Upaśama उपशम

Chapter 56 — 64 verses. Sanskrit in Devanagari and IAST, with a plain English and Hindi translation of every verse.

Open in the reader
1

श्रीवसिष्ठ उवाच । क्रमेणानेन विहरन्विचार्यात्मानमात्मना । विश्रान्तिमेहि वितते पदे पद्मदलेक्षण || १ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | kramenānena viharañvicāryātmānamātmanā | viśrāntimehi vitate pade padmadalekṣaṇa || 1 ||

English

Śrīvasiṣṭha said: By this method, contemplating the self with the self, attain rest in the expanded state, O lotus-eyed one.

हिन्दी

श्रीवसिष्ठ ने कहा: इस प्रकार से, अपने आप को अपने आप से विचार करते हुए, विश्रान्ति प्राप्त करो, हे कमलनयन।

2

शास्त्रार्थगुरुचेतोभिस्तावत्तावद्विचार्यते । सर्वदृश्यक्षयाभ्यासाद्यावदासाद्यते पदम् || २ ||

śāstrārthagurucetobhistāvattāvadvicāryate | sarvadṛśyakṣayābhyāsādyāvadāsādyate padam || 2 ||

English

The meaning of the scriptures and the guru's wisdom are contemplated to the extent that, through the practice of the destruction of all perceptions, the state is attained.

हिन्दी

शास्त्रों का अर्थ और गुरु की बुद्धि उस सीमा तक विचार की जाती है जब तक कि सभी दृश्यों के विनाश के अभ्यास से वह अवस्था प्राप्त नहीं होती।

3

वैराग्याभ्यासशास्त्रार्थप्रज्ञागुरुमयक्रमैः । पदमासाद्यते पुण्यं प्रज्ञयैवैकयाथवा || ३ ||

vairāgyābhyāsaśāstrārthaprajñāgurumayakramaiḥ | padamāsādyate puṇyaṃ prajñayaikekayāthavā || 3 ||

English

By the practice of detachment, the meaning of the scriptures, wisdom, and the guru's guidance, the blessed state is attained, or by wisdom alone.

हिन्दी

वैराग्य के अभ्यास, शास्त्रों का अर्थ, बुद्धि और गुरु की मार्गदर्शन से, पुण्य अवस्था प्राप्त होती है, या केवल बुद्धि से।

4

संप्रबोधवती तीक्ष्णा कलङ्करहिता मतिः । सर्वसामग्र्यहीनापि पदं प्राप्नोति शाश्वतम् || ४ ||

saṃprabodhavatī tīkṣṇā kalaṅkarahitā matiḥ | sarvasāmagryahīnāpi padam prāpnoti śāśvatam || 4 ||

English

A sharp and stainless mind, full of awakening, attains the eternal state, even without all the requisites.

हिन्दी

एक तीक्ष्ण और निर्दोष मन, जो जागरूकता से भरा हुआ है, सभी आवश्यकताओं के बिना भी सनातन अवस्था प्राप्त करता है।

5

श्रीराम उवाच । भगवन्भूतभव्येश कश्चिज्जातसमाधिकः । प्रबुद्ध इव विश्रान्तो व्यवहारपरोऽपि सन् || ५ ||

śrīrāma uvāca | bhagavanbhūtabhavyeśa kaścijjātasamādhikaḥ | prabuddha iva viśrānto vyavahāraparo’pi san || 5 ||

English

Śrī Rāma said: O Lord of the past, present, and future, is there anyone who, having attained samādhi, appears awakened and at rest, even while engaged in worldly activities?

हिन्दी

श्री राम ने कहा: हे भूत, भविष्य और वर्तमान के स्वामी, क्या कोई ऐसा है जो समाधि प्राप्त कर चुका है, जागरूक और विश्रान्त दिखाई देता है, भले ही वह व्यवहार में लगा हुआ हो?

6

कश्चिदेकान्तमाश्रित्य समाधिनियतः स्थितः | तयोस्तु कतरः श्रेयानिति मे भगवन्वद || ६ ||

kaścidekāntamāśritya samādhinayataḥ sthitaḥ | tayostu kataraḥ śreyāniti me bhagavānvada || 6 ||

English

Someone, taking refuge in solitude, remains steadfast in meditation | Among them, which is better, O Lord, please tell me || 6 ||

हिन्दी

कोई एकान्त में शरण लेकर, समाधि में स्थित रहता है | उनमें से कौन श्रेष्ठ है, हे भगवन्, मुझे बताएँ || ६ ||

7

श्रीवसिष्ठ उवाच | इमं गुणसमाहारमनात्मत्वेन पश्यतः | अन्तःशीतलता यासौ समाधिरिति कथ्यते || ७ ||

śrīvasiṣṭha uvāca | imaṃ guṇasamāhāramanātmatvena paśyataḥ | antaḥśītalatā yāsau samādhiriti kathyate || 7 ||

English

Vasistha said: For one who sees this collection of qualities as not the self, the inner coolness that arises is called meditation || 7 ||

हिन्दी

वसिष्ठ ने कहा: जो इस गुणों के समूह को आत्मा नहीं मानता, उसके लिए जो अंतर्शीतलता उत्पन्न होती है, उसे समाधि कहते हैं || ७ ||

8

दृश्यैर्मनसि संबन्ध इति निश्चित्य शीतलः | कश्चित्संव्यवहारस्थः कश्चिद्ध्याने व्यवस्थितः || ८ ||

dṛśyairmanasi saṃbandha iti niścitya śītalaḥ | kaścitsaṃvyavahārasthaḥ kaściddhyāne vyavasthitaḥ || 8 ||

