Upaśama उपशम

Chapter 90 — 31 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | यदा ह्यस्तंगतप्रायं जातं चित्तं विचारतः | तदा हि वीतहव्यस्य जाता मैत्र्यादयो गुणाः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | yadā hyastaṃgataprāyaṃ jātaṃ cittaṃ vicārataḥ | tadā hi vītahavyasya jātā maitryādayo guṇāḥ || 1 ||

English

Vasishtha said: When the mind, through inquiry, becomes almost non-existent, then indeed the qualities of friendliness and others arise in one who is free from ego.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जब मन, विचार के द्वारा, लगभग अस्तित्वहीन हो जाता है, तब अहंकार से मुक्त व्यक्ति में मैत्री आदि गुण उत्पन्न होते हैं।

2

श्रीराम उवाच | विचाराभ्युदयाच्चित्तस्वरूपेऽन्तर्हिते मुने | मैत्र्यादयो गुणा जाता इत्युक्तं किं त्वया प्रभो || २ ||

śrīrāma uvāca | vicārābhyudayāccittasvarūpe'ntarhite mune | maitryādayo guṇā jātā ityuktaṃ kiṃ tvayā prabho || 2 ||

English

Rama said: O sage, you have said that when the mind's true nature is hidden through the rise of inquiry, qualities such as friendliness arise. What does this mean?

हिन्दी

राम ने कहा: हे मुनि, आपने कहा है कि जब विचार के उदय से मन का स्वरूप छिप जाता है, तब मैत्री आदि गुण उत्पन्न होते हैं। यह क्या मतलब है?

3

ब्रह्मण्यस्तं गते चित्ते कस्य मैत्र्यादयो गुणाः | क्व वा परिस्फुरन्तीति वद मे वदतां वर || ३ ||

brahmaṇyastaṃ gate citte kasya maitryādayo guṇāḥ | kva vā parisfurantīti vada me vadatāṃ vara || 3 ||

English

O best of speakers, tell me, in whom do qualities such as friendliness arise when the mind is absorbed in Brahman? Where do they manifest?

हिन्दी

हे वक्ताओं में श्रेष्ठ, मुझे बताओ, जब मन ब्रह्म में लीन हो जाता है, तब मैत्री आदि गुण किसमें उत्पन्न होते हैं? वे कहां प्रकट होते हैं?

4

श्रीवसिष्ठ उवाच | द्विविधश्चित्तनाशोऽस्ति सरूपोऽरूप एव च | जीवन्मुक्तः सरूपः स्यादरूपो देहमुक्तिजः || ४ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | dvividhaścittanāśo'sti sarūpo'rūpa eva ca | jīvanmuktaḥ sarūpaḥ syād arūpo dehamuktijaḥ || 4 ||

English

Vasishtha said: The destruction of the mind is of two kinds: with form and without form. One who is liberated while living has form, and one who is liberated after the body has no form.

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: मन का नाश दो प्रकार का होता है: साकार और निराकार। जीवन्मुक्त साकार होता है, और देहमुक्त निराकार होता है।

5

चित्तसत्तेह दुःखाय चित्तनाशः सुखाय तु | चित्तसत्तां क्षयं नीत्वा चित्तं नाशमुपानयेत् || ५ ||

cittasatteha duḥkhāya cittanāśaḥ sukhāya tu | cittasattāṃ kṣayaṃ nītvā cittaṃ nāśamupānayet || 5 ||

English

The existence of the mind leads to suffering, but the destruction of the mind leads to happiness. By bringing the mind to its end, one should lead it to destruction.

हिन्दी

मन का अस्तित्व दुःख का कारण है, लेकिन मन का नाश सुख का कारण है। मन को अपने अंत तक ले जाकर, उसे नाश की ओर ले जाना चाहिए।

6

तामसैर्वासनाजालैर्व्याप्तं यज्जन्मकारणम् | विद्यमानं मनो विद्धि तद्दुःखायैव केवलम् || ६ ||

tāmasairvāsanājālairvyāptaṃ yajjanmakāraṇam | vidyamānaṃ mano viddhi tadduduḥkhāyaiva kevalam || 6 ||

English

Know that the mind, which is pervaded by the network of tamasic desires and is the cause of birth, exists solely for the sake of suffering.

