योगवासिष्ठYoga Vasishtha
हिन्दीEnglish

Nirvāṇa I, Chapter 22निर्वाण प्रकरण · सर्ग २२

Book 6 of the Yoga Vasishtha, chapter 22 — 51 verses in Sanskrit, Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

योग वासिष्ठ, निर्वाण प्रकरण, अध्याय 22 — हर श्लोक मूल संस्कृत में, साथ में सरल हिन्दी अर्थ और अंग्रेज़ी अनुवाद।

Part ofइस कथा का हिस्सा: The Story of Bhushunda the Crow · chapters 14–28अध्याय 14–28

The English and Hindi are machine translations, not yet reviewed by a scholar.हिन्दी और अंग्रेज़ी मशीन-अनुवाद हैं, किसी विद्वान ने अभी जाँचे नहीं हैं। How they are madeये कैसे बने

16.22.1

भुशुण्ड उवाच । ततो जगति जातेषु भगवन्युष्मदादिषु । भरद्वाजपुलस्त्यात्रिनारदेन्द्रमरीचिषु ॥ १ ॥

bhushuṇḍa uvāca | tato jagati jāteṣu bhagavanyuṣmadādiṣu | bharadvājapulastyātrināradendramarīciṣu || 1 ||

Bhushunda said: Then, holy one, since you and the rest were born in this world — Bharadvaja, Pulastya, Atri, Narada, Indra, and Marichi —

भुशुण्ड ने कहा: हे भगवन, फिर जब से आप और बाकी लोग इस दुनिया में पैदा हुए — भरद्वाज, पुलस्त्य, अत्रि, नारद, इंद्र और मरीचि —

26.22.2

पुलहोद्दालकाद्येषु क्रतुभृग्वङ्गिरस्सु च । सनत्कुमारभृङ्गीशस्कन्देभवदनादिषु ॥ २ ॥

pulahodddālakādyeṣu kratubhṛgvaṅgirassu ca | sanatkumārabhṛṅgīśaskandebhavadanādiṣu || 2 ||

Pulaha, Uddalaka, and others; Kratu, Bhrigu, and Angiras; Sanatkumara, Bhringisha, Skanda, the elephant-faced god, and others —

पुलह, उद्दालक और बाकी लोग; क्रतु, भृगु और अंगिरस; सनतकुमार, भृंगीश, स्कंद, हाथी-मुख वाले देवता और बाकी लोग —

36.22.3

गौरीसरस्वतीलक्ष्मीगायत्र्याद्यासु भूरिषु । मेरुमन्दरकैलासहिमवद्दर्दुरादिषु ॥ ३ ॥

gaurīsarasvatīlakṣmīgāyatryādyāsu bhūriṣu | merumandarakailāsahimavaddardurādiṣu || 3 ||

Gauri, Sarasvati, Lakshmi, Gayatri, and many other goddesses; Meru, Mandara, Kailasa, Himavat, Dardura, and other mountains —

गौरी, सरस्वती, लक्ष्मी, गायत्री और बाकी बहुत सी देवियाँ; मेरु, मंदर, कैलास, हिमवत, दर्दुर और बाकी पर्वत —

46.22.4

हयग्रीवहिरण्याक्षकालनेमिबलादिषु । हिरण्यकशिपुक्राथबलिप्रह्रादकादिषु ॥ ४ ॥

hayagrīvahiraṇyākṣakālanemibalādiṣu | hiraṇyakaśipukrāthabaliprahrādakādiṣu || 4 ||

Hayagriva, Hiranyaksha, Kalanemi, Bala, and others; Hiranyakashipu, Kratha, Bali, Prahlada, and others —

हयग्रीव, हिरण्याक्ष, कालनेमि, बल और बाकी लोग; हिरण्यकशिपु, क्राथ, बलि, प्रह्लाद और बाकी लोग —

56.22.5

शिबिन्यङ्कुपृथूलाख्यवैन्यनाभागकेलिषु । नलमान्धातृसगरदिलीपनहुषादिषु ॥ ५ ॥

śibinyaṅkupṛthūlākhyavainyanābhāgakeliṣu | nalamāndhātṛsagaradilīpanahuṣādiṣu || 5 ||

Shibi, Nyanku, Prithu — also called Prithula, son of Vena — and Nabhaga, in their deeds; Nala, Mandhatr, Sagara, Dilipa, Nahusha, and others —

शिबि, न्यंकु, पृथु — जिन्हें पृथूल और वेन-पुत्र भी कहते हैं — और नाभाग, इनके खेलों में; नल, मांधाता, सगर, दिलीप, नहुष और बाकी लोग —

