Upaśama उपशम

Chapter 87 — 24 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच | एवं कलितवानन्तः प्रशान्तमननैषणः | शनैरुच्चारयंस्तारं प्रणवं प्राप्तभूमिकः || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | evaṃ kalitavānantḥ praśāntamananaiṣaṇaḥ | śanairuccārayaṃstāraṃ praṇavaṃ prāptabhūmikaḥ || 1 ||

English

Shri Vasistha said: Thus, having merged within, with a calm and peaceful mind, slowly chanting the sacred syllable 'Om', one attains the spiritual realm.

हिन्दी

श्री वसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार, अन्तःकरण में एकाग्र होकर, शान्त और शांत मन के साथ, धीरे-धीरे 'ॐ' का उच्चारण करते हुए, आध्यात्मिक स्थिति प्राप्त होता है।

2

मात्रादिपादभेदेन प्रणवं संस्मरन्यतिः | अध्यारोपापवादेन स्वरूपं शुद्धमव्ययम् || २ ||

mātrādipādabhedena praṇavaṃ saṃsmaranyatiḥ | adhyāropāpavādena svarūpaṃ śuddhamavyayam || 2 ||

English

By remembering the sacred syllable 'Om' through its divisions of measures and feet, and through the process of superimposition and refutation, one realizes the pure and imperishable nature of the self.

हिन्दी

प्रणव 'ॐ' को उसके मात्रा और पाद के भेद से याद करके, और आरोप और अपवाद के प्रक्रिया से, आत्मा के शुद्ध और अविनाशी स्वरूप को जाना जाता है।

3

सबाह्याभ्यन्तरान्भागान्स्थूलान्सूक्ष्मतरानपि | त्रैलोक्यसंभवांस्त्यक्त्वा संकल्पाकल्पकल्पितान् || ३ ||

sabāhyābhyantarānbhāgānsthūlānsūkṣmatarānapi | trailokyasaṃbhavāṃstyaktvā saṃkalpākalpakalpitān || 3 ||

English

Abandoning all external and internal parts, gross and subtle, arising from the three worlds, which are imagined by the mind.

हिन्दी

तीनों लोकों से उत्पन्न सभी बाहरी और अन्तर्निहित भागों, स्थूल और सूक्ष्म, को छोड़ दें, जो मन द्वारा कल्पित हैं।

4

तिष्ठन्नक्षुभिताकारश्चिन्तामणिरिवात्मनि | संपूर्ण इव शीतांशुर्विश्रान्त इव मन्दरः || ४ ||

tiṣṭhannakṣubhitākāraścintāmaṇirivātmani | saṃpūrṇa iva śītāṃśurviśrānta iva mandaraḥ || 4 ||

English

Remaining steadfast and unperturbed, like the wish-fulfilling gem within the self, complete like the cool moon, and at rest like the Mandara mountain.

हिन्दी

अटल और अविचलित रहते हुए, जैसे आत्मा में चिन्तामणि, पूर्ण जैसे ठंडा चंद्रमा, और विश्राम में जैसे मन्दराचल।

5

कुम्भकारगृहे चक्रं संरोधित इव भ्रमात् | अम्भोधिरिव संपूर्णस्तिमितस्फारनिर्मलः || ५ ||

kumbhakāragṛhe cakraṃ saṃrodhita iva bhramāt | ambhodhiriva saṃpūrṇastimitasphāranirmalaḥ || 5 ||

English

Like a wheel confined in a potter's house due to rotation, complete like the ocean, with waves calmed and pure.

हिन्दी

जैसे एक चक्र घुमावदार के कारण कुम्हार के घर में बंद है, समुद्र के समान पूर्ण, लहरों के साथ शांत और शुद्ध।

6

शान्ततेजस्तमःपुञ्जं विगतार्केन्दुतारकम् | अधूमाभ्ररजःस्वच्छमनन्तं शरदीव खम् || ६ ||

śāntatejastamaḥpuñjaṃ vigatārkendutārakam | adhūmābhrarajaḥsvacchamanantaṃ śaradīva kham || 6 ||

English

The sky, which is a mass of peaceful light and darkness, devoid of the sun, moon, and stars, free from smoke, clouds, and dust, pure, endless, and like autumn.

