Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 27 — 21 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

भुशुण्ड उवाच । एतत्ते कथितं ब्रह्मन्यथास्मि यदिहास्मि च । त्वदाज्ञामात्रसिद्ध्यर्थं धार्ष्ट्येन ज्ञानपारग ॥ || १ ||

bhushuṇḍa uvāca | etatte kathitaṃ brahmanyathāsmi yadihāsmi ca | tvadājñāmātrasiddhyarthaṃ dhārṣṭyena jñānapāraga || 1 ||

English

Bhushunda said: I have told you, O Brahmin, how I am and how I exist here. By your command alone, O master of knowledge, I have spoken boldly for the sake of accomplishing it.

हिन्दी

भुशुण्ड ने कहा: हे ब्राह्मण, मैंने आपको बताया है कि मैं कैसे हूँ और यहाँ कैसे हूँ। हे ज्ञान के पारंगत, आपकी आज्ञा के लिए ही मैंने धार्ष्ट्य से कहा है।

2

श्रीवसिष्ठ उवाच । अहो नु चित्रं भगवन्भवता भूषणं श्रुतेः । आत्मोदन्तः प्रकथितः परं विस्मयकारणम् ॥ || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | aho nu citraṃ bhagavanbhavatā bhūṣaṇaṃ śruteḥ | ātmoudantaḥ prakathitaḥ paraṃ vismayakāraṇam || 2 ||

English

Sri Vasistha said: Oh, how wonderful, O Lord! You have adorned the hearing with a marvelous ornament. You have spoken about the inner self, which is the ultimate cause of wonder.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: ओह, कितना अद्भुत है, हे भगवन्! आपने सुनने को एक अद्भुत आभूषण से सजाया है। आपने अंतरात्मा के बारे में बताया है, जो आश्चर्य का परम कारण है।

3

धन्यास्ते ये महात्मानमत्यन्तचिरजीवनम् । भवन्तं परिपश्यन्ति द्वितीयमिव पद्मजम् ॥ || ३ ||

dhanyāste ye mahātmānamatyantacirajīvanam | bhavantaṃ paripaśyanti dvitīyamiva padmajam || 3 ||

English

Blessed are those who see you, the great soul with an extremely long life, as if you are the second Brahma.

हिन्दी

वे धन्य हैं जो आपको, अत्यंत लंबी आयु वाले महात्मा को, दूसरे ब्रह्मा की तरह देखते हैं।

4

यावदद्य दृशो धन्याः स्वात्मोदन्तमखण्डितम् । यथावत्पावनं बुद्धेः सर्वं कथितवानसि ॥ || ४ ||

yāvadadya dṛśo dhanyāḥ svātmoudantamakhṇḍitam | yathāvatpāvanaṃ buddheḥ sarvaṃ kathitavānasi || 4 ||

English

Today, the eyes are blessed that have seen the unbroken inner self, the true purifier of the intellect, as you have explained everything perfectly.

हिन्दी

आज, वे आँखें धन्य हैं जिन्होंने अखंड अंतरात्मा को देखा है, जो बुद्धि का सच्चा पवित्रकर्ता है, क्योंकि आपने सब कुछ ठीक से समझाया है।

5

प्रभातं दिक्षु सर्वासु दृष्टा विबुधभूतयः । भवानिव जगत्यस्मिन्न महानवलोकितः ॥ || ५ ||

prabhātaṃ dikṣu sarvāsu dṛṣṭā vibudhabhūtayaḥ | bhavāniva jagatyasminna mahānavalokitaḥ || 5 ||

English

In the morning, the celestial beings are seen in all directions, but you are not seen in this world, O great one.

हिन्दी

सुबह, सभी दिशाओं में देवताओं को देखा जाता है, लेकिन आप, हे महान, इस जगत में नहीं दिखाई देते।

6

कथंचित्प्राप्यते कश्चिद्भ्रान्त्वेव हि महाजनः | न भवानिव भव्यात्मा सुलभो जगति क्वचित् || ६ ||

kathaṃcitprāpyate kaścidbhrāntveva hi mahājanaḥ | na bhavāniva bhavyātmā sulabho jagati kvacit || 6 ||

English

Someone, by chance, may attain greatness, but one like you, with a noble soul, is not easily found in the world.

हिन्दी

किसी को कभी-कभी महानता प्राप्त हो सकती है, परंतु आप जैसे उत्तम आत्मा वाले व्यक्ति को संसार में आसानी से नहीं पाया जाता।

7

वंशखण्डे हि कस्मिंश्चिज्जायते मौक्तिकं यथा | जगत्खण्डे हि कस्मिंश्चिद्दृश्यते त्वादृशस्तथा || ७ ||

vaṃśakhaṇḍe hi kasmiṃścijjāyate mauktikaṃ yathā | jagatkhaṇḍe hi kasmiṃściddṛśyate tvādṛśastathā || 7 ||

English

Just as a pearl is sometimes found in a piece of bamboo, so too, someone like you is rarely seen in the world.

