Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 66 — 28 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

वाल्मीकिरुवाच | वसिष्ठमुनिसंयुक्ता विश्वामित्रादिसंयुताः | स्थिताः खेचरसिद्धौघा विश्रान्ता नृपनायकाः || १ ||

vālmīkiruvāca | vasiṣṭhamunisaṃyuktā viśvāmitrādisaṃyutāḥ | sthitāḥ khecarasiddhaughā viśrāntā nṛpanāyakāḥ || 1 ||

English

Vālmīki said: The kings, united with Sage Vasistha and others like Visvamitra, were stationed in the sky, relaxed and accomplished.

हिन्दी

वाल्मीकि ने कहा: वसिष्ठ मुनि और विश्वामित्र जैसे ऋषियों के साथ मिलकर राजाओं ने आकाश में स्थित होकर विश्राम किया था।

2

सरामलक्ष्मणा सैव तथैवाथ सभा बभौ | सौम्या समसमाभोगा शान्तवातेव पद्मिनी || २ ||

sarāmalakṣmaṇā saiva tathaivātha sabhā babhau | saumyā samasamābhogā śāntavāteva padminī || 2 ||

English

Along with Rama and Lakshmana, the assembly appeared serene and balanced, like a lotus pond with calm winds.

हिन्दी

राम और लक्ष्मण के साथ सभा शान्त और संतुलित दिखाई दी, जैसे शान्त हवा वाला कमल तालाब।

3

अनवेक्ष्य वचः प्रश्नमुवाचाथ मुनीश्वरः | बोधयन्ति बलादेव सानुकम्पा हि साधवः || ३ ||

anavekṣya vacaḥ praśnamuvācātha munīśvaraḥ | bodhayanti balādeva sānukampā hi sādhavaḥ || 3 ||

English

Without considering the question, the sage then spoke: The virtuous ones, with compassion, indeed awaken even by force.

हिन्दी

प्रश्न को ध्यान में न लाकर, मुनि ने कहा: दयालु साधु लोग करुणा से बलपूर्वक भी जगाते हैं।

4

श्रीवसिष्ठ उवाचराजन् रघुकुलाकाशशशाङ्क रघुनन्दनह्यो मया ज्ञाननेत्रेण स भिक्षुः प्रेक्षितश्चिरम् || ४ ||

śrīvasiṣṭha uvācarājan raghukulākāśaśaśāṅka raghunandanahyo mayā jñānanetreṇa sa bhikṣuḥ prekṣitaściram || 4 ||

English

Sri Vasistha said: O King, the moon of the Raghu dynasty, the delight of the Raghus, that mendicant was seen by me with the eye of knowledge for a long time.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे राजन्, रघु वंश का चंद्रमा, रघु का आनंद, वह भिक्षु मेरे ज्ञान नेत्र से देखा गया लंबे समय तक।

5

ध्यानेनाहं चिरं भ्रान्तस्तादृग्भिक्षुदिदृक्षया | द्वीपानि सप्त विपुलां कुलशैलसपर्वताम् || ५ ||

dhyānenaahaṃ ciraṃ bhrāntastādṛgbhikṣudidṛkṣayā | dvīpāni sapta vipulāṃ kulaśailasaparvatām || 5 ||

English

I have wandered for a long time in meditation, seeking to see such a beggar, crossing the seven vast islands and the mountain ranges.

हिन्दी

मैं ध्यान में लंबे समय तक भटका हूँ, ऐसे भिक्षु को देखने की इच्छा से, सात विशाल द्वीपों और पर्वत श्रृंखलाओं को पार करते हुए।

6

यावत्कुतश्चिदप्येवं भिक्षुर्लब्धो न तादृशः | कथं किल मनोराज्यं बहिरप्युपलभ्यते || ६ ||

yāvatkutaścidapyevaṃ bhikṣurlabdho na tādṛśaḥ | kathaṃ kila manorājyaṃ bahirapyupalabhyate || 6 ||

English

Even though a monk may have attained some level of realization, he is not truly enlightened. How can the kingdom of the mind be perceived externally?

