Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 112 — 35 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच । इति प्राप्य परं योगमुपदेशमनुत्तमम् । जीवन्मुक्तो बभूवासौ ततो देवगुरोः सुतः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti prāpya paraṃ yogamupadeśamanuttamam | jīvanmukto babhūvāsau tato devaguroḥ sutaḥ || 1 ||

English

Shri Vasistha said: Thus, having attained the supreme yoga instruction, he became liberated while living, and then the son of the divine teacher.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार, परम योग उपदेश प्राप्त करके, वह जीवन्मुक्त हो गया, और फिर देवगुरु का पुत्र बन गया।

2

निर्ममो निरहंकारश्छिन्नग्रन्थिः प्रशान्तधीः । कचो यथा स्थितो राम तथा तिष्ठाविकारवान् || २ ||

nirmamo nirahaṅkāraśchinnagranthiḥ praśāntadhīḥ | kaco yathā sthito rāma tathā tiṣṭhāvikāravān || 2 ||

English

Free from ego, devoid of pride, with all knots cut, and with a peaceful mind, he remained steady like a mountain, O Rama.

हिन्दी

निर्मम, अहंकार से रहित, सभी ग्रन्थियों को काटकर, और शांत मन से, वह पर्वत की तरह स्थिर रहा, हे राम।

3

अहंकारमसद्विद्धि मैनमाश्रय मा त्यज । असतः शशशृङ्गस्य किल त्यागग्रहौ कुतः || ३ ||

ahaṅkāramasadviddhi mainamāśraya mā tyaja | asataḥ śaśaśṛṅgasya kila tyāgagrahau kutaḥ || 3 ||

English

Know that ego is unreal, do not rely on it, do not abandon it. For what is the point of giving up or holding on to the unreal, like the horns of a hare?

हिन्दी

यह जानो कि अहंकार असत्य है, इस पर निर्भर न करो, इसे त्याग न करो। असत्य को त्यागने या पकड़ने का क्या लाभ है, जैसे खरगोश के सींग?

4

असंभवत्यहंकारे क्व ते मरणजन्मनी । नभःक्षेत्रे तथा व्युप्तं केन संगृह्यते फलम् || ४ ||

asaṃbhavatyahaṅkāre kva te maraṇajanmanī | nabhaḥkṣetre tathā vyuptaṃ kena saṃgṛhyate phalam || 4 ||

English

When ego does not exist, where are your birth and death? In the field of the sky, who gathers the fruit that is scattered?

हिन्दी

जब अहंकार नहीं है, तो तुम्हारे जन्म और मृत्यु कहाँ हैं? आकाश के क्षेत्र में, बिखरे हुए फल को कौन एकत्र करता है?

5

निरंशं शान्तसंकल्पं सर्वभावात्मकं ततम् । परमादप्यणोः सूक्ष्मं चिन्मात्रं त्वमनोमयम् || ५ ||

niraṃśaṃ śāntasaṃkalpaṃ sarvabhāvātmakaṃ tatam | paramādapyaṇoḥ sūkṣmaṃ cinmātraṃ tvamanomayam || 5 ||

English

Without parts, with peaceful resolve, pervading all beings, subtle even in the smallest atom, pure consciousness, you are beyond the mind.

हिन्दी

अंशों से रहित, शांत संकल्प से युक्त, सभी भावों को व्याप्त करने वाला, सूक्ष्म अणु में भी सूक्ष्म, शुद्ध चेतना, तुम मन से परे हो।

6

यथाम्भसस्तरङ्गादि यथा हेम्नोऽङ्गदादि च | तदेवातदिवाभासं तथाहंभावभावितः || ६ ||

yathāmbhasastaraṅgādi yathā hemno'ṅgadādi ca | tadevātadivābhāsaṃ tathāhaṃbhāvabhāvitaḥ || 6 ||

English

Just as waves arise from water and ornaments from gold, similarly, the sense of 'I' (ahaṃbhāva) is a mere reflection of the Self.