66.22.6

आत्रेयव्यासवाल्मीकिशुकवात्स्यायनादिषु । उपमन्युमणीमङ्कीभगीरथशुकादिषु ॥ ६ ॥

ātreyavyāsavālmīkiśukavātsyāyanādiṣu | upamanyumaṇīmaṅkībhagīrathaśukādiṣu || 6 ||

Atreya, Vyasa, Valmiki, Shuka, Vatsyayana, and others; Upamanyu, Mani, Manki, Bhagiratha, Shuka, and others —

आत्रेय, व्यास, वाल्मीकि, शुक, वात्स्यायन और बाकी लोग; उपमन्यु, मणि, मंकी, भगीरथ, शुक और बाकी लोग —

76.22.7

अल्पकातीतकालेषु किंचिद्दूरेषु केषुचित् । तथाद्यतनसर्गेषु स्मरणे गणनैव का ॥ ७ ॥

alpakātītakāleṣu kiñciddūreṣu keṣucit | tathādyatanasargeṣu smaraṇe gaṇanaiva kā || 7 ||

some of these belong to a time only a little past, some to a time somewhat farther back, and some to the present creation as well — when it comes to remembering, what use is counting?

इनमें से कुछ बहुत पहले नहीं हुए, कुछ थोड़ा और पहले हुए, और कुछ तो इसी सृष्टि में भी हुए हैं — याद करने में अब गिनने से क्या फायदा।

86.22.8

मुने ते ब्रह्मपुत्रस्य जन्माष्टकमिदं किल । संस्मराम्यष्टमे सर्गे तस्मिंस्त्वं मम संगतः ॥ ८ ॥

munete brahmaputrasya janmāṣṭakamidaṃ kila | saṃsmarāmyaṣṭame sarge tasmīṃstvaṃ mama saṃgataḥ || 8 ||

Sage, this is indeed your eighth birth, you who are the son of Brahma. I remember it: in that eighth creation, you were together with me.

हे मुनि, यह सचमुच आपका आठवाँ जन्म है, आप जो ब्रह्मा के पुत्र हैं। मुझे याद है: उस आठवीं सृष्टि में आप मेरे साथ थे।

96.22.9

कदाचिज्जायसे व्योम्नः कदाचिज्जायसे जलात् । कदाचिद्वायुतः शैलात्कदाचिज्जायसेऽनलात् ॥ ९ ॥

kadācicijjāyase vyomnaḥ kadācicijjāyase jalāt | kadācidvāyutaḥ śailātkadācicijjāyase'nalāt || 9 ||

Sometimes you are born from the sky, sometimes you are born from water; sometimes from wind, sometimes from a mountain, and sometimes you are born from fire.

कभी आप आकाश से जन्म लेते हैं, कभी पानी से; कभी हवा से, कभी पहाड़ से, और कभी आग से जन्म लेते हैं।

106.22.10

यादृशो यादृशाचारो यादृक्संस्थानदिग्गणः । सर्गोऽयं तादृशानेव त्रीन्सर्गान्संस्मराम्यहम् ॥ १० ॥

yādṛśo yādṛśācāro yādṛksaṃsthānadiggaṇaḥ | sargo'yaṃ tādṛśāneva trīnsargānsaṃsmarāmyaham || 10 ||

Whatever kind this present creation is — its ways, its layout of lands and directions — I remember three creations just like it.

यह सृष्टि जैसी भी है — इसके रीति-रिवाज, इसकी धरती और दिशाओं की बनावट — मुझे ऐसी ही तीन सृष्टियाँ याद हैं।

116.22.11

एकरूपाखिलाचारसंनिवेशधरामरान् । समकालान्स्थिरस्थैर्यान्दशसर्गान्स्मराम्यहम् ॥ ११ ॥

ekarūpākhilācārasaṃniveśadharāmarān | samakālānsthirasthairyāndaśasargānsmarāmyaham || 11 ||

I remember ten creations, all the same in form, the same in every custom, the same in the layout of their lands and their gods, equal in how long they lasted, and firm and steady throughout.

मुझे दस सृष्टियाँ याद हैं, जो रूप में एक जैसी थीं, हर रीति-रिवाज में एक जैसी थीं, अपनी धरती और देवताओं की बनावट में एक जैसी थीं, समय में बराबर थीं, और शुरू से आखिर तक स्थिर रहीं।

126.22.12

अन्तर्धानं गता धात्री वारपञ्चकमुद्धृता । मुने पञ्चसु सर्गेषु कूर्मेणैव पयोनिधेः ॥ १२ ॥

antardhānaṃ gatā dhātrī vārapañcakamuddhṛtā | mune pañcasu sargeṣu kūrmeṇaiva payonidheḥ || 12 ||

Sage, the earth vanished and was raised up again five times — in five creations, by the tortoise, out of the ocean.

