Nirvāṇa I निर्वाण

Chapter 111 — 41 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | एतत्ते सर्वमाख्यातं शिखिध्वजकथानकम् | अनेन गच्छन्मार्गेण न कदाचन खिद्यसे || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | etattē sarvamākhyātaṁ śikhidhvajakathānakam | anena gacchanmārgeṇa na kadācana khidyase || 1 ||

English

Śrīvasiṣṭha said: This entire story of Śikhidhvaja has been narrated to you. By following this path, you will never be distressed.

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: यह सारा शिखिध्वज की कथा तुम्हें बताई गई है। इस मार्ग का अनुसरण करके तुम कभी दुखी नहीं होगे।

2

एतां दृष्टिमवष्टभ्य रागद्वेषविनाशिनीम् | नित्यं नीरागया बुद्ध्या तिष्ठावष्टब्धतत्पदः || २ ||

etāṁ dṛṣṭimavaṣṭabhya rāgadveṣavināśinīm | nityaṁ nīrāgayā buddhyā tiṣṭhāvaṣṭabdhatatpadaḥ || 2 ||

English

Having adopted this vision that destroys attachment and aversion, always remain steadfast in your dispassionate intellect, firmly established in the supreme state.

हिन्दी

इस दृष्टि को अपना लें जो राग और द्वेष को नष्ट करती है, और नित्य अनासक्ति से बुद्धि में स्थिर रहें, परम अवस्था में दृढ़ता से स्थित रहें।

3

यथा शिखिध्वजो राज्यं कृतवानेवमीदृशम् | राम व्यवहरन्राज्ये भोगमोक्षमयो भव || ३ ||

yathā śikhidhvajo rājyaṁ kṛtavānevamīdṛśam | rāma vyavaharanrājye bhogamokṣamayo bhava || 3 ||

English

Just as Śikhidhvaja ruled his kingdom in this manner, O Rāma, engage in your kingdom and become the embodiment of enjoyment and liberation.

हिन्दी

जैसे शिखिध्वज ने अपने राज्य का शासन इस प्रकार किया, हे राम, तुम भी अपने राज्य में व्यवहार करो और भोग और मोक्ष के समन्वय का रूप बनो।

4

शिखिध्वजक्रमेणैव यथा बोधमवाप्तवान् | कचो बृहस्पतेः पुत्रस्तथा बुध्यस्व राघव || ४ ||

śikhidhvajakramenaiava yathā bodhamavāptavān | kaco bṛhaspateḥ putras tathā budhyasva rāghava || 4 ||

English

Just as Kaca, the son of Bṛhaspati, attained enlightenment through the method of Śikhidhvaja, so should you, O Rāghava, become enlightened.

हिन्दी

जैसे कच, बृहस्पति के पुत्र, शिखिध्वज के मार्ग से बोध प्राप्त किया, वैसे ही हे राघव, तुम भी बोध प्राप्त करो।

5

श्रीराम उवाच | बृहस्पतेर्भगवतः पुत्रोऽसौ भगवान्कचः | यथा प्रबुद्धो भगवन्समासेन तथा वद || ५ ||

śrīrāma uvāca | bṛhaspaterbhagavataḥ putro'sau bhagavānkacaḥ | yathā prabuddho bhagavansamāsena tathā vada || 5 ||

English

Śrī Rāma said: O Lord, how did Kaca, the son of the revered Bṛhaspati, attain enlightenment? Please explain it to me in brief.

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भगवान, बृहस्पति के पुत्र कच कैसे बोध प्राप्त किया? कृपया इसे संक्षेप में मुझे बताएँ।

6

श्रीवसिष्ठ उवाच | श्रृणु राजन्कथां श्रीमाञ्छिखिध्वजवदेव सः | प्रबोधं परमं यातो देवदेशिकजः कचः || ६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | śrṇu rājankathāṃ śrīmāñchikhidhvajavadeva saḥ | prabodhaṃ paramaṃ yāto devadeśikajaḥ kacaḥ || 6 ||

English

Vasishtha said: O king, listen to the glorious story of Kacha, the son of the preceptor of the gods, who attained supreme enlightenment like Shikhidhvaja.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: हे राजा, देवों के गुरु के पुत्र कच की श्रीमान कथा सुनो, जो शिखिध्वज की तरह परम प्रबोध को प्राप्त हुआ।

7

बालभावात्समुत्तीर्णः संसारोत्तरणोन्मुखः | कचः पदपदार्थज्ञो बृहस्पतिमभाषत || ७ ||

bālabhāvātsamuttīrṇaḥ saṃsārottaraṇonmukhaḥ | kacaḥ padapadārthajño bṛhaspatimabhāṣata || 7 ||

English

Having transcended childhood and eager to cross the ocean of worldly existence, Kacha, who was knowledgeable about the meanings of words, spoke to Brihaspati.