English

Having determined that the mind's connection with the seen is cool, someone is engaged in worldly activities, and someone is established in meditation || 8 ||

हिन्दी

यह निश्चित करके कि मन का दृश्य से संबंध शीतल है, कोई संसारिक गतिविधियों में व्यस्त है, और कोई ध्यान में स्थित है || ८ ||

9

द्वावेतौ राम सुखितावन्तश्चेत्परिशीतलौ | अन्तःशीतलता या स्यात्तदनन्ततपःफलम् || ९ ||

dvāvetau rāma sukhitāvantaścetpariśītalau | antaḥśītalatā yā syāttadanantatapaḥphalam || 9 ||

English

O Rama, if both are happy and cool within, then the inner coolness that arises is the fruit of endless austerity || 9 ||

हिन्दी

हे राम, यदि दोनों ही सुखी और अंतर्शीतल हैं, तो जो अंतर्शीतलता उत्पन्न होती है, वह अनंत तप का फल है || ९ ||

10

समाधिस्थानकस्थस्य चेतश्चेद्वृत्तिचञ्चलम् | तत्तस्य तत्समाधानं सममुन्मत्तताण्डवैः || १० ||

samādhisthānakasthasya cetścedvṛtticañcalam | tattasya tatsamādhānaṃ samamunmattatāṇḍavaiḥ || 10 ||

English

If the mind of one who is in the state of meditation is restless, then that person's meditation is like the dance of a madman || 10 ||

हिन्दी

यदि ध्यान की अवस्था में किसी का मन चंचल है, तो उसका ध्यान उन्मत्त के नृत्य के समान है || १० ||

11

उन्मत्तताण्डवस्थस्य चेतश्चेत्क्षीणवासनम् | तदस्योन्मत्तवृत्तं तत्समं बुद्धसमाधिना || ११ ||

unmattatāṇḍavasthasya cetas cetakṣīṇavāsanam | tadasyonmattavṛttaṃ tatsamaṃ buddhasamādhinā || 11 ||

English

When the mind, which is in the state of wild ecstasy, has its desires diminished, then that state of wild ecstasy is the same as the meditative state of the Buddha.

हिन्दी

जब मन, जो उन्मत्त ताण्डव की स्थिति में है, की वासनाएँ क्षीण हो जाती हैं, तो वह उन्मत्त वृत्ति बुद्ध की समाधि के समान होती है।

12

व्यवहारी प्रबुद्धो यः प्रबुद्धो यो वने स्थितः | द्वावेतौ सुसमौ नूनमसंदेहं पदं गतौ || १२ ||

vyavahārī prabuddho yaḥ prabuddho yo vane sthitaḥ | dvāvetau susamau nūnamasandehaṃ padaṃ gatau || 12 ||

English

The one who is enlightened in the world and the one who is enlightened in the forest, both are equally perfect and have attained the state beyond doubt.

हिन्दी

जो व्यवहारी प्रबुद्ध है और जो वन में प्रबुद्ध है, दोनों ही समान रूप से परिपूर्ण हैं और संदेह के परे की स्थिति प्राप्त कर चुके हैं।

13

अकर्तृ कुर्वदप्येतच्चेतः प्रतनुवासनम् | दूरं गतमना जन्तुः कथासंश्रवणे यथा || १३ ||

akartṛ kurvadapyetac cetas pratanuvāsanam | dūraṃ gatamanā jantuḥ kathāsaṃśravaṇe yathā || 13 ||

English

Even when acting, the mind that is not the doer, with its desires diminished, is like a being whose mind is far away, as in listening to a story.

हिन्दी

भले ही कर्म करता हो, जो मन कर्ता नहीं है, उसकी वासनाएँ क्षीण हो जाती हैं, वह एक ऐसे जीव के समान होता है जिसका मन दूर हो गया है, जैसे किसी कथा को सुनते समय।

14

अकुर्वदपि कर्तेव चेतः प्रघनवासनम् | निस्पन्दाङ्गमपि स्वप्ने श्वभ्रपातस्थिताविव || १४ ||

akurvadapi karteva cetas praghnavāsanam | nispandāṅgamapi svapne śvabhrapātasthitāviva || 14 ||

English

Even when not acting, the mind that is the doer, with its desires intensified, is like a being whose body is motionless in a dream, as if fallen into a pit.

हिन्दी

भले ही कर्म न करता हो, जो मन कर्ता है, उसकी वासनाएँ बढ़ जाती हैं, वह एक ऐसे जीव के समान होता है जिसका शरीर स्वप्न में निस्पन्द हो गया है, जैसे किसी गड्ढे में गिर गया हो।

15

चेतसो यदकर्तृत्वं तत्समाधानमुत्तमम् | तं विद्धि केवलीभावं सा शुभा निर्वृतिः परा || १५ ||

cetaso yadakartṛtvaṃ tatsamādhānamuttamam | taṃ viddhi kevalībhāvaṃ sā śubhā nirvṛtiḥ parā || 15 ||

English

The state of the mind being a non-doer is the highest form of meditation. Know that to be the state of solitude, which is the supreme bliss.