हे मुनि, धरती पाँच बार लुप्त हुई और फिर ऊपर उठाई गई — पाँच सृष्टियों में, कछुए के द्वारा, समुद्र से।

136.22.13

मन्दराकर्षणावेगपर्याकुलसुरासुरम् । स्मरामि द्वादशं चेदममृताम्भोधिमन्थनम् ॥ १३ ॥

mandarākṛṣaṇāvegaparyākulasurāsuram | smarāmi dvādaśaṃ cedamamṛtāmbhodhimanthanam || 13 ||

I remember this churning of the ocean of nectar, in which the gods and demons were thrown into turmoil by the force of dragging Mount Mandara, as the twelfth such churning.

मुझे यह अमृत के समुद्र का मंथन याद है, जिसमें मंदर पर्वत को खींचने के वेग से देवता और असुर दोनों घबरा गए थे — यह बारहवीं बार का मंथन है।

146.22.14

सर्वौषधिरसोपेतां बलिग्राहस्तदा दिवः । वारत्रयहिरण्याक्षो नीतवान्वसुधामधः ॥ १४ ॥

sarvauṣadhirasopetāṃ baligrāhas tadā divaḥ | vāratrayahiraṇyākṣo nītavān vasudhāmadhaḥ || 14 ||

Three times, Hiranyaksha, the seizer of tribute, carried the earth — rich with the sap of every plant — down from the sky, below.

तीन बार हिरण्याक्ष ने, जो कर छीनने वाला था, धरती को — जो हर पौधे के रस से भरी थी — आकाश से नीचे ले लिया।

156.22.15

रेणुकात्मजतां गत्वा षष्ठवारमिमं हरिः । बहुसर्गान्तरेणापि चकार क्षत्रियक्षयम् ॥ १५ ॥

reṇukātmajatāṃ gatvā ṣaṣṭhavāramimaṃ hariḥ | bahusargāntareṇāpi cakāra kṣatriyakṣayam || 15 ||

Becoming the son of Renuka, Hari did this — the destruction of the kshatriyas — for the sixth time, even though many creations lay between each time.

रेणुका का पुत्र बनकर, हरि ने यह काम — क्षत्रियों का नाश — छठी बार किया, हालाँकि हर बार के बीच कई सृष्टियाँ बीत चुकी थीं।

166.22.16

शतं कलियुगानां च हरेर्बुद्धदशाशतम् । शौकराजतयैवाप्तं स्मरामि मुनिनायक ॥ १६ ॥

śataṃ kaliyugānāṃ ca harerbuddhadaśāśatam | śaukarājatayaivāptaṃ smarāmi munināyaka || 16 ||

I remember, chief of sages, a hundred Kali Yugas, and Hari's Buddha form appearing a hundred times, reached also in the form of the boar-king.

हे मुनियों के नायक, मुझे याद है — सौ कलियुग, और हरि का बुद्ध रूप सौ बार आना, और वराह रूप में भी यही पाया जाना।

176.22.17

त्रिंशत्त्रिपुरविक्षोभान्द्वौ दक्षाध्वरसंक्षयौ । दशशक्रविघातांश्च चन्द्रमौलेः स्मराम्यहम् ॥ १७ ॥

triṃśattripuravikṣobhāndvau dakṣādhvarasaṃkṣayau | daśaśakravighātāṃśca candramauleḥ smarāmyaham || 17 ||

I remember thirty times Tripura was thrown down, two destructions of Daksha's sacrifice, and ten routs of Indra — all by the moon-crested one.

मुझे याद है — त्रिपुर का तीस बार नाश, दक्ष के यज्ञ का दो बार विनाश, और इंद्र की दस बार हार — ये सब चंद्रमा को सिर पर धारण करने वाले शिव के द्वारा।

186.22.18

बाणार्थमष्टौ संग्रामाञ्ज्वरप्रमथमन्त्रकान् । विक्षोभितसुरानीकान्त्स्मरामि हरिशर्वयोः ॥ १८ ॥

bāṇārthamaṣṭau saṃgrāmāñjvarapramathamantrakān | vikṣobhitasurānīkāntsmarāmi hariśarvayoḥ || 18 ||

I remember eight battles fought for the sake of Bana, battles of fever, goblins, and spells, in which the armies of the gods were thrown into turmoil — battles between Hari and Shiva.

मुझे याद है — बाण के लिए लड़े गए आठ युद्ध, जिनमें बुखार, भूत-प्रेत और मंत्रों का प्रयोग हुआ, और जिनमें देवताओं की सेनाएँ घबरा गईं — ये हरि और शिव के बीच के युद्ध थे।

196.22.19

युगंप्रति धियां पुंसां न्यूनाधिकतया मुने । क्रियाङ्गपाठवैचित्र्ययुक्तान्वेदान्त्यराम्यहम् ॥ १९ ॥

yugaṃprati dhiyāṃ puṃsāṃ nyūnādhikatayā mune | kriyāṅgapāṭhavai citryayuktānvēdāntyārāmyaham || 19 ||

Sage, because in each age people's understanding is sometimes less, sometimes greater, I remember the Vedas recited in many different versions of their ritual sections.