हिन्दी

जानो कि मन, जो तामसिक वासनाओं के जाल से व्याप्त है और जन्म का कारण है, केवल दुःख के लिए ही है।

7

प्राक्तनं गुणसंभारं ममेति बहु मन्यते | यत्तु चित्तमतत्त्वज्ञं दुःखितं जीव उच्यते || ७ ||

prāktanaṃ guṇasaṃbhāraṃ mameti bahu manyate | yattu cittamatattvajñaṃ duḥkhitaṃ jīva ucyate || 7 ||

English

One who considers the past accumulation of qualities as 'mine' and whose mind is ignorant of the truth is called a suffering soul.

हिन्दी

जो भूतकाल के गुणों के संग्रह को 'मेरा' मानता है और जिसका मन सत्य से अनजान है, उसे दुःखी आत्मा कहते हैं।

8

विद्यमानं मनो यावत्तावद्दुःखक्षयः कुतः | मनस्यस्तं गते जन्तोः संसारोऽस्तमुपागतः || ८ ||

vidyamānaṃ mano yāvattāvadduduḥkhakṣayaḥ kutaḥ | manasyastaṃ gate jantoḥ saṃsāro'stamupāgataḥ || 8 ||

English

As long as the mind exists, how can there be an end to suffering? When the mind ceases to exist, the cycle of birth and death comes to an end.

हिन्दी

जब तक मन मौजूद है, दुःख का अंत कैसे हो सकता है? जब मन नहीं रहता, तब जन्म और मृत्यु का चक्र समाप्त हो जाता है।

9

दुःखमूलमवष्टब्धमस्मिन्नेव विनिश्चलम् | विद्यमानं मनो विद्धि दुःखवृक्षवनाङ्कुरम् || ९ ||

duḥkhamūlamavaṣṭabdhamasminneva viniscalam | vidyamānaṃ mano viddhi duḥkhavṛkṣavanāṅkuram || 9 ||

English

Know that the mind, which is firmly rooted in the immovable cause of suffering, is like the seed of the tree of suffering.

हिन्दी

जानो कि मन, जो दुःख के अचल कारण में दृढ़ता से जड़ा हुआ है, दुःख के वृक्ष के बीज की तरह है।

10

श्रीराम उवाच | नष्टं कस्य मनो ब्रह्मन्नष्टं वा कीदृशं भवेत् | कीदृशश्चास्य नाशः स्यात्सत्ता नाशस्य कीदृशी || १० ||

śrīrāma uvāca | naṣṭaṃ kasya mano brahmannaṣṭaṃ vā kīdṛśaṃ bhavet | kīdṛśaścāsya nāśaḥ syātsattā nāśasya kīdṛśī || 10 ||

English

Sri Rama said: O Brahman, whose mind is destroyed, and what kind of destruction is it? What kind of destruction is it, and what is the nature of its annihilation?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे ब्रह्मन्, किसका मन नष्ट होता है, और कैसा नष्ट होता है? उसका नाश कैसा होता है, और उसके नाश की सत्ता कैसी होती है?

11

श्रीवसिष्ठ उवाच । चेतसः कथिता सत्ता मया रघुकुलोद्वह । अस्य नाशमिदानीं त्वं श्रृणु प्रश्नविदां वर ॥ || ११ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | cetasaḥ kathitā sattā mayā raghukulodvaha | asya nāśamidānīṃ tvaṃ śrṇu praśnavidāṃ vara || 11 ||

English

Shri Vasishtha said: O Rama, I have described the nature of the mind. Now, listen to its destruction, O best among the questioners.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: हे रघुकुलोद्वह, मैंने मन की सत्ता का वर्णन किया है। अब, हे प्रश्नविदां वर, इसके नाश को सुनो।

12

सुखदुःखदशा धीरं साम्यान्न प्रोद्धरन्ति यम् । निःश्वासा इव शैलेन्द्रं चित्तं तस्य मृतं विदुः ॥ || १२ ||

sukhaduḥkhadaśā dhīraṃ sāmyānna prodharanti yam | niḥśvāsā iva śailendraṃ cittaṃ tasya mṛtaṃ viduḥ || 12 ||

English

Neither happiness nor sorrow can disturb the mind of a steadfast person, just as breaths do not disturb a mountain. The mind of such a person is considered dead.

हिन्दी

न सुख न दुःख की दशाएँ धीर व्यक्ति के मन को प्रभावित करती हैं, जैसे श्वास पर्वत को नहीं प्रभावित करती। ऐसे व्यक्ति का मन मृत माना जाता है।

13

अयं सोहमयं नाहमिति चिन्ता नरोत्तमम् । खर्वीकरोति यं नान्तर्नष्टं तस्य मनो विदुः ॥ || १३ ||

ayaṃ sohamayaṃ nāhamiti cintā narottamam | kharvīkaroti yaṃ nāntarnnaṣṭaṃ tasya mano viduḥ || 13 ||

English

The thought 'I am this, I am not this' makes even the best of men feeble. The mind of such a person is considered lost.