हिन्दी

मन का कर्ता न होना उत्तम समाधि है। उसे केवलीभाव (एकान्त) कहो, जो परम शुभ निर्वृति है।

16

चेतश्चलाचलत्वेन परम कारणं स्मृतम् | ध्यानाध्यानदृशोस्तेन तदेवानङ्कुरं कुरु || १६ ||

cetashcalācalatvena parama kāraṇaṃ smṛtam | dhyānādhyānadṛśostena tadevānaṅkuraṃ kuru || 16 ||

English

The mind's fluctuation is considered the supreme cause | By the vision of meditation and non-meditation, make that the seed

हिन्दी

मन की चंचलता परम कारण मानी जाती है | ध्यान और अध्यान की दृष्टि से उसे ही बीज बनाओ

17

अवासनं स्थिरं प्रोक्तं मनोध्यानं तदेव तु | स एव केवलीभावः शान्ततैव च सा सदा || १७ ||

avāsanaṃ sthiraṃ proktaṃ manodhyānaṃ tadeva tu | sa eva kevalībhāvaḥ śāntataiva ca sā sadā || 17 ||

English

Non-attachment is said to be steady | That alone is the state of solitude and peace

हिन्दी

अनासक्ति स्थिर कही जाती है | वही एकाकीपन और शांति की अवस्था है

18

तनुवासनमत्युच्चैः पदायोद्यतमुच्यते | अवासनं मनो कर्तृपदं तस्मादवाप्यते || १८ ||

tanuvāsanamatyuccaiḥ padāyodyatamucyate | avāsanaṃ mano kartṛpadaṃ tasmādavāpyate || 18 ||

English

The subtle desire is said to be the highest state | Non-attachment is the state of the mind as the doer

हिन्दी

सूक्ष्म इच्छा उच्चतम अवस्था कही जाती है | अनासक्ति मन की कर्ता अवस्था है

19

घनवासनमेतत्तु चेतः कर्तृत्वभाजनम् | सर्वदुःखप्रदं तस्माद्वासनां तनुतां नयेत् || १९ ||

ghanavāsanametattu cetḥ kartṛtvabhājanam | sarvaduḥkhapradaṃ tasmādvāsanāṃ tanutāṃ nayet || 19 ||

English

This dense desire is the cause of the mind's agency | Therefore, one should lead the desire to subtlety

हिन्दी

यह घनीभूत इच्छा मन की कर्ता अवस्था का कारण है | इसलिए, इच्छा को सूक्ष्मता की ओर ले जाना चाहिए

20

प्रशान्तजगदास्थोऽन्तर्वीतशोकभयैषणः | स्वस्थो भवति येनात्मा स समाधिरिति स्मृतः || २० ||

praśāntajagadāstho'ntarvītaśokabhayaiṣaṇaḥ | svastho bhavati yenātmā sa samādhiriti smṛtaḥ || 20 ||

English

One who is established in a peaceful world, free from internal grief and fear, that self is called samadhi

हिन्दी

जो शांत जगत में स्थित है, अंतर से शोक और भय से मुक्त है, वह आत्मा समाधि कहलाती है

21

चेतसा संपरित्यज्य सर्वभावात्मभावनाम् | यथा तिष्ठसि तिष्ठ त्वं तथा शैले गृहेऽथवा || २१ ||

cetasā saṃparityajya sarvabhāvātmabhāvanām | yathā tiṣṭhasi tiṣṭha tvaṃ tathā śaile gṛhe'thavā || 21 ||

English

Abandon all sense of individuality and remain as you are, whether in a cave or at home.

हिन्दी

सभी व्यक्तिगत भावनाओं को छोड़ दो और जैसे तुम हो, वैसे ही रहो, चाहे गुफा में हो या घर में।

22

गृहमेव गृहस्थानां सुसमाहितचेतसाम् | शान्ताहंकृतिदोषाणां विजनावनभूमयः || २२ ||

gṛhameva gṛhasthānāṃ susamāhitacetasām | śāntāhaṃkṛtidōṣāṇāṃ vijanāvanabhūmayaḥ || 22 ||

English

For householders with a focused mind and free from ego, their home is as peaceful as a forest.

हिन्दी

मन एकाग्र और अहंकार से मुक्त गृहस्थों के लिए, उनका घर एक वन की तरह शांत होता है।

23

अरण्यसदने तुल्ये समाहितमनोदृशाम् | भवतामिह भूतानां भूतानां महतामिव || २३ ||

araṇyasadane tulye samāhitamanodṛśām | bhavatāmiha bhūtānāṃ bhūtānāṃ mahatāmiva || 23 ||

English

For those with a concentrated mind, a forest dwelling is equivalent to being among great beings.

हिन्दी

एकाग्र मन वालों के लिए, एक वन में रहना महान प्राणियों के बीच रहने जैसा है।

24

शान्तचित्तमहाभ्रस्य जनज्वालोज्ज्वलान्यपि | नगराण्यपि शून्यानि वनान्यवनिपात्मज || २४ ||

śāntacittamahābhrasya janajvālojjvalānyapi | nagarāṇyapi śūnyāni vanānyavanipātmaja || 24 ||

English

For one with a peaceful mind, even bustling cities appear as empty as forests, O son of the earth.

हिन्दी

शांत मन वाले के लिए, भीड़ भरे शहर भी वन की तरह खाली लगते हैं, हे पृथ्वी के पुत्र।

25

वृत्तिमच्चित्तमत्तस्य विजनानि वनान्यपि | नगराणि महालोकपूर्णानि परवीरहन || २५ ||

vṛttimaccittamattasya vijanāni vanānyapi | nagarāṇi mahālokapūrṇāni paravīrahan || 25 ||

English

For one with a mind engrossed in worldly affairs, even solitary forests appear as crowded cities, O brave warrior.