हिन्दी

जो शान्त प्रकाश और अंधेरे का ढेर है, सूर्य, चंद्रमा और तारों से रहित, धुएं, बादलों और धूल से मुक्त, शुद्ध, अनंत और शरद् ऋतु की तरह।

7

सहप्रणवपर्यन्तदीर्घनिःस्वनतन्तुना | जहाविन्द्रियतन्मात्रजालं गन्धमिवानिलः || ७ ||

sahapraṇavaparyantadīrghanisvanatantunā | jahāvindriyatanmātrajālaṃ gandhamivānilaḥ || 7 ||

English

With the long sound of the sacred syllable 'Om' reaching its end, he abandoned the web of subtle elements of the senses, like the wind carrying away scent.

हिन्दी

प्रणव ('ओम') की लंबी ध्वनि के अंत तक पहुंचकर, उसने इंद्रियों के सूक्ष्म तत्वों के जाल को छोड़ दिया, जैसे हवा सुगंध को उड़ा लेती है।

8

ततो जहौ तमोमात्रं प्रतिभातमिवाम्बरे | उत्तिष्ठत्प्रस्फुरद्रूपं प्राज्ञः कोपलवं यथा || ८ ||

tato jahau tamomātraṃ pratibhātamivāmbare | uttiṣṭhatprasphuradrūpaṃ prājñaḥ kopalavaṃ yathā || 8 ||

English

Then he abandoned the mere darkness that appeared in the sky, like a wise man rising with a flickering form, like a bubble.

हिन्दी

तब उसने आकाश में प्रकट हुए केवल अंधेरे को छोड़ दिया, जैसे एक बुद्धिमान व्यक्ति एक झिलमिलाती आकृति के साथ उठता है, जैसे एक बुलबुला।

9

प्रतिभातं ततस्तेजो निमेषार्धं विचार्य सः | जहौ बभूव च तदा न तमो न प्रकाशकम् || ९ ||

pratibhātaṃ tatastejo nimeṣārdhaṃ vicārya saḥ | jahau babhūva ca tadā na tamo na prakāśakam || 9 ||

English

Then, considering the light that appeared for half a blink of an eye, he abandoned it and became neither darkness nor illumination.

हिन्दी

तब, आधे पलक झपकने के लिए प्रकट हुए प्रकाश को सोचकर, उसने उसे छोड़ दिया और न अंधेरा बना न प्रकाश।

10

तामवस्थामथासाद्य मनसा तन्मनस्तृणम् | मनागपि प्रस्फुरितं निमिषार्धादशातयत् || १० ||

tāmavasthāmathāsādya manasā tanmanastṛṇam | manāgapi prasphuritaṃ nimeṣārdhādaśātayat || 10 ||

English

Having attained that state, with the mind as a blade of grass, even without the mind, he shook off the flickering in less than half a blink of an eye.

हिन्दी

उस अवस्था को प्राप्त करने पर, मन को एक घास की पत्ती के रूप में लेकर, मन के बिना भी, उसने आधे पलक झपकने से कम समय में झिलमिलाहट को दूर कर दिया।

11

ततोऽङ्ग संविदं स्वस्थां प्रतिभासमुपागताम् । सद्यो जातशिशुज्ञानसमानकलनामलम् || ११ ||

tato'ṅga saṃvidaṃ svasthāṃ pratibhāsamupāgatām | sadyo jātaśiśujñānasamānakalanāmalam || 11 ||

English

Then, the self-awareness, having attained a stable state, immediately became pure like the knowledge of a newborn baby.

हिन्दी

तत्पश्चात्, स्वयं की चेतना, स्थिर अवस्था में प्राप्त होकर, तत्काल नवजात शिशु के ज्ञान के समान शुद्ध हो गई।

12

निमेषार्धार्धभागेन कालेन कलनां प्रभुः । जहौ चितश्चेत्यदशां स्पन्दशक्तिमिवानिलः || १२ ||

nimeṣārdhārdhabhāgena kālena kalanāṃ prabhuḥ | jahau citaścetyadaśāṃ spandaśaktimivānilaḥ || 12 ||

English

In half a moment, the Lord abandoned the state of consciousness, like the wind abandoning its vibratory power.

हिन्दी

आधे क्षण में, प्रभु ने चेतना की अवस्था को त्याग दिया, जैसे वायु अपनी कंपन शक्ति को त्याग देती है।

13

पश्यन्तीपदमासाद्य सत्तामात्रात्मके ततः । प्रसुप्तपदमालम्ब्य तस्थौ गिरिरिवाचलः || १३ ||

paśyantīpadamāsādya sattāmātrātmake tataḥ | prasuptapadamālambya tasthau giririvācalaḥ || 13 ||

English

Having attained the state of the seer, which is pure existence, he then rested in the state of deep sleep, like an immovable mountain.

