Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 34 — 31 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

ईश्वर उवाच इत्थं स्थितमिदं विश्वं सदसद्देवरूपि च द्वैतैक्यपदनिर्मुक्तं युक्तं द्वैतैक्यमप्यतः || १ ||

īśvara uvāca itthaṃ sthitamidaṃ viśvaṃ sadāsaddēvarūpi ca dvaitaikyapadanirmuktaṃ yuktaṃ dvaitaikyamapyataḥ || 1 ||

English

The Lord said: This universe is established in the form of both existence and non-existence, devoid of the concept of duality and non-duality, yet united in duality and non-duality.

हिन्दी

ईश्वर ने कहा: यह विश्व अस्तित्व और अनस्तित्व के रूप में स्थित है, द्वैत और अद्वैत के विचार से मुक्त है, फिर भी द्वैत और अद्वैत में एकत्रित है।

2

चितेः कलङ्कवैरूप्यमिति संसारतां गतम् अकलङ्कमसंसारि तच्चाभिन्नाद्वयात्मकम् || २ ||

citeḥ kalaṅkavairūpyamiti saṃsāratāṃ gatam akalaṅkamasāṃsāri taccābhinnādvayātmakam || 2 ||

English

The impure and diverse forms of consciousness have entered the worldly existence. That which is pure and non-worldly is of the nature of non-dual and indivisible.

हिन्दी

चेतना के अशुद्ध और विविध रूप संसार में प्रवेश कर गए हैं। जो शुद्ध और संसार से परे है, वह अद्वैत और अविभाज्य स्वरूप का है।

3

इयमस्मीति संप्राप्तकलङ्का चिन्निबध्यते एतामेव कलां बुद्ध्वा स्वकाभिन्नां विमुच्यते || ३ ||

iyamasmīti saṃprāptakalaṅkā cinnibadhyate etāmeva kalāṃ buddhvā svakābhinnāṃ vimucyate || 3 ||

English

This 'I am' consciousness, having attained impurity, is bound by consciousness. By understanding this very part as non-different from oneself, one is liberated.

हिन्दी

'मैं हूँ' चेतना, जिसने अशुद्धि प्राप्त की है, चेतना से बंधी है। इस अंश को अपने से अभिन्न समझकर, मुक्ति प्राप्त होती है।

4

चिदर्थाकारताभावाद्द्वित्वात्सत्त्वं समुज्झति सुखादिमिलितां धत्ते न सत्यां सदिति क्षणात् || ४ ||

cidarthākāratābhāvāddvitvātsattvaṃ samujjhati sukhādimilitāṃ dhatte na satyāṃ saditi kṣaṇāt || 4 ||

English

Due to the absence of the form of the object of consciousness, duality arises, and existence is perceived. It holds mixed happiness and other qualities, not truth, as true in an instant.

हिन्दी

चेतना के विषय के रूप के अभाव से द्वैत उत्पन्न होता है, और अस्तित्व की अनुभूति होती है। यह मिश्रित सुख और अन्य गुणों को धारण करता है, सत्य को नहीं, एक क्षण में सत्य के रूप में।

5

शुद्धा निरंशा सत्या वाऽसत्या वेत्येवमादिभिः विमुक्ता नामशब्दार्थैः सर्वैः सर्वात्मिकापि खम् || ५ ||

śuddhā niraṃśā satyā vā'satyā vetyevamādibhiḥ vimuktā nāmaśabdārthaiḥ sarvaiḥ sarvātmikāpi kham || 5 ||

English

Pure, without parts, true or untrue, thus and so forth, liberated from all names and meanings, all-pervading space.

हिन्दी

शुद्ध, अंशहीन, सत्य या असत्य, इस प्रकार और इस प्रकार से, सभी नामों और अर्थों से मुक्त, सर्वव्यापी आकाश।

6

सर्वं निरुपमं शान्तं मनसैतत्त्रिमार्गगम्ब्रह्मेदं बृंहितं ब्रह्म शक्त्याऽऽकाशविकासया || ६ ||

sarvaṃ nirupamaṃ śāntaṃ manasaitattrimārgagambrahmedaṃ bṛṃhitaṃ brahma śaktyā''kāśavikāsayā || 6 ||

English

All is incomparable, peaceful, and the mind is the path to the threefold Brahman. This Brahman is expanded by the power of the ether.

