||

Sri Rama said: From the beginning, uninterrupted consciousness is everything. Therefore, what is the clear purpose of the rise from the Kundalini sheath?

श्री राम ने कहा: शुरुआत से ही, अविरल चेतना ही सब कुछ है। तो फिर, कुंडलिनी कोश से उदय का स्पष्ट उद्देश्य क्या है?

506.80.50

श्रीवसिष्ठ उवाच । सर्वत्र सर्वदा सर्वं चित्संविद्विद्यतेऽनघ । किंत्वस्या भूततन्मात्रवशादभ्युदयः क्वचित् ॥ ५० ॥

śrīvasiṣṭha uvāca | sarvatra sarvadā sarvaṃ cittasaṃvidvidyate'nagha | kiṃtvasyā bhūtatanmātravaśādabhyudayaḥ kvacit || 50 ||

Sri Vasistha said: O sinless one, consciousness is everywhere, always, and in everything. However, its manifestation occurs due to the influence of the subtle elements.

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे निष्पाप, चेतना हर जगह, हमेशा और हर चीज में है। फिर भी, इसका प्रकटीकरण सूक्ष्म तत्वों के प्रभाव से होता है।

516.80.51

सर्वत्र विद्यमानापि देहेषु तरलायते । सर्वगोऽप्यातपः सौरो भित्यादौ वै विजृम्भते ॥ ५१ ॥

sarvatra vidyamānāpi deheṣu taralāyate | sarvago'pyātapaḥ sauro bhitvādau vai vijṛmbhate || 51 ||

Although present everywhere, it appears unstable in the bodies. Although the sun is all-pervading, it shines distinctly in different places.

हर जगह विद्यमान होते हुए भी देहों में अस्थिर लगता है | सूर्य सर्वत्र व्याप्त होते हुए भी विशिष्ट रूप से अलग-अलग स्थानों में चमकता है || 51 ||

526.80.52

क्वचिन्नष्टं क्वचित्स्पष्टं क्वचिदुच्छन्नतां गतम् । वस्तु वस्तुनि दृष्टं तत्तत्सद्भावैर्विजृम्भितम् ॥ ५२ ॥

kvacinnaṣṭaṃ kvacitspaṣṭaṃ kvaciducchannatāṃ gatam | vastu vastuni dṛṣṭaṃ tattatsadbhāvairvijṛmbhitam || 52 ||

Sometimes it is hidden, sometimes it is clear, and sometimes it is completely concealed. The essence is seen in various objects, manifesting through their true nature.

कभी छिपा हुआ, कभी स्पष्ट, और कभी पूरी तरह से छिपा हुआ | वस्तु को विभिन्न वस्तुओं में देखा जाता है, जो उनके सच्चे स्वभाव के द्वारा प्रकट होता है || 52 ||

536.80.53

एतद्भूयः क्रमेणाहं शृणु वक्ष्यामि तेऽनघ । देहे स्वे च यथोदेति भृशं संविन्मयक्रमः ॥ ५३ ॥

etadbhūyaḥ krameṇāhaṃ śṛṇu vakṣyāmi te'nagha | dehe sve ca yathodeti bhṛśaṃ saṃvinmayakramaḥ || 53 ||

Listen, I will explain this further in sequence. In one's own body, how the process of pure consciousness arises intensely.

सुनो, मैं यह और अधिक विस्तार से क्रम में बताऊँगा | अपने शरीर में शुद्ध चेतना के उदय की प्रक्रिया कैसे होती है, यह सुनो || 53 ||

546.80.54

चेतनाचेतनं भूतजातं व्योम तथाखिलम् । सर्वं चिन्मात्रसन्मात्रं शून्यमात्रं यथा नभः ॥ ५४ ॥

cetanācetanaṃ bhūtajātaṃ vyoma tathākhilam | sarvaṃ cinmātrasanmātraṃ śūnyamātraṃ yathā nabhaḥ || 54 ||

Both sentient and insentient beings, the elements, and the entire space are all pure consciousness, just like the sky is empty.