हिन्दी

साक्षी की अवस्था प्राप्त करके, जो शुद्ध अस्तित्व है, उसके बाद उसने गहरी नींद की अवस्था में विश्राम किया, जैसे अचल पर्वत की तरह।

14

ततः सुषुप्तसंस्थानं स्थित्वा स्थित्वा विभुर्मनाक् । सुषुप्ते स्थैर्यमासाद्य तुर्यरूपमुपाययौ || १४ ||

tataḥ suṣuptasaṃsthānaṃ sthitvā sthitvā vibhurmanāk | suṣupte sthairyamāsādya turyarūpamupāyayau || 14 ||

English

Then, having remained in the state of deep sleep, the Lord attained stability and reached the state of the fourth (turya).

हिन्दी

तत्पश्चात्, गहरी नींद की अवस्था में रहकर, प्रभु ने स्थिरता प्राप्त की और चौथी अवस्था (तुर्य) को प्राप्त किया।

15

निरानन्दोऽपि सानन्दः सच्चासच्चापि तत्र सः । आसीन्न किंचित्किंचित्तत्प्रकाशस्तिमिरं यथा || १५ ||

nirānando'pi sānandaḥ saccāsaccāpi tatra saḥ | āsīnna kiṃcitkiṃcittatprakāśastimiraṃ yathā || 15 ||

English

Though without joy, he was full of joy; he was both real and unreal there. He existed as nothing and everything, like the light in darkness.

हिन्दी

जो आनंद से रहित था, वह आनंद से भरा था; वह वहाँ सत्य और असत्य दोनों था। वह कुछ और कुछ नहीं के रूप में अस्तित्व में था, जैसे अंधेरे में प्रकाश।

16

अचिन्मयं चिन्मयं च नेति नेति यदुच्यते | ततस्तत्संबभूवासौ यद्गिरामप्यगोचरः || १६ ||

acinmayaṃ cinmayaṃ ca neti neti yaducyate | tatastatsaṃbabhūvāsau yadgirāmapyagocaraḥ || 16 ||

English

That which is said to be neither material nor spiritual, neither this nor that, that is the indescribable reality from which everything has emerged.

हिन्दी

जो न माया है न चेतना, न यह है न वह, जिसे कहा जाता है नेति नेति, वही अवर्णनीय वास्तविकता है जिससे सब कुछ उत्पन्न हुआ है।

17

तदसौ सुसमं स्फारं पदं परमपावनम् | सर्वभावान्तरगतमभूत्सर्वविवर्जितम् || १७ ||

tadasau susamaṃ sphāraṃ padaṃ paramapāvanam | sarvabhāvāntaragatamabhūtsarvavivarjitam || 17 ||

English

That supreme reality is the most purifying, perfectly balanced, and expansive state. It is present within all beings and is devoid of all attributes.

हिन्दी

वह परम वास्तविकता सबसे पवित्र, पूर्णतः संतुलित और विस्तृत अवस्था है। यह सभी प्राणियों में विद्यमान है और सभी गुणों से रहित है।

18

यच्छून्यवादिनां शून्यं ब्रह्म ब्रह्मविदां वरम् | विज्ञानमात्रं विज्ञानविदां यदमलं पदम् || १८ ||

yacchūnyavādināṃ śūnyaṃ brahma brahmavidāṃ varam | vijñānamātraṃ vijñānavidāṃ yadamalaṃ padam || 18 ||

English

That which is considered void by the proponents of emptiness is the supreme Brahman for the knowers of Brahman. It is pure consciousness for the knowers of consciousness.

हिन्दी

जो शून्यवादियों के लिए शून्य है, वही ब्रह्मविदों के लिए परम ब्रह्म है। ज्ञानविदों के लिए वही शुद्ध चेतना है।

19

पुरुषः सांख्यदृष्टीनामीश्वरो योगवादिनाम् | शिवः शशिकलाङ्कानां कालः कालैकवादिनाम् || १९ ||

puruṣaḥ sāṃkhyadṛṣṭīnāmīśvaro yogavādinām | śivaḥ śaśikalāṅkānāṃ kālaḥ kālaikavādinām || 19 ||

English

For the followers of Sankhya, it is Purusha. For the followers of Yoga, it is Ishvara. For the followers of Shaivism, it is Shiva. For the followers of the doctrine of time, it is Kala.