हिन्दी

जैसे पानी से लहरें उठती हैं और सोने से आभूषण बनते हैं, उसी तरह 'मैं' का भाव आत्मा का एक प्रतिबिम्ब मात्र है।

7

अबोधेन जगत्सर्वं मायामयमिव स्थितम् | बोधेन सकलं ब्रह्मरूपं संपद्यतेऽनघ || ७ ||

abodhena jagatsarvaṃ māyāmayamiva sthitam | bodhena sakalaṃ brahmarūpaṃ sampadyate'nagha || 7 ||

English

Through ignorance, the entire world appears to be an illusion. Through knowledge, everything attains the form of Brahman, O sinless one.

हिन्दी

अज्ञान के कारण सारा जगत् माया के समान प्रतीत होता है। ज्ञान के द्वारा सब कुछ ब्रह्म का रूप धारण करता है, हे निष्पाप।

8

द्वित्वैकत्वमती त्यक्त्वा शेषस्थः सुखितो भव | मा दुःखितो भव व्यर्थं त्वं मिथ्यापुरुषो यथा || ८ ||

dvitvaikatvamatī tyaktvā śeṣasthaḥ sukhito bhava | mā duḥkhito bhava vyarthaṃ tvaṃ mithyāpuruṣo yathā || 8 ||

English

Abandon the thoughts of duality and non-duality, remain in the essence, and be happy. Do not be unhappy in vain, like an unreal person.

हिन्दी

द्वैत और अद्वैत के विचारों को त्याग दो, शेष में रहो और सुखी हो जाओ। व्यर्थ में दुःखी मत बनो, जैसे कि एक असत्य व्यक्ति।

9

मायेयमतिदुष्पारा सांसारी गाढतां गता | शरदा मिहिकेवाशु बोधेनायाति तानवम् || ९ ||

māyeyamatiduṣpārā sāṃsārī gāḍhatāṃ gatā | śaradā mihikevāśu bodhenāyāti tānavam || 9 ||

English

This illusion is extremely difficult to cross, deeply rooted in worldly existence. Like an autumn cloud, it quickly dissipates with knowledge.

हिन्दी

यह माया अत्यंत दुर्गम है, संसार में गहराई तक फैली हुई है। ज्ञान के साथ, यह शरद ऋतु के बादल की तरह शीघ्र ही विलीन हो जाती है।

10

श्रीराम उवाच | परमामागतोऽस्म्यन्तस्तृप्तिं ज्ञानामृतेन ते | अवग्रहभयाक्रान्तः स्वासारेणेव चातकः || १० ||

śrīrāma uvāca | paramāmāgato'smyantastṛptiṃ jñānāmṛtena te | avagrahabhayākrāntaḥ svāsāreṇeva cātakaḥ || 10 ||

English

Shri Rama said: I have attained the highest bliss within, satisfied with the nectar of your knowledge. I am overwhelmed with the fear of attachment, like a chataka bird with its own essence.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: मैंने अंतर में परम आनंद प्राप्त किया है, आपके ज्ञान के अमृत से तृप्त होकर। मैं आसक्ति के भय से व्याकुल हूँ, जैसे चातक पक्षी अपने स्वास से।

11

अमृतेनेव सिक्तोऽहमन्तर्गच्छामि शीतताम् | उपर्यपि समस्तानां तिष्ठाम्यतुलसंपदाम् || ११ ||

amṛteneva sikto'hamantargacchāmi śītatām | uparyapi samastānāṃ tiṣṭhāmyatulasampadām || 11 ||

English

I am sprinkled with nectar, and I enter into coolness | I also stand above all with unparalleled wealth || 11 ||

हिन्दी

मैं अमृत से सिंचित हूँ, और मैं शीतलता में प्रवेश करता हूँ | मैं सभी के ऊपर अनुपम संपदा के साथ स्थित हूँ || ११ ||

12

न तृप्तिमनुगच्छामि वचांसि वदतस्तव | ऐन्दवीनां मरीचीनां चकोरस्तृषितो यथा || १२ ||

na tṛptimanugacchāmi vacāṃsi vadatastava | aindavīnāṃ marīcīnāṃ cakorastṛṣito yathā || 12 ||

English

I do not attain satisfaction from your words | Like a thirsty chakora bird for the moon's rays || 12 ||

हिन्दी

मैं आपके शब्दों से तृप्ति नहीं प्राप्त करता | चंद्रमा की किरणों के लिए प्यासे चकोर की तरह || १२ ||