हिन्दी

बालभाव से उत्तीर्ण होकर और संसार के सागर को पार करने के लिए उत्सुक होकर, शब्दों के अर्थों को जानने वाला कच ने बृहस्पति से कहा।

8

कच उवाच | भगवन्सर्वधर्मज्ञ कथं संसृतिपञ्जरात् | अस्मान्निर्गम्यते ब्रूहि जन्तुना जीवतन्तुना || ८ ||

kaca uvāca | bhagavansarvadharmajña kathaṃ saṃsṛtipañjarāt | asmān nirgamyate brūhi jantunā jīvatantunā || 8 ||

English

Kacha said: O Lord, knower of all dharma, how can a living being escape from the cage of transmigration? Please tell me.

हिन्दी

कच ने कहा: हे भगवन्, सभी धर्मों के ज्ञाता, जीव इस संसार के पिंजरे से कैसे निकल सकता है? कृपया मुझे बताएँ।

9

बृहस्पतिरुवाच | अनर्थमकरागारादस्मात्संसारसागरात् | उड्डीयते निरुद्वेगं सर्वत्यागेन पुत्रक || ९ ||

bṛhaspatiruvāca | anarthamakarāgārādasmātsaṃsārasāgarāt | uḍḍīyate nirudvegaṃ sarvatyāgena putraka || 9 ||

English

Brihaspati said: O son, one escapes from this ocean of worldly existence, which is a house of misfortunes, without anxiety through complete renunciation.

हिन्दी

बृहस्पति ने कहा: हे पुत्र, यह संसार का सागर, जो दुःखों का घर है, से चिंता के बिना पूर्ण त्याग द्वारा निकल जाता है।

10

श्रीवसिष्ठ उवाच | इत्याकर्ण्य कचो वाक्यं पितुः परमपावनम् | सर्वमेव परित्यज्य जगामैकान्तकाननम् || १० ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ityākarṇya kaco vākyaṃ piturparamapāvanam | sarvameva parityajya jagāmaikāntakānanam || 10 ||

English

Vasishtha said: Having heard these supremely purifying words of his father, Kacha renounced everything and went to a solitary forest.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: अपने पिता के इन अत्यंत पवित्र वचनों को सुनकर, कच ने सब कुछ त्याग दिया और एकांत वन में चला गया।

11

बृहस्पतेस्तद्गमनं नोद्वेगाय बभूव हसंयोगे च वियोगे च महान्तो हि महाशयाः || ११ ||

bṛhaspatestadgamanaṃ nodvegāya babhūva hasaṃyoge ca viyoge ca mahānto hi mahāśayāḥ || 11 ||

English

Brihaspati's departure was not for sorrow, but for the union and separation of the great souls.

हिन्दी

बृहस्पति का जाना दुःख के लिए नहीं था, बल्कि महान आत्माओं के मिलन और वियोग के लिए था।

12

अथ वर्षेषु जातेषु त्रिषु पञ्चसु सोऽनघपुनः प्राप महारण्ये कस्मिंश्चित्पितरं कचः || १२ ||

atha varṣeṣu jāteṣu triṣu pañcasu so'naghapunaḥ prāpa mahāraṇye kasmiṃścitpitaraṃ kacaḥ || 12 ||

English

Then, after three and five years, the sinless Kaca again found his father in some great forest.