हिन्दी

भले ही कोई भिक्षु किसी तरह से कुछ प्राप्त कर ले, फिर भी वह ऐसा नहीं है | कैसे मन का राज्य बाहर भी पाया जाता है?

7

ततस्त्रिभागशेषायां रात्र्यां पुनरहं धिया | उत्तराशान्तरं यातो वेलावात इवार्णवम् || ७ ||

tatastribhāgaśeṣāyāṃ rātryāṃ punarahaṃ dhiyā | uttarāśāntaraṃ yāto velāvāta ivārṇavam || 7 ||

English

Then, in the last third of the night, I again went with my mind to the northern region, like the ocean moving with the tide.

हिन्दी

तब, रात के अंतिम तिहाई में, मैंने फिर से अपने मन से उत्तर दिशा की ओर जाना शुरू किया, जैसे समुद्र ज्वार के साथ चलता है |

8

जिननामैष तत्रास्ति श्रीमान् जनपदो महान् | वल्मीकोपरि तत्रास्ति विहारो जनसंश्रयः || ८ ||

jinanāmaiṣa tatrāsti śrīmān janapado mahān | valmīkopari tatrāsti vihāro janasaṃśrayaḥ || 8 ||

English

There is a great and prosperous region named Jina. On an anthill there, there is a monastery which is a refuge for people.

हिन्दी

वहाँ जिन नाम का एक महान और समृद्ध जनपद है | वहाँ एक वाल्मीक (anthill) पर एक विहार (monastery) है जो लोगों का आश्रय है |

9

तस्मिन्विहारे स्वकुटीकोशे कपिलमूर्धजः | भिक्षुर्दीर्घदृशो नाम स्थित एव समाधये || ९ ||

tasminvihāre svakuṭīkośe kapilamūrdhajaḥ | bhikṣurdīrghadṛśo nāma sthita eva samādhaye || 9 ||

English

In that monastery, in his own small hut, there was a monk named Dīrghadṛśa with reddish-brown hair, who was steadfast in meditation.

हिन्दी

उस विहार में, अपने छोटे कुटीर में, एक भिक्षु था जिसका नाम दीर्घदृश था और जिसके बाल भूरे रंग के थे, जो ध्यान में स्थिर था |

10

एकविंशतिरात्रं च तस्यैवं स्थितिशालिनः | दृढार्गलं गृहं ध्यानभङ्गभीता विशन्ति नो || १० ||

ekaviṃśatirātraṃ ca tasyevaṃ sthitiśālinaḥ | dṛḍhārgalam gṛhaṃ dhyānabhaṅgabhītā viśanti no || 10 ||

English

For twenty-one nights, he remained steadfast in this state, and those who were afraid of disturbing his meditation did not enter the firmly locked house.

हिन्दी

इक्कीस रातों तक, वह इस अवस्था में स्थिर रहा, और जो लोग उसके ध्यान में विघ्न डालने से डरते थे, वे किलेबंद घर में नहीं गए |

11

भृत्याः प्रियाः किल तथा संतिष्ठति स भिक्षुकः | अद्यैव तस्य संवेत्तुं नियतेरीदृशी स्थितिः || ११ ||

bhṛtyāḥ priyāḥ kila tathā saṃtiṣṭhati sa bhikṣukaḥ | adyaiva tasya saṃvettuṃ niyaterīdṛśī sthitiḥ || 11 ||

English

The servants are dear, indeed, thus the monk remains | Today itself, his fixed state is to be understood || 11 ||

हिन्दी

सेवक प्रिय हैं, निश्चित रूप से, इसलिए वह भिक्षु रहता है | आज ही उसकी निश्चित स्थिति को समझना है || ११ ||