13

तृप्तोऽपि भूयः पृच्छामि त्वां प्रश्नमिममीश्वर | को नाम तृप्तोऽप्यग्रस्तं न पिबत्यमृतासवम् || १३ ||

tṛpto'pi bhūyaḥ pṛcchāmi tvāṃ praśnamimamīśvara | ko nāma tṛpto'pyagrastaṃ na pibatyamṛtāsavam || 13 ||

English

Even though I am satisfied, I ask you this question again, O Lord | Who, even when satisfied, does not drink the nectar of immortality? || 13 ||

हिन्दी

भले ही मैं तृप्त हूँ, मैं फिर से आपसे यह प्रश्न पूछता हूँ, हे ईश्वर | कौन ऐसा है जो, तृप्त होने के बाद भी, अमृत का रस नहीं पीता? || १३ ||

14

किमुच्यते मुनिश्रेष्ठ मिथ्यापुरुषनामकम् | वस्त्ववस्तु कृतं जगद्वस्तुजातं वदाशु मे || १४ ||

kimucyate muniśreṣṭha mithyāpuruṣanāmakam | vastvavastu kṛtaṃ jagadvastujātaṃ vadāśu me || 14 ||

English

What is said, O best of sages, about the false person? | Tell me quickly, is the world real or unreal? || 14 ||

हिन्दी

क्या कहा जाता है, हे मुनिश्रेष्ठ, मिथ्या पुरुष के बारे में? | शीघ्र बताओ, जगत् वास्तविक है या अवास्तविक? || १४ ||

15

श्रीवसिष्ठ उवाच | मिथ्यापुरुषबोधाय श्रृणु राघव शोभनाम् | इमामाख्यायिकां हासजननीं मदुदीरिताम् || १५ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | mithyāpuruṣabodhāya śṛṇu rāghava śobhanām | imāmākhyāyikāṃ hāsajananīṃ madudīritām || 15 ||

English

Vasishtha said: Listen, O Raghava, to this beautiful story | Which I narrate for the understanding of the false person || 15 ||

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: सुनो, हे राघव, इस सुंदर कथा को | जो मैं मिथ्या पुरुष के बोध के लिए कहता हूँ || १५ ||

16

अस्ति कश्चिन्महाबाहो मायायन्त्रमयः पुमान् | बालपेलवधीमूढो गूढो मौर्ख्येण केवलम् || १६ ||

asti kaścinmahābāho māyāyantramayaḥ pumān | bālapelavadhīmūḍho gūḍho maurkhyeṇa kevalam || 16 ||

English

There exists a certain man, O mighty-armed one, who is deluded by the machine of illusion. He is foolish, ignorant, and concealed by mere stupidity.

हिन्दी

हे महाबाहो, एक ऐसा व्यक्ति है जो माया के यन्त्र से मोहित है। वह बालकों को मारने वाला, मूढ़ और केवल मूर्खता से ढंका हुआ है।

17

स एकान्ते क्वचिज्जातः शून्ये तत्रैव तिष्ठति | केशोण्ड्रकमिव व्योम्नि मृगतृष्णेव वा मरौ || १७ ||

sa ekānte kvacijjātaḥ śūnye tatraiva tiṣṭhati | keśoṇḍrakamiva vyomni mṛgatṛṣṇeva vā marau || 17 ||

English

He is born in some solitude and remains there in emptiness, like a hair's tip in the sky or a mirage in the desert.

हिन्दी

वह किसी एकान्त में उत्पन्न होता है और शून्यता में वहीं रहता है, जैसे आकाश में बाल का अग्रभाग या मरुस्थल में मृगतृष्णा।

18

तस्मादन्यन्न तत्रास्ति यदस्ति च स एव तत् | यच्चान्यत्तत्तदाभासं न च पश्यति दुर्मतिः || १८ ||

tasmādanyanna tatrāsti yadasti ca sa eva tat | yaccānyattattadābhāsaṃ na ca paśyati durmatiḥ || 18 ||

English

Therefore, nothing else exists there except what he is. Whatever else appears is merely a reflection, but the foolish one does not see it.