हे मुनि, हर युग में लोगों की समझ कभी कम और कभी ज़्यादा होती है, इसलिए मुझे वेद याद हैं जिनके कर्मकांड वाले हिस्से अलग-अलग तरीकों से पढ़े गए।

206.22.20

एकार्थानि समग्राणि बहुपाठानि मेऽनघ । पुराणानि प्रवर्तन्ते प्रसृतानि युगंप्रति ॥ २० ॥

ekārthāni samagrāṇi bahupāṭhāni me’nagha | purāṇāni pravartante prasṛtāni yugaṃprati || 20 ||

Sinless one, to me the Puranas are one in meaning and complete, though they have many versions — they arise and spread anew in every age.

हे निष्पाप, मेरे लिए पुराण अर्थ में एक ही हैं और पूरे हैं, भले ही उनके कई पाठ हों — वे हर युग में नए सिरे से उठते और फैलते हैं।

226.22.22

इतिहासं महाश्चर्यमन्यं रामायणामिधम् । ग्रन्थलक्षप्रमाणं च ज्ञानशास्त्रं स्मराम्यहम् ॥ २२ ॥

itihāsaṃ mahāścaryamanyaṃ rāmāyaṇāmidham | granthalakṣapramāṇaṃ ca jñānaśāstram smarāmyaham || 22 ||

I remember another history, greatly wondrous, called the Ramayana — a work of knowledge running to a hundred thousand verses.

मुझे एक और इतिहास याद है, जो बहुत अद्भुत है, जिसे रामायण कहा जाता है — यह ज्ञान का एक ग्रंथ है जो एक लाख श्लोकों का है।

236.22.23

रामवद्व्यवहर्तव्यं न रावणविलासवत् । इति यत्र धियां ज्ञानं हस्ते फलमिवार्पितम् ॥ २३ ॥

rāmavadvyavahartavyaṃ na rāvaṇavilāsavat | iti yatra dhiyāṃ jñānaṃ hastē phalamivārpitam || 23 ||

One should act as Rama did, not as Ravana did in his self-indulgence — in this work, understanding is placed in people's hands like a fruit.

राम जैसा व्यवहार करना चाहिए, रावण के भोग-विलास जैसा नहीं — इस ग्रंथ में लोगों की बुद्धि में ज्ञान हाथ में रखे फल की तरह दिया गया है।

256.22.25

वाल्मीकिनाम्ना जीवेन तेनैवान्येन वा कृतम् । एतच्च द्वादशं वारं क्रियते विस्मृतिं गतम् ॥ २५ ॥

vālmīkināmnā jīvena tenaivānyena vā kṛtam | etaccadvādaśaṃ vāraṃ kriyate vismṛtiṃ gatam || 25 ||

This same work, made by the soul named Valmiki, or by another, is being made now for the twelfth time, each time after the last was forgotten.

यह वही ग्रंथ, वाल्मीकि नाम की आत्मा ने, या किसी और ने बनाया — यह अब बारहवीं बार बनाया जा रहा है, हर बार पिछला भुला दिए जाने के बाद।

266.22.26

द्वितीयमेतस्य समं भारतं नाम नामतः । स्मरामि प्राक्तनव्यासकृतं जगति विस्मृतम् ॥ २६ ॥

dvitīyametasya samaṃ bhārataṃ nāma nāmataḥ | smarāmi prāktanavyāsakṛtaṃ jagati vismṛtam || 26 ||

I remember a second work, equal to this one, called by the name Bharata, made by an earlier Vyasa, and now forgotten in the world.

मुझे एक दूसरा ग्रंथ याद है, जो इसके बराबर है, जिसका नाम भारत है, जिसे किसी पहले के व्यास ने बनाया था, और जो अब दुनिया में भुला दिया गया है।

276.22.27

व्यासाभिधेन जीवेन तेनैवान्येन वा कृतम् । एतत्तु सप्तमं वारं क्रियते विस्मृतिं गतम् ॥ २७ ॥

vyāsābhidhena jīvena tenaivānyena vā kṛtam | etattu saptamaṃ vāraṃ kriyate vismṛtiṃ gatam || 27 ||

Made by that same soul called Vyasa, or by another, this work is being made now for the seventh time, each time after being forgotten.