12

रात्रयो ध्याननिष्ठस्य गतास्तस्यैकविंशतिः | स तु वर्षसहस्त्रानी तथा चित्तेन भूतवान् || १२ ||

rātrayo dhyānaniṣṭhasya gatāstasyaiakaviṃśatiḥ | sa tu varṣasahastrānī tathā cittena bhūtavān || 12 ||

English

Twenty-one nights have passed for him who is devoted to meditation | He has become thus with his mind for a thousand years || 12 ||

हिन्दी

उसके लिए ध्यान में लगे हुए एकविंशति रात्रियाँ बीत गईं | वह अपने मन से हजार वर्षों के लिए ऐसा हो गया || १२ ||

13

कस्मिंश्चित्प्राक्तने कल्पे भिक्षुरेव पुराऽभवत् | अद्य त्विह द्वितीयोऽस्मिंस्तृतीयो नोपलभ्यते || १३ ||

kasmiṃścitprāktane kalpe bhikṣureva purā'bhavat | adya tviha dvitīyo'smiṃstṛtīyo nopalabhyate || 13 ||

English

In some past eon, he was indeed a monk | Today, here in this second one, the third is not found || 13 ||

हिन्दी

किसी प्राचीन कल्प में, वह निश्चित रूप से एक भिक्षु था | आज, यहाँ इस दूसरे में, तीसरा नहीं मिलता || १३ ||

14

मया तु पुनरन्विष्य चेतसा चतुरात्मना | तादृग् भिक्षुस्तृतीयोऽन्यो जगत्पद्मोदरालिना || १४ ||

mayā tu punaranviṣya cetasā caturātmanā | tādṛg bhikṣustṛtīyo'nyo jagatpadmodarālinā || 14 ||

English

By me, indeed, searching again with a fourfold mind | Such a third different monk was found by the lotus-hearted world || 14 ||

हिन्दी

मेरे द्वारा, निश्चित रूप से, चतुरात्मा मन से फिर से खोजने पर | कमल-हृदय वाले जगत द्वारा ऐसा एक तीसरा अलग भिक्षु मिला || १४ ||

15

अस्मात्सर्गात्ततो लब्धस्तृतीयस्तादृशाशयः | अथान्ये लीलया सर्गा मया संप्रेक्षितास्ततः || १५ ||

asmātsargāttato labdhas tṛtīyastādṛśāśayaḥ | athānye līlayā sargā mayā saṃprekṣitāstat || 15 ||

English

From this creation, then, such a third intention was obtained | Then other creations were seen by me with play || 15 ||

हिन्दी

इस सृष्टि से, तब, ऐसा एक तीसरा इरादा प्राप्त हुआ | फिर अन्य सृष्टियाँ मेरे द्वारा लीला से देखी गईं || १५ ||

16

यावत्तस्मिंश्चिदाकाशकोशशायिनि सर्गके | तृतीयो विद्यते भिक्षुर्ब्राह्मश्च सदृशक्रमः || १६ ||

yāvattasmiṃścidākāśakośaśāyini sargake | tṛtīyo vidyate bhikṣurbrahmaśca sadṛśakramaḥ || 16 ||

English

In the creation that resides in the cosmic egg, there is a third ascetic who is equal to Brahma.

हिन्दी

जिस सृष्टि कोश में रहता है, उसमें एक तीसरा भिक्षु है जो ब्रह्मा के समान है।

17

एवं तेनैव तेनैव संनिवेशेन भूरिशः | भविष्यन्त्यभवन्सर्वे पदार्थाः सर्गसंततौ || १७ ||

evaṃ tenaiva tenaiva saṃniveśena bhūriśaḥ | bhaviṣyantyabhavansarve padārthāḥ sargasantatau || 17 ||

English

Thus, through that very arrangement, all elements will abundantly exist in the continuous creation.