हिन्दी

इसलिए, वहाँ उसके अलावा कुछ और नहीं है। जो कुछ भी और दिखाई देता है, वह केवल एक प्रतिबिम्ब है, लेकिन मूर्ख व्यक्ति उसे नहीं देखता।

19

संकल्पस्तस्य संजातस्तत्र वृद्धिमुपेयुषः | खस्याहं खमहं खं मे खं रक्षामीति निश्चलः || १९ ||

saṅkalpastasya saṃjātastatra vṛddhimupeyuṣaḥ | khasyāhaṃ khamahaṃ khaṃ me khaṃ rakṣāmīti niścalaḥ || 19 ||

English

His resolve is born there, seeking growth. 'I am the sky, the sky is mine, I will protect the sky,' he remains steadfast.

हिन्दी

उसका संकल्प वहाँ उत्पन्न होता है, वृद्धि की खोज में। 'मैं आकाश हूँ, आकाश मेरा है, मैं आकाश की रक्षा करूँगा,' वह अडिग रहता है।

20

खं स्थापयित्वा रक्षामि वस्त्विष्टं स्वयमादरात् | इति संचिन्तयन्व्योमरक्षार्थं सोऽकरोद्गृहम् || २० ||

khaṃ sthāpayitvā rakṣāmi vastviṣṭaṃ svayamādarāt | iti saṃcintayanvyomarakṣārthaṃ so'karodgṛham || 20 ||

English

Thinking, 'I will establish and protect the sky, the desired object, with respect,' he thus created a house for the protection of the sky.

हिन्दी

सोचते हुए, 'मैं आकाश को स्थापित करूँगा और सम्मान सहित इच्छित वस्तु की रक्षा करूँगा,' उसने आकाश की रक्षा के लिए घर बनाया।

21

तस्य कोशे बबन्धास्थां रक्षितं खं मयेत्यसौ | गृहाकाशेन संतुष्टस्ततः स रघुनन्दन || २१ ||

tasya kośe babandhāsthāṃ rakṣitaṃ khaṃ mayetyasau | gṛhākāśena saṃtuṣṭastataḥ sa raghunandana || 21 ||

English

He secured his wealth in his treasury, believing it to be well-protected, and was content with his home. Then, O Raghunandana,

हिन्दी

उसने अपने कोश में अपना धन सुरक्षित किया, इसे अच्छी तरह सुरक्षित मानकर, और घर के सुख से संतुष्ट हो गया। फिर, हे रघुनन्दन,

22

अथ कालेन तत्तस्य गृहं नाशमुपाययौ | ऋत्वन्तरेणाब्द इव वातेनेव तरङ्गकः || २२ ||

atha kālena tattasya gṛhaṃ nāśamupāyayau | ṛtvantareṇābda iva vāteneva taraṅgakaḥ || 22 ||

English

Then, with the passage of time, his house was destroyed, just as a wave is destroyed by the wind at the end of the season.

हिन्दी

फिर, समय के साथ, उसका घर नष्ट हो गया, जैसे ऋतु के अंत में हवा से लहर नष्ट हो जाती है।

23

हा गृहाकाश नष्टं त्वं हा क्व यातमसि क्षणात् | हा हा भग्नमसि स्वच्छमित्येवैतच्छुशोच सः || २३ ||

hā gṛhākāśa naṣṭaṃ tvaṃ hā kv yātamasi kṣaṇāt | hā hā bhagnamasi svacchamityeva etacchuśoca saḥ || 23 ||

English

Alas, the space of the house is destroyed! Alas, where have you gone in an instant? Alas, alas, you are broken and pure. Thus, he lamented.

हिन्दी

हाय, घर का स्थान नष्ट हो गया! हाय, तुम कहाँ चले गए क्षण में? हाय, हाय, तुम टूटे हो और शुद्ध हो। इस प्रकार, उसने शोक किया।

24

इति शोकशतं कृत्वा पुनस्तत्रैव दुर्मतिः | कूपं चक्रे खरक्षार्थं कूपाकाशपरोऽभवत् || २४ ||

iti śokaśataṃ kṛtvā punastatraiva dumatiḥ | kūpaṃ cakre kharakṣārthaṃ kūpākāśaparo'bhavat || 24 ||

English

Having thus lamented a hundred times, the foolish one again made a well there for the sake of a donkey, and became attached to the space of the well.