हिन्दी

दुनियावी मामलों में डूबे मन वाले के लिए, एकांत वन भी भीड़ भरे शहरों की तरह लगते हैं, हे वीर योद्धा।

26

व्युत्थितं चित्तमभ्येति भ्रमस्यान्तः सुषुप्तताम् | निर्वाणमेति निर्वाणं यथेच्छसि तथा कुरु || २६ ||

vyutthitaṃ cittamabhyeti bhramasyāntaḥ suṣuptatām | nirvāṇameti nirvāṇaṃ yathecchasi tathā kuru || 26 ||

English

The mind that is distracted attains the state of deep sleep, the end of delusion. It attains nirvana, nirvana. Do as you wish.

हिन्दी

व्युत्थित मन भ्रम के अंत में गहरी नींद की अवस्था को प्राप्त होता है। यह निर्वाण प्राप्त करता है, निर्वाण। जैसे तुम चाहो, वैसे करो।

27

सर्वभावपदातीतं सर्वभावात्मकं च वा | यः पश्यति सदात्मानं स समाहित उच्यते || २७ ||

sarvabhāvapadātītaṃ sarvabhāvātmakaṃ ca vā | yaḥ paśyati sadātmānaṃ sa samāhita ucyate || 27 ||

English

One who sees the self as beyond all states and as the essence of all states is said to be concentrated.

हिन्दी

जो आत्मा को सभी अवस्थाओं से परे और सभी अवस्थाओं का सार देखता है, वह एकाग्र कहलाता है।

28

ईहितानीहिते क्षीणे यस्यान्तर्वितताकृतेः | सर्वे भावाः समा यस्य स समाहित उच्यते || २८ ||

īhitānīhite kṣīṇe yasyāntarvitatākṛteḥ | sarve bhāvāḥ samā yasya sa samāhita ucyate || 28 ||

English

One whose inner agitation has ceased, for whom all desires and actions have become equal, is said to be concentrated.

हिन्दी

जिसकी अंतर्वितता कृति समाप्त हो गई है, जिसके लिए सभी भाव समान हैं, वह एकाग्र कहलाता है।

29

सदात्मना सदेवेदं जगत्पश्यति नो मनः | यथा स्वप्ने तथैवास्मिञ्जाग्रत्यपि जनेश्वर || २९ ||

sadātmanā sadevedaṃ jagatpaśyati no manaḥ | yathā svapne tathaivāsmiñjāgratyapi janeśvara || 29 ||

English

One who always sees the world with the self, not with the mind, just as in a dream, so also in the waking state, O Lord of men.

हिन्दी

जो हमेशा आत्मा से जगत को देखता है, मन से नहीं, जैसे स्वप्न में, वैसे ही जाग्रत अवस्था में भी, हे मनुष्यों के स्वामी।

30

यथा विपणिकालोका विहरन्तोऽप्यसत्समाः | असंबन्धात्तथा ज्ञस्य ग्रामोपि विपिनोपमः || ३० ||

yathā vipaṇikālokā viharanto'pyasatsamāḥ | asaṃbandhāttathā jñasya grāmopi vipinopamaḥ || 30 ||

English

Just as people in a marketplace, though moving about, are like non-existent, due to lack of connection, so also to the wise, even a village is like a forest.

हिन्दी

जैसे बाजार में लोग, भले ही वे विचर रहे हों, असत् के समान होते हैं, संबंध के अभाव के कारण, वैसे ही ज्ञानी के लिए, गाँव भी वन के समान होता है।

31

अन्तर्मुखमना नित्यं सुप्तो बुद्धो व्रजन्नपि | पुरं जनपदं ग्राममरण्यमिव पश्यति || ३१ ||

antarmukhamanā nityaṃ supto buddho vrajannapi | puraṃ janapadaṃ grāmamaranyamiva paśyati || 31 ||

English

One who is always introspective, whether asleep, awake, or moving, sees a city, a village, or a forest as if they were the same.

हिन्दी

जो हमेशा अंतर्मुखी रहता है, चाहे वह सोया हुआ हो, जागा हुआ हो, या चल रहा हो, वह शहर, गाँव, या जंगल को एक समान देखता है।

32

सर्वमाकाशतामेति नित्यमन्तर्मुखस्थितेः | सर्वथानुपयोग्यत्वाद्भूताकुलमिदं जगत् || ३२ ||

sarvamākāśatāmeti nityamantarmukhasthiteḥ | sarvathānupayogyatvādbhūtākulamidaṃ jagat || 32 ||

English

Everything becomes like the sky for one who is always introspective. Due to its complete uselessness, this world appears as a marvelous confusion.

हिन्दी

जो हमेशा अंतर्मुखी रहता है, उसके लिए सब कुछ आकाश की तरह हो जाता है। इसकी पूर्ण अनुपयोगिता के कारण, यह दुनिया एक अद्भुत उलझन की तरह दिखाई देती है।

33

अन्तःशीतलतायां तु लब्धायां शीतलं जगत् | विज्वराणामिव नृणां भवत्याजीवितस्थितेः || ३३ ||

antaḥśītalatāyāṃ tu labdhāyāṃ śītalaṃ jagat | vijvarāṇāmiva nṛṇāṃ bhavatyājīvitasthiteḥ || 33 ||

English

When inner coolness is attained, the world becomes cool. It is as if people are free from fever and live a peaceful life.