चेतन और अचेतन प्राणी, भूतजात, और सम्पूर्ण आकाश सभी शुद्ध चेतना हैं, जैसे आकाश खाली है || 54 ||

556.80.55

तद्धि चिन्मात्रसन्मात्रमविकारं स्वनामयम् । क्वचित्स्थितं संविदेव भूततन्मात्रपञ्चकम् ॥ ५५ ॥

taddhi cinmātrasanmātramavikāraṃ svanāmayam | kvacitsthitaṃ saṃvideva bhūtatanmātrapañcakam || 55 ||

That pure consciousness is indeed the essence of all, unchanging, and self-existent. Sometimes it is perceived as the five elements.

वह शुद्ध चेतना वास्तव में सभी का सार है, अपरिवर्तनीय, और स्वयं स्थित | कभी-कभी यह पाँच भूतों के रूप में देखा जाता है || 55 ||

566.80.56

तत्पञ्चधा गतं द्वित्वं लक्षसे त्वं स्वसंविदम् । अन्तर्भूतविकारादि दीपाद्दीपशतं यथा ॥ ५६ ॥

tatpañcadhā gataṃ dvitvaṃ lakṣase tvaṃ svasaṃvidam | antarbhūtavikārādi dīpāddīpaśataṃ yathā || 56 ||

That duality has become fivefold, you perceive your own consciousness. Like many lamps from a single lamp, the internal transformations and so forth.

वह द्वैत पाँच प्रकार का हो गया है, तुम अपनी स्वयं की चेतना को देखते हो | एक दीपक से बहुत से दीपक की तरह, आंतरिक परिवर्तन और अन्य चीजें।

576.80.57

स्वसत्तामात्रकेणैव संकल्पलवरूपिणा । पञ्चकानि व्रजन्तीह देहत्वं तानि कानिचित् ॥ ५७ ॥

svasattāmātrakeṇaiva saṃkalpalavarūpiṇā | pañcakāni vrajantīha dehatvaṃ tāni kānicit || 57 ||

By the mere existence of one's own being, which is in the form of a subtle resolve, some of these five elements assume the form of the body here.

अपने अस्तित्व के मात्र होने से, जो एक सूक्ष्म संकल्प के रूप में है, इन पाँच तत्वों में से कुछ यहाँ शरीर का रूप धारण करते हैं।

586.80.58

कानिचित्तिर्यगादित्वं हेमादित्वं च कानिचित् । कानिचिद्देशतादित्वं द्रव्यादित्वं च कानिचित् ॥ ५८ ॥

kānicittiryagāditvaṃ hemaāditvaṃ ca kānicit | kāniciddeśatāditvaṃ dravyāditvaṃ ca kānicit || 58 ||

Some of these assume the form of animals and so forth, some assume the form of gold and so forth, some assume the form of places and so forth, and some assume the form of substances and so forth.

इनमें से कुछ पशु आदि का रूप धारण करते हैं, कुछ सोने आदि का रूप धारण करते हैं, कुछ स्थानों आदि का रूप धारण करते हैं, और कुछ पदार्थों आदि का रूप धारण करते हैं।

596.80.59

एवं हि पञ्चकस्पन्दमात्रं जगदिति स्थितम् । चित्संविदत्र सर्वत्र विद्यते रघुनन्दन ॥ ५९ ॥

evaṃ hi pañcakaspandamātraṃ jagaditi sthitam | citsaṃvidatra sarvatra vidyate raghunandana || 59 ||

Thus, indeed, the world is established as merely the pulsation of the five elements. Consciousness exists everywhere here, O Raghunandana.

इस प्रकार, वास्तव में, संसार पाँच तत्वों की स्पंदनमात्र के रूप में स्थापित है। चेतना यहाँ सर्वत्र विद्यमान है, हे रघुनन्दन।

606.80.60

केवलं पञ्चकवशाद्देहादौ चेतनाभिधा । जडस्पन्दाभिधा क्वापि स्थावरादौ जडाभिधा ॥ ६० ॥

kevalaṃ pañcakavaśāddehādau cetanābhidhā | jaḍaspandābhidhā kvāpi sthāvarādau jaḍābhidhā || 60 ||

Merely due to the influence of the five elements, consciousness is called by the name of the body and so forth. In some places, inert pulsation is called by the name of inert objects like trees.