हिन्दी

सब कुछ अनुपम है, शान्त है, और मन तीनों मार्गों का पथ है। यह ब्रह्म आकाश की शक्ति से विस्तृत है।

7

मनसा मनसि च्छिन्ने स्वेन्द्रियावयवात्मनिसत्यालोकाज्जगज्जाले प्रच्छन्ने विलयं गते || ७ ||

manasā manasi cchinne svendriyāvayavātmanisatyālokājjagajjāle pracchanne vilayaṃ gate || 7 ||

English

When the mind is severed from the mind, and the self is concealed in the web of the world's illusion, it merges into dissolution.

हिन्दी

जब मन मन से कट जाता है, और आत्मा संसार के मायाजाल में छिप जाती है, तो वह विलय में मिल जाती है।

8

छिद्यते शीर्णसंसारकलना कल्पनात्मिकाभृष्टबीजोपमा सत्ता जीवस्य इतिनामिका || ८ ||

chidyate śīrṇasaṃsārakalanā kalpanātmikābhṛṣṭabījopamā sattā jīvasya itināmikā || 8 ||

English

The worn-out cycle of worldly existence, which is imaginary in nature, is cut off like a fallen seed. This is the reality of the individual soul.

हिन्दी

जीर्ण-शीर्ण संसार का चक्र, जो कल्पनात्मक है, गिरे हुए बीज की तरह कट जाता है। यह जीव की वास्तविकता है।

9

पश्यन्ती नाम कलितोत्सृजन्ती चेत्यचर्वणाम्मनोमोहाभ्रनिर्मुक्ता शरदाकाशकोशवत् || ९ ||

paśyantī nāma kalitotsṛjantī cetyacarvaṇāmmanomohābhranirmuktā śaradākāśakośavat || 9 ||

English

The one named Paśyantī, who has abandoned the illusion of the mind, is free from the clouds of delusion and is like the clear autumn sky.

हिन्दी

पश्यन्ती नामक, जिसने मन की भ्रांति को त्याग दिया है, भ्रम के बादलों से मुक्त है और शरद् के साफ आकाश की तरह है।

10

शुद्धा चिद्भावमात्रस्था चेत्यचिच्चापलं गतासमस्तसामान्यवती भवतीर्णभवार्णवा || १० ||

śuddhā cidbhāvamātrasthā cetyaciccāpalaṃ gatāsamastasāmānyavatī bhavatīrṇabhavārṇavā || 10 ||

English

Pure, abiding in the state of pure consciousness, having gone beyond the restlessness of the mind, she is endowed with all common qualities and has crossed the ocean of worldly existence.

हिन्दी

शुद्ध, शुद्ध चेतना की अवस्था में स्थित, मन की चंचलता से पार, वह सभी सामान्य गुणों से युक्त है और संसार के सागर को पार कर चुकी है।

11

अपुनर्भवसौषुप्तपदपाण्डित्यपीवरी | परमासाद्य विश्रान्ता विश्रान्ता वितते पदे || ११ ||

apunarbhavaśauṣuptapadapāṇḍityapīvarī | paramāsādya viśrāntā viśrāntā vitate pade || 11 ||

English

Having attained the supreme state of deep sleep, free from rebirth, and being wise, she is fully rested in the expanded state.

हिन्दी

अपुनर्भव के सौषुप्त पद को पाण्डित्य के साथ प्राप्त करके, वह परम अवस्था में विश्रांत है और विस्तृत पद में विश्रांत है।

12

एतत्ते मनसि क्षीणे प्रथमं कथितं पदम् | द्वितीयं श्रृणु विप्रेन्द्र शक्तेरस्याः सुपावनम् || १२ ||

etatte manasi kṣīṇe prathamaṃ kathitaṃ padam | dvitīyaṃ śṛṇu viprendra śakterasyāḥ supāvanam || 12 ||

English

This first state has been described to you when your mind is weakened. Now, listen to the second, which is the excellent purification of this power.

हिन्दी

यह प्रथम अवस्था तुम्हारे मन के क्षीण होने पर बताई गई है। अब, इस शक्ति के उत्तम परिशुद्धि के रूप में दूसरी अवस्था को सुनो।

13

एषैव मनसोन्मुक्ता चिच्छक्तिः शान्तिशालिनी | सर्वज्योतिस्तमोमुक्ता वितताकाशसुन्दरी || १३ ||

eṣaiva manasonmuktā cicchaktiḥ śāntiśālinī | sarvajyotistamomuktā vitatākāśasundarī || 13 ||

English

This very consciousness power, freed from the mind, is peaceful and tranquil. It is free from all darkness and is beautiful like the expanded sky.