हिन्दी

जब आंतरिक शीतलता प्राप्त होती है, तो दुनिया शीतल हो जाती है। ऐसा लगता है जैसे लोग बुखार से मुक्त हों और शांतिपूर्ण जीवन जी रहे हों।

34

अन्तस्तृष्णोपतप्तानां दावदाहमयं जगत् | भवत्यखिलजन्तूनां यदन्तस्तद्वहिः स्थितम् || ३४ ||

antastṛṣṇopataptānāṃ dāvadāhamayaṃ jagat | bhavatyakhilajantūnāṃ yadantastadvahiḥ sthitam || 34 ||

English

For those who are burned by inner thirst, the world appears as a burning forest fire. Whatever is within is also outside for all beings.

हिन्दी

जो लोग आंतरिक प्यास से जल रहे हैं, उनके लिए दुनिया एक जलता हुआ जंगल की आग की तरह दिखाई देती है। सभी जीवों के लिए, जो भी अंदर है वह बाहर भी है।

35

द्यौः क्षमा वायुराकाशं पर्वताः सरितो दिशः | अन्तःकरणतत्त्वस्य भागा बहिरिव स्थिताः || ३५ ||

dyauḥ kṣamā vāyurākāśaṃ parvatāḥ sarito diśaḥ | antaḥkaraṇatattvasya bhāgā bahiriva sthitāḥ || 35 ||

English

The sky, the earth, the wind, the space, the mountains, the rivers, and the directions are parts of the inner essence, appearing as if they are outside.

हिन्दी

आकाश, पृथ्वी, वायु, अंतरिक्ष, पर्वत, नदियाँ, और दिशाएँ आंतरिक तत्त्व के अंग हैं, जो बाहर की तरह दिखाई देते हैं।

36

वटधाना वट इव यदन्तःस्थं सदात्मनः | तद्बहिर्भासते भास्वद्विकासे पुष्पगन्धवत् || ३६ ||

vaṭadhānā vaṭa iva yadantaḥsthaṃ sadātmanaḥ | tadbahirbhāsate bhāsvadvikāse puṣpagandhavat || 36 ||

English

Just as the fragrance of a flower permeates the air outside, the inner essence of the self shines forth.

हिन्दी

जैसे फूल की खुशबू बाहर फैलती है, वैसे ही आत्मा का अन्तर्निहित स्वभाव बाहर चमकता है।

37

न बहिष्ठं न चान्तःस्थं क्वचित्किंचन विद्यते | यद्यथा कचितं चित्त्वात्तत्तथा तत्त्वमुत्थितम् || ३७ ||

na bahiṣṭhaṃ na cāntaḥsthaṃ kvacitkiñcana vidyate | yadyathā kacitaṃ cittvāttattathā tattvamutthitam || 37 ||

English

There is nothing that is purely external or purely internal. Whatever is perceived by the mind, that is the reality that arises.

हिन्दी

कुछ भी पूरी तरह से बाहरी या पूरी तरह से अंदरूनी नहीं है। मन द्वारा जो भी देखा जाता है, वही वास्तविकता उभरती है।

38

आत्मतत्त्वान्तरं भाति बहिष्ट्वेन जगत्तया | कर्पूरमिव गन्धेन संकोचे प्रविकासि च || ३८ ||

ātmatattvāntaraṃ bhāti bahiṣṭvena jagattayā | karpūramiva gandhena saṃkoce pravikāsi ca || 38 ||

English

The essence of the self appears as the external world, just as camphor spreads its fragrance in both contraction and expansion.

हिन्दी

आत्मा का सार बाहरी दुनिया के रूप में प्रकट होता है, जैसे कपूर अपनी खुशबू संकोच और विकास दोनों में फैलाता है।

39

आत्मैव स्फुरति स्फारं जगत्त्वेनाप्यहंतया | बाह्यत्वेनान्तरत्वेन स च नासन्न सन्विभुः || ३९ ||

ātmaiva sphurati sphāraṃ jagattvenāpyahaṃtayā | bāhyatvenāntaratvena sa ca nāsan na sanvibhuḥ || 39 ||

English

The self alone shines forth as the world, both as the external and the internal. It is neither non-existent nor limited, but all-pervading.

हिन्दी

आत्मा ही बाहरी और अंदरूनी दोनों के रूप में दुनिया के रूप में चमकती है। यह न तो अस्तित्वहीन है और न ही सीमित, बल्कि सर्वव्यापी है।

40

बहिष्ठेनान्तरं बाह्यमन्तःस्थेनान्तरस्थितम् | यथाविदितमात्मायं स्वचित्तमनुपश्यति || ४० ||

bahiṣṭhenāntaraṃ bāhyamantaḥsthenāntarasthitam | yathāviditamātmāyaṃ svacittamanupaśyati || 40 ||

English

The self perceives its own mind as both external and internal, as known through the external and internal aspects.