हिन्दी

विचार 'मैं यह हूँ, मैं यह नहीं हूँ' सबसे बेहतर व्यक्ति को भी दुर्बल बना देता है। ऐसे व्यक्ति का मन खोया हुआ माना जाता है।

14

आपत्कार्पण्यमुत्साहो मदो मान्द्यं महोत्सवः । यं नयन्ति न वैरूप्यं तस्य नष्टं विदुर्मनः ॥ || १४ ||

āpatkārpaṇyamutsāho madomāndyaṃ mahotsavaḥ | yaṃ nayanti na vairūpyaṃ tasya naṣṭaṃ vidurmnaḥ || 14 ||

English

Misfortunes, enthusiasm, pride, dullness, and great festivities do not affect the mind of a person who remains unaffected by these. Such a person's mind is considered lost.

हिन्दी

दुर्भाग्य, उत्साह, अभिमान, मंदता, और महान उत्सव उस व्यक्ति के मन को प्रभावित नहीं करते जो इनसे अप्रभावित रहता है। ऐसे व्यक्ति का मन खोया हुआ माना जाता है।

15

एष साधो मनोनाशो नष्टं चेह मनो भवेत् । चित्तनाशदशा चैषा जीवन्मुक्तस्य विद्यते ॥ || १५ ||

eṣa sādho manonāśo naṣṭaṃ ceha mano bhavet | cittanāśadaśā caiṣā jīvanmuktasya vidyate || 15 ||

English

This, O virtuous one, is the destruction of the mind. If the mind is destroyed here, this state of the destruction of the mind is that of the liberated one.

हिन्दी

हे साधु, यह मन का नाश है। यदि मन यहाँ नष्ट हो जाता है, तो यह मन के नाश की अवस्था जीवन्मुक्त की होती है।

16

मनस्तां मूढतां विद्धि यदा नश्यति सानघ | चित्तनाशाभिधानं हि तदा सत्त्वमुदेत्यलम् || १६ ||

manastāṃ mūḍhatāṃ viddhi yadā naśyati sānagha | cittanāśābhidhānaṃ hi tadā sattvamudetyalam || 16 ||

English

Know that the mind is foolishness, O sinless one, when it perishes. Indeed, the destruction of the mind is the arising of the true essence.

हिन्दी

मन को मूढ़ता समझो, हे सिनलेस व्यक्ति, जब वह नष्ट हो जाता है। वास्तव में, मन का नाश सत्त्व का उदय है।

17

तस्य सत्त्वविलासस्य चित्तनाशस्य राघव | जीवन्मुक्तस्वभावस्य कैश्चिच्चित्ताभिधा कृता || १७ ||

tasya sattvavilāsasya cittanāśasya rāghava | jīvanmuktasvabhāvasya kaiścicittābhidhā kṛtā || 17 ||

English

O Raghava, the nature of the destruction of the mind is the play of the true essence. Some call it the nature of the liberated while living.

हिन्दी

हे राघव, मन का नाश सत्त्व का खेल है। कुछ लोग इसे जीवन्मुक्त स्वभाव कहते हैं।

18

मैत्र्यादिभिर्गुणैर्युक्तं भवत्युत्तमवासनम् | भूयो जन्मविनिर्मुक्तं जीवन्मुक्तमनोऽनघ || १८ ||

maitryādibhirguṇairyuktaṃ bhavatyuttamavāsanam | bhūyo janmavinirmuktaṃ jīvanmuktamano’nagha || 18 ||

English

Endowed with qualities such as friendliness, it becomes the highest inclination. Further, it is liberated from birth, the mind of the liberated while living, O sinless one.

हिन्दी

मैत्री जैसे गुणों से युक्त होकर, यह उत्तम वासना बन जाता है। इसके अलावा, यह जन्म से मुक्त हो जाता है, जीवन्मुक्त मन का होना, हे सिनलेस व्यक्ति।

19

व्याप्तं वासनया यत्स्याद्भूया जननमुक्तया | जीवन्मुक्तमनःसत्ता राम तत्सत्त्वमुच्यते || १९ ||

vyāptaṃ vāsanayā yatsyādbhūyā jananamuktayā | jīvanmuktamanaḥsattā rāma tatsattvamucyate || 19 ||

English

That which is pervaded by inclination, further liberated from birth, the state of the liberated mind is called true essence, O Rama.

