Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 16 — 23 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | अथ तत्याहमपतं दीप्यमानवपुः पुरः | किंचिद्विक्षोभितसभः खान्नक्षत्रमिवाचले || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | atha tatyāhamapataṃ dīpyamānavapuḥ puraḥ | kiṃcidvikṣobhitasabhaḥ khānnakṣatramivācale || 1 ||

English

Śrīvasiṣṭha said: Then, I reached the place where the radiant form of the sage appeared before me, like a star in the sky slightly disturbed by the wind.

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: तब मैं उस स्थान पर पहुंचा जहाँ तेजस्वी शरीर वाले ऋषि मेरे सामने प्रकट हुए, जैसे आकाश में हवा के कारण कुछ विक्षुब्ध होने वाला तारा।

2

चुक्षोभ वायसास्थानं नीलोत्पलसरःसमम् | मत्पातमन्दवातेन भूकम्पेनेव सागरः || २ ||

cukṣobha vāyasāsthānaṃ nīlotpalasaraḥsamam | matpātamandavātena bhūkampeneva sāgaraḥ || 2 ||

English

The place where the sage was seated trembled like a lake full of blue lotuses, shaken by a gentle breeze, as if the ocean were disturbed by an earthquake.

हिन्दी

ऋषि के बैठने का स्थान एक हलके हवा के झोंके से हिले हुए नील कमलों से भरे सरोवर के समान काँप उठा, जैसे सागर भूकंप से विचलित हो।

3

अशङ्कितमपि प्राप्तं दर्शनान्मामनन्तरम् | भुशुण्डस्तु वसिष्ठोऽयं प्राप्त इत्यवबुद्धवान् || ३ ||

aśaṅkitamapi prāptaṃ darśanānmāmanantaram | bhuśuṇḍastu vasiṣṭho'yaṃ prāpta ityavabuddhavān || 3 ||

English

Even without any fear, upon seeing me, Bhūṣuṇḍa immediately recognized that Vasiṣṭha had arrived.

हिन्दी

भय के बिना भी, मुझे देखते ही भूषुण्ड ने तुरंत समझ लिया कि वसिष्ठ आ गए हैं।

4

पत्रपुञ्जात्समुत्तस्थौ मेघशाव इवाचलात् | हे मुने स्वागतमिति प्रोवाच मधुराक्षरम् || ४ ||

patrapuñjātsamuttaṣṭhau meghaśāva ivācalāt | he mune svāgatamiti provāca madhurākṣaram || 4 ||

English

Bhūṣuṇḍa rose from his seat of leaves like a cloud rising from a mountain and said to me in a sweet voice, 'Welcome, O sage!'

हिन्दी

भूषुण्ड पत्तों के ढेर से उठे जैसे कोई बादल पहाड़ से उठता है और मधुर स्वर में मुझसे कहा, 'स्वागत है, हे मुनि!'

5

संकल्पमात्रजाताभ्यां कराभ्यां कुसुमाञ्जलिम् | मह्यमाशु तदैवादान्मेघो हैममिवोत्करम् || ५ ||

saṃkalpamātrajātābhyāṃ karābhyāṃ kusumāñjalim | mahyamāśu tadaivādānmegho haemamivotkaram || 5 ||

English

Bhūṣuṇḍa immediately offered me a handful of flowers with his hands, as if a cloud were offering a golden vessel.

हिन्दी

भूषुण्ड ने तुरंत अपने हाथों से मुझे फूलों की मुट्ठी अर्पित की, जैसे कोई बादल सोने का पात्र अर्पित कर रहा हो।

6

इदमासनमिप्युक्त्वा नवं कल्पतरुच्छदम् | उपानीतवति त्यक्तभृत्ये वायसनायके || ६ ||

idamāsanamipyuktvā navaṃ kalpatarucchadam | upānītavati tyaktabhṛtye vāyasanāyake || 6 ||

English

Having said this seat is new, like the leaves of the wish-fulfilling tree, brought by the leader of the crows who had abandoned his duties.