हिन्दी

इस प्रकार शोक करने के बाद, मूर्ख फिर से वहीं एक कुएँ बनाया एक गधे के लिए, और कुएँ के स्थान से आसक्त हो गया।

25

ततो नाशं स कालेन नीतः कूपोऽपि तस्य वै | कूपाकाशे गते शोकनिमग्नोऽसौ ततोऽभवत् || २५ ||

tato nāśaṃ sa kālena nītaḥ kūpo'pi tasya vai | kūpākāśe gate śokanimagno'sau tato'bhavat || 25 ||

English

Then, with the passage of time, even his well was destroyed. When the space of the well was gone, he became immersed in grief.

हिन्दी

फिर, समय के साथ, उसका कुआँ भी नष्ट हो गया। जब कुएँ का स्थान चला गया, तब वह शोक में डूब गया।

26

कूपाकाशप्रलापान्ते कुम्भं शीघ्रमथाकरोत् | कुम्भाकाशपरो भूत्वा स्वयं निर्वृतिमाययौ || २६ ||

kūpākāśapralāpānte kumbhaṃ śīghramathākarot | kumbhākāśaparo bhūtvā svayaṃ nirvṛtimāyayau || 26 ||

English

After the discussion about the well and the sky, he quickly made a pot. Becoming devoted to the space within the pot, he attained contentment.

हिन्दी

कुएं और आकाश के विषय में चर्चा के बाद, उसने जल्दी से एक घड़ा बनाया। घड़े के आकाश में लगे हुए, उसने स्वयं संतुष्टि प्राप्त की।

27

कुम्भोऽपि तस्य कालेन नाशं नीतो रघूद्वह | यामेव दिशमादत्ते दुर्भगः सा हि नश्यति || २७ ||

kumbho'pi tasya kālena nāśaṃ nīto raghūdvaha | yāmeva diśamādatte durbhagaḥ sā hi naśyati || 27 ||

English

Even the pot, over time, was destroyed, O Raghava. Whatever direction an unlucky person takes, that direction perishes.

हिन्दी

घड़ा भी, समय के साथ, नष्ट हो गया, हे रघुवंशी। जिस दिशा को एक दुर्भाग्यशाली व्यक्ति अपनाता है, वह दिशा नष्ट हो जाती है।

28

कुम्भाकाशप्रलापान्ते खरक्षार्थं चकार सः | कुण्डं तथैव तेनासौ कुण्डाकाशपरोऽभवत् || २८ ||

kumbhākāśapralāpānte kharakṣārthaṃ cakāra saḥ | kuṇḍaṃ tathaiva tenāsau kuṇḍākāśaparo'bhavat || 28 ||

English

After the discussion about the space within the pot, he made a pit for the sake of a donkey. Similarly, he became devoted to the space within the pit.

हिन्दी

घड़े के आकाश के विषय में चर्चा के बाद, उसने एक गधे के लिए एक गड्ढा बनाया। इसी तरह, वह गड्ढे के आकाश में लगा हुआ हो गया।

29

कुण्डमप्यस्य कालेन केनचिन्नाशमाययौ | तेजसेव तमस्तेन कुण्डाकाशं शुशोच सः || २९ ||

kuṇḍamapyasya kālena kenacinnāśamāyayau | tejaseva tamastena kuṇḍākāśaṃ śuśoca saḥ || 29 ||

English

Even the pit, over time, was destroyed by something. Like light being covered by darkness, he grieved for the space within the pit.

हिन्दी

गड्ढा भी, समय के साथ, किसी चीज से नष्ट हो गया। जैसे प्रकाश अंधकार से ढंका जाता है, उसी तरह उसने गड्ढे के आकाश के लिए शोक किया।

30

कुण्डाकाशस्य शोकान्ते खरक्षार्थं चकार सः | चतुःशालं महाशालं तदाकाशमयोऽभवत् || ३० ||

kuṇḍākāśasya śokānte kharakṣārthaṃ cakāra saḥ | catuḥśālaṃ mahāśālaṃ tadākāśamayo'bhavat || 30 ||

English

At the end of his grief for the space within the pit, he made a large hall with four pillars for the sake of a donkey. That became a space filled with air.