हिन्दी

यह चेतना शक्ति, मन से मुक्त होकर, शांति से भरी है। यह सभी अंधकार से मुक्त है और विस्तृत आकाश की तरह सुंदर है।

14

घनसौषुप्तलेखावच्छिलान्तःसन्निवेशवत् | सैन्धवान्तस्थरसवद्वातान्तःस्पन्दशक्तिवत् || १४ ||

ghanasauṣuptalekhāvacchilāntaḥsanniveśavat | saindhavāntastharasavadvātāntaḥspandaśaktivat || 14 ||

English

Like the deep sleep state that is enclosed within the lines of consciousness, like the taste within the salt, and like the power of vibration within the wind.

हिन्दी

जैसे चेतना की रेखाओं में घिरा गहरी नींद का अवस्था, जैसे नमक में स्वाद, और जैसे हवा में कंपन की शक्ति।

15

कालेनायाति तत्रैव परां परिणतिं यदा | शून्यशक्तिरिवाकाशे परमाकाशगा तदा || १५ ||

kālenāyāti tatraiva parāṃ pariṇatiṃ yadā | śūnyaśaktirivākāśe paramākāśagā tadā || 15 ||

English

When, over time, it reaches the ultimate transformation in that very state, it becomes like the power of emptiness in the sky, merging into the supreme sky.

हिन्दी

जब समय के साथ वह उसी अवस्था में परम परिणति को प्राप्त करता है, तो वह आकाश में शून्य शक्ति की तरह होता है, परम आकाश में विलीन हो जाता है।

16

चेत्यांशोन्मुखतां नूनं त्यजत्यम्ब्विव चापलम् | वातलेखेव चलनं पुष्पलेखेव सौरभम् || १६ ||

cetyāṃśonmukhatāṃ nūnaṃ tyajatyambviva cāpalam | vātalekheva calanaṃ puṣpalekheva saurabham || 16 ||

English

The conscious entity surely abandons restlessness like water, movement like a breeze, and fragrance like a flower.

हिन्दी

चेतना का अंश निश्चित रूप से पानी की तरह चंचलता को त्याग देता है, हवा की तरह गति को और फूल की तरह सुगंध को।

17

कालताकाशते त्यक्त्वा सकले सकलाकला | न जडा नाजडा स्फारा धत्ते सत्तामनामिकाम् || १७ ||

kālatākāśate tyaktvā sakale sakalākalā | na jaḍā nājaḍā sphārā dhatte sattāmanāmikām || 17 ||

English

Abandoning the limitations of time and space, it encompasses everything, neither inert nor non-inert, and manifests an unnamed existence.

हिन्दी

समय और स्थान की सीमाओं को त्यागकर, यह सब कुछ को आवृत करता है, न जड़ न अजड़, और एक नामहीन अस्तित्व को प्रकट करता है।

18

दिक्कालाद्यनवच्छिन्नमहासत्तापदं गताम् | तुर्यतुर्यांशकलितामकलङ्कामनामयाम् || १८ ||

dikkālādyanavacchinnamahāsattāpadaṃ gatām | turyaturyāṃśakalitāmakalaṅkāmanāmayām || 18 ||

English

It has attained the state of great existence, unlimited by directions, time, and other constraints, and is adorned with the fourth state beyond the fourth, free from blemishes and nameless.

हिन्दी

यह दिशा, समय और अन्य बाधाओं से असीमित महान अस्तित्व की स्थिति को प्राप्त है, और चौथे से परे चौथे अवस्था से सुशोभित है, दोषरहित और नामहीन है।

19

कांचिदेव विशालाक्ष साक्षिवत्समवस्थिताम् | सर्वतः सर्वदा सर्वप्रकाशस्वादुतत्पराम् || १९ ||

kāṃcideva viśālākṣa sākṣivatsamavasthitām | sarvataḥ sarvadā sarvaprakāśasvādutatparām || 19 ||

English

O wide-eyed one, it is established like a witness, always and everywhere, supremely delighting in the illumination of all.