हिन्दी

यह आसन नया है, कल्पतरु के पत्ते की तरह, जिसे अपने कर्तव्य को छोड़ देने वाले कौवों के नेता ने लाकर दिया है।

7

भुशुण्ड उत्थिते स्वीयकलापक्षेषु पक्षिषु | उपविष्टं मुनिं दृष्ट्वा स्वासनोन्मुखदृष्टिषु || ७ ||

bhushuṇḍa utthite svīyakalāpakṣeṣu pakṣiṣu | upaviṣṭaṃ muniṃ dṛṣṭvā svāsanonmukhadṛṣṭiṣu || 7 ||

English

Bhushunda, having risen with his own group of birds, saw the sage seated with his gaze fixed on his own seat.

हिन्दी

भुशुण्ड, अपने पक्षियों के समूह के साथ उठा, मुनि को अपने आसन पर बैठे हुए देखा, जिसकी दृष्टि अपने आसन पर थी।

8

समन्तात्खगवृन्देन भुशुण्डेन समं ततः | तस्मिन्कल्पलतापुञ्जे ह्युपविष्टोऽहमासने || ८ ||

samantātkhagavṛndena bhuśuṇḍena samaṃ tataḥ | tasmin kalpalatāpuñje hyupaviṣṭo'hamāsane || 8 ||

English

Surrounded by a group of birds, along with Bhushunda, I then sat on that seat which was like a cluster of wish-fulfilling vines.

हिन्दी

पक्षियों के समूह से घिरे हुए, भुशुण्ड के साथ, मैंने फिर उस आसन पर बैठा जो कल्पलता के गुच्छे की तरह था।

9

अर्घ्यपाद्यादि संपाद्य भुशुण्डस्तुष्टमानसः | मामुवाच महातेजाः सौहृदान्मधुराक्षरम् || ९ ||

arghyapādyādi saṃpādya bhuśuṇḍastuṣṭamānasaḥ | māmuvāca mahātejāḥ sauhṛdānmadhurākṣaram || 9 ||

English

Having arranged offerings such as arghya and padya, Bhushunda, with a pleased mind, spoke to me with sweet words out of friendship.

हिन्दी

अर्घ्य और पाद्य जैसी वस्तुओं को व्यवस्थित करने के बाद, भुशुण्ड, प्रसन्न मन से, मित्रता से मधुर शब्दों में मुझसे बोला।

10

भुशुण्ड उवाच । अहो भगवताऽस्माकं प्रसादो दर्शितश्चिरात् | दर्शनामृतसेकेन यत्सिक्ताः सद्द्रुमा वयम् || १० ||

bhushuṇḍa uvāca | aho bhagavatā'smākaṃ prasādo darśitaścirāt | darśanāmṛtasekena yatsiktāḥ saddrumā vayam || 10 ||

English

Bhushunda said: Ah, by the grace of the Lord, our long-awaited blessing has been shown. By the nectar of your vision, we, the good trees, have been sprinkled.

हिन्दी

भुशुण्ड ने कहा: अहो, भगवान की कृपा से, हमारा चिरकाल से प्रतीक्षित आशीर्वाद दिखाया गया है। आपके दर्शन के अमृत से सिंचे गए हैं, हम सद्वृक्ष।

11

मत्पुण्यचिरसंभारप्रेरितेन त्वयाधुना | मुने मान्यैकमान्येन कुतश्चागमनं कृतम् || ११ ||

matpuṇyacirasambhārapreritena tvayādhunā | mune mānyaikamānyena kutaścāgamanaṃ kṛtam || 11 ||

English

By the inspiration of my long-accumulated merit, O sage, you have now come to this place, which is highly respected. Why have you come here?

हिन्दी

मेरे लंबे समय से एकत्रित पुण्य के प्रेरणा से, हे मुनि, आप अब यहाँ आए हैं, जो अत्यंत सम्मानित है। आप यहाँ क्यों आए हैं?

12

कच्चिदस्मिन्महामोहे चिरं विहरतस्तव | अखण्डितैव समता स्थिता चेतसि पावने || १२ ||

kaccidasminmahāmohe ciraṃ viharatastava | akhaṇḍitaiva samatā sthitā cetasi pāvane || 12 ||

English

In this great delusion, while you have been wandering for a long time, has your mind remained unbroken and pure?