केवल पाँच तत्वों के प्रभाव से, चेतना शरीर आदि के नाम से जानी जाती है। कुछ स्थानों पर, जड़ स्पंदन जड़ वस्तुओं जैसे पेड़ों के नाम से जानी जाती है।

616.80.61

यथा स्तब्धः स्थितो वीचिरिव स्थलमिवास्थितः । पञ्चकेषु तथैतच्चिल्लोलरूपा जडान्विता ॥ ६१ ॥

yathā stabdhaḥ sthito vīciriva sthalamivāsthitaḥ | pañcakeṣu tathaitaccillolarūpā jaḍānvitā || 61 ||

Just as a wave is stationary like land, similarly, in the five elements, it is in the form of motion and inertia.

जैसे लहर स्थिर होती है जमीन की तरह, वैसे ही, पाँच तत्वों में, यह गति और जड़ता के रूप में है।

626.80.62

इतः सौम्य इतो लोलः किमब्धिरिति नो यथा । विकल्पादौ तथैवैतत्पञ्चकं हि जडाजडम् ॥ ६२ ॥

itaḥ saumya ito lolaḥ kimabdhiriti no yathā | vikalpādau tathaivaitatpañcakaṃ hi jaḍājadaṃ || 62 ||

O gentle one, from here, it is moving; is it the ocean or not? Similarly, from the beginning of alternatives, these five elements are both inert and non-inert.

हे सौम्य, यहाँ से, यह गतिमान है; क्या यह समुद्र है या नहीं? वैसे ही, विकल्पों की शुरुआत से, ये पाँच तत्व जड़ और अजड़ दोनों हैं।

636.80.63

देहादिपञ्चकं जीवः स्पन्दः शैलादिकं जडम् । स्थावराद्यनिलस्पन्दि स्वभाववशतोऽनघ ॥ ६३ ॥

dehādipañcakaṃ jīvaḥ spandaḥ śailādikaṃ jaḍaṃ | sthāvarādyanilaspandi svabhāvavaśato'nagha || 63 ||

The living being is the five elements starting with the body; motion is inert like mountains, etc. O sinless one, the motion of the wind, etc., is due to its inherent nature.

जीव पाँच तत्वों का है जो शरीर से शुरू होते हैं; गति पर्वतों जैसी जड़ है, आदि। हे निष्पाप, हवा की गति, आदि, अपने स्वभाव के कारण है।

646.80.64

वाचः पर्यनुयोक्तव्याः स्वभावाद्रघुनन्दन । शीतोष्णादि हिमाग्न्यादि वाक्चेति परिदृश्यते ॥ ६४ ॥

vācaḥ paryanuyoktavyāḥ svabhāvādraghunandana | śītoṣṇādi himāgnyādi vāk ceti paridṛśyate || 64 ||

Words should be understood according to their nature, O delight of the Raghus. Cold, heat, etc., are seen as expressions of speech, etc.

शब्दों को उनके स्वभाव के अनुसार समझा जाना चाहिए, हे रघु के आनंद। ठंड, गर्मी, आदि को वाणी के अभिव्यक्तियों के रूप में देखा जाता है, आदि।

656.80.65

गृहीतवासनांशानां पुष्टाभावविकारिणाम् । स्थितयः पञ्चकानां हि योज्याः पर्यनुयोजने ॥ ६५ ॥

gṛhītavāsanāṃśānāṃ puṣṭābhāvavikāriṇām | sthitayaḥ pañcakānāṃ hi yojyāḥ paryanuyojane || 65 ||

The states of the five elements, which have grasped desires and are nourished by the transformations of existence, should be applied in their proper context.