हिन्दी

हे विशाल नेत्रों वाले, यह साक्षी की तरह स्थापित है, हमेशा और हर जगह, सब कुछ के प्रकाश में परम आनंद लेता है।

20

एषा द्वितीया पदता कथिता तव सुव्रत | तृतीयं श्रृणु वक्ष्यामि पदं पदविदां वर || २० ||

eṣā dvitīyā padatā kathitā tava suvrata | tṛtīyaṃ śrṇu vakṣyāmi padaṃ padavidāṃ vara || 20 ||

English

This is the second state explained to you, O virtuous one. Listen, I will now describe the third state, the best among those who know the states.

हिन्दी

यह दूसरी अवस्था आपको बताई गई है, हे पुण्यवान। सुनिए, मैं अब तीसरी अवस्था का वर्णन करूंगा, जो अवस्थाओं को जानने वालों में सबसे श्रेष्ठ है।

21

एषा दृक्चेत्यवलनादनामार्थापदं गता| ब्रह्मात्मेत्यादिशब्दार्थादतीतोदेति केवला || २१ ||

eṣā dṛk cet yavalanād anāmārthāpadaṃ gatā| brahmātmetyādiśabdārthād atītodeti kevalā || 21 ||

English

This vision, having gone beyond the realm of names and forms, is solely transcendent, beyond the meanings of words like 'Brahman' and 'Atman'.

हिन्दी

यह दृष्टि, नाम और रूप के क्षेत्र से परे जा चुकी है, केवल पारलौकिक है, 'ब्रह्म' और 'आत्मा' जैसे शब्दों के अर्थ से परे।

22

स्थैर्येण कालतः स्वस्था निष्कलङ्का परात्मना| तुर्यातीतादिनामत्वादपि याति परं पदम् || २२ ||

sthairyena kālataḥ svasthā niṣkalaṅkā parātmanā| turyātītādināmatvādapi yāti paraṃ padam || 22 ||

English

Steadfast through time, pure and unblemished by the supreme self, it also attains the highest state beyond the names like 'Turiya' and 'Atita'.

हिन्दी

समय के साथ स्थिर, परम आत्मा से शुद्ध और निष्कलंक, यह 'तुरीय' और 'अतीत' जैसे नामों से परे भी उच्चतम स्थिति को प्राप्त करता है।

23

सा परा परमा काष्ठा प्रधानं शिवभावतः| चित्येका निरवच्छेदा तृतीया पावनी स्थितिः || २३ ||

sā parā paramā kāṣṭhā pradhānaṃ śivabhāvataḥ| cit yekā niravacchedā tṛtīyā pāvanī sthitiḥ || 23 ||

English

That supreme, ultimate limit is the principal, auspicious nature, the pure, undivided consciousness, the third purifying state.

हिन्दी

वह परम, अंतिम सीमा मुख्य, शुभ स्वभाव है, शुद्ध, अविभाजित चेतना, तीसरी पवित्र करने वाली स्थिति।

24

चिरमस्यां प्रतिष्ठायां सर्वाध्वाध्वगदूरगा| सा ममाप्यंग वचसां न समायाति गोचरम् || २४ ||

ciram asyāṃ pratiṣṭhāyāṃ sarvādhvādhvagadūragā| sā mamāpyaṃga vacasāṃ na samāyāti gocaram || 24 ||

English

In this eternal establishment, all paths are far away; it does not come within the range of my words.

हिन्दी

इस अनंत स्थापना में, सभी मार्ग दूर हैं; यह मेरे शब्दों की सीमा में नहीं आता।

25

त्रिमार्गकलनातीतमिति ते कथितं मुने| तिष्ठ तस्मिन्पदे नित्यमिति देवः सनातनः || २५ ||

trimārgakalanātītam iti te kathitaṃ mune| tiṣṭha tasmin pade nityam iti devaḥ sanātanaḥ || 25 ||

English

Thus, it is said to you, O sage, that it is beyond the three paths of calculation; abide in that eternal state, says the eternal God.