हिन्दी

तब, तीन और पांच वर्षों के बाद, निर्दोष कच ने फिर से किसी महान वन में अपने पिता को पाया।

13

परिपूज्याभिवाद्यैनं समालिङ्गितपुत्रकमपृच्छद्वाक्पतिं भूयः स कचः कान्तया गिरा || १३ ||

paripūjyābhivādyainaṃ samāliṅgitaputrakamapṛcchadvākpatiṃ bhūyaḥ sa kacaḥ kāntayā girā || 13 ||

English

Having worshipped and saluted him, Kaca, embracing his son, again asked the lord of speech with a pleasing voice.

हिन्दी

उसे पूजा और प्रणाम करके, कच ने अपने पुत्र को आलिंगन करते हुए, फिर से मधुर वाणी से वाक्पति से पूछा।

14

कच उवाचाद्येदमष्टमं वर्षं सर्वत्यागः कृतो मयातथापि तात विश्रान्तिं नाधिगच्छाम्यनिन्दिताम् || १४ ||

kaca uvācaadyedamaṣṭamaṃ varṣaṃ sarvatyāgaḥ kṛto mayātathāpi tāta viśrāntiṃ nādhigacchāmyaninditām || 14 ||

English

Kaca said, 'This is the eighth year since I have renounced everything, yet, O father, I do not find unblemished peace.'

हिन्दी

कच ने कहा, 'यह मेरा आठवां वर्ष है जब से मैंने सब कुछ त्याग दिया है, फिर भी, हे पिता, मैं निर्दोष शांति नहीं पाता।'

15

श्रीवसिष्ठ उवाचएवमार्तवचस्तस्मिन्कचे वदति काननेसर्वमेव त्यजेत्युक्त्वा वाक्पतिर्दिवमुद्ययौ || १५ ||

śrīvasiṣṭha uvācaevamārtavacastasminkace vadati kānanesarvameva tyajetyuktvā vākpatirdivamudyayau || 15 ||

English

Sri Vasishtha said, 'While Kaca was speaking thus in the forest, having said to renounce everything, the lord of speech ascended to heaven.'

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा, 'जब कच वन में ऐसा कह रहा था, सब कुछ त्याग देने के बाद, वाक्पति स्वर्ग चला गया।'

16

गते तस्मिन्कचो देहाद्वल्कलाद्यप्यथात्यजत् । गतेन्द्वभ्रार्कतारेण शरद्व्योम्ना समोऽभवत् || १६ ||

gate tasmin kaco dehādvalkalādyapyathātyajat | gate'ndvabhrārkatāreṇa śaradvyomnā samo'bhavat || 16 ||

English

When Kacha left his body, he also abandoned the bark garment and other possessions. With the departure of the sun and the clouds, he became one with the autumn sky.

हिन्दी

जब कच ने अपने शरीर को छोड़ दिया, तो उसने वल्कल (बर्क) के वस्त्र और अन्य सामान भी छोड़ दिए। सूर्य और बादलों के चले जाने के साथ, वह शरद् आकाश के समान हो गया।

17

पुनर्वर्षत्रयेणैष कस्मिंश्चित्काननान्तरे । तत्याजाम्बुदवर्षादि शरदीव नभस्तलम् || १७ ||

punarvarṣatrayeṇaiṣa kasmiṃścitkānanāntare | tatyājāmbudavarṣādi śaradīva nabhastalam || 17 ||

English

After three years, he again appeared in a certain forest, abandoning the rainy season and other elements, becoming like the autumn sky.

हिन्दी

तीन वर्षों के बाद, वह एक वन में फिर से दिखाई दिया, वर्षा ऋतु और अन्य तत्वों को छोड़कर, शरद् आकाश के समान हो गया।

18

उपासैको दिगन्तेषु शान्तशून्यवपुः श्वसन् । दूयमानमनाः प्राप तमेव पितरं गुरुम् || १८ ||

upāsai ko diganteṣu śāntaśūnyavapuḥ śvasan | dūyamānamanāḥ prāpa tameva pitaraṃ gurum || 18 ||

English

He, alone, meditated in the directions, with a calm and empty form, breathing, and with a disturbed mind, he approached his father, the teacher.

