योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa I, Chapter 72निर्वाण प्रकरण · सर्ग ७२

Book 6 of the Yoga Vasishtha, chapter 72 — 11 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 72 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of the Vetala's Questions · chapters 70–73अध्याय 70–73

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

16.72.1

राजोवाच । कालसत्ता नभःसत्ता स्पन्दसत्ता च चिन्मयी । शुद्धचेतनसत्ता च सर्वमित्यादि पावनम् ॥ १ ॥

rājovāca | kālasattā nabhaḥsattā spandasattā ca cinmayī | śuddhacetanasattā ca sarvamityādi pāvanam || 1 ||

The king said: The essence of time, the essence of the sky, the essence of vibration, and the essence of pure consciousness—all these are purifying.

राजा ने कहा: काल की सत्ता, आकाश की सत्ता, स्पन्दन की सत्ता और चिन्मयी सत्ता—ये सब पवित्र हैं।

26.72.2

परमात्ममहावायौ रजः स्फुरति चञ्चलम् । कुसुमाङ्ग इवामोदस्तदतद्रूपकं स्वतः ॥ २ ॥

paramātmamahāvāyau rajaḥ sphurati cañcalam | kusumāṅga ivāmodastadatadrūpakaṃ svataḥ || 2 ||

In the great wind of the Supreme Self, the restless dust sparkles. Like the fragrance of a flower, it takes various forms spontaneously.

परमात्मा की महान हवा में, चंचल धूल चमकती है। फूल की सुगंध की तरह, यह स्वतः ही विभिन्न रूप धारण करती है।

36.72.3

जगदाख्ये महास्वप्ने स्वप्नात्स्वप्नान्तरं व्रजत् । रूपं त्यजति नो शान्तं ब्रह्मशान्तत्वबृंहणम् ॥ ३ ॥

jagadākhye mahāsvapne svapnātsvapnāntaraṃ vrajat | rūpaṃ tyajati no śāntaṃ brahmaśāntatvabṛṃhaṇam || 3 ||

In the great dream called the universe, one dream leads to another. It does not abandon form but leads to the peaceful expansion of Brahman.

ब्रह्मांड कहलाने वाले महान स्वप्न में, एक स्वप्न दूसरे स्वप्न में बदल जाता है। यह रूप को नहीं छोड़ता बल्कि ब्रह्म के शांत विस्तार की ओर ले जाता है।

46.72.4

रम्भास्तम्भो यथा पत्रमात्रमेवान्तरान्तरम् । अन्तरन्तस्तथेदं हि विश्वं ब्रह्म विवर्त्यपि ॥ ४ ॥

rambhāstambho yathā patramātramevāntarāntaram | antarantras tathedaṃ hi viśvaṃ brahma vivartyapi || 4 ||

Just as a banana plant is only leaves within leaves, so too this entire universe, though appearing as a transformation, is Brahman.

जैसे केले का पौधा केवल पत्तों का पत्ता होता है, वैसे ही यह सम्पूर्ण ब्रह्मांड, परिवर्तन के रूप में दिखने के बावजूद, ब्रह्म है।

56.72.5

सद्ब्रह्मात्मादिभिः शब्दैर्यदेताभिर्विगीयते । शून्यमव्यपदेशं ते न तत्किंचिच्च किंचन ॥ ५ ॥

sadbrahmātmādibhiḥ śabdair yadetābhir vigīyate | śūnyam avyapadeśaṃ te na tat kiñcic ca kiñcana || 5 ||

That which is described by words such as 'Sat', 'Brahman', 'Atman', etc., is devoid of description. It is nothing, not even a little bit.