हिन्दी

इस महान मोह में, जब आप लंबे समय से भटक रहे हैं, क्या आपका मन अखंडित और पवित्र रहा है?

13

किमर्थमद्यागमनक्लेशेनात्मा कदर्थितः | वचनश्रवणोत्कानामाज्ञां नो वक्तुमर्हसि || १३ ||

kimarthamadyāgamanakleśenātmā kadarthitaḥ | vacanaśravaṇotkānāmājñāṃ no vaktumarhasi || 13 ||

English

For what reason have you troubled yourself with the effort of coming here today? You should not refuse to give us your command to listen to your words.

हिन्दी

आज आने के प्रयास से आपने खुद को क्यों परेशान किया है? आपको हमें आपके शब्दों को सुनने की आज्ञा देने से इनकार नहीं करना चाहिए।

14

त्वत्पाददर्शनादेव सर्वं ज्ञातं मया मुने | त्वदागमनपुण्येन वयमायोजितास्त्वया || १४ ||

tvatpādadarśanādeva sarvaṃ jñātaṃ mayā mune | tvadāgamanapuṇyena vayamāyojitāstvayā || 14 ||

English

O sage, by merely seeing your feet, I have understood everything. By the merit of your arrival, we have been blessed by you.

हिन्दी

हे मुनि, केवल आपके चरणों को देखकर ही मैंने सब कुछ समझ लिया है। आपके आगमन के पुण्य से हम आपके द्वारा आशीर्वादित हुए हैं।

15

चिरंजीवितचर्चाभिर्वयं वः स्मृतिमागताः | तेनेदमास्पदं पादैस्त्वं पवित्रितवानयम् || १५ ||

cirañjīvitacarcābhirvayaṃ vaḥ smṛtimāgatāḥ | tenedamāspadaṃ pādaistvaṃ pavitritavānayam || 15 ||

English

By the discussions of long life, we have remembered you. Therefore, you have purified this place with your feet.

हिन्दी

लंबी जीवन चर्चा से हम आपको याद कर रहे हैं। इसलिए, आपने अपने चरणों से इस स्थान को पवित्र किया है।

16

ज्ञातत्वदागमोऽप्येवं त्वां पृच्छामीह यन्मुने | भवद्वाक्यामृतास्वादवाञ्छितं प्रविजृम्भते || १६ ||

jñātatvadāgamo'pyevaṃ tvāṃ pṛcchāmīha yanmune | bhavadvākyāmṛtāsvādavāñchitaṃ pravijṛmbhate || 16 ||

English

Thus, I ask you, O sage, even though the knowledge is already known to me, the desire to taste the nectar of your words is awakened.

हिन्दी

इस प्रकार, हे मुनि, मैं आपसे पूछता हूँ, भले ही ज्ञान मुझे पहले से ही ज्ञात है, फिर भी आपके वचनों के अमृत का स्वाद लेने की इच्छा जाग उठती है।

17

इत्युक्तवानसौ पक्षी भुशुण्डश्चिरजीवितः | त्रिकालामलसंवेदी तत्र प्रोक्तमिदं मया || १७ ||

ityuktavānasau pakṣī bhuśuṇḍaścirajīvitaḥ | trikālāmalasaṃvedī tatra proktamidaṃ mayā || 17 ||

English

Thus spoke the bird Bhushunda, who is long-lived and knows the three times perfectly, and this was said by me there.

हिन्दी

इस प्रकार उस पक्षी भुशुण्ड ने कहा, जो लंबे समय तक जीवित रहता है और तीनों कालों को पूर्णतः जानता है, और यह मैंने वहाँ कहा।

18

श्रीवसिष्ठ उवाच | विहंगम महाराज सत्यमेतत्त्वयोच्यते | द्रष्टुमभ्यागतोऽस्म्यद्य त्वामेव चिरजीवितम् || १८ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | vihaṅgama mahārāja satyametattvayocyate | draṣṭumabhyāgato'smyadya tvāmeva cirajīvitam || 18 ||

English

Vasistha said: O great king of birds, what you say is true. Today, I have come to see you, the long-lived one.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे पक्षीराज, तुम्हारा कहना सत्य है। आज, मैं तुम्हें देखने आया हूँ, जो लंबे समय तक जीवित रहता है।

19

आशीतलान्तःकरणो दिष्ट्या कुशलवानसि | पतितोऽसि न बुद्धात्मा भीषणां भववागुराम् || १९ ||

āśītalāntaḥkaraṇo diṣṭyā kuśalavānasi | patito'si na buddhātmā bhīṣaṇāṃ bhavavāgurām || 19 ||

English

Fortunately, you are calm-minded and well. You have not fallen into the terrible whirlpool of worldly existence.