हिन्दी

वह अकेला दिशाओं में ध्यान करता था, शांत और खाली रूप में, साँस लेता हुआ, और विचलित मन से, उसने अपने पिता और गुरु को प्राप्त किया।

19

कृतपूजाक्रमो भक्त्या समालिङ्गितपुत्रकम् । अपृच्छत्स कचो भूयः खेदगद्गदया गिरा || १९ ||

kṛtapūjākramo bhaktyā samāliṅgitaputrakam | apṛcchatsa kaco bhūyaḥ khedagadgadayā girā || 19 ||

English

Having performed the worship rituals with devotion, he embraced his son. Then Kacha, with a voice choked with grief, asked again.

हिन्दी

भक्ति से पूजा के क्रम को पूरा करके, उसने अपने पुत्र को आलिंगन किया। तब कच ने, दुःख से भरी आवाज में, फिर से पूछा।

20

कच उवाच । तात सर्वं परित्यक्तं कन्थां वेणुलताद्यपि । तथापि नास्ति विश्रान्तिः स्वपदे किं करोम्यहम् || २० ||

kaca uvāca | tāta sarvaṃ parityaktaṃ kanthāṃ veṇulatādyapi | tathāpi nāsti viśrāntiḥ svapade kiṃ karomyaḥ || 20 ||

English

Kacha said, 'Father, I have abandoned everything, even my cloth and bamboo staff. Yet, I find no peace in my own position. What should I do?'

हिन्दी

कच ने कहा, 'पिताजी, मैंने सब कुछ छोड़ दिया है, even my cloth and bamboo staff। फिर भी, मुझे अपने स्थान पर शांति नहीं मिलती। मैं क्या करूँ?'

21

बृहस्पतिरुवाच | चित्तं सर्वमिति प्राहुस्तत्त्यक्त्वा पुत्र राजसे | चित्तत्यागं विदुः सर्वत्यागं सर्वविदो जनाः || २१ ||

bṛhaspatiruvāca | cittaṃ sarvamiti prāhustattatyaktvā putra rājase | cittatyāgaṃ viduḥ sarvatyāgaṃ sarvavido janāḥ || 21 ||

English

Brihaspati said: They say that the mind is everything; abandoning that, O son, you will attain the state of a king. The wise know the abandonment of the mind as the abandonment of everything.

हिन्दी

बृहस्पति ने कहा: वे कहते हैं कि मन ही सब कुछ है; उसे छोड़कर, हे पुत्र, तू राजा की स्थिति प्राप्त करेगा। बुद्धिमान लोग मन के त्याग को सब कुछ का त्याग मानते हैं।

22

श्रीवसिष्ठ उवाच | इत्युक्त्वा वाक्पतिः पुत्रं पुप्लुवे तरसा नभः | अन्वियेष कचश्चित्तं परित्यक्तुमखिन्नधीः || २२ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | ityuktvā vākpatiḥ putraṃ puppluve tarasā nabhaḥ | anviyeṣa kacaścittaṃ parityaktumakhinnadhīḥ || 22 ||

English

Shri Vasistha said: Having said this, the lord of speech, Brihaspati, swiftly flew into the sky. Kaca, with an unwavering mind, sought to abandon the mind.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: ऐसा कहकर, वाणी के स्वामी, बृहस्पति, तेजी से आकाश में उड़ गए। कच, अडिग मन से, मन का त्याग करने की कोशिश करने लगा।

23

चिन्तयन्नप्यसौ चित्तं न यदा वेद कानने | तदा संचिन्तयामास धियैव पितरं ययौ || २३ ||

cintayannapyasau cittaṃ na yadā veda kānane | tadā saṃcintayāmāsa dhiyaiva pitaraṃ yayau || 23 ||

English

Even while contemplating, he did not understand the mind in the forest. Then, he thought deeply and went to his father with his intellect.

हिन्दी

यद्यपि वह सोच रहा था, फिर भी उसने वन में मन को नहीं समझा। तब, उसने गहराई से सोचा और अपने बुद्धि से अपने पिता के पास गया।

24

पदार्थवृन्दं देहादि न चित्तमिति कथ्यते | तदेतत्किं क्व वा व्यर्थं निरागस्कं त्यजाम्यहम् || २४ ||

padārthavṛndaṃ dehādi na cittamiti kathyate | tadetatkiṃ kva vā vyarthaṃ nirāgaskaṃ tyajāmyaham || 24 ||

English

The collection of objects, starting with the body, is not called the mind. What is this, where is it, or is it useless? I will abandon this desireless thing.

