Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 113 — 21 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीराम उवाच | मिथ्यानरप्रसङ्गेन किं मायापुरुषः प्रभो | कथितोऽयं त्वया व्योमरक्षण च किमुच्यते || १ ||

śrīrāma uvāca | mithyānaraprasaṅgena kiṃ māyāpuruṣaḥ prabho | kathito'yaṃ tvayā vyomarakṣaṇa ca kimucyate || 1 ||

English

Sri Rama said: O Lord, what is this illusory man described by you through the context of an unreal human? And what is meant by the protection of the sky?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे प्रभो, यह मायापुरुष आपने मिथ्या नर के प्रसंग से क्यों कहा है? और आकाश की रक्षा का क्या अर्थ है?

2

श्रीवसिष्ठ उवाच | श्रृणु राम यथाभूतमेतत्प्रकटयामि ते | मिथ्यापुरुषवृत्तान्तकथा या कथिताधुना || २ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | śṛṇu rāma yathābhūtametatprakaṭayāmi te | mithyāpuruṣavṛttāntakathā yā kathitādhunā || 2 ||

English

Vasistha said: Listen, O Rama, I will reveal to you the truth as it is. The story of the illusory man that has been narrated now.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: सुनो राम, मैं तुम्हें सच्चाई बताता हूँ। जो मिथ्यापुरुष की कथा अभी कही गई है।

3

मायायन्त्रमयः प्रोक्तो यः पुमान्रघुनन्दन | एनं त्वं तमहंकारं विद्धि शून्याम्बरोत्थितम् || ३ ||

māyāyantramayaḥ prokto yaḥ pumānraghunandana | enaṃ tvaṃ tamahaṃkāraṃ viddhi śūnyāmbarotthitam || 3 ||

English

O Raghunandana, the man described as a product of the illusory machine is this ego, know it to be arisen from the empty sky.

हिन्दी

हे रघुनन्दन, जो मनुष्य माया यन्त्र का उत्पाद बताया गया है, उसे यह अहंकार समझो, जो शून्य आकाश से उत्पन्न हुआ है।

4

यस्मिन्नाकाशकोशेऽस्मिन्साधो जगदिदं स्थितम् | तदनन्तमसच्छून्यं सर्गादौ भवति स्वयम् || ४ ||

yasminnākāśakośe'smin sādho jagadidaṃ sthitam | tadanantamasacchūnyaṃ sargādau bhavati svayam || 4 ||

English

O virtuous one, in this sheath of space, this universe is situated. That infinite, unreal void exists by itself at the beginning of creation.

हिन्दी

हे साधो, इस आकाश के कोश में यह जगत स्थित है। वह अनन्त, असत्य, शून्य स्वयं सृष्टि के आदि में होता है।

5

अन्तःस्थितसुदुर्लक्ष्यब्रह्म व्योम्नोऽथ शब्दवत् | तस्मादुदेत्यहंकारः पूर्वं स्पन्द इवानिलात् || ५ ||

antaḥsthitasudurlakṣyabrahma vyomno'tha śabdavat | tasmādudetyahaṃkāraḥ pūrvaṃ spanda ivānilāt || 5 ||

English

The subtle and difficult-to-perceive Brahman resides within the space, like sound. From that, the ego arises first, like a vibration from the wind.

हिन्दी

सूक्ष्म और दुर्लक्ष्य ब्रह्म आकाश में रहता है, जैसे ध्वनि। उससे पहले अहंकार उत्पन्न होता है, जैसे हवा से कंपन।

6

वृद्धिं यातः स गगने कल्पयत्यात्मतां गतः | अनात्मात्माभिधानेन तेनासौ यतते ततः || ६ ||

vṛddhiṃ yātaḥ sa gagane kalpayatyātmatāṃ gataḥ | anātmātmābhidhānena tenāsau yatate tataḥ || 6 ||

English

Having grown, he imagines himself to be the sky. By the designation of non-self as self, he strives for that.

हिन्दी

वृद्धि करके, वह आकाश को अपना मानता है। अनात्मा को आत्मा कहकर, वह उसके लिए प्रयास करता है।

7

अनात्मात्मैकरक्षार्थं देहान्नानाविधानसौ | भूयोभूयो विनाशेऽपि सृजत्याकुलतां गतः || ७ ||

anātmātmaikarakṣārthaṃ dehānnānāvidhānasau | bhūyobhūyo vināśe'pi sṛjatyākulatāṃ gataḥ || 7 ||

English

For the sake of protecting the unity of non-self and self, he creates various bodies. Even in repeated destruction, he creates confusion.

हिन्दी

अनात्मा और आत्मा की एकता की रक्षा के लिए, वह विभिन्न शरीर बनाता है। बार-बार विनाश होने पर भी, वह भ्रम पैदा करता है।

8

स एव मायापुरुषो मिथ्यापुरुष एव सः | असदेवोदितो व्यर्थोऽप्यहंकारो हि मायया || ८ ||

sa eva māyāpuruṣo mithyāpuruṣa eva saḥ | asadevodito vyartho'pyahaṃkāro hi māyayā || 8 ||

English

He himself is the illusory person, indeed a false person. Born of the unreal, he is useless, yet the ego is indeed due to illusion.