जो 'सत', 'ब्रह्म', 'आत्मा' आदि शब्दों द्वारा वर्णित किया जाता है, वह वर्णन से रहित है। वह कुछ नहीं है, छोटा सा भी नहीं।

66.72.6

या या विभाव्यते सत्ता सा सानुभवनिर्मितान् । रम्भास्तम्भवदेतावच्चिन्मात्रममलं ततम् ॥ ६ ॥

yā yā vibhāvyate sattā sā sānubhavanirmitān | rambhāstambhavadetāvaccinmātramamalaṃ tatam || 6 ||

Whatever is conceived as existence, that is created by experience | Like the illusion of a pillar, it is pure consciousness, stainless and pervasive

जो जो अस्तित्व के रूप में सोचा जाता है, वह अनुभव से बना है | जैसे खंभे का भ्रम, यह शुद्ध चेतना, निर्मल और व्यापक है

76.72.7

सूक्ष्मत्वादप्यलभ्यत्वात्परमात्मा परोऽणुकः । अनन्तत्वादसावेव प्राप्तो मेर्वादिमूलताम् ॥ ७ ॥

sūkṣmatvādapyalabhyatvātparamātmā paro'ṇukaḥ | anantatvādasāveva prāpto mervādimūlatām || 7 ||

Due to its subtlety and unattainability, the Supreme Self is the supreme atom | Due to its infiniteness, it has attained the primordial state like Mount Meru

अपनी सूक्ष्मता और अप्राप्यता के कारण, परमात्मा परम अणु है | अपनी अनंतता के कारण, यह मेरु पर्वत के समान आदिम अवस्था को प्राप्त हुआ है

86.72.8

अणोरप्यत्यनन्तस्य पुंसोऽस्य जगदाद्यपि । परमाणुवदाभाति प्रतीतत्वादरूपवत् ॥ ८ ॥

aṇorapyatyānantasya puṃso'sya jagadādyapi | paramāṇuvadābhāti pratītatvādarūpavat || 8 ||

Even though the Supreme Self is infinitely small, it appears as the entire universe | It shines like the smallest particle, yet it is formless due to its perceived nature

यद्यपि परमात्मा अनंत रूप से सूक्ष्म है, फिर भी यह सम्पूर्ण ब्रह्मांड के रूप में प्रकट होता है | यह सबसे छोटे कण की तरह चमकता है, लेकिन इसकी प्रतीति के कारण यह निराकार है

96.72.9

परोऽणुरेषोऽलभ्यत्वात्पूरकत्वान्महागिरिः । सर्वावयवरूपोऽपि निरस्तावयवः पुमान् ॥ ९ ॥

paro'ṇureṣo'labyatvātpūrakatvānmahāgiriḥ | sarvāvayavarūpo'pi nirastāvayavaḥ pumān || 9 ||

This supreme atom is unattainable and all-pervading like a great mountain | Although it has all parts, it is without parts, a supreme being

यह परम अणु अप्राप्य और सर्वव्यापी है जैसे एक महान पर्वत | यद्यपि इसमें सभी अंग हैं, फिर भी यह अंगहीन है, एक परम पुरुष

106.72.10

अस्य वै ज्ञप्तिमात्रस्य मज्जामात्रं जगत्त्रयी । विज्ञानमात्रमध्यं हि साधो विद्धि जगत्त्रयम् ॥ १० ॥

asya vai jñaptimātrasya majjāmātraṃ jagattrayī | vijñānamātramadhyaṃ hi sādho viddhi jagattrayam || 10 ||

Indeed, the mere cognition of this Supreme Self is the essence of the three worlds | O virtuous one, know that the three worlds are merely consciousness

निश्चय ही, इस परमात्मा का मात्र ज्ञान ही तीनों लोकों का सार है | हे साधु, जान लो कि तीनों लोक मात्र चेतना हैं

116.72.11

विज्ञानमात्रकलनाकलितं जगन्ति शान्तस्वभावसुकुमारमनन्तरूपम् । वेतालबालक पदं तदलङ्घनीयमेवं स्वयं समनुभावय शान्तमास्स्व ॥ ११ ॥

vijñānamātrakalanākalitaṃ jaganti śāntasvabhāvasukumāramanantarūpam | vetālabālaka padaṃ tadalaṅghanīyamevaṃ svayaṃ samanubhāvaya śāntamāssva || 11 ||

The world, which is merely a mental construct, is peaceful, delicate, and of infinite form. O child, the state of the Vetala is unattainable. Realize this yourself and be peaceful.

यह जगत मन की कल्पना मात्र है, शान्त, सुकुमार और अनन्त रूप वाला है | हे बालक, वेताल का पद अलंघनीय है, इसे स्वयं अनुभव करो और शान्त हो जाओ।