हिन्दी

शरीर से शुरू होने वाले वस्तुओं का समूह मन नहीं कहलाता। यह क्या है, यह कहाँ है, या यह बेकार है? मैं इस इच्छारहित चीज को छोड़ दूँगा।

25

पितुः सकाशं गच्छामि ज्ञातुं चित्तं महारिपुम् | ज्ञात्वा तत्संत्यजाम्याशु ततस्तिष्ठामि विज्वरः || २५ ||

pituḥ sakāśaṃ gacchāmi jñātuṃ cittaṃ mahāripum | jñātvā tatsaṃtyajāmyāśu tatastiṣṭhāmi vijvaraḥ || 25 ||

English

I will go to my father to understand the mind, the great enemy. Having known it, I will quickly abandon it and then remain free from affliction.

हिन्दी

मैं अपने पिता के पास जाऊँगा मन, महान शत्रु, को समझने के लिए। उसे जानकर, मैं शीघ्र ही उसे छोड़ दूँगा और फिर पीड़ा से मुक्त रहूँगा।

26

श्रीवसिष्ठ उवाच | इति संचिन्त्य स कच उज्जगाम त्रिविष्टपम् | वाक्पतिं प्राप्य सस्नेहं ववन्दे प्रणनाम च || २६ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | iti saṃcintya sa kaca ujjagāma triviṣṭapam | vākpatiṃ prāpya sasnehaṃ vavande praṇanāma ca || 26 ||

English

Shri Vasishtha said: Having thus contemplated, Kaca ascended to heaven. Reaching Brihaspati, he bowed with affection and prostrated.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: ऐसा सोचकर, कच स्वर्ग लोक में चला गया। बृहस्पति के पास पहुंचकर, उसने स्नेह से प्रणाम किया और साष्टांग प्रणाम किया।

27

अपृच्छच्चैनमेकान्ते किं चित्तं भगवन्वद । स्वरूपं ब्रूहि चित्तस्य येन तत्संत्यजाम्यहम् || २७ ||

apṛcchaccainamekānte kiṃ cittaṃ bhagavanvada | svarūpaṃ brūhi cittasya yena tatsaṃtyajāmyaham || 27 ||

English

He asked him in private, 'O Lord, what is the mind? Please describe its nature so that I may renounce it.'

हिन्दी

उसने एकान्त में पूछा, 'हे भगवन्, मन क्या है? कृपया इसके स्वरूप का वर्णन करें ताकि मैं इसे त्याग सकूं।'

28

बृहस्पतिरुवाच | चित्तं निजमहंकारं विदुश्चित्तविदो जनाः | अन्तर्योऽयमहंभावो जन्तोस्तच्चित्तमुच्यते || २८ ||

bṛhaspatiruvāca | cittaṃ nijamahaṃkāraṃ viduścittavido janāḥ | antaryo'yamahaṃbhāvo jantostaccittamucyate || 28 ||

English

Brihaspati said: The mind is one's own ego. Those who know the mind understand this. This internal sense of 'I' in a being is called the mind.

हिन्दी

बृहस्पति ने कहा: मन अपना अहंकार है। मन को जानने वाले लोग इसे समझते हैं। जीव में यह आन्तरिक 'मैं' की भावना मन कहलाती है।

29

कच उवाच | त्रयस्त्रिंशन्महाकोटिप्रमाणस्य महामते | गुरो गीर्वाणवृन्दस्य कथमेतद्वदेति मे || २९ ||

kaca uvāca | trayastriṃśanmahākoṭipramāṇasya mahāmate | guro gīrvāṇavṛndasya kathametadvadeti me || 29 ||

English

Kaca said: O great sage, how can you explain this to me, who am of the measure of thirty-three great crores of gods?

हिन्दी

कच ने कहा: हे महामते, मुझे जो तीस करोड़ देवताओं के समान हूँ, आप मुझे यह कैसे समझाएंगे?

30

मन्येऽस्य दुष्करस्त्यागो न सिद्धिमुपगच्छति | कथमेष किल त्यक्तुं शक्यते योगिनां वर || ३० ||

manye'sya duṣkarastyāgo na siddhimupagacchati | kathameṣa kila tyaktuṃ śakyate yogināṃ vara || 30 ||

English

I think its renunciation is difficult and does not lead to perfection. O best of yogis, how can this be abandoned?