हिन्दी

इस प्रकार, उसी व्यवस्था से, सभी तत्व निरंतर सृष्टि में अधिक मात्रा में होंगे।

18

अस्यां सभायामपि ये मुनयो ब्राह्मणास्तथा | भाव्यमेवं समाचौरस्तैरन्यैरप्यनेकशः || १८ ||

asyāṃ sabhāyāmapi ye munayo brāhmaṇāstathā | bhāvyamevaṃ samācaurastairanyairapyanekaśaḥ || 18 ||

English

In this assembly, those sages and Brahmins should behave in this manner, and similarly, others should also behave in the same way.

हिन्दी

इस सभा में, वे मुनि और ब्राह्मण इस प्रकार से व्यवहार करें, और इसी प्रकार, अन्य भी इसी तरह से व्यवहार करें।

19

नारदेनामुना भाव्यं पुनरन्येन चामुना | एवं कलनकर्मभ्यां युक्तेनान्येन भूरिशः || १९ ||

nāradenāmunā bhāvyaṃ punaranyena cāmunā | evaṃ kalanakarmabhyāṃ yuktenānyena bhūriśaḥ || 19 ||

English

This should be done by Nārada and then by another sage, and similarly, by others who are engaged in various actions.

हिन्दी

यह नारद द्वारा और फिर दूसरे मुनि द्वारा किया जाना चाहिए, और इसी प्रकार, अन्य लोगों द्वारा जो विभिन्न कार्यों में लगे हुए हैं।

20

एवं जन्मादिना भाव्यं व्यासेनापि शुकेन च | शौनकेन पुनर्भाव्यं क्रतुना पुलहेन च || २० ||

evaṃ janmādinā bhāvyaṃ vyāsenāpi śukena ca | śaunakena punarbhāvyaṃ kratunā pulahena ca || 20 ||

English

This should be done by Vyāsa and Śuka, and similarly, by Śaunaka, Kratu, and Pulaha.

हिन्दी

यह व्यास और शुक द्वारा किया जाना चाहिए, और इसी प्रकार, शौनक, क्रतु और पुलह द्वारा भी किया जाना चाहिए।

21

अगस्त्येन पुलस्त्येन भृगुणाऽङ्गिरसापि च | एत एव तथान्ये च एवंरूपक्रियास्पदम् || २१ ||

agastyena pulastyena bhṛguṇā'ṅgirasāpi ca | eta eva tathānye ca evaṃrūpakriyāspadam || 21 ||

English

By Agastya, Pulastya, Bhrigu, and Angiras, and others like them, this is the form and action.

हिन्दी

अगस्त्य, पुलस्त्य, भृगु और अंगिरा द्वारा, और उनके जैसे अन्य लोगों द्वारा, यह रूप और क्रिया है।

22

चिराच्चिराद्भविष्यन्ति मायेयं वितता यतः | सदृशाचारजन्मानस्त एवान्ये च भूरिशः || २२ ||

cirāccirādbhaviṣyanti māyeyaṃ vitatā yataḥ | sadṛśācārajanmānastā evānye ca bhūriśaḥ || 22 ||

English

After a long time, they will appear, this illusion is spread because of them. Similar in conduct and birth, they and many others will be numerous.

हिन्दी

बहुत समय बाद, वे प्रकट होंगे, इस माया का विस्तार उनके कारण है। आचार और जन्म में समान, वे और बहुत से अन्य लोग अधिक संख्या में होंगे।

23

भूयोभूयो विवर्तन्ते सर्गेष्वप्स्विव वीचयः | अत्यन्तसदृशाः केचित्केचिदर्धसमक्रमाः || २३ ||

bhūyobhūyo vivartante sargeṣvapsviva vīcayaḥ | atyantasadṛśāḥ kecitkecidardhasamakramāḥ || 23 ||

English

Again and again, they transform in creations like waves in water. Some are very similar, some are half similar in their actions.