हिन्दी

आत्मा अपने मन को बाहरी और अंदरूनी दोनों के रूप में देखती है, जैसे बाहरी और अंदरूनी पहलुओं से जाना जाता है।

41

सबाह्याभ्यन्तरं शान्तमात्मनो भेदितं जगत्| अहन्त्वादिस्थिते भेदे भूरिभङ्गभयं तु तत् || ४१ ||

sabāhyābhyantaraṃ śāntamātmano bheditaṃ jagat| ahaṃtvādisthite bhede bhūribhaṅgabhayaṃ tu tat || 41 ||

English

The external and internal are peaceful, the world is divided by the self| In the division based on ego, there is great fear of destruction

हिन्दी

बाहर और अंदर शांत है, आत्मा से विभाजित है जगत्| अहंकार पर आधारित भेद में भारी भंग का भय है

42

द्यौः क्षमा वायुराकाशं पर्वताः सरितो दिशः| कल्पादिरेव ज्वलितं सर्वमाधिहतात्मनः || ४२ ||

dyauḥ kṣamā vāyurākāśaṃ parvatāḥ sarito diśaḥ| kalpādireva jvalitaṃ sarvamādhihatātmanaḥ || 42 ||

English

The sky, earth, air, space, mountains, rivers, directions| All are illuminated from the beginning of creation by the self-absorbed self

हिन्दी

आकाश, पृथ्वी, वायु, अंतरिक्ष, पर्वत, नदियाँ, दिशाएँ| सब कुछ सृष्टि के आरंभ से ही आत्मस्थ आत्मा से प्रकाशित है

43

यस्त्वात्मरतिरेवान्तः कुर्वन्कर्मेन्द्रियैः क्रियाः| न वशो हर्षशोकाभ्यां स समाहित उच्यते || ४३ ||

yastvātmaratirevāntaḥ kurvankarmendriyaiḥ kriyāḥ| na vaśo harṣaśokābhyāṃ sa samāhita ucyate || 43 ||

English

One who finds joy in the self and performs actions with the sense organs| Not affected by joy and sorrow, is said to be composed

हिन्दी

जो आत्मा में ही आनंद लेता है और इंद्रियों से कर्म करता है| हर्ष और शोक से प्रभावित नहीं होता, उसे समाहित कहा जाता है

44

यः सर्वगतमात्मानं पश्यन्समुपशान्तधीः| न शोचति ध्यायति वा स समाहित उच्यते || ४४ ||

yaḥ sarvagatamātmānaṃ paśyansamupaśāntadhīḥ| na śocati dhyāyati vā sa samāhita ucyate || 44 ||

English

One who sees the self as all-pervading and has a peaceful mind| Does not grieve or meditate, is said to be composed

हिन्दी

जो आत्मा को सर्वव्यापी देखता है और जिसका मन शांत है| वह शोक नहीं करता या ध्यान नहीं करता, उसे समाहित कहा जाता है

45

स पूर्वापरपर्यन्तां यः पश्यञ्जागतीं गतिम्| दृष्टिष्वेतासु हसति स समाहित उच्यते || ४५ ||

sa pūrvāparaparyantāṃ yaḥ paśyañjāgatīṃ gatim| dṛṣṭiṣvetāsu hasati sa samāhita ucyate || 45 ||

English

One who sees the movement of the world from beginning to end| Laughs at these views, is said to be composed

हिन्दी

जो जगत की गति को आरंभ से अंत तक देखता है| इन दृष्टियों पर हँसता है, उसे समाहित कहा जाता है

46

समे परेऽपि नाहंता न जगज्जन्मनो मयि | वीचिवृन्देष्विवातप्ता नाकाशे फलधातवः || ४६ ||

same pare'pi nāhaṃtā na jagajjanmano mayi | vīcivṛndeṣvivātaptā nākāśe phaladhātavaḥ || 46 ||

English

Even though the universe is born from me, I am not affected by it, just as the waves in the ocean are not affected by the heat of the sun.

हिन्दी

यदि समस्त जगत में जन्म होता है, तो भी मैं उससे प्रभावित नहीं हूँ, जैसे समुद्र में लहरें सूरज की गर्मी से प्रभावित नहीं होतीं।

47

यस्यान्तरस्थिताहन्त्वं न विभागादि नो मनः | न चेतनाचेतनत्वे सोऽस्ति नास्तीतरो जनः || ४७ ||

yasyāntarasthitāhantvaṃ na vibhāgādi no manaḥ | na cetanācetanatve so'sti nāstītaro janaḥ || 47 ||

English

The one who has the sense of 'I' within, without division or mind, is neither conscious nor unconscious, he exists and does not exist.

हिन्दी

जिसके अंदर 'मैं' का भाव होता है, वह विभाग या मन के बिना, न चेतन होता है न अचेतन, वह है और नहीं है।

48

व्योमस्वच्छो बहिष्ठेहां सम्यगाचरतीह यः | हर्षामर्षविकारेषु काष्ठलोष्टसमः शमः || ४८ ||

vyomasyacchobahiṣṭhehāṃ samyagācaratīha yaḥ | harṣāmaraṣavikāreṣu kāṣṭhaloṣṭasamaḥ śamaḥ || 48 ||

English

He who is pure like the sky, who behaves properly in this world, and who is calm like a piece of wood in joy and sorrow, is truly peaceful.

हिन्दी

जो आकाश की तरह शुद्ध है, जो इस दुनिया में ठीक व्यवहार करता है, और जो हर्ष और अमर्ष में लकड़ी के टुकड़े की तरह शांत है, वह सचमुच शांत है।

49

आत्मवत्सर्वभूतानि परद्रव्याणि लोष्टवत् | स्वभावादेव न भयाद्यः पश्यति स पश्यति || ४९ ||

ātmavatsarvabhūtāni paradravyāṇi loṣṭavat | svabhāvādeva na bhayādyaḥ paśyati sa paśyati || 49 ||

English

He who sees all beings as the Self, and the possessions of others as mere clods of earth, sees truly, not out of fear but out of his own nature.