हिन्दी

मैं सोचता हूँ कि इसका त्याग कठिन है और यह सिद्धि को नहीं प्राप्त करता। हे योगियों में श्रेष्ठ, यह कैसे त्यागा जा सकता है?

31

बृहस्पतिरुवाच | अपि पुष्पावदलनादपि लोचनमीलनात् | सुकरोऽहंकृतेस्त्यागो न क्लेशोऽत्र मनागपि || ३१ ||

bṛhaspatiruvāca | api puṣpāvadalanādapi locanamīlanāt | sukaro'haṃkṛtestyāgo na kleśo'tra manāgapi || 31 ||

English

Brihaspati said: Even from the mere act of plucking a flower or closing the eyes, the renunciation of ego is easy; there is no suffering in this.

हिन्दी

बृहस्पति ने कहा: फूल तोड़ने या आँखें बंद करने से भी अहंकार का त्याग आसान है; इसमें कोई क्लेश नहीं है।

32

यथैतदेवं तनय तथा श्रृणु वदामि ते | अज्ञानमात्रसंसिद्धं वस्तु ज्ञानेन नश्यति || ३२ ||

yathaitadevaṃ tanaya tathā śṛṇu vadāmi te | ajñānamātrasaṃsiddhaṃ vastu jñānena naśyati || 32 ||

English

As it is so, O son, listen to what I say to you. That which is accomplished by mere ignorance is destroyed by knowledge.

हिन्दी

जैसा यह है, वैसा ही है, हे पुत्र, सुनो जो मैं तुमसे कहता हूँ। जो केवल अज्ञान से सिद्ध होता है, वह ज्ञान से नष्ट हो जाता है।

33

वस्तुतो नास्त्यहंकारः पुत्र मिथ्याभ्रमो यथा | असन्सन्निव संपन्नो बालवेतालवत्स्थितः || ३३ ||

vastuto nāstyahaṃkāraḥ putra mithyābhramo yathā | asansanniva saṃpanno bālaveālavatsthitaḥ || 33 ||

English

In reality, there is no ego, O son, just as there is a false delusion. It appears to exist like a ghost in a child's imagination.

हिन्दी

वास्तव में, अहंकार नहीं है, हे पुत्र, जैसे एक झूठी भ्रम होता है। यह एक बच्चे की कल्पना में भूत की तरह exist करता है।

34

यथा रज्ज्वां भुजंगत्वं मरावम्बुमतिर्यथा | मिथ्यावभासः स्फुरति तथा मिथ्याप्यहंकृतिः || ३४ ||

yathā rajjvāṃ bhujaṃgatvaṃ marāvambumatiryathā | mithyāvabhāsaḥ sphurati tathā mithyāpyahaṃkṛtiḥ || 34 ||

English

Just as a rope is mistaken for a snake and a mirage for water, similarly, the ego appears falsely.

हिन्दी

जैसे रस्सी को साँप समझा जाता है और मृगतृष्णा को पानी समझा जाता है, उसी तरह, अहंकार झूठा प्रतीत होता है।

35

असदेव यथा द्वित्वं मोहादिन्दौ विलोक्यते | तथा स्फुरत्यहंकारो न सत्यो वाप्यसन्न च || ३५ ||

asadeva yathā dvitvaṃ mohādindau vilokyate | tathā sphuratyahaṃkāro na satyo vāpyasanna ca || 35 ||

English

Just as duality is seen in the moon due to illusion, similarly, the ego appears. It is neither true nor false.

हिन्दी

जैसे भ्रम के कारण चंद्रमा में द्वैत दिखाई देता है, उसी तरह अहंकार प्रतीत होता है। यह न तो सत्य है न ही असत्य।

36

एकमाद्यन्तरहितं चिन्मात्रममलान्तरम् | खादप्यतितरामच्छं विद्यते सर्ववेदनम् || ३६ ||

ekamādyantarahitaṃ cinmātramamalāntaram | khādapyatitarāmacchaṃ vidyate sarvavedanam || 36 ||

English

That which is devoid of beginning and end, pure consciousness alone, with a stainless interior, exists as the supreme, transparent, and all-knowing.