हिन्दी

इस प्रकार, हे मुनि, तुमसे कहा जाता है कि यह तीन गणना मार्गों से परे है; उस अनंत स्थिति में निवास करो, सनातन देव कहता है।

26

एतन्मयमिदं विश्वं मुने तन्मयवेदनात्| सत्यसंवेदनान्नेदं न च नेदं मुनीश्वर || २६ ||

etanmayamidaṃ viśvaṃ mune tanmayavedanāt| satyasaṃvedanānnedaṃ na ca nedaṃ munīśvara || 26 ||

English

This entire universe is pervaded by That (Brahman), O sage, because of the realization of That| Therefore, this is not false, nor is it false, O great sage|| 26 ||

हिन्दी

यह सम्पूर्ण विश्व उससे व्याप्त है, हे मुने, उसके ज्ञान से| इसलिए यह असत्य नहीं है, न ही यह असत्य है, हे महान मुनि|| 26 ||

27

नेदं प्रवर्तते किंचिन्नेदं किचिन्निवर्तते| शान्तं समसमाभासं प्रथते स्वस्य कोशवत् || २७ ||

nedaṃ pravartate kiṃcin nedaṃ kicin nivartate| śāntaṃ samasamābhāsaṃ prathate svasya kośavat || 27 ||

English

This does not move at all, nor does it cease to move| It shines calmly and equally, like a sheath of itself|| 27 ||

हिन्दी

यह कुछ भी नहीं चलता, न ही यह कुछ भी रुकता है| यह शांति से और समान रूप से चमकता है, जैसे अपना ही आवरण|| 27 ||

28

अद्वैतैक्यादसंक्षोभाद्धनचेतनया तया| अविकारादिमत्त्वाच्च नित्यानित्यतया चिरम् || २८ ||

advaitaikyādasankṣobhāddhana cetanayā tayā| avikārādimattvācca nityānityatayā ciram || 28 ||

English

Due to the non-dual unity and the absence of disturbance, by that consciousness of wealth| Being unchanging and primordial, it remains eternal and impermanent for a long time|| 28 ||

हिन्दी

अद्वैत एकता और विक्षोभ के अभाव के कारण, उस धन की चेतना से| अपरिवर्तनशील और आदिम होने के कारण, यह लंबे समय तक नित्य और अनित्य बना रहता है|| 28 ||

29

चिद्धनत्वाच्छिशुशिलाकोशानां जगतामपि| मनागपि न भेदोऽस्ति सतामप्यसतामपि || २९ ||

ciddhanatvācchiśuśilākośānāṃ jagatāmapi| manāgapi na bhedo'sti satāmapyasatāmapi || 29 ||

English

Due to the nature of consciousness and wealth, even among the sheaths of the child and the stone, there is no difference at all between the real and the unreal|| 29 ||

हिन्दी

चेतना और धन के स्वभाव के कारण, बच्चे और पत्थर के आवरणों में भी, सत् और असत् में कोई अंतर नहीं है|| 29 ||

30

समस्तं सुशिवं शान्तमतीतं वाग्विलासतः| ओमित्यस्य च तन्मात्रातुर्या सा परमा गतिः || ३० ||

samastaṃ suśivaṃ śāntamatītaṃ vāgvilāsataḥ| omityasya ca tanmātrāturyā sā paramā gatiḥ || 30 ||

English

The entire universe is auspicious, calm, and transcends speech| The state of 'Om,' which is the fourth state, is the supreme goal|| 30 ||

हिन्दी

सम्पूर्ण विश्व मंगलमय, शांत और वाणी से परे है| 'ओम' की चतुर्थ अवस्था परम लक्ष्य है|| 30 ||

31

श्रीवाल्मीकिरुवाच इत्युक्तवानमलदृक्परिणामतोऽस्मिन् पारे पदे समुपशान्तरवाभिधाने तूष्णीमतिष्ठदमुना मुनिना च सार्धं विश्रान्तवृत्तिरथ तत्र मुहूर्तमीशः || ३१ ||

śrīvālmīkiruvāca ityuktavānamaladṛkpariṇāmato'smin pāre pade samupaśāntaravābhidhāne tūṣṇīmatiṣṭhadamunā muninā ca sārdhaṃ viśrāntavṛttiratha tatra muhūrtamīśaḥ || 31 ||

English

Sri Valmiki said: Having spoken thus, the sage with pure vision remained silent in that supreme state, known as the peaceful sound, along with the sage. There, the Lord rested for a moment.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: ऐसा कहकर, पवित्र दृष्टि वाले ऋषि ने उस परम अवस्था में, जिसे शान्त ध्वनि कहा जाता है, मौन धारण किया| मुनि के साथ, वहाँ ईश्वर ने कुछ समय के लिए विश्राम किया|

← Chapter 33Chapter 35 →