हिन्दी

भाग्य से, आप शांत मन से और कुशलपूर्वक हैं। आप संसार के भयानक भँवर में नहीं गिरे हैं।

20

तदेतं संशयं छिन्धि भगवन्मम सत्यतः | कस्मिन्कुले भवाञ्जातो ज्ञातज्ञेयः कथं भवान् || २० ||

tadetaṃ saṃśayaṃ chindhi bhagavanmama satyataḥ | kasmin kule bhavāñjāto jñātajñeyaḥ kathaṃ bhavān || 20 ||

English

Therefore, O Lord, truly dispel this doubt of mine. In which family were you born, and how did you become a knower of the knowable?

हिन्दी

इसलिए, हे भगवान, मेरे इस संदेह को सत्यतः दूर करें। आप किस कुल में उत्पन्न हुए और आप ज्ञात ज्ञेय कैसे बने?

21

कियदायुश्च ते साधो वृत्तं स्मरसि किंच वा | केनायं वा निवासस्ते निर्दिष्टो दीर्घदर्शिनः || २१ ||

kiyadāyuśca te sādho vṛttaṃ smarasi kiṃca vā | kenāyaṃ vā nivāsaste nirdiṣṭo dīrghadarśinaḥ || 21 ||

English

How long have you lived, O virtuous one, and what do you remember of your past? By whom was this abode designated for you, O far-sighted one?

हिन्दी

आपकी आयु कितनी है, हे साधु, और आप अपने वृत्तांत को कितना स्मरण करते हैं? इस निवास को किसने आपके लिए निर्दिष्ट किया है, हे दीर्घदर्शी?

22

भुशुण्ड उवाच | यत्पृच्छसि मुने सर्वं तदिदं वर्णयाम्यहम् | अनुद्वेगितया यत्नात्कथा श्राव्या महात्मना || २२ ||

bhūśuṇḍa uvāca | yatpṛcchasi mune sarvaṃ tadidaṃ varṇayāmyaham | anudvegitayā yatnātkathā śrāvyā mahātmanā || 22 ||

English

Bhūśuṇḍa said: O sage, I will describe all that you ask. With calmness and effort, the story should be heard by the great soul.

हिन्दी

भूशुण्ड ने कहा: हे मुनि, मैं आपके द्वारा पूछे गए सभी प्रश्नों का वर्णन करूँगा। शांति और प्रयास से, यह कथा महात्मा द्वारा सुनी जानी चाहिए।

23

युष्मद्विधास्त्रिभुवनप्रभुपूज्यरूपा आकर्णयन्ति यमुदारधियो महान्तः | तेनाशुभं प्रकथितेन विनाशमेति मेघास्पदेन विभवेन यथार्कतापः || २३ ||

yuṣmadvidhāstrībhuvanaprabhupūjyarūpā ākarṇayanti yamudāradhiyo mahāntaḥ | tenāśubhaṃ prakathitena vināśameti meghāspadena vibhavena yathārkatāpaḥ || 23 ||

English

Those like you, who are worshipped by the lords of the three worlds, listen to this with a generous mind. By narrating this, the inauspiciousness will be destroyed, just as the heat of the sun is destroyed by the power of a cloud.

हिन्दी

आप जैसे लोग, जो तीनों लोकों के स्वामियों द्वारा पूजित हैं, उदार मन से इसे सुनते हैं। इस कथा को सुनाने से अशुभता नष्ट हो जाती है, जैसे सूर्य की गर्मी बादल की शक्ति से नष्ट हो जाती है।

← Chapter 15Chapter 17 →