हिन्दी

जो आदि और अन्त से रहित है, शुद्ध चेतना मात्र, निर्मल अन्तर वाला, अति शुद्ध, सर्वज्ञ के रूप में विद्यमान है।

37

सर्वत्र सर्वदा सर्वप्रकाशं सर्वजन्तुषु | तदेवैकं कचत्यम्बु विलोलास्वब्धिवीचिषु || ३७ ||

sarvatra sarvadā sarvaprakāśaṃ sarvajantuṣu | tadevaikaṃ kacatyambu vilolāsvabdhivīciṣu || 37 ||

English

Everywhere, always, all-illuminating, in all beings, that alone shines like water in the restless waves of the ocean.

हिन्दी

सर्वत्र, सर्वदा, सर्वप्रकाश, सभी जन्तुओं में, वही एक चमकता है जैसे समुद्र की बेचैन लहरों में पानी।

38

अत्र कोऽयमहंभावः कुतो वा कथमुत्थितः | क्वाप्सु जातो रजोराशिः क्वानलादुत्थितं जलम् || ३८ ||

atra ko'yamahaṃbhāvaḥ kuto vā kathamutthitaḥ | kvāpsu jāto rajorāśiḥ kvānalādutthitaṃ jalam || 38 ||

English

Here, what is this sense of 'I'? From where or how did it arise? Where is the dust born from water, or water born from fire?

हिन्दी

यहाँ, यह 'मैं' का भाव क्या है? यह कहाँ से या कैसे उत्पन्न हुआ? पानी से धूल कहाँ पैदा होती है, या आग से पानी कहाँ उत्पन्न होता है?

39

अयं सोऽहमिति व्यर्थं प्रत्ययं त्यज पुत्रक | तुच्छं परिमिताकारं दिक्कालविवशीकृतम् || ३९ ||

ayaṃ so'hamiti vyarthaṃ pratayaṃ tyaja putraka | tucchaṃ parimitākāraṃ dikkālavivaśīkṛtam || 39 ||

English

Give up this useless notion, 'I am this,' O son. It is insignificant, limited in form, and subject to space and time.

हिन्दी

हे पुत्र, यह व्यर्थ विचार 'मैं यह हूँ' को त्याग दो। यह तुच्छ है, परिमित आकार वाला है, और दिशा और काल के अधीन है।

40

दिक्कालाद्यनवच्छिन्नं स्वच्छं नित्योदितं ततम् | सर्वार्थमयमेकार्थचिन्मात्रममलं भवान् || ४० ||

dikkālādyanavacchinnaṃ svacchaṃ nityoditaṃ tatam | sarvārthamayamekārthacinmātramamalaṃ bhavān || 40 ||

English

Unlimited by direction, time, etc., pure, eternally risen, pervading, the essence of all meanings, one meaning, pure consciousness alone, stainless, you are.

हिन्दी

दिशा, काल आदि से अनवच्छिन्न, स्वच्छ, नित्य उदित, व्याप्त, सभी अर्थों का सार, एक अर्थ, शुद्ध चेतना मात्र, निर्मल, आप हैं।

41

फलकुसुमदलानां सर्वदिक्संस्थितानां रस इव जगतां त्वं संस्थितः सर्वदैव | विमलतरचिदात्मा नित्यमेवास्यनन्तः क इव कच तवाहंनिश्चयो भावमूर्तेः || ४१ ||

phalakusumadalānāṃ sarvadiksaṃsthitānāṃ rasa iva jagatāṃ tvaṃ saṃsthitaḥ sarvadaiva | vimalataracidātmā nityamevāsyanantaḥ ka iva kaca tavāhaṃniścayo bhāvamūrteḥ || 41 ||

English

Just as the essence of flowers is present in all directions, similarly, You are always present in the world. O pure consciousness, You are eternally present within me. How can I be certain of Your form?

हिन्दी

जैसे फूलों का रस सभी दिशाओं में व्याप्त होता है, वैसे ही आप सदा जगत में व्याप्त हैं। हे निर्मल चेतना, आप सदा मेरे अंदर विद्यमान हैं। मैं आपके रूप को कैसे पहचानूँ?

← Chapter 110Chapter 112 →