वही आत्मा, जिसे व्यास कहा जाता है, या कोई और — इसने इसे बनाया; यह अब सातवीं बार बनाया जा रहा है, हर बार भुला दिए जाने के बाद।

286.22.28

कृतं वाल्मीकिना चैतदधुना यत्करिष्यति अन्यच्च प्रकटं लोके स्थितं ज्ञास्यसि कालतः ॥ २८ ॥

kṛtaṃ vālmīkinā caitadadhunā yatkariṣyati anyacca prakaṭaṃ loke sthitaṃ jñāsyasi kālataḥ || 28 ||

This has now been made by Valmiki, and whatever else he will make, standing manifest in the world — you will come to know it in time.

यह अब वाल्मीकि द्वारा बनाया गया है, और वे आगे जो कुछ और बनाएँगे और दुनिया में प्रकट होकर रहेगा — वह आपको समय के साथ पता चल जाएगा।

296.22.29

भूयस्तान्येव तान्येव तथान्यानि युगे युगे साधो पदार्थजालानि प्रपश्यामि स्मरामि वै ॥ २९ ॥

bhūyastānyeva tānyeva tathānyāni yuge yuge sādho padārthajālāni prapaśyāmi smarāmi vai || 29 ||

Good man, again and again, age after age, I see and remember the same clusters of things, the same ones, the same ones, and also different ones.

हे सज्जन, मैं बार-बार, हर युग में, चीज़ों के वही समूह देखता और याद करता हूँ, वही, वही, और कुछ अलग समूह भी।

306.22.30

राक्षसक्षतये विष्णोर्महीमवतरिष्यतः अधुनैकादशं जन्म रामनाम्नो भविष्यति ॥ ३० ॥

rākṣasakṣataye viṣṇormahīmavatariṣyataḥ adhunaikādaśaṃ janma rāmanāmno bhaviṣyati || 30 ||

To destroy the demons, Vishnu, who is about to descend to the earth, will now have his eleventh birth under the name Rama.

राक्षसों का नाश करने के लिए, विष्णु अब धरती पर उतरने वाले हैं; यह उनका ग्यारहवाँ जन्म होगा, और वे राम नाम से जाने जाएँगे।

316.22.31

नारसिंहेन वपुषा हिरण्यकशिपुं हरिः जघान वारत्रितयं मृगेन्द्र इव वारणम् ॥ ३१ ॥

nārasiṃhena vapuṣā hiraṇyakaśipuṃ hariḥ jaghāna vāratritayaṃ mṛgendra iva vāraṇam || 31 ||

With his body as the Man-Lion, Hari killed Hiranyakashipu three times, the way a lion kills an elephant.

नरसिंह रूप में, हरि ने हिरण्यकशिपु को तीन बार मारा, जैसे सिंह हाथी को मारता है।

326.22.32

वसुदेवगृहे विष्णोर्भुवो भारनिवृत्तये अधुना षोडशं जन्म भविष्यति मुनीश्वर ॥ ३२ ॥

vasudevagṛhe viṣṇorbhuvobhāranivṛttaye adhunā ṣoḍaśaṃ janma bhaviṣyati munīśvara || 32 ||

In the house of Vasudeva, to remove the earth's burden, Vishnu will now take his sixteenth birth, lord of sages.

हे मुनीश्वर, वसुदेव के घर में, धरती का बोझ उतारने के लिए, विष्णु अब अपना सोलहवाँ जन्म लेंगे।

336.22.33

जगन्मयी भ्रान्तिरियं न कदाचन विद्यते । विद्यते तु कदाचिच्च जलबुद्बुदवत्स्थिता ॥ ३३ ॥

jaganmayī bhrāntiriyam na kadācana vidyate | vidyate tu kadāciccajalabudbudavatsthitā || 33 ||

This world-delusion never truly exists at all; yet at times it does exist, standing there like a bubble on water.

यह जो जगत के रूप में भ्रम है, वह सच में कभी है ही नहीं; फिर भी कभी-कभी यह होता है, जैसे पानी पर एक बुलबुला।

346.22.34

दृश्यभ्रान्तिरनित्येयमन्तस्था संविदात्मनि । जायते लीयते चाशु लोला वीचिरिवाम्भसि ॥ ३४ ॥

dṛśyabhrāntiranityeyamantasthā saṃvidātmani | jāyate līyate cāśu lolā vīcirivāmbhasi || 34 ||

This delusion of what is seen does not last; it sits within consciousness itself. It arises and quickly melts away, restless, like a wave in water.

यह जो दिखने वाला भ्रम है, वह टिकने वाला नहीं है; यह चेतना के भीतर ही बसा है। यह उठता है और जल्दी मिट जाता है, चंचल, जैसे पानी में एक लहर।

356.22.35

समेकसंनिवेशानि बहूनि विषमाणि च । तथार्धसमरूपाणि त्रिजगन्ति स्मराम्यहम् ॥ ३५ ॥

samekasaṃniveśāni bahūni viṣamāṇi ca | tathārdhasamarūpāṇi trijaganti smarāmyaham || 35 ||

I remember the three worlds as they have been, many times arranged just the same, many times arranged differently, and many times arranged half the same and half different.