हिन्दी

जो वासना से व्याप्त है, और जन्म से मुक्त है, जीवन्मुक्त मन की अवस्था को सत्त्व कहा जाता है, हे राम।

20

संप्रत्येवानुभूतत्वात्सत्त्वाप्त्या तन्वसंयुतः | सरूपोऽसौ मनोनाशो जीवन्मुक्तस्य विद्यते || २० ||

saṃpratyevānubhūtatvātsattvāptyā tanvasaṃyutaḥ | sarūpo’sau manonāśo jīvanmuktasya vidyate || 20 ||

English

Due to the immediate experience of attaining the true essence, united with the body, the destruction of the mind exists in the liberated while living.

हिन्दी

सत्त्व के प्राप्त होने के तुरंत अनुभव के कारण, शरीर के साथ संयुक्त होकर, जीवन्मुक्त में मन का नाश होता है।

21

मैत्र्यादयोऽथ मुदिताः शशाङ्क इव दीप्तयः | जीवन्मुक्तमनोनाशे सर्वदा सर्वथा स्थिताः || २१ ||

maitryādayo'tha muditāḥ śaśāṅka iva dīptayaḥ | jīvanmuktamanonāśe sarvadā sarvathā sthitāḥ || 21 ||

English

The qualities such as friendliness and others, always and in every way, remain radiant like the moon in the dissolution of the mind of the liberated one.

हिन्दी

मित्रता आदि गुण जीवन्मुक्त के मन के नाश में सदा और हर तरह से चन्द्रमा की तरह दीप्तिमान रहते हैं।

22

जीवन्मुक्तमनोनाशे सत्त्वनाम्नि हिमालये | वसन्त इव मञ्जर्यः स्फुरन्ति गुणसंपदः || २२ ||

jīvanmuktamanonāśe sattvanāmni himālaye | vasanta iva mañjaryaḥ sphuranti guṇasaṃpadaḥ || 22 ||

English

In the dissolution of the mind of the liberated one, in the pure state named sattva, the qualities blossom like spring flowers.

हिन्दी

जीवन्मुक्त के मन के नाश में, सत्त्व नामक शुद्ध अवस्था में, गुण वसंत के फूलों की तरह खिलते हैं।

23

अरूपस्तु मनोनाशो यो मयोक्तो रघुद्वह | विदेहमुक्त एवासौ विद्यते निष्कलात्मकः || २३ ||

arūpastu manonāśo yo mayokto raghudvaha | videhamukta evāsau vidyate niṣkalātmakaḥ || 23 ||

English

That formless dissolution of the mind, which I have described to you, O Raghava, is indeed the state of the liberated one without a body, characterized by the absence of parts.

हिन्दी

वह निराकार मन का विलय, जिसका मैंने वर्णन किया है, हे रघुवंशी, वह निर्देह मुक्त की अवस्था है, जो अंशों की अनुपस्थिति से चिह्नित है।

24

समग्राग्र्यगुणाधारमपि सत्त्वं प्रलीयते | विदेहमुक्ते विमले पदे परमपावने || २४ ||

samagrāgryaguṇādhāramapi sattvaṃ pralīyate | videhamukte vimale pade paramapāvane || 24 ||

English

Even the pure state of sattva, which is the abode of all excellent qualities, dissolves in the supremely pure and purifying state of the liberated one without a body.

हिन्दी

सत्त्व की शुद्ध अवस्था, जो सभी उत्कृष्ट गुणों का आधार है, निर्देह मुक्त की अत्यंत शुद्ध और पवित्र अवस्था में विलीन हो जाती है।

25

विदेहमुक्तविषये तस्मिन्सत्त्वक्षयात्मके | वित्तनाशे विरूपाख्ये न किंचिदपि विद्यते || २५ ||

videhamuktaviṣaye tasminsattvakṣayātmake | vittanāśe virūpākhye na kiṃcidapi vidyate || 25 ||

English

In that state of the liberated one without a body, which is the dissolution of sattva, known as the destruction of individuality, nothing whatsoever exists.