हिन्दी

जो सभी प्राणियों को आत्मा के रूप में देखता है, और दूसरों के संपत्ति को मिट्टी के टुकड़ों की तरह देखता है, वह सचमुच देखता है, न कि भय से, बल्कि अपनी प्रकृति से।

50

अर्थोऽतनुस्तनुर्वापि नासद्रूपेण चेत्यते | सद्रूपो नानुभूतोऽज्ञे न ज्ञेनैव न तत्तया || ५० ||

artho'tanustanurvāpi nāsadrūpeṇa cetayate | sadrūpo nānubhūto'jñe na jñenaiva na tattayā || 50 ||

English

The object, whether gross or subtle, is not perceived as non-existent. The real form is not experienced by the ignorant, nor by the wise, nor by the state of that.

हिन्दी

वस्तु, चाहे स्थूल हो या सूक्ष्म, अस्तित्व के रूप में नहीं देखी जाती। वास्तविक रूप अज्ञानी द्वारा नहीं अनुभव किया जाता, न ज्ञानी द्वारा, न उसकी स्थिति द्वारा।

51

ईदृशाशयसंपन्नो महासत्त्वपदं गतः | तिष्ठतूदेतु वा यातु मृतिमेतु न तत्स्थितिम् || ५१ ||

īdṛśāśayasaṃpanno mahāsattvapadaṃ gataḥ | tiṣṭhatūdetu vā yātu mṛtimetu na tatsthitim || 51 ||

English

One who has attained the state of a great being, having such a mindset, may stay, rise, go, or even meet death, but will not remain in that state.

हिन्दी

जिसने ऐसा मनोभाव प्राप्त किया है, वह महान सत्त्व की स्थिति में पहुंच गया है | वह ठहरे, उठे, चले या मृत्यु को प्राप्त हो, परन्तु उस स्थिति में नहीं रहेगा।

52

वसतूत्तमभोगाढ्ये स्वगृहे वा जनाकुले | सर्वभोगोज्झिताभोगे सुमहत्यथवा वने || ५२ ||

vasatūttamabhogāḍhye svagṛhe vā janākule | sarvabhogojjhitābhoge sumahatyathavā vane || 52 ||

English

Whether one resides in a luxurious home full of the best enjoyments, or in a crowded place, or in a great forest devoid of all enjoyments.

हिन्दी

चाहे कोई सर्वोत्तम भोगों से भरे अपने घर में रहे, या भीड़भाड़ वाली जगह पर, या फिर सभी भोगों से रहित एक महान वन में।

53

उद्दाममन्मथं पानतत्परो वापि नृत्यतु | सर्वसङ्गपरित्यागी सममायातु वा गिरौ || ५३ ||

uddāmamanmathaṃ pānatatparo vāpi nṛtyatu | sarvasaṅgaparityāgī samamāyātu vā girau || 53 ||

English

Whether one is engrossed in drinking intoxicating beverages and dancing, or is a renunciate who has given up all attachments and lives in the mountains.

हिन्दी

चाहे कोई नशीली पेय पीने और नृत्य में डूबा हो, या फिर सभी आसक्तियों को त्यागकर पहाड़ों में रहने वाला त्यागी हो।

54

चन्दनागुरुकर्पूरैर्वपुर्वा परिलिम्पतु | ज्वालाजटिलविस्तारे निपतत्वथवाऽनले || ५४ ||

candanāgurukarpūrairvapurvā parilimpatu | jvālājaṭilavistāre nipatatvathavā'nale || 54 ||

English

Whether one anoints the body with sandalwood, agarwood, and camphor, or falls into a blazing fire.

हिन्दी

चाहे कोई अपने शरीर को चंदन, अगर और कपूर से लेप करे, या फिर धधकती आग में गिरे।

55

पापं करोतु सुमहद्बहुलं पुण्यमेव च | अद्य वा मृतिमायातु कल्पान्तनिचयेन वा || ५५ ||

pāpaṃ karotu sumahadbahulaṃ puṇyameva ca | adya vā mṛtimāyātu kalpāntanicayena vā || 55 ||

English

Whether one performs great and numerous sins or only virtuous deeds, may one meet death today or at the end of the eon.

हिन्दी

चाहे कोई महान और बहुत से पाप करे या फिर केवल पुण्य कर्म करे, आज ही मृत्यु को प्राप्त हो या कल्पांत में।

56

नासौ किंचिन्न तत्किंचित्कृतं तेन महात्मनानासौ कलङ्कमाप्नोति हेम पङ्कगतं यथा || ५६ ||

nāsau kiṃcinna tatkiṃcitkṛtaṃ tena mahātmanānāsau kalaṅkamāpnoti hema paṅkagataṃ yathā || 56 ||

English

That great soul does not do anything, nor does he acquire any blemish, just as gold does not acquire any blemish when it falls into mud.

हिन्दी

वह महात्मा कुछ नहीं करता, न ही वह किसी दोष को प्राप्त करता है, जैसे सोना कीचड़ में गिरने पर भी किसी दोष को प्राप्त नहीं करता।

57

संवित्पुरुषशब्दार्थैः स कलङ्कैः कलंक्यतेअहंत्वंवासनारूपैः शुक्तिकारजतोपमैः || ५७ ||

saṃvitpuruṣaśabdārthaiḥ sa kalaṅkaiḥ kalaṃkyateahaṃtvaṃvāsanārūpaiḥ śuktikārajatopamaiḥ || 57 ||

English

That consciousness is blemished by the meanings of the words 'self' and 'person,' which are like the illusory appearance of silver in a shell, due to the impressions of 'I' and 'you'.