मुझे तीनों लोक याद हैं, कई बार बिलकुल एक जैसे बने, कई बार अलग बने, और कई बार आधे एक जैसे और आधे अलग बने।

366.22.36

तान्येव तादृक्कर्माणि तथान्याचरणानि च । तत्कर्माणि तथान्यानि भूतानीह स्मराम्यहम् ॥ ३६ ॥

tānyeva tādṛkkarmāṇi tathānyācaraṇāni ca | tatkarmāṇi tathānyāni bhūtānīha smarāmyaham || 36 ||

I remember, in this world, the very same deeds done in the very same way, and also other, different conduct; the same acts, and also other, different beings.

मुझे इस संसार में याद है, वही कर्म वैसे ही किए गए, और कुछ दूसरे ढंग के आचरण भी; वही कर्म, और कुछ दूसरे प्राणी भी।

376.22.37

प्रतिमन्वन्तरं ब्रह्मन्विपर्यस्ते जगत्क्रमे । संनिवेशेऽन्यथाजाते प्रयाते संश्रुते जने ॥ ३७ ॥

pratimanvantaraṃ brahmanviparyaste jagatkrame | saṃniveśe'nyathājāte prayāte saṃśrute jane || 37 ||

In every new Manvantara, brahmin, the world's order turns upside down, its arrangement comes out different, and the generation once known passes away.

हे ब्राह्मण, हर नए मन्वन्तर में, संसार का क्रम उलट जाता है, उसकी बनावट अलग हो जाती है, और जो पीढ़ी पहचानी जाती थी वह जा चुकी होती है।

386.22.38

ममान्यान्येव मित्राणि अन्य एव च बन्धवः । अन्य एव नवा भृत्या अन्य एव समाश्रयाः ॥ ३८ ॥

mamānyānyeva mitrāṇi anya eva ca bandhavaḥ | anya eva navā bhṛtyā anya eva samāśrayāḥ || 38 ||

Then my friends become different ones, and my kinsmen too become different; my new servants are different, and my shelters are different.

तब मेरे मित्र दूसरे हो जाते हैं, और मेरे रिश्तेदार भी दूसरे हो जाते हैं; मेरे नए सेवक दूसरे होते हैं, और मेरे ठिकाने भी दूसरे होते हैं।

396.22.39

कदाचिदहमेकान्ते विन्ध्यकच्छकृतालयः । कदाचित्सह्यनिलयः कदाचिद्दर्दुरालयः ॥ ३९ ॥

kadācidahamekānte vindhyakacchakṛtālayaḥ | kadācitsahyanilayaḥ kadāciddardurālayaḥ || 39 ||

Sometimes I have lived alone, making my home in a marshy tract of the Vindhya hills; sometimes I have dwelt in the Sahya hills, sometimes in the Dardura hills.

कभी मैं अकेला विंध्य पर्वत के दलदली भाग में रहा; कभी सह्य पर्वत में रहा, कभी दर्दुर पर्वत में रहा।

406.22.40

कदाचिद्धिमवद्वासी कदाचिन्मलयाचलः । कदाचित्प्राक्तनेनैव संनिवेशेन भूधरम् ॥ ४० ॥

kadāciddhimavadvāsī kadācinmalayācalaḥ | kadācitprāktanenaiva saṃniveśena bhūdharam || 40 ||

Sometimes I have lived in the Himalaya, sometimes on the Malaya mountain, and sometimes, through that same old arrangement repeating, I have kept to a mountain again.

कभी मैं हिमालय में रहा, कभी मलय पर्वत पर रहा, और कभी उसी पुरानी बनावट के दोहराने से, फिर किसी पर्वत पर रहा।

416.22.41

चूतवृक्षे च शाखायां प्राप्य नीडं करोम्यहम् । अनाद्यन्तेषु यातेषु युगेषु मुनिनायक ॥ ४१ ॥

cūtavṛkṣe ca śākhāyāṃ prāpya nīḍaṃ karomyaḥam | anādyanteṣu yāteṣu yugeṣu munināyaka || 41 ||

And I find a branch of a mango tree and make my nest there, leader of sages, through the countless ages without beginning or end that have passed.