जिन्होंने इच्छाओं को ग्रहण किया है और अस्तित्व के परिवर्तनों से पोषित हैं, उन पाँच तत्वों की स्थितियों को उनके उचित संदर्भ में लागू किया जाना चाहिए।

666.80.66

वासनास्तु विपर्यस्ता इतो नेतुमितश्च ताः । पुंसा प्राज्ञेन शक्यन्ते सुखं पर्यनुयोजितुम् ॥ ६६ ॥

vāsanāstu viparyastā ito netumitaśca tāḥ | puṃsā prājñena śakyante sukhaṃ paryanuyojitum || 66 ||

However, the desires, being perverse, can be led by the wise person from here to there, and can be made to follow easily.

हालाँकि, वासनाएँ उलटी होती हैं, इसलिए बुद्धिमान व्यक्ति उन्हें यहाँ से वहाँ ले जा सकता है, और उन्हें आसानी से अनुसरण करने के लिए प्रेरित कर सकता है।

676.80.67

अशुभे वा शुभे वापि तेन पर्यनुयोज्यते । प्रबुद्धवासनं चान्यत्पञ्चकं सुप्तवासनम् ॥ ६७ ॥

aśubhe vā śubhe vāpi tena paryanuyojyate | prabuddhavāsanaṃ cānyatpañcakaṃ suptavāsanam || 67 ||

Whether in auspicious or inauspicious, it is guided by that. Another is the awakened desire, and the fivefold is the dormant desire.

चाहे शुभ हो या अशुभ, उससे पर्यनुयोज्यते (अनुसरण किया जाता है)। दूसरा प्रबुद्ध वासना (जागृत इच्छा) है, और पाँच प्रकार की सुप्त वासना (सोई हुई इच्छा) है।

686.80.68

यत्र पर्यनुयोगस्य फलं समनुभूयते । तत्र तं संप्रयुञ्जीत नाकाशं मुष्टिभिः क्षिपेत् ॥ ६८ ॥

yatra paryanuyogasya phalaṃ samanubhūyate | tatra taṃ saṃprayuñjīta nākāśaṃ muṣṭibhiḥ kṣipet || 68 ||

Where the fruit of the application is experienced, there one should apply it, not throw it into the sky with fists.

जहाँ अनुयोग का फल अनुभव किया जाता है, वहाँ उसे लागू करना चाहिए, मुट्ठियों से आकाश में नहीं फेंकना चाहिए।

696.80.69

तृणाग्रनिष्ठा मेर्वाद्याः पञ्चकानां हि राशयः । विवेकनिष्ठाः कीटाद्या एते स्थावरजंगमाः ॥ ६९ ॥

tṛṇāgraniṣṭhā mervādyāḥ pañcakānāṃ hi rāśayaḥ | vivekaninṣṭhāḥ kīṭādyā ete sthāvarajaṅgamāḥ || 69 ||

The essences of the fivefold are indeed at the tip of a blade of grass and the like, and those based on discrimination are insects and the like, these are immovable and movable.

पाँच प्रकार की राशियाँ वास्तव में एक घास की पत्ती के अग्रभाग और इसी तरह की चीजों में हैं, और विवेक पर आधारित कीटों और इसी तरह की चीजों में हैं, ये स्थावर और जंगम हैं।

706.80.70

प्रसुप्तवासनाः केचिद्यथा स्थावरजातयः । प्रबुद्धवासनाः केचिद्यथा नरसुरादयः ॥ ७० ॥

prasuptavāsanāḥ kecidyathā sthāvarajātayaḥ | prabuddhavāsanāḥ kecidyathā narasurādayaḥ || 70 ||

Some dormant desires are like immovable beings, and some awakened desires are like humans and gods.