हिन्दी

जैसे कभी-कभी बाँस की खाँड़ में मोती पाया जाता है, उसी प्रकार संसार में आप जैसे व्यक्ति को दुर्लभ रूप से देखा जाता है।

8

मया तु सुमहत्कार्यमद्य संपादितं शुभम् | पुण्यदेहविमुक्तात्मा यद्भवानवलोकितः || ८ ||

mayā tu sumahatkāryamadya saṃpāditaṃ śubham | puṇyadehavimuktātmā yadbhavānavalokitaḥ || 8 ||

English

Today, I have accomplished a great and auspicious deed, as I have seen you, a pure and liberated soul.

हिन्दी

आज, मैंने एक महान और शुभ कार्य किया है, क्योंकि मैंने आपको, एक पवित्र और मुक्त आत्मा को देखा है।

9

तदस्तु तव कल्याणं प्रविशात्मगुहां शुभाम् | मध्याह्नसमयो यन्मे व्रजामि सुरमन्दिरम् || ९ ||

tadastu tava kalyāṇaṃ praviśātmaguhaṃ śubhām | madhyāhnasamayo yanme vrajāmi suramandiram || 9 ||

English

May your well-being be assured, enter this auspicious cave. It is midday, and I must go to the divine abode.

हिन्दी

आपका कल्याण हो, इस शुभ गुफा में प्रवेश करें। यह मध्याह्न है, और मुझे देव के आश्रम में जाना है।

10

इत्याकर्ण्य भुशुण्डोऽसौ जग्राहोत्थाय पादपात् | संकल्पिताभ्यां हस्ताभ्यामुपात्तं हेमपल्लवम् || १० ||

ityākarṇya bhuśuṇḍo'sau jagrahottāya pādapāt | saṃkalpitābhyāṃ hastābhyāmupāttaṃ hemapallavam || 10 ||

English

Hearing this, Bhushundi, rising up, took the golden leaf with his hands.

हिन्दी

यह सुनकर, भुशुण्डि उठकर अपने हाथों से सोने का पत्ता ले लिया।

11

कल्पवृक्षलतापुष्पकेसरेण हिमत्विषा तत्पात्रं मौक्तिकार्घ्येण पूरयामास पूर्णधीः || ११ ||

kalpavṛkṣalatāpuṣpakesareṇa himatviṣā tatpātraṃ mauktikārghyeṇa pūrayāmāsa pūrṇadhīḥ || 11 ||

English

With the pollen of the flowers of the Kalpavriksha vine, which was as bright as snow, he filled that vessel with pearl-like offerings, being of full intellect.

हिन्दी

कल्पवृक्ष की लता के पुष्प के केसर से, जो बर्फ की तरह चमकीले थे, उसने उस पात्र को मोती के समान अर्घ्य से भर दिया, पूर्ण बुद्धि से।

12

तेनार्घ्यपाद्यपुष्पेण त्रिनेत्रमिव मामसौ आपादमस्तकं भक्त्या पूजयामास पूर्वजः || १२ ||

tenārghyapādyapuṣpeṇa trinetramiva māmasau āpādamastakaṃ bhaktyā pūjayāmāsa pūrvajaḥ || 12 ||

English

With that offering, water for washing the feet, and flowers, he worshipped me, as if I were the three-eyed Lord Shiva, from head to toe with devotion, the ancestor.

हिन्दी

उस अर्घ्य, पाद्य (पैर धोने के लिए पानी), और पुष्प से, उसने मुझे, मानो मैं तीन नेत्रों वाले शिव हूँ, सिर से पैर तक भक्ति से पूजा की, पूर्वज।

13

अनुव्रज्याकदर्थेन खगेन्द्रालमिति ब्रुवन् विष्टरादहमुत्थाय ततः खगवदाप्लुतः || १३ ||

anuvrajyākadarthena khagendrālamiti bruvan viṣṭarādahamutthāya tataḥ khagavadāplutaḥ || 13 ||

English

Saying 'this is the abode of the king of birds,' I rose from the bed and then flew like a bird.

हिन्दी

कहते हुए 'यह पक्षीराज का आश्रय है,' मैं शय्या से उठा और फिर पक्षी की तरह उड़ा।

14

व्योम्नि योजनमात्रं तु मदनुव्रज्यया गतः करं करेणावष्टभ्य बलात्संरोधितः खगः || १४ ||

vyomni yojanamātraṃ tu madanuvrajyayā gataḥ karaṃ kareṇāvaṣṭabhya balātsaṃrodhitaḥ khagaḥ || 14 ||

English

In the sky, having gone a distance of one yojana by following me, the bird was forcibly restrained, holding the hand with the hand.

हिन्दी

आकाश में, मेरा अनुसरण करके एक योजन की दूरी तय करने के बाद, पक्षी बलपूर्वक रोक दिया गया, हाथ से हाथ पकड़कर।

15

मयि याते क्षणेनैव गगनाध्वन्यदृश्यताम् निवृत्तोऽसौ विहंगेन्द्रो दुस्त्यजा संगतिः सताम् || १५ ||

mayi yāte kṣaṇenaiva gaganādhvanyadṛśyatām nivṛtto'sau vihaṃgendro dustyajā saṃgatiḥ satām || 15 ||

English

As soon as I left, he became invisible in the sky path. That king of birds returned, for the company of the virtuous is hard to leave.