और आम के पेड़ की एक डाल पाकर, मैं वहाँ अपना घोंसला बनाता हूँ, हे मुनियों के स्वामी, उन अनगिनत, बिना आदि-अंत के युगों में जो बीत चुके हैं।

426.22.42

प्राक्तनेनैव जातोऽयं संनिवेशेन पादपः । देहं त्यक्त्वा सुखं साधो नातः परिणतिं गतः ॥ ४२ ॥

prāktanenaiva jāto'yaṃ saṃniveśena pādapaḥ | dehaṃ tyaktvā sukhaṃ sādho nātaḥ pariṇatiṃ gataḥ || 42 ||

This tree was born through that very same arrangement as before. Good man, having peacefully given up its body, it did not turn into anything different because of that.

यह पेड़ भी उसी पुरानी बनावट से जन्मा है। हे सज्जन, अपने पुराने शरीर को शांति से छोड़कर, यह उसकी वजह से किसी और चीज़ में नहीं बदला।

436.22.43

तदीयेनैव जातोऽयं संनिवेशेन पादपः । ताते जीवति यैवाभूच्छोभास्य सुतरोस्तथा ॥ ४३ ॥

tadīyenaiva jāto'yaṃ saṃniveśena pādapaḥ | tāte jīvati yaivābhūcchobhāsya sutarostathā || 43 ||

This tree too was born through that very same arrangement as the one before it. The beauty that belonged to it while its parent tree was alive belongs, just the same, to this child tree.

यह पेड़ भी उसी पुरानी बनावट से जन्मा है जो पहले वाले पेड़ की थी। जो सुंदरता इस पेड़ की तब थी जब इसका पिता वृक्ष जीवित था, वही सुंदरता अब इसके संतान वृक्ष की भी है।

446.22.44

कृतप्राक्संनिवेशोऽयमहं स्थितिमिहागतः । नेहाभूदुत्तरा पूर्वं ककुब्नायं च भूधरः ॥ ४४ ॥

kṛtaprāksaṃniveśo'yamahaṃ sthitimihāgataḥ | nehābhūduttarā pūrvaṃ kakubnāyaṃ ca bhūdharaḥ || 44 ||

I too have come to be as I am now, shaped by that same arrangement as before. Here, in the past, there was no north; this direction was not the same, and this mountain was not the same either.

मैं भी उसी पुरानी बनावट के अनुसार बनकर यहाँ इस स्थिति में आया हूँ। यहाँ पहले उत्तर दिशा नहीं थी; यह दिशा वैसी नहीं थी, और यह पर्वत भी वैसा नहीं था।

456.22.45

दिगुत्तराभूदन्येयं पूर्वमेव महीधरः । एकैकदेहसंस्थानवीतब्रह्मनिशागमः ॥ ४५ ॥

diguttarābhūdanyeyaṃ pūrvameva mahīdharaḥ | ekaikadehasaṃsthānavītabrahmaniśāgamaḥ || 45 ||

This north was once a different direction, and this mountain too was different before. With each single bodily existence, a night of Brahma has come and gone.

यह उत्तर दिशा पहले कोई और दिशा थी, और यह पर्वत भी पहले कुछ और था। हर एक शरीर के साथ, ब्रह्मा की एक रात बीत चुकी है।

466.22.46

ध्यानान्ते तत्त्व एवैनं सर्गमालोक्य वेद्म्यहम् । अर्कादेरृक्षसंच्चारान्मेर्वादिस्थानका दिशः ॥ ४६ ॥

dhyānānte tattva evainaṃ sargamālokya vedmyaham | arkāderṛkṣasaṃccārānmervādistānakā diśaḥ || 46 ||

At the end of meditation, I truly see this creation and know it: the positions of places like Meru, and the directions themselves, come from the movement of the sun and stars.

ध्यान के अंत में, सच में, इस सृष्टि को देखकर मैं इसे जानता हूँ, सूर्य और तारों की गति से ही मेरु आदि स्थान और दिशाएँ बनती हैं।

476.22.47

संस्थानमन्यथा तस्मिन्स्थिते यान्ति दिशोऽन्यथा । न सन्नासज्जगन्मन्ये भ्रमयन्केवलं धियः ॥ ४७ ॥

saṃsthānamanyathā tasminsthite yānti diśo'nyathā | na sannāsajjaganmanye bhramayankevalaṃ dhiyaḥ || 47 ||

When that is set differently, the whole arrangement changes, and the directions change too. I do not think the world is real, nor that it is unreal, it merely confuses the mind.

जब वह अलग तरह से स्थित होता है, तो पूरी बनावट बदल जाती है, और दिशाएँ भी बदल जाती हैं। मैं इस जगत को न सत्य मानता हूँ, न असत्य, यह बस बुद्धि को भ्रमित करता है।

486.22.48

आत्मस्पन्दचमत्कारविभवोऽयं विजृम्भते । पुत्रः पितृत्वमायाति मित्रं यात्यरितां तथा ॥ ४८ ॥

ātmaspandacamatkāravibhavo'yaṃ vijṛmbhate | putraḥ pitṛtvamāyāti mitraṃ yātyaritāṃ tathā || 48 ||

This whole display unfolds as the wonder of the self's own inner stirring: a son becomes a father, and in the same way, a friend becomes an enemy.