कुछ सोई हुई इच्छाएँ स्थावर प्राणियों की तरह होती हैं, और कुछ जागृत इच्छाएँ मनुष्यों और देवताओं की तरह होती हैं।

716.80.71

सवासनाविलाः केचिद्यथैते तिर्यगादयः । प्रक्षिप्तवासनाः केचिद्यथैते मोक्षगामिनः ॥ ७१ ॥

savāsanāvilāḥ kecidyathaite tiryagādayaḥ | prakṣiptavāsanāḥ kecidyathaite mokṣagāminaḥ || 71 ||

Some are filled with desires, like animals and others | Some have desires that are cast off, like those who are on the path to liberation

कुछ वासनाओं से भरे हुए हैं, जैसे पशु और अन्य | कुछ के वासनाएँ छोड़ दी गई हैं, जैसे मोक्ष के मार्ग पर चलने वाले

726.80.72

अथ स्वास्वेव संवित्सु मनोबुद्ध्यादिकाः कृताः । हस्तपादादिसंयुक्तैः संज्ञाः पञ्चकराशिभिः ॥ ७२ ॥

atha svāsveva saṃvitsu manobuddhyādikāḥ kṛtāḥ | hastapādādisaṃyuktaiḥ saṃjñāḥ pañcakarāśibhiḥ || 72 ||

Then, in their own consciousness, the mind, intellect, and other faculties are created | With the association of hands, feet, and other organs, the five sense organs are formed

फिर, अपनी ही चेतना में, मन, बुद्धि और अन्य शक्तियाँ बनाई जाती हैं | हाथ, पैर और अन्य अंगों के संयोग से पाँच इंद्रियाँ बनती हैं

736.80.73

तिर्यगादिभिरप्यन्यैरन्याः संज्ञाः प्रकल्पिताः । स्थावरादिभिरप्यन्यैरन्यान्याः संविदः कृताः ॥ ७३ ॥

tiryagādibhirapyanyairanyāḥ saṃjñāḥ prakalpitāḥ | sthāvarādibhirapyanyairanyānyāḥ saṃvidaḥ kṛtāḥ || 73 ||

By other animals and so forth, other sense perceptions are imagined | By other immovable beings and so forth, other consciousnesses are created

अन्य पशुओं और इसी तरह के द्वारा, अन्य इंद्रिय ग्रहण कल्पित किए जाते हैं | अन्य स्थावर जीवों और इसी तरह के द्वारा, अन्य चेतनाएँ बनाई जाती हैं

746.80.74

इति साधो स्फुरन्तीमे चित्राः पञ्चकराशयः । रूपैराद्यन्तमध्येषु चलाचलजडाजडैः ॥ ७४ ॥

iti sādho sphurantīme citrāḥ pañcakarāśayaḥ | rūpairādyantamadhyeṣu calācalajaḍājaḍaiḥ || 74 ||

Thus, O virtuous one, these diverse five sense organs manifest | With forms that are moving, unmoving, insentient, and sentient in the beginning, middle, and end

इस प्रकार, हे साधु, ये विविध पाँच इंद्रियाँ प्रकट होती हैं | आदि, मध्य और अंत में चल, अचल, जड़ और चेतन रूपों से

756.80.75

एषामेकोऽभिसंकल्पः परमाणुर्महीपते । बीजमाकाशवृक्षाणां सर्गाणां तेष्विमानि तु ॥ ७५ ॥

eṣāmeko'bhisaṃkalpaḥ paramāṇurmahīpate | bījamākāśavṛkṣāṇāṃ sargāṇāṃ teṣvimāni tu || 75 ||

O king, the single resolve of these is the supreme atom | The seed of the space-tree of creations, these are in them

हे राजन्, इनका एक संकल्प परमाणु है | सृष्टियों के आकाश-वृक्ष का बीज, ये उनमें हैं

766.80.76

इन्द्रियाणि च पुष्पादि विषयामोदवर्ति हि । इच्छाभ्रमर्यो राजन्त्यो मञ्जर्यश्चञ्चलक्रियाः ॥ ७६ ॥

indriyāṇi ca puṣpādi viṣayāmodavarti hi | icchābhramaryo rājantyo mañjaryaścañcalakriyāḥ || 76 ||

The senses, like flowers, are attracted to their objects, and desires, like bees, are restless and unstable in their actions.