हिन्दी

वह स्वयं माया का पुरुष है, वास्तव में एक झूठा पुरुष। असत्य से उत्पन्न, वह व्यर्थ है, फिर भी अहंकार वास्तव में भ्रम के कारण है।

9

कूपकुण्डचतुःशालकुम्भादीन्देहकानसौ | कृत्वा रक्षित आत्मेति याति तद्व्योम्नि भावनम् || ९ ||

kūpakuṇḍacatuḥśālakumbhādīndehaakānasau | kṛtvā rakṣita ātmeti yāti tadvyomni bhāvanam || 9 ||

English

Having made various bodies like wells, ponds, halls, and pots, he protects them thinking they are the self and goes into that state of mind.

हिन्दी

कूप, कुंड, चतुःशाला, और कुम्भ जैसे विभिन्न शरीर बनाकर, वह उन्हें आत्मा मानकर उनकी रक्षा करता है और उस मानसिक स्थिति में चला जाता है।

10

अहंकारस्य तस्यास्य नामानीमानि राघव | श्रृणु यैर्जगदाकारविभ्रमैर्मोहयत्यसौ || १० ||

ahaṃkārasya tasyāsya nāmānīmāni rāghava | śṛṇu yairjagadākāravibhramairmohayatyasau || 10 ||

English

O Raghava, listen to the names of that ego, by which it deludes the world with various illusions.

हिन्दी

हे रघुवंशी, उस अहंकार के नाम सुनो, जिनसे वह विभिन्न भ्रमों से संसार को मोहित करता है।

11

जीवो बुद्धिर्मनश्चित्तं माया प्रकृतिरित्यपि | संकल्पः कलना कालः कला चेत्यपि विश्रुतैः || ११ ||

jīvo buddhirmanshchittaṃ māyā prakṛtirityapi | saṃkalpaḥ kalanā kālaḥ kalā chetyapi viśrutaiḥ || 11 ||

English

The individual soul, intellect, mind, thought, illusion, nature, and so forth, are known by various names such as resolve, calculation, time, and art.

हिन्दी

जीव, बुद्धि, मन, चित्त, माया, प्रकृति आदि को संकल्प, कलना, काल, कला आदि नामों से जाना जाता है।

12

एवमाद्यैस्तथान्यैश्च नामभिर्बहुतां गतैः | सहस्ररूपोऽहंकारः कल्पितार्थैर्विजृम्भते || १२ ||

evamādyaistathānyaiścha nāmabhirbahutāṃ gataiḥ | sahasrarūpo'haṃkāraḥ kalpitārthairvijṛmbhate || 12 ||

English

Thus, with these and other numerous names, the ego, which has a thousand forms, manifests itself with imagined meanings.

हिन्दी

इस प्रकार, इन और अन्य अनेक नामों के साथ, हजारों रूपों वाला अहंकार कल्पित अर्थों के साथ प्रकट होता है।

13

भूताकाशे तते शून्ये जगन्निर्भित्ति निश्चितम् | सुखदुःखान्यनुभवन्मिथ्यैव पुरुषः स्थितः || १३ ||

bhūtākāśe tate śūnye jagannirbhitti niścitam | sukhaduḥkhānyanubhavanmithyaiva puruṣaḥ sthitaḥ || 13 ||

English

In the empty space of elements, the world is certainly without support, experiencing happiness and sorrow, the person is indeed falsely situated.

हिन्दी

तत्वों के खाली आकाश में, संसार निश्चित रूप से असहाय है, सुख-दुःख का अनुभव करते हुए, व्यक्ति वास्तव में झूठे ढंग से स्थित है।

14

यथैव मिथ्यापुरुषो रक्षन्व्योमात्मशङ्कया | घटाकाशादिषु क्लिष्ट एवं मा क्लेशवान्भव || १४ ||

yathaiva mithyāpuruṣo rakṣanvyomātmaśaṅkayā | ghaṭākāśādiṣu kliṣṭa evaṃ mā kleśavānbhava || 14 ||

English

Just as a false person protects the sky with the doubt of the self, so he is afflicted in the space within a pot and so forth; thus, do not be afflicted.

हिन्दी

जैसे एक झूठा व्यक्ति आत्मा के संदेह से आकाश की रक्षा करता है, वैसे ही वह घड़े के अंदर के आकाश में पीड़ित होता है; इस प्रकार, पीड़ित मत हो।

15

आकाशादपि विस्तीर्णः शुद्धः सूक्ष्मः शिवः शुभः | य आत्मा स कथं केन गृह्यते रक्ष्यतेऽथवा || १५ ||

ākāśādapi vistīrṇaḥ śuddhaḥ sūkṣmaḥ śivaḥ śubhaḥ | ya ātmā sa kathaṃ kena gṛhyate rakṣyate'thavā || 15 ||

English

That self, which is more expansive than space, pure, subtle, auspicious, and benevolent, how can it be grasped or protected by anyone?