यह सब आत्मा की अपनी हलचल के चमत्कार की शक्ति से फैलता है, बेटा पिता बन जाता है, और वैसे ही मित्र शत्रु बन जाता है।

496.22.49

स्त्रीत्वं च शतशो यातान्पुंसश्चैव स्मराम्यहम् । कलौ कृतयुगाचारान्कृते कलियुगस्थितिम् ॥ ४९ ॥

strītvaṃ ca śataśo yātānpumsaścaiva smarāmyaham | kalau kṛtayugācārānkṛte kaliyugasthitim || 49 ||

I remember men who, hundreds of times, have become women. I remember the ways of the Krita age appearing within the Kali age, and the state of the Kali age appearing within the Krita age.

मुझे याद है कि पुरुष सैकड़ों बार स्त्री बन चुके हैं। मुझे याद है कि कलियुग में सतयुग जैसे आचार दिखे, और सतयुग में कलियुग जैसी स्थिति दिखी।

506.22.50

त्रेतायां द्वापरे चैव संस्मरामि मुनीश्वर । अदृष्टवेदवेदार्थान्स्वसंकेतविहारिणः ॥ ५० ॥

tretāyāṃ dvāpare caiva saṃsmarāmi munīśvara | adṛṣṭavedavedārthānsvasaṃketavihāriṇaḥ || 50 ||

In the Treta age and in the Dvapara age too, lord of sages, I remember people who had never seen the Vedas or their meaning, living by rules of their own making.

हे मुनीश्वर, त्रेता और द्वापर युग में भी, मुझे याद हैं ऐसे लोग जिन्होंने न वेद देखे थे, न वेदों का अर्थ, और जो अपने ही बनाए नियमों से जीते थे।

516.22.51

सर्गान्निरर्गलाचारान्क्वचित्कांश्चित्स्मराम्यहम् । ध्यातरि ब्रह्मणो ब्रह्मन्ससुरासुरमानुषम् ॥ ५१ ॥

sargān nirargalācārān kvacit kāṃścit smarāmyaham | dhyātari brahmaṇo brahman sasurāsuramānuṣam || 51 ||

Brahmin, here and there, I remember certain creations that followed no law, and one, together with gods, demons and men, existing within the meditation of a Brahma.

हे ब्राह्मण, मुझे याद हैं कहीं-कहीं कुछ ऐसी सृष्टियाँ जिनका कोई नियम-कायदा नहीं था, और एक ऐसी सृष्टि भी, जिसमें देवता, असुर और मनुष्य शामिल थे, जो किसी ब्रह्मा के ध्यान के भीतर बसी थी।

526.22.52

चतुर्युगसहस्रान्ते जगच्छून्यं स्मराम्यहम् । मनोमनननिर्माणान्पार्थिवाकारवर्जितान् । व्याप्तान्वायुमयैर्भूतैर्दश सर्गान्स्मराम्यहम् ॥ ५२ ॥

catur yugasahasrānte jagacchūnyaṃ smarāmyaham | manomanananirmāṇānpārthivākāravarjitān | vyāptānvāyumayairbhūtairdaśa sargānsmarāmyaham || 52 ||

At the end of a thousand cycles of the four ages, I remember the world empty. I remember ten creations made only by the thinking of the mind, without any earthly shape, filled with beings made of air.

चार युगों के हज़ार चक्रों के अंत में, मुझे यह जगत खाली याद है। मुझे याद हैं दस सृष्टियाँ जो केवल मन के सोचने से बनी थीं, जिनका कोई सांसारिक रूप नहीं था, और जो हवा जैसे प्राणियों से भरी थीं।

536.22.53

विचित्रसंस्थानविशेषदेशान्विचित्रकार्याकुलभूतकोशान् । विचित्रविन्यासविलासवेषान्स्मराम्यहं ब्रह्मदिनेष्वशेषाम् ॥ ५३ ॥

vicitrasaṃsthānaviśeṣadeśānvicitrakāryākulabhūtakośān | vicitravinyāsavilāsaveṣānsmarāmyahaṃ brahmadineṣvaśeṣām || 53 ||

Strange and special lands with their own arrangements, hosts of beings caught up in strange doings, and wondrous, playful forms of dress and bearing, all of it I remember, in the days of Brahma.

विचित्र और खास बनावट वाले वे प्रदेश, अजीब-अजीब कामों में लगे प्राणियों के समूह, और उनके निराले, चटकीले वेश-भूषा, यह सब मुझे याद है, ब्रह्मा के दिनों में।