इन्द्रियाँ फूलों की तरह अपने विषयों में मग्न होती हैं, और इच्छाएँ भ्रमरों की तरह चंचल और अस्थिर होती हैं।

776.80.77

लोकान्तराणि स्वच्छानि गुल्मा मूलं समेरवः । पल्लवा नीलजलदा लता लोला दिशो दश ॥ ७७ ॥

lokāntarāṇi svacchāni gulmā mūlaṃ sameravaḥ | pallavā nīlajaladā latā lolā diśo daśa || 77 ||

Other worlds are pure, the roots are the clouds, the sprouts are the blue clouds, the creepers are the unsteady directions.

अन्य लोक शुद्ध हैं, जड़ें बादल हैं, पल्लव नीले बादल हैं, लताएँ अस्थिर दिशाएँ हैं।

786.80.78

वर्तमानानि भूतानि भविष्यन्ति च यानि तत् । जयन्ति तान्यसंख्यानि फलानि रघुनन्दन ॥ ७८ ॥

vartamānāni bhūtāni bhaviṣyanti ca yāni tat | jayanti tānyasaṃkhyāni phalāni raghunandana || 78 ||

The present beings and those that will exist in the future, all those countless fruits, O Raghunandana, are victorious.

वर्तमान प्राणी और जो भविष्य में होंगे, वे सभी असंख्य फल, हे रघुनन्दन, विजयी हैं।

796.80.79

पञ्चबीजास्त एते हि राम पञ्चकपादपाः । स्वयं स्वभावाज्जायन्ते स्वयं नश्यन्ति कालतः ॥ ७९ ॥

pañcabījās ta ete hi rāma pañcakapādapāḥ | svayaṃ svabhāvājjāyante svayaṃ naśyanti kālataḥ || 79 ||

O Rama, these five seeds are indeed the five trees. They arise by their own nature and perish by themselves over time.

हे राम, ये पाँच बीज वास्तव में पाँच पेड़ हैं। वे अपने स्वभाव से उत्पन्न होते हैं और समय के साथ स्वयं नष्ट हो जाते हैं।

806.80.80

स्वयं नानात्वमायान्ति चिरं जाड्यात्स्फुरन्ति च । स्वविविक्ताः शमं यान्ति तरङ्गा इव वारिधौ ॥ ८० ॥

svayaṃ nānātvamāyānti ciraṃ jāḍyātsphuranti ca | svaviviktāḥ śamaṃ yānti taraṅgā iva vāridhau || 80 ||

They themselves attain diversity, shine for a long time from inertia, and then, being distinct, they attain peace like waves in the ocean.

वे स्वयं विविधता प्राप्त करते हैं, जड़ता से लंबे समय तक चमकते हैं, और फिर, अलग होकर, समुद्र की लहरों की तरह शांति प्राप्त करते हैं।

816.80.81

इतो यान्ति समुत्सेधमितो यान्ति शमं स्वयम् । एते जाड्यविवेकाभ्यां तरङ्गा इव तोयधौ ॥ ८१ ॥

ito yānti samutsedhamito yānti śamaṃ svayam | ete jāḍyavivekābhyāṃ taraṅgā iva toya-dhou || 81 ||

Some rise from here, others attain peace on their own | These, due to ignorance and discrimination, are like waves in the ocean

कुछ यहाँ से उठते हैं, दूसरे स्वयं शांति प्राप्त करते हैं | ये, अज्ञान और विवेक के कारण, सागर की लहरों के समान हैं

826.80.82

ये विवेकवशमालयं गता राम पञ्चकविलासराशयः । तेन भूय इह यान्ति संस्थितिं प्रभ्रमन्ति जगतीतरे मुहुः ॥ ८२ ॥

ye vivekavaśamālayaṃ gatā rāma pañcakavilāsarāśayaḥ | tena bhūya iha yānti saṃsthitiṃ prabhramanti jagatītare muhuḥ || 82 ||

Those who have attained the abode of discrimination, O Rama, the essence of the five senses | They attain stability here and wander frequently in other worlds

जो विवेक के आश्रय को प्राप्त हुए हैं, हे राम, पाँचों इंद्रियों के विलास के सार | वे यहाँ स्थिरता प्राप्त करते हैं और दूसरी दुनियाओं में अक्सर भटकते हैं