हिन्दी

उस चेतना को 'आत्मा' और 'व्यक्ति' शब्दों के अर्थों से दोष लगता है, जो 'मैं' और 'तुम' की संस्कारों के कारण शंख में चाँदी की भ्रामक उपस्थिति के समान है।

58

समस्तवस्तुप्रशमात्सम्यग्ज्ञानाद्यथास्थितेःस्वभावस्योपशान्तोन्तःकलङ्कोऽसत्तया स्वतः || ५८ ||

samastavastupraśamātsamyagjñānādyathāsthiteḥsvabhāvasyopaśāntontaḥkalaṅko'sattayā svataḥ || 58 ||

English

From the pacification of all objects, when right knowledge is established, the inherent nature becomes tranquil, and the internal blemish disappears by itself.

हिन्दी

सभी वस्तुओं के शांत होने से, जब सही ज्ञान स्थापित होता है, तब स्वभाव शांत हो जाता है, और आंतरिक दोष अपने आप लुप्त हो जाता है।

59

अहंत्ववासनानर्थप्रसूतेः संविदात्मनःपुरुषस्य विचित्राणि सुखदुःखानि जन्मनि || ५९ ||

ahaṃtvavāsanānarthaprasūteḥ saṃvidātmanaḥpuruṣasya vicitrāṇi sukhaduḥkhāni janmani || 59 ||

English

Due to the impressions of the ego, various pleasures and pains arise in the life of the person who is identified with consciousness.

हिन्दी

अहंकार की संस्कारों के कारण, चेतना से जुड़े व्यक्ति के जीवन में विभिन्न सुख और दुःख उत्पन्न होते हैं।

60

रज्ज्वां सर्पभ्रमे शान्तेऽहिर्नेति निर्वृतिर्यथाअहंत्वभावसंशान्तौ तथान्तः समता मता || ६० ||

rajjvāṃ sarpabhrame śānte'hirneti nirvṛtiryathāahaṃtvabhāvasaṃśāntau tathāntaḥ samatā matā || 60 ||

English

Just as the illusion of a snake in a rope disappears when it is recognized as a rope, similarly, the sense of 'I' disappears when the ego is recognized, leading to inner equanimity.

हिन्दी

जैसे रस्सी में साँप का भ्रम रस्सी के रूप में पहचाने जाने पर समाप्त हो जाता है, उसी प्रकार, अहंकार के पहचाने जाने पर 'मैं' का भाव समाप्त हो जाता है, जिससे आंतरिक समता प्राप्त होती है।

61

यत्करोति यदश्नाति यद्ददाति जुहोति वा | न तज्ज्ञस्य न तत्र ज्ञो मा करोतु करोतु वा || ६१ ||

yatkaroti yadaśnāti yaddadāti juhoti vā | na tajjñasya na tatra jño mā karotu karotu vā || 61 ||

English

Whatever one does, eats, gives, or offers, it is not for the knower, nor is the knower affected by it. Whether one acts or not.

हिन्दी

जो कुछ भी करता है, खाता है, देता है या अर्पण करता है, वह ज्ञानी के लिए नहीं है, न ही ज्ञानी उससे प्रभावित होता है। चाहे वह करे या न करे।

62

कर्मणास्ति न तस्यार्थो नार्थस्तस्यास्त्यकर्मणा | यथास्वभावावगमात्स आत्मन्येव संस्थितः || ६२ ||

karmaṇāsti na tasyārtho nārthastasyāstyakarmaṇā | yathāsvabhāvāvagamātsa ātmanyeva saṃsthitaḥ || 62 ||

English

There is no purpose in action for him, nor is there any purpose without action. According to his nature, he is established in the self.

हिन्दी

उसके लिए कर्म में कोई अर्थ नहीं है, न ही अकर्म में कोई अर्थ है। अपने स्वभाव के अनुसार, वह आत्मा में ही स्थित है।

63

इच्छास्ततः समुद्यन्ति न मञ्जर्य इवोपलात् | याश्चोद्यन्ति च ताः सर्वाः स एवाप्स्विव वीचयः || ६३ ||

icchāstatataḥ samudyanti na mañjarya ivopalāt | yāścodyanti ca tāḥ sarvāḥ sa evāpsviva vīcayaḥ || 63 ||

English

Desires arise from that, not like sprouts from a stone. Whatever desires arise, they are all like waves in water.

हिन्दी

इच्छाएँ उससे उत्पन्न होती हैं, जैसे पत्थर से अंकुर नहीं उत्पन्न होते। जो भी इच्छाएँ उत्पन्न होती हैं, वे सभी पानी में लहरों की तरह होती हैं।

64

सकलमिदमसावसौ च सर्वं जगदखिलं न विभागितात्र काचित् | परमपुरुषपावनैकरूपी स सदिति तत्सदकिंचिदेव नासौ || ६४ ||

sakalamidamasāvasau ca sarvaṃ jagadakhilaṃ na vibhāgitātra kācit | paramapuruṣapāvanaikarūpī sa saditi tatsadakiñcideva nāsau || 64 ||

English

All this, including him, is the entire universe. There is no division here. He is the supreme purifier, the one form. He is the truth, that is the truth, nothing else.

हिन्दी

यह सब, उसके साथ, सम्पूर्ण ब्रह्माण्ड है। यहाँ कोई भेद नहीं है। वह परम पवित्र, एक रूप है। वह सत्य है, वही सत्य है, और कुछ नहीं।

← Chapter 55Chapter 57 →