हिन्दी

सांख्य दृष्टिकोण वालों के लिए यह पुरुष है। योग वादियों के लिए यह ईश्वर है। शैव मतावलंबियों के लिए यह शिव है। कालवादियों के लिए यह काल है।

20

आत्मात्मनस्तद्विदुषां नैरात्म्यं तादृशात्मनाम् | मध्यं माध्यमिकानां च सर्वं सुसमचेतसाम् || २० ||

ātmātmanastadviduṣāṃ nairātmyaṃ tādṛśātmanām | madhyaṃ mādhyamikānāṃ ca sarvaṃ susamacetasām || 20 ||

English

For the knowers of the self, it is the self. For those who believe in no-self, it is no-self. For the Madhyamikas, it is the middle way. For those with balanced minds, it is everything.

हिन्दी

आत्मज्ञानियों के लिए यह आत्मा है। नैरात्म्यवादियों के लिए यह नैरात्म्य है। माध्यमिक मतावलंबियों के लिए यह मध्यमार्ग है। संतुलित मन वालों के लिए यह सब कुछ है।

21

यत्सर्वशास्त्रसिद्धान्तो यत्सर्वहृदयानुगम् | यत्सर्वं सर्वगं सार्वं यत्तत्तत्सदसौ स्थितः || २१ ||

yatsarvaśāstrasiddhānto yatsarvahṛdayānugam | yatsarvaṃ sarvagaṃ sārvaṃ yattattatsadasau sthitaḥ || 21 ||

English

That which is established in all scriptures, that which is acceptable to all hearts, that which is everything, omnipresent, and complete, that is the eternal truth.

हिन्दी

जो सभी शास्त्रों में सिद्ध है, जो सभी हृदयों को स्वीकार्य है, जो सब कुछ है, सर्वव्यापी और पूर्ण है, वही सनातन सत्य है।

22

यदनुत्तमनिःस्पन्दं दीप्यते तेजसामपि | स्वानुभूत्यैकमात्रं यद्यत्तत्तत्सदसौ स्थितः || २२ ||

yadanuttamanispaṇḍaṃ dīpyate tejasāmapi | svānubhūtyaikamātraṃ yadyattatsadasau sthitaḥ || 22 ||

English

That which is the supreme, motionless, and shines even among the luminous, that which is experienced as one's own, that is the eternal truth.

हिन्दी

जो उत्तम, अचल और तेजस्वी है, जो अपने आप में अनुभव किया जाता है, वही सनातन सत्य है।

23

यदेकं चाप्यनेकं च साञ्जनं च निरञ्जनम् | यत्सर्वं चाप्यसर्वं च यत्तत्तत्सदसौ स्थितः || २३ ||

yadekaṃ cāpyanekaṃ ca sāñjanaṃ ca nirañjanam | yatsarvaṃ cāpyasarvaṃ ca yattatsadasau sthitaḥ || 23 ||

English

That which is one and also many, that which is with attributes and without attributes, that which is everything and also nothing, that is the eternal truth.

हिन्दी

जो एक और अनेक दोनों है, जो सगुण और निर्गुण दोनों है, जो सब कुछ और कुछ भी नहीं है, वही सनातन सत्य है।

24

अजमजरमनाद्यनेकमेकं पदममलं सकलं च निष्कलं च | स्थित इति स तदा नभःस्वरूपादपि विमलस्थितिरीश्वरः क्षणेन || २४ ||

ajamajaramanādyanekamekaṃ padamamalaṃ sakalaṃ ca niṣkalaṃ ca | sthita iti sa tadā nabhaḥsvarūpādapi vimalasthitirīśvaraḥ kṣaṇena || 24 ||

English

That which is unborn, eternal, without beginning, many and one, pure, with form and formless, is said to be established. That is the pure state of the Lord, beyond even the sky, in an instant.

हिन्दी

जो अजन्मा, अजर, अनादि, अनेक और एक, निर्मल, साकार और निराकार है, वह स्थित है। वह ईश्वर की निर्मल स्थिति है, जो आकाश से भी परे है, एक क्षण में।

← Chapter 86Chapter 88 →