हिन्दी

वह आत्मा, जो आकाश से भी अधिक विस्तृत, शुद्ध, सूक्ष्म, कल्याणकारी और मंगलमय है, किसी द्वारा कैसे ग्रहण किया जा सकता है या सुरक्षित किया जा सकता है?

16

हृदयाकाशमात्रस्य शरीरक्षयसंक्षये | व्यर्थं भूतानि शोचन्ति नष्ट आत्मेति शङ्कया || १६ ||

hṛdayākāśamātrasya śarīrakṣayasaṃkṣaye | vyarthaṃ bhūtāni śocanti naṣṭa ātmeti śaṅkayā || 16 ||

English

When the body, which is merely the space of the heart, decays and perishes, beings mourn in vain, fearing that the self is lost.

हिन्दी

जब शरीर, जो केवल हृदय का आकाश है, नष्ट हो जाता है, तब प्राणी व्यर्थ ही शोक करते हैं, सोचते हुए कि आत्मा नष्ट हो गई है।

17

घटादिषु प्रणष्टेषु यथाकाशाद्यखण्डितम् | तथा देहेषु नष्टेषु देही नित्यमलेपकः || १७ ||

ghaṭādiṣu praṇaṣṭeṣu yathākāśādyakhāṇḍitam | tathā deheṣu naṣṭeṣu dehī nityamalepakaḥ || 17 ||

English

Just as the space within pots remains unaffected when the pots are destroyed, similarly, the self remains unaffected when the bodies are destroyed.

हिन्दी

जैसे घड़ों के नष्ट होने पर भी उनके अंदर का आकाश अपरिवर्तित रहता है, उसी प्रकार शरीरों के नष्ट होने पर भी आत्मा अपरिवर्तित रहती है।

18

शुद्धश्चिन्मात्र आत्मायमाकाशादप्यणोरणुः | स्वानुभूत्यंशमात्रं हि खवद्राम न नश्यति || १८ ||

śuddhaścinmātra ātmāyamākāśādapyṇoraṇuḥ | svānubhūtyaṃśamātraṃ hi khavadrāma na naśyati || 18 ||

English

This pure consciousness, the self, is subtler than space and the smallest particle. Indeed, it does not perish, just as space does not perish.

हिन्दी

यह शुद्ध चेतना, आत्मा, आकाश से भी सूक्ष्म और सबसे छोटे कण से भी छोटी है। निश्चय ही, यह नष्ट नहीं होती, जैसे आकाश नष्ट नहीं होता।

19

न जायते न म्रियते क्वचित्किंचित्कदाचन | जगद्विवर्तरूपेण केवलं ब्रह्म जृम्भते || १९ ||

na jāyate na mriyate kvacitkiñcitkadācana | jagadvivartarūpeṇa kevalaṃ brahma jṛmbhate || 19 ||

English

It is neither born nor dies at any time. It manifests itself in the form of the world.

हिन्दी

यह न जन्म लेता है न मरता है, कभी भी किसी भी समय। यह दुनिया के रूप में प्रकट होता है।

20

सत्यमेकं पदं शान्तमादिमध्यान्तवर्जितम् | भावाभावविनिर्मुक्तमिति मत्वा सुखी भव || २० ||

satyamekaṃ padaṃ śāntamādimadhyāntavarjitam | bhāvābhāvavinirmuktamiti matvā sukhī bhava || 20 ||

English

Knowing that the one true state is peaceful, devoid of beginning, middle, and end, and free from existence and non-existence, be happy.

हिन्दी

जानकर कि एक सत्य अवस्था शांत है, आदि, मध्य और अंत से रहित है, और अस्तित्व और अनस्तित्व से मुक्त है, सुखी हो जाओ।

21

सर्वापदां निलयमध्रुवमस्वतन्त्रमासन्नपातमविवेकमनार्यमज्ञम् | बोधादहंकृतिपदं सकलं विमुच्य शेषे सुबद्धपदमुत्तमतां प्रयासि || २१ ||

sarvāpadāṃ nilayamadhruvamasvatantramāsannapātamavivekamanāryamajñaṃ | bodhādahaṃkṛtipadaṃ sakalaṃ vimucya śeṣe subaddhapadamuttamatāṃ prayāsi || 21 ||

English

Abandoning all misfortunes, which are transient, dependent, imminent, lacking discernment, ignoble, and ignorant, and renouncing the ego born of knowledge, one attains the supreme state of the well-established.

हिन्दी

सभी दुर्भाग्यों को छोड़ देता है, जो अस्थायी, निर्भर, निकट, बुद्धिहीन, अनार्य और अज्ञानी हैं, और ज्ञान से उत्पन्न अहंकार को त्याग देता है, स्थिर अवस्था की उत्तम स्थिति प्राप्त करता है।

← Chapter 112Chapter 114 →