हिन्दी

बार-बार, वे सृष्टियों में पानी की लहरों की तरह परिवर्तित होते हैं। कुछ बहुत समान हैं, कुछ आधे समान अपनी क्रियाओं में हैं।

24

केचिदीषत्समाः केचिन्न कदाचित्पुनस्तथा | एवमेषातिवितता महतामपि मोहिनी || २४ ||

kecidīṣatsamāḥ kecinnā kadācitpunastathā | evameṣātivitatā mahatāmapi mohinī || 24 ||

English

Some are slightly similar, some are never like that again. Thus, this illusion is very widespread even among the great.

हिन्दी

कुछ थोड़े समान हैं, कुछ फिर कभी ऐसे नहीं होते। इस प्रकार, यह माया महानों में भी बहुत व्यापक है।

25

क्षणेनेहास्ति नो कर्म प्रतिपत्तिर्हि जृम्भते | क्वैकविंशत्यहोरात्रा अनन्ताकृतयोऽनघ || २५ ||

kṣaṇenehāsti no karma pratipattirhi jṛmbhate | kvaikaviṃśatyahorātrā anantākṛtayo'nagha || 25 ||

English

In an instant, there is no action here, realization indeed yawns. Where are the twenty-one days and nights, O sinless one, the endless deeds?

हिन्दी

एक क्षण में, यहाँ कोई क्रिया नहीं है, जागरूकता वास्तव में जागती है। हे निष्पाप, बीस एक दिन और रातें कहाँ हैं, अनंत कर्म?

26

क्व तासामुपलम्भोऽलमहो भीमा मनोगतिः | प्रतिभामात्रमेवेदमित्थं विकसितं स्थितम् || २६ ||

kva tāsāmupalambho'lamaho bhīmā manogatiḥ | pratibhāmātramevedamitthaṃ vikasitaṃ sthitam || 26 ||

English

Where is the limit of their understanding? Oh, the terrible movement of the mind! This is merely a manifestation of intelligence, thus it is established.

हिन्दी

उनकी समझ की सीमा कहाँ है? ओह, मन की भयानक गति! यह तो बस बुद्धि का प्रकटीकरण है, इस प्रकार यह स्थापित है।

27

नानाकलहकल्लोलं जले प्रातरिवाम्बुजम् | जातं संवेदनादेव शुद्धादिदमशुद्धिमत् | संसारजालमखिलं सार्चिर्वह्निकणादिव || २७ ||

nānākalahakallolaṃ jale prātarivāmbujam | jātaṃ saṃvedanādeva śuddhādidamaśuddhimat | saṃsārajālamakhilaṃ sārcirvahnikanādiva || 27 ||

English

Like a lotus in the water in the morning, arising from pure awareness, this entire web of the world, impure though it seems, is like a spark of fire.

हिन्दी

जैसे सुबह पानी में कमल, शुद्ध चेतना से उत्पन्न, यह पूरा संसार का जाल, जो अशुद्ध लगता है, एक अग्नि की चिनगारी की तरह है।

28

प्रत्येकमेवमुदितः प्रतिभासखण्डः खण्डान्तरेष्वपि च तस्य विचित्रखण्डः | सर्वे स्वयं ननु च तेऽपि मिथो न मिथ्या सर्वात्मनि स्फुरति कारणकारणेऽस्मिन् || २८ ||

pratyekamevamuditaḥ pratibhāsakhaṇḍaḥ khaṇḍāntareṣvapi ca tasya vicitraKhaṇḍaḥ | sarve svayaṃ nanu ca te'pi mitho na mithyā sarvātmani sphurati kāraṇakāraṇe'smin || 28 ||

English

Each manifested part, though appearing distinct, is interconnected and diverse within itself. All these parts, though seemingly separate, are not false; they shine forth in the ultimate cause of all, the self.

हिन्दी

प्रत्येक प्रकट भाग, भले ही अलग दिखता हो, आपस में जुड़ा हुआ और अपने आप में विविध है। ये सभी भाग, भले ही अलग दिखते हों, झूठे नहीं हैं; वे सबके अंतिम कारण, आत्मा में चमकते हैं।

← Chapter 65Chapter 67 →