हिन्दी

गड्ढे के आकाश के शोक के अंत में, उसने एक गधे के लिए चार खंभों वाला एक बड़ा हॉल बनाया। वह हवा से भरा हुआ स्थान बन गया।

31

तदप्यस्य जहाराशु कालः कवलितप्रजःजीर्णपर्णं यथा वातस्ततः शोकपरोऽभवत् || ३१ ||

tadapyasya jahārāśu kālaḥ kavalitaprajaḥjīrṇaparṇaṃ yathā vātastataḥ śokaparo'bhavat || 31 ||

English

Even then, time quickly took away his subjects, like the wind takes away a withered leaf. From that, he became full of sorrow.

हिन्दी

फिर भी, समय ने जल्दी ही उसके प्रजाजनों को ले लिया, जैसे हवा सूखे पत्ते को उड़ा लेती है। इससे वह दुःख से भर गया।

32

स चतुःशालशोकान्ते खरक्षार्थं चकार हकुसूलमम्बुदाकारं तदाकाशपरः स्थितः || ३२ ||

sa catuḥśālaśokānte kharakṣārthaṃ cakāra hakusūlamambudākāraṃ tadākāśaparaḥ sthitaḥ || 32 ||

English

At the end of his sorrow for the four halls, he made a stake for the donkey's sake, sky-high and cloud-like, and stood there.

हिन्दी

अपने चार भवनों के शोक के अंत में, उसने गधे के लिए एक खूंटा बनाया, जो आकाश के बराबर और बादल के समान था, और वहां खड़ा हो गया।

33

तदप्यस्य जहाराशु कालो वात इवाम्बुदम्कुसूलनाशशोकेन तेनासौ पर्यतप्यत || ३३ ||

tadapyasya jahārāśu kālo vāta ivāmbudamkusūlanāśaśokena tenāsau paryatapyata || 33 ||

English

Even then, time quickly took away the cloud-like stake, like the wind takes away a cloud. With the sorrow of its destruction, he was greatly distressed.

हिन्दी

फिर भी, समय ने जल्दी ही बादल के समान खूंटे को ले लिया, जैसे हवा बादल को उड़ा लेती है। उसके विनाश के दुःख से वह बहुत व्यथित हो गया।

34

एवं गृहचतुःशालकुम्भकुण्डकुसूलकैःतस्यापर्यवसानात्मा कालोऽयमतिवर्तते || ३४ ||

evaṃ gṛhacatuḥśālakumbhakuṇḍakusūlakaiḥtasyāparyavasānātmā kālo'yamativartate || 34 ||

English

Thus, with houses, four halls, pots, wells, and stakes, this time passes beyond measure.

हिन्दी

इस प्रकार, घरों, चार भवनों, घड़ों, कुएं और खूंटों के साथ, यह समय माप से परे बीतता है।

35

एवं स्थितः स विवशो गगनं गुहायां गृह्णन्गृहेण गहनेन किलात्मबुद्ध्यादुःखान्तराद्धनतराद्धनदुःखजातमायाति याति च गतागतिसङ्गमूढः || ३५ ||

evaṃ sthitaḥ sa vivaśo gaganaṃ guhāyāṃ gṛhṇangṛheṇa gahanena kilātmabuddhyāduḥkhāntarāddhanatarāddhanaduḥkhajātamāyāti yāti ca gatāgatisaṅgamūḍhaḥ || 35 ||

English

Thus situated, he, helpless, grasps the sky in a cave, with a deep house, indeed with the intellect of the self, from sorrow to sorrow, from wealth to wealth, from the sorrow of wealth, he comes and goes, confused by the association of coming and going.

हिन्दी

इस प्रकार स्थित, वह असहाय, एक गुफा में आकाश को पकड़ता है, एक गहरे घर के साथ, indeed आत्मा की बुद्धि से, दुःख से दुःख तक, धन से धन तक, धन के दुःख से, वह आता है और जाता है, आने-जाने के संबंध से भ्रमित।

← Chapter 111Chapter 113 →