हिन्दी

उस निर्देह मुक्त की अवस्था में, जो सत्त्व का विलय है और व्यक्तित्व के विनाश के रूप में जाना जाता है, कुछ भी अस्तित्व में नहीं है।

26

न गुणा नागुणास्तत्र न श्रीर्नाश्रीर्न लोलता | न चोदयो नास्तमयो न हर्षामर्षसंविदः || २६ ||

na guṇā nāguṇāstatra na śrīrnaśrīrna lolatā | na codayo nāstamayo na harṣāmarṣasaṃvidaḥ || 26 ||

English

There are no qualities or defects, no prosperity or adversity, no fickleness, no rise or fall, no joy or sorrow, no consciousness of happiness or anger.

हिन्दी

वहाँ न गुण हैं, न दोष हैं, न समृद्धि है, न दुःख है, न चंचलता है, न उदय है, न अस्त है, न हर्ष है, न क्रोध है, न सुख या दुःख की चेतना है।

27

न तेजो न तमः किंचिन्न संध्या दिनरात्रयः | न दिशो न च वाकाशो नाधो नानर्थरूपता || २७ ||

na tejo na tamaḥ kiñcinna saṃdhyā dinarātrayaḥ | na diśo na ca vākāśo nādho nānartharūpatā || 27 ||

English

There is no light or darkness, no twilight, no day or night, no directions, no space, no above or below, no form or shape.

हिन्दी

वहाँ न प्रकाश है, न अंधकार है, न संध्या है, न दिन या रात है, न दिशाएँ हैं, न अंतरिक्ष है, न ऊपर या नीचे है, न रूप या आकार है।

28

न वासना न रचना नेहानीहे न रञ्जना | न सत्ता नापि वाऽसत्ता नच साध्यं हि तत्पदम् || २८ ||

na vāsanā na racanā nehānīhe na rañjanā | na sattā nāpi vā'sattā na ca sādhyaṃ hi tatpadam || 28 ||

English

There is no desire, no creation, no here or there, no enjoyment, no existence or non-existence, no goal to be achieved.

हिन्दी

वहाँ न वासना है, न रचना है, न यहाँ या वहाँ है, न आनंद है, न अस्तित्व है या अनस्तित्व, न कोई लक्ष्य है जिसे प्राप्त किया जाना है।

29

अतमस्तेजसा व्योम्ना वितारेन्द्वर्कवायुना | तत्समं शरदच्छेन निःसंध्येनारजस्त्विषा || २९ ||

atamastejasā vyomnā vitārendvarkavāyunā | tatsamaṃ śaradacchena niḥsaṃdhyenārajastviṣā || 29 ||

English

That state is like the clear sky, illuminated by the sun, moon, and air, pure like the autumn sky, without twilight, and free from dust.

हिन्दी

वह अवस्था सूर्य, चंद्रमा और वायु से प्रकाशित स्वच्छ आकाश की तरह है, शरद ऋतु के आकाश की तरह शुद्ध, संध्या के बिना, और धूल से मुक्त है।

30

ये हि पारं गता बुद्धेः संसाराचरणस्य च | तेषां तदास्पदं स्फारं पवनानामिवाम्बरम् || ३० ||

ye hi pāraṃ gatā buddheḥ saṃsārācaraṇasya ca | teṣāṃ tadāspadaṃ sphāraṃ pavanānāmivāmbaram || 30 ||

English

Those who have crossed the boundaries of intellect and worldly existence, for them, that state is like the vast expanse of the sky for the winds.

हिन्दी

जो बुद्धि और संसार के चरण की सीमा पार कर चुके हैं, उनके लिए वह अवस्था पवनों के लिए विशाल आकाश की तरह है।

31

संशान्तदुःखमजडात्मकमेव सुप्तमानन्दमन्थरमपेतरजस्तमो यत्| आकाशकोशतनवोऽतनवा महान्तस्तस्मिन्पदे गलितचित्तलवा वसन्ति || ३१ ||

saṃśāntaduḥkhamajaḍātmakameva suptamānandamantharamapetarajastamo yat| ākāśakośatanavo'tanavā mahāntastasminpade galitacittalavā vasanti || 31 ||

English

In the state of deep sleep, where all sorrows are pacified, the self is pure and blissful, free from passion and ignorance. In that supreme state, the great sheaths of the sky, which are subtle and vast, reside with dissolved mind-drops.

हिन्दी

गहरी नींद की अवस्था में, जहाँ सभी दुःख शांत हो जाते हैं, आत्मा शुद्ध और आनंदमय होती है, रज और तम से मुक्त होती है। उस परम अवस्था में, आकाश की विशाल और सूक्ष्म कोश, विलीन मन की बूंदों के साथ रहते हैं।

← Chapter 89Chapter 91 →