हिन्दी

जैसे ही मैं चला गया, वह आकाश मार्ग में अदृश्य हो गया। वह पक्षीराज वापस आया, क्योंकि सत्पुरुषों की संगति छोड़ना मुश्किल है।

16

अन्योन्यमपि कस्मिंश्चित्तरङ्गक इवाम्बुधौ । व्योमन्यदृश्यतां यातो खगस्मृत्या मुनीनहम् || १६ ||

anyonyamapi kasmiṃścittaraṅgaka ivāmbudhau | vyomanyadṛśyatāṃ yāto khagasmṛtyā munīnaham || 16 ||

English

Like the waves in the ocean, I have also become invisible in the sky, O sage, due to the memory of a bird.

हिन्दी

समुद्र में तरंगों की तरह, मैं भी आकाश में अदृश्य हो गया हूँ, हे मुनि, एक पक्षी की स्मृति से।

17

सप्तर्षिमण्डलं प्राप्य जायया परिपूजितः । याते कृतयुगस्यादौ पुरा वर्षशतद्वये || १७ ||

saptarṣimaṇḍalaṃ prāpya jāyayā paripūjitaḥ | yāte kṛtayugasyādau purā varṣaśatadvaye || 17 ||

English

Having reached the constellation of the Seven Sages, I was worshipped by my wife. This happened in the beginning of the Krita Yuga, two hundred years ago.

हिन्दी

सप्तर्षि मण्डल तक पहुँचकर, मैं अपनी पत्नी द्वारा पूजित हुआ। यह कृत युग के आरंभ में, दो सौ वर्ष पहले हुआ था।

18

संगतोऽहं भुशुण्डेन मेरोः शृङ्गद्रुमेऽभवम् । अद्य राम कृते क्षीणे त्रेता संप्रति वर्तते || १८ ||

saṃgato'haṃ bhuśuṇḍena meror śṛṅgadrumebhavam | adya rāma kṛte kṣīṇe tretā saṃprati vartate || 18 ||

English

I met Bhushunda on the peak of Mount Meru. Today, in the era of Rama, the Treta Yuga is currently in progress after the Krita Yuga has passed.

हिन्दी

मैंने मेरु पर्वत के शिखर पर भुशुण्ड से मिला। आज, राम के युग में, कृत युग के बाद त्रेता युग चल रहा है।

19

मध्ये त्रेतायुगस्यास्य जातस्त्वं रिपुमर्दन । पुनरद्याष्टमे वर्षे तत्रैवोपरि भूभृतः । मिलितोऽभूद्भुशुण्डो मे तथेवाजररूपवान् || १९ ||

madhye tretāyugasyāsya jātastvaṃ ripumardana | punaradyāṣṭame varṣe tatraivopari bhūbhṛtaḥ | milito'bhūdbhuśuṇḍo me tathaivājararūpavān || 19 ||

English

You were born in the middle of this Treta Yuga, O destroyer of enemies. Again, today, in the eighth year, Bhushunda, in the form of a thunderbolt, met me there.

हिन्दी

तुम इस त्रेता युग के मध्य में पैदा हुए, हे शत्रुओं के नाशक। फिर से, आज, आठवें वर्ष में, भुशुण्ड, वज्र के रूप में, मुझसे वहीं मिला।

20

इति संकथितं चित्रं भुशुण्डोदन्तमुत्तमम् । श्रुत्वा विचार्य चैवान्तर्यद्युक्तं तत्समाचर || २० ||

iti saṃkathitaṃ citraṃ bhuśuṇḍodantamuttamam | śrutvā vicārya caivāntaryadyuktaṃ tatsamācara || 20 ||

English

Thus, the wonderful story of Bhushunda has been narrated. Having heard it, reflect upon it and act accordingly if it is appropriate.

हिन्दी

इस प्रकार, भुशुण्ड की चित्रमयी कहानी कही गई है। इसे सुनकर और विचार करके, यदि यह उचित है, तो उसे अपनाएँ।

21

श्रीवाल्मीकिरुवाच | इति सुमतिभुशुण्डसत्कथां यो विमलमतिः प्रविचारयिष्यतीह | भवभयबहुलाकुलास्थितां स प्रसभमसत्सरितं तरिष्यतीति || २१ ||

śrīvālmīkiruvāca | iti sumatibhuśuṇḍasatkathāṃ yo vimalamatiḥ pravicārayiṣyatīha | bhavabhayabahulākulāsthitāṃ sa prasabhamasatsaritaṃ tariṣyatīti || 21 ||

English

Thus spoke Śrī Vālmīki: Whoever, with a pure mind, reflects upon this sacred story of Sumati and Bhuśuṇḍa, will swiftly cross the turbulent river of worldly fears and anxieties.

हिन्दी

श्री वाल्मीकि ने कहा: जो भी पवित्र मन से इस सुमति और भुशुण्ड की पावन कथा का चिंतन करेगा, वह संसार के भय और चिंताओं की तूफानी नदी को शीघ्र पार कर लेगा।

← Chapter 26Chapter 28 →